EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 11.2.2026

COM(2026) 81 final

SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ

Akční plán pro dronovou a protidronovou bezpečnost

1.Úvod

Ať už jsou drony používány ve vzduchu, na moři, nebo na zemi, staly se nedílnou součástí moderních ekonomik a společností. Jsou bezpilotní, automatizované a stále více podporované umělou inteligencí a přinášejí hmatatelné hospodářské výhody v odvětvích, jako je stavebnictví, energetika, doprava, zemědělství, odezva na mimořádné události a logistika. Od roku 2019 se používání vzdušných dronů v Evropské unii řídí harmonizovaným regulačním rámcem. Díky rostoucí úloze v oblasti sledování a průzkumu se drony také staly klíčovou součástí evropské bezpečnosti. Z pohledu evropského průmyslu se předpokládá, že jen komerční segment trhu se vzdušnými drony bude mít do roku 2030 hodnotu přibližně 14,5 miliardy EUR a do roku 2033 může přesáhnout 50 miliard EUR. 

Nedávné incidenty spojené s nepřátelským nebo nezodpovědným používáním dronů však odhalily významné a rostoucí bezpečnostní výzvy pro Unii. Drony byly použity při narušení vzdušného prostoru členských států, narušily provoz na letištích a málem způsobily incidenty s civilními letadly, což poukazuje na zranitelnost v naší bezpečnostní architektuře, včetně bezpečnosti letectví. Dopad těchto incidentů totiž sahá daleko za hranice vzdušného prostoru a ovlivňuje ochranu kritické infrastruktury, vnějších hranic, přístavů, dopravních uzlů a veřejných prostor, včetně hustě obydlených oblastí, jakož i námořní bezpečnost a energetickou bezpečnost. Konkrétně v odvětví energetiky byly drony použity k narušení provozu elektráren, větrných a solárních zařízení, systémů dálkového vytápění a plavidel pro přepravu energie, což ukazuje, že mohou narušit plynulost dodávek a hospodářskou odolnost. Přelety neidentifikovaných nebo nespolupracujících dronů zvyšují bezpečnostní napětí a fungují jako signalizační nástroj, který testuje připravenost Unie a její schopnost reagovat a přijímat protiopatření.

Za těmito bezpečnostními hrozbami a výzvami se skrývá široká škála aktérů – nepřátelští aktéři z řad států a se státem propojených subjektů, teroristické organizace, organizované zločinecké skupiny a jednotlivci. Rozlišují se různé úrovně intenzity, od trestné činnosti nebo nedbalostního chování až po hybridní operace a aktivity vojenského typu. Záměrně stírají hranice mezi civilní a vojenskou oblastí. Využívají také přeshraniční povahy vnitřního trhu a sdílené infrastruktury, čímž jasně ukazují, že hrozba vůči jednomu členskému státu je hrozbou vůči Unii jako celku.

Ačkoli ochrana kritické infrastruktury, vnějších hranic, veřejných prostor a zajištění bezpečnosti letectví a námořní bezpečnosti zůstává především v odpovědnosti členských států, vzhledem k přeshraniční povaze a velkému dopadu incidentů souvisejících s drony je v této souvislosti nezbytná posílená koordinace, sdílená připravenost a solidarita na úrovni EU. Účinná reakce vyžaduje komplexní, koordinovaný a cílený přístup, který spojuje civilní a vojenský rozměr. Tento akční plán je reakcí na výzvy členských států 1 a Evropského parlamentu 2 k vytvoření jednotného přístupu proti hrozbám, které představuje provoz nepřátelských dronů. Jeho cílem je podpořit členské státy koordinovanou akcí a doplnit vnitrostátní opatření, a posílit tak soudržnou a účinnou reakci.

Tento akční plán zajišťuje soudržný meziresortní přístup, který plně respektuje příslušné pravomoci a zároveň zabraňuje roztříštěnosti. Tento akční plán se zaměřuje především na oblast civilní vnitřní bezpečnosti, kde přetrvávají významné mezery a nedostatky, a zabývá se celým spektrem hrozeb souvisejících s drony, od prevence neúmyslných nebo nedbalostních incidentů až po hrozby pro vnitřní bezpečnost EU a hybridní hrozby, přičemž doplňuje a podporuje práci vykonávanou v oblasti obrany. Stanovuje soubor upřednostňovaných opatření v civilní oblasti, jejichž cílem je posílit prevenci, detekci a reakci a v případě potřeby posílit civilně-vojenskou synergii. Posiluje také obrannou připravenost Evropy v souladu s prací EU a členských států v rámci několika oblastí činnosti souvisejících s plánem obranné připravenosti 2030.

Posílení bezpečnosti provozu dronů a ochrana před používáním nepřátelských dronů jsou předpokladem důvěry, přijetí veřejností a rozsáhlého legitimního nasazení dronů. Tento akční plán proto také podporuje pozitivní agendu týkající se dronů. Posílením bezpečnosti přispívá k rozvoji konkurenceschopného evropského trhu s drony a uvolňuje potenciál pro inovace, hospodářský růst a tvorbu pracovních míst ve všech odvětvích.

Tento akční plán je třeba chápat v rámci širšího souboru iniciativ, které Komise předložila s cílem posílit připravenost EU, a jejích priorit v oblasti vnitřní bezpečnosti a obrany. Vzhledem k bezprostředním bezpečnostním výzvám se akční plán zaměřuje na opatření, která lze provést v krátkodobém horizontu, a zároveň navrhuje opatření pro dlouhodobější připravenost. Ačkoli se většina aktuálních hrozeb týká vzdušných dronů, akční plán se vztahuje také na pozemní, námořní hladinové a podmořské drony a související protidronové kapacity, jakož i na meteorologické balóny používané proti některým členským státům. Tento akční plán navazuje na sdělení 3 z roku 2023 o boji proti potenciálním hrozbám, které představují drony, a nahrazuje jeho přezkum v polovině období, jakož i na strategii EU pro drony 2.0 4 , která stanoví zastřešující politický rámec pro rozvoj konkurenceschopného a bezpečného evropského ekosystému dronů.

2.Příprava: zvýšení odolnosti EU

Akční plán se zaměřuje na posílení odolnosti a připravenosti. To závisí jednak na schopnosti Evropy zůstat na přední pozici v oblasti technologického vývoje v oblasti dronů a protidronových systémů, ale také na schopnosti zvýšit průmyslovou výrobu. Za druhé to vyžaduje posílená opatření proti nepřátelským dronům, bezpečnou a zabezpečenou integraci dronů do vzdušného prostoru a na trh, jakož i posílená opatření ke zvýšení odolnosti na ochranu kritických infrastruktur, vnějších hranic a veřejných prostor a námořní oblasti.

2.1 Zintenzivnění technologického rozvoje a průmyslové výroby dronů a protidronových systémů

Drony se rychle vyvíjejí, dochází k pokroku v rychlosti, doletu, užitečném zatížení, autonomii, rojení, integraci umělé inteligence, pokročilých materiálech, miniaturizaci a odolnosti vůči elektronickému boji. Protidronové systémy se proto také musí rychle přizpůsobovat, aby s tímto vývojem držely krok. Podpora vývoje těchto technologií je pro připravenost Evropy zásadní. To vyžaduje mobilizaci odpovídající úrovně veřejných a soukromých investic na vnitrostátní úrovni i na úrovni EU, a to jak z civilního, tak z obranného hlediska.

Programy financování EU podporují technologický rozvoj dronů a protidronových kapacit, zejména prostřednictvím programu Horizont Evropa nebo Evropského obranného fondu. Několik programů se také specializuje na podporu začínajících a rozvíjejících se podniků a jejich růstu, ať už je to Evropská rada pro inovace (ERI) prostřednictvím svého programu Accelerator, nebo Program EU pro inovace v oblasti obrany (EUDIS) pro obranné aplikace prostřednictvím specializovaných hackathonů a akcelerátorů, centra pro inovace v oblasti obrany HEDI Evropské obranné agentury a BraveTech EU, jež umožňují vycházet z inovací z Ukrajiny ověřených na bojišti. Na podporu inovací a zvýšení výroby by mělo být rovněž využito soukromé financování.

Je však naléhavě nutné zvýšit soudržnost a dopad různých nástrojů EU, včetně fondů soudržnosti, jakož i vnitrostátních investic, aby se zabránilo překrývání, snížilo rozptýlení finančních prostředků a maximalizoval dopad na jasné priority. Za tím účelem Komise navrhuje nový a koordinovaný rámec pro podporu technologického rozvoje a výroby dronů a protidronových systémů, který se opírá o pět pilířů.

