1.8.2016   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 279/17

1)

Vztahují se čl. 6 odst. 1 písm. d) a čl. 7 odst. 2 směrnice 2005/29/ES (1) na případy, kdy jsou sazby podnikatele upraveny právním předpisem? V případě kladné odpovědi, má být směrnice 2005/29/ES vykládána tak, že brání takové právní úpravě, jaká je obsažena v článku 36 zákona 1/1996, podle níž je zákonem stanovený režim sazeb povinný, třebaže se podnikatel v souvislosti se stanovením ceny jeho služeb dopustí opomenutí nebo klamavého jednání?

2)

Má být článek 101 SFEU vykládán tak, brání takové právní úpravě, jaká je stanovena článkem 36 zákona 1/1996, podle kterého se odměna advokátů, kteří poskytují služby v rámci systému bezplatné právní pomoci, v případě, že nároku klienta je vyhověno, určí podle sazebníku odměn předtím schváleného těmito advokáty, aniž se od něj orgány členského státu mohou odchýlit?

Splňuje tato právní úprava požadavky nezbytnosti a přiměřenosti, na které odkazuje čl. 15 odst. 3 směrnice 2006/123/ES (2)?

3)

Má být článek 47 Listiny základních práv Evropské unie vykládán tak, že brání takové právní úpravě, jako je článek 36 zákona 1/1996, který stanoví, že osoba oprávněná k bezplatné právní pomoci je v případě, že je vyhověno jejímu nároku a není uložena náhrada nákladů řízení, povinna zaplatit advokátovi odměnu podle sazebníku schváleného profesní komorou, která přesahuje 50 % roční výše dávek sociálního zabezpečení?