11.8.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 243/32

—

prohlásil, že společnost S.I.C.O.M. Srl, která je v likvidaci, má vůči Komisi pohledávku ve výši 24 338,10 eur, navýšenou o úroky a vypočítané podle čl. 18 odst. 7 nařízení Komise č. 2519/1997 nebo v jakékoliv jiné výši, kterou bude Tribunál považovat za náležitou a v důsledku toho uložil Komisi zaplatit takto určené částky;

—

uložil Komisi uhradit výdaje, náklady a odměny, navýšené o DPH, příspěvky do oborové pojišťovny advokátů a paušální úhradu nákladů ve výši 12,5%.

1)

Pokud jde o uplatnění penále za nedodané zboží, žalobkyně uvádí, že skutečně bylo dodáno 498,819 tun, což je o 1,435 tun méně, než bylo požadováno ve vyhlášení nabídkového řízení. V tomto ohledu uplatňuje žalobkyně toleranci 1 % stanovenou v článku 17 nařízení Komise (ES) č. 2519/97 ze dne 16. prosince 1997, kterým se stanoví obecná pravidla pro mobilizaci produktů, které mají být dodány podle nařízení Rady (ES) č. 1292/96 jako potravinová pomoc Společenství (Úř. věst. L 346, s. 23). Co se týče článku 15 výše uvedeného nařízení, žalobkyně uvádí, že v projednávaném případě je nesporné, že příjemci bylo skutečně dodáno 498,819 tun, jak vyplývá z přejímacího listu a že jakékoliv události, k nimž došlo v tomto období a jež vedly ke snížení množství zboží, jí nemohou být přičítány.

2)

Pokud jde o zboží dodané opožděně, žalobkyně se dovolává uplatnění zprošťující okolnosti vycházející z vyšší moci, pokud jde o zpoždění nákladu při nakládce v neapolském přístavu, a v důsledku toho o prodloužení dodací lhůty o 30 dnů, které je upraveno v čl. 14 odst. 15 výše uvedeného nařízení č. 2519/97. Žalobkyně se v tomto ohledu dovolává rovněž použití čl. 22 odst. 4 a článku 25 téhož nařízení.