Za prvé, EU musí zaměřit své investice tam, kde jsou skutečně důležité. Komise společně s členskými státy zahájí civilně-vojenské průmyslové mapování, jehož cílem je určit správné priority z hlediska technologií a kapacit. Na základě toho se budou investovat prostředky do vývoje technologií, jejich integrace do dronů a protidronových systémů a do nezbytného zvýšení průmyslové výroby. Takové úsilí bude vyžadovat spolupráci a výměnu informací mezi členskými státy, Komisí po konzultaci s vysokou představitelkou v rámci jejich příslušných pravomocí, jakož i mezi různými vnitrostátními a unijními aktéry v civilní a vojenské oblasti.

Za druhé, EU musí přijmout nový přístup k testování inovativních řešení, který umožní rychlejší přechod z laboratoře do praxe. Za tím účelem a na základě návrhu Komise týkajícího se regulačních pískovišť 5 by měly být odstraněny veškeré překážky pro testování inovativních dronů a protidronových technologií ve speciálně určených oblastech a v dočasném a kontrolovaném rámci stanoveném členským státem nebo agenturou EASA. Evropský průmysl potřebuje infrastrukturu pro testování a ověřování protidronových řešení. EU bude usilovat o posílení sítě nadnárodních testovacích a odborných středisek pro drony v členských státech, která budou zřízena za účelem testování, předvádění, ověřování a kvalifikace vojenských systémů nebo systémů dvojího užití v jejich specifickém operačním prostředí, jako je například námořní experimentální středisko pro bezpečnost na mořském dně (SEASEC).

Protidronová živá laboratoř Společného výzkumného střediska (JRC) bude modernizována na plnohodnotné centrum excelence EU pro protidronovou obranu. Centrum bude pracovat v součinnosti s Unijní sítí civilně-obranných testovacích center pro drony, která je v současné době v pilotní fázi implementace politiky ve spolupráci s Evropskou obrannou agenturou. Pravidelně a podle potřeby bude provádět rozsáhlý program testování a ověřování protidronových opatření, počínaje prvním souborem činností zaměřeným na ochranu kritické infrastruktury. Komise rovněž podpoří vypracování harmonizované metodiky testování 6 pro protidronové systémy a vydá doporučení o dobrovolných požadavcích na výkonnost protidronových systémů.

Za třetí je třeba vnést na trh jasnost a bezpečnost prostřednictvím cílených bezpečnostních požadavků a režimu certifikace pro protidronové systémy. Zahrnutí bezpečnostních požadavků do testování a ověřování protidronových systémů zajistí, že protidronová opatření neohrozí bezpečnost letectví. Agentura EASA jako příslušný orgán pro bezpečnost letectví by proto měla vypracovat kritéria, která by měly protidronové systémy dodržovat.

Za čtvrté, interoperabilita je nezbytná pro výrobce dronů a protidronových systémů, aby mohli rozšířit výrobu pro civilní i vojenský trh, což přináší flexibilitu, kontinuitu provozu a podporuje účinnou přeshraniční spolupráci. V návaznosti na probíhající práci agentury EASA, Evropské obranné agentury a NATO na sladění civilně-vojenských norem Komise s podporou vysoké představitelky prozkoumá způsoby, jak podpořit používání norem použitelných jak pro civilní, tak pro vojenské drony a protidronové technologie.

Za páté, výroba dronů a protidronových systémů ve velkém měřítku má zásadní význam. Mnoho průmyslových aktérů v EU zlepšuje své schopnosti v různých oblastech, včetně podmořských dronů. EU proto musí investovat do masivního navýšení výrobních kapacit pro drony a protidronové systémy, jež by bylo možné zavést, a věnovat zvláštní pozornost potřebám vznikajících inovativních společností. Za tím účelem Evropská komise posoudí možnost využití připravovaného aktu o akcelerátoru průmyslu, jakož i společnou Iniciativu EU pro nasazení protidronových systémů na ochranu kritické infrastruktury, která je představena v oddíle 4. Kromě toho využije také opatření na posílení průmyslu v rámci programu pro evropský obranný průmysl s cílem zvýšit výrobu dronů a protidronové kapacity v EU, jak je popsáno v oddíle 5.

Evropské úsilí o rozšíření výroby dronů a protidronových systémů musí být společným úsilím veřejného a soukromého sektoru. Komise rozšíří zapojení průmyslu tím, že svolá Průmyslové fórum pro drony a protidronové systémy, které naváže na iniciativu Dronová aliance s Ukrajinou. Tím se propojí rozsáhlý ekosystém základních a umožňujících technologií, jako jsou čipy, umělá inteligence, kvantové, cloudové a kybernetické technologie. Komise dále zváží možnosti partnerství veřejného a soukromého sektoru pro řešení nedostatků v oblasti klíčových technologií, pokud jde o rozvoj dronových systémů vyráběných v EU a industrializaci v tomto směru.

2.2 Posílená vnitřní bezpečnost a odolnost proti dronům

Rostoucí výskyt neregistrovaných dronů v EU zvyšuje riziko jejich zneužití. Současně může drony využívat široká škála aktérů z řad států i mimo ně, protože i základní „hotové“ modely lze s minimálním úsilím nasadit nad strategickými objekty. Vzhledem k tomu, že takové činy lze věrohodně popřít, jsou účinným vektorem hybridních hrozeb, které mohou způsobit narušení a zneužití zranitelnosti. Je proto naléhavě nutné zvýšit požadavky na odolnost v několika oblastech.

2.2.1 Bezpečná a zabezpečená integrace dronů do vzdušného prostoru a na trh

Do konce roku 2024 překročil ekosystém dronů v EU hranici dvou milionů registrovaných provozovatelů, což představuje nárůst o přibližně 20 % za pouhý rok. Zároveň se rychle rozšířily profesionální a rizikovější operace, což odráží rostoucí organizační vyspělost provozovatelů 7 . Tato rychlá profesionalizace potvrzuje, že drony jsou trvalou a rozšiřující se součástí evropského letectví, a zároveň zdůrazňuje naléhavost posílení důvěry, bezpečnosti a odolnosti.

EU již vytvořila komplexní rámec letectví pro vzdušné drony, který stanoví pevný základ pro bezpečný rozvoj rychle rostoucího odvětví. Vývoj bezpečnostních hrozeb a nedávné incidenty však poukázaly na nedostatky stávajícího rámce. Komise v úzké spolupráci s agenturou EASA navrhne balíček opatření pro dronovou bezpečnost s cílem přizpůsobit rámec pro vzdušné drony současné bezpečnostní realitě a zároveň zachovat podmínky pro inovace a růst trhu. Změní příslušné prováděcí akty a akty v přenesené pravomoci 8 vyplývající z nařízení o společných pravidlech v oblasti civilního letectví 9 . Cílem je posílit identifikaci a odpovědnost za provoz dronů, a to jak pro provozovatele, tak pro piloty dronů, včetně rozšíření požadavků na registraci a identifikaci na všechny drony o hmotnosti nad 100 g. Tímto způsobem se posílí vazba mezi registrací provozovatele a použitelností dronů, čímž se zamezí používání dronů, které nelze identifikovat.

Bezpečné rozšíření legitimního provozu dronů zároveň vyžaduje moderní prostředí pro uspořádání provozu. EU již zavedla harmonizovaný rámec pro vzdušný prostor U-space 10 , který zavádí digitální služby na podporu bezpečného, automatizovaného a škálovatelného provozu dronů. Ačkoli je tento rámec platný, jeho zavádění v členských státech je stále nerovnoměrné. Komise proto bude podněcovat a podporovat aktivnější zavádění služeb U-space v souladu s vnitrostátními prioritami a provozními potřebami. Urychlí také práci s členskými státy na zlepšení vymezování a digitálního zveřejňování 11 zeměpisných zón, v nichž je provoz dronů omezen nebo podléhá podmínkám. V návaznosti na to Komise společně s agenturou EASA a členskými státy posoudí technické podmínky pro budoucí funkce geo-fencingu, které by mohly pomoci zabránit neúmyslnému vstupu dronů, jež jsou v souladu s právními předpisy, do citlivých nebo vysoce rizikových oblastí.

Komise rovněž představí opatření pro regulační zjednodušení týkající se dronů, jejichž cílem je zavést flexibilitu pro některé typy provozu 12 , jako je odstranění nutnosti předchozího schválení ze strany orgánů a snížení související administrativní zátěže. To bude zahrnovat i případné rozšíření požadavků na „geo-awareness“ na všechny drony o hmotnosti nad 100 g. 

