1.

Obě žádosti o rozhodnutí o předběžné otázce podané Bundespatentgericht (Spolkový patentový soud, Německo), které jsou předmětem tohoto stanoviska, se týkají výkladu čl. 3 odst. 1 písm. b) a c) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/95/ES ze dne 22. října 2008, kterou se sbližují právní předpisy členských států o ochranných známkách ( 2 ).

2.

Ve věcech v původních řízeních se sporné slovní ochranné známky skládají z několika prvků. Obě tyto ochranné známky, konkrétně Multi Markets Fund MMF a NAI – Der Natur-Aktien-Index, se skládají z popisného syntagmatu, kterému předchází nebo který následuje sled písmen (zkratka), jenž není sám o sobě popisný, přičemž tento sled písmen odpovídá počátečním písmenům slov tvořících uvedené slovní syntagma.

3.

V těchto věcech má Soudní dvůr doplnit svoji judikaturu v oblasti ochranných známek, a konkrétně rozhodnout o oblasti působnosti dvou důvodů pro zamítnutí či neplatnost uvedených v čl. 3 odst. 1 písm. b) a c) směrnice 2008/95, které vycházejí jednak z nedostatku rozlišovací způsobilosti a jednak ze složení ochranné známky výlučně z označení nebo údajů, jež mohou sloužit v oblasti obchodu k označení vlastností výrobku nebo poskytnutí služby označených ochrannou známkou.

4.

V předmětné oblasti stále vyvstávají otázky ohledně porovnání významu ochrany zájmů přihlašovatele nebo majitele ochranné známky a nutnosti zohlednit obecné zájmy. Uvedené obecné zájmy spočívají zejména v tom, že nelze bezdůvodně omezit dostupnost popisných označení(požadavek dostupnosti) a že spotřebiteli nebo konečnému uživateli předmětného výrobku nebo služby se musí umožnit odlišit tento výrobek nebo službu od jiných výrobků nebo služeb odlišného původu (rozlišovací funkce). Podstatou otázek položených Bundespatentgericht je určit kritéria pro vymezení vztahu mezi těmito dvěma kategoriemi cílů práva ochranných známek.

5.

Článek 3 odst. 1 směrnice 2008/95 ( 3 ), nadepsaný „Důvody pro zamítnutí či neplatnost“, stanoví:

„Do rejstříku nesmějí být zapsány, a jsou-li zapsány, mohou být prohlášeny neplatnými

[…]

[…]“

6.

Ustanovení čl. 3 odst. 1 písm. b) a c) směrnice 2008/95 v zásadě odpovídají ustanovením § 8 odst. 2 bodů 1 a 2 zákona o ochraně ochranných známek (Gesetz über den Schutz von Marken und sonstigen Kennzeichen, dále jen „MarkenG“). Tato ustanovení stanoví:

„(2)   Do rejstříku se nezapíšou ochranné známky,

7.

Alfred Strigl podal v roce 2008 u Deutsches Patent- und Markenamt (německý úřad pro patenty a ochranné známky) přihlášku slovní ochranné známky Multi Markets Fund MMF pro označení služeb náležejících do třídy 36 Niceské dohody o mezinárodním třídění zboží a služeb pro účely zápisu známek ze dne 15. června 1957, ve znění změn a doplňků (dále jen „Niceská dohoda“).

8.

Tyto služby jsou popsány následovně: „pojišťovnictví (poradenství, prodej a zprostředkování pojištění); poradenství v záležitostech pojištění; finanční služby (služby bank a úvěrových ústavů,finanční poradenství, investice, fiduciární obchody, peněžní záležitosti); služby související s nemovitostmi (správy nemovitostí a domovní správy, zprostředkování nemovitostí); majetková a finanční poradenství“.

9.

Dvěma rozhodnutími ze dne 23. května 2008 a 11. září 2008 Deutsches Patent- und Markenamt zamítl přihlášku k zápisu na základě § 8 odst. 2 bodů 1 a 2 MarkenG. V této souvislosti v podstatě shledal, že výraz „Multi Markets Fund“ označuje fond, který investuje do celé řady různých trhů. Rovněž měl za to, že si lze snadno představit, že veřejnost bude sled písmen „MMF“ chápat jako jasnou zkratku prvních tří slovních prvků označení, a to z důvodu, že tato zkratka bezprostředně následuje tyto tři prvky a shoduje se s jejich počátečními písmeny.

