Choose the experimental features you want to try

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 62015CA0196

Věc C-196/15: Rozsudek Soudního dvora (druhého senátu) ze dne 14. července 2016 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Cour d'appel de Paris – Francie) – Granarolo SpA v. Ambrosi Emmi France SA „Řízení o předběžné otázce — Justiční spolupráce v občanských a obchodních věcech — Nařízení (ES) č. 44/2001 — Článek 5 body 1 a 3 — Příslušný soud — Pojmy ‚smlouva nebo nároky ze smlouvy‘ a ‚věci týkající se deliktní odpovědnosti‘ — Náhlé přerušení zavedených dlouhodobých obchodních vztahů — Žaloba na náhradu škody — Pojmy ‚prodej zboží‘ a ‚poskytování služeb‘“

Úř. věst. C 335, 12.9.2016, p. 18–19 (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, HR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)

12.9.2016   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 335/18


Rozsudek Soudního dvora (druhého senátu) ze dne 14. července 2016 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Cour d'appel de Paris – Francie) – Granarolo SpA v. Ambrosi Emmi France SA

(Věc C-196/15) (1)

(„Řízení o předběžné otázce - Justiční spolupráce v občanských a obchodních věcech - Nařízení (ES) č. 44/2001 - Článek 5 body 1 a 3 - Příslušný soud - Pojmy ‚smlouva nebo nároky ze smlouvy‘ a ‚věci týkající se deliktní odpovědnosti‘ - Náhlé přerušení zavedených dlouhodobých obchodních vztahů - Žaloba na náhradu škody - Pojmy ‚prodej zboží‘ a ‚poskytování služeb‘“)

(2016/C 335/24)

Jednací jazyk: francouzština

Předkládající soud

Cour d'appel de Paris

Účastnice původního řízení

Žalobkyně: Granarolo SpA

Žalovaná: Ambrosi Emmi France SA

Výrok

1)

Článek 5 bod 3 nařízení Rady (ES) č. 44/2001 ze dne 22. prosince 2000 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech musí být vykládán v tom smyslu, že žaloba na náhradu škody založená na náhlém přerušení takových zavedených dlouhodobých obchodních vztahů, jako jsou vztahy dotčené ve věci v původním řízení, nespadá do oblasti deliktní nebo kvazideliktní odpovědnosti ve smyslu tohoto nařízení, pokud mezi stranami existoval tacitní smluvní vztah, což přísluší ověřit předkládajícímu soudu. Důkaz existence takového tacitního smluvního vztahu se musí zakládat na souboru shodujících se okolností, mezi které mohou patřit existence zavedených dlouhodobých obchodních vztahů, dobrá víra smluvních stran, pravidelnost operací a jejich vývoj v čase vyjádřený v množství a v hodnotě, případné dohody o vyfakturovaných cenách nebo o poskytnutých slevách, jakož i vzájemná korespondence.

2)

Článek 5 bod 1 písm. b) nařízení č. 44/2001 musí být vykládán v tom smyslu, že takové zavedené dlouhodobé obchodní vztahy, jako jsou vztahy dotčené ve věci v původním řízení, musejí být kvalifikovány jako „smlouva o prodeji zboží“, jestliže je závazkem typickým pro dotčenou smlouvu dodání zboží, nebo jako „smlouva o poskytování služeb“, pokud je tímto závazkem poskytování služeb, což přísluší určit předkládajícímu soudu.


(1)  Úř. věst. C 213, 29.6.2015.


Top