USNESENÍ SOUDU

(čtvrtý senát)

9. září 2008

Věc T-144/08

Luigi Marcuccio

v.

Komise Evropských společenství

„Veřejná služba – Sociální zabezpečení – Zamítnutí žádosti směřující k náhradě některých výdajů žalobce na lékařské ošetření ve výši 100 %“

Předmět: Žaloba, jejímž předmětem je zejména návrh na zrušení rozhodnutí, kterým se zamítá žádost žalobce směřující k náhradě některých výdajů na lékařské ošetření ve výši 100 %, a rovněž návrh směřující k tomu, aby bylo Komisi uloženo zaplatit žalobci částku 89,56 eur jako doplňkovou náhradu jeho výdajů na lékařské ošetření nebo jako odškodnění újmy.

Rozhodnutí: Žaloba se odmítá jako nepřípustná. Každý účastník řízení ponese vlastní náklady řízení.

Shrnutí

Úředníci – Sociální zabezpečení – Zdravotní pojištění – Léčebné náklady – Vážná nemoc – Náhrada ve výši 100 % – Podmínky

(Služební řád, čl. 72 odst. 1; právní pravidla o pojištění pro případ nemoci, čl. 11 odst. 2 a příloha I, bod IV)

Náhrada výdajů na lékařské ošetření ve výši 100 % na základě čl. 72 odst. 1 služebního řádu předpokládá, že se má za to, že dotčená nemoc patří mezi nemoci výslovně uvedené v tomto ustanovení nebo že orgán oprávněný ke jmenování uzná, že uvedená nemoc je srovnatelně závažná jako nemoci uvedené v tomto ustanovení. Za tímto účelem přísluší zjevně dotyčnému, aby uvedl, o kterou nemoc se jedná a předložil důkazní materiály. V tomto ohledu jednak musí být k žádostem o náhradu výdajů v souladu s čl. 11 odst. 2 právních pravidel o pojištění pro případ nemoci úředníků Evropských společenství přiloženy originální listinné důkazy a jednak podle bodu IV přílohy I těchto pravidel musí být k žádostem směřujícím k uznání, že nemoc je srovnatelně závažná jako jedna ze čtyř nemocí uvedených v čl. 72 odst. 1 služebního řádu, přiložena zpráva ošetřujícího lékaře dotyčného.

Jelikož žádost neobsahuje žádné nové skutečnosti, které by mohly odůvodnit náhradu výdajů dotčeného úředníka na lékařské ošetření ve výši 100 %, nečinnost správního orgánu v návaznosti na tuto žádost nikterak nemění jeho právní postavení, jež vyplývá z implicitního rozhodnutí, kterým byla zamítnuta dřívější žádost, na základě které již tento nárok správnímu orgánu oznámil, a není tedy aktem, který nepříznivě zasahuje do jeho právního postavení ve smyslu článků 90 a 91 služebního řádu.

(viz body 30, 32 a 34)