10.

Deutsches Patent- und Markenamt z toho vyvodil, že uvedené označení celkově nepřevládá nad souhrnem prvků je tvořících. Ačkoli připustil, že sledu písmen „MMF“ by bylo možné přisoudit různé významy, kdyby byl tento sled písmen posouzen samostatně, shledal, že se výběr zjevně zužuje, přihlédne-li se k ostatním prvkům ochranné známky a ke službám, pro které je zápis označení požadován.

11.

Alfred Strigl podal odvolání k Bundespatentgericht, kterým se domáhal zrušení rozhodnutí Deutsches Patent- und Markenamt, jimiž byl zamítnut zápis této slovní ochranné známky. Byl názoru, že tato slovní ochranná známka má několik významů. Skutečnost, že by prvek „MMF“ mohl odpovídat celé řadě zkratek, stačí podle něj k tomu, aby bylo odmítnuto tvrzení, že toto označení může být užíváno jako popisné.

12.

Vzhledem k tomu, že Bundespatentgericht měl za to, že rozhodnutí o uvedeném odvolání závisí na výkladu směrnice 2008/95, rozhodl se přerušit řízení a položit Soudnímu dvoru následující předběžnou otázku:

„Je třeba použít důvod pro zamítnutí uvedený v čl. 3 odst. 1 písm. b) nebo c) směrnice [2008/95] rovněž na slovní ochrannou známku, jež je tvořena spojením popisného syntagmatu a nepopisného sledu písmen, jestliže tento sled písmen je veřejností z důvodu, že se skládá z počátečních písmen slov tvořících toto syntagma, vnímán jako zkratka daného syntagmatu, a ochrannou známku jako celek lze tudíž chápat jako kombinaci vzájemně se vysvětlujících popisných údajů nebo zkratek?“

13.

Slovní ochranná známka NAI – Der Natur-Aktien-Index byla zapsána v roce 2001 u Deutsches Patent- und Markenamt jménem společnosti Securvita – Gesellschaft zur Entwicklung alternativer Versicherungskonzepte mbH (dále jen „společnost Securvita“) pro následující služby náležející do třídy 36 Niceské dohody, a to „pojišťovnictví; finanční záležitosti; peněžní záležitosti, služby související s nemovitostmi“.

14.

V roce 2007 společnost Öko Invest Verlagsgesellschaft mbH (dále jen „společnost Öko-Invest“) podala návrh na prohlášení neplatnosti uvedené ochranné známky na základě tvrzení, že je sled písmen „NAI“ užíván ve finanční oblasti jako zkratka syntagmatu „Natur-Aktien-Index“. Na podporu svého návrhu společnost Öko Invest uvádí, že jelikož uvedené syntagma, jež se nachází přímo za sledem písmen „NAI“, představuje popisný údaj, sled písmen, který je vnímán jako prostá zkratka syntagmatu, musí být též považován za popisný údaj.

15.

Rozhodnutím ze dne 28. května 2008 Deutsches Patent- und Markenamt vyhověl návrhu společnosti Öko-Invest a prohlásil výše uvedenou ochrannou známku za neplatnou, když měl za to, že důvod pro zamítnutí stanovený v § 8 odst. 2 bodu 1 MarkenG brání zápisu této ochranné známky. Podle Deutsches Patent- und Markenamt se ochranná známka jako celek zužuje na spojení čistě popisných údajů, kterým předchází zkratka, a sice sled písmen „NAI“, který veřejnost vnímá jako takovou.

16.

Společnost Securvita na podporu odvolání podaného proti tomuto rozhodnutí k Bundespatentgericht namítala, že ve vztahu k této ochranné známce nelze uplatnit žádný důvod pro zamítnutí. Odkázala zejména na to, že čtvrtý odvolací senát Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu(ochranné známky a vzory) (OHIM) vyhověl její přihlášce ochranné známky Společenství NAI – Der Natur-Aktien-Index rozhodnutím ze dne 15. října 2009 ve věci R 1630/2008-4, v němž shledal, že tato ochranná známka je označením, jež je nadáno rozlišovací způsobilostí a není popisné ( 4 ).

17.

