EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 13.7.2026

COM(2026) 356 final

2026/0191(NLE)

Návrh

ROZHODNUTÍ RADY

o uzavření Dohody o elektronickém obchodu

DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1.SOUVISLOSTI NÁVRHU

•Odůvodnění a cíle návrhu

Na 11. zasedání Konference ministrů Světové obchodní organizace (WTO) v prosinci 2017 se skupina 71 členů WTO, včetně Evropské unie, dohodla, že zahájí průzkumné práce směřující k budoucím jednáním WTO o obchodních aspektech elektronického obchodu.

V lednu 2019 potvrdilo 77 členů WTO, včetně Evropské unie, ve společném prohlášení záměr tato jednání zahájit a souhlasilo s tím, že bude usilovat o dosažení vysoce kvalitního výsledku, který bude vycházet ze stávajících dohod a rámců WTO za účasti co největšího počtu jejích členů.

V prosinci 2024, po pěti letech jednání, rozeslalo 71 členů WTO sdělení, které obsahovalo znění Dohody o elektronickém obchodu (dále jen „dohoda“), na němž se shodli, a uvádělo jejich společný cíl usilovat o rozhodnutí Generální rady WTO o začlenění dohody do přílohy 4 Dohody o zřízení Světové obchodní organizace (dále jen „Dohoda o WTO“).

Ohledně tohoto začlenění nebyla Generální rada WTO na svých zasedáních v únoru a prosinci 2025 schopna dosáhnout konsensu. Dne 28. března 2026 bylo proto vydáno společné prohlášení zastupující 67 členů WTO, včetně Evropské unie, které potvrzuje jejich záměr provést Dohodu o elektronickém obchodu co nejdříve, s výhradou dokončení jejich požadovaných vnitřních postupů. Za tímto účelem byla do dohody doplněna příloha o prozatímních ujednáních, včetně dodatku o odvolacích rozhodčích řízeních, aby bylo možné ji prozatímně uplatňovat. Účastníci dohody budou i nadále usilovat o rozhodnutí, aby byla tato dohoda doplněna do přílohy 4 Dohody o WTO. Dohoda se bude prozatímně uplatňovat podle přílohy o prozatímních ujednáních až do dne, kdy bude doplněna do Dohody o WTO.

Dohoda stanoví vůbec první globální soubor pravidel pro digitální obchod a vytvoří regulační základ, na němž může široká skupina zemí pracovat na rozvoji svých digitálních ekonomik a podpoře vnitrostátního a přeshraničního digitálního obchodu.

Dohoda zahrnuje:

•Pravidla zaměřená na usnadnění obchodu, která mohou vést k plynulejšímu digitálním obchodu jak v rámci jednotlivých zemí, tak i přes hranice (např. ustanovení o obchodování bez tištěných dokumentů, elektronických smlouvách, elektronické autentizaci a elektronických podpisech).

•Ustanovení ke zvýšení důvěry spotřebitelů i podniků v digitální obchodní prostředí (např. ustanovení o nevyžádaných elektronických zprávách komerční povahy, ochraně spotřebitelů online, kybernetické bezpečnosti nebo otevřeném přístupu k internetu).

•Ustanovení, díky nimž se prostředí mezinárodního digitálního obchodu stane spolehlivějším a která spotřebitelům a podnikům zajistí trvalý přístup k internetu a elektronickým službám za dostupné ceny (např. ustanovení o elektronických platbách nebo telekomunikačních službách).

•Zákaz cla z elektronických přenosů.

•Rozvojovou složku, jejímž cílem je umožňovat a usnadňovat účast spotřebitelů a podniků z rozvojových zemí na digitálním obchodu.

•Horizontální výjimku pro opatření na ochranu osobních údajů a soukromí.

V souladu s článkem 29 Dohody o elektronickém obchodu se přijetí dohody uskuteční uložením listiny o přijetí u generálního ředitele WTO. Dohoda o elektronickém obchodu vstupuje v platnost pro ty členy WTO, kteří ji přijali, třicátým dnem po dni uložení 45. listiny o přijetí.

•Soulad s platnými právními předpisy v této oblasti politiky

Jednání probíhala v úzké konzultaci s Výborem pro obchodní politiku, služby a investice, jak je stanoveno v čl. 218 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále „Smlouva o fungování EU“). Formální uzavření jednání Radou je jedním z nezbytných kroků podle čl. 218 odst. 6 Smlouvy o fungování EU, aby byl výsledku jednání přiznán právní účinek.

•Soulad s ostatními politikami Unie

Dohoda je plně v souladu s politikami Evropské unie. 

2.PRÁVNÍ ZÁKLAD, SUBSIDIARITA A PROPORCIONALITA

•Hmotněprávní základ 

•Procesněprávní základ

Vzhledem k tomu, že článek 207 Smlouvy o fungování EU je hmotněprávním základem, přijme Rada rozhodnutí o uzavření dohody po obdržení souhlasu Evropského parlamentu v souladu s čl. 218 odst. 6 druhým pododstavcem písm. a).

•Pravomoci Unie

Digitální obchod je součástí společné obchodní politiky Unie podle článku 207 Smlouvy o fungování EU, což je oblast výlučné pravomoci Unie podle čl. 3 odst. 1 písm. e) Smlouvy o fungování EU.

•Subsidiarita (v případě nevýlučné pravomoci)

Podle čl. 5 odst. 3 Smlouvy o EU se zásada subsidiarity nepoužije v oblastech výlučné pravomoci EU.

•Proporcionalita

Nevztahuje se na tento návrh.

•Volba nástroje

Tento návrh rozhodnutí Rady se předkládá v souladu s čl. 218 odst. 6 Smlouvy o fungování EU, podle něhož Rada přijme rozhodnutí o uzavření dohody. Neexistuje žádný jiný právní nástroj, který by mohl být použit za účelem dosažení cíle tohoto návrhu.

3.VÝSLEDKY HODNOCENÍ EX POST, KONZULTACÍ SE ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A POSOUZENÍ DOPADŮ

•Hodnocení ex post / kontroly účelnosti platných právních předpisů

Nevztahuje se na tento návrh.

•Konzultace se zúčastněnými stranami

Nevztahuje se na tento návrh.

•Sběr a využití výsledků odborných konzultací

Nevztahuje se na tento návrh.

•Posouzení dopadů

Nevztahuje se na tento návrh.

•Účelnost právních předpisů a zjednodušení

Na dohodu se nevztahují postupy programu REFIT. 

•Základní práva

Návrh nemá žádné dopady na ochranu základních práv v Evropské unii.

4.ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY

Neočekává se, že dohoda bude mít finanční dopad na rozpočet EU.

5.OSTATNÍ PRVKY

•Plány provádění a způsoby monitorování, hodnocení a podávání zpráv

Nevztahuje se na tento návrh.

•Podrobné vysvětlení konkrétních ustanovení návrhu

Dohoda stanoví vůbec první soubor globálních základních pravidel pro digitální obchod. Jedná se o dohodu týkající se celého hospodářství: zboží, služeb a informací. Z oblasti působnosti dohody jsou vyloučeny veřejné zakázky, vládní služby a informace v držení vládních institucí. Toto jsou klíčová ustanovení:

Článek 4 o rámci pro elektronické transakce stanoví závazky, které podporují přijetí právních rámců, jež nakládají s elektronickými a tištěnými informacemi rovnocenně a poskytují elektronickým transakcím a procesům právní uznání. Podporuje rovněž zákonné používání a uznávání elektronických převoditelných záznamů.

Článek 5 o elektronické autentizaci a elektronických podpisech stanoví, že elektronické podpisy, pečetě, časová razítka a doporučené doručovací služby nelze odmítnout pouze z toho důvodu, že mají elektronickou podobu. Některé metody autentizace nebo elektronického podpisu však možná budou muset splňovat určité výkonnostní normy nebo vyžadovat certifikaci akreditovaným orgánem uznaným stranou. Usnadňuje rovněž interoperabilní elektronickou autentizaci a podporuje spolupráci v oblasti vzájemného uznávání elektronických podpisů mezi stranami.

Článek 6 o elektronických smlouvách zajišťuje, aby elektronickým smlouvám nebyla upírána platnost a právní vymahatelnost pouze proto, že byly uzavřeny elektronickými prostředky. Veškeré výjimky musí být stanoveny v právních předpisech či nařízeních.

Článek 7 o elektronické fakturaci stanoví, že elektronické faktury jsou právně platné. Veškeré výjimky musí být stanoveny v právních předpisech či nařízeních. Usiluje rovněž o stanovení společných zásad a spolupráce v oblasti interoperability rámců elektronické fakturace, které mohou zabránit tomu, aby se normy specifické pro jednotlivé strany staly obchodní překážkou.

Cílem článku 8 o obchodování bez tištěných dokumentů je zajistit, aby převážná většina formulářů nezbytných pro dovoz, vývoz nebo tranzit zboží byla k dispozici a přijímána elektronicky.

Článek 9 o výměně údajů v rámci jednotného portálu a interoperabilitě elektronických systémů usnadňuje přijímání elektronických jednotných portálů.

Článek 10 o elektronických platbách upravuje elektronické platby mezi stranami a podporuje přijímání mezinárodních norem.

Článek 11 o clech z elektronických přenosů zakazuje ukládání cel z elektronických přenosů mezi osobou jedné strany a osobou druhé strany, přičemž nebrání uplatňování vnitřních daní, poplatků nebo jiných plateb za takové přenosy. Dohoda stanoví, že strany tento článek přezkoumají po pěti letech a zváží, zda jsou vhodné nějaké změny.

Článek 12 o otevřených datech veřejné správy usnadňuje přístup veřejnosti k údajům veřejné správy s cílem podpořit hospodářský a sociální rozvoj, konkurenceschopnost a inovace.

Článek 13 o přístupu k internetu a jeho používání pro elektronický obchod uznává význam přístupu k internetu a jeho používání pro elektronický obchod.

Článek 14 o ochraně spotřebitele na internetu vyžaduje, aby strany zavedly právní rámce na ochranu spotřebitelů na internetu před zavádějícími, podvodnými a klamavými obchodními činnostmi. Podporuje rovněž přístup k mechanismům odškodnění či nápravy pro spotřebitele a informovanost o nich.

Článek 15 o nevyžádaných komerčních elektronických zprávách vyžaduje, aby každá strana zavedla opatření k minimalizaci nevyžádaných komerčních elektronických zpráv.

Článek 16 o ochraně osobních údajů stvrzuje závazek stran zavést právní rámce, které stanoví ochranu osobních údajů, a podporuje slučitelnost mezi různými režimy ochrany údajů.

Článek 17 o kybernetické bezpečnosti usnadňuje spolupráci, rozvoj vnitrostátních kapacit v oblasti kybernetické bezpečnosti a přístupů ke kybernetické bezpečnosti založených na posouzení rizik s cílem snížit potenciální překážky obchodu.

Článek 18 o transparentnosti vyžaduje, aby strany neprodleně zveřejnily nebo zpřístupnily veškerá obecně použitelná opatření v oblasti digitálního obchodu.

Článek 19 o spolupráci stanoví rámec pro zintenzivnění spolupráce mezi stranami v konkrétních oblastech společného zájmu.

Článek 20 o rozvoji stanoví mechanismy na podporu rozvojových ekonomik, včetně nejméně rozvinutých zemí, při provádění dohody. Tyto mechanismy zahrnují prodloužené lhůty pro provedení, technickou pomoc a budování kapacit.

Článek 21 o telekomunikacích stanoví závazky pro telekomunikační regulační orgány a rovněž vybízí strany, aby provedly proces přidělování frekvencí otevřeným, transparentním a nediskriminačním způsobem pro všechny uživatele na základě tržních přístupů.

Články 22 až 26 o výjimkách začleňují do dohody obecné a bezpečnostní výjimky z GATT a GATS, jakož i ustanovení GATS o obezřetnostních opatřeních. Zavádějí rovněž výjimku z ochrany osobních údajů a možnost příznivějšího zacházení s původními obyvateli.

Články 27 až 38 obsahují institucionální ujednání a závěrečná ustanovení, včetně: zavedení postupů pro řešení sporů (článek 27) a vytvoření Výboru pro obchodní aspekty elektronického obchodu (článek 28).

Článek 35 o přezkumu stanoví způsob, jakým strany pravidelně přezkoumávají závazky, aby zajistily, že dohoda zůstane aktuální a relevantní.

