STANOVISKO GENERÁLNÍHO ADVOKÁTA

JÁNA MAZÁKA

přednesené dne 24. března 2011(1)

Věc C‑21/10

Károly Nagy

proti

Mezőgazdasági és Vidékfejlesztési Hivatal

[žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Fővárosi Bíróság (Maďarsko)]

„Společná zemědělská politika – Nařízení (ES) č. 1257/1999 – Nařízení (ES) č. 817/2004 – Použití integrovaného systému na agroenvironmentální podporu, která sice není podporou na zvířata, avšak závisí na určité hustotě stáda“

1.        V projednávané věci položil Fővárosi Bíróság (městský soud v Budapešti) (Maďarsko) Soudnímu dvoru několik předběžných otázek týkajících se výkladu článku 22 nařízení Rady (ES) č. 1257/1999 (dále jen „nařízení o rozvoji venkova“)(2) a článku 68 nařízení Komise (ES) č. 817/2004(3). Spor se týká zemědělského producenta, který zahájil řízení proti Mezőgazdasági és Vidékfejlesztési Hivatal (úřad pro zemědělství a rozvoj venkova, dále jen „Hivatal“) z důvodu, že mu tento úřad odmítl poskytnout podporu na pětileté období poté, co bylo kontrolou odhaleno, že informace, které poskytl v žádosti o podporu, byly nesprávné.

2.        Předkládající soud se táže, zda je třeba článek 22 nařízení č. 1257/1999 a článek 68 nařízení č. 817/2004 vykládat v tom smyslu, že se maďarský integrovaný systém identifikace a evidence skotu (Egységes Nyilvántartási és Azonosítási Rendszer, dále jen „ENAR“) použije – pro účely kontrol prováděných podle posledně uvedeného ustanovení – také na agroenvironmentální podporu podle článku 22, jejíž udělení je podmíněno určitou hustotou stáda, i když se nejedná o podporu na zvířata, a zda může ENAR představovat jediný způsob, jak ověřit splnění podmínek pro poskytnutí takové podpory. Předkládající soud se dále táže, jaké povinnosti má vnitrostátní orgán v souvislosti s informováním zemědělců o podmínkách poskytování podpory.

I –    Právní rámec Společenství (nyní právní rámec Evropské unie)

3.        Odstavce 1 a 4 článku 66 nařízení č. 817/2004 stanoví, že se v žádostech o podporu rozvoje venkova týkajících se ploch nebo zvířat, které se podávají odděleně od žádostí o podporu podle článku 6 nařízení (ES) č. 2419/2001, uvedou veškeré plochy a zvířata daného zemědělského podniku, kterých se týká kontrola žádostí v rámci daného opatření, včetně ploch a zvířat, na které se o podporu nežádá, a že pozemky a zvířata se identifikují v souladu s články 18 a 20 nařízení Rady (ES) č. 1782/2003(4).

4.        Článek 67 nařízení č. 817/2004 stanoví:

„1. Kontroly prvních žádostí o účast na režimu podpor a následných žádostí o platbu se provádějí způsobem, který zajišťuje účinné ověření souladu žádostí s podmínkami pro poskytování podpor.

V závislosti na povaze podpůrných opatření stanoví členské státy vhodné metody a prostředky pro ověření těchto opatření a osob, které podléhají kontrolám.

Ve vhodných případech členské státy použijí integrovaný administrativní a kontrolní systém [,IAKS‘] zavedený nařízením (ES) č. 1782/2003.

[…]“

5.        Článek 17 nařízení č. 1782/2003 stanoví, že každý členský stát vytvoří IAKS.

6.        Článek 18 odst. 1 nařízení č. 1782/2003 stanoví, že IAKS zahrnuje tyto prvky: „(a) počítačovou databázi, (b) systém identifikace zemědělských pozemků, (c) systém identifikace a evidence platebních nároků, jak je uveden v článku 21 uvedeného nařízení, (d) žádosti o podporu, (e) integrovaný kontrolní systém a (f) jednotný systém identifikace každého zemědělce předkládajícího žádost o podporu“.

7.        Článek 18 odst. 2 uvedeného nařízení stanoví, že v případě použití článků 67, 68, 69, 70 a 71 „integrovaný systém zahrnuje systém identifikace a evidence zvířat zavedený v souladu se směrnicí 92/102/EHS […] a s nařízením (ES) č. 1760/2000“.

8.        Článek 19 odst. 1 nařízení č. 1782/2003 stanoví, že se do počítačové databáze zaznamenávají pro každý zemědělský podnik údaje získané ze žádostí o podporu a že tato databáze musí umožnit zejména přímý a bezprostřední přístup prostřednictvím příslušného orgánu členského státu k údajům za kalendářní nebo hospodářské roky od roku 2000. Článek 19 odst. 2 uvedeného nařízení stanoví, že „[č]lenské státy mohou vytvářet decentralizované databáze pod podmínkou, že tyto databáze, jakož i administrativní postupy pro evidenci a zpřístupňování údajů budou upraveny stejně pro celé území členského státu a budou vzájemně slučitelné, aby umožnily křížové kontroly“.