Komise bude usilovat o mobilizaci příslušných nástrojů financování EU s cílem zajistit účinné a soudržné provádění výše uvedených opatření v celé Unii.

Kromě výše uvedených specifických legislativních potřeb a provozních opatření pro zvýšení odolnosti je ústředním prvkem bezpečnosti zajistit, aby drony uváděné na trh EU splňovaly příslušné bezpečnostní požadavky, aby se legitimní drony nemohly stát bezpečnostním rizikem pro občany EU nebo aby je nepřátelští aktéři nemohli proměnit ve vektory hrozeb.

Komise proto navrhne zahájit spolupráci s členskými státy na koordinovaném posouzení bezpečnostních rizik dronů a protidronových kapacit v celé Unii, které se bude zabývat riziky v jejich dodavatelském řetězci informačních a komunikačních technologií. Na to by mohl navázat soubor nástrojů pro dronovou a protidronovou bezpečnost, který by navrhoval přiměřená opatření ke zmírnění bezpečnostních rizik, zejména pro zavádění protidronových systémů v okolí kritických infrastruktur.

Jakmile bude akt o kybernetické odolnosti od prosince 2027 plně uplatňován, bude velká většina dronů uváděných na trh EU podléhat povinným požadavkům na kybernetickou bezpečnost, čímž se podpoří bezpečnost již od fáze návrhu na úrovni produktu. Vzhledem k důležité úloze polovodičů při vývoji a provozu autonomních systémů by výrobci dronů měli do svých systémů zabudovat důvěryhodné čipy. To znamená čipy, které jsou bezpečné, spolehlivé a odolné proti manipulaci nebo kybernetickým hrozbám.

Na systémové úrovni bude Komise rovněž pracovat na vytvoření označení „evropský důvěryhodný dron“ s cílem dále posílit důvěru v civilní drony. Označení by se opíralo o ověření nezávislou třetí stranou a definovalo by další kritéria důvěryhodnosti a odolnosti na úrovni produktu, aniž by zdvojovalo stávající právní předpisy EU v oblasti kybernetické bezpečnosti.

Vzhledem k rychle se vyvíjejícím trhům s drony a v návaznosti na výzvy Evropského parlamentu 13 a členských států 14 k posouzení dalšího významu a účinnosti strategie EU pro drony 2.0 bude v rámci přezkumu pokroku v roce 2026 provedeno komplexní hodnocení strategie, v jehož rámci budou identifikovány nedostatky a zpoždění v provádění, a posoudí se, zda opatření stanovená strategií nadále plní svůj účel, nebo zda vyžadují úpravy, zejména v případě opatření přispívajících k bezpečnosti a konkurenceschopnosti.

2.2.2 Posílení připravenosti na vnějších hranicích, ve veřejných prostorech a u kritických infrastruktur

Posílení připravenosti EU znamená významné investice do ochrany kritických infrastruktur, a to i v námořní oblasti, na vnějších hranicích a ve veřejných prostorech.

Pokud jde o fyzickou odolnost kritických infrastruktur, zavedla EU horizontální rámec: směrnici o odolnosti kritických subjektů, která vyžaduje, aby členské státy přijaly vnitrostátní strategii odolnosti, provedly posouzení rizik ve všech jedenácti odvětvích, na něž se směrnice vztahuje, určily své kritické subjekty a přijaly opatření nezbytná k předcházení rušivým incidentům. Bezodkladnou prioritou by mělo být okamžité a úplné provedení směrnice o odolnosti kritických subjektů členskými státy. Na podporu členských států a kritických subjektů vydá Komise nezávazné pokyny pro opatření na posílení odolnosti, včetně opatření proti hrozbám, které představují drony, a pro používání funkcí geo-fencingu. Komise rovněž navrhne ochotným členským státům plán zátěžového testování odolnosti kritických infrastruktur proti vniknutí dronů, který bude založen na modelu dříve provedeného zátěžového testování kritické infrastruktury v odvětví energetiky a podmořských kabelů.

Námořní oblast je obzvláště náchylná k hrozbám a útokům ze strany leteckých, hladinových a podvodních dronů. Zvýšené povědomí o námořní oblasti je nezbytné pro ochranu kritické námořní infrastruktury a pro vojenské potřeby. Jakmile budou zřízena regionální centra pro sledování kabelů 15 , mohla by být rozšířena tak, aby byla zajištěna širší funkce znalosti situace v námořní oblasti s využitím prostředků v podobě dronů a sledování hrozeb ze strany dronů 16  , zejména s ohledem na ochranu veškeré námořní kritické infrastruktury.

Za tímto účelem Komise zahájí pilotní opatření s cílem posílit znalost situace v námořní oblasti. Mohly by je provádět členské státy v rámci regionálních center pro sledování kabelů, a podporovat tak spolupráci pobřežní stráže a zapojit Evropskou agenturu pro kontrolu rybolovu (EFCA), Evropskou agenturu pro námořní bezpečnost (EMSA) a agenturu Frontex. Pilotní opatření rovněž identifikuje nedostatky a naléhavé operační potřeby pro detekci dronů a boj proti nim v námořní oblasti. Mohlo by být podporováno obrannými programy EU. Bude zajištěna úzká spolupráce s projektem MARSUR Evropské obranné agentury a systémy námořního dohledu NATO. Komise bude rovněž podporovat zavádění kapacit podmořského snímání, které přispějí ke kapacitám v oblasti znalosti situace v podmořské oblasti, což je užitečné jak pro ochranu kritické infrastruktury, tak pro obranné námořní aplikace, zejména v oblastech, kde jsou infrastruktury předmětem hrozeb (např. v Baltském a Černém moři nebo v arktických oblastech).

Nepřátelské používání dronů může přímo narušit kontrolu na vnějších hranicích a konkrétně ostrahu hranic tím, že umožní průzkum postupů hlídek a hraničních přechodů, usnadní přeshraniční trestnou činnost a naruší infrastrukturu a operace správy hranic. Schengenský hraniční kodex umožňuje použít civilní protidronová opatření k ochraně pozemních a námořních hranic a v případě potřeby zabránit obcházení hraničních kontrol se potažmo vztahuje i na bezpečnostní zóny letišť.

Ochrana veřejných prostor před hrozbami, které představují nespolupracující drony, je jádrem současného rámce politiky Komise pro boj proti dronům 17 . Cílem je poskytnout donucovacím orgánům vhodné kapacity a školení, aby mohly reagovat na drony, které představují hrozbu, a využívat drony pro účely veřejné bezpečnosti, například pro zvládání davu. Komise zintenzivní svá opatření na podporu prosazování práva v tomto úsilí, zejména zkvalitní školení, aby zahrnovalo používání opatření ke zmírnění a neutralizaci rizik, a rozšíří je na provozovatele kritických infrastruktur. Již zřízená skupina odborníků pro obranu proti dronům bude rozšířena o příslušné agentury EU (např. Frontex, Europol, EASA, EDA). Podpoří identifikaci slibných společných protidronových řešení, mimo jiné zvýšením četnosti výměny utajovaných informací. Pro usnadnění této práce bude pro skupinu odborníků pro obranu proti dronům vypracován dvouletý pracovní program.

2.2.3 Ochrana před hybridními hrozbami z jiných bezpilotních vektorů hrozeb, jako jsou balóny

V uplynulém roce bylo do vzdušného prostoru některých členských států vypuštěno několik stovek meteorologických balónů ze zemí mimo EU za různými protiprávními účely včetně pašování. Balóny jsou obvykle vybaveny SIM kartami, které po přistání přenášejí jejich polohu, a umožňují tak pašerákům získat náklad zpět. Vzhledem ke své velikosti, hmotnosti, nepředvídatelným trajektoriím řízeným větrem, potenciální provozní výšce a kapacitě užitečného zatížení představují tyto bezpilotní balóny vážná bezpečnostní rizika, zejména při přeletech nad kritickou infrastrukturou, jako jsou letiště, kde mohou způsobit nehody nebo vyvolat uzavření. Jejich detekce je obzvláště náročná, protože moduly konektivity jsou během letu obvykle neaktivní. Těžké bezpilotní balóny proto představují strategickou a do značné míry nekontrolovatelnou hrozbu.