Příloha o prozatímních ujednáních obsahuje ustanovení, kterými se řídí uplatňování dohody do dne jejího začlenění do přílohy 4 Dohody o WTO, včetně ustanovení týkajících se prozatímního řešení sporů. Dodatek o odvolacích rozhodčích řízeních stanoví prozatímní odvolací řízení.

Uložení unijní listiny o přijetí by umožnilo prozatímní vstup dohody v platnost pro ty členy WTO, kteří ji přijali, třicátý den po dni uložení 45. listiny o přijetí a po doplnění do přílohy 4 Dohody o WTO. 

•Znění dohody a oznámení

Znění dohody se předkládá Radě spolu s tímto návrhem.

V souladu se Smlouvami je na Komisi, aby uložila unijní listinu o přijetí stanovenou článkem 29 dohody, a vyjádřila tím souhlas Unie s tím, aby byla dohodou vázána.

2026/0191 (NLE)

Návrh

ROZHODNUTÍ RADY

o uzavření Dohody o elektronickém obchodu

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 207 odst. 4 první pododstavec ve spojení s čl. 218 odst. 6 druhým pododstavcem písm. a) bodem v) této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

s ohledem na souhlas Evropského parlamentu 1 ,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)Na 11. zasedání Konference ministrů Světové obchodní organizace (WTO) v prosinci 2017 se skupina 71 členů WTO, včetně Unie, dohodla, že zahájí průzkumné práce směřující k budoucím jednáním WTO o obchodních aspektech elektronického obchodu.

(2)V lednu 2019 potvrdilo 77 členů WTO, včetně Unie, ve společném prohlášení záměr tato jednání zahájit a souhlasilo s tím, že bude usilovat o dosažení vysoce kvalitního výsledku, který bude vycházet ze stávajících dohod a rámců WTO za účasti co největšího počtu členů WTO.

(3)V prosinci 2024, po pěti letech jednání, rozeslalo 71 členů WTO sdělení, které obsahovalo znění Dohody o elektronickém obchodu (dále jen „dohoda“) a uvádělo jejich společný cíl usilovat o rozhodnutí Generální rady WTO o začlenění dohody do přílohy 4 Dohody o zřízení Světové obchodní organizace (dále jen „Dohoda o WTO“).

(4)Generální rada WTO nebyla na svých zasedáních v únoru a prosinci 2025 schopna dosáhnout ohledně začlenění dohody do přílohy 4 Dohody o WTO konsensu.

(5)Dne 28. března 2026 bylo vydáno společné prohlášení zastupující 67 členů WTO, včetně Unie, které potvrzuje jejich záměr provést dohodu co nejdříve, s výhradou dokončení jejich požadovaných vnitřních postupů. Za tímto účelem byla do dohody doplněna příloha o prozatímních ujednáních, včetně dodatku o odvolacích rozhodčích řízeních, aby bylo možné ji prozatímně uplatňovat do doby jejího začlenění do přílohy 4 Dohody o WTO. Strany dohody by měly i nadále usilovat o rozhodnutí, aby byla tato dohoda doplněna do přílohy 4 Dohody o WTO 2 . Dohoda by se měla prozatímně uplatňovat v souladu s přílohou o prozatímních ujednáních až do dne, kdy bude doplněna do Dohody o WTO.

(6)Dohoda stanoví vůbec první globální soubor pravidel pro digitální obchod a vytvoří regulační základ, na němž může široká skupina zemí pracovat na rozvoji svých digitálních ekonomik a podpoře vnitrostátního a přeshraničního digitálního obchodu.

(7)Závěry Rady přijaté na začátku 14. zasedání Konference ministrů WTO dne 26. března 2026 3 podporují pokrok směrem k co nejrychlejšímu provedení dohody, mimo jiné prostřednictvím jejího prozatímního provádění.

(8)V souladu s čl. 42 odst. 1 nařízení (EU) 2018/1725 byl konzultován evropský inspektor ochrany údajů, který vydal stanovisko dne [datum] 4 .

(9)V souladu s článkem 29 dohody by se její přijetí mělo uskutečnit uložením listiny o přijetí u generálního ředitele WTO.

(10)Tato dohoda by měla být schválena,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Dohoda o elektronickém obchodu (dále jen „dohoda“) se schvaluje. Znění dohody je přiloženo k tomuto rozhodnutí.

Článek 2

Tato dohoda nesmí být vykládána tak, že uděluje práva nebo ukládá povinnosti, které je možné přímo uplatňovat u soudů Unie nebo členských států. 

Článek 3

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem přijetí.

V Bruselu dne

(1)    Úř. věst. C […], […], s. […].

(2)    Postojem, který má být jménem Unie zaujat v Generální radě WTO, je připojit se ke konsensu, bude-li jej mezi členy WTO dosaženo, za účelem začlenění dohody do přílohy 4 Dohody o WTO v souladu s rozhodnutím Rady (EU) 2025/915 ze dne 25. května 2025.

(3)    Dokument ST 7777/2026.

(4)    Úř. věst. C […], […], s. […].

EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 13.7.2026

COM(2026) 356 final

PŘÍLOHA

návrhu rozhodnutí Rady

o uzavření Dohody o elektronickém obchodu

DOPLŇEK

WT/MIN(26)/42

27. dubna 2026

Ministerská konference
Čtrnácté zasedání
Yaoundé, 26.–30. března 2026

PROHLÁŠENÍ O PROZATÍMNÍCH OPATŘENÍCH PRO
DOHODU O ELEKRONICKÉM OBCHODU 1

28. března 2026

Toto prohlášení se vydává na žádost těchto zemí: Argentina, Austrálie, Království Bahrajn, Benin, Brunej Darussalam, Burkina Faso, Kapverdy, Kanada, Čína, Kostarika, Evropská unie, Gambie, Gruzie, Hongkong (Čína), Island, Izrael, Japonsko, Kazachstán, Korejská republika, Stát Kuvajt, Kyrgyzská republika, Laoská lidově demokratická republika, Lichtenštejnsko, Malajsie, Mauricius, Moldavská republika, Mongolsko, Černá Hora, Nový Zéland, Severní Makedonie, Norsko, Omán, Peru, Filipíny, Katar, Singapur, Švýcarsko, Ukrajina, Spojené arabské emiráty a Spojené království.

1.Výše uvedení členové Světové obchodní organizace (dále jen „WTO“) (dále jen „účastníci“) potvrzují svůj závazek dohodnout se na pravidlech WTO pro obchodní aspekty elektronického obchodu, jak bylo oznámeno dne 25. ledna 2019 ( WT/L/1056 ).

2.Účastníci konstatují, že dne 18. února 2025 ( WT/GC/W/963 ) a 16. prosince 2025 ( WT/GC/W/963/Rev.1 ) požádali Generální radu, aby přijala rozhodnutí o doplnění Dohody o elektronickém obchodu do přílohy 4 Dohody o zřízení Světové obchodní organizace (dále jen „Dohoda o WTO“) podle čl. X odst. 9 Dohody o WTO. Generální rada nebyla s to dosáhnout ohledně této žádosti shody.

3.Účastníci mají v úmyslu provést Dohodu o elektronickém obchodu co nejdříve, s výhradou dokončení všech požadovaných vnitrostátních postupů, aby začala přinášet prospěch podnikům, pracovníkům a spotřebitelům zapojeným do digitálního obchodu a aby podpořili digitální transformaci v rámci svých ekonomik i napříč nimi prostřednictvím rámců založených na pravidlech.

4.Za tímto účelem účastníci připravili prozatímní ujednání, která jsou součástí nové přílohy o prozatímních ujednáních k Dohodě o elektronickém obchodu.

5.Účastníci hodlají pokračovat v požadovaných vnitrostátních postupech pro přijetí Dohody o elektronickém obchodu, včetně přílohy o prozatímních ujednáních připojené k tomuto prohlášení. Dohoda o elektronickém obchodu vstoupí v platnost v souladu s čl. 29 odst. 2 poté, co bude uloženo 45 listin o přijetí.

6.Účastníci nadále uznávají důležitou úlohu WTO při podpoře otevřeného, transparentního, nediskriminačního a předvídatelného regulačního prostředí v rámci usnadňování elektronického obchodu.

7.Účastníci proto budou i nadále usilovat o rozhodnutí, aby byla Dohoda o elektronickém obchodu doplněna do přílohy 4 Dohody o WTO.

8.Účastníci zdůrazňují, že je důležité řešit individuální a cílené rozvojové potřeby prostřednictvím prováděcích období, technické pomoci a budování kapacit, jak je popsáno v článku 20 Dohody o elektronickém obchodu.

9.Účastníci uznávají význam pravidelného přezkumu Dohody o elektronickém obchodu a zohlednění vyvíjející se povahy elektronického obchodu a digitálních technologií v souladu s článkem 35 Dohody o elektronickém obchodu.

10.Účastníci vyzývají všechny ostatní členy WTO, aby se k Dohodě o elektronickém obchodu připojili, a v této souvislosti budou přínosy dohody v zájmu usnadnění elektronického obchodu mezi členy WTO aktivně propagovat.

DOHODA O ELEKTRONICKÉM OBCHODU

PREAMBULE

Strany této dohody (dále jen „strany“),

vycházejíce ze svých práv a povinností podle Dohody o WTO;

uznávajíce právo každé strany přijímat regulační opatření k dosažení legitimních politických cílů;

znovu potvrzujíce význam celosvětového elektronického obchodu a příležitostí, které vytváří pro hospodářský růst a udržitelný rozvoj;

zdůrazňujíce význam rámce, jenž podporuje otevřené, transparentní, nediskriminační a předvídatelné regulační prostředí pro usnadnění elektronického obchodu;

uznávajíce význam bezpečného a odpovědného rozvoje a využívání digitálních technologií pro posílení důvěry veřejnosti;

odhodlány dále zmenšit digitální propast a posílit výhody a příležitosti, které elektronický obchod poskytuje podnikům, spotřebitelům a pracovníkům v globální ekonomice, a zejména v rozvojových a nejméně rozvinutých zemích;

uznávajíce zvláštní potřeby stran z řad rozvojových a zejména nejméně rozvinutých zemí a význam jejich podpory při provádění této dohody prostřednictvím posílené technické pomoci a budování kapacit;

uznávajíce potenciál elektronického obchodu jako nástroje sociálního a hospodářského rozvoje a význam posílení interoperability, inovací, hospodářské soutěže a přístupu k informačním a komunikačním technologiím pro všechny národy, zejména nedostatečně zastoupené skupiny, a mikropodniky a malé a střední podniky,

se dohodly takto:

ODDÍL A

OBLAST PŮSOBNOSTI A OBECNÁ USTANOVENÍ

Článek 1: Oblast působnosti

1.1Tato dohoda se vztahuje na opatření přijatá či ponechaná v platnosti některou ze stran, jež mají vliv na obchod elektronickými prostředky.

1.2Tato dohoda se nevztahuje na:

a)veřejné zakázky;

b)službu poskytovanou při výkonu veřejné moci nebo

c)informace držené nebo zpracovávané stranou nebo jejím jménem nebo opatření týkající se těchto informací, včetně opatření souvisejících s jejich shromažďováním, s výjimkou článků 8, 9 a 12.

Článek 2: Definice

Pro účely této dohody se rozumí:

a)„výborem“ Výbor pro obchodní aspekty elektronického obchodu zřízený podle článku 28.1;

b)„zemí“ jakékoli samostatné celní území, které je stranou této dohody. V případě samostatného celního území, které je stranou této dohody, je-li určitý pojem v této dohodě blíže vymezen výrazem „vnitrostátní“, má se za to, že se tento pojem vztahuje na dané celní území, není-li stanoveno jinak;

c)„ujednáním o řešení sporů“ Ujednání o pravidlech a řízení při řešení sporů, uvedené v příloze 2 Dohody o WTO;

d)„podnikem“ jakýkoli subjekt založený nebo jinak organizovaný podle platného práva, za účelem zisku nebo za neziskovým účelem, v soukromém či státním vlastnictví nebo pod soukromou nebo státní kontrolou, včetně jakékoli pobočky, korporace, trustu, partnerství, podniku jednotlivce, společného podniku nebo sdružení;

e)„GATS“ Všeobecná dohoda o obchodu službami, stanovená v příloze 1B Dohody o WTO;

f)„GATT 1994“ Všeobecná dohoda o clech a obchodu 1994, stanovená v příloze 1A Dohody o WTO;

g)„zadáváním veřejných zakázek“ postup, kterým státní správa získá do užívání nebo pořídí zboží nebo služby nebo jejich kombinaci pro vládní účely, a nikoli s cílem komerčního prodeje, dalšího prodeje či použití nebo použití při výrobě či dodávkách zboží nebo poskytování služeb pro účely komerčního prodeje nebo dalšího prodeje;

h)„opatřením“ každé opatření strany ve formě zákona, nařízení, pravidla, postupu, rozhodnutí, správního aktu nebo v jakékoli jiné formě;

i)„malými a středními podniky“ mikropodniky, malé a střední podniky;

j)„osobou“ fyzická osoba nebo podnik;

k)„službami poskytovanými při výkonu veřejné moci“ totéž jako v GATS, případně včetně přílohy GATS o finančních službách, a

l)„Dohodou o WTO“ Dohoda o zřízení Světové obchodní organizace, uzavřená v Marrákeši dne 15. dubna 1994.