9.        Článek 16 odst. 3 druhý pododstavec nařízení Komise (ES) č. 796/2004(5) stanoví, že „[č]lenské státy mohou zejména zavést postupy, pomocí kterých mohou být údaje obsažené v počítačové databázi skotu použity pro účely žádosti o podporu, za předpokladu, že počítačová databáze skotu poskytuje dostatečnou úroveň jistoty a provádění, nezbytnou pro řádnou správu dotyčných režimů podpory. Takové postupy mohou představovat systém, podle něhož může zemědělec žádat o podporu pro všechna zvířata, která jsou k určitému dni stanovenému členským státem způsobilá pro podporu na základě údajů obsažených v počítačové databázi skotu. V tomto případě přijme členský stát nezbytná opatření, která zaručí, že:

(a)      v souladu s ustanoveními použitelnými na dotyčný režim podpory bude jasně určeno a dáno na vědomí zemědělci počáteční a konečné datum příslušných retenčních období;

(b)      zemědělec bude informován o tom, že jakákoli zvířata, která nejsou řádně identifikována nebo evidována v systému pro identifikaci a evidenci skotu, jsou považována za zvířata, u kterých byly zjištěny nesrovnalosti, jak je uvedeno v článku 59.

[…]“

10.      Článek 3 nařízení (ES) č. 1760/2000(6) stanoví, že systém identifikace a evidence skotu zahrnuje toto: (a) ušní značky pro individuální identifikaci zvířat a (b) počítačové databáze. Článek 5 uvedeného nařízení stanoví, že „[p]říslušný orgán členských států vytvoří počítačovou databázi v souladu s články 14 a 18 směrnice 64/432/EHS“(7).

II – Skutkový stav a předběžné otázky

11.      Dne 26. listopadu 2004 podal K. Nagy žádost o agroenvironmentální podporu na pětileté období. Podle čl. 32 odst. 2 nařízení č. 150/2004 (X.12.) (dále jen „nařízení č. 150/2004“) maďarského ministerstva zemědělství a rozvoje venkova (dále jen „ministerstvo“) je podpora podmíněna tím, že pro účely využívání pastvin musí na jeden hektar připadat minimálně 0,2 kusů dobytka.

12.      Károly Nagy ve své žádosti uvedl, že má dvanáct kusů dobytka, a podpora mu byla vyplacena dne 10. srpna 2005 za období 2004/2005 a dne 6. října 2006 za období 2005/2006. Z kontroly provedené na místě dne 18. října 2006 a z křížových kontrol provedených s využitím evidence ENAR však vyplynulo, že K. Nagy v okamžiku podání žádosti o podporu dvanáct kusů dobytka, jak uvedl ve své žádosti, nevlastnil.

13.      Rozhodnutím č. 2030946187 ze dne 15. prosince 2006 Hivatal rozhodl, že K. Nagy nesplnil podmínky pro poskytnutí podpory podle čl. 32 odst. 2 nařízení č. 150/2004, neboť provedené kontroly nepotvrdily správnost počtu zvířat uvedených v žádosti. V důsledku toho byl K. Nagy z agroenvironmentální podpory na pětileté období vyloučen a bylo mu nařízeno vrátit částku, která mu již byla vyplacena (5230 eur).

14.      Károly Nagy podal proti uvedenému rozhodnutí odvolání k ministerstvu, které jako orgán druhého stupně potvrdilo rozhodnutí Hivatal ze dne 10. srpna 2007 na základě čl. 32 odst. 2 nařízení č. 150/2004. Károly Nagy napadl rozhodnutí ministerstva před předkládajícím soudem a tvrdil, že v době podání žádosti skutečně vlastnil počet zvířat požadovaný uvedeným ustanovením, ale nevěděl o existenci ENAR a o tom, že registrace v uvedeném systému byla pro poskytnutí podpory nezbytná. Uvedl, že mu v této souvislosti nebyly poskytnuty žádné informace.

15.      Za těchto okolností se předkládající soud rozhodl přerušit řízení a položit Soudnímu dvoru následující otázky:

„1)      Lze článek 22 nařízení Rady (ES) č. 1257/1999 a článek 68 nařízení Komise (ES) č. 817/2004 vykládat v tom smyslu, že se v případě zvláštních pastevních programů v rámci agroenvironmentální podpory upravené v článku 22 nařízení (ES) č. 1257/1999 má kontrola údajů obsažených v databázi ENAR [integrovaný systém identifikace a evidence] vztáhnout v souladu s článkem 68 nařízení č. 817/2004 i na platby na plochu podmíněné hustotou stáda?

2)      Lze obě výše uvedená ustanovení vykládat v tom smyslu, že křížové kontroly v rámci [IAKS] musí být provedeny i v případech, kdy je podpora podmíněna hustotou stáda, avšak se nejedná o prémii na zvířata?

