Choose the experimental features you want to try

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 62009CN0054

    Věc C-54/09 P: Kasační opravný prostředek podaný dne 6. února 2009 Řeckou republikou proti rozsudku Soudu prvního stupně (pátého senátu) vydanému dne 11. prosince 2008 ve věci T-339/06, Řecká republika v. Komise Evropských společenství

    Úř. věst. C 82, 4.4.2009, p. 21–21 (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)

    4.4.2009   

    CS

    Úřední věstník Evropské unie

    C 82/21


    Kasační opravný prostředek podaný dne 6. února 2009 Řeckou republikou proti rozsudku Soudu prvního stupně (pátého senátu) vydanému dne 11. prosince 2008 ve věci T-339/06, Řecká republika v. Komise Evropských společenství

    (Věc C-54/09 P)

    (2009/C 82/37)

    Jednací jazyk: řečtina

    Účastníci řízení

    Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: Řecká republika (zástupci: I. Chalkias a M. Tassopoulou)

    Další účastník řízení: Komise Evropských společenství

    Návrhová žádání účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek (navrhovatelky)

    prohlásit kasační opravný prostředek za přípustný;

    zrušit rozsudek Soudu prvního stupně;

    vyhovět žalobě Řecké republiky v souladu s jejími návrhovými žádáními;

    uložit Komisi náhradu všech nákladů řízení.

    Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty

    Řecká republika tvrdí: 1) že Soud prvního stupně nesprávně vyložil čl. 16 odst. 1 a 2 a článek 17 nařízení č. 1227/2000, když měl za to, že lhůta uvedená v čl. 16 odst. 1 je prekluzivní, zatímco je, jak vyplývá z výkladu čl. 16 odst. 2 a článku 17 téhož nařízení, pouze pořádkovou lhůtou; 2) že Soud prvního stupně nesprávně vyložil článek 10 Smlouvy a obecné právní zásady, protože Evropská komise připustila, že věděla 23 dnů před přijetím sporného rozhodnutí o příslušných údajích, nicméně je nezohlednila a po uplynutí lhůty připustila předložené údaje jiných členských států, ale v případě Řecka tak neučinila, čímž porušila zásadu loajální spolupráce, řádné správy a rovného zacházení; a 3) že napadený rozsudek Soudu prvního stupně obsahuje rozporné odůvodnění, protože tvrzení ohledně prekluzivní povahy lhůty jsou v rozporu s tvrzeními a připuštěním skutečnosti, že Komise i po uplynutí lhůty částečně zohlednila následně předložené údaje.


    Top