Článek 3: Vztah k jiným dohodám

3.1Strany opětovně potvrzují svá práva a povinnosti podle Dohody o WTO. Strany dále potvrzují, že tato dohoda nezakládá povinnosti ani práva pro členy WTO, kteří ji nepřijali.

3.2Žádné ustanovení této dohody nelze vykládat tak, že omezuje práva a povinnosti strany podle Dohody o WTO, včetně jakýchkoli závazků týkajících se přístupu na trh uvedených v listině závazků strany v souvislosti s GATT 1994 nebo GATS. 2

ODDÍL B

UMOŽNĚNÍ ELEKTRONICKÉHO OBCHODU

Článek 4: Rámec pro elektronické transakce

4.1Každá ze stran usiluje o přijetí nebo zachování právního rámce upravujícího elektronické transakce, který je v souladu se zásadami vzorového zákona UNCITRAL o elektronickém obchodu z roku 1996.

4.2Každá strana se vynasnaží:

a)zabránit jakékoli nepřiměřené regulační zátěži pro elektronické transakce a

b)usnadnit zapojení zainteresovaných osob do vývoje svého právního rámce pro elektronické transakce.

4.3Strany uznávají, že je důležité usnadnit používání elektronických převoditelných záznamů. Za tímto účelem každá strana usiluje o přijetí nebo zachování právního rámce, který zohledňuje vzorový zákon UNCITRAL o elektronických převoditelných záznamech z roku 2017.

Článek 5: Elektronická autentizace a elektronické podpisy 3  

5.1Pro účely tohoto článku se rozumí:

a)„elektronickou autentizací“ proces nebo úkon ověření totožnosti strany elektronické komunikace či transakce nebo zajištění integrity elektronické komunikace a

b)„elektronickým podpisem“ data v elektronické podobě, která jsou připojena k elektronické datové zprávě nebo jsou s ní logicky spojena a která mohou být použita k identifikaci podepisující osoby v souvislosti s datovou zprávou a k vyjádření souhlasu podepisující osoby s informacemi obsaženými v datové zprávě. 

5.2Není-li v jejích právních předpisech stanoveno jinak, strana nepopře právní účinky, právní platnost nebo přípustnost elektronického podpisu jako důkazu v soudním řízení pouze na základě toho, že se jedná o podpis v elektronické podobě.

5.3Žádná se stran nepřijme ani nezachová opatření, která by:

a)zakazovala stranám elektronické transakce, aby pro danou transakci společně stanovily vhodnou metodu elektronické autentizace nebo elektronický podpis, nebo

b)bránila stranám elektronické transakce, aby mohly prokázat před soudním či správním orgánem, že jejich transakce je v souladu se všemi právními požadavky, pokud jde o elektronickou autentizaci nebo elektronické podpisy.

5.4Bez ohledu na odstavec 3 může strana požadovat, aby metoda ověřování nebo elektronického podpisu splňovala pro určitou kategorii transakcí určité standardy výkonnosti nebo byla schválena orgánem akreditovaným v souladu s jejími právními předpisy.

5.5V rozsahu stanoveném svými právními předpisy použije každá strana odstavce 2 až 4 na elektronické pečeti, elektronická časová razítka a služby elektronického doporučeného doručování.

5.6Strany podporují používání interoperabilní elektronické autentizace.

5.7Strany mohou spolupracovat na dobrovolném základě s cílem podpořit vzájemné uznávání elektronických podpisů.

Článek 6: Elektronické smlouvy

Není-li v jejích právních předpisech stanoveno jinak, strana nepopře právní účinky, právní platnost nebo vymahatelnost elektronické smlouvy 4 pouze z toho důvodu, že smlouva byla uzavřena elektronickými prostředky.

Článek 7: Elektronická fakturace

7.1Pro účely tohoto článku se rozumí:

a)„elektronickou fakturací“ zpracování a výměna faktur mezi prodávajícím a kupujícím za použití strukturovaného digitálního formátu a

b)„rámcem pro elektronickou fakturaci“ systém, který usnadňuje elektronickou fakturaci.

7.2Není-li v jejích právních předpisech stanoveno jinak, strana nepopře právní účinky nebo přípustnost faktury jako důkazu v soudním řízení pouze na základě toho, že se jedná o fakturu v elektronické podobě.

7.3Strany uznávají, že rámce elektronické fakturace mohou pomoci zlepšit nákladovou efektivnost, účinnost, přesnost a spolehlivost transakcí elektronického obchodu.

7.4V rozsahu, v jakém strana vypracovává opatření týkající se rámců pro elektronickou fakturaci, usiluje o navržení opatření na podporu přeshraniční interoperability, mimo jiné s přihlédnutím k příslušným mezinárodním normám, pokynům nebo doporučením, pokud existují.

7.5Každá strana podle potřeby usiluje o sdílení osvědčených postupů týkajících se elektronické fakturace.

Článek 8: Obchodování bez tištěných dokumentů

8.1Pro účely tohoto článku se rozumí:

a)„celním orgánem“ jakýkoli orgán, který je podle právních předpisů strany odpovědný za správu jejích celních předpisů;

b)„elektronickým formátem“ jakýkoli formát vhodný pro automatizované zpracování a elektronické zpracování bez zásahu člověka, jakož i digitalizované obrázky či formuláře, a

c)„podpůrnou dokumentací“ jakákoli dokumentace, která je vyžadována na podporu informací předkládaných straně při dovozu, vývozu nebo tranzitu zboží přes její území a která může zahrnovat dokumenty, jako jsou faktury, konosamenty, balicí listy nebo převody peněz.

8.2S cílem vytvořit prostředí pro přeshraniční obchod zbožím bez tištěných dokumentů strany uznávají, že je důležité odstranit tištěné formuláře a dokumenty požadované pro dovoz, vývoz nebo tranzit zboží. Za tímto účelem se každá ze stran vyzývá, aby podle potřeby odstranila tištěné formuláře a dokumenty a přešla k používání formulářů a dokumentů v datových formátech.

8.3Každá strana zpřístupní veřejnosti v elektronické podobě jakýkoli formulář vydaný nebo kontrolovaný jejím celním orgánem pro dovoz, vývoz nebo tranzit zboží přes její území.

8.4Každá strana usiluje o zpřístupnění veřejnosti v elektronické podobě jakéhokoli formuláře vydaného nebo kontrolovaného jakoukoli státní agenturou jinou než jejím celním orgánem pro dovoz, vývoz nebo tranzit zboží přes její území.

8.5Od žádné strany se nevyžaduje, aby uplatňovala odstavce 3 nebo 4, pokud existuje mezinárodní právní požadavek, který stanoví jinak.

8.6Každá strana usiluje o zpřístupnění pokynů pro předkládání formulářů uvedených v odstavcích 3 a 4 v elektronické podobě prostřednictvím internetu.

8.7Každá strana přijme jakýkoli formulář vydaný nebo kontrolovaný jejím celním orgánem a případně podpůrné doklady požadované jejím celním orgánem pro dovoz, vývoz nebo tranzit zboží přes její území předložené v elektronické podobě jako právní ekvivalent tištěné verze těchto dokladů. 

8.8Každá strana usiluje o přijetí jakéhokoli formuláře vydaného nebo kontrolovaného jakoukoli státní agenturou jinou než jejím celním orgánem a případně podpůrných dokladů požadovaných jakoukoli státní agenturou jinou než jejím celním orgánem pro dovoz, vývoz nebo tranzit zboží přes její území předložených v elektronické podobě jako právní ekvivalent tištěné verze těchto dokladů.

8.9Žádná ze stran není povinna uplatňovat odstavce 7 nebo 8, pokud:

a)existuje vnitrostátní nebo mezinárodní právní požadavek, který stanoví opak, nebo

b)by se tím snížila účinnost celních nebo jiných obchodních postupů vyžadovaných pro dovoz, vývoz nebo tranzit zboží přes její území.

8.10Každá strana se vynasnaží oznámit výboru seznam všech tištěných formulářů požadovaných podle odst. 9 písm. a) do dvou let ode dne vstupu této dohody v platnost. Každá strana se vynasnaží tento seznam podle potřeby aktualizovat.

8.11Strany usilují o vhodnou spolupráci na mezinárodních fórech s cílem podpořit využívání elektronických verzí formulářů a dokumentů požadovaných pro dovoz, vývoz nebo tranzit zboží.

8.12Vzhledem k tomu, že použití mezinárodní normy pro používání elektronických formulářů a dokumentů požadovaných pro dovoz, vývoz nebo tranzit zboží může usnadnit obchod, každá strana se vynasnaží zohlednit ve vhodných případech normy nebo metody dohodnuté příslušnými mezinárodními organizacemi.

Článek 9: Výměna údajů v rámci jednotného portálu a interoperabilita systémů

9.1Při zřizování nebo udržování svého jednotného portálu podle čl. 10 odst. 4.1 Dohody o usnadnění obchodu stanovené v příloze 1A Dohody o WTO se každá strana vynasnaží umožnit elektronické předkládání dokumentace nebo údajů, které požaduje pro dovoz, vývoz nebo tranzit zboží přes své území, prostřednictvím jednotného kontaktního místa všem svým zúčastněným orgánům nebo agenturám. 

9.2Jednotný portál strany by měl pokud možno umožňovat elektronické předkládání dokumentace nebo údajů předem, aby bylo možné zahájit zpracování informací před příchodem zboží, a urychlit tak propuštění zboží po příchodu na její území. 

9.3Při zřizování nebo udržování svého jednotného portálu každá strana: 

a)usiluje o případné začlenění datového modelu Světové celní organizace nebo jiných mezinárodních norem pro datové prvky; 

b)zajistí ochranu a důvěrnost údajů vyměňovaných s jinými jednotnými portály, kdykoli je tato výměna povolena, a 

c)se vyzývá, aby zavedla referenční číslo nebo jiný nástroj pro ověřování totožnosti za účelem jedinečné identifikace údajů týkajících se jednotlivé transakce. 

9.4Není-li jednotný portál k dispozici nebo není-li integrován s celními orgány strany, použije se odstavec 3 podle potřeby na systémy celní správy používané pro zpracování údajů týkajících se dovozu, vývozu nebo tranzitu zboží přes její území. 

9.5V návaznosti na odstavce 3 a 4 se strany vynasnaží: 

a)sdílet své zkušenosti s vytvářením nebo udržováním jednotného portálu a 

b)usilovat v co největší míře o harmonizaci datových prvků a celních postupů. 

9.6S ohledem na zájmy mikropodniků a malých a středních podniků se strany vynasnaží umožnit obchodníkům a dalším zúčastněným stranám využívat poskytovatele služeb k výměně údajů jejich jménem s jednotným portálem, nebo pokud jednotný portál není k dispozici, se systémem celní správy. 5

Článek 10: Elektronické platby

10.1Pro účely tohoto článku se rozumí:

a)„elektronickými platbami“ převod peněžité pohledávky plátce vůči osobě, který je přijatelný pro příjemce a je uskutečněn elektronickými prostředky, avšak nezahrnuje platební služby centrálních bank, jež obnášejí vypořádání mezi poskytovateli finančních služeb 6 , a

b)„samosprávnou organizací“ nevládní subjekt, který strana uznává jako samoregulační orgán a který na základě stanov ústřední nebo regionální vlády této strany nebo pověření ústřední nebo regionální vlády této strany vykonává regulační pravomoc nebo dohled nad poskytovateli služeb elektronických plateb nebo poskytovateli finančních služeb.

