EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 29.6.2026

COM(2026) 322 final

ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ

Zpráva o hodnocení Evropské migrační sítě za období 2018–2021

{SWD(2026) 173 final}

1.SOUVISLOSTI

Evropská migrační síť (dále jen „EMS“) je síť financovaná EU, zřízená rozhodnutím Rady 2008/381/ES 1 a pozměněná nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 516/2014 2 , jejímž cílem je shromažďovat informace o migraci a azylu a sdílet je mezi orgány Unie a orgány a institucemi členských států v reakci na potřeby tvůrců politik a jiných zúčastněných stran v těchto oblastech. 

EMS se rovněž zaměřuje na podporu rozvoje praktické spolupráce v oblasti migrace a azylu mezi Unií a vybranými třetími zeměmi, včetně výměny osvědčených postupů a informací, prostřednictvím uzavírání správních ujednání.

V souladu s článkem 13 rozhodnutí Rady 2008/381/ES předkládá Komise Evropskému parlamentu, Radě, Hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů zprávu o rozvoji EMS založenou na vnějším a nezávislém hodnocení. Toto hodnocení posuzuje období čtyř let od roku 2018 do roku 2021 3 . Období let 2018–2021 se vyznačovalo pandemií COVID-19 a souvisejícími omezeními mobility, jež ovlivnily dynamiku v oblasti migrace a azylu a vyvolaly rychle se vyvíjející operační a informační potřeby. Souběžně s tím Komise v září 2020 navrhla Nový pakt o migraci a azylu, který stanovil hlavní reformu politiky EU. Návrh Komise týkající se nového paktu se po předložení stal důležitým faktorem ovlivňujícím činnosti a výstupy EMS. Pokud jde o zeměpisnou působnost, zpráva zahrnuje všechny členské státy s výjimkou Dánska, jelikož tato země se rozhodnutí Rady 2008/381/ES o zřízení EMS, jež bylo navrženo jako opatření podle článku 66 Smlouvy o ES (nyní podle části třetí hlavy V Smlouvy o fungování EU), neúčastní, a v souladu s Protokolem o postavení Dánska. Hodnocení se týká rovněž Gruzie, Moldavska a Norska, které se EMS účastní jako pozorovatelé.

Hodnocení se zaměřuje na relevanci, účinnost, efektivnost a soudržnost EMS a její přidanou hodnotu EU. Zabývá se rovněž tím, zda je mandát EMS aktuální a zda odpovídá cílům, pro které byla tato síť zřízena, jakož i účinností změn v rozsahu činností. Přezkoumává také pracovní postupy EMS a poskytovatele služeb EMS, včetně toku informací, a poskytuje získané poznatky a doporučení s cílem lépe reagovat na výzvy, které pro EMS představuje neustále se měnící prostředí.

Na podporu hodnocení a jako podklad pro něj provedlo soukromé konsorcium jménem Komise nezávislou hodnotící studii EMS, která byla dokončena v roce 2024. Faktické podklady byly získány z následujících zdrojů:

-online průzkum zaměřený na 29 národních kontaktních míst a 555 členů vnitrostátních migračních sítí,

-tři strategické rozhovory s útvary Komise a jinými zúčastněnými stranami na úrovni EU,

-33 cílených a deset bleskových rozhovorů s různými zúčastněnými stranami,

-šest případových studií, které kombinují přezkum dokumentů s šesti skupinovými rozhovory s národními kontaktními místy a pěti pracovními skupinami se členy vnitrostátních migračních sítí,

-seminář s 24 koordinátory národních kontaktních míst,

-sekundární výzkum.

Hlavní část faktických podkladů tvořily odpovědi respondentů v průzkumu. Sekundární zdroje poskytly příslušné údaje a faktické důkazy o fungování EMS, včetně její struktury, řízení, činností a produktů. Činnosti terénního výzkumu přispěly ke shromáždění kvalitativních poznatků o tom, jak a proč bylo dosaženo konkrétních výsledků, a identifikovaly získané poznatky. Užitečné byly výroční zprávy o stavu EMS 4 , protože poskytují podrobný přehled činností, které EMS v daném roce vykonala. Spolehlivost a platnost výsledků byla zajištěna systematickou triangulací údajů a informací získaných ze sekundárních i z terénních zdrojů.

