EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 10.12.2025

COM(2025) 1007 final

2025/0400(COD)

Návrh

SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,

kterou se mění směrnice (EU) 2018/2001, (EU) 2019/944 a (EU) 2024/1788, pokud jde o urychlení povolovacích postupů

(Text s významem pro EHP)

{SEC(2025) 2000 final} - {SWD(2025) 2000 final} - {SWD(2025) 2001 final}

DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1.SOUVISLOSTI NÁVRHU

•Odůvodnění a cíle návrhu

Pokud jde o energetickou infrastrukturu, v současné době neexistuje žádný zastřešující režim povolování na úrovni Unie. Nařízení TEN-E zavádí pravidla pro povolování projektů v oblasti infrastruktury na unijním seznamu projektů společného zájmu a projektů ve společném zájmu, ale nevztahuje se na jiná infrastrukturní aktiva. Balíček opatření pro trhy s vodíkem a dekarbonizovaným plynem 10 zavedl ve směrnici o trhu s plynem 11 obecné požadavky na povolování vodíkových a plynových aktiv, včetně povolovacích postupů. Pro elektrizační soustavy však není k dispozici žádný evropský rámec. V akčním plánu pro cenově dostupnou energii a ve zprávě o budoucnosti evropské konkurenceschopnosti (tzv. Draghiho zprávě) byla uznána potřeba zvýšit tempo rozšiřování energetické infrastruktury, aby se urychlilo využívání obnovitelných zdrojů energie, zvýšila se bezpečnost a odolnost soustavy Unie a snížily se náklady na energii. Chybějící jednotný evropský rámec představuje chybějící krok k řešení této potřeby. Tento návrh proto aktualizuje povolovací režim směrnice o trhu s elektřinou tak, aby stanovil požadavky na přenosovou a distribuční infrastrukturu, které v současné době nejsou řešeny. Změny směrnice o trhu s elektřinou zavedly další požadavky, které je třeba zohlednit ve směrnici o trhu s plynem, a to pokud jde o kapacitu povolovacích orgánů, lhůty pro žádosti o dodatečné informace, tiché schválení ve správních rozhodnutích a požadavky na digitalizaci.

1.zkrácení lhůt a zamezení zbytečným průtahům v povolovacím postupu;

2.zahrnutí ustanovení nařízení Rady (EU) 2022/2577 s cílenými úpravami;

3.zavedení dodatečné cílené flexibility při uplatňování pravidel v oblasti životního prostředí;

4.zavedení režimu povolování elektrizačních soustav na úrovni Unie, který vychází z přístupu k povolování plynových a vodíkových aktiv ve směrnici o trhu s plynem a je v souladu s rámcem směrnice o obnovitelných zdrojích energie a nařízením TEN-E;

5.zajištění konzistentnosti celkového povolovacího režimu na úrovni EU změnou povolovacího režimu platného pro vodíková aktiva tak, aby byl v souladu s povolovacím režimem platným pro elektroenergetickou infrastrukturu.

Tento návrh obsahuje omezené a cílené změny směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001 ze dne 11. prosince 2018 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů, které jsou nezbytně nutné k dosažení cílů návrhu. Další možné úpravy směrnice (EU) 2018/2001 jsou zcela mimo oblast působnosti a cíle tohoto návrhu. Potřebu těchto změn lze případně posoudit v souvislosti s přípravou iniciativy týkající se rámce pro energii z obnovitelných zdrojů, která je součástí balíčku opatření energetické unie pro nadcházející desetiletí, jak je uvedeno v příloze I pracovního programu Komise na rok 2026. Komise bude konstruktivně spolupracovat se spolunormotvůrci, aby zajistila, že legislativní proces týkající se tohoto návrhu plně zachová jeho základní předmět a neodchýlí se od něj.

•Soulad s platnými předpisy v této oblasti politiky

•Soulad s ostatními politikami Unie

2.PRÁVNÍ ZÁKLAD, SUBSIDIARITA A PROPORCIONALITA

•Právní základ

•Subsidiarita (v případě nevýlučné pravomoci)

•Proporcionalita

•Volba nástroje

–směrnice (EU) 2018/2001 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů, která posiluje ustanovení uvedené směrnice týkající se povolování (články 2, 15c a 15d a 16–17),

–směrnice (EU) 2019/944 o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou, která posiluje ustanovení o povolovacích řízeních (článek 8) pomocí zvláštních opatření pro urychlení povolování a zavádí opatření týkající se identifikace alternativních řešení a zavádění kompenzačních opatření při uplatňování výjimek stanovených ve směrnici 92/43/EHS, směrnici 2000/60/ES a směrnici 2009/147/ES (článek 8a),

–směrnice (EU) 2024/1788 o společných pravidlech pro vnitřní trh s plynem z obnovitelných zdrojů, se zemním plynem a s vodíkem, která zajišťuje soulad mezi jejím ustanovením o udělování povolení (článek 8) a ustanovením směrnice (EU) 2019/944.

3.VÝSLEDKY HODNOCENÍ EX POST, KONZULTACÍ SE ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A POSOUZENÍ DOPADŮ

•Hodnocení ex post / kontroly účelnosti platných právních předpisů

•Konzultace se zúčastněnými stranami

V souladu s pokyny pro zlepšování právní úpravy provedla Komise v období od 13. května do 5. srpna 2025 na internetovém portálu „Podělte se o svůj názor“ rozsáhlou otevřenou veřejnou konzultaci. Konzultace se týkala těchto témat: i) obecné fungování nařízení TEN-E, ii) plánování infrastruktury EU, iii) plánování elektrických sítí na vnitrostátní úrovni, iv) připojitelnost zdrojů do elektrizační soustavy, v) povolování, vi) investice do síťové infrastruktury, vii) dodavatelské řetězce, viii) digitalizace a odolnost a ix) zjednodušení.

V rámci konzultace bylo získáno celkem 197 odpovědí. Kromě toho byly prostřednictvím funkční poštovní schránky obdrženy dva e-maily týkající se konzultace. Na každou otázku s výběrem odpovědi v otevřené veřejné konzultaci bylo obdrženo 197 odpovědí, což znamená, že každý respondent odpověděl na každou otázku. U některých otázek byli respondenti na pětibodové škále dotazováni, do jaké míry s tvrzeními souhlasí nebo nesouhlasí. Škála byla i) Rozhodně nesouhlasím ii) Spíše nesouhlasím, iii) Nemám vyhraněný názor, iv) Spíše souhlasím, v) Rozhodně souhlasím. Byla uvedena také možnost „Nevím“.

Přibližně třetina (34 %) respondentů (36 % společností, 37 % podnikatelských sdružení, 14 % nevládních organizací, 10 % orgánů veřejné správy) uvedla, že ustanovení nařízení TEN-E o povolování nejsou jasná a snadno proveditelná, 16 % nemělo vyhraněný názor a 34 % si nebylo jisto. Naprostá většina (83 %) respondentů (92 % společností, 83 % podnikatelských sdružení, 29 % nevládních organizací, 70 % orgánů veřejné správy) podpořila zjednodušení a zefektivnění posuzování vlivů na životní prostředí (pouze 5 % nemělo vyhraněný názor a 5 % si nebylo jisto). Podobně 82 % respondentů (83 % společností, 81 % podnikatelských sdružení, 79 % nevládních organizací a 80 % orgánů veřejné správy) souhlasilo s tím, že povolovací postupy by měly být plně digitalizovány (pouze 7 % nemělo vyhraněný názor a 9 % si nebylo jisto). Kromě toho 77 % respondentů (78 % společností, 85 % podnikatelských sdružení, 50 % nevládních organizací, 70 % orgánů veřejné správy) souhlasilo s tím, že lhůty pro povolování sítí by měly být zkráceny nebo stanoveny tam, kde chybí, a pouze 7 % nemělo vyhraněný názor a 9 % si nebylo jisto.

Dále 64 % respondentů souhlasilo s tím, že by se měly zjednodušit povolovací postupy pro skladovací zařízení (59 % společností, 81 % podnikatelských sdružení, 50 % nevládních organizací, 70 % orgánů veřejné správy), 13 % nemělo vyhraněný názor a 18 % si nebylo jisto. O něco více (69 %) podpořilo zjednodušení povolovacích postupů pro projekty distribučních sítí, malé projekty obnovitelných zdrojů a činnosti, jako je změna využití, renovace a modernizace (67 % společností, 80 % podnikatelských sdružení, 50 % nevládních organizací, 60 % orgánů veřejné správy), zatímco 8 % nemělo vyhraněný názor a 19 % si nebylo jisto. Dále 71 % respondentů souhlasilo s tím, že by se měly zjednodušit povolovací postupy pro hybridní projekty (projekty kombinující různé technologie, včetně ukládání) a další inovativní řešení (72 % společností, 85 % podnikatelských sdružení, 43 % nevládních organizací, 60 % orgánů veřejné správy), 11 % respondentů nemělo vyhraněný názor a 14 % si nebylo jisto.

Současně se konaly dva veřejné dialogy o provádění, jeden o posuzování vlivů na životní prostředí a povolování, který vedla komisařka Jessika Roswallová 19 , a druhý o povolování projektů v oblasti energie z obnovitelných zdrojů a související infrastruktury, který vedl komisař Jørgensen 20 . V obou dialozích zúčastněné strany upozornily na potřebu zjednodušit povolování, a to zejména v souvislosti s posuzováním vlivů na životní prostředí, a také na potřebu zintenzivnit úsilí o provádění stávajících právních předpisů EU a šíření osvědčených postupů. V rámci dialogu o provádění, který vedl komisař Jørgensen, byla rovněž zdůrazněna potřeba dalšího zjednodušení postupů (zejména pro projekty malého rozsahu, ukládání energie a modernizace), rozšíření zásady převažujícího veřejného zájmu, cílené výjimky ze zvláštních právních předpisů EU, urychlení digitalizace povolovacích postupů a zlepšení dostupnosti údajů.

Navíc v nedávné zprávě o stavu regionů a měst 21 bylo jedním z požadavků regionů a měst vůči Evropě urychlení vydávání povolení pro obnovitelné zdroje energie a jako jednu z hlavních překážek jejich včasného zavádění uvedly administrativní průtahy, které stále přetrvávají. Současně požádaly o vytvoření harmonizovaného systému digitálního povolování v celé EU, který by podle jejich názoru snížil byrokracii a podpořil rychlejší schvalování na místní úrovni, což odpovídá našemu návrhu na další digitalizaci a centralizaci povolovacích postupů.

Tyto odpovědi potvrdily potřebu přijmout opatření ke zjednodušení a urychlení povolovacích postupů. Získaná zpětná vazba se dobře odráží v návrhu, který řeší výše uvedené problémy, u nichž vysoký podíl respondentů uvedl potřebu zjednodušení, zrychlení a digitalizace povolovacího postupu.

•Sběr a využití výsledků odborných konzultací

Komise provedla tuto analýzu s využitím různých informačních kanálů. Při přípravě zprávy o provádění, která je přílohou posouzení dopadů, byla provedena dokumentární analýza právních předpisů a politik. Za prvé, Komise rovněž vzala na vědomí zkušenosti členských států s prováděním ustanovení týkajících se povolování v rámci směrnice RED, shromážděné prostřednictvím specializované studie „Technická podpora rozvoje a provádění politiky v oblasti obnovitelných zdrojů energie – Zjednodušení povolovacích a správních postupů pro zařízení na výrobu energie z obnovitelných zdrojů (RES Simplify)“ 22 zveřejněné v dubnu 2023. Kromě příslušných legislativních dokumentů byla hlavním zdrojem vlastní práce Komise na provádění části revidované směrnice RED týkající se povolování, a to i prostřednictvím kontrol provedení ve vnitrostátním právu. Pokrok v kontrolách provedení ve vnitrostátním právu byl shrnut v červnu 2025 prostřednictvím první zprávy o pokroku předložené Komisi v rámci zvláštní probíhající zakázky „Právní pomoc při kontrole provedení pozměňující směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/2413 ze dne 18. října 2023 členskými státy ve vnitrostátním právu“. Analýza dále zhodnotila zjištění probíhající studie „Monitorování pokroku opatření k zefektivnění povolovacích postupů podle revidované směrnice RED a nařízení pro mimořádné situace a vývoj klíčových ukazatelů výkonnosti souvisejících s povolováním“ a její první průběžné zprávy, kterou Komise obdržela v červenci 2025, jakož i studie o monitorování provádění doporučení Komise o urychlení povolovacích postupů 23 . Dále tuto zprávu doplnily výsledky diskusí, které se konaly od dubna 2023 na šesti zasedáních skupiny odborníků pro povolování energie z obnovitelných zdrojů a na jedné akci zúčastněných stran, výsledky diskusí o provádění ustanovení o povolování v rámci koordinovaného postupu pro směrnici RED (CA-RES 24 ), jakož i závěry dialogu o provádění s komisařem Jørgensenem o povolování projektů v oblasti energie z obnovitelných zdrojů a související infrastruktury z června 2025 25 . Pokud jde o povolovací postupy pro energetické infrastruktury, byly tyto postupy posouzeny v rámci Studie o vnitrostátních povolovacích postupech pro projekty v oblasti energetické přenosové infrastruktury se zaměřením na projekty společného zájmu a projekty ve společném zájmu podle kapitoly III nařízení (EU) 2022/869, kterou zadala Komise a která byla zveřejněna počátkem roku 2025 26 . Tato studie odhalila nedostatky, které je třeba odstranit, aby se usnadnil jednotný a účinný rámec pro povolování, který podporuje včasné zavádění zásadních projektů v oblasti infrastruktury, mimo jiné nedostatky týkající se posuzování vlivů na životní prostředí, jasnosti postupů a přijetí ze strany veřejnosti.

•Posouzení dopadů

•Účelnost a zjednodušování právních předpisů

•Základní práva

4.ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY

5.OSTATNÍ PRVKY

•Plány provádění a způsoby sledování, hodnocení a podávání zpráv

–dostupnost dvoustranných setkání a telekonferencí s členskými státy v případě konkrétní otázky týkající se provedení směrnice ve vnitrostátním právu,

–poskytování vysvětlení a technické podpory členským státům prostřednictvím online nástroje, který je zástupcům členských států k dispozici pro dotazy,

–v případě potřeby aktualizace doporučení a pokynů k povolování.

•Informativní dokumenty (u směrnic)

•Podrobné vysvětlení konkrétních ustanovení návrhu

Změny směrnice (EU) 2018/2001 (článek 1 tohoto návrhu)

–Článek 2 směrnice (EU) 2018/2001 se mění za účelem zavedení některých definic.

–Článek 15c směrnice (EU) 2018/2001 se mění tak, že zavádí povinnost členských států neurčovat rozsáhlá území, na kterých není a priori možné instalovat projekty v oblasti energie z obnovitelných zdrojů z důvodů ochrany životního prostředí, včetně ochrany krajiny.

–Článek 15d směrnice (EU) 2018/2001 se mění tak, že zavádí opatření, která mají členským státům zajistit, aby část přínosů projektů v oblasti energie z obnovitelných zdrojů byla přenesena na místní občany a komunity, a povinnost určit a financovat nezávislého zprostředkovatele, který bude podporovat dialog mezi předkladatelem projektu a veřejností.

–Článek 16 směrnice (EU) 2018/2001 se mění tak, že zavádí povinnost členských států zřídit na vnitrostátní úrovni jednotný digitální portál pro všechny kroky v rámci povolovacích postupů pro projekty v oblasti energie z obnovitelných zdrojů, ukládání energie a soustav. Tento portál bude mít rovněž přístup ke všem údajům o pozorování druhů a dalším údajům o životním prostředí a geologickým údajům, které zpřístupní příslušné orgány ochrany životního prostředí podle čl. 10 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady [xxxxx].