10.2S ohledem na rychlý nárůst elektronických plateb, zejména plateb poskytovaných novými poskytovateli služeb elektronických plateb, strany uznávají:

a)přínos podpory rozvoje bezpečných, účinných, důvěryhodných, zabezpečených, cenově dostupných a přístupných přeshraničních elektronických plateb vytvářením příznivých podmínek pro přijímání a používání mezinárodně uznávaných norem, podporou interoperability elektronických platebních systémů a podporou užitečných inovací a hospodářské soutěže v oblasti služeb elektronických plateb;

b)význam umožnění včasného zavedení bezpečných, účinných, důvěryhodných, zabezpečených, cenově dostupných a přístupných produktů a služeb elektronických plateb a

c)význam zachování bezpečných, účinných, důvěryhodných, zabezpečených a přístupných elektronických platebních systémů prostřednictvím právních předpisů, které případně zohledňují rizika těchto systémů.

10.3V souladu se svými právními předpisy se každá strana vynasnaží:

a)podle článku 18 včas zveřejnit své právní předpisy týkající se elektronických plateb, včetně předpisů vztahujících se ke schvalování regulačními orgány, požadavků na udělování licencí, postupů a technických norem;

b)včas vydávat konečná rozhodnutí o schváleních regulačních orgánů nebo licencí;

c)u příslušných elektronických platebních systémů zohledňovat mezinárodně uznávané platební normy s cílem umožnit větší interoperabilitu mezi elektronickými platebními systémy a

d)podporovat poskytovatele služeb elektronických plateb a poskytovatele finančních služeb, aby usnadnili větší interoperabilitu, hospodářskou soutěž, bezpečnost a inovace v oblasti elektronických plateb, což může zahrnovat partnerství s poskytovateli z řad třetích stran, s výhradou náležitého řízení rizik.

10.4S výhradou jakýchkoli závazků, omezení, podmínek nebo kvalifikací stanovených v listině závazků GATS (dále jen „listina“) poskytne každá strana, která ve své listině přijala závazek týkající se poskytování služeb elektronických plateb v režimu 3 (komerční přítomnost), za podmínek, které odpovídají národnímu zacházení, poskytovatelům finančních služeb druhé strany usazeným na jejím území přístup k platebním a zúčtovacím systémům 7 provozovaným veřejným subjektem 8 .

10.5Strana, která nepřijala závazek uvedený v odstavci 4, se vynasnaží splnit povinnost v něm uvedenou v co největší proveditelné míře.

10.6Pro upřesnění je třeba uvést, že žádné ustanovení odstavců 4 nebo 5 nevyžaduje, aby strana umožnila poskytovatelům služeb jiné strany provozovat služby, k nimž nepřijala specifické závazky podle GATS.

10.7V návaznosti na článek 18 přijme každá strana v použitelném rozsahu přiměřená opatření, která má k dispozici, aby zajistila, že obecně použitelná pravidla přijatá nebo zachovávaná jejími samosprávními organizacemi budou neprodleně zveřejněna nebo jinak zpřístupněna veřejnosti.

10.8Pro upřesnění je třeba uvést, že žádné ustanovení tohoto článku nebrání straně přijmout nebo ponechat v platnosti opatření upravující potřebu získat licence nebo povolení nebo schvalování žádostí o přístup.

ODDÍL C

OTEVŘENOST A ELEKTRONICKÝ OBCHOD

Článek 11: Cla z elektronických přenosů

11.1Pro účely tohoto článku se „elektronickým přenosem“ rozumí přenos uskutečněný za použití elektromagnetických prostředků, který zahrnuje obsah přenosu.

11.2Strany uznávají význam pracovního programu pro elektronický obchod ( WT/L/274 ) a uznávají, že praxe neuvalování cel na elektronické přenosy hraje důležitou úlohu při rozvoji digitální ekonomiky.

11.3Žádná strana neuloží cla na elektronické přenosy mezi osobou jedné strany a osobou druhé strany.

11.4Pro upřesnění je třeba uvést, že odstavec 3 nebrání žádné straně v uložení vnitřních daní, poplatků či jiných plateb za elektronické přenosy způsobem, který není v rozporu s Dohodou o WTO.

11.5S ohledem na vyvíjející se povahu elektronického obchodu a digitálních technologií strany tento článek přezkoumají v pátém roce ode dne vstupu této dohody v platnost a poté pravidelně s cílem posoudit dopady tohoto článku a to, zda jsou vhodné jakékoli změny.

Článek 12: Otevřená data veřejné správy 9

12.1Pro účely tohoto článku se „metadaty“ rozumí strukturální nebo popisné informace o údajích, jako je obsah, formát, zdroj, práva, přesnost, původ, četnost, periodicita, granularita, zveřejňující subjekt nebo odpovědná strana, kontaktní informace, způsob shromažďování nebo kontext.

12.2Tento článek se vztahuje na opatření přijatá nebo zachovávaná stranou, pokud jde o údaje v držení její ústřední vlády, jejichž zveřejnění není omezeno jejími právními předpisy a které tato strana digitálně poskytuje veřejnosti pro přístup a použití (dále jen „údaje veřejné správy“).

12.3Strany uznávají přínos digitálního poskytnutí dat v držení regionálních nebo místních orgánů veřejné správy veřejnosti pro přístup a použití způsobem, který je v souladu s odstavci 4 až 6.

12.4Strany uznávají, že usnadnění přístupu veřejnosti k údajům veřejné správy a jejich využívání posiluje hospodářský a sociální rozvoj, konkurenceschopnost a inovace. Za tímto účelem se strany vyzývají, aby rozšířily pokrytí těchto údajů, například prostřednictvím spolupráce a konzultací se zúčastněnými stranami.

12.5V rozsahu, v jakém se strana rozhodne zpřístupnit údaje veřejné správy digitálně za účelem přístupu veřejnosti a jejich využívání, v co největší proveditelné míře usiluje o zajištění toho, aby tyto údaje byly:

a)k dispozici ve strojově čitelném a otevřeném formátu;

b)vyhledatelné a dohledatelné;

c)podle potřeby včas aktualizovány;

d)doprovázeny metadaty, která jsou pokud možno založena na běžně používaných formátech, jež uživateli umožňují porozumět údajům a využívat je, a

e)obecně dostupné bez nákladů nebo s přiměřenými náklady pro uživatele.

12.6V rozsahu, v jakém se strana rozhodne zpřístupnit údaje veřejné správy digitálně za účelem přístupu veřejnosti a jejich využívání, usiluje o to, aby se zamezilo stanovení podmínek, které uživateli těchto údajů neúměrně brání či jej omezují, aby:

a)údaje reprodukoval, redistribuoval nebo znovu zveřejňoval;

b)údaje seskupoval nebo

c)údaje používal pro komerční a nekomerční účely, včetně procesu výroby nového produktu nebo služby. 10

12.7Strany usilují o spolupráci v záležitostech, které usnadňují a rozšiřují přístup veřejnosti k vládním údajům a jejich využívání, včetně výměny informací a zkušeností s postupy a politikami, s cílem podpořit rozvoj elektronického obchodu a vytvářet obchodní příležitosti, zejména pro mikropodniky a malé a střední podniky.

Článek 13: Přístup k internetu a jeho používání pro digitální obchod

13.1Pro účely tohoto článku se „koncovým uživatelem“ rozumí osoba, která si od poskytovatele služeb přístupu k internetu zakoupí nebo předplatí službu přístupu k internetu.

13.2Strany uznávají výhody toho, že koncoví uživatelé na svých územích mohou:

a)mít přístup k zákonným službám a aplikacím, které si zvolí, dostupným na internetu, s výhradou rozumného řízení sítě, které neblokuje nebo nezpomaluje internetový provoz za nespravedlivé obchodní výhody 11 ;

b)připojit zařízení podle svého výběru k internetu za předpokladu, že tato zařízení nepoškozují síť, a

c)mít přístup k transparentním a jasným informacím o postupech svého poskytovatele služeb přístupu k internetu v oblasti správy sítě.

13.3Pro upřesnění je třeba uvést, že žádné ustanovení odstavce 2 nevyžaduje, aby strana přijala, změnila nebo ponechala v platnosti konkrétní opatření k provádění zásad stanovených v uvedeném odstavci.

ODDÍL D

DŮVĚRA A ELEKTRONICKÝ OBCHOD

Článek 14: Ochrana spotřebitele na internetu

14.1Pro účely tohoto článku se „zavádějícími, podvodnými a klamavými obchodními činnostmi“ rozumí:

a)podstatné zkreslování 12 , včetně implicitních věcných zkreslení nebo nepravdivých tvrzení o skutečnostech, jako jsou vlastnosti, cena, vhodnost pro daný účel, množství nebo původ zboží či služeb;

b)reklama na zboží nebo služby určené k dodání bez úmyslu nebo přiměřené schopnosti dodávat;

c)nedodání zboží nebo neposkytnutí služeb spotřebiteli poté, co je spotřebiteli účtován poplatek, není-li to opodstatněno oprávněnými důvody, a

d)účtování nevyžádaného zboží nebo služeb spotřebiteli.

14.2Strany uznávají význam transparentních a účinných opatření, která posilují důvěru spotřebitelů v elektronický obchod. Každá strana za tímto účelem přijme nebo ponechá v platnosti opatření k zákazu zavádějících, podvodných a klamavých obchodních činností, které poškozují nebo potenciálně poškozují spotřebitele zapojené do elektronického obchodu. 13  

14.3Na ochranu spotřebitelů zapojených do elektronického obchodu se každá strana vynasnaží přijmout nebo ponechat v platnosti opatření, jejichž cílem je zajistit:

a)aby dodavatelé zboží nebo poskytovatelé služeb jednali se spotřebiteli spravedlivě a čestně;

b)aby dodavatelé zboží nebo poskytovatelé služeb o daném zboží nebo službách poskytovali úplné, přesné a transparentní informace, včetně veškerých podmínek nákupu, a

c)bezpečnost zboží a případně služeb při běžném nebo rozumně předvídatelném použití.

14.4Strany uznávají, že je důležité poskytnout spotřebitelům zapojeným do elektronického obchodu ochranu spotřebitele na úrovni, která není nižší než ochrana poskytovaná spotřebitelům zapojeným do jiných forem obchodu.

14.5Strany uznávají význam spolupráce mezi svými příslušnými agenturami pro ochranu spotřebitele nebo jinými příslušnými orgány, včetně výměny informací a zkušeností, jakož i spolupráce ve vhodných případech společného zájmu, pokud jde o porušování práv spotřebitelů v souvislosti s elektronickým obchodem, s cílem posílit ochranu spotřebitele online, pokud se na tom vzájemně dohodly.

14.6Každá strana podporuje přístup spotřebitelů k mechanismům odškodnění či nápravy a povědomí o nich, a to i pro spotřebitele, kteří provádějí přeshraniční transakce.

Článek 15: Nevyžádané komerční elektronické zprávy

15.1Pro účely tohoto článku se rozumí:

a)„komerční elektronickou zprávou“ elektronická zpráva, která je zasílána pro komerční účely na elektronickou adresu osoby 14 prostřednictvím jakékoli telekomunikační služby, která zahrnuje alespoň elektronickou poštu v rozsahu stanoveném právními předpisy strany i jiné druhy elektronických zpráv, a

b)„nevyžádanou komerční elektronickou zprávou“ komerční elektronická zpráva, která je zasílána pro komerční účely bez souhlasu příjemce nebo navzdory výslovnému odmítnutí ze strany příjemce.

15.2Strany uznávají význam podpory důvěry v elektronický obchod, mimo jiné prostřednictvím transparentních a účinných opatření, jež omezují nevyžádané komerční elektronické zprávy. Za tímto účelem každá strana přijme nebo ponechá v platnosti opatření, která:

a)vyžadují, aby poskytovatelé komerčních elektronických zpráv usnadnili příjemcům možnost zamezit pokračujícímu zasílání takových zpráv;

b)vyžadují, aby příjemci se zasíláním komerčních elektronických zpráv vyjádřili souhlas v souladu s právními předpisy této strany, nebo

c)jinak stanoví minimalizaci nevyžádaných komerčních elektronických zpráv.