Tato zpráva se předkládá Evropskému parlamentu, Radě, Hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů a je k ní připojen pracovní dokument útvarů Komise, v němž jsou uvedeny výsledky hodnocení.

2.HLAVNÍ ZJIŠTĚNÍ PLYNOUCÍ Z HODNOCENÍ

Pokud jde o účinnost, hodnocení zjistilo, že klíčové programové dokumenty EMS respektují a odrážejí cíle jejího právního základu. To potvrdily i zúčastněné strany, které v drtivé většině zastávaly názor, že opatření a činnosti EMS v letech 2018 až 2021 náležitě odrážely cíle stanovené v jejím mandátu.

EMS poskytovala podporu tvůrcům politik EU v oblasti migrace a azylu, která byla využita k reakci na politické priority EU a k navrhování a provádění nových politických iniciativ. Na vnitrostátní úrovni přispívala k získávání poznatků a zlepšování tvorby vnitrostátních politik v oblasti migrace a azylu. Informace, které EMS poskytuje, byly všeobecně považovány za přístupné, srovnatelné, snadno pochopitelné, objektivní, spolehlivé a pravidelně aktualizované. Zúčastněné strany považovaly informace vytvářené EMS za vysoce kvalitní a relevantní pro politiku a za odpovídající jejich potřebám, a to jak na úrovni EU, tak na vnitrostátní úrovni.

Výrazné zlepšení přístupu k informacím produkovaným EMS přinesl převod systému výměny informací EMS na novou platformu, což pomohlo zlepšit jeho výkonnost 5 .

Při přípravě produktů a akcí se EMS zapojila do spolupráce s mezinárodními organizacemi: v roce 2020 byly ve spolupráci s OECD vypracovány čtyři informační zprávy 6 o dopadu onemocnění COVID-19 a v roce 2021 byla vypracována další informační zpráva ve spolupráci s Agenturou Evropské unie pro otázky azylu (EUAA) a agenturou Frontex 7 . Kromě toho v roce 2021 uspořádalo národní kontaktní místo Finska ve spolupráci s OECD a Radou Evropy konferenci o EMS.

EMS přispěla k podpoře sdílení osvědčených postupů tím, že i nadále zastávala úlohu prostředníka při zajišťování přístupu k osvědčeným postupům zjištěným v členských státech a při výměně informací o postupech členských států v oblasti migrace.

Během období hodnocení bylo důležitým milníkem v oblasti vnějších vztahů zapojení EMS do spolupráce se třetími zeměmi. V roce 2021 se k EMS jako pozorovatelé připojily Gruzie a Moldavsko 8 , zatímco Arménie, Černá Hora, Srbsko a Ukrajina projevily o připojení k EMS zájem 9 . Komise s pomocí pracovní skupiny pro spolupráci se třetími zeměmi (CTC WG) zahájila předběžné výměny s těmito zeměmi 10 .

Když se hodnocení zabývalo poskytováním informací široké veřejnosti, bylo zjištěno, že je třeba dále posílit úlohu národních kontaktních míst při mobilizaci vnitrostátních partnerů za účelem podpory činností EMS, včetně lepší koordinace s tvůrci politik. Hodnocení potvrdilo, že rostoucí úsilí o lepší poskytování informací široké veřejnosti, včetně přípravy materiálů, které lze přizpůsobit specifickým vnitrostátním potřebám, přineslo v roce 2021 výsledky 11 .