3)      Lze uvedená ustanovení vykládat v tom smyslu, že příslušný orgán může nebo musí při rozhodování, zda poskytne platbu na plochu, kontrolovat skutečné splnění podmínek pro poskytnutí podpory i mimo rámec systému ENAR?

4)      Jakou kontrolní povinnost pro příslušný orgán představuje na základě výkladu uvedených ustanovení požadavek na provedení kontroly a křížové kontroly stanovené výše uvedenými předpisy Společenství? Může se kontrola omezit jen na ověření údajů obsažených v systému ENAR?

5)      Ukládají uvedená ustanovení vnitrostátnímu orgánu povinnost informovat o podmínkách pro poskytnutí podpory (například o povinné evidenci v ENAR)? V případě, že bude tato otázka zodpovězena kladně, jakým způsobem to má být prováděno a v jakém rozsahu?“

16.      Písemná vyjádření byla předložena K. Nagyem, maďarskou vládou a Komisí.

III – Posouzení

A –    První a druhá otázka

17.      Podstatou první a druhé otázky předkládajícího soudu, které je třeba zkoumat společně, je, zda musí být článek 22 nařízení č. 1257/1999 ve spojení s článkem 68 nařízení č. 817/2004 vykládán v tom smyslu, že příslušným orgánům umožňuje pro účely poskytnutí podpory podle prvně uvedeného ustanovení, která je podmíněna určitou hustotou stáda, provést křížové kontroly v IAKS, a zvláště vycházet z údajů evidovaných v takovém vnitrostátním integrovaném systému identifikace a evidence, jako je ENAR.

18.      Károly Nagy tvrdí, že evidence ENAR není pro platby na plochu podmíněné hustotou stáda relevantní, protože se nejedná o podporu na zvířata, a navíc cíl poskytovaní plateb na plochu je odlišný od cíle plateb na zvířata.

19.      Maďarská vláda a Komise v podstatě tvrdí, že křížové kontroly prováděné s využitím IAKS, a zvláště ty, které jsou prováděny s využitím údajů z evidence ENAR, by se měly uskutečnit také tehdy, je-li podpora podmíněna určitou hustotou stáda, i když se nejedná o podporu na zvířata.

20.      Maďarská vláda tvrdí, že čl. 18 odst. 2 nařízení č. 1782/2003 nečiní použití systémů identifikace a evidence zvířat povinným – tak je tomu pouze v případě určitých druhů podpor a předmětná podpora mezi tyto druhy podpor nepatří. Nařízení č. 817/2004 podle ní naproti tomu podporuje závěr, že by se evidence ENAR měla použít i v takovýchto případech. Podle maďarské vlády z toho vyplývá, že IAKS – nebo spíše některou z jeho složek, včetně takového vnitrostátního integrovaného systému identifikace a evidence skotu, jako je ENAR – je nutno použít tam, kde je to možné.

21.      Komise tvrdí, že jelikož článek 68 nařízení č. 817/2004 stanoví, že se správní kontroly provádějí důkladně, vztahuje se toto ustanovení také na hustotu stáda. Proto je třeba na podporu poskytovanou podle článku 22 nařízení č. 1257/1999, která není podporou na zvířata, použít ustanovení týkající se IAKS, a konkrétně ta z nich, která se týkají takových vnitrostátních integrovaných systémů identifikace a evidence skotu, jako je ENAR.

22.      Nejprve je třeba připomenout, že Evropská unie zavedla IAKS v roce 1992(8) v zájmu zvýšení efektivity přímých plateb vyplácených zemědělcům v rámci SZP(9). Členské státy měly konkrétně zavést elektronické evidence, do nichž se pro každý příslušný zemědělský pozemek, kterého se žádost týká, zaznamenávají veškeré potřebné informace pro křížové kontroly žádostí, včetně totožnosti držitele, data stanovení, data poslední aktivace, původu a druhu nároku, jakož i umístění pozemku a přesné výměry. V IAKS však nejsou zaznamenány informace týkající se držby nebo vlastnictví pozemku, protože se jedná o administrativní nástroj určený k usnadnění výplaty podpory zemědělcům. Účetní dvůr uvedl, že „pokud je IAKS řádně používán, je účelným nástrojem, který snižuje riziko nesprávných výdajů“(10).

23.      Pokud jde konkrétně o věc v původním řízení, z dokumentů předložených Soudnímu dvoru vyplývá, že se maďarská vláda ve skutečnosti řídila doporučením Komise, které bylo obsaženo v dopise ze dne 7. února 2006 a týkalo se výsledků kontroly provedené v době od 17. do 21. října 2005 v souvislosti se schválením výdajů na rozvoj venkova financovaných či spolufinancovaných z EZOZF a SAPARD(11). V uvedeném doporučení Komise vyzvala maďarské orgány, aby „do databází zvířat zahrnuly křížové kontroly ohlášených zvířat, a to v zájmu dodržování příslušných ustanovení pro každé opatření podmíněné určitou hustotou stáda“. Maďarské orgány tedy zpětně provedly křížové kontroly ohledně prvního období agroenvironmentálních programů (2004/2005) – včetně křížové kontroly případu K. Nagye – a rozhodly se provádět křížové kontroly s využitím ENAR ve všech budoucích případech počínaje druhým obdobím.