–Článek 16b směrnice (EU) 2018/2001 se mění tak, že se zrušuje odkaz na úmyslné usmrcování nebo vyrušování druhů v případě, že byla přijata nezbytná zmírňující opatření, aby se zavedlo tiché schválení pro povolovací postup mimo oblasti pro zrychlené zavádění obnovitelných zdrojů energie.

–Článek 16c směrnice (EU) 2018/2001 se mění tak, aby zahrnoval zvláštní pravidla pro modernizaci navzdory změnám ve využití půdy a pro zjednodušení environmentálních požadavků na modernizaci projektů v oblasti energie z obnovitelných zdrojů, pokud se nevyužívá žádná další plocha půdy.

–Článek 16d směrnice (EU) 2018/2001 se mění s cílem zjednodušit pravidla pro povolování pro malá solární zařízení a solární zařízení na umělých stavbách.

–Článek 16f směrnice (EU) 2018/2001 se mění tak, aby se odstranila možnost členských států omezit uplatňování převažujícího veřejného zájmu a rozšířilo se uplatňování domněnky převažujícího veřejného zájmu na konflikty, kdy protichůdné zájmy přesahují zájmy životního prostředí.

–Článek 16g se ve směrnici (EU) 2018/2001 vkládá za účelem upřesnění rozsahu posouzení uspokojivých alternativních řešení a požadavku na uplatnění kompenzačních opatření pro účely příslušného práva Unie v oblasti životního prostředí.

–Článek 16h se ve směrnici (EU) 2018/2001 vkládá s cílem upravit postup povolování pro samostatné skladování energie jiné než skladování vodíku.

–Článek 16i se ve směrnici (EU) 2018/2001 vkládá s cílem upravit povolovací postup pro dobíjecí stanice.

–Článek 16j se ve směrnici (EU) 2018/2001 vkládá s cílem upravit povolovací postup pro hybridizaci zařízení na výrobu energie z obnovitelných zdrojů.

–Článek 17 směrnice (EU) 2018/2001 se mění tak, aby konsolidoval všechna ustanovení o připojení k soustavě, rozšířil jejich oblast působnosti a zavedl jasná pravidla týkající se postupů pro získání povolení pro připojení k soustavě, včetně cílových lhůt pro připojení některých projektů.

Změny směrnice (EU) 2019/944 (článek 2 tohoto návrhu)

–Mění se článek 8 směrnice (EU) 2019/944, který upravuje povolovací řízení pro infrastrukturu přenosové a distribuční soustavy a zavádí požadavek na dostatečné zdroje pro vnitrostátní orgány, lhůty pro povolovací řízení, tiché schválení ve správních rozhodnutích, lhůtu pro žádosti orgánů o údaje pro předkladatele projektů, dočasnou domněnku převažujícího veřejného zájmu pro elektrizační soustavy, dočasnou výjimku pro rekonstrukci nebo modernizaci stávajících přenosových a distribučních soustav z posuzování vlivů na životní prostředí a z příslušných posouzení, aspekty související s posuzováním projektů podle směrnice 2000/60/ES a posouzení emisí dusíku, které může být provedeno za účelem dosažení souladu se směrnicí 92/43/EHS, a omezení posuzování vlivů na životní prostředí na nová aktiva. Kromě toho se článek mění tak, že ukládá členským státům povinnost zřídit digitální platformy pro vyřizování žádostí o povolení. Tyto platformy budou mít rovněž přístup ke všem údajům o pozorování druhů a dalším údajům o životním prostředí a geologickým údajům, které zpřístupní příslušné orgány ochrany životního prostředí podle čl. 10 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady [xxxxx].

–Článek 8a se ve směrnici (EU) 2019/944 vkládá za účelem upřesnění rozsahu posouzení uspokojivých alternativních řešení a požadavku na uplatnění kompenzačních opatření pro účely příslušného práva Unie v oblasti životního prostředí.

–Článek 40a se ve směrnici (EU) 2019/944 vkládá s cílem regulovat rozvoj sítí a pravomoci přijímat investiční rozhodnutí na vnitrostátní úrovni. Článek nahrazuje stávající článek 51 z důvodu vyjasnění právního uplatňování příslušných ustanovení a jeho cílem je zajistit plný soulad s nedávnými změnami směrnice (EU) 2024/1788 a nařízení TEN-E.

–Článek 51 směrnice (EU) 2019/944 o rozvoji sítě a pravomocích k přijímání investičních rozhodnutí se zrušuje, neboť tato problematika bude upravena novým článkem 40a.

Změny směrnice (EU) 2024/1788 (článek 3 tohoto návrhu)

–Článek 8 směrnice (EU) 2024/1788 se mění tak, že zavádí požadavek na odpovídající zdroje pro vnitrostátní orgány, tiché schválení ve správních rozhodnutích, lhůtu pro žádosti orgánů o údaje pro předkladatele projektů a požadavek na digitální platformu, která bude zpracovávat povolovací řízení.

2025/0400 (COD)

Návrh

SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,

kterou se mění směrnice (EU) 2018/2001, (EU) 2019/944 a (EU) 2024/1788, pokud jde o urychlení povolovacích postupů

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 192 odst. 1 a čl. 194 odst. 2 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po předložení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru 27 ,

s ohledem na stanovisko Výboru regionů 28 ,

v souladu s řádným legislativním postupem,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)Jedním z hlavních faktorů, které způsobují zpoždění při realizaci energetických projektů, jsou pomalé a komplikované povolovací postupy, a to i pro připojení k soustavě. Dokončení elektrických přenosových soustav trvá přibližně deset let, z čehož více než polovina času připadá na povolování. Stejně tak povolování projektů v oblasti energie z obnovitelných zdrojů může v závislosti na členském státě a použité technologii trvat až devět let. Instalace zařízení pro ukládání energie může v závislosti na technologii trvat rok až sedm let. Povolovací postupy pro výstavbu nebo přeměnu dobíjecích stanic podél dálnic a v depech může v některých členských státech trvat až dva roky. Pomalé povolování je mimo jiné způsobeno nesourodými administrativními systémy v rámci mnoha orgánů, nedostatečným personálním obsazením orgánů, délkou posuzování vlivů na životní prostředí, nedostatečným přijetím ze strany veřejnosti, omezenou digitalizací a dostupností dat, jakož i iniciováním správních a soudních přezkumů.

(2)V posledních letech byla na úrovni Unie zavedena nová opatření, která mají urychlit povolovací postupy pro projekty v oblasti energie z obnovitelných zdrojů a do určité míry i pro projekty v oblasti infrastruktury. V roce 2022 bylo přijato nařízení Rady (EU) 2022/2577 29 s cílem urychlit povolovací postupy pro projekty v oblasti obnovitelné energie a související infrastruktury. Jeho částečné uplatňování bylo prodlouženo nařízením Rady (EU) 2024/223 30 do 30. června 2025. Kromě toho byla směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/2413 31 změněna směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001 32 s cílem zefektivnit správní postupy pro povolování zařízení na výrobu energie z obnovitelných zdrojů zavedením komplexního rámce pro povolování s kratšími lhůtami a jednoduššími pravidly. Pozměněná směrnice zahrnovala povinnosti mapování, povinnost vymezit oblasti pro zrychlené zavádění obnovitelných zdrojů energie, kde se očekává, že dopady projektů na životní prostředí budou nízké, a proto lze uplatnit rychlejší a jednodušší pravidla, a nepovinná opatření k zavedení oblastí pro zrychlené zavádění pro infrastrukturní projekty, kde jsou tyto projekty za určitých podmínek, jako je provedení strategického posouzení vlivů na životní prostředí v dané oblasti, osvobozeny od posuzování vlivů na životní prostředí.

(3)K zajištění toho, aby Unie dosáhla svých ambiciózních cílů v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030 a cíle klimatické neutrality do roku 2050, je potřeba administrativní povolovací postupy koordinovaným a harmonizovaným způsobem ještě více zjednodušit a zkrátit. Směrnice (EU) 2018/2001 neřešila důležité problémy, které výrazně zpožďují povolovací postupy a integraci obnovitelných zdrojů energie do soustavy, jako jsou pomalé povolovací postupy pro soustavy, samostatné skladování energie nebo dobíjecí stanice, nedostatečné přijetí ze strany veřejnosti nebo nedostatečná digitalizace postupů. Uvedená směrnice navíc zahrnuje pouze některá opatření z nařízení (EU) 2022/2577, ale postrádá několik důležitých opatření, která v něm byla obsažena a která přestala platit, jako je rozšíření priority projektů v oblasti energie z obnovitelných zdrojů nad rámec environmentálních aspektů a zefektivnění dodržování některých environmentálních pravidel. V neposlední řadě je třeba provést některé cílené změny stávajících opatření obsažených ve směrnici (EU) 2018/2001, aby byla zajištěna jejich plná účinnost.

(4)Článek 15c směrnice (EU) 2018/2001 ukládá členským státům povinnost určit oblasti pro zrychlené zavádění obnovitelných zdrojů energie alespoň pro jednu technologii v oblasti energie z obnovitelných zdrojů. Pro účely takového určení mohou členské státy vyloučit některé oblasti z toho, aby se staly oblastmi pro zrychlené zavádění obnovitelných zdrojů energie, a to z důvodu jejich vysoké environmentální hodnoty a citlivosti. Aby však nebyly ohroženy cíle určení oblastí pro zrychlené zavádění obnovitelných zdrojů energie, neměly by členské státy vymezovat rozsáhlá území, na nichž instalace projektů v oblasti energie z obnovitelných zdrojů není a priori možná z důvodů ochrany životního prostředí včetně ochrany krajiny, neboť tyto projekty budou podléhat příslušným specializovaným posouzením vlivů na životní prostředí, která umožní identifikovat potenciální dopady na životní prostředí a řešit je.

(5)K zdlouhavé realizaci příslušných energetických projektů nadále přispívají nedostatečné procesy účasti veřejnosti, které vedou k odporu v podobě iniciování správních a soudních přezkumů. Přezkumy vedou k dalším krokům mimo předpokládané lhůty správních povolovacích postupů, což vede k nepředvídaným zpožděním, jejichž délka se liší v závislosti na rychlosti soudního řízení v daném členském státě. Nedostatečné přijetí ze strany veřejnosti je jednou z hlavních překážek v povolovacích postupech k využívání obnovitelných zdrojů energie, a tím i v jejich zavádění na trh. Zajištění účasti místních komunit na projektech v oblasti energie z obnovitelných zdrojů, zejména na těch větších, může zvýšit jejich přijatelnost pro veřejnost. Členské státy by proto měly přijmout opatření, aby velké projekty v oblasti energie z obnovitelných zdrojů sdílely své přínosy s místními občany a komunitami prostřednictvím přímé nebo nepřímé účasti, aniž by byla dotčena svobodná volba dodavatele v souladu s článkem 4 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/944 33 . Tato opatření mohou zahrnovat opatření přímé finanční účasti v různých formách, jako jsou systémy sdíleného vlastnictví, včetně spolupráce s energetickými komunitami; programy crowdfundingu nebo programy vlastní spotřeby energie z obnovitelných zdrojů či sdílení energie, nebo opatření nepřímé finanční účasti, jako je podpora zakázek a vytváření pracovních míst pro místní komunity, včetně vzdělávacích programů; veřejně prospěšné fondy; finanční kompenzace místním komunitám v blízkosti projektu; výstavba a údržba veřejné infrastruktury v blízkosti projektu; slevy z ceny elektřiny nebo podpora zranitelných zákazníků a osob postižených energetickou chudobou.

(6)Místní odpor, který často pramení z netransparentnosti, a nedostatečné zapojení komunity mohou vést ke zpoždění povolovacích postupů a následným soudním sporům. Včasné a vhodné zapojení veřejnosti je u projektů v oblasti energie z obnovitelných zdrojů jednoznačným faktorem úspěchu, jak je uvedeno v doporučení Komise (EU) 2024/1343 34 . Profesionální nezávislý zprostředkovatel může urychlit instalaci velkých zařízení na výrobu energie z obnovitelných zdrojů o výkonu nad 10 MW tím, že bude podporovat konzultace mezi předkladateli projektů a místními komunitami, podle potřeby před zahájením povolovacího postupu a v jeho průběhu, s cílem podpořit dialog a dosáhnout konsensu mezi příslušnými stranami v průběhu celého procesu a předejít právním sporům. Zprostředkovatel by měl být třetí stranou, nezávislou na příslušných stranách, a neměl by mít žádný finanční podíl spojený s předkladatelem projektu ani s komunitou, kde se projekt nachází.

(7)Mezi překážky, které povolovací postupy zpomalují, patří nedostatek zdrojů povolovacích orgánů a nedostatečná digitalizace povolovacích postupů a dostupnost údajů. Klíčovými nástroji pro urychlení postupů a zvýšení efektivity pro všechny zúčastněné strany jsou digitalizace a vhodné využití prvků umělé inteligence. Umožňuje rychlejší vyřizování žádostí příslušnými orgány a předkladatelům projektů umožňuje rychlý přístup k jasným informacím o procesních krocích a požadavcích od samého počátku, čímž zajišťuje transparentnost a monitorování. Digitalizace povolovacích postupů však zaostává, protože je často rozptýlena mezi povolovací postupy a kroky u různých příslušných orgánů a ve většině členských států neexistuje jednotný digitální proces 35 . Navíc se často používá více digitálních portálů pro zpracování stejné projektové žádosti a interoperabilita není vždy zajištěna. To vede k vysoké administrativní zátěži pro předkladatele projektů, omezené vnitřní koordinaci mezi orgány, které se zabývají povolovacími postupy na různých úrovních, nedostatečnému přehledu o stavu žádosti a nejasnostem ohledně překážek, které zpomalují povolovací postupy. Členské státy by měly na vnitrostátní úrovni zřídit jednotný digitální portál pro všechny kroky povolovacích postupů pro projekty v oblasti energie z obnovitelných zdrojů, ukládání energie a soustav, aby přispěl k jednotnější digitalizaci, interoperabilitě a transparentnosti mezi různými povolovacími orgány v členských státech a v konečném důsledku urychlil povolovací postupy. Měl by také zjednodušit proces tím, že umožní žadatelům podávat žádosti na jednotném portálu, jenž je může automaticky přidělit příslušnému orgánu, který je bude vyřizovat přímo na portálu a vyhne se tak mezistupňům v papírové podobě. Na portálu by měly být k dispozici funkce, mimo jiné s využitím umělé inteligence, které umožní jednotnému kontaktnímu místu, dalším orgánům a žadatelům zkontrolovat stav žádosti a případná zpoždění, jakož i dodržování lhůt pro vydání povolení. Kromě toho by měl umožnit získávání statistických údajů pro kontrolu celkového pokroku dosaženého v povolovacích postupech v členských státech. Formát zvolený pro ukládání a sdělování příslušných údajů shromážděných prostřednictvím portálu by měl být interoperabilní. Portál by měl usnadnit plnění povinností jednotného kontaktního místa, které by mělo mít přístup ke všem relevantním údajům a informacím.

(8)Zrychlení a zkrácení lhůt pro vydávání povolení musí být doprovázeno dalšími opatřeními, která zajistí jejich účinnost v praxi. Opatření v rámci tichého správního schválení zajišťují, že je žádost automaticky schválena, pokud veřejná správa nekoná v zákonem stanovené lhůtě, a jsou proto užitečným nástrojem pro řešení nečinnosti správních orgánů tím, že mlčení správních orgánů nabývá právních účinků. Směrnice (EU) 2018/2001 zavádí tiché schválení pro některá rozhodnutí, konkrétně pro mezikroky povolovacího postupu v oblastech pro zrychlené zavádění obnovitelných zdrojů energie a pro konečná povolení pro všechna malá solární zařízení s výkonem nižším než 100 kW. Vzhledem k potřebě urychlit zavádění obnovitelných zdrojů energie a ke skutečnosti, že vytváření oblastí pro zrychlené zavádění obnovitelných zdrojů energie je časově náročný proces, je vhodné toto opatření uplatnit také v povolovacích postupech vztahujících se na projekty umístěné mimo oblasti pro zrychlené zavádění. V těchto postupech by členské státy měly zajistit, aby se uplatňovala zásada tichého správního schválení, a to i v případě konečných rozhodnutí s výjimkou rozhodnutí v oblasti životního prostředí. Aby bylo zajištěno účinné uplatňování tohoto opatření a zaručena práva třetích osob na soudní ochranu, měly by příslušné orgány zveřejnit, že rozhodnutí bylo přijato v rámci tichého schválení.