Z hlediska efektivnosti byla EMS považována za finančně udržitelnou a nákladově efektivní a financování z Azylového, migračního a integračního fondu (AMIF) bylo považováno za přiměřené, přičemž náklady na provádění EMS byly úměrné přínosům. Národní kontaktní místa uvedla, že k nejnáročnějším prvkům z hlediska zdrojů obvykle patří pořádání vnitrostátních akcí, účast na zasedáních EMS a podílení se na produktech EMS, jako jsou výroční zprávy o migraci a azylu a studie. Zúčastněné strany uvedly, že ačkoli roční grantový cyklus zahrnoval několik administrativních kroků a přidělení rozpočtových prostředků se v praxi může uskutečnit po zahájení provádění, byla národní kontaktní místa obecně schopna pokračovat v plánovaných činnostech a realizovat výstupy podle plánu. Kromě toho zjednodušující opatření zavedená v roce 2018 s cílem poskytnout národním kontaktním místům větší autonomii při malých úpravách rozpočtu bez předchozího schválení podpořila hladší provádění a přispěla k celkové efektivnosti. Ukázalo se, že financování EMS má zásadní význam pro zajištění toho, aby výsledky a přínosy dosahované sítí byly dosažitelné a udržitelné.

Pokud jde o správu, hodnocení potvrdilo, že jednotlivé složky EMS fungovaly po celé analyzované období v souladu s právním základem EMS, včetně účasti na zasedáních řídícího výboru a plnění jejich úlohy v souladu s rozhodnutím Rady 2008/381/ES. Vzhledem k vysokému počtu témat, která vyvstala v důsledku pandemie COVID-19 jako klíčového faktoru ovlivňujícího migrační a azylový systém EU, byla v roce 2021 uspořádána dvě další zasedání řídícího výboru. Správa EMS poskytla síti významné strategické a politické vedení, což bylo oproti situaci zjištěné při předchozím hodnocení v roce 2015 považováno za podstatné zlepšení. Bylo však rovněž zjištěno, že na pomoci řídícímu výboru se dosud nepodíleli vědečtí odborníci, jak vyžaduje článek 4 rozhodnutí Rady 2008/381/ES, a v této otázce tudíž od hodnocení v roce 2015 nedošlo k žádnému pokroku.

Složení národních kontaktních míst bylo v souladu s rozhodnutím Rady 2008/381/ES a hodnocení potvrdilo, že plní své úkoly v souladu s ustanoveními tohoto rozhodnutí.

Bylo shledáno, že příspěvek poskytovatele služeb EMS k fungování EMS je účelný a podpůrný, ačkoli bylo zjištěno, že je třeba dále zlepšit včasnost předkládání dokumentů, včetně zápisů ze zasedání.

Celkově hodnocení potvrdilo vhodnost vnitřní struktury EMS, díky níž mohla síť efektivně řídit své činnosti, jakož i dobrou úroveň povědomí o vnitřním rozdělení rolí a odpovědností.

Podle hodnocení je činnost EMS soudržná s evropskou migrační a azylovou politikou, včetně Paktu o migraci a azylu a dalších vybraných klíčových iniciativ v oblasti migrační politiky. Výsledky činnosti EMS zaměřené na podporu tvorby politik a informování široké veřejnosti byly v souladu s cílem Komise zajistit spravedlivou a účinnou azylovou, návratovou a integrační politiku, jakož i lepší správu vnějších hranic EU. Příspěvek EMS k usnadnění praktické spolupráce a výměny osvědčených postupů představoval důležitý nástroj pro koordinovanější uplatňování stávajícího acquis EU. Byl užitečný při podpoře úsilí o harmonizaci provádění společných norem upravujících azylové řízení, podmínky přijímání a uznávání státních příslušníků třetích zemí žádajících o mezinárodní ochranu. Společné chápání otázek souvisejících s migrací, které prosazuje EMS, představovalo podporu pro zavedení nového mechanismu solidarity při řešení situace migračního tlaku. Shromažďování a výměna spolehlivých a aktuálních informací podpořily rozvoj lepší připravenosti na krize a reakce na ně, jakož i rozvoj nových legálních možností v oblasti migrace a azylu.

