1.

AI hraje klíčovou úlohu při zajišťování konkurenceschopnosti a udržitelného růstu Evropy;

2.

probíhající digitální transformace – a zejména rychlý vývoj a zavádění umělé inteligence – mění každodenní život v celé Unii a vytváří novou realitu pro systémy vzdělávání a odborné přípravy;

3.

AI má potenciál ovlivnit organizaci učení, způsob, jakým učitelé navrhují, vedou a hodnotí výuku, a způsob, jakým účastníci vzdělávání získávají a interpretují informace, a proto může změnit vztah mezi učiteli a účastníky vzdělávání; může rovněž ovlivnit způsob, jakým školy plní administrativní úkoly;

4.

pro začlenění AI do vzdělávání a odborné přípravy je potřeba navázat na stávající digitální dovednosti a kompetence a jejich neustálý rozvoj a vycházet z poradenských a podpůrných rámců, které učitelům, účastníkům vzdělávání a systémům vzdělávání a odborné přípravy umožňují být odpovídajícím způsobem připraveni na digitální transformaci;

5.

tyto změny mohou ovlivnit úlohu učitelů, pedagogické postupy, očekávání kladená na učitele a mohou mít výraznější dopad na školní prostředí.

6.

aktivní a kooperativní učení a tvůrčí angažovanost;

7.

začleňování prostřednictvím poskytování vzdělávacích zdrojů mladým lidem se zdravotním postižením a speciálními vzdělávacími potřebami;

8.

dostupnost pro účastníky vzdělávání ve venkovských a odlehlých oblastech a z nedostatečně zastoupeného a marginalizovaného prostředí;

9.

zapojení účastníků vzdělávání z různých jazykových prostředí do učení, čímž se posílí kulturní a jazyková rozmanitost;

10.

pedagogiku prostřednictvím různých přístupů, včetně praktického a zkušenostního učení;

11.

individuální přístup s cílem řešit různé profily výuky, včetně individualizované výuky a okamžité zpětné vazby, čímž se podpoří získávání znalostí a dovedností;

12.

postupy hodnocení, které se zaměřují na individuální potřeby a pokrok účastníků vzdělávání, umožňují včasnou identifikaci nedostatků a formativní zpětnou vazbu a zabraňují rizikům nezájmu o vzdělávání nebo předčasného ukončení školní docházky;

13.

administrativní efektivitu, která umožňuje věnovat více času procesu výuky a učení.

14.

lidský faktor a dohled, zejména proto, že AI má potenciál oslabit autonomii učitelů a účastníků vzdělávání;

15.

technologickou závislost na nástrojích AI, zejména pokud jde o generativní umělou inteligenci, která může postupně oslabovat kritické myšlení, jakož i kognitivní a metakognitivní schopnosti potřebné pro učení, přičemž může ovlivnit motivaci účastníků vzdělávání, vnímání hodnoty vzdělávání a jejich odhodlání k celoživotnímu učení;

16.

nadměrné a neúčelné využívání obrazovek a nástrojů založených na AI mladými účastníky vzdělávání, které je může rozptylovat a v některých případech bránit jejich koncentraci a získávání dovedností;

17.

lidskou odpovědnost, která by mohla být oslabena v důsledku přílišného spoléhání se na nástroje AI, což by mohlo vést k dezinformacím, plagiátorství nebo problémům s autorskými právy;

18.

předpojatost začleněnou do systémů AI nebo umocněnou AI, zejména pokud nejsou zohledněny jiné kontextové zvláštnosti, které by mohly vést k diskriminaci, nerovnosti a vyloučení;

19.

kvalitu, integritu, ochranu a transparentnost údajů, zejména s ohledem na potřebu zachovat důvěru, spravedlnost, soukromí a odpovědnost;

20.

riziko prohlubující se digitální propasti, zejména v souvislosti s nerovným přístupem k nástrojům a infrastruktuře AI a jejich nedostatečnou koncepcí, jakož i rozdíly v digitálních dovednostech a kompetencích, což může prohlubovat nerovnosti mezi účastníky vzdělávání;

21.

společenský a environmentální blahobyt a duševní zdraví a pohodu, zejména s ohledem na riziko, že zavádění AI by mohlo ovlivnit sociální soudržnost, kognitivní procesy a dále zhoršit environmentální a klimatickou krizi.