Za těchto podmínek se Bundespatentgericht rozhodl přerušit řízení a položit Soudnímu dvoru následující předběžnou otázku:

„Je třeba použít důvod pro zamítnutí uvedený v čl. 3 odst. 1 písm. b) nebo c) směrnice [2008/95] rovněž na slovní ochrannou známku, jež je tvořena spojením popisného syntagmatu a sledu písmen, který není sám o sobě popisný, jestliže tento sled písmen je veřejností z důvodu, že se skládá z počátečních písmen slov tvořících toto syntagma, vnímán jako zkratka daného syntagmatu, a ochrannou známku jako celek lze tudíž chápat jako kombinaci vzájemně se vysvětlujících popisných údajů nebo zkratek?“

18.

Žádosti o rozhodnutí o předběžné otázce podané Bundespatentgericht byly zapsány do rejstříku kanceláře Soudního dvora dne 25. února 2011.

19.

Usnesením předsedy Soudního dvora ze dne 26. května 2011 byly věci C-90/11 a C-91/11 spojeny pro účely řízení a rozsudku.

20.

Písemná vyjádření předložil jeden z účastníků původního řízení, a to společnost Securvita, italská a polská vláda, jakož i Evropská komise. Žádný z účastníků řízení nepožádal o nařízení jednání.

21.

Na úvod je třeba podotknout, že ustanovení směrnice 2008/95 jsou velmi podobná ustanovením nařízení č. 207/2009. V projednávané věci jsou důvody pro zamítnutí či neplatnost stanovené ve směrnici 2008/95, o jejichž výklad žádá předkládající soud, jak jsem již uvedl, totožné s absolutními důvody pro zamítnutí stanovenými v čl. 7 odst. 1 písm. b) a c) uvedeného nařízení. Z důvodu této totožnosti budu odkazovat též na judikaturu Soudního dvora týkající se ustanovení čl. 7 odst. 1 písm. b) a c) nařízení č. 207/2009 ( 5 ).

22.

Pokud jde o odpověď na předběžné otázky, není třeba rozlišovat mezi otázkami položenými v obou věcech v původních řízeních, neboť právní otázka vznesená vnitrostátním soudem je v zásadě totožná. Kvůli doplnění výrazu „sám o sobě“ ( 6 ) v první části předběžné otázky ve věci Securvita se tato otázka jeví jako přesnější než otázka vznesená ve věci Strigl, byť věcně podobná. Z tohoto důvodu budu pro účely tohoto stanoviska vycházet ze znění otázky ve věci Securvita.

23.

V rámci projednávaných věcí se předkládající soud snaží v podstatě zjistit, jak je třeba posuzovat z hlediska důvodů pro zamítnutí či neplatnost uvedených v čl. 3 odst. 1 písm. b) nebo c) směrnice 2008/95 ochrannou známku, která je tvořena popisným syntagmatem a sledem písmen, jenž se skládá z počátečních písmen slov tohoto syntagmatu a může být jako takový považován za nepopisný.

24.

Vzhledem k tomu, že jsou sporné ochranné známky tvořeny jak popisnými prvky, tak prvky, které nejsou samy o sobě popisné, je třeba učinit příměr se systémem zavedeným nařízením č. 207/2009. Podle čl. 37 odst. 2 uvedeného nařízení může totiž OHIM jako podmínku pro zápis známky požadovat, aby přihlašovatel prohlásil, že nebude uplatňovat výlučné právo ve vztahu k prvku ochranné známky, který postrádá rozlišovací způsobilost (tzv. „disclaimer“), může-li ponechání tohoto prvku ve známce vyvolat pochybnosti o rozsahu ochrany (dále jen „prohlášení o vzdání se výlučného práva“) ( 7 ).

25.

Nicméně podle nařízení č. 207/2009 možnost přiznaná OHIM požádat přihlašovatele ochranné známky o učinění prohlášení o vzdání se výlučného práva nijak neznamená, že by toto prohlášení mohlo mít vliv na otázku, zda určité označení lze zapsat, či nikoli. Zápis ochranné známky, která se skládá z několika prvků, z nichž některé jsou popisné nebo nerozlišující, se zpravidla zamítne pouze tehdy, pokud ochranná známka jako celek postrádá rozlišovací způsobilost ( 8 ).

26.