EMS shromažďovala a poskytovala informace týkající se směrnice o modré kartě EU 12 . Výroční zprávy o migraci a azylu a informativní přehledy o jednotlivých zemích informovaly každý rok – a bulletiny čtvrtletně – o vnitrostátních opatřeních, která členské státy zavedly za účelem regulace vstupu a pobytu státních příslušníků třetích zemí. To bylo plně v souladu se směrnicí, která stanoví podmínky pro vstup státních příslušníků třetích zemí za účelem výkonu zaměstnání vyžadujícího vysokou kvalifikaci na území členských států a jejich pobyt v těchto státech. Kromě toho se ukázalo, že podpora EMS při vypracovávání posílených ukazatelů migrace, rovněž ve spolupráci s příslušnými orgány EU, je v souladu s uvedenou směrnicí.

Bylo rovněž zjištěno, že cíle a činnosti EMS jsou v souladu s cíli a činnostmi Akčního plánu EU proti pašování migrantů 13 . Obě iniciativy předpokládaly shromažďování informací o převaděčství migrantů, pomoc zranitelným migrantům a také posílení spolupráce s třetími zeměmi v boji proti nelegální migraci. V tomto ohledu výroční zprávy EMS o migraci a azylu a informativní přehledy o jednotlivých zemích v letech 2018 až 2021 zahrnovaly přehled nejnovějšího vývoje vnitrostátní politiky v oblasti boje proti převaděčství migrantů. EMS a akční plán EU podporovaly spolupráci se třetími zeměmi a příslušnými agenturami EU a vytváření objektivních, aktuálních, spolehlivých, relevantních a srovnatelných informací.

Na vnitrostátní úrovni přijaly členské státy v letech 2018 až 2021 politické kroky ve všech oblastech politiky, na něž se EMS vztahuje 14 .

Analýza spolupráce mezi EMS a příslušnými agenturami (EUAA, Frontex a FRA) ukázala vysokou míru soudržnosti a konzistentnosti, pokud jde o cíle a činnosti. Právní základy EMS i agentur obsahují zvláštní ustanovení, jejichž cílem je zabránit překrývání činností a zároveň zlepšit vzájemnou součinnost. Kromě toho byli zástupci agentur pravidelně zváni na zasedání EMS s cílem podpořit spolupráci a zabránit zdvojování práce.

Přidaná hodnota EU v případě EMS byla v průběhu hodnocení znovu potvrzena, když se prokázalo, že mnoha úspěchů, které EMS přinesla, by nemohlo být dosaženo bez její práce a podpory, zejména v oblasti výměny osvědčených postupů a posilování stabilní praktické spolupráce mezi členskými státy, jakož i při řešení informačních potřeb vnitrostátních tvůrců politik.

Zúčastněné strany znovu potvrdily, že EMS přinesla pozoruhodnou přidanou hodnotu, včetně přímé podpory posílené spolupráce v rámci Unie i mimo ni. Stálá povaha EMS a její značný dosah zahrnující širokou škálu zúčastněných stran ve vládním i nevládním sektoru vytvořily prostředí, v němž se budovaly vztahy a mohla se rozvíjet vzájemná důvěra mezi aktéry v oblasti migrace a azylu, a to jak mezi členskými státy, tak v jejich rámci. Klíčem k získání přístupu ke spolehlivým údajům a zajištění tvorby aktuálních a komplexních informací byl rozvoj stabilních vztahů s vnitrostátními aktéry.

Hodnocení rovněž potvrdilo, že informace, jež EMS produkuje, jsou z hlediska kvality, komplexnosti a relevance ve srovnání s jinými zdroji dostupnými na vnitrostátní úrovni velmi dobré. Žádná jiná síť ani organizace na úrovni EU nebyla schopna nabídnout stejně strukturované postupy a normy kvality pro shromažďování a sdílení informací a zajistit komunikaci a výměnu údajů mezi všemi členy EMS. Většina zúčastněných stran považovala EMS za „jednotné kontaktní místo“ pro informace týkající se migrace, které nejsou dostupné jinde. Hodnocení rovněž ukázalo, že pokud by byla EMS ukončena, bylo by obtížné zajistit stabilní poskytování jejích činností a výsledků na srovnatelné úrovni.