K řešení hrozeb plynoucích z meteorologických balónů by mohlo být užitečných několik opatření obsažených v tomto akčním plánu. Je třeba přijmout další opatření, která by narušila možnost, aby pachatelé trestných činů používali takové balóny a aby je aktéři z řad států i mimo ně využívali jako nástroj hybridní kampaně. Komise navrhuje uspořádat zvláštní pracovní skupinu, která by se zabývala vícerozměrným aspektem hrozeb a zkoumala opatření spojená s konektivitou, monitorováním spektra, odklonem dráhy letu a dalšími způsoby, jak hrozbám čelit, včetně spolupráce mezi telekomunikačními operátory a vnitrostátními orgány v oblasti národní bezpečnosti a obrany. S cílem přinést inovativní, rychlá a operativní řešení pro zvýšení odolnosti vůči tomuto typu hrozeb Komise spolu s nejvíce dotčenými členskými státy urychleně připraví na úkol zaměřenou výzvu k projevení zájmu určenou soukromému sektoru, zejména začínajícím podnikům, s cílem navrhnout nové způsoby řešení takových hrozeb.

3.Detekce: zvýšení kapacity pro detekci hrozeb ze strany dronů

Detekce, sledování a identifikace jsou ústředními prvky boje proti aktivitám nepřátelských dronů. Schopnost rozlišit přátele od nepřátel pomáhá filtrovat a klasifikovat detekované drony podle jejich rizikových profilů, což v konečném důsledku umožňuje zaměřit pozornost a zdroje bezpečnostních orgánů. To vyžaduje významné posílení znalosti situace, pokud jde o provoz dronů, mimo jiné prostřednictvím integrace několika informačních kanálů, které dnes nejsou propojeny. Vyžaduje také posílení kapacit detekce prostřednictvím zavedení přístupu založeného na více senzorech a využití technologického vývoje a telekomunikačních sítí.

3.1 Zlepšení znalosti situace

Absence integrovaného dohledu nad aktivitami dronů ze vzduchu v kombinaci s přirozenými omezeními kapacit detekce umožňuje nepřátelským aktérům potenciálně uniknout detekci, přinejmenším dočasně, a přijít s věrohodným popřením. Proto je nezbytné zlepšit znalost situace, pokud jde o provoz dronů.

Za prvé je třeba podpořit integraci relevantních údajů do specializovaných systémů jednotného zobrazení. Na základě stávajícího regulačního rámce, např. pokud jde o vzdušný prostor U-space, a také na základě zpřísněných povinností registrace v budoucnu bude možné vytvořit kapacitu pro detekci, sledování a identifikaci všech legitimních dronů téměř v reálném čase. Různé informační kanály bude třeba sloučit. V této souvislosti vyvinul Eurocontrol systém jednotného zobrazení vzdušného prostoru – CIMACT (Civil-Military Air Traffic Management Coordination tool, nástroj pro civilně-vojenskou koordinaci uspořádání letového provozu), který umožňuje detekci a identifikaci potenciálních hrozeb ze strany dronů v reálném čase. Komise bude podporovat vznik takových nástrojů, které budou integrovat detekci a identifikační údaje, jakož i nástroje využívané v předcházející fázi pro rozlišování mezi povolenou aktivitou a aktivitou nespolupracujících dronů. Do budoucna by se posílená znalost situace mohla dále zlepšit díky postupnému vývoji řešení pro dobrou viditelnost dronů, která by vycházela z rámců pro U-space, registraci a identifikaci.

Za druhé, příslušné orgány by měly mít přístup k relevantním údajům. Právní rámec EU pro bezpečnost letectví již k tomu poskytuje právní základ 18 . Na základě toho by členské státy měly přijmout praktická opatření, která zajistí sdílení relevantních údajů mezi příslušnými orgány civilního letectví, donucovacími orgány a vojenskými silami. To by umožnilo sledovat a posuzovat úroveň hrozeb, zajistit rychlejší reakci a vymáhat odpovědnost provozovatelů dronů, kteří nedodržují bezpečnostní opatření.

Za třetí je nezbytné podporovat větší sdílení informací mezi členskými státy s cílem zlepšit poučení z předchozích incidentů a vytvořit jasný situační obraz. Komise proto společně s členskými státy prozkoumá možnost postupného zřízení funkční, zabezpečené, uživatelsky přívětivé a důvěryhodné platformy EU pro incidenty s drony, která bude v příslušných případech vycházet z vykazování incidentů pro regulatorní účely a ze stávající digitální platformy s otevřeným zdrojem. Platforma by umožňovala téměř v reálném čase informovat o relevantních incidentech a byla by přístupná příslušným vnitrostátním orgánům. Platforma by mohla podpořit vytvoření strukturované databáze dronů bez oprávnění a mohla by těžit z vývoje společného datového formátu pro protidronové systémy. Komise bude podporovat iniciativy ochotných členských států s cílem posílit sdílení informací, například na regionální úrovni.

Za čtvrté, schopnosti detekce, sledování a identifikace by měly být rovněž integrovány do vnitrostátních systémů ostrahy hranic a přispívat k evropskému situačnímu obrazu, včetně systému EUROSUR 19 , s cílem umožnit operační podporu a koordinované řešení přeshraničních incidentů. To by se mělo případně týkat i relevantní detekce v rámci operací agentury Frontex. Komise bude podporovat ochotné členské státy při hledání civilně-vojenských synergií s vojenskými systémy znalosti situace a vojenskými bezpečnostními systémy, a to při plném respektování právních předpisů EU.

3.2 Zavedení kapacit snímání týkajících se více oblastí

Detekce nelegitimních a potenciálně nepřátelských dronů nutně závisí na několika senzorech. Tradiční radarová detekce se vyznačuje specifickými vlastnostmi. Radary dlouhého dosahu detekují větší objekty ve větší výšce, zatímco radary krátkého dosahu se zaměřují na sledování na krátkou vzdálenost. Kromě toho představují různé vlastnosti dronů a jejich provozu problémy, jako je rušivá odrazivost terénu, malý radarový průřez dronů, malá výška, v níž drony mohou létat, a riziko „nasycení“ v případě rojů dronů. Detekce nepřátelských dronů proto vyžaduje přístup založený na více senzorech, integrovaný prostřednictvím softwaru pro velení a řízení (C2) využívajícího umělou inteligenci, který umožní dosáhnout jasné znalosti situace, zejména za účelem ochrany kritické infrastruktury.

Probíhající technologický vývoj posílí kapacity detekce. Například v oblasti pasivních i aktivních radarových systémů mohou softwarově definované radary v pásmu X a vyšším poskytovat posílené kapacity detekce. Dalšími oblastmi zájmu jsou akustické senzory, jako jsou akustická fázová pole složená z mikrofonů využívající umělou inteligenci, LiDAR (Light Detection and Ranging) využívající pulzní laser, termální infračervené kamery umožňující detekovat malé změny tepla a optické senzory.

EU by měla posílit podporu domácího vývoje těchto technologií dvojího užití, které musí být integrovány do systémů snímání týkajících se více oblastí, podporovaných modulárním, distribuovaným systémem C2 využívajícím umělou inteligenci a šifrovanou komunikací. Tyto systémy by mohly být buď trvale využívány na ochranu konkrétní kritické infrastruktury, nebo by mohly být pro větší flexibilitu namontovány na pozemní nebo námořní dopravní prostředky. Ty jsou z podstaty civilní, ale mohly by vhodně doplnit stávající vojenské kapacity, a posílit tak celkovou kapacitu detekce. Interoperabilita – prostřednictvím zavedení uznávaných norem – je klíčová pro umožnění modularity se zavedenými i budoucími senzory a efektory a hladkou integraci se systémy protivzdušné obrany nebo dohledu ze vzduchu. Tyto modulární kapacity by mohly být užitečně využity prostřednictvím programu společného zadávání veřejných zakázek na ochranu konkrétní kritické infrastruktury 20 .

3.3 Využití telekomunikačních sítí pro posílenou detekci

Stávající telekomunikační sítě 5G by mohly být využity k posílení a rozšíření detekce dronů. EU a její členské státy by měly podporovat zavádění dvouvrstvé kapacity celulární detekce a sledování dronů.

Pokud jde o první vrstvu, měla by se využít kapacita stávající sítě s cílem detekovat připojené drony pomocí identifikace neobvyklých identit SIM karet, typů přenosu údajů nebo aktivit. Sítě by měly poskytovat výstrahy založené na chování rychle se pohybujících prostředků po netradičních trasách a vytvářet automatizované systémy detekce a včasného varování založené na umělé inteligenci. Tato metoda detekce by se opírala o silné partnerství mezi vnitrostátními orgány a telekomunikačními operátory. Vyžaduje také pevné průmyslové partnerství mezi společnostmi zabývajícími se umělou inteligencí a poskytovateli a operátory telekomunikačních služeb, jakož i úplné zavedení souboru opatření pro kybernetickou bezpečnost sítí 5G 21 22 .