15.3Každá strana se vynasnaží zajistit, aby komerční elektronické zprávy byly jako takové jasně identifikovatelné, jasně uváděly, čím jménem jsou zasílány, a aby obsahovaly nezbytné informace, které příjemcům umožní kdykoli požádat o bezplatné ukončení zasílání těchto zpráv.

15.4Každá strana zajistí přístup k prostředkům odškodnění či nápravy vůči poskytovatelům nevyžádaných komerčních elektronických zpráv, kteří nedodržují opatření přijatá nebo ponechaná v platnosti podle odstavce 2.

15.5Strany usilují o spolupráci ve vhodných případech společného zájmu, pokud jde o regulaci nevyžádaných komerčních elektronických zpráv.

Článek 16: Ochrana osobních údajů

16.1Pro účely tohoto článku se „osobními údaji“ rozumí veškeré informace o identifikované či identifikovatelné fyzické osobě.

16.2Strany uznávají, že silná a účinná ochrana osobních údajů a souvisejících individuálních práv přispívá k posílení důvěry spotřebitelů v digitální ekonomiku.

16.3Každá strana přijme nebo zachová právní rámec, který stanoví ochranu osobních údajů uživatelů elektronického obchodu. 15

16.4Při vytváření svého právního rámce pro ochranu osobních údajů by každá strana měla zohlednit zásady a pokyny, jež vytvořily příslušné mezinárodní orgány.

16.5Každá strana se vynasnaží zajistit, aby její právní rámec přijatý nebo ponechaný v platnosti podle odstavce 3 poskytoval fyzickým osobám nediskriminační ochranu osobních údajů.

16.6Každá strana zveřejní informace o ochraně osobních údajů, kterou poskytuje uživatelům elektronického obchodu, včetně pokynů ohledně toho: 

a)jak může fyzická osoba usilovat o nápravu a

b)jak mohou podniky splnit právní požadavky.

16.7Uznávajíce, že strany mohou k ochraně osobních údajů zaujmout různé právní přístupy, měla by každá strana podporovat rozvoj mechanismů na podporu slučitelnosti mezi těmito různými režimy.

16.8Mechanismy uvedené v odstavci 7 mohou zahrnovat uznávání regulačních výsledků, ať už poskytovaných autonomně nebo na základě vzájemné dohody, nebo širších mezinárodních rámců.

16.9Strany usilují o výměnu informací o mechanismech uvedených v odstavci 7, které se uplatňují v jejich příslušné jurisdikci.

Článek 17: Kybernetická bezpečnost

17.1Strany uznávají, že hrozby pro kybernetickou bezpečnost narušují důvěru v elektronický obchod.

17.2Strany jsou si rovněž vědomy vyvíjející se povahy kybernetických hrozeb. Za účelem identifikace a zmírnění kybernetických hrozeb, a tím usnadnění elektronického obchodu, se strany vynasnaží:

a)budovat kapacity svých příslušných vnitrostátních subjektů odpovědných za reakci na kybernetické bezpečnostní incidenty a

b)spolupracovat na identifikaci a zmírňování zlovolných vniknutí nebo šíření škodlivého kódu, které ovlivňují elektronické sítě stran, na včasném řešení kybernetických bezpečnostních incidentů a na sdílení informací pro zvyšování povědomí a osvědčených postupů.

17.3Strany berou na vědomí vyvíjející se povahu kybernetických hrozeb a jejich negativní dopad na elektronický obchod a uznávají význam přístupů založených na posouzení rizik během řešení těchto hrozeb při minimalizaci překážek obchodu. S cílem identifikovat kybernetická bezpečnostní rizika a chránit před nimi, odhalovat kybernetické bezpečnostní události a reagovat na kybernetické bezpečnostní incidenty a zotavit se z nich proto každá strana usiluje o používání přístupů založených na posouzení rizik, které se opírají o osvědčené postupy řízení rizik a normy vypracované na základě konsenzu, transparentním a otevřeným způsobem, a k takovému používání vybízí podniky ve své jurisdikci.

ODDÍL E

TRANSPARENTNOST, SPOLUPRÁCE A ROZVOJ

Článek 18: Transparentnost

V návaznosti na článek III GATS a článek X GATT 1994 každá strana neprodleně zveřejní nebo jinak zpřístupní veřejnosti a s výjimkou mimořádných situací nejpozději v době jejich vstupu v platnost veškerá obecně použitelná opatření, která se týkají fungování této dohody nebo jej ovlivňují.

Článek 19: Spolupráce

19.1Strany uznávají globální povahu elektronického obchodu a usilují o:

a)spolupráci na usnadnění používání elektronického obchodu a přístupu k němu pro všechny národy, zejména pro nedostatečně zastoupené skupiny, a mikropodniky a malé a střední podniky;

b)výměnu informací a sdílení zkušeností v oblasti právních předpisů a politik týkajících se elektronického obchodu a

c)aktivní účast na regionálních a mnohostranných fórech na podporu rozvoje elektronického obchodu.

19.2Oblasti spolupráce pro účely odstavce 1 mohou zahrnovat:

a)ochranu osobních údajů;

b)ochranu spotřebitelů online, včetně prostředků pro odškodnění spotřebitelů, a budování důvěry spotřebitelů;

c)nevyžádané komerční elektronické zprávy;

d)bezpečnost elektronických komunikací;

e)hospodářskou soutěž na digitálních trzích;

f)elektronickou autentizaci;

g)přeshraniční logistické služby, včetně dopravy založené na více modelech, a spolupráci mezi logistickými službami a poštovními službami;

h)usnadnění obchodu pro přeshraniční elektronický obchod, včetně využívání celních skladů nebo svobodných pásem, a spolupráci v oblasti regulace v oblastech, jako je výměna údajů a varování před riziky v oblasti bezpečnosti výrobků, a

i)jakoukoli jinou oblast, na níž se strany společně dohodnou.

19.3Každá strana v rámci svých dostupných zdrojů zřídí nebo zachová informační místo nebo místa:

a)jež odpovídají za veškerá oznámení nebo konzultace týkající se provádění této dohody a

b)jež zodpovídají přiměřené dotazy druhé strany týkající se záležitostí, na něž se vztahuje tato dohoda.

Článek 20: Rozvoj

20.1    Strany uznávají:

a)význam posílení mezinárodního úsilí o překlenutí digitální propasti a umožnění inkluzivní digitální ekonomiky a

b)přínos pravidel elektronického obchodu k překonání výzev souvisejících s digitálním obchodem a k podpoře inkluzivního růstu elektronického obchodu.

20.2Strany uznávají svou úlohu při podpoře stran z řad rozvojových a nejméně rozvinutých zemí, aby se účinně účastnily a využívaly příležitostí k růstu v oblasti elektronického obchodu a digitální ekonomiky, mimo jiné podporou lepšího přístupu k digitálním ekosystémům a infrastruktuře, jakož i podporou svých obyvatel a mikropodniků a malých a středních podniků.

20.3Strany uznávají, jaký význam mají pro strany z řad rozvojových a nejméně rozvinutých zemí při provádění této dohody technická pomoc a budování kapacit.

20.4Je zapotřebí poskytnout pomoc a podporu při budování kapacit 16 s cílem pomoci stranám z řad rozvojových a nejméně rozvinutých zemí provést ustanovení této dohody v souladu s povahou a oblastí působnosti těchto ustanovení.

20.5Strany uznávají, že strany z řad rozvojových a nejméně rozvinutých zemí mohou za účelem plnění některých povinností podle této dohody vyžadovat delší období nebo získání prováděcí kapacity prostřednictvím pomoci a podpory při budování kapacit.

20.6Každá strana z řad rozvojových a nejméně rozvinutých zemí si může ke dni vstupu této dohody v platnost sama určit jakékoli ustanovení této dohody, pro které vyžaduje prováděcí období nepřesahující pět let, a to předložením seznamu takových ustanovení výboru.

20.7Každá strana z řad rozvojových a nejméně rozvinutých zemí může prodloužit prováděcí období pro jakákoli ustanovení, která sama určila podle odstavce 6, až o další dva roky. Každá taková strana oznámí výboru jakékoli prodloužení nejpozději 120 dnů před uplynutím počátečního prováděcího období s uvedením důvodů prodloužení a příslušných opatření potřebných k dokončení tohoto provádění.

20.8Strany z řad rozvinutých zemí a strany z řad rozvojových zemí, které tak mohou učinit, se vyzývají, aby poskytly stranám z řad rozvojových a nejméně rozvinutých zemí podporu při provádění nebo aktualizaci posouzení jejich potřeb s cílem určit nedostatky v kapacitě pro provádění této dohody, a to buď dvoustranně, nebo prostřednictvím příslušných mezinárodních organizací.

20.9Výsledky jakéhokoli posouzení potřeb provedeného nebo aktualizovaného v souladu s odstavcem 8 by měly být podkladem pro to, aby strana z řad rozvojových a nejméně rozvinutých zemí sama určila ustanovení podle odstavce 6, a pro prodloužení jakéhokoli prováděcího období podle odstavce 7.

20.10Strany uznávají, jaký význam mají pro úplné provedení všech ustanovení této dohody technická pomoc a budování kapacit. Za tímto účelem mohou strany z řad rozvojových a nejméně rozvinutých zemí určit jakékoli ustanovení této dohody, u něhož by měly z technické pomoci a budování kapacit největší prospěch. Strany z řad rozvinutých zemí a strany z řad rozvojových zemí, které tak mohou učinit, se dohodly, že usnadní poskytování pomoci a podpory při budování kapacit s ohledem na tato ustanovení, a to buď dvoustranně, nebo prostřednictvím příslušných mezinárodních organizací, za vzájemně dohodnutých podmínek a s přihlédnutím ke zvláštním potřebám a prioritám stran z řad rozvojových a nejméně rozvinutých zemí.

20.11Strany usilují o uplatnění následujících zásad poskytování pomoci a podpory při budování kapacit s ohledem na provádění této dohody:

a)zohlednění celkového rozvojového rámce přijímajících zemí a regionů a, je-li to relevantní a vhodné, probíhajících reforem a programů technické pomoci a budování kapacit;

b)je-li to relevantní a vhodné, zahrnutí činností pro řešení regionálních a subregionálních výzev a podpora regionální a subregionální integrace;

c)při vypracovávání programů nebo činností v oblasti budování kapacit se v co největší míře zvažují činnosti soukromého sektoru a

d)podpora koordinace mezi stranami a dalšími příslušnými institucemi, včetně regionálních hospodářských společenství, s cílem zajistit maximální účinnost a výsledky této pomoci. Tudíž:

i)cílem koordinace by mělo být zabránit překrývání a zdvojování programů pomoci a nesrovnalostem v reformních činnostech prostřednictvím úzké koordinace technické pomoci a zásahů v oblasti budování kapacit;

ii)v rámci tohoto koordinačního procesu by měly být zváženy příslušné globální a regionální programy související s obchodem, včetně programů konkrétně zaměřených na strany z řad nejméně rozvinutých zemí, a

iii)strany by měly při provádění této dohody a poskytování technické pomoci a budování kapacit podporovat vnitřní koordinaci mezi svými úředníky v oblasti obchodu a rozvoje.

20.12Článek 27 se nepoužije na řešení sporů proti straně z řad nejméně rozvinutých zemí týkajících se kteréhokoli ustanovení této dohody po dobu sedmi let ode dne vstupu této dohody v platnost pro tuto stranu.

20.13Článek 27 se nepoužije na řešení sporů proti straně z řad rozvojových zemí týkajících se ustanovení této dohody, pro něž sama určila nebo prodloužila prováděcí období podle odstavců 6 nebo 7, a to po dobu prováděcího období vztahujícího se na uvedené ustanovení.

20.14Bez ohledu na odkladnou lhůtu uvedenou v odstavci 12 věnuje strana předtím, než požádá o konzultace podle článku 27 týkající se opatření strany z řad nejméně rozvinutých zemí, a ve všech fázích jakéhokoli následného postupu řešení sporů zvláštní pozornost konkrétní situaci stran z řad nejméně rozvinutých zemí. Z tohoto hlediska budou strany postupovat umírněně při nastolování otázek podle článku 27, které se týkají strany z řad nejméně rozvinutých zemí.

