Účastníci řízení
Výrok

Účastníci řízení

Ve věci T‑145/08 DEP,

Atlas Transport GmbH, se sídlem v Düsseldorfu (Německo), zastoupená U. Hildebrandtem, K. Schmidt-Hernem, B. Weichhausem a A. Feutlinske, advokáty,

žalobkyně,

proti

Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (OHIM),

žalovanému,

přičemž další účastnicí řízení před odvolacím senátem OHIM, vystupující jako vedlejší účastnice řízení před Tribunálem, je

Atlas Air, Inc., se sídlem ve Wilmingtonu, Delaware (Spojené státy), zastoupená R. Dissmannem, advokátem,

jejímž předmětem je návrh na určení výše nákladů řízení v návaznosti na rozsudek Tribunálu ze dne 16. května 2011, Atlas Transport v. OHIM – Atlas Air (ATLAS) (T‑145/08, Sb. rozh. s. II‑2073),

TRIBUNÁL (čtvrtý senát),

ve složení M. Prek, předseda, I. Labucka a V. Kreuschitz (zpravodaj), soudci,

vedoucí soudní kanceláře: E. Coulon,

vydává toto

Usnesení (1)

[ omissis ]

Právní otázky

K pravomoci Tribunálu

10. Úvodem je třeba určit, zda má Tribunál pravomoc rozhodnout o návrhu vedlejší účastnice týkajícím se nákladů, které vynaložila v řízení před Tribunálem, i když Soudní dvůr uložil žalobkyni náhradu nákladů řízení ve svém usnesení Atlas Transport v. OHIM, bod 3 výše.

11. V tomto ohledu je třeba připomenout, že na základě článku 137 a 184 jednacího řádu Soudního dvora, jakož i čl. 87 odst. 1 jednacího řádu Tribunálu se o nákladech řízení rozhoduje v rozsudku nebo usnesení, jímž se řízení končí.

12. V projednávané věci Soudní dvůr svým usnesením Atlas Transport v. OHIM, bod 3 výše, kasační opravný prostředek žalobkyně zamítl a uložil jí náhradu nákladů řízení. Toto uložení náhrady nákladů řízení musí být vykládáno tak, že se týká pouze nákladů řízení o kasačním opravném prostředku. Zamítnutí kasačního opravného prostředku totiž znamená, že Soudní dvůr nezrušil rozhodnutí Tribunálu o nákladech řízení. Přísluší tudíž Tribunálu, aby posoudil náklady, jejichž náhradu lze přiznat, v návaznosti na řízení, které před ním proběhlo ve věci, v níž byl vydán rozsudek ATLAS, bod 3 výše, jehož se účastnila vedlejší účastnice (v tomto smyslu viz usnesení Soudního dvora ze dne 17. listopadu 2005, Matratzen Concord v. OHIM, C‑3/03 P-DEP, nezveřejněné ve Sbírce rozhodnutí, body 2 a 12 až 14 a ze dne 11. ledna 2008, CEF a CEF Holdings v. Nederlandse Federatieve Vereniging voor de Groothandel op Elektrotechnisch Gebied a Technische Unie, C‑105/04 P‑DEP a C‑113/04 P‑DEP, nezveřejněné ve Sbírce rozhodnutí, bod 22).

13. Tribunál má tedy pravomoc rozhodovat o návrhu na určení výše nákladů řízení, které před ním proběhlo a které vedlo k rozsudku ATLAS, bod 3 výše.

K nákladům řízení vynaloženým v rámci řízení před zrušovacím oddělením a před odvolacím senátem

14. Vedlejší účastnice poté, co zmínila hodinové sazby odměny osob, které jí asistovaly při různých řízeních, uvedla počet hodin odpracovaných těmito osobami, jakož i výdaje vztahující se k řízením před zrušovacím oddělením a před odvolacím senátem. Celková částka těchto nákladů dosahuje podle vedlejší účastnice částky 83 261,48 eur. Žalobkyně zpochybňuje, že jde o náklady, jejichž náhradu lze přiznat, z důvodu, že nejsou dostatečně upřesněny.

15. Článek 92 odst. 1 jednacího řádu stanoví:

„V případě sporu o přiznání náhrady nákladů řízení rozhodne na návrh dotčeného účastníka řízení a po vyjádření druhého účastníka řízení Tribunál, a to usnesením, proti němuž nelze podat opravný prostředek.“

16. Článek 136 odst. 2 jednacího řádu stanoví, že za náklady, jejichž náhradu lze přiznat, se považují „[n]ezbytné náklady vzniklé účastníkům řízení v souvislosti s řízením před odvolacím senátem a náklady vynaložené za účelem předložení překladů spisů nebo jiných písemností do jednacího jazyka podle čl. 131 odst. 4 druhého pododstavce.“

17. V rozsahu, v němž se návrh vedlejší účastnice týká nákladů, které vynaložila před zrušovacím oddělením, z čl. 136 odst. 2 jednacího řádu vyplývá, že Tribunál nemá pravomoc rozhodovat o nákladech souvisejících s řízením před zrušovacím oddělením OHIM. Návrh vedlejší účastnice musí být tudíž v tomto ohledu prohlášen za nepřípustný [v tomto smyslu viz usnesení Tribunálu ze dne 17. července 2012, Budějovický Budvar v. OHIM – Anheuser-Busch (BUD), T‑60/04 DEP až T‑64/04 DEP, bod 9 a citovaná judikatura].