Tuto kapacitu pro sledování konektivity by bylo možné posílit zavedením konceptu „digitálního vzdušného prostoru“, který by poskytoval dronům konektivitu na bázi 5G, a tedy umožňoval jejich detekci, ve větších výškách než dnes. Za tímto účelem Komise spolupracuje s členskými státy na prováděcím rozhodnutí, které má zajistit dostatečnou dostupnost harmonizovaného spektra v tradičních harmonizovaných kmitočtových pásmech pozemních mobilních sítí. To umožní bezpečný provoz dronů na velké vzdálenosti. Navrhlo by také mechanismus pro odlišení dronu od ostatních uživatelů a stanovilo by povinnost podmínit připojení k mobilní síti předchozí identifikací jako dronu.

Pokud jde o druhou vrstvu, mělo by se využívat celulární snímání s cílem detekovat nepřipojené drony. Integrované snímání a komunikace (ISAC) integruje snímání do mobilní komunikační sítě. Antény 5G a příští generace se tak mohou proměnit v radarové senzory schopné detekovat prostorovou polohu jakéhokoli létajícího neidentifikovaného objektu, včetně balónů. V krátkodobém horizontu by taková technologie mohla být využívána nad určitými místy, například nad objekty kritické infrastruktury. Pokud bude plně nasazena nad územím nebo velkým regionem a až se tak stane, mohla by se stát základem digitálních dvojčat, která by digitálně reprezentovala fyzickou přítomnost objektů ve vzdušném prostoru. To by mohlo mít i potenciální vojenské využití, například jako doplněk stávajících vojenských systémů dohledu ze vzduchu nebo pro detekci rušení rádiových frekvencí.

Komunikaci ISAC testují evropští poskytovatelé telekomunikačních služeb a byly podniknuty první kroky k její standardizaci, zejména v rámci 6G. S cílem urychlit její zavádění navrhne Komise nezbytné regulační změny, jako je zajištění toho, aby přidělování spektra umožňovalo snímání a zároveň se omezovalo rušení s letectvím. Za tím účelem se s příslušnými ustanoveními počítalo v nedávno navrženém aktu o digitálních sítích. V krátkodobém horizontu Komise navrhne CEPT (Evropské konferenci poštovních a telekomunikačních správ) pověření k vypracování technických a provozních podmínek pro snímání, po nichž bude následovat pozměněné harmonizační rozhodnutí umožňující využití spektra pro snímání.

Kromě toho Komise společně s členskými státy prozkoumá způsoby, jak využít telekomunikační sítě 5G pro civilní i vojenské účely k distribuované výpočetní kapacitě, a to s ohledem na řešení na okraji sítě a v cloudu.

Komise bude podporovat členské státy, které chtějí tyto nové kapacity detekce testovat v reálném provozu a zavést je za účelem ochrany kritické infrastruktury nebo rozšíření této kapacity detekce na celé území, aby sloužila vojenským silám, donucovacím orgánům a dalším příslušným orgánům. Komise rovněž vyzve Ukrajinu ke zvážení účasti na těchto aktivitách. Mohlo by se zvážit nasazení kapacit celulárního snímání podél hranic členských států, které jsou nejvíce dotčeny hrozbami ze strany dronů nebo jiných létajících objektů, jako jsou balóny. Bude třeba vytvořit vhodný vnitrostátní rámec správy zahrnující civilní a vojenské orgány, dodavatele telekomunikačních zařízení, vlastníky věží, telekomunikační operátory a správce infrastruktury, aby bylo zajištěno výslovné splnění vnitrostátních bezpečnostních požadavků.

4.Reakce: silnější spolupráce a solidarita v rámci EU

Kdykoli dojde k incidentu a je detekován jeden nebo více nepřátelských dronů, je třeba hrozby okamžitě a účinně řešit. Za operativní reakci na incidenty jsou vzhledem k silné vazbě na otázky národní bezpečnosti a obrany odpovědné členské státy. Koordinovaná opatření na úrovni EU však mohou podpořit členské státy při zavádění protidronových kapacit a řešení. Tento rozměr vyžaduje silnou civilně-vojenskou synergii a dobře definovaná a nacvičená pravidla zapojení v závislosti na hrozbě.

4.1. Operativní synergie civilního a vojenského sektoru

Pokud jde o kolektivní protivzdušnou obranu, NATO plní především úlohu ochrany před konvenčními hrozbami, jako jsou například vzdušné a raketové hrozby velkého dosahu. S nástupem hrozeb ze strany dronů, zejména nízkonákladových systémů, se vyvíjí i protivzdušná obrana, která vyžaduje další vrstvu protidronové sítě. Zároveň se ochrana hranic, letišť, námořních přístavů, energetické infrastruktury a citlivých míst před nízkonákladovými drony nemůže opírat pouze o vojenské síly. To poukazuje na nezbytnou koordinaci civilních a vojenských sil. K protidronovým kapacitám je třeba přistupovat jako k dynamické, přizpůsobivé a komplexní síti, a to jak pro účely civilní bezpečnosti, tak pro účely obrany.

Po detekci hrozby se aktivují vnitrostátní protokoly, které vedou k preventivním opatřením (například uzavření vzdušného prostoru) a k protidronovým opatřením z široké škály řešení. Ačkoli se o těchto postupech rozhoduje a fungují na vnitrostátní úrovni, je třeba podrobit je zátěžovému testování na scénář přeshraničních nebo vícevektorových hrozeb, ale také na nově vznikající hrozby, jako jsou například roje nebo miniaturizované drony.

Ve velmi malé výšce navíc vyžaduje protidronová reakce reakční dobu několika sekund a přísně synchronizované civilně-vojenské postupy, které jsou mezi jednotlivými státy stále nejednotné. V důsledku nákladové asymetrie mezi nízkonákladovými hrozbami a omezenými obrannými prostředky v kombinaci s masovostí a „nasyceností“ je roztříštěnost stále méně udržitelnou. Rozdílné datové formáty, klasifikace a řetězce hlášení brání sdílení obrazu o nízké nadmořské výšce a komplikují přičtení odpovědnosti v hybridních scénářích. Řešení těchto nedostatků vyžaduje interoperabilitu, správu a rychlé operativní výsledky napříč ekosystémy.

Proto je důležité, aby byly mezi všemi aktéry zavedeny příslušné postupy a komunikační linky, a to i na úrovni EU. Za tím účelem se navrhuje zahájit se všemi příslušnými civilními a vojenskými aktéry každoroční protidronové cvičení na úrovni EU.

4.2.Podpora při zavádění protidronových kapacit

Pro boj proti širokému spektru hrozeb, které představují nespolupracující drony, je nutný vícevrstvý přístup využívající více efektorů (kombinující několik protidronových technických opatření). Protidronová opatření se opírají o kombinaci široké škály řešení, jako jsou rušičky, lasery, mikrovlny s vysokým výkonem, „odchytávače“ dronů, kybernetické odstavení, ale i tvrdá řešení využívající kinetické systémy, například individuální útočné drony nebo útočné drony „v roji“, dělostřelba a rakety krátkého doletu a munice.

Pokud jsou drony připojeny ke komunikační síti, možné protidronové opatření zahrnuje schopnost narušit, zpomalit, rušit nebo ukončit připojení nepřátelských vektorů, aniž by bylo ovlivněno připojení přátelských dronů. Na základě žádosti příslušných vnitrostátních orgánů by telekomunikační operátoři měli být schopni přijmout nezbytná opatření k zákazu SIM karty nebo modulu konektivity, provést nucené odpojení nebo zavést přístup geo-fencingu. Komise v současné době pracuje na prováděcím rozhodnutí, kterým se harmonizují provozní a technické podmínky pro bezpečný provoz koncových zařízení, jako jsou drony.

Vzhledem k vývoji bezpečnostní situace je nezbytné a naléhavé, aby byly kritické infrastruktury vybaveny nejnovějším protidronovým vybavením a systémy. Komise proto bude plně doplňovat probíhající činnosti v oblasti obrany a ve spolupráci s členskými státy zahájí – prostřednictvím výzvy k vyjádření zájmu – Iniciativu EU pro nasazení protidronových systémů na ochranu kritické infrastruktury:

Za prvé, na základě mapování potřeb popsaného v oddíle 2 bude Komise nadále podporovat vývoj domácích protidronových systémů, přičemž zvláštní pozornost bude věnovat podpoře inovativních a škálovatelných přístupů, zejména od nových aktérů napříč obrannými a civilními ekosystémy. V této souvislosti bude spolupracovat s průmyslem a členskými státy na vymezení prioritních oblastí investic v rámci obranných a civilních programů EU s cílem rozšířit tento přístup v rámci budoucího Evropského fondu pro konkurenceschopnost.