20.15Strany uznávají význam transparentnosti při poskytování pomoci a podpory při budování kapacit s cílem usnadnit účinné provádění této dohody. Za tímto účelem se strany vynasnaží projednat na prvním zasedání výboru a poté pravidelně příslušné informace 17 o svých stávajících a nových programech technické pomoci a budování kapacit. V zájmu posílení této diskuse předloží každá strana z řad rozvinutých zemí před prvním specializovaným zasedáním výboru a poté pravidelně popis příslušných programů technické pomoci a budování kapacit. Strany z řad rozvojových zemí a nejméně rozvinutých zemí, které obdržely technickou pomoc a podporu budování kapacit, se vyzývají, aby se o své zkušenosti podělily. Strany mají v úmyslu využít tato podání k lepšímu pochopení toho, zda stávající programy odpovídají potřebám vyjádřeným stranami z řad rozvojových a nejméně rozvinutých zemí.

20.16Strany z řad rozvojových zemí, které prohlásí, že jsou schopny poskytnout pomoc a podporu při budování kapacit, se vyzývají, aby ke dni vstupu této dohody v platnost a poté pravidelně předkládaly výboru informace uvedené v odstavci 15.

20.17Výbor zpřístupní na internetu informace poskytnuté podle odstavců 15 a 16 spolu s informacemi o příslušných činnostech mezinárodních organizací.

20.18Strany z řad rozvojových zemí a nejméně rozvinutých zemí, které hodlají využít příslušné pomoci a podpory při budování kapacit, výboru předloží informace o kontaktním místě nebo kontaktních místech úřadů odpovědných za koordinaci a určování priorit této pomoci a podpory.

20.19Pro účely tohoto článku uspořádá výbor podle potřeby alespoň jedno zvláštní zasedání ročně s cílem:

a)monitorovat technickou pomoc nebo podporu budování kapacit s ohledem na plnění povinností, na něž se vztahují prováděcí období, která strana určila nebo prodloužila podle odstavců 6 nebo 7;

b)projednat otázky týkající se provádění ustanovení této dohody;

c)přezkoumat pokrok ohledně technické pomoci a podpory při budování kapacit s ohledem na provádění této dohody, včetně situace, kdy se jakékoli straně z řad rozvojových nebo nejméně rozvinutých zemí odpovídající pomoci a podpory při budování kapacit nedostává, a

d)usnadňovat sdílení příslušných zkušeností, výzev, úspěchů a informací stran.

ODDÍL F

TELEKOMUNIKACE

Článek 21: Telekomunikace

21.1Pro účely tohoto článku a přílohy se rozumí:

a)„hlavními zařízeními“ zařízení veřejné telekomunikační přenosové sítě nebo služby, která: 

i)jsou výhradně či převážně poskytována jediným poskytovatelem nebo omezeným počtem poskytovatelů a 

ii)není možné za účelem poskytování služby ekonomicky nebo technicky nahradit;

b)„hlavním poskytovatelem“ poskytovatel, který je schopen podstatně ovlivňovat podmínky účasti, pokud jde o cenu a nabídku, na příslušném trhu základních telekomunikačních služeb v důsledku: 

i)kontroly nad hlavními zařízeními nebo 

ii)využívání svého postavení na trhu;

c)„síťovým prvkem“ zařízení nebo vybavení používané k poskytování veřejné telekomunikační služby, včetně vlastností, funkcí a schopností poskytovaných prostřednictvím tohoto zařízení nebo vybavení, a

d)„uživatelem“ zákazník služby a poskytovatel služby.

21.2Každá strana přijme povinnosti stanovené v příloze. 18 19  

21.3Každá strana zajistí, aby její telekomunikační regulační orgán neměl finanční zájem ani si nezachoval provozní nebo řídící úlohu u poskytovatele veřejných telekomunikačních sítí a služeb. Tento odstavec nelze vykládat tak, že zakazuje vládnímu subjektu strany jinému než jejímu telekomunikačnímu regulačnímu orgánu vlastnit kapitál takového dodavatele.

21.4Každá strana zajistí, aby její telekomunikační regulační orgán měl pravomoc vykonávat funkce, které mu ukládá zákon, včetně možnosti ukládat sankce, a aby tuto pravomoc vykonával transparentně a včas.

21.5Každá strana snadno přístupnou a jasnou formou zveřejní, jaké funkce její telekomunikační regulační orgán vykonává.

21.6Každá strana se vynasnaží:

a)zajistit, aby přidělování kmitočtových pásem pro veřejné telekomunikační služby probíhalo prostřednictvím otevřeného procesu, který zohledňuje veřejný zájem, včetně podpory hospodářské soutěže, a

b)provést toto přidělení pomocí tržních přístupů, jako jsou případná nabídková řízení.

21.7Každá strana zmocní svůj telekomunikační regulační orgán, aby:

a)určil, která hlavní zařízení musí hlavní poskytovatel zpřístupnit jiným poskytovatelům veřejných telekomunikačních služeb za přiměřených, nediskriminačních a transparentních podmínek za účelem poskytování veřejných telekomunikačních služeb, a

b)požadoval, aby hlavní poskytovatel nabízel pro účely poskytování veřejných telekomunikačních služeb přístup ke svým síťovým prvkům, které jsou základními zařízeními, na odděleném základě za přiměřených, nediskriminačních a transparentních podmínek.

21.8Poskytovatel veřejných telekomunikačních služeb má přístup k tomu, aby se v přiměřené lhůtě obrátil na telekomunikační regulační orgán nebo jiný příslušný orgán strany s cílem vyřešit spory s jinými poskytovateli veřejných telekomunikačních služeb týkající se požadavků stanovených v odstavci 7.

21.9Pokud telekomunikační regulační orgán nebo jiný příslušný orgán odmítne zahájit jakékoli opatření týkající se žádosti o vyřešení sporu uvedené v odstavci 8, poskytne na žádost poskytovatele zapojeného do sporu v přiměřené lhůtě písemné vysvětlení tohoto rozhodnutí.

21.10Poskytovateli veřejných telekomunikačních služeb, který je účastníkem sporu uvedeného v odstavci 8, není bráněno v podání žaloby k soudním orgánům strany.

ODDÍL G

VÝJIMKY

Článek 22: Obecné výjimky

Pro účely této dohody se obdobně použije článek XX GATT 1994 a jeho vysvětlující poznámky a článek XIV GATS.

Článek 23: Bezpečnostní výjimka

Pro účely této dohody se obdobně použije článek XXI GATT 1994 a článek XIV bis GATS.

Článek 24: Obezřetnostní opatření

Pro účely této dohody se obdobně použije odstavec 2 přílohy GATS o finančních službách. 

Článek 25: Výjimka z ochrany osobních údajů

Žádné ustanovení této dohody nebrání žádné ze stran přijmout nebo ponechat v platnosti opatření na ochranu osobních údajů a soukromí, a to i pokud jde o přeshraniční předávání údajů, za předpokladu, že právní předpisy této strany stanoví nástroje umožňující předávání údajů za podmínek obecně platných 20 pro ochranu předávaných údajů.

Článek 26: Původní obyvatelé

26.1Za předpokladu, že tato opatření nejsou používána jako prostředek svévolné nebo neoprávněné diskriminace osob druhé strany nebo jako skryté omezení obchodu elektronickými prostředky, nebrání žádné ustanovení této dohody straně, aby přijala nebo ponechala v platnosti opatření, která považuje za nezbytná k poskytnutí příznivějšího zacházení původnímu obyvatelstvu na svém území, pokud jde o záležitosti, na něž se vztahuje tato dohoda, a to i při plnění svých povinností podle právních, ústavních nebo smluvních ujednání s tímto původním obyvatelstvem.

26.2Výklad právních, ústavních nebo smluvních ujednání strany s původními obyvateli na jejím území, včetně výkladu povahy práv a povinností vyplývajících z těchto ujednání, nepodléhá řešení sporů podle článku 27. Na tento článek se jinak použije článek 27.

ODDÍL H

INSTITUCIONÁLNÍ UJEDNÁNÍ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 27: Řešení sporů

27.1Články XXII a XXIII GATT 1994 nebo články XXII a XXIII GATS, jak jsou vypracovány a uplatňovány Ujednáním o řešení sporů, se budou vztahovat na konzultace a řešení sporů vznikajících podle této dohody.

27.2Na spory zahájené podle odstavce 1 se použije Ujednání o řešení sporů.

Článek 28: Výbor pro obchodní aspekty elektronického obchodu

28.1Zřizuje se Výbor pro obchodní aspekty elektronického obchodu, který je otevřen účasti všech stran. Výbor volí svého předsedu a místopředsedu a schází se podle potřeby nebo podle ustanovení této dohody, nejméně však jednou ročně. Výbor přijme svůj jednací řád.

28.2Výbor bude plnit povinnosti, jež mu stanoví tato dohoda nebo strany, a poskytne stranám možnost konzultovat jakékoli otázky, týkající se působení a uplatňování této dohody.

28.3Výbor může zřídit pomocné orgány nebo jim postoupit záležitosti, které považuje za vhodné. Všechny pomocné orgány jsou podřízeny výboru.

28.4Výbor sleduje fungování a provádění této dohody a každoročně o něm podává zprávu Generální radě, včetně informací o provádění a účinnosti programů a činností v oblasti technické pomoci a budování kapacit.

28.5Výbor vezme na vědomí veškerá oznámení o prodloužení, která obdržel podle článku 20.7, a sleduje veškerá příslušná opatření potřebná k provádění ustanovení, která jsou předmětem těchto oznámení.

28.6Kterýkoli člen WTO, který není stranou této dohody, je oprávněn zúčastnit se zasedání výboru jako pozorovatel, pokud o tom výbor informuje písemně. Kterýkoli pozorovatel WTO může podat výboru písemnou žádost o účast na zasedání výboru jako pozorovatel a výbor mu může přiznat status pozorovatele.

Článek 29: Přijetí a vstup v platnost

29.1Tuto dohodu může přijmout kterýkoli člen WTO. Přijetí se uskuteční uložením listiny o přijetí této dohody u generálního ředitele WTO.

29.2Tato dohoda vstupuje v platnost pro ty členy WTO, kteří ji přijali, třicátým dnem po dni uložení 45. listiny o přijetí. 21 Poté tato dohoda vstupuje v platnost pro jakéhokoli dalšího člena WTO třicátým dnem po dni uložení listiny o přijetí tohoto člena.

Článek 30: Provádění

Každá strana provádí tuto dohodu ode dne jejího vstupu v platnost. Strany z řad rozvojových a nejméně rozvinutých zemí, které se rozhodnou použít článek 20, provádějí tuto dohodu v souladu s uvedeným článkem.

Článek 31: Výhrady

K žádnému ustanovení této dohody nemohou být uplatněny výhrady bez souhlasu ostatních stran.

Článek 32: Změny

32.1Strany mohou tuto dohodu pozměnit. Rozhodnutí výboru o přijetí změny a jejím předložení k přijetí stranami se přijímají na základě konsenzu.

32.2Změna vstoupí v platnost:

a)s výhradou písmene b) ve vztahu k těm stranám, které ji přijmou, po přijetí dvěma třetinami stran a ve vztahu ke každé další straně po přijetí dohody touto stranou nebo

b)pro všechny strany po přijetí dvěma třetinami stran, jedná-li se o změnu, o níž výbor na základě konsenzu rozhodl, že její povaha nemění práva a povinnosti stran.

Článek 33: Odstoupení

33.1Kterákoli strana může od této dohody odstoupit písemným oznámením svého záměru odstoupit generálnímu řediteli WTO. Odstoupení nabývá účinku po uplynutí 60 dnů ode dne, kdy generální ředitel oznámení obdržel. Kterákoli strana může poté, co byla o tomto oznámení podle článku 37 informována, požádat o okamžité zasedání výboru.

33.2Jestliže strana této dohody přestane být členem WTO, přestává být členem této dohody s účinkem ode dne, k němuž přestává být členem WTO.

Článek 34: Neuplatňování této dohody mezi určitými stranami dohody

Tato dohoda se neuplatňuje mezi dvěma stranami, pokud jedna z těchto stran v době, kdy tuto dohodu přijme nebo k ní přistoupí, s takovým uplatňováním nesouhlasí.

Článek 35: Přezkum

35.1Nejpozději dva roky ode dne vstupu této dohody v platnost a poté v pravidelných intervalech provedou strany přezkum této dohody s cílem zlepšit její fungování a zajistit, aby zůstala relevantní pro obchodní otázky, s nimiž se strany potýkají.