24.      Pokud jde o příslušné právní předpisy, podotýkám, že podle čl. 22 druhého pododstavce písm. c) nařízení č. 1257/1999 se agroenvironmentální podpora vztahuje mimo jiné na „zachování ohrožených zemědělsky využívaných území vysoké přírodní hodnoty“.

25.      Podle článku 37 odst. 4 nařízení č.  1257/1999 mohou členské státy stanovit dodatečné nebo přísnější podmínky pro poskytování podpory Unie pro rozvoj venkova za předpokladu, že tyto podmínky budou v souladu s cíli a požadavky stanovenými v uvedeném nařízení.

26.      Co se týče projednávané věci, maďarský plán rozvoje venkova, který byl schválen Komisí(12), stanovil pro žádost o podporu podmínku, že pro účely využívání pastvin musí na jeden hektar připadat minimálně 0,2 kusů dobytka, a to v zájmu zachování pastvin, které jsou bohaté na flóru a faunu.

27.      Proto lze konstatovat, že uvedená podmínka je v souladu s výše uvedenou podmínkou stanovenou v čl. 37 odst. 4 nařízení č. 1257/1999.

28.      Maďarská vláda správně uvedla, že článek 68 nařízení č. 817/2004 jednoznačně stanoví, že se správní kontroly musejí provádět důkladně a ve vhodných případech musejí zahrnovat křížové kontroly, „mimo jiné i na základě údajů z [IAKS]“ (v německé verzi „unter anderem in allen geeigneten Fällen“ a ve francouzské verzi „entre autres, dans tous les cas appropriés“).

29.      Tato skutečnost je navíc zdůrazněna v bodě 38 odůvodnění nařízení č. 817/2004, kde se uvádí, že „správní předpisy by měly umožnit zlepšení správy, sledování a kontroly podpory rozvoje venkova“ a že „v zájmu jednoduchosti by měl být tam, kde je to možné, používán [IAKS] stanovený v […] nařízení […] (ES) č. 1782/2003“.

30.      Z výše uvedeného vyplývá, že se článek 68 nařízení č. 817/2004 vztahuje i na podmínku týkající se určité hustoty stáda, neboť se jedná o právní podmínku stanovenou Maďarskem. Pokud tedy jde o uvedenou podmínku, je také třeba použít ustanovení týkající se podpory na zvířata.

31.      Článek 66 odst. 4 nařízení č. 817/2004 v tomto ohledu stanoví, že se identifikace zvířat a pozemků provádí v souladu s články 18 a 20 nařízení č. 1782/2003.

32.      Jestliže tedy vnitrostátní právní předpisy stanoví jako podmínku pro předmětnou podporu určitou hustotu stáda, je možné a vhodné, aby příslušný orgán provedl křížovou kontrolu údajů poskytnutých v žádosti o podporu – a ověřil tak, zda byla podmínka týkající se určité hustoty stáda splněna – na základě IAKS(13) a ENAR, což je integrovaný systém identifikace a evidence skotu zavedený na základě nařízení č. 1760/2000, na který je odkazováno v čl. 18 odst. 2 nařízení č. 1782/2003. Jinými slovy, je vhodné, aby příslušný orgán ověřil, zda evidence ENAR potvrzuje počet zvířat ohlášených v žádosti o podporu.

B –    Třetí a čtvrtá otázka

33.      Podstatou třetí a čtvrté otázky předkládajícího soudu, které je třeba zkoumat společně, je, zda pro účely kontroly splnění podmínek pro poskytnutí agroenvironmentální podpory podle článku 22 nařízení č. 1257/1999 toto ustanovení ve spojení s článkem 68 nařízení č. 817/2004 dovoluje příslušným orgánům, aby se omezily na ověření údajů ve vnitrostátním integrovaném systému identifikace a evidence skotu (jako je ENAR), nebo zda uvedená ustanovení naopak vyžadují, aby příslušné orgány provedly i další kontroly. V případě, že musejí být provedeny i další kontroly, žádá předkládající soud o objasnění charakteru takových kontrol.

34.      Károly Nagy v tomto ohledu tvrdí, že ke dni podání žádosti splňoval všechny relevantní podmínky a že záměrem zákonodárce Unie nemohlo být, aby v případě plateb na plochu byla evidence ENAR jediným prostředkem, jak potvrdit počet kusů dobytka v jeho zemědělském podniku.

35.      Ve shodě s maďarskou vládou a Komisí se však domnívám, že ve vhodných případech mohou příslušné orgány vycházet výlučně z údajů získaných křížovou kontrolou s využitím evidence ENAR.

36.      Z dokumentů předložených Soudnímu dvoru vyplývá, že K. Nagy je „držitelem zvířat“ ve smyslu čl. 2 písm. q) nařízení č. 2419/2001. Podle článku 7 nařízení č. 1760/2000 je každý chovatel zvířat povinen informovat příslušný orgán o počtu zvířat ve svém zemědělském podniku(14).