(9)Modernizace stávajících zařízení na výrobu energie z obnovitelných zdrojů má významný potenciál přispět k dosažení cílů v oblasti energie z obnovitelných zdrojů. Vzhledem k tomu, že stávající zařízení na výrobu energie z obnovitelných zdrojů jsou obvykle instalována v lokalitách s významným potenciálem obnovitelných zdrojů energie, může modernizace zajistit další využívání těchto lokalit, a tím zajistit efektivní využívání půdy a využívání nejlepších zdrojů obnovitelné energie. To platí hlavně pro větrné elektrárny na pevnině, zejména s ohledem na to, že v Evropě se blíží konec platnosti smluv na podporu výroby elektřiny v mnoha větrných elektrárnách na pevnině a že 26 GW stávajících větrných elektráren je v provozu již více než dvacet let 36 . Modernizace má i další výhody, například již existující připojení k soustavě, pravděpodobnou vyšší míru přijetí ze strany veřejnosti a znalost pravděpodobných dopadů na životní prostředí. Vzhledem k tomu, že modernizace větrných elektráren často vede k nižšímu počtu turbín instalovaných na stejném místě, je dopad modernizace větrných elektráren na životní prostředí omezený. Požadavky na prověření z hlediska životního prostředí nebo posuzování vlivů na životní prostředí by proto měly být sníženy nebo by se od nich mělo dokonce upustit, pokud modernizace stávající větrné elektrárny neznamená využití další plochy, zvyšuje celkový výkon zařízení a je v souladu s platnými opatřeními ke zmírnění dopadů na životní prostředí stanovenými pro původní zařízení na výrobu větrné energie.

(10)Zařízení pro samospotřebu, včetně zařízení pro společně jednající samospotřebitele a místní energetická společenství, přispívají ke snížení celkové poptávky po zemním plynu, ke zvýšení odolnosti systému a k dosažení cílů Unie v oblasti obnovitelných zdrojů energie. Instalace solárních energetických zařízení a skladování energie na stejném místě s výkonem nižším než 100 kW pravděpodobně nebude mít významné nepříznivé vlivy na životní prostředí ani na soustavu a nevyvolává obavy o bezpečnost. Mimoto malá zařízení obecně nevyžadují rozšíření kapacity v místě připojení k soustavě. V zájmu dalšího urychlení zavádění malých solárních zařízení a skladování energie na stejném místě by členské státy neměly pro tato zařízení vyžadovat žádná správní povolení, s výjimkou povolení pro připojení k soustavě, jak je tomu již v několika členských státech. Sladění právních předpisů Unie se stávajícími osvědčenými postupy by mělo umožnit další urychlení harmonizovaného zavádění těchto zařízení. Instalace solárních zařízení a zařízení pro skladování energie na stejném místě s výkonem nad 100 kW ve stávajících nebo budoucích umělých stavbách obvykle nevyvolává obavy týkající se konkurenčního využití prostoru nebo dopadu na životní prostředí. Tato zařízení by proto měla mít výhodu zkráceného povolovacího postupu a měla by být s příslušnými zárukami osvobozena od povinnosti provést posouzení vlivů na životní prostředí podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/92/EU 37 .

(11)Obnovitelná energie hraje klíčovou roli v dekarbonizaci energetického systému Unie, protože nabízí okamžitá řešení, která nahradí energii z fosilních paliv, a přispívá ke snížení cen energie a zvýšení energetické bezpečnosti. Povolení projektů v oblasti energie z obnovitelných zdrojů by proto nemělo být příliš snadno zablokovatelné z důvodu pouhé existence jakéhokoli typu protichůdných zájmů. Členské státy by měly podporovat elektrárny a infrastrukturní aktiva pro energii z obnovitelných zdrojů, jako jsou zařízení pro skladování energie na stejném místě a pro samostatné skladování energie a související soustava a dobíjecí stanice, tím, že rozšíří stávající domněnku platnou pro střety se zájmy životního prostředí na všechny ostatní protichůdné zájmy, s výjimkou kulturního dědictví a případů, kdy je zřejmé, že tyto protichůdné zájmy musí mít přednost navzdory významným přínosům energie z obnovitelných zdrojů. Projekty v oblasti energie z obnovitelných zdrojů, které jsou považovány za projekty v převažujícím veřejném zájmu nad zájmy, které se netýkají životního prostředí, by měly být upřednostněny a povoleny. Aby bylo zajištěno harmonizované uplatňování této vyvratitelné domněnky, nemělo by být členským státům umožněno zavádět výjimky při řešení všech typů konfliktů, včetně konfliktů v oblasti životního prostředí.

(12)V zájmu urychlení zavádění obnovitelných zdrojů energie, souvisejících aktiv a jejich připojení k soustavě je vhodné rovněž upřesnit, jakým způsobem lze splnit zbývající podmínky pro uplatnění zvláštních výjimek stanovených v právních předpisech Unie v oblasti životního prostředí. Zejména pro účely příslušného práva Unie v oblasti životního prostředí by se při posuzování toho, zda existují uspokojivá alternativní řešení konkrétního projektu v oblasti energie z obnovitelných zdrojů, měl rozsah tohoto posouzení omezit na alternativní řešení, která zajišťují dosažení stejných cílů jako daný projekt ve stejném nebo podobném časovém rámci a bez výrazně vyšších nákladů. Při porovnávání časového rámce a nákladů uspokojivých alternativních řešení by příslušné orgány měly zohlednit potřebu urychleného a nákladově efektivního zavádění energie z obnovitelných zdrojů v souladu s prioritami stanovenými v jejich integrovaných vnitrostátních plánech v oblasti energetiky a klimatu a jejich aktualizacích předložených podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1999 38 a očekávanou rychlost dosažení uvedených priorit. Podobně při uplatňování příslušné odchylky stanovené ve směrnici Rady 92/43/EHS 39 je vhodné, aby příslušné orgány mohly v některých odůvodněných případech, kdy lze důvodně prokázat, že příslušný plán nebo projekt neovlivní nevratně ekologické procesy nezbytné pro zachování struktury a funkcí lokality, že nebude ohrožena celková soudržnost sítě Natura 2000, že bude zachována ekologická integrita lokality a že bude zajištěna vysoká úroveň ochrany lokalit sítě Natura 2000, povolit, aby kompenzační opatření byla prováděna souběžně s realizací takového plánu nebo projektu.

(13)Urychlení zavádění samostatného skladování energie má zásadní význam pro zvýšení flexibility energetického systému a zajištění systémové integrace výroby energie z obnovitelných zdrojů. Na samostatné skladování energie by se proto měly vztahovat zrychlené povolovací postupy. Skladování energie v malém měřítku s výkonem nižším než 100 kW pravděpodobně nebude mít významné nepříznivé účinky na životní prostředí nebo elektrizační soustavu a neočekává se, že by vyvolávalo obavy související s konkurenčním využitím prostoru. Vzhledem k tomu je vhodné zjednodušit povolovací postupy pro tento typ skladování tím, že se zruší všechna správní povolení, s výjimkou povolení pro připojení k soustavě, a tato zařízení se s příslušnými zárukami osvobodí od povinnosti provádět posouzení vlivů na životní prostředí podle směrnice 2011/92/EU. Je také třeba urychlit zavádění skladování energie s výkonem nad 100 kW. Proto je vhodné zjednodušit povolovací postup stanovením maximální celkové lhůty šesti měsíců, s výjimkou přečerpávacích vodních elektráren, které musí splňovat přísnější environmentální požadavky, a proto vyžadují delší maximální celkovou lhůtu. Pro zajištění systémové integrace výroby energie z obnovitelných zdrojů je nutné zvýšit flexibilitu zdrojů, zejména baterií elektrických vozidel, protože mohou přispět k přesunu poptávky po elektřině mimo špičku a ke snížení přetížení soustavy. Za tímto účelem by se mělo dále podporovat rychlejší a snadnější zavádění dobíjecí silniční infrastruktury, zejména pro osobní automobily, dodávky, nákladní automobily, autobusy nebo motocykly a plug-in hybridní vozidla nebo vozidla s čistě elektrickým pohonem. Na dobíjecí stanice na střídavý i stejnosměrný proud by se měly vztahovat zrychlené povolovací postupy, včetně povolení pro připojení k soustavě. Malé dobíjecí stanice s výkonem nižším než 100 kW pravděpodobně nebudou mít významný nepříznivý vliv na životní prostředí nebo elektrizační soustavu a neočekává se, že by vyvolávaly obavy související s konkurenčním využitím prostoru. Vzhledem k tomu je vhodné zjednodušit povolovací postupy pro tyto dobíjecí stanice tím, že se zruší všechna správní povolení, s výjimkou povolení pro připojení k soustavě, a tato zařízení se s příslušnými zárukami osvobodí od povinnosti provádět posouzení vlivů na životní prostředí podle směrnice 2011/92/EU. Je také třeba urychlit instalaci dobíjecích stanic s výkonem nad 100 kW. Proto je vhodné zjednodušit jejich povolovací postup stanovením maximální celkové lhůty šesti měsíců.

(14)Získání povolení pro připojení k soustavě je zásadní a často časově náročnou součástí postupu výstavby a provozu zařízení na výrobu energie z obnovitelných zdrojů. Je proto vhodné dále zefektivnit lhůty pro postupy připojení k soustavě, které se vztahují na některé malé projekty v oblasti energie z obnovitelných zdrojů, zařízení pro ukládání energie a dobíjecí stanice, jakož i na modernizaci a hybridizaci projektů v oblasti obnovitelných zdrojů energie, a zavést jasná pravidla týkající se povinností provozovatelů soustav v průběhu povolovacích postupů.

(15)Zpráva o budoucnosti evropské konkurenceschopnosti (tzv. Draghiho zpráva) a Akční plán pro cenově dostupnou energii 40 uznávají pozitivní dopad nedávných reforem na urychlení povolovacích postupů. Upozorňují však také na zdlouhavé a nejisté povolovací postupy pro soustavy, které jsou hlavní překážkou rychlejší instalace nových kapacit nezbytných pro investic do čisté energie a snížení nákladů na energii v EU. Ačkoli existují zvláštní pravidla pro povolovací postupy podle směrnice (EU) 2018/2001, směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1788 41 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/869 42 , tyto režimy se nevztahují na obecná aktiva infrastruktury elektrizační soustavy. Proto je třeba ve směrnici (EU) 2019/944 stanovit obecné požadavky na povolovací řízení pro infrastrukturu přenosové a distribuční soustavy elektřiny, konkrétně v podobě požadavků na členské státy, aby zajistily, že tato řízení nepřekročí předepsanou maximální dobu trvání, a stanovení požadavků, které podpoří dodržování těchto lhůt. Nařízení (EU) 2022/869 a směrnice (EU) 2018/2001 obsahují pravidla pro povolování některých energetických projektů. V případě rozporu mezi uvedenými pravidly a pravidly stanovenými v této směrnici pro povolování některých elektroenergetických projektů by měla mít přednost uvedená pravidla.

(16)Nedostatek zdrojů ve vnitrostátních orgánech a snížená digitalizace povolovacích postupů vedou ke zpožděním při udělování povolení pro infrastrukturu elektrizační soustavy a výrobní zařízení. Členské státy by měly zajistit, aby tyto orgány měly odpovídající lidské, finanční a technické zdroje, včetně dovedností, a nástroje a systémy digitálního řízení, které jim umožní vydávat rozhodnutí ve lhůtách stanovených ve směrnici.

(17)Povolovací řízení podle směrnice (EU) 2019/944 by měla být jasná, účinná a transparentní a měla by být v souladu s plněním stávajícího plánu rozvoje distribuční sítě a desetiletého plánu rozvoje přenosové sítě. Od členských států se proto očekává, že stanoví a zveřejní objektivní a nediskriminační kritéria a povolovací postupy, které mimo jiné zohlední bezpečnost a zabezpečení elektrizační soustavy, využití půdy, energetickou účinnost, vlastnosti specifické pro žadatele o povolení, snížení emisí, význam urychlení zavádění energetické infrastruktury pro dosažení klimatické neutrality a alternativy projektu.

(18)Vzhledem k naléhavosti rozvoje elektroenergetických infrastruktur se od členských států očekává, že zajistí, aby povolovací řízení zohledňovala charakteristiky projektu při posuzování nutnosti či neexistence nutnosti provést posouzení, včetně posouzení vlivů na životní prostředí, nebo vypracovat studie, povolení či zprávy. Příslušné vnitrostátní orgány by měly omezit posuzování a žádosti o informace od předkladatelů projektů na nezbytně nutnou míru a v každém možném případě zabránit duplicitě.

(19)Aby se zvýšila předvídatelnost a jistota, pokud jde o délku trvání a náklady na povolovací řízení podle směrnice (EU) 2019/944, měly by být žádosti žadatelů o informace a dokumentaci konkrétní, specifické a časově omezené. Členské státy by proto měly zajistit, aby si vnitrostátní orgány vyžádaly od žadatelů příslušné informace pro vydání povolení v předem stanovené lhůtě počítané od obdržení žádosti a konkrétně stanovily obsah a podrobnosti všech požadovaných informací nebo údajů. Po uplynutí této lhůty by se žádosti o informace měly omezit na chybějící informace, které byly již dříve zjištěny nebo vyžádány orgánem, nebo na informace, které nemohly být vyžádány dříve, protože se týkají podstatné změny okolností, k níž došlo po podání žádosti o povolení projektu.

(20)Při respektování zásady subsidiarity a vnitrostátních pravomocí a postupů by směrnice (EU) 2019/944 měla stanovit jasnou lhůtu pro rozhodnutí příslušných orgánů, která motivuje k účinnému vymezení a vyřizování postupů vedoucích k zavádění elektrizačních soustav. Členské státy nicméně mohou usilovat o zkrácení povolovacích postupů, pokud je to možné, zejména pokud jde o projekty rekonstrukce nebo modernizace stávající infrastruktury přenosové soustavy a výstavbu nové infrastruktury distribuční soustavy, které nemusí vyžadovat tak složitý povolovací postup jako nová přenosová infrastruktura. 

(21)V souladu s naléhavou potřebou zavést elektrizační soustavy pro dosažení cílů Unie v oblasti energetiky a klimatu a doprovodit lhůty pro povolovací postupy opatřeními, která zajistí jejich účinnost v praxi, by členské státy měly zajistit, aby se v jurisdikcích, v nichž podle vnitrostátního práva existuje institut tichého schválení, tento institut uplatňoval na správní rozhodnutí týkající se projektů elektrizačních soustav, s výjimkou rozhodnutí v oblasti životního prostředí. Aby bylo zaručeno právo třetích osob na soudní ochranu, měly by příslušné orgány zveřejnit všechna přijatá rozhodnutí, včetně těch, která byla přijata v rámci tichého schválení.

(22)V zájmu snížení složitosti, zvýšení účinnosti a transparentnosti a posílení spolupráce mezi členskými státy by měla existovat kontaktní místa pro provozovatele přenosových nebo distribučních soustav elektřiny na podporu projektů v oblasti soustav nebo jiných síťových aktiv až do vydání rozhodnutí. Tato kontaktní místa budou žadatelům poskytovat pomoc a poradenství v rámci povolovacích řízení spojených s tímto typem infrastruktury. V zájmu zjednodušení může členský stát, pokud to považuje za vhodné a efektivnější, svěřit tuto odpovědnost příslušným vnitrostátním orgánům uvedeným v článku 8 nařízení (EU) 2022/869, neboť tyto orgány již tuto úlohu plní, pokud jde o povolování infrastrukturních projektů společného zájmu a projektů ve společném zájmu. Při slučování těchto funkcí by členské státy měly věnovat zvláštní pozornost zajištění toho, aby kontaktní místa měla dostatečné personální obsazení a zdroje a kapacity potřebné k plnění úkolů, za které jsou odpovědná.