Relevance EMS byla potvrzena vysokou mírou souladu mezi rozsahem výstupů, konferencí a akcí EMS na jedné straně a výzvami a prioritami v oblasti migrace a azylu v EU na straně druhé. Zatímco hlavní cíle EMS zůstaly během období hodnocení nezměněny, specifické cíle uvedené v jejích pracovních programech se vyvíjely a stále více se zaměřovaly na nové technologie a posílenou spolupráci se třetími zeměmi. Toto měnící se zaměření odráželo nově se objevující výzvy a vývoj politiky, jež v průběhu let formovaly migrační a azylové prostředí EU.

V hodnocení byl potvrzen soulad mezi zaměřením produktů EMS a prioritními tématy navrženými členskými státy. Ačkoli EMS byla shledána vhodnou pro daný účel, pokud jde o potřeby vnitrostátních tvůrců politik, byl potvrzen pouze částečný soulad s potřebami široké veřejnosti 15 .

3.ZÁVĚRY A ZÍSKANÉ POZNATKY

Hodnocení potvrdilo, že v letech 2018 až 2021 byla výkonnost EMS v souladu s jejím mandátem a podporovala dosažení jejích cílů. Provádění činností EMS se ukázalo jako nákladově efektivní, a to i v případě činností s vysokou hodnotou (vnitrostátní akce a účast na zasedáních EMS).

Rostoucí účinnost EMS se potvrdila také v zaměření na činnosti zvyšující její viditelnost (prostřednictvím její přítomnosti na internetu a jejích publikací a akcí). Další posílení této role bylo shledáno jako nezbytné v zájmu lepší mobilizace vnitrostátních partnerů na podporu činností EMS.

Analýza efektivnosti EMS v hodnocení představovala výzvu kvůli metodickým omezením týkajícím se dostupnosti finančních údajů vzhledem k časové prodlevě mezi posuzovanými roky a obdobím shromažďování faktických podkladů, jakož i nedostatku údajů za konkrétní období 2018–2021 vzhledem k nesouladu období hodnocení s pracovními programy EMS. Zmírnilo se to tím, že analýza vycházela z rozpočtových přídělů a že byly zahrnuty dostupné finanční údaje z let 2017 a 2022. Navzdory těmto omezením hodnocení potvrdilo, že financování z fondu AMIF bylo z velké části dostatečné k pokrytí fungování EMS a přiměřené různým činnostem, jež EMS provádí. Bylo rovněž zjištěno, že architektura řízení EMS byla přiměřená pro účely provádění různých činností podle pracovních programů v hodnoceném období. Důležitou roli při zajišťování hladkého fungování sítě hrál také poskytovatel služeb EMS.

Na úrovni EU byla při hodnocení potvrzena vysoká míra soudržnosti mezi činnostmi EMS a klíčovými prioritami EU v oblasti migrace a azylu. Bylo zjištěno, že cíle EMS jsou v souladu s vybranými příslušnými iniciativami přijatými v EU během období hodnocení, konkrétně s Paktem o migraci a azylu, revidovanou směrnicí o modré kartě EU a Akčním plánem EU proti pašování migrantů. Tyto iniciativy byly zdůrazněny vzhledem k jejich přímému významu pro analytickou činnost EMS a pro její činnost v oblasti výměny informací. Posuzované mezinárodní rámce byly omezeny mandátem EMS, pokud jde o činnosti související s migrací v rámci členských států EU a pozorovatelských zemí EMS. Bylo rovněž zjištěno, že komplexní přístup EMS k migraci je důsledně v souladu s konkrétním rozsahem činnosti každé z těchto iniciativ. Jedinečnost produktů EMS spočívá v širokém spektru témat, která jsou obsažena v jejích výstupech, jakož i ve schopnosti shromažďovat údaje a informace přímo členskými státy, což se promítlo do vyšší spolehlivosti a srovnatelnosti. A konečně, posílená spolupráce mezi EMS a zástupci na úrovni EU sloužila k zajištění toho, aby společné cíle nevedly ke zdvojování úsilí.