Prohlášení o vzdání se výlučného práva mohou sice mít vliv na posouzení rozsahu ochrany přiznané ochranné známce v případě kolize ochranných známek, OHIM však této možnosti přiznané nařízením č. 207/2009 patrně nevyužívá. Naopak vše nasvědčuje tomu, že OHIM uplatňuje zásadu, podle které v případě označení tvořených několika prvky nelze přiznat ochranu pouze jednomu z nich ( 9 ).

27.

Při přezkumu důvodů pro zamítnutí či neplatnost stanovených v čl. 3 odst. 1 písm. b) a c) směrnice 2008/95 je třeba náležitě zohlednit cíle, které tyto důvody sledují, a obecné zájmy, na nichž jsou založeny. Proto je záhodno učinit v této souvislosti několik poznámek.

28.

Podle ustálené judikatury je třeba jednotlivé důvody pro zamítnutí či neplatnost stanovené v článku 3 směrnice 2008/95, jakož i absolutní důvody pro zamítnutí uvedené v článku 7 nařízení č. 207/2009, vykládat ve světle obecného zájmu, na nichž je každý z nich založen ( 10 ).

29.

Zaprvé, pokud jde o účel důvodu pro zamítnutí či neplatnost uvedeného v čl. 3 odst. 1 písm. c) směrnice 2008/95, cílem tohoto ustanovení je zajistit uskutečnění cíle obecného zájmu spočívajícího v tom, že označení nebo údaje popisující vlastnosti výrobků nebo služeb, pro které je zápis požadován, mohou být všemi volně užívány ( 11 ).

30.

Základní smysl důvodu pro zamítnutí či neplatnost stanoveného v čl. 3 odst. 1 písm. c) směrnice 2008/95 tedy odráží nutnost zaručit dostupnost některých označení, a zajistit tak, aby tato označení mohla být volně užívána všemi hospodářskými subjekty daného odvětví ( 12 ). Tato zásada, která má svůj původ v německém právu („Freihaltebedürfnis“), je zásadním prvkem výkladu tohoto důvodu pro zamítnutí či neplatnost ( 13 ).

31.

Z tohoto požadavku dostupnosti vyplývá, že důvod pro zamítnutí či neplatnost stanovený v čl. 3 odst. 1 písm. c) směrnice 2008/95 musí tudíž zabránit tomu, aby popisná označení nebo údaje, na které se tento požadavek vztahuje, byly vyhrazeny jedinému podniku z důvodu jejich zápisu jako ochranné známky ( 14 ). Na rozdíl však od německé právní nauky Soudní dvůr zdůraznil, že použití důvodu pro zamítnutí či neplatnost stanoveného v čl. 3 odst. 1 písm. c) směrnice 2008/95 nezávisí na požadavku dostupnosti, který by byl konkrétní, trvající či vážný, a že není tedy relevantní znát počet konkurentů, kteří mají či by mohli mít zájem na užívání dotčeného označení ( 15 ).

32.

Zadruhé, pokud jde o důvod pro zamítnutí či neplatnost stanovený v čl. 3 odst. 1 písm. b) směrnice 2008/95, z judikatury Soudního dvora vyplývá, že příslušný obecný zájem je úzce spjat se základní funkcí ochranné známky, a sice funkcí, jež má spotřebiteli nebo konečnému uživateli umožnit, aby výrobky nebo služby, na které se vztahuje ochranná známka, odlišili bez možné záměny od výrobků nebo služeb, které mají jiný původ ( 16 ).

33.

Tyto obecné zájmy je třeba vzít v úvahu při přezkumu položených předběžných otázek.

34.

Na úvod bych rád zdůraznil, že důvody pro zamítnutí či neplatnost uvedené v čl. 3 odst. 1 písm. b) a c) směrnice 2008/95 spolu úzce souvisejí. Byl-li totiž prokázán výlučně popisný charakter v souladu s uvedeným bodem c), je možné použít bod b) výše zmíněného článku. Jinými slovy nedostatek rozlišovací způsobilosti slovní ochranné známky vyplývá z popisné povahy označení, a nikoli naopak ( 17 ).

35.

Svoji analýzu založím na tomto výchozím předpokladu. V této souvislosti je však třeba připomenout, že označení může postrádat rozlišovací způsobilost i z jiných důvodů, než je jeho případný popisný charakter ( 18 ), a že nedostatek rozlišovací způsobilosti označení se nemůže zakládat pouze na jeho popisném charakteru, aniž se přihlédne k jednotlivým obecným zájmům, na nichž jsou oba důvody pro zamítnutí založeny ( 19 ).