(23)Infrastruktura přenosové nebo distribuční soustavy je vzhledem ke své úloze při integraci obnovitelných zdrojů energie, řešení flexibility, ukládání energie a umožnění elektrifikace obecně zásadní pro dosažení klimatické neutrality. Vzhledem ke klíčové úloze infrastruktury elektrizační soustavy pro dosažení klimatické neutrality by členské státy měly při nezbytném posuzování jednotlivých případů předpokládat, že infrastruktura elektrizační přenosové nebo distribuční soustavy, včetně dodávek elektřiny z pevniny v přístavech, je v naléhavém veřejném zájmu a slouží veřejnému zdraví a bezpečnosti, s výjimkou případů, kdy se jedná o kulturní dědictví a kdy existují jasné důkazy, že tyto projekty mají významné nepříznivé účinky na životní prostředí, které nelze zmírnit nebo kompenzovat. Infrastruktura přenosové nebo distribuční soustavy elektřiny, která je považována za projekt v převažujícím veřejném zájmu nad zájmy, které se netýkají životního prostředí, by před nimi měla mít přednost a měla by být schvalována co nejrychleji.

(24)V zájmu urychlení zavádění elektrizačních soustav je vhodné upřesnit, jakým způsobem lze splnit podmínky pro uplatnění zvláštních výjimek stanovených v právních předpisech Unie v oblasti životního prostředí. Zejména při posuzování toho, zda existují uspokojivá alternativní řešení projektu elektrizační soustavy, by se rozsah tohoto posouzení měl omezit na alternativní řešení, která zajistí dosažení stejného cíle ve stejném nebo podobném časovém rámci a bez výrazně vyšších nákladů. Při porovnávání časového rámce a nákladů uspokojivých alternativních řešení by příslušné orgány měly zohlednit potřebu urychleného a nákladově efektivního zavádění soustav v souladu s prioritami stanovenými v jejich integrovaných vnitrostátních plánech v oblasti energetiky a klimatu a jejich aktualizacích předložených podle nařízení (EU) 2018/1999. Podobně při uplatňování příslušné odchylky stanovené ve směrnici 92/43/EHS je vhodné, aby příslušné orgány mohly v některých odůvodněných případech, kdy lze důvodně prokázat, že příslušný plán nebo projekt neovlivní nevratně ekologické procesy nezbytné pro zachování struktury a funkcí lokality, že nebude ohrožena celková soudržnost sítě Natura 2000, že bude zachována ekologická integrita lokality a že bude zajištěna vysoká úroveň ochrany lokalit sítě Natura 2000, povolit, aby kompenzační opatření byla prováděna souběžně s realizací takového plánu a projektu.

(25)Vzhledem k naléhavosti zavádění energetické infrastruktury, významu zefektivnění povolovacích řízení a skutečnosti, že posuzování vlivů na životní prostředí představuje v povolovacích řízeních nejdelší krok, je důležité tato posuzování minimalizovat, aniž by byla ohrožena ochrana životního prostředí. Rekonstrukce nebo modernizace stávající infrastruktury přenosové a distribuční soustavy a výstavba nové infrastruktury distribuční soustavy jsou projekty, které mají obecně minimální dopady na životní prostředí. Projekty rekonstrukce nebo modernizace mají běžně jen omezený rozsah a týkají se pouze části stávajících aktiv, u nichž byl dříve posouzen vliv na životní prostředí. V důsledku toho se vlivy takových projektů často omezují na vlivy stavebních prací, přičemž provoz aktiva má stejný nebo dokonce menší dopad než provoz projektu, na který byl zaměřen. Na druhé straně distribuční soustavy vzhledem k menší velikosti souvisejících projektů, nižší napěťové hladině aktiv a častějšímu budování v zastavěných oblastech blíže ke spotřebitelům nemívají na životní prostředí závažný vliv. V zájmu urychlení zavádění infrastruktury elektrizační soustavy a dosažení cílů neutrality z hlediska klimatu a obnovitelných zdrojů energie by proto mělo být členským státům umožněno, aby za určitých podmínek oprávněně vyňaly projekty uvedené v tomto bodě odůvodnění z posuzování vlivů na životní prostředí a z příslušných posouzení a posouzení jejich důsledků na ochranu druhů podle čl. 12 odst. 1 směrnice 92/43/EHS 43 a článku 5 směrnice 2009/147/ES 44 .

(26)Přínosy zavádění elektroenergetické infrastruktury z hlediska snížení emisí dusíku do značné míry převyšují náklady na minimální emise, které jsou výsledkem jejich výstavby. Členské státy by proto měly zajistit, aby rychlé zavádění elektrické infrastruktury nebylo nijak omezeno dočasnými emisemi, které vznikají při její výstavbě.

(27)Pro úspěch elektrifikace a energetické transformace jako celku má zásadní význam plánování vnitrostátní přenosové sítě, které odráží vývoj klimatické a energetické politiky a související změny ve spotřebě a výrobě. Stávající požadavky podle článku 51 směrnice (EU) 2019/944 se však vztahovaly pouze na některé provozovatele přenosových soustav a nestanovovaly dostatečně dlouhé období plánování, aby bylo možné zohlednit předvídatelné investice. Je důležité, aby se při rozšiřování přenosové soustavy počítalo s časovým horizontem nejméně patnácti let a aby se přednostně zvažovalo využití nefosilní flexibility, bezdrátových řešení a dalších alternativ k rozšiřování soustavy, aby se vycházelo ze společného scénáře vypracovaného s ostatními provozovateli soustav napříč odvětvími a aby bylo v souladu s ústředním scénářem v rámci desetiletého plánu rozvoje sítě v celé Unii. Pro zajištění transparentnosti a lepšího zapojení uživatelů soustavy, včetně odvětví výroby, průmyslu, datových služeb a dopravy, do plánování soustavy vyžaduje vazba na článek 55 směrnice (EU) 2024/1788 také jejich včasnou konzultaci během procesu tvorby společného scénáře, aby bylo možné předvídat investice.

(28)S ohledem na změny směrnic (EU) 2018/2001 a (EU) 2019/944 a souběžné změny nařízení (EU) 2022/869 by Komise měla zavést jednotný přístup k povolovacím postupům pro energetické projekty. Směrnice (EU) 2024/1788 sice zavádí opatření ke zjednodušení a zefektivnění správních povolovacích postupů, ale je třeba provést cílenou změnu, aby byl zajištěn harmonizovaný přístup a jednotný rámec na úrovni Unie.

(29)Nedostatek zdrojů ve vnitrostátních orgánech a omezená digitalizace povolovacích postupů vedou ke zpoždění při povolování zařízení na zemní plyn, zařízení na výrobu vodíku a infrastruktury vodíkové soustavy. Členské státy by měly zajistit, aby tyto orgány měly odpovídající lidské, finanční a technické zdroje, včetně dovedností, a nástroje a systémy digitálního řízení, které jim umožní vydávat rozhodnutí ve lhůtách stanovených ve směrnici.

(30)Aby se zvýšila předvídatelnost a jistota, pokud jde o délku trvání a náklady na udělování povolení podle směrnice (EU) 2024/1788, měly by být žádosti žadatelů o informace a dokumentaci konkrétní, specifické a časově omezené. Členské státy by proto měly zajistit, aby si vnitrostátní orgány vyžádaly od žadatelů příslušné informace pro vydání povolení v předem stanovené lhůtě počítané od obdržení žádosti a konkrétně stanovily obsah a podrobnosti všech požadovaných informací nebo údajů. Po uplynutí této lhůty by se žádosti o informace měly omezit na chybějící informace, které byly již dříve zjištěny nebo vyžádány orgánem, nebo na informace, které nemohly být vyžádány dříve, protože se týkají podstatné změny okolností, k níž došlo po podání žádosti o povolení projektu.

(31)Pokud jde o schvalovací postupy podle směrnice (EU) 2024/1788, v souladu s významem zajištění rychlého zavedení vodíkových zařízení a infrastruktury vodíkové soustavy a splnění lhůt stanovených v uvedené směrnici by členské státy měly zajistit, aby se v jurisdikcích, v nichž podle vnitrostátního práva existuje institut tichého schválení, tento institut uplatňoval na správní rozhodnutí týkající se těchto projektů, s výjimkou rozhodnutí týkajících se životního prostředí. Aby bylo zaručeno právo třetích osob na soudní ochranu, měly by příslušné orgány zveřejnit všechna přijatá rozhodnutí, včetně těch, která byla přijata v rámci tichého schválení.

(32)V zájmu zjednodušení mohou členské státy považovat za vhodné a efektivnější svěřit úlohu jednotného kontaktního místa podle povinnosti stanovené směrnicí (EU) 2024/1788 příslušným vnitrostátním orgánům uvedeným v článku 8 nařízení (EU) 2022/869, neboť tyto orgány již tuto úlohu plní, pokud jde o povolovací postupy pro infrastrukturní projekty společného zájmu a projekty ve společném zájmu. Pokud se členské státy rozhodnou pro sloučení těchto funkcí, měly by věnovat zvláštní pozornost zajištění toho, aby kontaktní místa měla dostatečné personální obsazení a zdroje a kapacity potřebné k plnění úkolů, za které jsou odpovědná.

(33)V zájmu zvýšení efektivity by členské státy měly zajistit dostupnost digitálních platforem, které usnadňují správu povolení.

PŘIJALY TUTO SMĚRNICI:

Článek 1

Změny směrnice (EU) 2018/2001

Směrnice (EU) 2018/2001 se mění takto:

(1) v čl. 2 druhém pododstavci se vkládají nové body 10a až 10f, které znějí:

„10b) „samostatným skladováním energie“ skladování energie, které není spojeno se zařízením na výrobu energie;

10c) „dobíjecí stanicí“ dobíjecí stanice ve smyslu čl. 2 bodu 52 nařízení (EU) 2023/1804;

10d) „hybridizací“ přeměna zařízení na výrobu energie z obnovitelných zdrojů, které není hybridním zařízením, na hybridní zařízení za stejným místem připojení;

10e) „hybridním zařízením“ zařízení na výrobu energie z obnovitelných zdrojů, které kombinuje více technologií v oblasti energie z obnovitelných zdrojů nebo které kombinuje jednu nebo více technologií v oblasti energie z obnovitelných zdrojů se skladováním energie;

10f) „řízením o povolení pro připojení k soustavě“ postup od úplné žádosti předkladatele projektu o připojení k soustavě až po rozhodnutí provozovatele soustavy o tom, zda lze projekt k soustavě připojit;“

(2)v článku 15c se doplňuje nový odstavec 6, který zní:

„6. Členské státy usilují o to, aby neurčovaly rozsáhlé oblasti, v nichž je instalace zařízení na výrobu energie z obnovitelných zdrojů a související infrastruktury právně nebo fakticky omezena z důvodů ochrany životního prostředí, včetně ochrany krajiny, ledaže mohou prokázat, že by tyto typy zařízení a související infrastruktura způsobily v dané oblasti nevratné škody, které nelze zmírnit nebo kompenzovat při posuzování vlivů na životní prostředí podle směrnice 2011/92/EU a případně při příslušném posuzování podle čl. 6 odst. 3 směrnice 92/43/EHS.“;

(3)v článku 15d se doplňují nové odstavce 3 a 4, které znějí:

„3. Členské státy přijmou opatření, která zajistí, aby část přínosů projektů v oblasti energie z obnovitelných zdrojů s instalovaným výkonem nad 10 MW byla přímo či nepřímo přenesena na místní občany a komunity v blízkosti těchto projektů.

4. U projektů v oblasti energie z obnovitelných zdrojů s instalovaným výkonem nad 10 MW členské státy určí a financují nezávislého zprostředkovatele, který podporuje dialog mezi předkladatelem projektu a širokou veřejností. Zprostředkovatel zasahuje pouze na žádost kterékoli z příslušných stran a:

(a)v případě potřeby usnadní veřejné konzultace, včetně včasných konzultací ve fázi před podáním žádosti o povolení;

(b)zapojí se do hledání řešení potenciálních obav místních komunit;

(c)zajistí podporu a transparentnost při výběru typu opatření pro sdílení přínosů, je-li to relevantní.

Členské státy mohou služby zprostředkovatele financovat stanovením poplatku hrazeného předkladateli projektů.“;

(4)článek 16 se mění takto:

(a)v odstavci 3 se zrušuje věta, která zní:

„Žadatelé mohou předložit příslušné dokumenty v digitální podobě.“;

(b)vkládá se nový odstavec 3a, který zní:

„3a. Členské státy zřídí na vnitrostátní úrovni jednotný digitální portál pro všechny kroky povolovacích postupů pro projekty v oblasti energie z obnovitelných zdrojů, skladování energie a soustav.

Žadatelé podávají žádosti o povolení a všechny příslušné dokumenty požadované pro povolovací postup pouze prostřednictvím jednotného digitálního portálu. Jednotný digitální portál automatizuje přidělování žádostí o povolení příslušným orgánům; ty zpracovávají příslušné žádosti a dokumenty v elektronické podobě a komunikují s žadateli přímo na jednotném digitálním portálu.

Jednotný digitální portál musí obsahovat funkce, které žadateli umožní být informován o všech krocích povolovacího postupu, o stavu postupu a o rozhodnutích příslušných orgánů a kontrolovat dodržování lhůt pro udělení povolení stanovených v této směrnici. Jednotný digitální portál zajistí přístup k příslušným údajům o životním prostředí a geologickým údajům a souvisejícím rozhodnutím, které jsou k dispozici na jednotném portálu založeném na digitálním geografickém informačním systému uvedeném v čl. 10 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady [xxxxx].

Jednotný digitální portál zveřejní roční statistické údaje o délce povolovacích postupů, přičemž jasně určí jednotlivé kroky povolovacího postupu a jejich délku. Tyto údaje jsou veřejně přístupné.