Na vnitrostátní úrovni byla rovněž zjištěna vysoká míra souladu mezi tématy, jimiž se zabývají výstupy EMS, a vývojem politik členských států v letech 2018–2021. To bylo především výsledkem konzultačního procesu EMS při výběru témat, která mají být v jejích produktech upřednostněna, což si vyžádalo několik kol konzultací mezi Komisí a členskými státy, a to jak v rámci řídícího výboru, tak v rámci národních kontaktních míst, která pomohla reagovat na potřeby různých zúčastněných stran na vnitrostátní úrovni. Slabinou konzultačního procesu, který je charakteristickým rysem sítě, byla časová náročnost opakovaných kol konzultací. Bylo však zjištěno, že nad vnímanými náklady na kola konzultací převažují přínosy tohoto procesu a dosažený konsensus.

Hodnocení rovněž zjistilo, že schopnost EMS reagovat na potřeby široké veřejnosti je i nadále oblastí, kde jsou nutná další zlepšení. Informace, které EMS vytvářela, byly někdy technické povahy, a proto nebyly dostatečně přizpůsobeny potřebám široké veřejnosti. Bylo rovněž zjištěno, že existuje prostor pro zlepšení, pokud jde o sdílení výsledků EMS. Přestože se podařilo zvýšit viditelnost EMS na úrovni EU, ukázalo se, že činnosti v oblasti sdílení informací na vnitrostátní úrovni, včetně komunikace se sdělovacími prostředky, jsou poněkud omezené, pokud jde o množství i dosah, přičemž komunikace o činnostech EMS zůstala omezena především na okruh tvůrců politik. V zájmu řešení této situace přijala EMS v roce 2021 několik opatření zaměřených na zlepšení komunikace a zveřejňování svých činností a výsledků mezi širší veřejností. Účinky tohoto úsilí budou analyzovány během příštího hodnocení EMS.

Hodnocení potvrdilo, že EMS přinesla pozoruhodnou přidanou hodnotu EU. Bez činnosti sítě by nebylo možné na srovnatelné úrovni dosáhnout podpory pro výměnu a poskytování vysoce kvalitních a srovnatelných informací a osvědčených postupů v oblasti migrace a azylu, jakož i posílení praktické spolupráce v migrační politice mezi členskými státy, EU a mezinárodními organizacemi a mezi vnitrostátními aktéry. Kromě toho, produkty EMS přispěly ke společnému chápání klíčových prvků souvisejících s migrací mezi tvůrci politik v členských státech EU.

Pokud by byla EMS zrušena, bylo by obtížné zajistit pokračování jejích činností, zejména existenci vnitrostátních migračních sítí, výměnu informací se třetími zeměmi a vypracovávání vnitrostátních zpráv o migraci a azylu ve všech členských státech. V této souvislosti bylo zjištěno, že právní základ EMS je adekvátní, neboť poskytuje dostatečný mandát, kterému odpovídají přiměřené zdroje k dosažení cílů EMS.

Hodnocení určilo pět oblastí, na něž bude třeba se v budoucnu dále zaměřit, aby se zlepšilo fungování EMS jak na úrovni EU, tak na vnitrostátní úrovni. Těchto pět zjištěných poznatků je následujících:

·zachování plného souladu mezi vyvíjejícími se politickými prioritami EU a činnostmi EMS vymezenými v pracovních programech,

·zajištění pravidelné účasti Společného výzkumného střediska (JRC) na zasedáních řídícího výboru a národních kontaktních míst,

·zajištění toho, aby byla do výročních zpráv o migraci a azylu a studií EMS zahrnuta část o osvědčených vnitrostátních postupech,

·vypracování pokynů pro tvorbu vnitrostátních statistik o migraci ve spolupráci s Eurostatem,

·vypracování strategie pro vytváření a řízení vnitrostátních migračních sítí.