37.      V článku 67 odst. 1 třetím pododstavci nařízení č. 817/2004 a nepřímo i v čl. 66 odst. 1 a 4 téhož nařízení se navíc odkazuje na IAKS, který je mimo jiné určen k identifikaci zvířat nacházejících se v zemědělských podnicích. Uvedený systém funguje konkrétně prostřednictvím počítačové databáze a odkazuje mimo jiné na systém identifikace a evidence skotu zavedený v souladu s nařízením č. 1760/2000.

38.      V rozsudku Maatschap Schonewille‑Prins(15) Soudní dvůr v tomto ohledu zdůraznil, že poskytnutí porážkové prémie je také podmíněno tím, že dotyční chovatelé zvířat budou dodržovat pravidla Unie použitelná na identifikaci a evidenci skotu.

39.      Pokud jde o uvedený systém identifikace a evidence, čl. 16 odst. 3 druhý pododstavec nařízení č. 796/2004 stanoví – jak správně uvedla Komise – že za jistých podmínek mohou členské státy určit, u jakých žádostí o podporu lze použít údaje obsažené v počítačové databázi skotu a za jakých podmínek může být žádostem vyhověno v případě zvířat, která v souladu s počítačovou databází splňovala kritéria pro poskytnutí podpory ke dni stanovenému členským státem. Článek 57 odst. 4 písm. b) uvedeného nařízení navíc stanoví, že pokud se zjištěné nesrovnalosti týkají chybných záznamů do evidence, je třeba provést druhou kontrolu, aby bylo možné určit, zda se přítomnost dotyčných zvířat má považovat za „nezjištěnou“. Ve všech ostatních případech se má první zjištění považovat za platné, tj. včetně případů, kdy nejsou k dispozici žádné údaje.

40.      K tomu lze dodat, že ohledně systému identifikace a evidence zvířat bylo ve zvláštní zprávě Účetního dvora č. 6/2004 uvedeno, že integrovaný systém identifikace a evidence skotu byl zaveden v roce 1992 právě proto, aby se zabránilo neoprávněným platbám, že se uvedený systém stal významnou součástí IAKS a že hraje významnou roli v systému správní kontroly pro podporu rozvoje venkova. Ve zvláštní zprávě č. 6/2004 se uvádí, že praktický chod a konečná spolehlivost databáze závisí na držitelích zvířat, kteří musí do databáze přispívat vyčerpávajícím způsobem a zajišťovat rychlou aktualizaci(16). Podle uvedené zprávy se počítačová databáze skotu coby ústřední složka identifikačního a evidenčního systému používá cíleně, aby bylo možné rozhodnout o oprávněnosti žádostí o podporu.

41.      Uvedená ustanovení nařízení č. 817/2004, o jejichž výklad předkládající soud žádá, potvrzují významnou roli evidence ENAR při správní kontrole podpory rozvoje venkova. Jak již bylo uvedeno výše, bod 38 odůvodnění uvedeného nařízení zdůrazňuje, že „správní předpisy by měly umožnit zlepšení správy, sledování a kontroly podpory rozvoje venkova“ a že „[IAKS] by měl být [používán] tam, kde je to možné“.

42.      Článek 67 nařízení č. 817/2004 stanoví, že kontroly prvních žádostí o účast na režimu podpor a následných žádostí o platbu se provádějí způsobem, který zajišťuje účinné ověření souladu žádostí s podmínkami pro poskytování podpor. Podle článku 68 se „správní kontroly […] provádějí důkladně a ve vhodných případech zahrnují křížové kontroly, mimo jiné i na základě údajů z [IAKS]. Týkají se parcel a hospodářských zvířat, které jsou předmětem podpůrného opatření, aby se zabránilo veškerým neoprávněným platbám podpory. […]“.

43.      Jak správně poznamenala maďarská vláda, z výše uvedeného vyplývá, že k tomu, aby bylo možné posoudit, zda byly podmínky pro poskytnutí podpory splněny, musejí být údaje v evidenci ENAR nejen spolehlivé, ale také úplné. Soudní dvůr tak v rozsudku Maatschap Schonewille-Prins zdůraznil, že „je nezbytné, aby byl systém identifikace a evidence skotu účinný a zcela spolehlivý tak, především aby bylo příslušným orgánům kdykoli umožněno v případě nákazy rychle zjistit původ zvířete a přijmout okamžitě nezbytná ustanovení za účelem zamezení jakéhokoli rizika pro veřejné zdraví“(17).

44.      Proto se lze ztotožnit s argumentem, že evidence ENAR jako součást komplexního systému dokládá, zda jsou podmínky pro poskytnutí podpory splněny, ať již jde o počet kusů dobytka nebo o hustotu stáda. Proto se zdá, že Hivatal již skutečně nemusel použít další důkazní prostředky, jakmile určil, a to výlučně na základě ENAR, že K. Nagy nemá tolik kusů dobytka, kolik jich nahlásil v žádosti o podporu.

