Choose the experimental features you want to try

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 62014TN0441

    Věc T-441/14: Žaloba podaná dne 16. června 2014 – Brugg Kabel a Kabelwerke Brugg v. Komise

    Úř. věst. C 303, 8.9.2014, p. 36–38 (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, HR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)

    8.9.2014   

    CS

    Úřední věstník Evropské unie

    C 303/36


    Žaloba podaná dne 16. června 2014 – Brugg Kabel a Kabelwerke Brugg v. Komise

    (Věc T-441/14)

    2014/C 303/45

    Jednací jazyk: němčina

    Účastnice řízení

    Žalobkyně: Brugg Kabel AG (Brugg, Švýcarsko), Kabelwerke Brugg AG Holding (Brugg) (zástupci: A. Rinne, A. Boos a M. Lichtenegger, advokáti)

    Žalovaná: Evropská komise

    Návrhová žádání

    Žalobkyně navrhují, aby Tribunál:

    na základě čl. 264 odst. 1 SFEU zrušil čl. 1 bod 2, čl. 2 písm. a) a – v rozsahu, v němž se týká žalobkyň – článek 3 rozhodnutí žalované ze dne 2. dubna 2014 ve věci AT.39610 – elektrické kabely;

    podpůrně na základě článku 261 SFEU a článku 31 nařízení č. 1/2003 snížil podle uvážení Tribunálu výši pokuty, jež byla žalobkyním uložena v čl. 2 písm. b) rozhodnutí žalované ze dne 2. dubna 2014 ve věci AT.39610 – elektrické kabely;

    v každém případě uložil na základě čl. 87 odst. 2 jednacího řádu Tribunálu žalované náhradu nákladů řízení.

    Žalobní důvody a hlavní argumenty

    Na podporu žaloby předkládají žalobkyně šest žalobních důvodů.

    1.

    První žalobní důvod vycházející z porušení práva obhajoby a práva na spravedlivý proces neumožněním nahlédnout do spisu a zasláním žádosti o informace a námitek v angličtině.

    Žalobkyně v této souvislosti mimo jiné tvrdí, že žalovaná byla při nahlédnutí do spisu povinna zacházet se stanovisky ostatních adresátů ke sdělení námitek stejně jako s jinými písemnými dokumenty svědčícími ve prospěch.

    Dále se uvádí, že v případech jednotného a pokračujícího resp. jediného a trvajícího protiprávního jednání je nahlédnutí do stanovisek ostatních účastníků řízení ke sdělení námitek, v rámci nahlédnutí do spisu, procesně právním protějškem přičitatelnosti protiprávních jednání ostatních účastníků řízení.

    Kromě toho je tvrzeno, že žalobkyně jako podniky se sídlem v německy mluvícím kantonu Aargau (Švýcarsko) měly právo vést korespondenci s žalovanou německy, protože němčina je úředním, resp. dokonce pracovním jazykem žalované.

    2.

    Druhý žalobní důvod vycházející z nepříslušnosti žalované pro protiprávní jednání ve třetích státech bez dopadu na EHP.

    V této souvislosti se uvádí, že pouhé paušální tvrzení jednotného a pokračujícího resp. jediného a trvajícího protiprávního jednání není dostatečné, aby založilo příslušnost žalované pro protiprávní jednání ve třetích státech. Naopak, i v takovémto případě měla žalovaná povinnost podrobně přezkoumat projekty resp. chování mimo EHP na jejich bezprostřední, podstatné a předvídatelné dopady v EHP.

    3.

    Třetí žalobní důvod vycházející z porušení presumpce neviny prostřednictvím posunu a nadměrnému rozšíření požadavků kladených na důkazy v rámci jednotného a pokračujícího resp. jediného a trvajícího protiprávního jednání.

    Jednotnost protiprávního jednání, zejména pokud jde o pozemní a mořské kabely, neexistuje. Neexistuje totiž ani totožnost zboží a služeb, ani způsobu provedení a jen částečná totožnost zúčastněných podniků a fyzických osob. Kromě toho neexistuje komplementarita protiprávních jednání.

    Žalovaná by zejména, pokud jde o začátek účasti, ale i pokud jde o její nepřetržité trvání, musela pro každý podnik jednotlivě předložit přesvědčivé a vzájemně souhlasné důkazy protiprávního jednání.

    V případě jen částečně přímé účasti na jednotném a pokračujícím resp. jediném a trvajícím protiprávním jednání musí žalovaná konkrétně prokázat, že dotčený podnik chtěl přispět k dosažení veškerých společných cílů, a že o veškerém ostatním protiprávním jednání ostatních účastníků v rámci celkového plánu věděl, resp. že to mohl rozumně předpokládat. Vzhledem k tomu, že se žalované toto prokázat nepodařilo, resp. ne zcela, neměla v této souvislosti činit žalobkyně odpovědnými za celkové jednání, jež je v rozporu s hospodářskou soutěží.

    4.

    Čtvrtý žalobní důvod vycházející z porušení povinnosti věc vyšetřit a uvést odůvodnění prostřednictvím nesprávného zjištění skutečností a zkreslením důkazů

    Žalobkyně mají za to, že rozhodnutí vychází z řady předpokladů týkajících se skutkového stavu, pro které žalovaná nepředložila žádné přesvědčivé a vzájemně souhlasné důkazní prostředky. Žalovaná, zejména pokud jde o domnělý začátek účasti žalobkyň, zkresluje důkazní prostředky, činí spekulativní právní závěry a ponechává minimálně stejně logická alternativní vysvětlení bez povšimnutí.

    Rozhodnutí je dále rozporuplné, protože ve výroku konstatuje jediné a trvající protiprávní jednání, odůvodňuje však jednotné a pokračující protiprávní jednání.

    5.

    Pátý žalobní důvod vycházející z porušení hmotného práva prostřednictvím nesprávného použití článku 101 SFEU resp. článku 53 Dohody o EHP

    Žalovaná porušila článek 101 SFEU resp. článek 53 Dohody o EHP tím, že žalobkyním prostřednictvím právního institutu jednotného a pokračujícího resp. jediného a trvajícího protiprávního jednání přičítá dohody jiných zúčastněných podniků, u nichž žalobkyně objektivně nebyly schopné se jich zúčastnit.

    6.

    Šestý žalobní důvod vycházející ze zneužití diskreční pravomoci prostřednictvím chybného vyměření pokuty

    Odchýlení se od základního pravidla uvedeného v bodě 13 Pokynů pro výpočet pokut při stanovení referenčního roku je svévolné, zejména proto, že není dostatečně odůvodněno.

    Dále je rozporuplné a v rozporu se zákazem ne bis in idem vycházet při stanovení závažnosti protiprávního jednání v rámci stanovení základní výše pokuty z jednotného a pokračujícího resp. jediného a trvajícího protiprávního jednání, jehož závažnost se číselně vyjadřuje jednotně jako 15 % a přesto za účast na určitých částech této celkové kartelové dohody stanovit další přirážku ve výši 2 %. Žalovaná měla již u základní výše pokuty zohlednit skutečnost, že žalobkyně nebyly odpovědné za celou kartelovou dohodu.

    Při klasifikaci žalobkyň jako vedlejších či okrajových účastníků měla žalovaná vycházet ze skutečné role žalobkyň na celkové kartelové dohodě a ne z náhodného a bezvýznamného počtu důkazních prostředků.

    Uvádí se rovněž, že snížení pokuty o 5 % je příliš nízké a neodpovídá různé důležitosti organizátorů kartelové dohody a hlavních účastníků a jen velmi malé účasti žalobkyň.


    Top