Jednotné kontaktní místo nebo místa uvedená v odstavci 3 mají za účelem plnění svých povinností přístup ke všem příslušným údajům a informacím dostupným na portálu.“;

(5) článek 16b se mění takto:

(a)v odstavci 2 se zrušuje věta, která zní:

„Pokud projekt v oblasti energie z obnovitelných zdrojů přijal nezbytná zmírňující opatření, nepovažuje se usmrcování nebo vyrušování druhů chráněných podle čl. 12 odst. 1 směrnice 92/43/EHS a článku 5 směrnice 2009/147/ES za úmyslné.“;

(b)doplňuje se odstavec 3, který zní:

„3. V rámci povolovacího postupu uvedeného v odstavci 1 a v odst. 2 druhém pododstavci členské státy zajistí, aby v případě, že příslušné orgány nebo subjekty neodpoví ve stanovené lhůtě, byly konkrétní kroky považovány za schválené, s výjimkou rozhodnutí v oblasti životního prostředí a povolení pro připojení k soustavě nebo případů, kdy ve vnitrostátním právním systému dotčeného členského státu zásada tichého správního schválení neexistuje. Všechna rozhodnutí, včetně konečných rozhodnutí vydaných v rámci tichého schválení, se zveřejňují.“;

(6)článek 16c se mění takto:

(a)odstavec 1 se zrušuje;

(b)vkládá se nový odstavec 2b, který zní:

„2b. Členské státy zajistí, aby změna statusu půdy, na které je umístěno zařízení pro výrobu energie z obnovitelných zdrojů, nebránila modernizaci tohoto zařízení.“;

(c)doplňuje se nový odstavec 4, který zní:

„4. Pokud se při modernizaci zařízení na výrobu energie z větru zvýší celkový výkon zařízení bez využití další plochy půdy a jsou dodržena platná opatření ke zmírnění dopadů na životní prostředí stanovená pro původní zařízení na výrobu energie z větru, je projekt osvobozen od všech platných požadavků na provedení procesu prověřování podle čl. 16a odst. 4, aby se určilo, zda projekt vyžaduje posouzení vlivů na životní prostředí podle čl. 4 odst. 2 směrnice 2011/92/EU nebo článku 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady [xxxxx], nebo na provedení posouzení vlivů na životní prostředí podle čl. 4 odst. 1 směrnice 2011/92/EU.“;

(7)článek 16d se mění takto:

(a)odstavec 1 se nahrazuje tímto:

„1. Členské státy zajistí, aby povolovací postup uvedený v čl. 16 odst. 1 pro instalaci solárních energetických zařízení a skladování energie na stejném místě s celkovým instalovaným výkonem přesahujícím 100 kW do stávajících nebo budoucích umělých staveb, s výjimkou umělých vodních ploch, nepřekročil tři měsíce, pokud hlavním cílem těchto umělých staveb není výroba solární energie nebo skladování energie. Odchylně od čl. 4 odst. 2 směrnice 2011/92/EU a přílohy II bodu 3 písm. a) a b), samostatně nebo ve spojení s bodem 13 písm. a) uvedené směrnice, je instalace solárního energetického zařízení a skladování energie na stejném místě, která je uvedena v odstavcích 1 a 2 tohoto článku, případně osvobozena od požadavku provést zvláštní posouzení vlivů na životní prostředí podle čl. 2 odst. 1 směrnice 2011/92/EU.“;

(b)odstavec 2 se nahrazuje tímto:

„Pro instalaci solárního energetického zařízení a skladování energie na stejném místě s celkovým instalovaným výkonem 100 kW nebo nižším členské státy nevyžadují žádná správní povolení, včetně povolení týkajících se environmentálních aspektů, s výjimkou povolení pro připojení k soustavě. Aniž je dotčen odstavec 1, členské státy omezí uplatňování tohoto odstavce v lokalitách sítě Natura 2000 a jiných oblastech, na které se vztahují vnitrostátní systémy ochrany, a v chráněných oblastech kulturního nebo historického dědictví.“;

(c)doplňují se nové odstavce 3 a 4, které znějí:

„3. Členské státy mohou z působnosti odstavců 1 a 2 vyloučit určité oblasti z důvodu ochrany kulturního nebo historického dědictví, zájmů národní obrany anebo z důvodu bezpečnosti či z důvodu zabezpečení soustavy.

4. Členské státy odstraní regulační a jiné než regulační překážky, které ovlivňují instalaci malých solárních soustav připojených do zásuvky s výkonem do 800 W v budovách a na budovách.“;

(8)článek 16f se mění takto:

(a)poslední dvě věty se zrušují;

(b)doplňuje se nový pododstavec, který zní:

„Dokud nebude dosaženo klimatické neutrality, členské státy zajistí, aby se plánování, výstavba a provoz zařízení na výrobu energie z obnovitelných zdrojů a jejich připojení k distribuční soustavě, samotná související distribuční soustava, skladovací zařízení a dobíjecí stanice považovaly v povolovacím postupu za projekty v převažujícím veřejném zájmu a v takovém případě měly přednost při vyvažování jiných právních zájmů, než jsou zájmy uvedené v prvním pododstavci. Členské státy mohou vyloučit uplatnění této domněnky pro účely ochrany kulturního dědictví na základě právních kritérií pro zajištění harmonizovaného provádění.“;

(9)vkládají se nové články 16g až 16k, které znějí:

„Článek 16g

Neexistence alternativních nebo uspokojivých řešení a provedení kompenzačních opatření pro účely čl. 6 odst. 4 směrnice 92/43/EHS

1.Při posuzování, zda existují uspokojivá alternativní řešení k projektům zařízení na výrobu energie z obnovitelných zdrojů, k připojení těchto zařízení k distribuční soustavě, k samotné související distribuční soustavě a ke skladovacím zařízením pro účely čl. 6 odst. 4 a čl. 16 odst. 1 směrnice 92/43/EHS, čl. 4 odst. 7 písm. d) směrnice 2000/60/ES a čl. 9 odst. 1 směrnice 2009/147/ES, je podmínka neexistence uspokojivých alternativ splněna, pokud neexistují uspokojivá alternativní řešení, která by umožnila dosáhnout stejného cíle daného projektu, pokud jde o rozvoj stejného výkonu obnovitelné energie pomocí stejné energetické technologie ve stejném nebo podobném časovém rámci a bez výrazně vyšších nákladů.

2.Při provádění kompenzačních opatření pro projekty zařízení na výrobu energie z obnovitelných zdrojů, připojení těchto zařízení k distribuční soustavě, samotnou související distribuční soustavu a skladovací zařízení mohou členské státy pro účely čl. 6 odst. 4 směrnice 92/43/EHS v odůvodněných případech a v případě, že lze dostatečně prokázat, že plán nebo projekt neovlivní nevratně ekologické procesy nezbytné pro zachování struktury a funkcí lokality a neohrozí celkovou soudržnost sítě Natura 2000 před zavedením kompenzačních opatření, povolit, aby tato kompenzační opatření byla prováděna souběžně s uskutečňováním projektu. Členské státy umožní, aby tato kompenzační opatření mohla být v průběhu času upravena v souladu se zásadou předběžné opatrnosti v závislosti na tom, zda se významné negativní vlivy očekávají v krátkodobém, střednědobém nebo dlouhodobém horizontu.

Článek 16h

Povolovací postup pro samostatné skladování energie jiné než skladování vodíku

1.Povolovací postup pro samostatné skladování energie jiné než skladování vodíku zahrnuje všechna příslušná správní povolení k výstavbě, modernizaci a provozu samostatného skladování, včetně povolení pro připojení k soustavě a, jsou-li vyžadována, posouzení vlivů na životní prostředí a povolení z oblasti životního prostředí. Povolovací postup zahrnuje všechny správní fáze od potvrzení úplnosti žádosti o povolení až po oznámení konečného rozhodnutí o výsledku povolovacího postupu příslušným orgánem nebo orgány. Do 30 dnů od obdržení žádosti o povolení příslušný orgán potvrdí úplnost žádosti, nebo pokud žadatel nezaslal všechny informace potřebné k vyřízení žádosti, vyzve žadatele, aby bez zbytečného odkladu předložil úplnou žádost. Datum potvrzení o úplnosti žádosti příslušným orgánem slouží jako zahájení povolovacího postupu.

2.Členské státy nevyžadují žádná správní povolení, včetně povolení z oblasti životního prostředí, s výjimkou povolení pro připojení k soustavě, v případě instalace samostatného skladování energie jiného než skladování vodíku s celkovým instalovaným výkonem 100 kW nebo nižším. Odchylně od čl. 2 odst. 1 směrnice 2011/92/EU je instalace tohoto skladování energie osvobozena od požadavku na provedení zvláštního posouzení vlivů na životní prostředí podle čl. 2 odst. 1 uvedené směrnice. Členské státy omezí uplatňování tohoto pododstavce v lokalitách sítě Natura 2000 a jiných oblastech, na které se vztahují vnitrostátní systémy ochrany, a v chráněných oblastech kulturního nebo historického dědictví.

3.Členské státy zajistí, aby povolovací postupy, včetně povolení pro připojení k soustavě a, jsou-li vyžadována, posouzení vlivů na životní prostředí, nepřekročily v případě samostatného skladování energie jiného než skladování vodíku s celkovým instalovaným výkonem nad 100 kW šest měsíců. Ovšem v případě přečerpávacích vodních elektráren nesmí povolovací postup překročit dva roky.

Článek 16i

Povolovací postup pro dobíjecí stanice

1.Povolovací postup pro dobíjecí stanice zahrnuje všechna příslušná správní povolení k výstavbě, modernizaci a provozu dobíjecích stanic, včetně povolení pro připojení k soustavě a, jsou-li vyžadována, posouzení vlivů na životní prostředí a povolení z oblasti životního prostředí. Povolovací postup zahrnuje všechny správní fáze od potvrzení úplnosti žádosti o povolení až po oznámení konečného rozhodnutí o výsledku povolovacího postupu příslušným orgánem nebo orgány. Do 30 dnů od obdržení žádosti o povolení příslušný orgán potvrdí úplnost žádosti, nebo pokud žadatel nezaslal všechny informace potřebné k vyřízení žádosti, vyzve žadatele, aby bez zbytečného odkladu předložil úplnou žádost. Datum potvrzení o úplnosti žádosti příslušným orgánem slouží jako zahájení povolovacího postupu.

2.Pro instalaci dobíjecích stanic s celkovým instalovaným výkonem 100 kW nebo nižším členské státy nevyžadují žádná správní povolení, včetně povolení týkajících se environmentálních aspektů, s výjimkou povolení pro připojení k soustavě. Odchylně od čl. 2 odst. 1 směrnice 2011/92/EU je instalace těchto stanic osvobozena od případného požadavku na provedení zvláštního posouzení vlivů na životní prostředí podle čl. 2 odst. 1 uvedené směrnice. Členské státy omezí uplatňování tohoto pododstavce v lokalitách sítě Natura 2000 a jiných oblastech, na které se vztahují vnitrostátní systémy ochrany, a v chráněných oblastech kulturního nebo historického dědictví.

3.Členské státy zajistí, aby povolovací postupy, včetně povolení pro připojení k soustavě a, jsou-li vyžadována, posouzení vlivu na životní prostředí, nepřekročily v případě dobíjecích stanic s celkovým instalovaným výkonem nad 100 kW šest měsíců.

Článek 16j

Povolovací postup pro hybridizaci zařízení na výrobu energie z obnovitelných zdrojů

1.Pokud hybridizace zařízení na výrobu energie z obnovitelných zdrojů podléhá procesu prověřování podle čl. 16a odst. 4, určení, zda projekt vyžaduje postup posouzení vlivů na životní prostředí, nebo posouzení vlivů na životní prostředí podle článku 4 směrnice 2011/92/EU, omezí se takový proces prověřování, určení nebo posouzení vlivů na životní prostředí na potenciální dopad vyplývající z doplnění ve srovnání s původním projektem.

2.V případě změny statusu půdy, na které jsou instalovány projekty v oblasti energie z obnovitelných zdrojů, členské státy zajistí, aby provoz a hybridizace těchto projektů v oblasti energie z obnovitelných zdrojů mohly nadále probíhat.“;

(10)článek 17 se nahrazuje tímto:

„Článek 17

Povolovací postupy pro připojení k soustavě

1.Členské státy zajistí, aby povolovací postupy pro připojení k soustavě nepřekročily:

(a)jeden měsíc v případě solárních energetických zařízení a skladování energie na stejném místě podle čl. 16d odst. 2, samostatného skladování energie podle čl. 16h odst. 2 a dobíjecích stanic podle čl. 16i odst. 2;

(b)tři měsíce v případě instalace solárního energetického zařízení a skladování energie na stejném místě podle čl. 16d odst. 1 a modernizace nebo hybridizace stávajících zařízení na výrobu energie z obnovitelných zdrojů podle článků 16c a 16j, ledaže existují opodstatněné obavy z hlediska bezpečnosti nebo technická neslučitelnost součástí soustavy anebo je-li vzhledem k velikosti zvýšení výkonu zapotřebí více času na provedení posouzení.

2.Ve lhůtách stanovených v čl. 16a odst. 1, čl. 16b odst. 1 a v odstavci 1 tohoto článku zvolí provozovatel soustavy jedno z těchto opatření:

(a)v případě, že je k dispozici dostatečná kapacita a požadované připojení neovlivní stabilitu, spolehlivost a bezpečnost soustavy, požadované připojení k soustavě akceptuje a připojení povolí;

(b)v případě nedostatečné kapacity soustavy navrhne, pokud je to technicky možné, smlouvu o flexibilním připojení v souladu s článkem 6a směrnice (EU) 2019/944.

3.Pokud předkladatel projektu návrh smlouvy podle odst. 2 písm. b) odmítne, navrhne provozovatel soustavy z důvodu opodstatněných obav z hlediska bezpečnosti nebo technické neslučitelnosti součástí soustavy alternativní místo připojení k soustavě nebo alternativní předběžné datum připojení k soustavě anebo, pokud to není možné, žádost o připojení zamítne.

4.Pokud provozovatel distribuční soustavy neodpoví ve lhůtě stanovené v odst. 1 písm. a), považuje se povolení k připojení za udělené za předpokladu, že výkon solárního energetického zařízení, skladování energie nebo dobíjecích stanic nepřesahuje dostupnou stávající kapacitu připojení k distribuční soustavě.“

Článek 2

Změny směrnice (EU) 2019/944

Směrnice (EU) 2019/944 se mění takto:

(1) článek 8 se nahrazuje tímto:

„Článek 8

Povolovací řízení

1.V případech, kdy je pro výstavbu nebo provoz infrastruktury přenosové nebo distribuční soustavy elektřiny nebo souvisejícího vybavení nebo pro výstavbu nové výrobní kapacity vyžadováno povolení, jako je licence, povolení, koncese, souhlas nebo schválení, udělí členský stát nebo jím určený příslušný orgán takové povolení v souladu s odstavci 2 až 14. Členské státy nebo jimi určené příslušné orgány mohou rovněž udělovat na stejném základě povolení pro dodávky elektřiny a povolení pro velkoodběratele.

2.Členské státy, které zavedou systém povolování, musí:

(a)stanovit objektivní a nediskriminační kritéria spolu s transparentními postupy, která musí splňovat každý podnik, jenž žádá o povolení k výstavbě a/nebo provozu nové výrobní kapacity, jakož i infrastruktury přenosové nebo distribuční soustavy;

(b)zveřejnit kritéria a postupy pro udělování povolení;

(c)zajistit, aby povolovací řízení pro takové výrobní kapacity a infrastrukturu nebo související vybavení v příslušných případech zohledňovala význam projektu pro vnitřní trhy s elektřinou a obnovitelnými zdroji energie;

(d)zajistit, aby povolovací řízení zohledňovala nutnost nebo neexistenci nutnosti provést posouzení v souladu se směrnicí Rady 92/43/EHS 45 a směrnicemi 2000/60/ES 46 , 2001/42/ES 47 , 2009/147/ES 48 a 2011/92/EU 49 ;

(e)zajistit existenci zvláštních, zjednodušených a zefektivněných povolovacích řízení pro malou decentralizovanou a/nebo distribuovanou infrastrukturu výrobních a distribučních soustav s ohledem na její omezenou velikost a možný vliv;

(f)zajistit, aby pokyny pro tato zvláštní povolovací řízení byly stanoveny a revidovány regulačními orgány nebo jinými příslušnými vnitrostátními orgány, včetně orgánů odpovědných za plánování, které mohou doporučit změny;

(g)zajistit, aby všechna rozhodnutí byla zveřejněna;

(h)zajistit, aby žadatelé byli vyrozuměni o důvodech, které vedly k zamítnutí udělení povolení, a aby tyto důvody byly objektivní, nediskriminační, řádně podložené a opodstatněné a aby žadatelé měli k dispozici opravné prostředky;

(i)zajistit, aby příslušné vnitrostátní orgány měly dostatečné technické, finanční a lidské zdroje k vydání rozhodnutí o povolení v příslušných lhůtách.

