9.11.2013   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 325/47

—

zrušil čl. 1 odst. 3, čl. 2 odst. 3 a článek 3 rozhodnutí Komise C(2013) 3803 final ze dne 19. června 2013 (COMP/39.229 — Lundbeck) v rozsahu, v němž se týkají žalobkyň; nebo

—

podpůrně, prohlásil čl. 1 odst. 3 rozhodnutí za částečně neplatný a snížil uloženou pokutu; a

—

uložil Komisi náhradu nákladů řízení.

1)

První žalobní důvod vychází ze zjevně nesprávného posouzení spočívajícího v závěru, že omezení stanovená v dohodě o smírném řešení přesahují rozsah patentů společnosti Lundbeck.

2)

Druhý žalobní důvod vychází z nesprávného právního posouzení spočívajícího v použití nesprávného právního kritéria pro zjištění, zda je společnost Alpharma potenciálním konkurentem, a ze zjevně nesprávného posouzení spočívajícího v závěru, že Alpharma je potenciální konkurent.

3)

Třetí žalobní důvod vychází ze zjevně nesprávného posouzení spočívajícího v závěru, že dohoda o smírném řešení představuje jednání, jehož účelem je omezení hospodářské soutěže.

4)

Čtvrtý žalobní důvod vychází z nesprávného právního posouzení spočívajícího v závěru, že došlo k omezení hospodářské soutěže podle článku 101 SFEU, ačkoli dohoda o smírném řešení je pouhým vyjádřením výluk podle patentů společnosti Lundbeck, u nichž z právního hlediska musí existovat domněnka platnosti.

5)

Pátý žalobní důvod vychází z porušení práva žalobkyň na obhajobu spočívajícího v tom, že (i) informace o vyšetřování a (ii) zvláštní námitky Komise jim byly oznámeny opožděně.

6)

Šestý žalobní důvod vychází z porušení zásady nediskriminace spočívajícího v tom, že rozhodnutí bylo doručeno společnosti Zoetis.

7)

Sedmý žalobní důvod vychází z nesprávného právního posouzení při výpočtu pokuty, při němž nebyla zohledněna omezená závažnost údajného protiprávního jednání, a ze zjevně nesprávného posouzení spočívajícího ve stanovení pokuty úměrně vyšší pokutě uložené společnosti Lundbeck a v nezohlednění nejednoznačnosti právního předpisu, nízké závažnosti protiprávního jednání a zeměpisného rozsahu.

8)

Osmý žalobní důvod vychází ze zjevně nesprávného posouzení spočívajícího v tom, že vůči společnosti A.L. Industrier byla použita horní hranice ukládané pokuty ve výši 10 % jejího obratu dosaženého v roce 2011, a nikoli jejího obratu dosaženého v roce 2012, který byl zřetelně vyšší, v důsledku čehož musí žalobkyně uhradit vyšší podíl na pokutě.