Za druhé, Komise navrhne dobrovolnou iniciativu EU pro společný nákup protidronových systémů pro zavádění protidronových řešení v kritických infrastrukturách. Cílem je využít kapacity příslušných agentur EU pro zadávání veřejných zakázek (např. Frontex, EMSA, EFCA), jakož i vytvoření synergií v souvislosti se společným zadáváním veřejných zakázek (včetně režimů zadávání veřejných zakázek v předobchodní fázi nebo inovativních režimů zadávání veřejných zakázek), které provádí příslušná národní ministerstva, zejména ministerstva obrany nebo vnitra, pokud jde o provádění Fondu pro vnitřní bezpečnost, Nástroje pro finanční podporu správy hranic a vízové politiky, jakož i nástroje Bezpečnostní akce pro Evropu 23 , Programu pro evropský obranný průmysl 24 a práci koalice pro schopnosti v oblasti dronových systémů, nebo, pokud se tak členské státy rozhodnou, v souvislosti s Iniciativou pro evropskou dronovou obranu, iniciativami Hlídka východního křídla a Evropský vzdušný štít, jakož i prováděním strategie EU pro Černé moře a vytvářením námořního bezpečnostního centra pro Černé moře.

4.3. Budování „softwarové vrstvy“ protidronových kapacit

Efektivní schopnosti v oblasti dronových a protidronových systémů nutně využívají systém velení a řízení (C2), softwarovou vrstvu umožňující integraci senzorů a efektorů, jak ukazují zkušenosti Ukrajiny. K detekci sofistikovaných a koordinovaných hrozeb ze strany dronů a boji proti nim je nezbytné, aby členské státy společně rozvíjely svrchované evropské kapacity velení a řízení (C2), které by využívaly software s umělou inteligencí, vysokou úroveň kybernetické bezpečnosti, nejmodernější šifrování, zabezpečený cloud na okraji sítě a vysoce výkonnou výpočetní kapacitu. Tato řešení C2, jež jsou ze své podstaty duální a interoperabilní již od návrhu, by měla být schopna pracovat v synergii s kapacitami detekce a měla by být navržena tak, aby mohla být zapojena s vícero efektory proti nepřátelským dronům. Měla by umožňovat integraci zavedeného vybavení, vzájemnou interakci a interakci s příslušnými civilními a obrannými systémy. V souladu se strategií pro využívání umělé inteligence by měly usnadnit rozvoj těchto kapacit C2 gigatovárny na umělou inteligenci, které jsou v současné době zřizovány s podporou z rozpočtu EU.

4.4. Solidarita: týmy rychlé reakce na mimořádné dronové hrozby

V případě hrozeb nebo při zabezpečení cílových míst v předstihu před veřejnými akcemi a událostmi se členské státy musí být schopny spolehnout na posílenou, rychlou a škálovatelnou evropskou solidaritu. To je zvláště důležité v případech, kdy povaha nebo rozsah hrozeb přesahuje schopnosti členského státu reagovat.

Komise navrhuje spolupracovat s členskými státy na zřízení týmů rychlé reakce na mimořádné dronové hrozby, které by mohly na žádost orgánu členského státu fungovat jako rychle využitelné záložní jednotky vybavené nejnovějšími technologiemi pro detekci a reakci v rámci přístupu vzájemné pomoci. V relevantních případech by potřebnou podporu mohlo poskytnout středisko pro koordinaci odezvy na mimořádné události. Komise prozkoumá, jakým způsobem lze vycházet z rozšíření mechanismů pro sdružování a sdílení v rámci sítí pro vymáhání práva financovaných EU 25 , poradenského programu pro ochranu bezpečnosti (PSA) a agentur EU (např. Frontex), aby bylo zajištěno přeshraniční pokrytí a využití mobilních jednotek v souvislosti s vysoce rizikovými a významnými událostmi při zachování interoperability. Tento systém by rovněž fungoval v synergii se stávajícími kapacitami, jako jsou týmy rychlé reakce EU na hybridní hrozby.

4.5. Protidronová kapacita integrovaná do správy hranic

Vnější hranice EU jsou na pozemních a námořních úsecích hranic a v jejich blízkosti vystaveny intenzivním hrozbám ze strany dronů. Při řešení těchto hrozeb podporuje členské státy agentura Frontex. Využívá drony pro ostrahu hranic v rámci společných operací a podporuje interoperabilitu.

Komise podpoří agenturu Frontex při organizaci pilotních opatření v oblasti dronů a protidronových systémů, předvádění „na živo“ a inovačních výzev využívajících ocenění v reálném pohraničním prostředí. Posílí začlenění dovedností v oblasti dronů a protidronových systémů do výcviku stálého útvaru. Agentura Frontex rovněž poskytne praktické pokyny týkající se modelů vrstevnatého nasazení a řešení přeshraničních incidentů.

Nástroj pro správu hranic a víza (NSHV) podporuje členské státy při zlepšování ostrahy hranic a detekce hrozeb na vnějších hranicích EU, a to i v oblasti dronů a protidronových kapacit. Komise vyhodnotila žádosti obdržené v rámci výzvy k předkládání žádostí o vybavení v hodnotě 150 milionů EUR. Cílem je podpořit členské státy při nákupu vybavení bez posádky pro vzdušný a námořní dohled s konečným cílem využití agenturou Frontex ve společných operacích.

Kromě toho byla v prosinci 2025 zveřejněna nejnovější výzva ve výši 250 milionů EUR na lepší zabezpečení vnějších hranic EU, a to i proti dronům. Zaměřuje se na členské státy, které čelí zvýšenému a náročnému tlaku na správu hranic, a podporuje je v jedné nebo několika ze tří prioritních oblastí: přímý nákup dronů a protidronových systémů pro vnější hranice, integrace dronů a protidronových systémů do vnitrostátních systémů ostrahy hranic a zavádění inovativních technologií a komunikačních systémů k řešení hybridních hrozeb, které ovlivňují vnější hranice a hraniční přechody, a to i na mezinárodních letištích. S cílem usnadnit provádění a interoperabilitu Komise podporuje koordinované přístupy zainteresovaných členských států, včetně spolupráce prostřednictvím společného/přeshraničního inovativního zadávání veřejných zakázek a případného společného zadávání veřejných zakázek.

4.6.Směrem k regulačnímu rámci pro boj proti dronům na úrovni EU

Právní a operační rámce pro boj proti aktivitě nespolupracujících nebo nebezpečných dronů jsou dnes v Unii stále velmi roztříštěné, jak ukázala nedávná komplexní studie mapující regulační rámce členských států pro protidronové systémy.

Většina členských států se opírá o rozptýlená ustanovení v právních předpisech v oblasti letectví, policie, obrany a telekomunikací a pouze několik z nich začalo vypracovávat integrované vnitrostátní strategie boje proti dronům. Některé členské státy nemají vůbec žádná vnitrostátní pravidla. Civilní provozovatelé a provozovatelé kritické infrastruktury obvykle nemají právní zmocnění neutralizovat dron představující hrozbu. Aktivní zmírňující opatření, jako je rušení, fingování (spoofing) nebo zásah s využitím kinetického systému, zůstávají kvůli přísným pravidlům v oblasti rušení spektra a bezpečnosti letectví vyhrazena pouze vojenským a specializovaným policejním jednotkám. Někteří provozovatelé tak mohou hrozby detekovat, ale nemohou na ně účinně reagovat, což zpožďuje neutralizaci a zvyšuje bezpečnostní rizika.

Je proto třeba zvážit rozšíření rámce sdělení o boji proti hrozbám, které představují drony, z roku 2023 na soubor společných závazných a nezávazných pravidel pro orgány členských států a soukromé provozovatele s cílem vyjasnit úlohy a pověření všech zúčastněných aktérů, včetně vlastníků kritické infrastruktury. Soubor by mohl zahrnovat minimální požadavky na výkonnost protidronových systémů, harmonizovanou terminologii a taxonomii, integrované monitorování, podporu platformy pro hlášení incidentů a pobídky pro standardizaci. Měl by stanovit základní úroveň odolnosti pro členské státy a měl by být prováděn v souladu s rámcem pro legitimní používání dronů. Za tím účelem Komise zahájí studii proveditelnosti o možných variantách vytvoření regulačního rámce pro boj proti dronům na úrovni EU do roku 2030. Současně Komise vydá doporučení o boji proti hrozbám, které představují drony, s podrobnými pokyny pro donucovací orgány s cílem vyhovět krátkodobým potřebám.