36.

Je rovněž třeba poznamenat, že na rozdíl od toho, co Komise tvrdila ve svém písemném vyjádření, je nutné činit rozdíl mezi jednotlivými důvody pro zamítnutí či neplatnost stanovenými v čl. 3 odst. 1 písm. b) a c) směrnice 2008/95. Podle ustálené judikatury totiž platí, že i když se příslušné oblasti působnosti důvodů pro zamítnutí či neplatnost do jisté míry překrývají, každý z těchto důvodů je nezávislý na ostatních a vyžaduje samostatný přezkum ( 20 ).

37.

V této souvislosti je mimoto třeba poznamenat, že Soudní dvůr již shledal, že popisný charakter ochranné známky tvořené několika slovy nebo slovem a číslicí může být částečně zkoumán pro každý z těchto prvků samostatně, avšak musí být každopádně zjištěn též pro celek, který tyto prvky tvoří ( 21 ).

38.

Podle judikatury Soudního dvora platí, že pouhé spojení prvků, z nichž každý popisuje vlastnosti výrobků nebo služeb, pro které je zápis požadován, zpravidla samo popisuje uvedené vlastnosti ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. c) směrnice 2008/95. Takovéto spojení však nemusí být popisné ve smyslu uvedeného ustanovení za podmínky, že vyvolává dojem dostatečně vzdálený dojmu, který vyvolává prosté společné uvedení uvedených prvků ( 22 ).

39.

Navíc skutečnost, že každý z těchto prvků pojatý samostatně postrádá rozlišovací způsobilost, nevylučuje možnost, že spojení těchto prvků může přesto takovouto způsobilost vykazovat ( 23 ).

40.

Pokud jde o slovní ochranné známky, o které se jedná ve věcech v původních řízeních a které jsou složeny z popisných slov, k nimž je připojen sled písmen odpovídající počátečním písmenům uvedených slov, jenž může být samostatně považován za nepopisný, vyvstává otázka, zda přidání zkratky, která není sama o sobě popisná, k popisnému syntagmatu může mít za následek to, že tyto slovní prvky jako celek získají nepopisný charakter, či dokonce rozlišovací způsobilost, což je podmínkou zápisu takovéto ochranné známky.

41.

Jinými slovy ve věcech v původních řízeních je třeba určit, zda jeden a týž sled písmen pro totožné výrobky a služby musí být vždy posouzen stejně, nezávisle na tom, zda se ochranná známka vztahuje na tento sled jako takový nebo na spojení sledu písmen s jinými popisnými prvky.

42.

V této souvislosti je třeba podotknout, že podle Soudního dvora postrádá slovní ochranná známka, která popisuje vlastnosti výrobků nebo služeb ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. c) směrnice 2008/95, nutně rozlišovací způsobilost ve vztahu k těmto výrobkům nebo službám ( 24 ).

43.

Vzhledem k těmto poznatkům považuji za nezbytné zahájit posouzení dotčených ochranných známek analýzou prvků, z nichž se tyto ochranné známky skládají, a následně provést globální přezkum těchto ochranných známek.

44.

Pokud jde o věc Strigl a o ochrannou známku Multi Markets Fund MMF, předkládající soud má v podstatě za to, že syntagma „Multi Markets Fund“ je údajem sloužícím k označení služeb, na které se vztahuje přihláška, a sice služeb poskytovaných zvláště v rámci fondu investujícího do různých trhů. Předkládající soud rovněž uvádí, že relevantní veřejnost může snadno porozumět slovům tvořícím syntagma „Multi Markets Fund“, ať jsou pojata samostatně nebo jako celek, který tvoří.

45.

Pokud jde o sled písmen „MMF“, pojatý samostatně, předkládající soud uvádí, že by tento sled písmen měl být považován za spojení písmen, kterému nelze jako takovému přiznat popisný význam. Uvádí však, že tento sled písmen bezprostředně následuje syntagma „Multi Markets Fund“, což jej vede k závěru, že relevantní veřejnost bude tento sled písmen vnímat jako zkratku uvedeného syntagmatu. Takovéto chápání odpovídá podle něj přirozenému a logickému vnímání běžně informovaného a přiměřeně pozorného a obezřetného průměrného spotřebitele.

46.