3.Zavedou-li členské státy systém udělování povolení pro infrastrukturu přenosové nebo distribuční soustavy elektřiny, členské státy rovněž:

(a)zajistí soulad systému povolování infrastruktury přenosové a distribuční soustavy s plánem rozvoje distribuční sítě a desetiletým plánem rozvoje přenosové sítě přijatými podle článků 32 a 51;

(b)zajistí, aby povolovací řízení, včetně všech relevantních postupů příslušných orgánů, nepřekročila dva roky, s výjimkou řádně odůvodněných mimořádných okolností, kdy mohou být prodloužena až o jeden rok;

(c)zajistí, aby v případě, že příslušné vnitrostátní orgány nebo subjekty neodpoví ve lhůtě stanovené v písmenu b), byly konkrétní kroky považovány za schválené, s výjimkou rozhodnutí v oblasti životního prostředí a případů, kdy ve vnitrostátním právním systému dotčeného členského státu zásada tichého správního schválení neexistuje;

(d)zajistí, aby zveřejnění konečných rozhodnutí zahrnovalo i rozhodnutí vydaná v rámci tichého schválení poté, co příslušné orgány nebo subjekty neodpověděly;

(e)zajistí, aby bylo povolení infrastruktury přenosové nebo distribuční soustavy považováno za nezbytné pro integraci obnovitelných zdrojů energie, jakož i pro dosažení cílů v oblasti klimatu a energetiky a cíle klimatické neutrality.

4.Členské státy zřídí nebo určí jedno nebo více kontaktních míst pro provozovatele přenosových nebo distribučních soustav. Tato kontaktní místa na žádost žadatele bezplatně poskytují žadateli poradenství a usnadňují celé povolovací řízení pro činnosti uvedené v odstavci 1 až do konečného rozhodnutí příslušných orgánů.  Po žadateli nesmí být vyžadováno, aby kontaktoval více než jedno kontaktní místo pro celé řízení.

Kontaktní místa mohou být stejná jako příslušné vnitrostátní orgány uvedené v článku 8 nařízení (EU) 2022/869 nebo kontaktní místa uvedená v článku 16 směrnice (EU) 2018/2001.

5.Zavedou-li členské státy systém udělování povolení pro infrastrukturu přenosové nebo distribuční soustavy elektřiny, zajistí, aby si v případě, že v žádostech chybí studie, zprávy a dokumentace potřebné pro řízení, příslušné vnitrostátní orgány ve spolupráci s dalšími relevantními orgány do tří měsíců od podání žádosti vyžádaly potřebné materiály od předkladatele projektu, přičemž uvedou jejich rozsah a úroveň podrobnosti. Ve stejné tříměsíční lhůtě příslušný vnitrostátní orgán informuje předkladatele projektu, zda se na projekt nevztahují domněnky podle odstavce 10. Po uplynutí této lhůty si příslušný orgán ani žádný jiný relevantní orgán nevyžádá dodatečné informace, studie, zprávy nebo posouzení, s výjimkou případů, kdy došlo k podstatné změně projektu nebo jeho okolního prostředí, v jejímž důsledku přestala být původní kritéria, na nichž byla založena rozhodnutí, vhodná. Pokud k takové podstatné změně došlo, příslušný vnitrostátní orgán poskytne předkladateli projektu k žádosti o dodatečné informace řádné odůvodnění.

6.Lhůta stanovená v odstavci 3 tohoto článku platí, aniž jsou dotčeny povinnosti vyplývající z platného práva Unie v oblasti životního prostředí a energetiky, včetně směrnice (EU) 2018/2001, prostředky soudní ochrany a jiná řízení před soudy a mechanismy alternativního řešení sporů, včetně řízení o stížnostech a mimosoudních prostředků nápravy, a je možné ji prodloužit o dobu trvání takových řízení.

7.Tento článek se použije, aniž jsou dotčeny články 7 až 10 nařízení (EU) 2022/869 a článek 15 a články 15b až 17 směrnice (EU) 2018/2001.

8.Dokud nebude na úrovni Unie dosaženo klimatické neutrality, členské státy zajistí, aby se plánování, výstavba a provoz infrastruktury přenosové nebo distribuční soustavy považovaly při nezbytných posouzeních jednotlivých případů v rámci povolovacích řízení za projekty v převažujícím veřejném zájmu, které slouží veřejnému zdraví a bezpečnosti, při vyvažování právních zájmů v jednotlivých případech pro účely čl. 6 odst. 4 a čl. 16 odst. 1 písm. c) směrnice 92/43/EHS, čl. 4 odst. 7 směrnice 2000/60/ES a čl. 9 odst. 1 písm. a) směrnice 2009/147/ES. Členské státy mohou v řádně odůvodněných a specifických případech omezit uplatňování na určité části svého území, na určité typy technologií nebo na projekty s určitými technickými vlastnostmi.

Členské státy zajistí, aby tyto projekty byly upřednostňovány i při vyvažování jiných právních zájmů, než které jsou uvedeny v tomto odstavci, s výjimkou kulturního dědictví, a to na základě právních kritérií pro zajištění harmonizovaného provádění.

9.Dokud nebude dosaženo klimatické neutrality na úrovni Unie, zajistí členské státy odchylně od čl. 2 odst. 1 a čl. 4 odst. 1 a 2 směrnice 2011/92/EU a bodu 20 přílohy I a bodu 3 písm. b) přílohy II uvedené směrnice a odchylně od čl. 6 odst. 3 směrnice 92/43/EHS, aby příslušný orgán mohl za odůvodněných okolností, včetně potřeby urychlit zavádění infrastruktury elektrizační soustavy za účelem dosažení cílů v oblasti klimatické neutrality a obnovitelných zdrojů energie, osvobodit rekonstrukci nebo modernizaci stávající infrastruktury přenosové a distribuční soustavy, pokud to neznamená využití dalšího prostoru a je to v souladu s platnými opatřeními ke zmírnění dopadů na životní prostředí stanovenými pro původní zařízení, od:

(a)posouzení vlivů na životní prostředí podle čl. 2 odst. 1 směrnice 2011/92/EU;

(b)posouzení jejich důsledků pro lokality sítě Natura 2000 podle čl. 6 odst. 3 směrnice 92/43/EHS;

(c)posouzení jejich dopadů na ochranu druhů podle čl. 12 odst. 1 směrnice 92/43/EHS a článku 5 směrnice 2009/147/ES;

(d)prověření podle článku 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady [xxxxx].

Tyto výjimky se nevztahují na rekonstrukci nebo modernizaci stávající infrastruktury přenosové a distribuční soustavy a výstavbu nové infrastruktury distribuční soustavy nebo souvisejícího vybavení, které by mohly mít závažný vliv na životní prostředí v jiném členském státě v souladu s článkem 7 směrnice 2011/92/EU.

Členské státy omezí uplatňování tohoto odstavce v lokalitách sítě Natura 2000 a jiných oblastech, na které se vztahují vnitrostátní systémy ochrany, a v chráněných oblastech kulturního nebo historického dědictví.

10.V odůvodněných případech mohou členské státy uplatnit výjimky uvedené v odstavci 9 rovněž na výstavbu nové distribuční infrastruktury nebo souvisejícího vybavení, pokud příslušný záměr prošel prověřováním v souladu s čl. 4 odst. 2 směrnice 2011/92/EU, na jehož základě příslušný vnitrostátní orgán zjistil, že záměr pravděpodobně nebude mít závažný vliv na životní prostředí, zejména s ohledem na zvláštnosti oblasti, v níž je záměr umístěn, jako jsou městské a hustě zastavěné oblasti.

Tyto výjimky se nevztahují na výstavbu nové infrastruktury distribuční soustavy nebo souvisejícího vybavení, která by mohla mít závažný vliv na životní prostředí v jiném členském státě v souladu s článkem 7 směrnice 2011/92/EU.

Pokud prověřování uvedené v prvním pododstavci identifikuje pravděpodobný závažný vliv na životní prostředí, příslušný orgán do 45 dnů od podání žádosti informuje předkladatele projektu, že je nutné provést posouzení uvedené v odst. 9 písm. a), b) a c).

Členské státy omezí uplatňování tohoto odstavce v lokalitách sítě Natura 2000 a jiných oblastech, na které se vztahují vnitrostátní systémy ochrany, a v chráněných oblastech kulturního nebo historického dědictví.

11.Plánování, výstavba a provoz infrastruktury přenosové a distribuční soustavy se považují za projekty přispívající k dlouhodobému snižování emisí dusíku a nevyžadují posouzení emisí dusíku v rámci posouzení, které může být provedeno za účelem dosažení souladu s článkem 6 směrnice Rady 92/43/EHS.

12.Posouzení vlivů na životní prostředí podle směrnice 2011/92/EU a případně příslušné posouzení podle směrnice 92/43/EHS pro projekt rozšíření, rekonstrukce nebo modernizace stávající infrastruktury přenosové nebo distribuční soustavy se omezí na posouzení potenciálního vlivu vyplývajícího ze změn nebo rozšíření ve srovnání s původní infrastrukturou přenosové nebo distribuční soustavy.

13.Pro správu povolení ve smyslu odstavce 1 členské státy zajistí, aby byly k dispozici digitální platformy pro správu žádostí, souvisejícího procesu a vyřizovaných rozhodnutí.

Tyto platformy poskytují přístup k příslušným údajům o životním prostředí a geologickým údajům a souvisejícím rozhodnutím, které jsou k dispozici na centrálním internetovém portálu uvedeném v čl. 10 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady [xxxxx].“;

(2)vkládá se nový článek 8a, který zní:

„Článek 8a

Neexistence alternativních nebo uspokojivých řešení a provedení kompenzačních opatření pro účely čl. 6 odst. 4 směrnice 92/43/EHS

14.Při posuzování, zda existují uspokojivá alternativní řešení k projektům infrastruktury přenosové nebo distribuční soustavy a souvisejícímu vybavení pro účely čl. 6 odst. 4 a čl. 16 odst. 1 směrnice 92/43/EHS, čl. 4 odst. 7 písm. d) směrnice 2000/60/ES a čl. 9 odst. 1 směrnice 2009/147/ES, je podmínka neexistence uspokojivých alternativ splněna, pokud neexistují uspokojivá alternativní řešení, která by umožnila dosáhnout stejného cíle daného projektu, pokud jde o rozvoj stejného výkonu pomocí stejné technologie ve stejném nebo podobném časovém rámci a bez výrazně vyšších nákladů.

15.Při provádění kompenzačních opatření pro projekty v oblasti infrastruktury přenosové nebo distribuční soustavy a související vybavení pro účely čl. 6 odst. 4 směrnice 92/43/EHS mohou členské státy v odůvodněných případech a v případě, že lze dostatečně prokázat, že plán nebo projekt neovlivní nevratně ekologické procesy nezbytné pro zachování struktury a funkcí lokality a neohrozí celkovou soudržnost sítě Natura 2000 před zavedením kompenzačních opatření, povolit, aby tato kompenzační opatření byla prováděna souběžně s uskutečňováním projektu. Členské státy mohou umožnit, aby tato kompenzační opatření mohla být v průběhu času upravena v souladu se zásadou předběžné opatrnosti v závislosti na tom, zda se významné negativní vlivy očekávají v krátkodobém, střednědobém nebo dlouhodobém horizontu.“;

(3)vkládá se nový článek 40a, který zní:

„Článek 40a

Rozvoj sítě a pravomoci k přijímání investičních rozhodnutí

1.Všichni provozovatelé přenosových soustav předkládají nejméně jednou za dva roky regulačnímu orgánu desetiletý plán rozvoje sítě založený na dosavadní a prognózované nabídce a poptávce po konzultaci se všemi příslušnými zúčastněnými stranami v souladu s odst. 2 písm. c). Tento plán rozvoje sítě obsahuje účinná opatření s cílem zajistit přiměřenost soustavy a bezpečnost dodávek. Provozovatel přenosové soustavy zveřejní desetiletý plán rozvoje sítě na svých internetových stránkách.

Členské státy usilují o zajištění koordinovaného plánování v rámci příslušných desetiletých plánů rozvoje sítě pro zemní plyn, vodík a elektřinu.

2.Desetiletý plán rozvoje sítě zejména:

(a)určuje pro potřeby účastníků trhu, kterou hlavní přenosovou infrastrukturu je třeba vybudovat nebo modernizovat v průběhu příštích deseti let a v průběhu příštích patnácti let, s přihlédnutím k potenciálu preventivních investic, které by umožnily uspokojit budoucí potřeby soustavy;

(b)přednostně zváží využití zdrojů v rámci nefosilní flexibility podle nařízení (EU) 2019/943, bezdrátových řešení podle nařízení (EU) [nařízení TEN-E podle návrhu COM(2025) xxxx] a dalších alternativ k rozšíření soustavy;

(c)vychází ze společného scénáře vypracovaného každé dva roky podle článku 55 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1788 50 , který musí být v souladu s ústředním scénářem a aspekty citlivosti vypracovanými v souladu s článkem 11 nařízení (EU) [nařízení TEN-E podle návrhu COM(2025) xxxx];

(d)je v souladu s integrovaným vnitrostátním plánem v oblasti energetiky a klimatu a jeho aktualizacemi, zohledňuje aktuální stav integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu předložených v souladu s nařízením (EU) 2018/1999, je v souladu s cíli stanovenými směrnicí (EU) 2018/2001, řídí se zásadou „energetická účinnost v první řadě“ v souladu s článkem 27 směrnice (EU) 2023/1791 a podporuje cíl klimatické neutrality stanovený v čl. 2 odst. 1 a čl. 4 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1119 51 ;

(e)zahrnuje veškeré investice, o nichž již bylo rozhodnuto, a určuje nové investice, které musí být provedeny v příštích třech letech;

(f)stanovuje časový rámec pro všechny investiční projekty.

3.K novým projektům v oblasti infrastruktury musí být připojeno vysvětlení, jak byla zohledněna bezdrátová řešení, zdroje v rámci nefosilní flexibility nebo jiné alternativy k rozšíření soustavy.

4.Při vypracovávání desetiletého plánu rozvoje sítě provozovatel přenosové soustavy plně zohlední potenciál spojený s využitím odezvy strany poptávky, zařízení pro ukládání energie či jiných zdrojů jakožto alternativy k rozšiřování soustavy a také předpokládanou spotřebu a výměnu s jinými zeměmi a investiční plány celounijních a regionálních sítí.

5.Regulační orgán konzultuje desetiletý plán rozvoje sítě se všemi skutečnými nebo potenciálními uživateli soustavy otevřeně a transparentně. Osoby nebo podniky, které se prohlašují za potencionální uživatele soustavy, mohou být požádány o předložení odůvodnění takových prohlášení. Regulační orgán zveřejní výsledky konzultačního procesu, zejména možnou potřebu investic.

6.Regulační orgán desetiletý plán rozvoje sítě schválí nebo požádá o jeho změnu a prověří, zda plán pokrývá všechny investiční potřeby, na které bylo poukázáno během konzultačního procesu, a zda je v souladu s nezávazným desetiletým plánem rozvoje sítě pro celou Unii (dále jen „plán rozvoje sítě pro celou Unii“) uvedeným v čl. 30 odst. 1 písm. b) nařízení (EU) 2019/943. Vyvstanou-li jakékoli pochybnosti o souladu s plánem rozvoje sítě pro celou Unii, regulační orgán konzultuje ACER. Regulační orgán může po provozovateli přenosové soustavy požadovat, aby svůj desetiletý plán rozvoje sítě změnil.

Příslušné vnitrostátní orgány přezkoumají, zda je desetiletý plán rozvoje sítě v souladu s vnitrostátním plánem v oblasti energetiky a klimatu předloženým podle nařízení (EU) 2018/1999.

7.Regulační orgán sleduje a vyhodnocuje, jak je desetiletý plán rozvoje sítě prováděn.

