Kasační opravný prostředek podaný dne 1. prosince 2015 VSM Geneesmiddelen BV proti usnesení Tribunálu (osmého senátu) vydanému dne 16. září 2015 ve věci T-578/14: VSM Geneesmiddelen BV v. Evropská komise

(Věc C-637/15 P)

(2016/C 048/27)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: VSM Geneesmiddelen BV (zástupce: U. Grundmann, advokát)

Další účastnice řízení: Evropská komise

Návrhová žádání účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek

Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty

Podle čl. 13 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1924/2006 ze dne 20. prosince 2006 o výživových a zdravotních tvrzeních při označování potravin (dále jen „nařízení o zdravotních tvrzeních“), měla Evropská komise přijmout nejpozději do 31. ledna 2010 seznam schválených tvrzení týkajících se látek používaných v potravinách. Při přípravě přijetí takového seznamu byl Evropský úřad pro bezpečnost potravin (dále jen „EFSA“) pověřený posouzením tvrzení, která byla předložena členskými státy. V září 2010 však Komise oznámila, že přeruší a přehodnotí hodnotící postup, pokud jde o tvrzení týkající se botanických látek, v důsledku čehož EFSA přestal posuzovat tato tvrzení. Komise přerušila jen hodnotící postup týkající se botanických látek, ale nikoli postup hodnocení jiných podobných chemických látek.

Společnost VSM Geneesmiddelen B.V. Evropskou komisi dopisem ze dne 23. dubna 2014 vyzvala, aby EFSA uložila pokyn neprodleně pokračovat v posuzování zdravotních tvrzení týkajících se botanických látek používaných v potravinách.

Společnosti VSM Geneesmiddelen B.V. se zásadně dotýká stávající mezera zákona a nejistota v oblasti zdravotních tvrzení týkajících se botanických látek používaných v potravinách. Některá zdravotní tvrzení, která byla předložena Evropské komisi, se týkají botanických látek, které se používají ve výrobcích společnosti VSM Geneesmiddelen B.V. Patří mezi ně tvrzení týkající se kopřivy/urtica (tvrzení 2346, 2498 a 2787), třezalky tečkované/hypericum perforatum (tvrzení 2272 a 2273), meduňky lékařské (tvrzení 3712, 3713, 2087, 2303 a 2848) a vilínu viržinského/hamamelis virginiana (tvrzení 3383). Žádné z těchto tvrzení nebylo do dnešního dne úřadem EFSA posouzeno, a tudíž není zařazeno na seznam Komise podle čl. 13 odst. 3 nařízení o zdravotních tvrzeních.

Příslušný Komisař navrhovatelku v dopise ze dne 19. června 2014 informoval o tom, že Komise byla seznámena s obavami různých členských států a subjektů, týkajícími se odlišného zacházení s výrobky obsahujícími tyto látky, jednak na základě právní úpravy týkající se zdravotních tvrzení pro potraviny a jednak na základě právní úpravy týkající se tradičních léčiv z rostlin. Komisař informoval navrhovatelku, že Komise v tomto stádiu nezahájí hodnocení zdravotních tvrzení týkajících se botanických látek. Potřebuje totiž určitou dobu k určení nejefektivnějšího požadovaného postupu.

Odpověď Komisaře nebyla pro navrhovatelku přijatelná. Z toho důvodu právní zástupce navrhovatelky v tomto řízení zaslal Komisaři dne 8. července 2014 další dopis, v němž byla stanovena lhůta pro zahájení posouzení zdravotních tvrzení týkajících se botanických látek úřadem EFSA nejpozději do 31. července 2014. Na tento dopis nepřišla žádná odpověď.