Pokud jde dále o věc Securvita a o ochrannou známku NAI – Der Natur-Aktien-Index, výraz „Natur-Aktien-Index“ popisuje, stejně jako výrazy „Öko-Aktien“, „Umweltaktien“ nebo „grüne Aktien“, akcie určitých podniků zaměřujících se na ochranu životního prostředí, a tudíž určitý druh cenných papírů. Kromě toho označení „Natur-Aktie“ se rozšířeně užívá pro popis vlastností různých produktů ve finanční oblasti. Podle vnitrostátního soudu popisuje syntagma z hlediska relevantní veřejnosti vlastnosti služeb, na které se vztahuje ochranná známka, ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. c) směrnice 2008/95.

47.

Pokud jde o sled písmen „NAI“, který s připojením pomlčky předchází syntagmatu „Der Natur-Aktien-Index“, vnitrostátní soud uvádí, že tento sled písmen není běžnou a obecně srozumitelnou zkratkou, kterou by relevantní veřejnost mohla považovat za údaj o vlastnostech služeb, pro které byla ochranná známka zapsána. V důsledku toho sled písmen „NAI“ posuzovaný samostatně nemůže popisovat ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. c) směrnice 2008/95 vlastnost služeb, pro které byla ochranná známka zapsána.

48.

Na úvod podotýkám, že ačkoli takové sledy písmen, o jaké jde ve věcech v původních řízeních, mohou být považovány za vykazující rozlišovací způsobilost, jsou-li pojaty samostatně, ve vztahu ke službám, na které se vztahují dotčené ochranné známky, nic to nemění na tom, že vnímání relevantní veřejnosti nelze posuzovat výlučně s ohledem na jednotlivé prvky tvořící ochrannou známku, ale především s ohledem na celkový dojem, který ochranná známka vyvolává.

49.

Pokud jde o celkový dojem vyvolávaný ochrannými známkami, o které jde ve věcech v původních řízeních, předkládající soud přitom zdůrazňuje, že se tři dotčená velká písmena „MMF“ a „NAI“ shodují se třemi slovy dotčeného syntagmatu, tj. „Multi Markets Fund“ a „Natur-Aktien-Index“. Veřejnost tak bude snadno chápat sled písmen jako zkratku syntagmatu, která je podle daného případu buď předchází, nebo následuje.

50.

Ke složení ochranné známky NAI – Der Natur-Aktien-Index je rovněž třeba poznamenat, že sled písmen „NAI“ je následován pomlčkou, která jej pojí se syntagmatem. Tuto pomlčku lze podle předkládacího rozhodnutí považovat za posilující celkový dojem, že se jedná o prostou zkratku syntagmatu, které ji následuje. Vnitrostátní soud v této souvislosti poznamenává, že tento závěr nelze zpochybnit tím, že zkratka „NAI“ nezahrnuje počáteční písmeno určitého členu „Der“, který se nachází v následujícím syntagmatu, neboť člen „Der“ je doplňkovým prvkem ve vztahu k podstatným jménům, z jejichž počátečních písmen se skládá dotčená zkratka.

51.

V tomto kontextu jen pro úplnost podotýkám, že odůvodnění čtvrtého odvolacího senátu OHIM týkající se zápisu ochranné známky NAI – Der Natur-Aktien-Index jako ochranné známky Společenství není podle mého názoru příliš přesvědčivé. Podle OHIM nemá sled písmen „NAI“ pojatý samostatně žádný popisný význam a přidání syntagmatu „Der Natur-Aktien-Index“ na této skutečnosti nic nemění. OHIM měl za to, že jiný závěr by měl za následek to, že by se takový sled písmen mohl „následně“ stát popisným jako celek v důsledku přidání popisných slovních prvků ( 25 ).

52.

Není sice vyloučeno, že takovéto sledy písmen mohou být samy o sobě nadány rozlišovací způsobilostí, pokud jsou jako takové způsobilé odkazovat na jiné zkratky a pokud samy o sobě nepopisují výrobky nebo služby, na které se vztahuje předmětná ochranná známka. Rád bych však zdůraznil, že průměrný spotřebitel zpravidla vnímá ochrannou známku jako celek a nezabývá se jejími jednotlivými prvky ( 26 ).

53.