8.V případech, kdy nezávislý provozovatel soustavy nebo nezávislý provozovatel přenosové soustavy, s výjimkou převažujících důvodů mimo jeho kontrolu, neprovede investici, která měla být podle desetiletého plánu rozvoje sítě provedena v příštích třech letech, členské státy zajistí, aby se regulační orgán zavázal přijmout alespoň jedno z níže uvedených opatření, s cílem zajistit provedení dané investice, pokud je tato investice na základě nejnovějšího desetiletého plánu rozvoje sítě stále relevantní:

(a)požádat provozovatele přenosové soustavy o provedení daných investic;

(b)zorganizovat nabídkové řízení otevřené libovolným investorům týkající se dané investice, nebo

(c)zavázat provozovatele přenosové soustavy, aby přijal navýšení kapitálu k financování nutných investic a umožnil nezávislým investorům podílet se na daném kapitálu.

9.Pokud regulační orgán využije svého oprávnění podle odst. 8 písm. b), může zavázat provozovatele přenosové soustavy, aby souhlasil s jedním nebo více z následujících opatření:

(a)financování jakoukoli třetí osobou;

(b)výstavba jakoukoli třetí osobou;

(c)budování dotčených nových aktiv provozovatelem samotným nebo

(d)provoz dotčených nových aktiv provozovatelem samotným.

Provozovatel přenosové soustavy poskytne investorům veškeré informace nutné pro uskutečnění investice, připojí nová aktiva k přenosové síti a obecně se vynasnaží co nejvíce podpořit provádění investičního projektu.

Příslušná finanční ujednání podléhají souhlasu regulačního orgánu.

10.Pokud regulační orgán využije svého oprávnění podle odstavce 8, jsou náklady daných investic pokryty odpovídající regulací sazeb.“;

(4)článek 51 se zrušuje;

(5)v čl. 59 odst. 1 se vkládá nové písmeno, které zní:

„bb)    schvalovat desetileté plány rozvoje sítě uvedené v článku 40a a požadovat jejich změnu;“.

Článek 3

Změny směrnice (EU) 2024/1788

Směrnice (EU) 2024/1788 se mění takto:

(1)článek 8 se mění takto:

(a)odstavec 1 se nahrazuje tímto:

„1.    Je-li pro výstavbu nebo provozování plynárenských zařízení, zařízení na výrobu vodíku a infrastruktury vodíkové soustavy vyžadováno povolení, jako je licence, povolení, koncese, souhlas nebo schválení, udělí členské státy nebo jimi určené příslušné orgány povolení k výstavbě nebo provozování takových zařízení, infrastruktury, potrubí nebo souvisejícího vybavení na svém území v souladu s odstavci 2 až 11 a odstavcem 16. Členské státy nebo jimi určené příslušné orgány mohou rovněž udělovat na stejném základě povolení pro dodávky zemního plynu a vodíku a povolení pro velkoodběratele.“;

(b)vkládají se nové odstavce 5a až 5d, které znějí:

„5a. Členské státy zajistí, aby si v případě, že v žádostech chybí studie, zprávy nebo dokumentace potřebné pro řízení, příslušné vnitrostátní orgány ve spolupráci s dalšími dotčenými relevantními orgány do tří měsíců od podání žádosti vyžádaly potřebné materiály od předkladatele projektu, přičemž uvedou jejich rozsah a úroveň podrobnosti.

Po uplynutí této lhůty si příslušný orgán ani žádný jiný dotčený relevantní orgán nevyžádá dodatečné informace, studie, zprávy nebo posouzení, s výjimkou případů, kdy došlo k podstatné změně projektu nebo jeho okolního prostředí, v jejímž důsledku přestala být původní kritéria, na nichž byla založena rozhodnutí, vhodná. V takových případech poskytne příslušný vnitrostátní orgán předkladateli projektu k žádosti o dodatečné informace řádné odůvodnění.

5b. Členské státy zajistí, aby příslušné vnitrostátní orgány byly vybaveny odpovídajícími technickými, finančními a lidskými zdroji, které jim umožní vydat rozhodnutí o povolení ve lhůtě stanovené v odstavci 5.

5c. V rámci řízení, v němž se uděluje povolení podle odstavce 1 pro zařízení na výrobu vodíku a infrastrukturu vodíkové soustavy, členské státy zajistí, aby v případě, že příslušné vnitrostátní orgány neodpoví ve lhůtě uvedené v odstavci 5, byly konkrétní kroky považovány za schválené, s výjimkou rozhodnutí v oblasti životního prostředí a případů, kdy ve vnitrostátním právním systému dotčeného členského státu není zásada tichého správního schválení zakotvena.

5d. Všechna rozhodnutí se zveřejňují, včetně konečných rozhodnutí vydaných v rámci tichého schválení poté, co příslušné orgány neodpověděly.“;

(c)v odstavci 8 se doplňuje nový pododstavec, který zní:

„Kontaktní místa mohou být stejná jako příslušné vnitrostátní orgány uvedené v článku 8 nařízení (EU) 2022/869 nebo kontaktní místa vymezená podle článku 16 směrnice (EU) 2018/2001.“;

(d)doplňuje se nový odstavec 16, který zní:

„16.    Pro správu povolení ve smyslu odstavce 1 tohoto článku členské státy zajistí, aby byly k dispozici digitální platformy pro zpracování žádostí, souvisejícího procesu a vyřizovaných rozhodnutí. Tyto platformy poskytují přístup k příslušným údajům o životním prostředí a geologickým údajům a souvisejícím rozhodnutím, které jsou k dispozici na centrálním internetovém portálu uvedeném v čl. 10 odst. 3 [xxxxx].“

Článek 4

Provedení

1.Členské státy do [dva roky od přijetí směrnice] uvedou v účinnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí. Znění těchto předpisů neprodleně sdělí Komisi.

Tyto předpisy přijaté členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu si stanoví členské státy.

2.Členské státy sdělí Komisi znění hlavních ustanovení vnitrostátních právních předpisů, které přijmou v oblasti působnosti této směrnice.

Článek 5

Vstup v platnost

Tato směrnice vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 6

Určení

Tato směrnice je určena členským státům.

V Bruselu dne

LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ A DIGITÁLNÍ VÝKAZ

1.RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU3

1.1.Název návrhu/podnětu3

1.2.Příslušné oblasti politik3

1.3.Cíle3

1.3.1.Obecné cíle3

1.3.2.Specifické cíle3

1.3.3.Očekávané výsledky a dopady3

1.3.4.Ukazatele výkonnosti3

1.4.Návrh/podnět se týká:4

1.5.Odůvodnění návrhu/podnětu4

1.5.1.Potřeby, které mají být uspokojeny v krátkodobém nebo dlouhodobém horizontu, včetně podrobného harmonogramu pro zahajovací fázi provádění podnětu4

1.5.2.Přidaná hodnota ze zapojení EU (může být důsledkem různých faktorů, např. přínosů z koordinace, právní jistoty, vyšší účinnosti nebo doplňkovosti). Pro účely tohoto oddílu se „přidanou hodnotou ze zapojení EU“ rozumí hodnota plynoucí z akce Unie, jež doplňuje hodnotu, která by jinak vznikla činností samotných členských států.4

1.5.3.Závěry vyvozené z podobných zkušeností v minulosti4

1.5.4.Slučitelnost s víceletým finančním rámcem a možné synergie s dalšími vhodnými nástroji5

1.5.5.Posouzení různých dostupných možností financování, včetně prostoru pro přerozdělení prostředků5

1.6.Doba trvání návrhu/podnětu a jeho finančního dopadu6

1.7.Předpokládaný způsob plnění rozpočtu6

2.SPRÁVNÍ OPATŘENÍ8

2.1.Pravidla pro sledování a podávání zpráv8

2.2.Systémy řízení a kontroly8

2.2.1.Odůvodnění navrhovaných způsobů plnění rozpočtu, mechanismů provádění financování, způsobů plateb a kontrolní strategie8

2.2.2.Informace o zjištěných rizicích a systémech vnitřní kontroly zřízených k jejich zmírnění8

2.2.3.Odhad a odůvodnění nákladové efektivnosti kontrol (poměr mezi náklady na kontroly a hodnotou souvisejících spravovaných finančních prostředků) a posouzení očekávané míry rizika výskytu chyb (při platbě a při uzávěrce)8

2.3.Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí9

3.ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU10

3.1.Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové položky10

3.2.Odhadovaný finanční dopad návrhu na prostředky12

3.2.1.Odhadovaný souhrnný dopad na operační prostředky12

3.2.1.1.Prostředky ze schváleného rozpočtu12

3.2.1.2.Prostředky z vnějších účelově vázaných příjmů17

3.2.2.Odhadovaný výstup financovaný z operačních prostředků22

3.2.3.Odhadovaný souhrnný dopad na správní prostředky24

3.2.3.1. Prostředky ze schváleného rozpočtu24

3.2.3.2.Prostředky z vnějších účelově vázaných příjmů24

3.2.3.3.Prostředky celkem24

3.2.4.Odhadované potřeby v oblasti lidských zdrojů25

3.2.4.1.Financované ze schváleného rozpočtu25

3.2.4.2.Financované z vnějších účelově vázaných příjmů26

3.2.4.3.Potřeby v oblasti lidských zdrojů celkem26

3.2.5.Odhadovaný dopad na investice související s digitálními technologiemi28

3.2.6.Slučitelnost se stávajícím víceletým finančním rámcem28

3.2.7.Příspěvky třetích stran28

3.3.Odhadovaný dopad na příjmy29

4.Digitální rozměr29

4.1.Požadavky digitálního významu30

4.2.Data30

4.3.Digitální řešení31

4.4.Posouzení interoperability31

4.5.Opatření na podporu digitálního provádění32

1.RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU 

1.1.Název návrhu/podnětu

1.2.Příslušné oblasti politik 

1.3.Cíle

1.3.1.Obecné cíle

1.3.2.Specifické cíle

1.3.3.Očekávané výsledky a dopady

Upřesněte účinky, které by návrh/podnět měl mít na příjemce / cílové skupiny.

1.3.4.Ukazatele výkonnosti

Upřesněte ukazatele pro sledování pokroku a dosažených výsledků.

1.4.Návrh/podnět se týká: 

 nové akce 

 nové akce následující po pilotním projektu / přípravné akci 52  

 prodloužení stávající akce 

 sloučení jedné či více akcí v jinou/novou akci nebo přesměrování jedné či více akcí na jinou/novou akci

1.5.Odůvodnění návrhu/podnětu 

1.5.1.Potřeby, které mají být uspokojeny v krátkodobém nebo dlouhodobém horizontu, včetně podrobného harmonogramu pro zahajovací fázi provádění podnětu

1.5.2.Přidaná hodnota ze zapojení EU (může být důsledkem různých faktorů, např. přínosů z koordinace, právní jistoty, vyšší účinnosti nebo doplňkovosti). Pro účely tohoto oddílu se „přidanou hodnotou ze zapojení EU“ rozumí hodnota plynoucí z akce Unie, jež doplňuje hodnotu, která by jinak vznikla činností samotných členských států.

1.5.3.Závěry vyvozené z podobných zkušeností v minulosti

1.5.4.Slučitelnost s víceletým finančním rámcem a možné synergie s dalšími vhodnými nástroji

1.5.5.Posouzení různých dostupných možností financování, včetně prostoru pro přerozdělení prostředků

1.6.Doba trvání návrhu/podnětu a jeho finančního dopadu

 Časově omezená doba trvání

–    s platností od [DD.MM.]RRRR do [DD.MM.]RRRR,

–    finanční dopad od RRRR do RRRR u prostředků na závazky a od RRRR do RRRR u prostředků na platby.

 Časově neomezená doba trvání

–Provádění s obdobím rozběhu od RRRR do RRRR,

–poté plné fungování.

1.7.Předpokládaný způsob plnění rozpočtu 53   

 Přímé řízení Komisí

– prostřednictvím jejích útvarů, včetně jejích zaměstnanců v delegacích Unie,

–    prostřednictvím výkonných agentur.

 Sdílené řízení s členskými státy

 Nepřímé řízení, při kterém jsou úkoly souvisejícími s plněním rozpočtu pověřeny:

– třetí země nebo subjekty určené těmito zeměmi,

– mezinárodní organizace a jejich agentury (upřesněte),

– Evropská investiční banka a Evropský investiční fond,

– subjekty uvedené v článcích 70 a 71 finančního nařízení,

– veřejnoprávní subjekty,

– soukromoprávní subjekty pověřené výkonem veřejné služby v rozsahu, v jakém jim byly poskytnuty dostatečné finanční záruky,

– soukromoprávní subjekty členského státu pověřené uskutečňováním partnerství veřejného a soukromého sektoru, kterým byly poskytnuty dostatečné finanční záruky,

– subjekty nebo osoby pověřené prováděním specifických akcí v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky podle hlavy V Smlouvy o Evropské unii a určené v příslušném základním právním aktu,

–subjekty usazené v členském státě, které se řídí soukromým právem členského státu nebo právem Unie a které mohou být v souladu s odvětvovými pravidly pověřeny vynakládáním finančních prostředků Unie nebo využíváním rozpočtových záruk Unie, pokud jsou tyto subjekty ovládány veřejnoprávními subjekty nebo soukromoprávními subjekty pověřenými výkonem veřejné služby a byly jim poskytnuty dostatečné finanční záruky ve formě společné a nerozdílné odpovědnosti kontrolních subjektů nebo rovnocenné finanční záruky, jež mohou být pro každou akci omezeny na maximální výši podpory Unie.

Poznámky

2.SPRÁVNÍ OPATŘENÍ 

2.1.Pravidla pro sledování a podávání zpráv 

2.2.Systémy řízení a kontroly 

2.2.1.Odůvodnění navrhovaných způsobů plnění rozpočtu, mechanismů provádění financování, způsobů plateb a kontrolní strategie

2.2.2.Informace o zjištěných rizicích a systémech vnitřní kontroly zřízených k jejich zmírnění

2.2.3.Odhad a odůvodnění nákladové efektivnosti kontrol (poměr mezi náklady na kontroly a hodnotou souvisejících spravovaných finančních prostředků) a posouzení očekávané míry rizika výskytu chyb (při platbě a při uzávěrce) 

2.3.Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí 

3.ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU 

3.1.Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové položky 

·Stávající rozpočtové položky

V pořadí okruhů víceletého finančního rámce a rozpočtových položek.

3.2.Odhadovaný finanční dopad návrhu na prostředky 

3.2.1.Odhadovaný souhrnný dopad na operační prostředky  57

–    Návrh/podnět nevyžaduje využití operačních prostředků.

–    Návrh/podnět vyžaduje využití operačních prostředků, jak je vysvětleno dále:

3.2.1.1.Prostředky ze schváleného rozpočtu

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

3.2.2.Odhadovaný výstup financovaný z operačních prostředků (nevyplňovat v případě decentralizovaných agentur)

Prostředky na závazky v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

3.2.3.Odhadovaný souhrnný dopad na správní prostředky 

–    Návrh/podnět nevyžaduje využití prostředků správní povahy.

–    Návrh/podnět vyžaduje využití prostředků správní povahy, jak je vysvětleno dále:

3.2.3.1. Prostředky ze schváleného rozpočtu

Potřebné prostředky na oblast lidských zdrojů a na ostatní výdaje správní povahy budou pokryty z prostředků GŘ, které jsou již vyčleněny na řízení akce a/nebo byly vnitřně přerozděleny v rámci GŘ a případně doplněny z dodatečného přídělu, který lze řídícímu GŘ poskytnout v rámci ročního přidělování a s ohledem na rozpočtová omezení.

3.2.4.Odhadované potřeby v oblasti lidských zdrojů 

–    Návrh/podnět nevyžaduje využití lidských zdrojů.

–    Návrh/podnět vyžaduje využití lidských zdrojů, jak je vysvětleno dále:

3.2.4.1.Financované ze schváleného rozpočtu

Odhad vyjádřete v přepočtu na plné pracovní úvazky (FTE) 62

Zaměstnanci potřební k provedení návrhu (v ekvivalentech plného pracovního úvazku):

Popis úkolů:

3.2.5.Odhadovaný dopad na investice související s digitálními technologiemi

Povinné: do níže uvedené tabulky by měl být zahrnut nejlepší odhad investic souvisejících s digitálními technologiemi, které návrh/podnět vyžaduje.