18. V rozsahu, v němž se návrh vedlejší účastnice týká nákladů, které vynaložila před odvolacím senátem, je třeba připomenout, že na základě čl. 81 odst. 1 nařízení Rady (ES) č. 40/94 ze dne 20. prosince 1993 o ochranné známce Společenství (Úř. věst. 1994, L 11, s. 1; Zvl. vyd. 17/01, s. 146) [nyní čl. 85 odst. 1 nařízení (Rady) ES č. 207/2009 ze dne 26. února 2009 o ochranné známce Společenství (Úř. věst. L 78, s. 1)] účastník, který neuspěl v řízení o prohlášení neplatnosti, hradí poplatky, které zaplatil druhý účastník, jakož i veškeré nezbytné náklady, které v řízení vynaložil, včetně nákladů na cestovné, pobyt a odměnu zástupci, poradci či advokátovi, v mezích tarifů stanovených pro každou kategorii nákladů za podmínek uvedených v prováděcím nařízení.

19. Článek 81 odst. 6 nařízení č. 40/94 (nyní čl. 85 odst. 6 nařízení č. 207/2009) stanoví:

[...O]dvolací senát stanoví výši nákladů, které je nezbytné [...] uhradit, pokud se náklady, které mají být zaplaceny, omezují na poplatky placené [...] [OHIM] a náklady zastoupení. Ve všech ostatních případech stanoví na žádost výši nákladů, které je nezbytné uhradit, spisovna odvolacího senátu [...]. Žádost je přípustná pouze ve lhůtě dvou měsíců ode dne nabytí právní moci rozhodnutí, pro které je žádost o stanovení nákladů podána. Takto určená částka může být rozhodnutím [...] odvolacího senátu na žádost podanou ve stanovené lhůtě přezkoumána.“

20. V projednávané věci odvolací senát zamítl odvolání žalobkyně, aniž se vyjádřil k nákladům řízení, které před ním proběhlo. Podle výše uvedených ustanovení příslušelo vedlejší účastnici, aby v kanceláři odvolacího senátu podala žádost o stanovení výše nákladů, které je nezbytné uhradit, v rámci řízení před odvolacím senátem.

21. Žalobou u Tribunálu a kasačním opravným prostředkem u Soudního dvora toto posouzení dotčeno není, jelikož rozsudek Tribunálu ani usnesení Soudního dvora nezpochybnily legalitu rozhodnutí odvolacího senátu. Tato soudní řízení pouze oddálila den, kdy rozhodnutí odvolacího senátu, které bylo předmětem žádosti o stanovení výše nákladů, nabylo právní moci.

22. Per analogiam s případem, ve kterém vzhledem k tomu, že odvolací senát rozhodl o nákladech řízení a jeho rozhodnutí zůstalo platné po zamítnutí žaloby žalobkyně u Tribunálu, Tribunál nerozhodne o nákladech řízení vynaložených u odvolacího senátu [v tomto smyslu viz usnesení Tribunálu ze dne 6. března 2013, Polsko-Amerykański dom inwestycyjny v. OHIM – Pfizer (VIAGUARA), T‑332/10 DEP, body 61 a 62 a citovaná judikatura], tudíž není namístě, aby Tribunál v projednávané věci rozhodoval o nákladech řízení u odvolacího senátu. Příslušelo totiž vedlejší účastnici, aby u kanceláře odvolacího senátu požádala podle čl. 85 odst. 6 nařízení č. 207/2009 o stanovení výše nákladů, které je nezbytné uhradit v rámci řízení před odvolacím senátem, ve lhůtě dvou měsíců od doručení usnesení Atlas Air v. Atlas Transport, bod 8 výše, na základě něhož rozhodnutí odvolacího senátu nabylo právní moci.

23. Kromě toho Tribunál poznamenává, že vedlejší účastnice ve svém spisu vedlejšího účastníka v rámci řízení před ním, které vedlo k rozsudku ATLAS, bod 3 výše, navrhla, aby Tribunál žalobkyni uložil „náklady řízení, včetně náhrady [jejích] nákladů řízení“ v souladu s čl. 87 odst. 2 jednacího řádu. Vzhledem k tomu, že uvedeným řízením bylo řízení u Tribunálu, mohl Tribunál žalobkyni uložit pouze náklady řízení vynaložené před ním. Z téhož důvodu musí být návrh vedlejší účastnice, aby byly žalobkyni uloženy náklady řízení související s řízením u odvolacího senátu, zamítnut.

[ omissis ]

(1) .

(1)  – Jsou uvedeny pouze body tohoto usnesení, jejichž zveřejnění Tribunál považuje za účelné.

Výrok

Z těchto důvodů

TRIBUNÁL (čtvrtý senát)

rozhodl takto:

Celková částka nákladů řízení, které společnost Atlas Transport GmbH nahradí společnosti Atlas Air, Inc., se stanovuje na 9 000 eur.

V Lucemburku dne 21. května 2014.