Názor vyjádřený v rozhodnutí OHIM totiž nezohledňuje celkový dojem, k němuž musí být, jak jsem již uvedl, přihlédnuto při posuzování důvodů pro zamítnutí či neplatnost vyjmenovaných v čl. 3 odst. 1 písm. b) a c) směrnice 2008/95. S ohledem na celkový dojem vyvolávaný ochrannými známkami, které se skládají ze syntagmatu popisujícího dotčené výrobky nebo služby a ze sledu písmen odpovídajícího počátečním písmenům slov tvořících uvedené syntagma, je toto syntagma podle všeho zdání dominantním prvkem takovýchto ochranných známek. Podle mého názoru není sled písmen, jenž odpovídá počátečním písmenům tří slov tvořících dotčené syntagma, s to vyvolat dojem, který by byl dostatečně vzdálený dojmu vyvolanému prostým společným uvedením prvků, které tvoří ochrannou známku.

54.

Rád bych dodal, že sled písmen, který je relevantní veřejností vnímán jako zkratka syntagmatu, k němuž je tato zkratka připojena, nemůže převládat nad souhrnem všech prvků ochranné známky jako celku, a to i když lze mít za to, že daný sled písmen může být sám o sobě nadán rozlišovací způsobilostí. Popisný charakter prvku ochranné známky, a sice sledu písmen, vyplývá tedy z ochranné známky jako celku. Tak například celkový dojem vyvolávaný imaginární slovní ochrannou známkou Two for tea – 24T se liší od celkového dojmu vyvolávaného označením 24T.

55.

Zdůrazňuji, že význam ochranné známky musí být určen globálně. Globální posouzení ochranné známky může v případě ochranné známky, jejíž prvky jsou vzájemně úzce spjaty a dva z jejích prvků se vzájemně vysvětlují, vést k rozdílnému závěru oproti závěru, k němuž by se dospělo, kdyby se každý z prvků ochranné známky posuzoval samostatně.

56.

Proto jsem na základě globálního posouzení ochranných známek, které jsou předmětem věcí v původních řízeních, názoru, že veřejnost přisoudí zkratce, která není sama o sobě popisná, pouze popisný význam vyplývající ze syntagmatu, ke kterému je zkratka připojena, z důvodu tohoto spojení jednotlivých prvků, které se vzájemně vysvětlují. Z toho vyplývá, že sled písmen skládající se z počátečních písmen slov tvořících syntagma zaujímá ve vztahu k tomuto syntagmatu pouze druhořadé místo, což mě vede k učinění závěru, že prvek sestávající z takovéhoto sledu písmen je v celkovém dojmu vyvolávaném takovouto ochrannou známkou zanedbatelný ( 27 ). Syntagma, které má popisný charakter, tak dává popisný význam ochranné známce pojaté jako celek.

57.

Navzdory tomuto závěru zbývá odpovědět na otázku předkládajícího soudu týkající se příslušných oblastí působnosti důvodů pro zamítnutí či neplatnost stanovených v čl. 3 odst. 1 písm. b) a c) směrnice 2008/95 ve vztahu k ochranným známkám, které jsou předmětem věcí v původních řízeních.

58.

Pokud jde o rozdíl, který je třeba činit mezi čl. 3 odst. 1 písm. b) a c) směrnice 2008/95 v případě takových ochranných známek, jaké jsou předmětem věcí v původních řízeních, je třeba přihlédnout nejen k popisnému charakteru dotčených ochranných známek, jenž je třeba určit na základě celkového dojmu, který tyto ochranné známky vyvolávají, ale též k obecným zájmům, na nichž jsou příslušné důvody pro zamítnutí či neplatnost založeny. Je tedy třeba znovu zdůraznit požadavek dostupnosti, který se vztahuje na některá označení, a dále rozlišovací funkci ochranné známky, jež musí umožnit odlišit výrobky a služby, na které se vztahuje ochranná známka, od jiných výrobků nebo služeb odlišného původu.

59.

Z tohoto hlediska by povolení zápisu ochranné známky tvořené výlučně popisnými označeními nebo údaji, jejichž dostupnost všem musí být zaručena, bylo v rozporu se samotným smyslem důvodu pro zamítnutí či neplatnost stanoveného v čl. 3 odst. 1 písm. c) směrnice 2008/95.

60.