5.Posílení obranné připravenosti Evropy proti hrozbám ze strany dronů

Kromě posílení odolnosti EU vůči široké škále hrozeb ze strany dronů je také třeba dále posílit obrannou připravenost Evropy na boj proti hrozbám ze strany dronů, neboť používání dronů se stalo nedílnou součástí moderního vedení války. V této souvislosti si Evropa bere ponaučení z nevyprovokované války na Ukrajině a také z inovativního ekosystému, který byl vytvořen s cílem rychle se přizpůsobit dynamice na bojišti.

Z hlediska obrany odráží rostoucí využívání dronů a protidronových systémů širší vývoj bezpečnostního prostředí, včetně rychlejšího operačního tempa, aktivit nedosahujících rozměru ozbrojeného konfliktu a rostoucí interakce mezi civilní a vojenskou oblastí. Tento vývoj ovlivňuje nejen vedení vojenských operací, ale také širší úvahy týkající se územní ochrany, zabezpečení kritických aktiv a celkové obranné připravenosti.

Drony jsou využívány v široké škále vojenských funkcí, včetně zpravodajství, sledování a průzkumu, úderů, ochrany sil a logistické podpory. Současně se schopnosti v oblasti protidronových systémů staly nedílnou součástí schopnosti sil přežít a volnosti provádění manévrů, zejména v konfliktním a „nasyceném“ prostředí.

Drony a protidronové systémy jsou jednou z prioritních oblastí schopností, které členské státy identifikovaly a na nichž se shodly. Plán obranné připravenosti zdůraznil potřebu řešit tuto schopnost jako prioritu. Vedoucí země a další členské státy s podporou vysoké představitelky, zejména prostřednictvím aktivní koordinační úlohy EDA, již zahájily práci v oblasti dronů a protidronových systémů v rámci specializované prioritní oblasti schopností s cílem řešit velmi specifické nedostatky ve schopnostech. Další související schopnosti jsou řešeny v oblastech schopností, jako je protivzdušná a protiraketová obrana, dělostřelectvo, elektronický boj a umělá inteligence. Tato koordinační skupina poskytuje rámec, v němž lze společně řešit vzájemné závislosti, jakož i problémy interoperability a provozní závislosti. Měla by sloužit jako hlavní nástroj pro koordinaci úsilí členských států o dosažení dohodnutých cílů obranné připravenosti, včetně propojení priorit v oblasti schopností s příslušnými nástroji průmyslové podpory.

Pokud jde o finanční podporu, prioritní oblast schopností v oblasti dronů a protidronových systémů se zaměřuje na pořizování a podporu evropských průmyslových kapacit v oblasti vzdušných dronů prostřednictvím konkrétních cílů a časových harmonogramů a s využitím programu pro evropský obranný průmysl (EDIP) a nástroje SAFE. Komise zintenzivní svou podporu, mimo jiné prostřednictvím rámců spolupráce EDIP (struktura pro evropský zbrojní program – SEAP, evropský obranný projekt společného zájmu – EDPCI), usnadněním dialogu s dronovou aliancí a prováděním průmyslového mapování v souladu s výše popsanými opatřeními. Tato práce se promítne do Iniciativy pro evropskou dronovou obranu a do iniciativy Hlídka východního křídla, která je navržena v plánu obranné připravenosti.

Komise a vysoká představitelka budou pokračovat v Iniciativě pro evropskou dronovou obranu s cílem podpořit soudržnost mezi schopnostmi, operačním a průmyslovým úsilím na úrovni EU, aby bylo dosaženo priorit obranné připravenosti, a to i napříč civilní oblastí, oblastí dvojího užití a vojenskou oblastí, a průřezově s probíhající prací týkající se příslušného koaličního úsilí v rámci prioritní oblasti schopností.

Tato práce bude vycházet zejména ze zkušeností, které Ukrajina nabyla na bojišti v oblastech interoperabilních systémů správy údajů, včetně systémů velení a řízení (integrace), systémů detekce (znalost situace) a nákladově efektivních systémů efektorů (reakce). Iniciativa pro evropskou dronovou obranu by měla podporovat integrovanější přístup, který by zohledňoval klíčové operační závislosti v celém řetězci operační reakce. Cílem iniciativy bude vybudovat průmyslový ekosystém koncových uživatelů, inovátorů a výrobních linek, které budou schopny dodávek v případě potřeby. Boj proti útokům rojů dronů vyžaduje modulární a interoperabilní systémy založené na otevřené architektuře. Takové systémy jsou rovněž důležité pro provádění protiúderů daleko za bojovou linií. Mělo by se využít silné synergie s vývojem systémů C2 dvojího užití pro ochranu kritické infrastruktury. To rovněž přispěje k iniciativě Hlídka východního křídla v oblastech, jako je budování průmyslové základny pro schopnosti v oblasti dronových a protidronových systémů, protivzdušná a protiraketová obrana, včasné varování, C2 a správa údajů, detekce a znalost situace, schopnosti s využitím kinetického i nekinetického systému, jakož i efektory elektronického boje.

Úsilí na evropské úrovni by mělo vést k vytvoření komplexní evropské schopnosti v oblasti dronových a protidronových systémů a nabídnout vícevrstvý a víceúrovňový zastřešující přístup, který by dokázal propojit senzory a efektory v celé Unii, podpořit rozhodovací procesy a zajistit nepřetržitou znalost situace.

Schopnost urychlit vývoj stále pokročilejších kapacit dronové a protidronové obrany je nedílnou součástí obranné připravenosti Evropy. Doposud byla z Evropského obranného fondu a z programů jemu předcházejících věnována celková částka 1 mld. EUR na širokou škálu výzkumných a vývojových opatření souvisejících s drony. EU plánuje v příštích dvou letech pokračovat v investicích do dronů a protidronových technologií, přičemž se v rámci Evropského obranného fondu počítá s částkou 200 milionů EUR.

Kromě toho se členské státy EU chystají prostřednictvím nástroje SAFE významně investovat do nákupu nejnovějších dronů a protidronových zbraňových systémů.  Tím se posílí bezpečnost hranic EU, vojenská připravenost a strategická autonomie v oblasti systémů s nepovinnou posádkou a zároveň se posílí obranná technologická a průmyslová základna a sníží závislost na dodavatelích mimo EU.

EU rovněž urychlí rozvoj inovativních a převratných aktérů v oblasti dronů a protidronových systémů pro obranu. V rámci připravované iniciativy AGILE navrhne Komise nový nástroj na podporu agilních a rychlých inovací nákladově efektivních obranných produktů a technologií pro ozbrojené síly. Očekává se, že iniciativa BraveTechEU bude rovněž zahrnovat opatření zaměřená na rychlou inovaci protidronových řešení v reakci na skutečné operační potřeby odsouhlasené s Ukrajinou, a to ve spolupráci s EDA. Komise rovněž usnadňuje přístup k (vlastnímu) kapitálu pro tyto společnosti, které budou mít prospěch z fondu fondů ve výši 1 miliardy EUR, který se vytváří společně s EIB/EIF. Kromě toho, jak bylo oznámeno v Plánu transformace obranného průmyslu EU, Komise zahájí činnost technologických aliancí programu EUDIS, které vytvoří síť obranných začínajících a rozvíjejících se podniků a ozbrojených sil v prioritních oblastech schopností. To pomůže společnostem lépe reagovat na potřeby členských států. Jedna z těchto technických aliancí se bude týkat dronů.

Členské státy musí rovněž investovat do masivního navýšení výrobních kapacit pro drony a protidronové systémy, stejně jako je tomu u munice, a to buď za účelem jejich aktivního využití již nyní, nebo vytváření jejich zásob jako strategické rezervy. V tomto duchu a po dohodě s členskými státy bude EDIP poskytovat podporu průmyslovým kapacitám pro výrobu dronů a protidronových systémů, která bude fungovat v synergii s rovnocennou civilní iniciativou. V rámci této činnosti je třeba zajistit přístup ke kritickým surovinám pro odvětví dronů prostřednictvím výzkumu alternativ nebo v případě potřeby prostřednictvím vytváření zásob. Kromě toho bude Komise při budování schopností dronové obrany upřednostňovat provádění Plánu transformace obranného průmyslu EU. Po roce 2027 nabídnou oblasti Evropského fondu pro konkurenceschopnost (ECF) týkající se obrany, odolnosti, bezpečnosti a vesmíru v synergii s ostatními oblastmi stabilní a předvídatelný rámec a flexibilitu, která umožní reagovat na nové priority.

