—

třetímu žalobnímu důvodu týkajícímu se neexistence újmy způsobené výrobnímu odvětví Společenství, která je v rozporu s článkem 3 základního nařízení (1); a

—

sedmému žalobnímu důvodu týkajícímu se neoprávněného vyrovnání subvence odmítnutím tržního zacházení v rozporu s nařízení č. 2026/97 (2) a čl. 2 odst. 7 písm. c) základního nařízení;

nebo podpůrně vrátit věc Tribunálu;

i)

Tribunál zkreslil jasný smysl důkazů, které byly mu byly předloženy, když vycházel z toho že ziskové rozpětí dosažené unijním odvětvím spojovacích prostředků během posuzovaného období (od 1. ledna 2003 do 30. září 2007) bylo negativně ovlivněné dumpingovými dovozy z Číny, naproti tomu z důkazů obsažených ve spise jasně vyplývá, že zisky v daném období kolísaly a byly druhé nejvyšší během posledního roku (4,4 %), přičemž v daném období byly nejvyšší i dumpingové dovozy z Číny a blížily se ke své maximální historické úrovni 4,7 % (v roce 2004), což je hodnota těsně pod cílovým ziskem (5 %), používaným Komisí pro výpočet rozpětí cenového podbízení.

ii)

Důkazy předložené Tribunálu popisují rostoucí a více prosperující unijní výrobní odvětví, zejména po dobu období vyšetřování. Nepopisují žádný případ značné újmy, ale spíš případ hypoteticky ušlé příležitosti plného využití rostoucího vnitřního trh EU. Tribunál se tím, že na tomto základě rozhodl, že orgány EU správně vycházely ze značné újmy způsobené dumpingovými dovozy, dopustil nesprávného právního posouzení zjištěných skutkových okolností, takže čl. 3 odst. 2, 5 a 6 základního nařízení nebyl správně uplatněn.