Navrhovatelka podala žalobu k Tribunálu, v rámci níž se domáhá, aby tento soud určil, že Komise protiprávně nezahájila provedení hodnocení zdravotních tvrzení týkajících se botanických látek úřadem EFSA, a podpůrně požaduje zrušení rozhodnutí o nezahájení hodnocení zdravotních tvrzení týkajících se botanických látek úřadem EFSA. Tribunál zamítl žalobu ve věci T-578/14 jako nepřípustnou usnesením ze dne 16. září 2015. Tímto kasačním opravným prostředkem se navrhovatelka domáhá toho, aby Soudní dvůr zrušil výše uvedené usnesení Tribunálu a přijal rozhodnutí, kterého se žalobkyně domáhá žalobou podanou k Tribunálu.

Navrhovatelka tvrdí, že napadené usnesení je stiženo procesními vadami, které poškozují zájmy navrhovatelky, a Tribunál navíc výše uvedeným usnesením porušil unijní právo. Tribunál rozhodl, že žaloba je nepřípustná, protože i) navrhovatelka nerespektovala lhůty stanovené právní úpravou, ii) navrhovatelka řádně neprokázala, že má právní zájem na podání žaloby, iii) přechodná opatření stanovená v článku 28 nařízení č. 1924/2006 postačují na ochranu podnikatelských subjektů v oblasti potravinářského průmyslu a neexistuje žádná výhoda vyplývající z přijetí konečného seznamu zdravotních tvrzení povolených pro podnikatelské subjekty v oblasti potravinářského průmyslu a iv) ustanovení nařízení o zdravotních tvrzeních ponechávají na úvaze Komise definování časového rámce, ve kterém by měl být přijat seznam schválených zdravotních tvrzení a Komise má v této oblasti při tom širokou diskreční pravomoc. Tato konstatování Tribunálu podle názoru navrhovatelky odporují SFEU, Listině základních práv Evropské unie a jiným unijním právním předpisům.

Komise nemá širokou diskreční pravomoc pro posouzení, kdy a jak může jednat. V čl. 13 odst. 3 nařízení č. 1924/2006 je uvedeno, že se Komise musí konzultovat úřad EFSA před přijetím jakéhokoli rozhodnutí a že vypracování seznamu musí dokončit nejpozději do 31. ledna 2010. Komise nemá žádnou diskreční pravomoc, pokud jde o konzultaci úřadu EFSA a přijetí seznamu nejpozději do 31. ledna 2010. Úvahy Tribunálu jsou nesprávné. Vzhledem k tomu, že členské státy musí přijmout obsah směrnic Evropské unie ve lhůtě stanovené směrnicí, a v důsledku toho podléhají unijnímu právu, totéž platí pro Evropskou komisi, která je rovněž vázána lhůtami stanovenými nařízením. Pokud je nedodržení lhůt členskými státy považováno za zjevné porušení unijního práva, totéž platí pro nedodržení lhůt stanovených nařízením o zdravotních tvrzeních Komisí.

Tribunál se dopustil nesprávného posouzení, když uvedl, že podnikatelské subjekty v oblasti potravinářského průmyslu, jako je navrhovatelka, jsou chráněny přechodnými opatřeními. Článek 28 odst. 5 nařízení odkazuje přímo na čl. 13 odst. 3 nařízení, což znamená, že přechodná opatření přestala platit nejpozději dne 31. ledna 2010. Dalo by se souhlasit s tím, že tato lhůta nebyla dodržena a že přechodná opatření se použijí po 31. lednu 2010 během několika měsíců, ale nerespektování právem stanovených lhůt po dobu šesti let není v souladu se samotnými cíli nařízení o zdravotních tvrzeních.

Vzhledem k tomu, že navrhovatelka podala žádosti, které nyní zkoumá úřad EFSA, navrhovatelka splňuje kritérium přímého dotčení, a proto může podat žalobu proti Komisi. Tvrzení Tribunálu ve věci T-296/12 se uplatní i na tuto věc.

Navrhovatelka dodržela všechny lhůty stanovené v článcích 265 SFEU a 263 SFEU. Tribunál porušil právo navrhovatelky na účinnou soudní ochranu v souladu s Listinou základních práv Evropské unie.