45.      Z výše uvedených úvah vyplývá, že podle čl. 16 odst. 3 druhého pododstavce nařízení č. 796/2004 může příslušný orgán žádost o podporu odmítnout i výlučně na základě údajů z křížových kontrol provedených s využitím evidence ENAR, pokud uvedené orgány v tomto ohledu splnily v průběhu daného postupu svou oznamovací povinnost.

C –    Pátá otázka

46.      Pátou otázkou se předkládající soud táže, zda článek 22 nařízení č. 1257/1999 ve spojení s článkem 68 nařízení č. 817/2004 ukládá vnitrostátním orgánům povinnost informovat o podmínkách pro poskytnutí agroenvironmentální podpory podle článku 22. V případě, že taková povinnost existuje, žádá překládající soud o objasnění charakteru a rozsahu této povinnosti.

47.      Károly Nagy tvrdí, že v okamžiku, kdy podal svou žádost o podporu, si nebyl vědom toho, že je třeba do evidence ENAR zaznamenat počet kusů dobytka nacházejícího se v jeho zemědělském podniku. Navíc mu nikdo nesdělil – ať již ústně či písemně nebo formou oznámení, informace, sdělení nebo pokynu – že se takováto formalita vyžaduje a že je ve skutečnosti základní podmínkou, aby bylo možné o podporu požádat.

48.      Maďarská vláda tvrdí, že nařízení č. 1257/1999 ani nařízení č. 817/2004 nepodporuje závěr, že by vnitrostátní orgány měly povinnost poskytnout konkrétní informaci, která by šla nad rámec požadavku umožnit potenciálním žadatelům, aby se s právními předpisy týkajícími se předmětné podpory seznámili prostřednictvím jejich zveřejnění. Maďarská vláda má dále za to, že vedle obecných informací, které jsou obsaženy ve sděleních, dokumentech a příručkách týkajících se žádostí o podporu, mohou zemědělci získat informace zasláním dotazu na příslušné orgány.

49.      Komise v podstatě tvrdí, že v souladu s čl. 16 odst. 3 druhým pododstavcem nařízení č. 796/2004 je na předkládajícím soudu, aby posoudil, zda dotyčný členský stát přijal nezbytná opatření.

50.      Domnívám se, že k zodpovězení páté otázky je třeba především a hlavně připomenout, že v souvislosti se základními právy je nutné – s ohledem na vstup Lisabonské smlouvy v platnost – přihlédnout k Listině základních práv Evropské unie (dále jen „Listina“), která má podle čl. 6 odst. 1 prvního pododstavce SEU „stejnou právní sílu jako Smlouvy“.

51.      Právní řád Unie nepopiratelně usiluje o to, aby byl v souladu se zásadou rovného zacházení coby obecnou právní zásadou. Tato zásada je také zakotvena v článku 20 Listiny. Není tedy pochyb o tom, že cíl spočívající v zajištění souladu se zásadou rovného zacházení je slučitelný s právem Unie.

52.      Výše uvedený článek 20 se v projednávané věci použije na základě čl. 51 odst. 1 Listiny, protože členský stát v tomto případě uplatňuje právo Unie.

53.      Dále je třeba uvést, že podle ustálené judikatury zásada rovného zacházení neboli zákazu diskriminace vyžaduje, aby se srovnatelnými situacemi nebylo zacházeno odlišně a s odlišnými situacemi stejně, není-li takové zacházení objektivně odůvodněno(18).

54.      V projednávané věci se nařízení č. 1257/1999 a č. 817/2004 nezabývají otázkou, zda existuje zvláštní povinnost vnitrostátních orgánů informovat o podmínkách pro poskytnutí agroenvironmentální podpory, takže by se mohlo zdát, že obrana K. Nagye je neopodstatněná.

55.      Avšak v systému – nebo spíše subsystému – žádostí o podporu v souvislosti se SZP je ve skutečnosti možné takovou povinnost identifikovat.

56.      Článek 16 odst. 3 druhý pododstavec nařízení č. 796/2004 stanoví, že za jistých podmínek mohou vnitrostátní orgány v rámci příslušných postupů vycházet výlučně z počítačové databáze skotu (viz bod 9 výše).

57.      Ačkoli se uvedená povinnost informovat přímo nevztahuje na případ K. Nagye, jednoznačně se vztahuje na zemědělce, kteří o podporu žádají stejným způsobem jako K. Nagy. Z toho vyplývá, že v rámci systému poskytování podpory mají příslušné orgány v zásadě povinnost zajistit informovanost žadatelů i potenciálních žadatelů.

58.      Proto měl být i K. Nagy odpovídajícím způsobem informován.

59.      Kdyby se připustilo, že nesplnění povinnosti informovat nezakládá ve věci v původním řízení žádné právní účinky, znamenalo by to, že v rámci jednoho a téhož systému podpor pro zemědělce byly zavedeny přinejmenším dvě kategorie žadatelů, a sice zaprvé ti, kdo mají právo na informace o právních důsledcích, které nastanou, zjistí-li se, že zvířata nebyla správně identifikována nebo evidována, protože příslušné právní předpisy výslovně stanoví povinnost příslušných orgánů zajišťovat jejich informovanost, a zadruhé ti, kdo toto právo nemají, protože příslušné právní předpisy takové výslovné ustanovení neobsahují, a to navzdory skutečnosti, že se v zásadě nacházejí ve stejné situaci.