22.

potřebu vyváženého, fakticky podloženého, účelného a hodnotově orientovaného přístupu k AI ve vzdělávání a odborné přípravě, který využívá příležitostí a zároveň proaktivně identifikuje rizika, předchází jim a zmírňuje je;

23.

význam rozlišování mezi obecnými nástroji AI používanými ve vzdělávacích postupech a řešeními v oblasti vzdělávacích technologií umělé inteligence (EdTech), která jsou založena na pedagogických zásadách a navržena tak, aby zlepšovala výsledky vzdělávání, v souladu s přístupem založeným na posouzení rizik definovaným v aktu o umělé inteligenci;

24.

skutečnost, že vedle významných technologických změn zůstává ústředním prvkem lidský rozměr výuky a učení, který je založen na etickém, bezpečném a odpovědném využívání AI;

25.

skutečnost, že učitelé jsou klíčovými faktory tohoto úsilí a mohou pomoci systémům vzdělávání a odborné přípravy těžit z inovací a zároveň nadále podporovat kvalitu, rovnost, začlenění a úspěch pro všechny, které mají při přechodu k Evropskému prostoru vzdělávání i nadále ústřední význam.

26.

učitelé hrají rozhodující úlohu v procesu učení a při utváření toho, jak je AI zaváděna, vykládána a využívána;

27.

rozhodnutí v oblasti vzdělávání týkající se používání AI musí být i nadále založena na pedagogickém účelu;

28.

nástroje AI musí podporovat učitele, nikoli je nahrazovat nebo izolovat, jakož i skutečnost, že pro vysoce kvalitní, inkluzivní a na člověka zaměřené vzdělávání a odbornou přípravu má zásadní význam odborný úsudek, pedagogická autonomie a odpovědnost.

29.

využívání příležitostí, které AI nabízí, při současném zachování důvěry a smysluplných interakcí mezi učiteli a účastníky vzdělávání ve třídě, jakož i vývojových a sociálně-emočních potřeb účastníků vzdělávání, a to zajištěním poradenství a dohledu přiměřeného věku;

30.

usnadňování učení pomocí nástrojů AI s využitím kreativních, inovativních a personalizovaných přístupů k výuce tam, kde to přináší přidanou pedagogickou hodnotu;

31.

kritickém posuzování výstupů AI, vysvětlování omezení a potenciálních předpojatostí systémů AI a podpoře účastníků vzdělávání při hodnocení informací generovaných AI;

32.

posilování digitálního občanství tím, že účastníci vzdělávání budou vedeni k odpovědnému, etickému a kritickému využívání AI, čímž se posílí informovaná a aktivní demokratická účast;

33.

napomáhání účastníkům vzdělávání při posuzování environmentálních, společenských a etických důsledků nástrojů AI na podporu zelené, spravedlivé a odolné budoucnosti;

34.

případném přispívání ke společnému navrhování, výběru, hodnocení a kontextovému přizpůsobení nástrojů AI používaných ve vzdělávání a odborné přípravě.

35.

investice do učitelů mají zásadní význam pro zajištění toho, aby AI pozitivně přispívala k výuce a učení;

36.

k posílení postavení učitelů, aby se mohli orientovat v příležitostech a rizicích AI, jsou nezbytné:

37.

s cílem zajistit soudržné, udržitelné a spravedlivé začlenění AI do vzdělávání a odborné přípravy a zabránit nepřiměřené zátěži jednotlivých učitelů jsou nezbytné přístupy na úrovni celého systému a přístupy zaměřené na školu jako celek, do nichž jsou zapojeni všichni klíčoví aktéři, včetně rodičů a rodin.

38.

39.

40.

41.

42.

43.

44.

45.

46.

47.

48.

49.

50.

51.

52.

53.

54.

55.

56.

57.

58.

59.

60.

61.

62.

63.

64.

65.

66.