35.2S ohledem na vyvíjející se povahu elektronického obchodu a digitálních technologií a uznávajíce význam stanovení celosvětových pravidel pro elektronický obchod, bez ohledu na odstavec 1, strany uznávají, že další jednání mohou zahrnovat nevyřešené otázky v dokumentu INF/ECOM/62/Rev.5 nebo jiné otázky, které mohou strany vznést. Každá strana si vyhrazuje právo navrhnout při jakémkoli budoucím jednání změny ustanovení této dohody, a to i pokud jde o výjimky, řešení sporů nebo oblast působnosti.

Článek 36: Sekretariát

Tato dohoda je spravována sekretariátem WTO.

Článek 37: Uložení

37.1Tato dohoda se uloží u generálního ředitele WTO.

37.2Generální ředitel WTO neprodleně poskytne každé straně:

a)ověřený opis této dohody a každé změny podle článku 32 a

b)oznámení o každém přijetí podle článku 29 a o každém odstoupení podle článku 33.

Článek 38: Celní evidence

Tato dohoda je zaregistrována v souladu s ustanoveními článku 102 Charty Organizace spojených národů.

Uzavřena v Yaoundé dne 28. března 2026 v jediném vyhotovení v anglickém, francouzském a španělském jazyce, přičemž všechna znění mají stejnou platnost.

_______________

PŘÍLOHA

Tato příloha stanoví zásady předpisového rámce pro základní telekomunikační služby.

Oddíl I: Opatření na ochranu hospodářské soutěže

1.1Předcházení postupům, jež v odvětví telekomunikací narušují hospodářskou soutěž 

Budou zachována vhodná opatření, jež zabrání poskytovatelům, kteří jednotlivě či ve spojení zaujímají postavení hlavního poskytovatele, v účasti na praktikách narušujících hospodářskou soutěž či v jejich zachovávání. 

1.2Ochranná opatření 

Mezi protisoutěžní postupy uvedené v odstavci 1.1 patří především: 

a)křížové subvencování narušující hospodářskou soutěž;

b)využívání informací získaných od konkurence za účelem narušení hospodářské soutěže a 

c)neposkytnutí technických informací o základních zařízeních a obchodně významných informací, které jsou pro poskytování služeb nezbytné, včas ostatním poskytovatelům služeb.

Oddíl II: Propojení 

2.1Tento oddíl se týká spojování s poskytovateli veřejných telekomunikačních přenosových sítí nebo služeb, která mají uživatelům jednoho poskytovatele umožnit komunikaci s uživateli jiného poskytovatele a přístup ke službám poskytovaným jiným poskytovatelem, jsou-li přijaty specifické závazky. 

2.2Propojení, které má být zajištěno

Propojení s velkým poskytovatelem musí být zajištěno v jakémkoli bodě sítě, kde je to technicky proveditelné. Toto propojení je zajišťováno:

a)za nediskriminačních podmínek (včetně technických norem a specifikací) a sazeb a v kvalitě, jež nesmí být nižší, než jaká je poskytována pro služby poskytované tímto subjektem samotným nebo jeho pobočkami či dceřinými společnostmi; 

b)včas, za podmínek (včetně technických norem a specifikací) a za nákladově orientované sazby, jež jsou transparentní, přiměřené a zohledňují kritérium ekonomické proveditelnosti a jež jsou dostatečně samostatné, aby poskytovatel nemusel platit za síťové prvky nebo zařízení, které pro účely poskytování dané služby nepotřebuje, a 

c)na žádost i v jiných bodech sítě než v koncových, jež jsou přístupné většině uživatelů, za poplatky odrážející náklady na vybudování dalších nezbytných zařízení. 

2.3Veřejná dostupnost postupů pro jednání o propojení 

Postupy týkající se propojení s hlavním poskytovatelem musí být veřejně přístupné. 

2.4Transparentnost dohod o propojení 

Je zajištěno, že hlavní poskytovatel zpřístupní jak své dohody o propojení, tak související nabídku propojení. 

2.5Propojení: Řešení sporů 

Poskytovatel služby, který žádá o propojení s hlavním poskytovatelem, se: 

a)kdykoli nebo 

b)po přiměřené době, která byla zveřejněna,

obrátí na nezávislý vnitrostátní orgán, kterým může být regulační subjekt uvedený v oddíle V, za účelem řešení sporů týkajících se vhodných podmínek a sazeb za propojení v přiměřené lhůtě, pokud tyto nebyly stanoveny dříve. 

Oddíl III: Univerzální služba

Každá strana má právo vymezit druh povinností univerzální služby, které si přeje zachovat. Takové povinnosti nejsou samy o sobě považovány za narušující hospodářskou soutěž za předpokladu, že jsou plněny transparentním, nediskriminačním a z hlediska hospodářské soutěže neutrálním způsobem a že nezatěžují více, než je nezbytné, druh univerzální služby, který daná strana vymezila. 

Oddíl IV: Veřejná dostupnost licenčních kritérií 

4.1Je-li vyžadována licence, veřejně se zpřístupní: 

a)veškerá licenční kritéria a lhůta, jež je běžně požadována za účelem rozhodnutí o žádosti o licenci, a 

b)podmínky jednotlivých licencí. 

4.2Důvody zamítnutí licence musí být žadateli na požádání sděleny. 

Oddíl V: Nezávislé regulační subjekty

Regulační subjekt je samostatný subjekt, který není poskytovatelem základních telekomunikačních služeb a ani se tomuto poskytovateli nezodpovídá. Rozhodnutí regulačních subjektů a postupy, jež používají, musí být nestranné vůči všem účastníkům na trhu. 

Oddíl VI: Přidělování a využívání omezených zdrojů

Všechny postupy přidělování a využívání omezených zdrojů, včetně kmitočtů, čísel a přístupových práv, musí být prováděny objektivně, včas, transparentně a nediskriminačním způsobem. Současný stav přidělených kmitočtových okruhů musí být zveřejněn, ale podrobná identifikace kmitočtů přidělených pro zvláštní státní účely není požadována.

_______________

PROZATÍMNÍ UJEDNÁNÍ PŘÍLOHA

PREAMBULE

Strany:

berouce na vědomí stávající úsilí stran o doplnění této dohody do přílohy 4 Dohody o WTO;

nadále usilujíce o to, aby tato dohoda byla co nejdříve doplněna do institucionálního rámce zřízeného Dohodou o WTO;

rozhodnuty urychleně využít výhod této dohody;

potvrzujíce význam podpory stran z řad rozvojových a nejméně rozvinutých zemí při provádění této dohody řešením jejich individuálních a cílených rozvojových potřeb prostřednictvím prováděcích období, technické pomoci a budování kapacit;

opětovně potvrzujíce svá práva a povinnosti podle Dohody o WTO;

vítajíce přistoupení dalších členů WTO k této dohodě,

se dohodly takto:

Oddíl I: Použití přílohy

1.1Tato příloha, včetně jejího dodatku, je nedílnou součástí této dohody. V případě jakéhokoli rozporu mezi ustanoveními této přílohy a jinými ustanoveními této dohody mají v rozsahu, kterého se rozpor týká, přednost ustanovení této přílohy.

1.2Do dne, kdy bude tato dohoda připojena k Dohodě o WTO, se použije tato příloha.

1.3Ode dne, kdy bude tato dohoda připojena k Dohodě o WTO, se tato příloha přestane používat, s výjimkou podle požadavku oddílu IV.

Oddíl II: Prozatímní ujednání o řešení sporů

2.1Článek 27 této dohody se nepoužije.

2.2Každý odkaz v této dohodě na článek 27 se považuje za odkaz na oddíl III.

Oddíl III: Prozatímní řešení sporů

3.1Články XXII a XXIII GATT 1994 nebo články XXII a XXIII GATS, jak jsou vypracovány a uplatňovány Ujednáním o řešení sporů, se obdobně začleňují do této přílohy a budou se vztahovat na konzultace a řešení sporů vznikajících podle této dohody.

3.2Ujednání o řešení sporů se tímto obdobně začleňuje do této přílohy a použije se na konzultace a řešení sporů zahájených podle této dohody.

3.3Pro účely této přílohy:

a)odkazy na „zahrnutou dohodu“ nebo „zahrnuté dohody“ v Ujednání o řešení sporů se považují za odkazy na tuto dohodu;

b)odkazy na „orgán pro řešení sporů“ v Ujednání o řešení sporů se považují za odkazy na výbor;

c)odkazy na „orgán pro řešení sporů“ v tomto bodě a v bodech 3.4 a 3.5, včetně dodatku uvedeného v bodě 3.4, se rozumí odkazy na orgán pro řešení sporů začleněné do této přílohy v souladu s bodem 3.2 a

d)odkazy na „členy“ v Ujednání o řešení sporů se považují za odkazy na strany této dohody.

3.4Pokud jde o články 16.4 a 17 Ujednání o řešení sporů, strany uznávají, že pro účely této přílohy je třeba provést úpravy s cílem uvést přezkum odvolání do praxe. Dokud není přijato rozhodnutí podle bodu 3.5, pokud si některá ze stran přeje podat odvolání proti zprávě rozhodčího tribunálu, použijí strany sporu k rozhodnutí o odvolání rozhodčí řízení podle článku 25 Ujednání o řešení sporů. 22 Pokud se strany sporu nedohodnou jinak, použijí se odvolací rozhodčí řízení stanovená v dodatku k této příloze.

3.5V případě, že odvolací orgán WTO bude schopen projednat odvolání, výbor zváží a případně rozhodne, jak uvést do praxe přezkum odvolání podle článku 17 Ujednání o řešení sporů.

Oddíl IV: Přechodná ujednání

4.1Strany se vynasnaží zajistit, aby jakékoli rozhodnutí o doplnění této dohody do Dohody o WTO stanovilo přechodná opatření s cílem použít Ujednání o řešení sporů na spory, které byly předloženy podle této dohody, ale ke dni tohoto doplnění ještě nebyly vyřešeny.

4.2Neexistují-li taková ujednání ani jakákoli jiná případně přijatá přechodná opatření, spory předložené podle této dohody před jejím doplněním do Dohody o WTO se nadále řídí touto přílohou.

_______________

DODATEK K PŘÍLOZE O PROZATÍMNÍCH OPATŘENÍCH:ODVOLACÍ ROZHODČÍ ŘÍZENÍ

Oddíl A: Obecná ustanovení

1.Tento dodatek stanoví odvolací rozhodčí řízení, která se použijí na odvolání proti zprávě rozhodčího tribunálu v souladu s bodem 3.4 přílohy o prozatímních ujednáních. Tato odvolací rozhodčí řízení představují pro účely konkrétního sporu podle této dohody dohodnuté rozhodčí řízení podle článku 25 Ujednání o řešení sporů. 23  

2.Tato odvolací rozhodčí řízení jsou založena na hmotněprávních a procesních aspektech přezkumu odvolání podle WTO v souladu s článkem 17 Ujednání o řešení sporů WTO s cílem zachovat jeho základní rysy, včetně nezávislosti a nestrannosti, a zároveň zvýšit procesní účinnost odvolacích řízení.

3.Odvolání projednávají tři rozhodci. Tito rozhodci se vyberou ze skupiny stálých rozhodců vytvořené podle bodu 4 sdělení JOB/DSB/1/Add.12, pokud výbor na základě konsensu nerozhodne o vytvoření samostatné skupiny stálých rozhodců; 24 v takovém případě se rozhodci vyberou z této skupiny (příslušná skupina rozhodců se dále označuje jako „skupina rozhodců“). Výběr ze skupiny rozhodců pro konkrétní spor se provádí na základě stejných zásad a metod, které platí pro zřízení Odvolacího orgánu WTO podle čl. 17 odst. 1 Ujednání o řešení sporů WTO a pravidla 6 odst. 2 pracovních postupů WTO pro přezkum odvolání (WT/AB/WP/6), včetně rotačního principu. 25 Generální ředitel WTO informuje strany sporu a třetí strany o výsledcích výběru. Rozhodci volí předsedu. Na rozhodování rozhodců se obdobně použije pravidlo 3 odst. 2 pracovních postupů WTO pro přezkum odvolání.