60.      Podle mého názoru by takové rozlišování znamenalo porušení základní zásady rovnosti před zákonem, jejímž konkrétním výrazem v projednávané věci je právo K. Nagye coby žadatele o podporu být informován o tom, jaké právní důsledky nastanou, není-li počet kusů skotu řádně zaznamenán v evidenci ENAR, stejně jako je toto právo přiznáno žadatelům o podporu podle článku 16 nařízení č. 796/2004. Je třeba dodat, že pro takové rozdílné zacházení zjevně neexistuje žádné objektivní odůvodnění. Jsem toho názoru, že takové porušení by bylo v rozporu s článkem 20 Listiny.

61.      Z výše uvedených úvah vyplývá, že na pátou otázku je třeba odpovědět tak, že v takové věci, jako je projednávaná věc, byl vnitrostátní orgán povinen poskytnout žadateli o podporu (K. Nagyovi) takové informace, jaké mu umožní nejen splnit podmínky pro získání podpory, ale také se vyhnout negativním důsledkům – tj. odmítnutí žádosti o podporu nebo povinnosti vrátit již poskytnou podporu – jež by nastaly, kdyby nejednal v souladu s uvedenými informacemi.

62.      Pouze předkládající soud však může na základě skutkových okolností zjistit, zda informace poskytnuté K. Nagyovi před tím, než podal svou žádost o podporu, byly dostačující k tomu, aby mu zajistily reálnou možnost vyhnout se odmítnutí podpory, o niž požádal, a povinnosti vrátit již poskytnutou podporu.

IV – Závěry

63.      Domnívám se tedy, že na otázky, které položil Fővárosi Bíróság, je třeba odpovědět následovně:

–        „První a druhá otázka: V souvislosti s posuzováním žádosti o agroenvironmentální podporu, kdy je poskytnutí podpory podmíněno určitou hustotou stáda, i když nejde o podporu na zvířata, je vhodné provést křížové kontroly s využitím integrovaného administrativního a kontrolního systému (IAKS) a vnitrostátního integrovaného systému identifikace a evidence (jako je ENAR).

–        Třetí a čtvrtá otázka: Na základě článku 16 nařízení Komise (ES) č. 796/2004 ze dne 21. dubna 2004, kterým se stanoví prováděcí pravidla pro podmíněnost, odlišení a integrovaný administrativní a kontrolní systém podle nařízení Rady (ES) č. 1782/2003, ve spojení s nařízením rady (ES) č. 1257/1999 ze dne 17. května 1999 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského orientačního a záručního fondu (EZOZF) a o změně a zrušení některých nařízení, ve znění změn, a s nařízením Komise (ES) č. 817/2004 ze dne 29. dubna 2004, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1257/1999 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského orientačního a záručního fondu (EZOZF), může příslušný vnitrostátní orgán ve vhodných případech vycházet výlučně z údajů z křížových kontrol provedených s využitím evidence ENAR.

–        Pátá otázka: Pokud jde o povinnost informovat o podmínkách pro poskytnutí podpory, musí členský stát přijmout nezbytná opatření, aby zajistil:

a)      že v souladu s ustanoveními použitelnými na dotyčný režim podpory bude jasně určeno a dáno na vědomí zemědělci počáteční a konečné datum příslušných retenčních období;

b)      že zemědělec bude informován o tom, že jakákoli zvířata, která nejsou řádně identifikována nebo evidována v systému pro identifikaci a evidenci skotu, jsou považována za zvířata, u kterých byly zjištěny nesrovnalosti, a že s tímto zjištěním budou spojeny právní účinky.

      Je pouze na předkládajícím soudu, aby na základě skutkových okolností zjistil, zda ve věci, která je mu předložena, byly výše uvedené podmínky splněny.“

---

1 – Původní jazyk: angličtina.

---

2 – Nařízení ze dne 17. května 1999 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského orientačního a záručního fondu (EZOZF) a o změně a zrušení některých nařízení (Úř. věst. L 160, s. 80; Zvl. vyd. 03/25, s. 391), ve znění nařízení Rady (ES) č. 1783/2003 ze dne 29. září 2003 (Úř. věst. L 270, s. 70; Zvl. vyd. 03/40, s. 338).

---

3 – Nařízení ze dne 29. dubna 2004, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1257/1999 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského orientačního a záručního fondu (EZOZF) (Úř. věst. L 153, s. 30; Zvl. vyd. 03/46, s. 87).