V neposlední řadě Komise v zájmu posílení spolupráce s Ukrajinou vytváří Dronovou alianci s Ukrajinou, jak bylo oznámeno v plánu obranné připravenosti. Tato aliance bude sdružovat začínající/rozvíjející se výrobce systémů a komunitu inovátorů, kteří budou vycházet ze zkušeností Ukrajiny a průmyslové základny. Bude komunikovat s koncovými uživateli, a to i z Ukrajiny, s cílem poskytovat rychlá řešení a využívat řešení osvědčená v boji. Usnadní také práci na standardizaci, certifikaci a interoperabilitě. Přispěje k zakládání společných podniků a partnerství veřejného a soukromého sektoru v EU a na Ukrajině. Rada dronové aliance bude koordinovat činnost s členskými státy a zástupci průmyslu. Aliance bude plně spolupracovat s Dronovým průmyslovým fórem D-TEC. V případě potřeby se bude dronová aliance opírat o síť, znalosti a partnerství vytvořená díky Investičnímu rámci pro Ukrajinu a širšímu partnerství EU-Ukrajina.

Současně bude pro překonání úzkých míst ve výrobě dronů, zejména pro zajištění pohotovostní kapacity a dostupnosti kritických elektronických komponent, zásadní posílená spolupráce mezi EU a Ukrajinou v oblasti zabezpečení a diversifikace dodavatelského řetězce. Tato otázka se bude řešit zejména v rámci pracovní skupiny EU-Ukrajina pro spolupráci v oblasti obranného průmyslu.

Evropská unie by rovněž měla prostřednictvím celé škály příslušných nástrojů a iniciativ (včetně prozkoumání využití Evropského mírového nástroje a vojenské pomocné mise EU) podněcovat a podporovat výměny a školicí programy mezi Ukrajinou a členskými státy pro piloty, inženýry a specialisty na údržbu dronů.

6.Mezinárodní spolupráce

O posílení bezpečnosti EU proti hrozbám ze strany dronů lze uvažovat pouze v širším kontextu a prostřednictvím spolupráce s partnery. Spolupráce s Ukrajinou je pro tento akční plán klíčová. Mnohá z uvažovaných opatření budou prováděna v rámci intenzivního partnerství s Ukrajinou a ve všech oblastech, což by bylo přínosné jak pro Ukrajinu, tak pro EU.

Akční plán otevře specializovanou spolupráci s blízkými sousedy, jako je Spojené království, Norsko, Švýcarsko, Island, a také s Moldavskem, partnery na západním Balkáně, ve Středomoří, v oblasti Černého moře a dalšími partnery, s nimiž se bezpečnostní a obranné zájmy EU sbližují, přičemž je třeba si uvědomit, že partneři EU jsou vystaveni stejnému druhu hrozeb ze strany dronů. EU má velký zájem na vytvoření nezbytných mechanismů spolupráce s partnery, zejména proto, že při ochraně kritických infrastruktur mohou existovat přeshraniční aspekty. Zejména je třeba uvažovat o mechanismu včasného varování mezi partnery v případě detekce hrozby.

Pro rychlé a účinné plnění akčního plánu je zásadní silná spolupráce mezi EU a NATO v oblasti dronů a protidronových opatření. Komise a vysoká představitelka se zapojí do pravidelných a strukturovaných výměn názorů s NATO s cílem identifikovat vzájemnou integraci potenciálních protidronových řešení dvojího užití, aby se předešlo duplicitě a maximalizovaly se synergie.

7.Závěr

EU musí přijmout rychlá a rozhodná opatření, aby dala silný příklad solidarity a jednoty. Opatření stanovená v tomto akčním plánu jsou koncipována jako příspěvek na úrovni EU, který má přinést okamžité a krátkodobé reakce na nepřetržité hrozby, jimž EU čelí ze strany dronů. Akční plán stanoví komplexní přístup, neboť se zabývá otázkou ochrany kritické infrastruktury a vnějších hranic a navrhuje úpravu nezbytných právních předpisů pro posílení bezpečnosti z důvodu hrozeb ze strany dronů a využití nejnovějšího technologického vývoje pro nárůst detekce a zlepšení reakce.

Akční plán by měl být chápán jako dynamický proces, který je třeba přizpůsobovat vývoji a povaze hrozeb. Předložená opatření jsou návrhy členským státům na posílení společné akce a spolupráce založené na zásadě spoluodpovědnosti s cílem zabývat se celým rozsahem této problematiky. Po přijetí tohoto akčního plánu hodlá Komise zahájit intenzivní a strukturovanou diskusi o všech navrhovaných opatřeních se zúčastněnými stranami, včetně průmyslu, Evropského parlamentu a členských států, aby stanovila jasné priority opatření.

Za tím účelem Komise zváží vytvoření strategického mechanismu s členskými státy, který by koordinoval provádění opatření navržených v tomto akčním plánu, propojil jednotlivé rozměry a zajistil úzkou spolupráci s Radou. S ohledem na výše uvedené Komise vyzývá členské státy, aby jmenovaly národního koordinátora pro dronovou bezpečnost, jehož úlohou bude dohlížet na provádění tohoto akčního plánu na vnitrostátní úrovni, podporovat jej a prosazovat. Tímto mechanismem by neměly být dotčeny stávající platformy technické spolupráce v této oblasti. Komise každoročně zveřejní přehledovou zprávu na základě dobrovolných příspěvků členských států s cílem sledovat provádění akčního plánu.

(1)

Závěry Evropské rady ze dne 23. října 2025. EUCO 18/25.

(2)

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 9. října 2025 Společná reakce na nedávné narušení vzdušného prostoru a kritické infrastruktury členských států EU Ruskem (2025/2901(RSP)); usnesení Evropského parlamentu ze dne 22. ledna 2026 Drony a nové systémy vedení války – potřeba, aby se EU přizpůsobila současným bezpečnostním výzvám (2025/2088(INI)).

(3)

COM(2023) 659 final.

(4)

COM(2022) 652 final.

(5)

Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zřizuje rámec opatření pro usnadnění přepravy vojenského vybavení, zboží a personálu v celé Unii.

(6)

Prostřednictvím probíhajícího projektu Courageous2 financovaného z Fondu pro vnitřní bezpečnost.

(7)

Počet oprávnění k provozu se zvýšil téměř pětkrát, z přibližně 700 na více než 3 400, zatímco počet osvědčení provozovatele lehkých bezpilotních systémů vzrostl o více než 60 %, údaje: Středisko agentury EASA pro inovativní leteckou mobilitu (IAM) .

(8)

Prováděcí nařízení (EU) 2019/947 a nařízení v přenesené pravomoci 2019/945.

(9)

Nařízení (EU) 2018/1139 a související prováděcí předpisy.

(10)

Prováděcí nařízení (EU) 2021/664, (EU) 2021/665 a (EU) 2021/666.

(11)

Například prostřednictvím střediska agentury EASA pro inovativní leteckou mobilitu (IAM).

(12)

Pro provoz ve vizuálním dohledu (VLOS), provoz mimo vizuální dohled (BVLOS).

(13)

Dokument A European Lead Market for Civilian Drones – Now or Never (Evropský vedoucí trh pro civilní drony – teď, nebo nikdy).

(14)

RADA: dokument 16054/25 REV 2.

(15)

Jak je uvedeno v akčním plánu o bezpečnosti kabelů. JOIN(2025) 9 final.

(16)

Jak bylo uvedeno v rámci akčního plánu EU o bezpečnosti kabelů a v souladu s Evropským paktem pro oceány, příslušná opatření strategie EU pro námořní bezpečnost.

(17)

Vychází ze sdělení o boji proti hrozbám, které představují drony, z roku 2023.

(18)

Nařízení (EU) 2018/1139, článek 74.

(19)

Evropský systém ostrahy hranic.

(20)

Viz oddíl 4.

(21)

Viz https://digital-strategy.ec.europa.eu/en/library/cybersecurity-5g-networks-eu-toolbox-risk-mitigating-measures .

(22)

V souladu s revizí aktu o kybernetické bezpečnosti – COM(2026) 11 – a aktem o digitálních sítích – COM(2026) 16.

(23)

Nařízení Rady (EU) 2025/1106 ze dne 27. května 2025, kterým se zřizuje nástroj Bezpečnostní akce pro Evropu (SAFE).

(24)

Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zřizuje Program pro evropský obranný průmysl a rámec opatření pro zajištění včasné dostupnosti a dodávek obranných produktů. COM(2024) 150 final.

(25)

Například bezpečnostní síť EU pro vysoce rizikové veřejné prostory (HRSN) nebo síť zvláštních zásahových jednotek EU (ATLAS).