Pokud je to pro realizaci návrhu/podnětu nutné, měly by být prostředky z okruhu 4 výjimečně uvedeny v určeném řádku.

Prostředky z okruhů 1–3 by měly být vykázány jako „výdaje politiky v oblasti informačních technologií na operační programy“. Tyto výdaje se týkají provozního rozpočtu, který bude použit na opětovné použití / nákup / vývoj IT platforem/nástrojů přímo souvisejících s prováděním iniciativy a s nimi spojených investic (např. licence, studie, ukládání dat atd.). Informace uvedené v této tabulce by měly být v souladu s údaji uvedenými v oddíle 4 „Digitální rozměr“.

3.2.6.Slučitelnost se stávajícím víceletým finančním rámcem 

Návrh/podnět:

–    může být v plném rozsahu financován přerozdělením prostředků v rámci příslušného okruhu víceletého finančního rámce (VFR).

–    vyžaduje použití nepřiděleného rozpětí v rámci příslušného okruhu VFR a/nebo použití zvláštních nástrojů definovaných v nařízení o VFR.

–    vyžaduje revizi VFR.

3.2.7.Příspěvky třetích stran 

Návrh/podnět:

–    nepočítá se spolufinancováním od třetích stran.

–    počítá se spolufinancováním od třetích stran podle následujícího odhadu:

prostředky v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

 
3.3.    Odhadovaný dopad na příjmy 

–    Návrh/podnět nemá žádný finanční dopad na příjmy.

–    Návrh/podnět má tento finanční dopad:

–    na vlastní zdroje

–    na jiné příjmy

–    uveďte, zda je příjem účelově vázán na výdajové položky

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

U účelově vázaných příjmů upřesněte dotčené výdajové rozpočtové položky.

Jiné poznámky (např. způsob/vzorec výpočtu dopadu na příjmy nebo jiné údaje).

4.Digitální rozměr

4.1.Požadavky digitálního významu

4.2.Data

4.3.Digitální řešení

4.4.Posouzení interoperability

4.5.Opatření na podporu digitálního provádění

(1)    Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Evropské radě, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů „Kompas konkurenceschopnosti pro EU“, COM(2025) 30 final ze dne 29. ledna 2025.

(2)    Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů „Sdělení o Dohodě o čistém průmyslu: společný plán konkurenceschopnosti a dekarbonizace“ (COM(2025) 85 final ze dne 26. února 2025).

(3)    Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů „Akční plán pro cenově dostupnou energii Odhalení skutečné hodnoty energetické unie s cílem zajistit cenově dostupnější, účinnější a čistší energii pro všechny Evropany“, COM(2025) 79 final.

(4)    Závěry ze zasedání Evropské rady ze dne 23. října 2025.

(5)    Nařízení Rady (EU) 2022/2577 ze dne 22. prosince 2022, kterým se stanoví rámec pro urychlení zavádění energie z obnovitelných zdrojů, Úř. věst. L 335, 29.12.2022, s. 36.

(6)    Nařízení Rady (EU) 2024/223 ze dne 22. prosince 2023, kterým se mění nařízení (EU) 2022/2577, kterým se stanoví rámec pro urychlení zavádění energie z obnovitelných zdrojů.

(7)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/2413 ze dne 18. října 2023, kterou se mění směrnice (EU) 2018/2001, nařízení (EU) 2018/1999 a směrnice 98/70/ES, pokud jde o podporu energie z obnovitelných zdrojů, a zrušuje směrnice Rady (EU) 2015/652.

(8)    https://op.europa.eu/cs/publication-detail/-/publication/834f011b-e464-11ef-be2a-01aa75ed71a1

(9)

   Dialog o provádění týkající se povolování projektů v oblasti energie z obnovitelných zdrojů a související infrastruktury s komisařem Jørgensenem – Evropská komise, https://energy.ec.europa.eu/events/implementation-dialogue-permitting-renewable-energy-projects-and-related-infrastructure-commissioner-2025-06-11_en

(10)    Evropská komise, Balíček opatření pro trhy s vodíkem a dekarbonizovaným plynem, https://energy.ec.europa.eu/topics/markets-and-consumers/hydrogen-and-decarbonised-gas-market_en.

(11)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1788 ze dne 13. června 2024 o společných pravidlech pro vnitřní trh s plynem z obnovitelných zdrojů, se zemním plynem a s vodíkem, Úř. věst. L, 2024/1788.

(12)    Shromažďování informací a údajů o provádění revidované směrnice o posuzování vlivů na životní prostředí (2011/92/EU) ve znění směrnice 2014/52/EU, závěrečná zpráva společností Milieu, COWI a Eunomia pro Evropskou komisi, březen 2024, strana 25.

(13)    https://energy.ec.europa.eu/news/commission-collects-views-preparation-european-grids-package-2025-05-13_en

(14)    Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů – Akční plán pro cenově dostupnou energii Odhalení skutečné hodnoty energetické unie s cílem zajistit cenově dostupnější, účinnější a čistší energii pro všechny Evropany, COM(2025)79 final.

(15)    Konkrétně v článku 8 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1788 ze dne 13. června 2024 o společných pravidlech pro vnitřní trh s plynem z obnovitelných zdrojů, se zemním plynem a s vodíkem, Úř. věst. L, 2024/1788.

(16)    https://commission.europa.eu/topics/eu-competitiveness/draghi-report_en#paragraph_47059

(17)    Rada Evropské unie, 10279/25

(18)    [odkaz na nařízení o urychlení posuzování vlivů na životní prostředí]

(19)     Dialog o provádění týkající se posuzování vlivů na životní prostředí a povolování – Životní prostředí

(20)     Dialog o provádění týkající se povolování projektů v oblasti energie z obnovitelných zdrojů a související infrastruktury s komisařem Jørgensenem – Evropská komise

(21)    Evropský výbor regionů, „Výroční zpráva o stavu regionů a měst EU 2025“ (říjen 2025) (The state of regions and cities EU annual report 2025): Stav regionů a měst v Evropské unii | Evropský výbor regionů  

(22)    Závěrečnou zprávu naleznete zde: Technická podpora rozvoje a provádění politiky v oblasti obnovitelných zdrojů energie – Zjednodušení povolovacích a správních postupů pro zařízení na výrobu energie z obnovitelných zdrojů (RES Simplify) – Úřad pro publikace Evropské unie

(23)    Evropská komise: Generální ředitelství pro energetiku, COWI, Eclareon and Prognos, Monitoring the implementation of the Commission recommendation and guidance on speeding up permit-granting procedures for renewable energy and related infrastructure projects – Final report (Monitorování provádění doporučení a pokynů Komise k urychlení povolovacích postupů pro projekty v oblasti energie z obnovitelných zdrojů a související infrastruktury – Závěrečná zpráva), Úřad pro publikace Evropské unie, 2025, https://data.europa.eu/doi/10.2833/2257747  

(24)     www.ca-res.eu  

(25)    Viz poznámka pod čarou 18.

(26)    Evropská komise: Generální ředitelství pro energetiku, Milieu, Bruggeman, V., Vona, L., Moreira, G. et al, Study on national permit granting process applicable to energy transmission infrastructure projects with a focus on projects of common interest and projects of mutual interest under Chapter III of Regulation (EU) 2022/869 - Overview report (Studie o vnitrostátních povolovacích postupech pro projekty v oblasti energetické přenosové infrastruktury se zaměřením na projekty společného zájmu a projekty ve společném zájmu podle kapitoly III nařízení (EU) 2022/869 – Souhrnná zpráva), Úřad pro publikace Evropské unie, 2025,  https://data.europa.eu/doi/10.2833/2566900

(27)    Úř. věst. C , , s. .

(28)    Úř. věst. C , , s. .

(29)    Nařízení Rady (EU) 2022/2577 ze dne 22. prosince 2022, kterým se stanoví rámec pro urychlení zavádění energie z obnovitelných zdrojů (Úř. věst. L 335, 29.12.2022, s. 36, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2022/2577/oj ).

(30)    Nařízení Rady (EU) 2024/223 ze dne 22. prosince 2023, kterým se mění nařízení (EU) 2022/2577, kterým se stanoví rámec pro urychlení zavádění energie z obnovitelných zdrojů (Úř. věst. L, 2024/1343, 21.5.2024, ELI: http://data.europa.eu/eli/reco/2024/1343/oj).

(31)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/2413 ze dne 18. října 2023, kterou se mění směrnice (EU) 2018/2001, nařízení (EU) 2018/1999 a směrnice 98/70/ES, pokud jde o podporu energie z obnovitelných zdrojů, a zrušuje směrnice Rady (EU) 2015/652, (Úř. věst. L, 2023/2413, 31.10.2023, ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/2023/2413/oj).

(32)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001 ze dne 11. prosince 2018 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů (Úř. věst. L 328, 21.12.2018, s. 82, ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/2018/2001/oj ).

(33)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/944 ze dne 5. června 2019 o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou a o změně směrnice 2012/27/EU (Úř. věst. L 158, 14.6.2019, s. 125, ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/2019/944/oj).

(34)    Doporučení Komise (EU) 2024/1343 ze dne 13. května 2024 o urychlení povolovacích postupů pro projekty v oblasti energie z obnovitelných zdrojů a související infrastruktury (Úř. věst. L, 2024/1343, 21.5.2024, ELI:  http://data.europa.eu/eli/reco/2024/1343/oj ).

(35)    Evropská komise: Generální ředitelství pro energetiku, COWI, Eclareon and Prognos, Monitoring the implementation of the Commission recommendation and guidance on speeding up permit-granting procedures for renewable energy and related infrastructure projects – Final report (Monitorování provádění doporučení a pokynů Komise k urychlení povolovacích postupů pro projekty v oblasti energie z obnovitelných zdrojů a související infrastruktury – Závěrečná zpráva), Úřad pro publikace Evropské unie, 2025, s. 31.

(36)    WindEurope, 2024 Statistics and the outlook for 2025-2030 (Statistiky za rok 2024 a výhled na roky 2025–2030).

(37)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/92/EU ze dne 13. prosince 2011 o posuzování vlivů některých veřejných a soukromých záměrů na životní prostředí (Úř. věst. L 26, 28.1.2012, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/2011/92/oj).

(38)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1999 ze dne 11. prosince 2018 o správě energetické unie a opatření v oblasti klimatu, kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 663/2009 a (ES) č. 715/2009, směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/22/ES, 98/70/ES, 2009/31/ES, 2009/73/ES, 2010/31/EU, 2012/27/EU a 2013/30/EU, směrnice Rady 2009/119/ES a (EU) 2015/652 a zrušuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 525/2013 (Úř. věst. L 328, 21.12.2018, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2018/1999/oj).

(39)    Směrnice Rady 92/43/EHS ze dne 21. května 1992 o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (Úř. věst. L 206, 22.7.1992, s. 7, ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/1992/43/oj).

(40)    Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů – Akční plán pro cenově dostupnou energii – Odhalení skutečné hodnoty energetické unie s cílem zajistit cenově dostupnější, účinnější a čistší energii pro všechny Evropany (COM(2025)79 final).

(41)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1788 ze dne 13. června 2024 o společných pravidlech pro vnitřní trh s plynem z obnovitelných zdrojů, se zemním plynem a s vodíkem a o změně směrnice (EU) 2023/1791 a o zrušení směrnice 2009/73/ES ( Úř. věst. L, 2024/1788, 15.7.2024 , ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/2024/1788/oj ).

(42)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/869 ze dne 30. května 2022, kterým se stanoví hlavní směry pro transevropské energetické sítě, mění nařízení (ES) č. 715/2009, (EU) 2019/942 a (EU) 2019/943 a směrnice 2009/73/ES a (EU) 2019/944 a zrušuje nařízení (EU) č. 347/2013 ( Úř. věst. L 152, 3.6.2022, s. 45 , ELI:  http://data.europa.eu/eli/reg/2022/869/oj ).

(43)    Směrnice Rady 92/43/EHS ze dne 21. května 1992 o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin ( Úř. věst. L 206, 22.7.1992, s. 7 , ELI:  http://data.europa.eu/eli/dir/1992/43/oj ).

(44)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/147/ES ze dne 30. listopadu 2009 o ochraně volně žijících ptáků ( Úř. věst. L 20, 26.1.2010, s. 7 , ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/2009/147/oj ).

(45)    Směrnice Rady 92/43/EHS ze dne 21. května 1992 o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin ( Úř. věst. L 206, 22.7.1992, s. 7 , ELI:  http://data.europa.eu/eli/dir/1992/43/oj ).

(46)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES ze dne 23. října 2000, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky ( Úř. věst. L 327, 22.12.2000, s. 1 , ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/2000/60/oj).

(47)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/42/ES ze dne 27. června 2001 o posuzování vlivů některých plánů a programů na životní prostředí (Úř. věst. L 197, 21.7.2001, s. 30, ELI:  http://data.europa.eu/eli/dir/2001/42/oj ).

(48)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/147/ES ze dne 30. listopadu 2009 o ochraně volně žijících ptáků ( Úř. věst. L 20, 26.1.2010, s. 7 , ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/2009/147/oj ).

(49)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/92/EU ze dne 13. prosince 2011 o posuzování vlivů některých veřejných a soukromých záměrů na životní prostředí ( Úř. věst. L 26, 28.1.2012, s. 1 , ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/2011/92/oj).

(50)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1788 ze dne 13. června 2024 o společných pravidlech pro vnitřní trh s plynem z obnovitelných zdrojů, se zemním plynem a s vodíkem a o změně směrnice (EU) 2023/1791 a o zrušení směrnice 2009/73/ES ( Úř. věst. L, 2024/1788, 15.7.2024 , ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/2024/1788/oj ).

(51)

   Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1119 ze dne 30. června 2021, kterým se stanoví rámec pro dosažení klimatické neutrality a mění nařízení (ES) č. 401/2009 a nařízení (EU) 2018/1999 („evropský právní rámec pro klima“) ( Úř. věst. L 243, 9.7.2021, s. 1 , ELI:  http://data.europa.eu/eli/reg/2021/1119/oj ).

(52)    Uvedené v čl. 58 odst. 2 písm. a) nebo b) finančního nařízení.

(53)    Vysvětlení způsobů plnění rozpočtu spolu s odkazem na finanční nařízení jsou k dispozici na stránkách BUDGpedia: https://myintracomm.ec.europa.eu/corp/budget/financial-rules/budget-implementation/Pages/implementation-methods.aspx .

(54)    RP = rozlišené prostředky / NRP = nerozlišené prostředky.

(55)    ESVO: Evropské sdružení volného obchodu.

(56)    Kandidátské země a případně potenciální kandidáti ze západního Balkánu.

(57)    Částky po roce 2027 jsou orientační a nepředjímají výsledek probíhajících jednání o příštím víceletém finančním rámci.

(58)    Technická a/nebo administrativní pomoc a výdaje na podporu provádění programů a/nebo akcí EU (bývalé položky „BA“), nepřímý výzkum, přímý výzkum.

(59)    Nezbytné prostředky by měly být stanoveny na základě údajů o průměrných ročních nákladech, které jsou k dispozici na příslušných internetových stránkách BUDGpedia.

(60)    Výstupy se rozumí produkty a služby, které mají být dodány (např. počet financovaných studentských výměn, počet vybudovaných kilometrů silnic atd.).

(61)    Popsaný v oddíle 1.3.2. „Specifické cíle“.

(62)    Pod tabulkou prosím upřesněte, kolik plných pracovních úvazků v rámci uvedeného počtu je již přiděleno na řízení akce a/nebo může být přerozděleno v rámci vašeho GŘ a jaké jsou vaše čisté potřeby.

(63)    Pokud jde o tradiční vlastní zdroje (cla, dávky z cukru), je třeba uvést čisté částky, tj. hrubé částky po odečtení 20 % nákladů na výběr.