---

4 – Nařízení Komise ze dne 11. prosince 2001, kterým se stanoví prováděcí pravidla pro integrovaný administrativní a kontrolní systém pro některé režimy podpor Společenství zavedený nařízením Rady (EHS) č. 3508/92 (Úř. věst. L 327, s. 11; Zvl. vyd. 03/34, s. 308), a nařízení ze dne 29. září 2003, kterým se stanoví společná pravidla pro režimy přímých podpor v rámci [SZP] a kterým se zavádějí některé režimy podpor pro zemědělce a kterým se mění nařízení (EHS) č. 2019/93, (ES) č. 1452/2001, (ES) č. 1453/2001, (ES) č. 1454/2001, (ES) č. 1868/94, (ES) č. 1251/1999, (ES) č. 1254/1999, (ES) č. 1673/2000, (EHS) č. 2358/71 a (ES) č. 2529/2001 (Úř. věst. L 270, s. 1, v opraveném znění zveřejněném v Úř. věst. 2004, L 94, s. 70; Zvl. vyd. 03/40, s. 338).

---

5 – Nařízení ze dne 21. dubna 2004, kterým se stanoví prováděcí pravidla pro podmíněnost, odlišení a integrovaný administrativní a kontrolní systém podle nařízení Rady (ES) č. 1782/2003 (Úř. věst. L 141, s. 18; Zvl. vyd. 03/44, s. 243). Podle článku 80 uvedeného nařízení se odkazy na nařízení č. 2419/2001 považují za odkazy na nařízení č. 796/2004 a nařízení č. 2419/2001 se zrušuje.

---

6 – Nařízení Evropského parlamentu a Rady ze dne 17. července 2000 o systému identifikace a evidence skotu, o označování hovězího masa a výrobků z hovězího masa a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 820/97 (Úř. věst. L 204, s. 1; Zvl. vyd. 03/30, s. 248).

---

7 – Směrnice ze dne 26. června 1964 o veterinárních otázkách obchodu se skotem a prasaty uvnitř Společenství (Úř. věst. L 121, s. 1977; Zvl. vyd. 03/01, s. 13).

---

8 – Viz nařízení Rady (EHS) č. 3508/92 ze dne 27. listopadu 1992 o zavedení integrovaného administrativního a kontrolního systému pro některé režimy podpor Společenství (Úř. věst. L 355, s. 1; Zvl. vyd. 03/13, s. 223). Toto nařízení bylo zrušeno nařízením č. 1782/2003, ve kterém se však upřesňuje, že se nařízení č. 3508/92 nadále použije na žádosti o přímou platbu za kalendářní roky předcházející roku 2005.

---

9 – Pro dokreslení lze uvést, že v roce 2005 podali zemědělci podle všeho až 5 280 068 žádostí o podporu (pro podporu na základě ohlášené plochy). Skutečnosti, které jsou předmětem kontroly, jsou však jednodušší a mohou být efektivně ověřeny s využitím databází a pomocí omezeného počtu doplňujících kontrol na místě. Proto se Rada rozhodla vytvořit v roce 1992 IAKS. Zdá se, že 100 % žádostí je nutno kontrolovat prostřednictvím správních kontrol a jen 7 % žádostí bylo předmětem kontroly na místě (minimum činí 5 %). Viz „IACS: A successful risk management system“, GŘ pro zemědělství, Evropská komise, 2007, http://ec.europa.eu/budget/library/documents/implement_control/conf_risk_1007/iacs_risk_en.pdf.

---

10 – Tamtéž, s. 5.

---

11 – „Podpora Společenství pro předvstupní opatření v oblasti zemědělství a rozvoje venkova“ („SAPARD“) pomáhá zemím ucházejícím se o členství v EU s přípravou na SZP a další opatření související se zemědělskými strukturami a rozvojem venkova.

---

12 – Komise dne 26. srpna 2004 schválila maďarský plán rozvoje venkova rozhodnutím K(2004) 3235. Podle čl. 44 odst. 2 nařízení č. 1257/1999 Komise posoudí, zda jsou navrhované plány v souladu s uvedeným nařízením.

---

13 – Viz článek 18 nařízení č. 1782/2003.

---

14 – V rozsudku ze dne 24. května 2007, Maatschap Schonewille-Prins (C‑45/05, Sb. rozh. s. I‑3997, bod 36), Soudní dvůr poznamenal, že „toto ustanovení má kogentní charakter a popisuje detailně rozsah oznamovací povinnosti, kterou mají chovatelé zvířat, a definuje přesně lhůtu, ve které musí tito chovatelé uvedenou povinnost splnit“.

---

15 – Rozsudek uvedený výše v poznámce pod čarou 14, bod 48.

---

16 – Zvláštní zpráva č. 6/2004 „Zavedení systému identifikace a evidence skotu (SIEB) v Evropské unii“, spolu s odpověďmi Komise (předložená podle čl. 248 odst. 4 druhého pododstavce Smlouvy o ES) (Úř. věst. C 29, s. 1), bod 57.

---

17 – Rozsudek uvedený výše v poznámce pod čarou 14, bod 41.

---

18 – Viz mimo jiné rozsudek Soudního dvora ze dne 8. července 2010, Afton Chemical (C‑343/09, Sb. rozh. s. I-07027, bod 74 a citovaná judikatura).