Celkově hodnocení uznalo pozitivní přínos Evropské migrační sítě k politickým potřebám a cílům migrační politiky EU. Ve všech pěti hodnocených kritériích dosahovala EMS stabilně dobrého výsledku, neboť účinně provádí relevantní činnosti, poskytuje solidní přidanou hodnotu EU, dobře a efektivně využívá dostupné zdroje a působí v rámci svého fungování soudržným způsobem. Změny revidující rozhodnutí Rady 2008/381/ES nebyly v hodnocení navrženy.

(1)      Rozhodnutí Rady ze dne 14. května 2008 o zřízení Evropské migrační sítě (2008/381/ES) (Úř. věst. L 131, 21.5.2008, s. 7).

(2)      Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 516/2014 ze dne 16. dubna 2014, kterým se zřizuje Azylový, migrační a integrační fond, mění rozhodnutí Rady 2008/381/ES a zrušují rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 573/2007/ES a č. 575/2007/ES a rozhodnutí Rady 2007/435/ES (Úř. věst. L 150, 20.5.2014, s. 168).

(3)      Vzhledem k časovému rámci pracovních programů EMS (2017–2018, 2019–2020, 2021–2022) byly v rámci hodnocení částečně posuzovány i údaje z pracovního programu 2021–2022, pro který byly specifické údaje za rok 2021 nedostupné.

(4)   https://home-affairs.ec.europa.eu/networks/european-migration-network-emn/emn-publications/emn-status-reports_cs .

(5)    V roce 2024 byla provedena zásadní revize systému výměny informací přesahující časový rámec tohoto hodnocení.

(6)       Informační zprávy EMS poskytují tvůrcům politik klíčová zjištění a sdělení týkající se konkrétního tématu. Uváděné informace se zakládají na výsledcích získaných z informací shromážděných a analyzovaných EMS, například ze zpráv a studií nebo z dotazů ad hoc.

(7)      Evropská komise (2020), Zpráva o stavu EMS v roce 2020. K dispozici na adrese: https://home-affairs.ec.europa.eu/system/files/2021-11/00_eu_emn_status_report_2020_en.pdf .

(8)      Zpráva o stavu v roce 2021. K dispozici na adrese: https://home-affairs.ec.europa.eu/system/files/2023-01/EMN%20status%20report%202021%20final.pdf .

(9)      Zpráva o stavu v roce 2021. K dispozici na adrese: https://home-affairs.ec.europa.eu/system/files/2023-01/EMN%20status%20report%202021%20final.pdf .

(10)      27. zasedání řídícího výboru.

(11)     Komunikační strategie EMS na období 2021–2025 a její dopady nespadají do časového rámce tohoto hodnocení.

(12)      Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1883 ze dne 20. října 2021 o podmínkách pro vstup a pobyt státních příslušníků třetích zemí za účelem výkonu zaměstnání vyžadujícího vysokou kvalifikaci a o zrušení směrnice Rady 2009/50/ES (Úř. věst. L 382, 28.10.2021, s. 1).

(13)      Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů, Akční plán EU proti pašování migrantů (2015–2020) (COM(2015) 285 final).

(14)      Legální migrace, mezinárodní ochrana, nezletilé osoby bez doprovodu a další zranitelné skupiny, integrace a začleňování, občanství a absence státní příslušnosti, hranice, víza a Schengen, nelegální migrace včetně převaděčství migrantů, obchodování s lidmi, navracení a zpětné přebírání osob a migrace a rozvojová spolupráce.

(15)      V komunikačním plánu EMS na období 2021–2025 byla stanovena řada zlepšení, která mají tento nedostatek odstranit.