Za účelem zajištění plného uskutečnění tohoto cíle volného užívání totiž Soudní dvůr uvedl, že není nezbytné, aby označení nebo údaje tvořící ochrannou známku, na které se vztahuje čl. 3 odst. 1 písm. c) směrnice 2008/95, byly skutečně užívány v okamžiku podání přihlášky k zápisu pro účely popisu takových výrobků nebo služeb, pro které je přihláška podána, nebo pro účely popisu vlastností těchto výrobků nebo služeb. Stačí, že tato označení a údaje k takovýmto účelům užívány být mohou ( 28 ). Z toho vyplývá, že zápis slovního označení musí být na základě čl. 3 odst. 1 písm. c) uvedené směrnice zamítnut, pokud alespoň jeden z jeho možných významů označuje vlastnost dotyčných výrobků nebo služeb ( 29 ).

61.

Ustanovení čl. 3 odst. 1 písm. c) směrnice 2008/95 se však vztahuje na ochranné známky, které jsou tvořeny výlučně popisnými označeními nebo údaji. Ve věcech v původních řízeních jsou přitom sporné ochranné známky tvořeny popisnými prvky (syntagmata) na straně jedné a prvky, jež nejsou samy o sobě popisné (sledy písmen), na straně druhé. Jak jsem uvedl výše, v takovémto případě vyplývá popisný význam sledu písmen, který není sám o sobě popisný, z globálního posouzení ochranné známky. Konkrétně popisný charakter uvedených sledů písmen vyplývá ze slov syntagmatu, jejichž počáteční písmena tvoří předmětné sledy.

62.

Není přitom nijak nutné zaručit dostupnost takovýchto sledů písmen pojatých samostatně ani ochranné známky jako celku, neboť i když má ochranná známka popisný význam, není tvořena výlučně takovýmito označeními nebo údaji. Z tohoto důvodu je při přezkumu ochranných známek, které jsou předmětem věcí v původních řízeních, třeba použít kritérium rozlišovací způsobilosti stanovené v čl. 3 odst. 1 písm. b) směrnice 2008/95.

63.

Pokud jde o přezkum rozlišovací způsobilosti takovéhoto spojení prvků ve smyslu bodu b) výše uvedeného článku, je věcí vnitrostátního soudu, aby ověřil, zda sporné ochranné známky pojaté jako celek mohou, či nemohou zaručit základní funkci ochranné známky, kterou je odlišit výrobky nebo služby, na které se vztahuje ochranná známka, od jiných výrobků nebo služeb odlišného původu. Na tomto místě vyvstává otázka, zda spojení popisných prvků s prvkem, který není sám o sobě popisný, ale je popisný v kontextu předmětné ochranné známky, může vyvolat dojem dostatečně vzdálený dojmu vyvolanému prostým společným uvedením daných prvků ( 30 ).

64.

Na závěr, pokud jde o globální posouzení ochranné známky tvořené spojením popisného syntagmatu se sledem písmen odpovídajícím počátečním písmenům slov tohoto syntagmatu, jsem toho názoru, že sled písmen, který není sám o sobě popisný, získá v tomto zvláštním kontextu popisný charakter. Avšak vzhledem k tomu, že ochranná známka složená z takovýchto prvků není tvořena výlučně popisnými označeními nebo údaji ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. c) směrnice 2008/95, je pro posouzení možnosti zápisu ochranné známky takovéhoto druhu nutné použít čl. 3 odst. 1 písm. b) směrnice 2008/95.

65.

Vzhledem ke všem předcházejícím úvahám navrhuji odpovědět na předběžné otázky položené Bundespatentgericht následovně:

„Slovní ochranná známka tvořená spojením popisného syntagmatu se sledem písmen – jenž není sám o sobě popisný a odpovídá počátečnímu písmenu každého slova tvořícího toto syntagma, a je z toho důvodu vnímán veřejností jako zkratka uvedeného syntagmatu – a kterou lze tedy jako celek chápat jako spojení popisných údajů nebo zkratek, které se vzájemně vysvětlují, musí být posouzena z hlediska důvodu pro zamítnutí či neplatnost stanoveného v čl. 3 odst. 1 písm. b) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/95/ES ze dne 22. října 2008, kterou se sbližují právní předpisy členských států o ochranných známkách, a nikoli z hlediska důvodu pro zamítnutí či neplatnost stanoveného v čl. 3 odst. 1 písm. c) této směrnice, neboť takováto ochranná známka není tvořena výlučně popisnými označeními nebo údaji.“