4.Členové skupiny rozhodců se průběžně informují o činnostech WTO v oblasti řešení sporů. S cílem podpořit jednotnost a soudržnost rozhodování projednají členové skupiny rozhodců mezi sebou v proveditelné míře otázky výkladu, praxe a postupu týkající se této dohody. Rozhodci mohou svá rozhodnutí týkající se odvolání projednat se všemi ostatními členy skupiny rozhodců, aniž je dotčena výlučná odpovědnost a svoboda rozhodců, pokud jde o tato rozhodnutí a jejich kvalitu. Členové skupiny rozhodců obdrží veškeré dokumenty týkající se odvolacího rozhodčího řízení podle této dohody.

5.Rozhodcům musí být poskytnuta odpovídající administrativní a právní podpora, která vzhledem k povaze příslušných povinností poskytuje nezbytné záruky kvality a nezávislosti. Osoby poskytující právní podporu rozhodcům musí být zejména nezávislé na osobách a správních jednotkách, které poskytují právní podporu rozhodcům, a odpovídat, pokud jde o podstatu jejich práce, pouze rozhodcům. 

Oddíl B: Rozhodčí řízení

6.Po rozeslání zprávy rozhodčího tribunálu stranám této dohody, ale před jejím přijetím výborem, může strana sporu, nikoli však třetí strana, zahájit odvolací rozhodčí řízení formálním oznámením svého rozhodnutí o odvolání výboru a současně podáním oznámení o odvolání výboru. S výhradou bodu 16, pokud strana sporu oznámila své rozhodnutí odvolat se, nebude zpráva skupiny odborníků pro přijetí výborem zvažována.

7.Odvolání se omezí na právní otázky obsažené ve zprávě skupiny odborníků a její právní výklad. Rozhodci mohou potvrdit, změnit nebo zamítnout nálezy a právní závěry skupiny odborníků. Rozhodčí nález případně obsahuje doporučení podle článku 19 Ujednání o řešení sporů. Nálezy rozhodčího tribunálu, proti nimž nebylo podáno odvolání, se považují za nedílnou součást rozhodčího nálezu spolu s vlastními nálezy rozhodců.

8.Rozhodci se zabývají pouze otázkami, které jsou nezbytné pro vyřešení sporu. Zabývají se pouze otázkami, které vznesly strany sporu, aniž je dotčena jejich povinnost rozhodovat o otázkách příslušnosti.

9.Není-li v tomto dodatku stanoveno jinak, rozhodčí řízení se řídí obdobně ustanoveními Ujednání WTO o řešení sporů a jinými pravidly a postupy použitelnými na přezkum odvolání WTO. To zahrnuje zejména pracovní postupy WTO pro přezkum odvolání a harmonogram odvolání v nich stanovený, jakož i pravidla chování pro Ujednání o pravidlech a řízení při řešení sporů (WT/DSB/RC/1). 26 Rozhodci mohou po konzultaci se stranami sporu upravit pracovní postupy WTO pro přezkum odvolání a harmonogram pro odvolání v nich stanovený, je-li to odůvodněno podle článku 16 pracovních postupů WTO pro přezkum odvolání.

10.Rozhodci vydají nález do 90 dnů od podání odvolání. Za tímto účelem mohou rozhodci přijmout vhodná organizační opatření k zefektivnění řízení, aniž jsou dotčena procesní práva a povinnosti stran sporu a řádný proces. Tato opatření mohou zahrnovat rozhodnutí o omezení počtu stran, lhůtách a termínech, jakož i o délce a počtu požadovaných slyšení.

11.Je-li to nezbytné pro vydání nálezu v 90denní lhůtě, mohou rozhodci stranám sporu rovněž navrhnout hmotněprávní opatření, jako je vyloučení nároků založených na údajném nedostatku objektivního posouzení skutečností podle článku 11 Ujednání o řešení sporů. 27  

12.Na návrh rozhodců se strany sporu mohou dohodnout na prodloužení 90denní lhůty pro vydání nálezu.

13.Strany sporu souhlasí s tím, že se podřídí rozhodčímu nálezu, který je konečný. Podle čl. 25 odst. 3 Ujednání o řešení sporů se nález oznámí výboru, který jej však nepřijímá.

14.Třetí strany, které výboru oznámily, že mají podstatný zájem ve věci podle čl. 10 odst. 2 Ujednání o řešení sporů, mohou předložit svá písemná stanoviska rozhodcům a mít možnost být jimi slyšeny. Obdobně se použije pravidlo 24 pracovních postupů WTO pro přezkum odvolání.

15.Podle čl. 25 odst. 4 Ujednání o řešení sporů se články 21 a 22 Ujednání o řešení sporů použijí obdobně na rozhodčí nález vydaný ve sporu.

16.Kdykoli během rozhodčího řízení může účastník podávající odvolání nebo jiný účastník podávající dodatečné odvolání své odvolání nebo dodatečné odvolání stáhnout oznámením rozhodcům, kteří to neprodleně oznámí výboru. 28 Nezůstává-li k řešení žádné dodatečné odvolání nebo odvolání, přijme se zpráva skupiny odborníků na zasedání výboru do 60 dnů od tohoto oznámení, pokud výbor na základě konsensu nerozhodne, že zprávu nepřijme. Pokud v okamžiku stažení odvolání nebo dodatečného odvolání trvá i nadále dodatečné odvolání nebo odvolání, rozhodčí řízení pokračuje.

__________

(1)    Tímto dokumentem se nahrazuje dokument WT/MIN(26)/W/26 ze dne 29. března 2026 a opětovně se zveřejňuje v příslušné řadě dokumentů beze změn jeho znění.

(2)    Pro upřesnění je třeba uvést, že toto ustanovení se vztahuje rovněž na výjimky stanovené v článcích 25 a 26.

(3)    Pro upřesnění je třeba uvést, že nic v tomto článku nebrání straně, aby přiznala větší právní účinek elektronickému podpisu, který splňuje určité požadavky, jako je údaj o tom, že elektronická datová zpráva nebyla změněna, nebo ověření totožnosti podepisující osoby.

(4)    Pro upřesnění je třeba uvést, že elektronická smlouva zahrnuje smlouvu uzavřenou prostřednictvím interakce se systémem automatických zpráv.

(5)    Pro upřesnění je třeba uvést, že tento odstavec nebrání straně požadovat, aby poskytovatelé služeb splňovali určité procesní požadavky za účelem výměny údajů s jednotným portálem.

(6)    Pro upřesnění je třeba uvést, že žádné ustanovení tohoto článku nevyžaduje, aby strana poskytla poskytovatelům služeb elektronických plateb druhé strany neusazeným na jejím území přístup k platebním službám centrálních bank, jež obnášejí vypořádání mezi poskytovateli finančních služeb.

(7)    Pro upřesnění je třeba uvést, že přístup k platebním a zúčtovacím systémům může být poskytnut prostřednictvím: a) přímého přístupu nebo b) nepřímého přístupu prostřednictvím poskytovatele finančních služeb, který splňuje podmínky pro přímý přístup stanovené právními předpisy strany a má podle těchto právních předpisů přímý přístup.

(8)    Pojmy použité v tomto odstavci je třeba chápat s odkazem na GATS, včetně přílohy o finančních službách.

(9)    Pro upřesnění je třeba uvést, že tímto článkem nejsou dotčeny právní předpisy strany týkající se duševního vlastnictví a ochrany osobních údajů.

(10)    Pro upřesnění je třeba uvést, že žádné ustanovení tohoto odstavce nebrání straně požadovat, aby uživatel těchto dat odkazoval na původní zdroje.

(11)    Pro účely tohoto pododstavce strany uznávají, že poskytovatel služeb přístupu k internetu, který nabízí určitý obsah pouze svým koncovým uživatelům, by nejednal v rozporu s touto zásadou.

(12)    Pro účely tohoto článku se „podstatným zkreslováním“ rozumí zkreslování, které pravděpodobně ovlivní chování spotřebitele nebo jeho rozhodování ohledně použití nebo nákupu zboží nebo služby.

(13)    Pro účely tohoto článku pojem „zapojený do elektronického obchodu“ zahrnuje předtransakční fázi elektronického obchodu.

(14)    Pro upřesnění je třeba uvést, že „elektronická adresa osoby“ nezahrnuje IP adresu.

(15)    Pro upřesnění je třeba uvést, že strana může tento odstavec splnit přijetím nebo zachováním opatření nebo kombinace opatření, jako jsou komplexní právní předpisy o ochraně soukromí, právní předpisy o ochraně osobních údajů, odvětvové právní předpisy týkající se soukromí nebo jiné právní předpisy, které se zabývají porušováním soukromí.

(16)    Pro účely tohoto článku může mít „pomoc a podpora při budování kapacit“ podobu technické, finanční nebo jakékoli jiné vzájemně dohodnuté formy pomoci.

(17)    Pro upřesnění je třeba uvést, že „relevantní informace“ mohou zahrnovat: a) popis poskytované pomoci nebo podpory při budování kapacit; b) informace o tom, jak o takovou pomoc nebo podporu požádat nebo jak k ní získat přístup, včetně kontaktního místa nebo míst strany, a c) seznam příjemců této pomoci nebo podpory.

(18)    V rozsahu, který není v rozporu s listinou specifických závazků strany podle GATS: a) příloha se nevztahuje na služby rozhlasového a televizního vysílání, jak jsou vymezeny v jejích právních předpisech; b) provozovatelé místních sítí ve venkovských oblastech mohou být telekomunikačním regulačním orgánem strany na omezenou dobu osvobozeni od povinností uvedených v bodě 2.2 přílohy, pokud jde o propojení s konkurenčními provozovateli místních sítí. Telefonní společnosti ve venkovských oblastech nemusí poskytovat propojení konkurenčním provozovatelům místních sítí způsobem uvedeným v bodě 2.2 přílohy, dokud o to nepožádá telekomunikační regulační orgán strany, a c) bod 2.2 přílohy se vztahuje pouze na hlavního dodavatele, který má kontrolu nad hlavními zařízeními.

(19)    Pro upřesnění je třeba uvést, že žádné ustanovení tohoto článku ani přílohy nelze vykládat tak, že vyžaduje, aby strany přijaly dodatečné specifické závazky, pokud jde o přístup na trh nebo národní zacházení podle GATS.

(20)    V zájmu větší jistoty je třeba uvést, že „obecně platné podmínky“ odkazují na objektivně formulované podmínky, které se horizontálně vztahují na neurčený počet hospodářských subjektů, a zahrnují tak celou řadu situací a případů.

(21)    Pro účely výpočtu přijetí podle tohoto článku se listina o přijetí Evropskou unií počítá jako počet listin o přijetí rovnající se počtu členských států Evropské unie, které jsou členy WTO.

(22)    Pro upřesnění je třeba uvést, že dokud není přijato rozhodnutí podle bodu 3.5, nesmí žádná strana oznámit rozhodnutí o odvolání proti zprávě rozhodčího tribunálu podle článku 16.4 Ujednání o řešení sporů.

(23)    Pro upřesnění je třeba uvést, že oznamovací povinnost podle čl. 25 odst. 2 druhé věty Ujednání o řešení sporů se považuje za splněnou. Pro účely tohoto dodatku se „Ujednáním o řešení sporů WTO“ rozumí Ujednání o pravidlech a řízení při řešení sporů definované v čl. 2 písm. c) této dohody a „Ujednáním o řešení sporů“ se rozumí Ujednání o řešení sporů WTO začleněné do přílohy o prozatímních ujednáních v souladu s bodem 3.2 uvedené přílohy. 

(24)    Rozhodci zařazení do této skupiny musí splňovat požadavky stanovené v čl. 17 odst. 3 Ujednání o řešení sporů WTO.

(25)    Na žádost strany sporu je však z výběrového řízení vyloučen každý člen skupiny rozhodců, který není státním příslušníkem žádné strany. Dva státní příslušníci téže strany se nemohou zabývat stejnou věcí.

(26)    Pro upřesnění je třeba uvést, že na rozhodce se vztahují body VIII.14–17 pravidel chování.

(27)    Pro upřesnění je třeba uvést, že návrh rozhodců není právně závazný a je na dotčené straně, aby s navrhovanými hmotněprávními opatřeními souhlasila. Skutečností, že dotčená strana nesouhlasí s navrhovanými hmotněprávními opatřeními, není dotčeno posouzení případu ani práva stran sporu.

(28)    Pro upřesnění je třeba uvést, že oznámení oboustranně přijatelného řešení výboru podle čl. 3 odst. 6 Ujednání o řešení sporů nepředstavuje stažení odvolání pro účely tohoto odstavce.