Choose the experimental features you want to try

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 62011TA0196

Spojené věci T-196/11 a T-542/12: Rozsudek Tribunálu ze dne 23. září 2014 – Mikhalchanka v. Rada „Společná zahraniční a bezpečnostní politika — Omezující opatření vůči Bělorusku — Zmrazení finančních prostředků a hospodářských zdrojů — Omezení vstupu na území Unie a průjezdu před ně — Zařazení žalobcova jména na seznam dotčených osob a jeho ponechání na tomto seznamu — Novinář — Žaloba na neplatnost — Lhůta k podání žaloby — Částečná nepřípustnost — Právo na obhajobu — Povinnost uvést odůvodnění — Nesprávné posouzení“

Úř. věst. C 388, 3.11.2014, p. 8–9 (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, HR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)

3.11.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 388/8


Rozsudek Tribunálu ze dne 23. září 2014 – Mikhalchanka v. Rada

(Spojené věci T-196/11 a T-542/12) (1)

(„Společná zahraniční a bezpečnostní politika - Omezující opatření vůči Bělorusku - Zmrazení finančních prostředků a hospodářských zdrojů - Omezení vstupu na území Unie a průjezdu před ně - Zařazení žalobcova jména na seznam dotčených osob a jeho ponechání na tomto seznamu - Novinář - Žaloba na neplatnost - Lhůta k podání žaloby - Částečná nepřípustnost - Právo na obhajobu - Povinnost uvést odůvodnění - Nesprávné posouzení“)

2014/C 388/08

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobce: Aliaksei Mikhalchanka (Minsk, Bělorusko) (zástupce: M. Michalauskas, advokát)

Žalovaná: Rada Evropské unie (zástupci: ve věci T-196/11 F. Naert a M.-M. Joséphidès a ve věci T-542/12 F. Naert a J. P. Hix, zmocněnci)

Předmět věci

Návrh znějící zaprvé na zrušení rozhodnutí Rady 2011/69/SZBP ze dne 31. ledna 2011, kterým se mění rozhodnutí Rady 2010/639/SZBP o omezujících opatřeních vůči některým představitelům Běloruska (Úř. věst. L 28, s. 40), prováděcího nařízení Rady (EU) č. 84/2011 ze dne 31. ledna 2011, kterým se mění nařízení (ES) č. 765/2006 o omezujících opatřeních vůči prezidentu Lukašenkovi a některým představitelům Běloruska (Úř. věst. L 28, s. 17), prováděcího rozhodnutí Rady 2011/174/SZBP ze dne 21. března 2011, kterým se provádí rozhodnutí 2010/639/SZBP o omezujících opatřeních vůči některým představitelům Běloruska (Úř. věst. L 76, s. 72), a prováděcího nařízení Rady (EU) č. 271/2011 ze dne 21. března 2011, kterým se provádí čl. 8a odst. 1 nařízení (ES) č. 765/2006 o omezujících opatřeních vůči prezidentu Lukašenkovi a některým představitelům Běloruska (Úř. věst. L 76, s. 13), a zadruhé na zrušení rozhodnutí Rady 2012/642/SZBP ze dne 15. října 2012 o omezujících opatřeních vůči Bělorusku (Úř. věst. L 285, s. 1), nařízení Rady (EU) č. 1014/2012 ze dne 6. listopadu 2012, kterým se mění nařízení (ES) č. 765/2006 o omezujících opatřeních vůči Bělorusku (Úř. věst. L 307, s. 1), a prováděcího nařízení Rady (EU) č. 1017/2012 ze dne 6. listopadu 2012, kterým se provádí čl. 8a odst. 1 nařízení (ES) č. 765/2006 o omezujících opatřeních vůči Bělorusku (Úř. věst. L 307, s. 7), a to v rozsahu, v němž se všechny tyto akty týkají žalobce.

Výrok rozsudku

1)

Následující akty se v rozsahu, v němž se týkají A. Mikhalchanky, zrušují:

rozhodnutí Rady 2011/69/SZBP ze dne 31. ledna 2011, kterým se mění rozhodnutí Rady 2010/639/SZBP o omezujících opatřeních vůči některým představitelům Běloruska;

prováděcí rozhodnutí Rady 2011/174/SZBP ze dne 21. března 2011, kterým se provádí rozhodnutí 2010/639/SZBP o omezujících opatřeních vůči některým představitelům Běloruska;

prováděcí nařízení Rady (EU) č. 271/2011 ze dne 21. března 2011, kterým se provádí čl. 8a odst. 1 nařízení (ES) č. 765/2006 o omezujících opatřeních vůči prezidentu Lukašenkovi a některým představitelům Běloruska;

rozhodnutí Rady 2012/642/SZBP ze dne 15. října 2012 o omezujících opatřeních vůči Bělorusku;

prováděcí nařízení Rady (EU) č. 1017/2012 ze dne 6. listopadu 2012, kterým se provádí čl. 8a odst. 1 nařízení (ES) č. 765/2006 o omezujících opatřeních vůči Bělorusku.

2)

Není namístě vyhovovat návrhu Rady na zachování časových účinků napadených aktů.

3)

Ve zbývající části se žaloba zamítá.

4)

Rada Evropské unie ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vynaložené A. Mikhalchankou.


(1)  Úř. věst. C 165, 9.6.2012.


Top