1

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce se týká výkladu čl. 8 odst. 52 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/18/ES ze dne 31. března 2004 o koordinaci postupů při zadávání veřejných zakázek na stavební práce, dodávky a služby (Úř. věst. L 134, s. 114; Zvl. vyd. 06/07, s. 132).

2

Tato žádost byla podána na základě mimořádného správního opravného prostředku ve věci veřejných zakázek podaného Consorci Sanitari del Maresme (zdravotnické konsorcium obvodu Maresme) a směřujícího zaprvé ke zrušení rozhodnutí, kterým zadávací komise Corporació de Salut del Maresme i la Selva (sdružení zdravotnických služeb obvodů Maresme a Selva) odmítla tomuto konsorciu povolení účastnit se zadávacího řízení vypsaného k výběru poskytovatele služeb magnetické rezonance určených zdravotnickým zařízením provozovaným Corporació de Salut del Maresme i la Selva, a zadruhé k přijetí účasti tohoto konsorcia v zadávacím řízení.

3

Rozhodnutím ze dne 13. ledna 2015 Soudní dvůr věc přidělil šestému senátu a rozhodl na základě čl. 76 odst. 2 svého jednacího řádu, že se jednání konat nebude. Soudní dvůr dále rozhodl, že věc bude projednána bez stanoviska generálního advokáta.

4

Vzhledem k pochybnostem ohledně své pravomoci zaslal Soudní dvůr dne 9. února 2015 Tribunal Català de Contractes del Sector Públic (Katalánský soud pro veřejnoprávní smlouvy) žádost o vysvětlení. Tento na žádost odpověděl dopisem ze dne 12. února 2015, který Soudnímu dvoru došel dne 17. února 2015.

5

S ohledem na vysvětlení podané Tribunal Català de Contractes del Sector Públic považuje Soudní dvůr za nezbytné přistoupit k podrobné debatě. Rozhodl, že projednávaná věc bude přidělena velkému senátu, který rozhodne po přednesení stanoviska generálního advokáta.

6

Z výše zmíněného vysvětlení totiž vyplývá, že mimořádný správní opravný prostředek ve věci veřejných zakázek, který je předmětem původního řízení, není obligatorní, že rozhodnutím o tomto opravném prostředku dojde k vyčerpání opravných prostředků v rámci správního řízení a že toto rozhodnutí bude následně přezkoumatelné ve správním soudnictví („contencioso-administrativo“).

7

Vyvstává přitom otázka, zda Tribunal Català de Contractes del Sector Públic splňuje požadavky stanovené judikaturou Soudního dvora k tomu, aby mohl být považován za soud ve smyslu článku 267 SFEU.

8

Soudní dvůr má tedy za to, že je třeba nařídit jednání tak, aby bylo umožněno zúčastněným uvedeným v článku 23 statutu Soudního dvora Evropské unie předložit případná vyjádření k otázce uvedené v bodě 7 tohoto usnesení.

Z těchto důvodů Soudní dvůr (velký senát) rozhodl takto: