EVROPSKÁ KOMISE

Ve Štrasburku dne 17.6.2025

COM(2025) 826 final

2025/0826(COD)

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,

kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2402 ze dne 12. prosince 2017, kterým se stanoví obecný rámec pro sekuritizaci a vytváří se zvláštní rámec pro jednoduchou, transparentní a standardizovanou sekuritizaci

(Text s významem pro EHP)

{SEC(2025) 825 final} - {SWD(2025) 826 final} - {SWD(2026) 825 final}

DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1.SOUVISLOSTI NÁVRHU

•Odůvodnění a cíle návrhu

Oživení evropského sekuritizačního trhu může pomoci zvýšit objem finančních prostředků, které má reálná ekonomika k dispozici. To je důležitější než kdy jindy v současném hospodářském a geopolitickém prostředí, jelikož k tomu, aby si udržela svou odolnost a konkurenceschopnost, potřebuje Unie významné investice. Dobře fungující sekuritizační trhy mohou přispět k vyššímu hospodářskému růstu a usnadnit financování strategických cílů Unie, včetně investic do ekologické, digitální a sociální transformace, a to tím, že bankám umožní převést rizika na subjekty, které jsou k nesení rizik nejvhodnější, a uvolnit tak svůj kapitál. Očekává se, že banky tento kapitál použijí k poskytování dalších úvěrů domácnostem a podnikům, a to i malým a středním podnikům (MSP). Přerozdělováním rizika v rámci širšího finančního systému může sekuritizace také poskytnout investorům na kapitálovém trhu více investičních příležitostí. Současný sekuritizační rámec EU brání hospodářství EU ve využívání řady výhod, které sekuritizace může nabídnout.

Sekuritizaci jako prostředek k posílení úvěrové kapacity bank Evropské unie pro potřeby financování priorit EU, včetně obrany, vytvoření hlubších kapitálových trhů, budování unie úspor a investic a zvýšení konkurenceschopnosti EU doporučily zprávy Enrica Letty 1 a Maria Draghiho 2 .

Evropská rada požádala Evropskou komisi, aby určila opatření k oživení evropského sekuritizačního trhu, mimo jiné „prostřednictvím regulačních a obezřetnostních změn s využitím dostupného manévrovacího prostoru“ 3 a aby v roce 2025 urychleně navrhla revidovaný sekuritizační rámec 4 . Řada zúčastněných stran, včetně emitentů, investorů a orgánů dohledu, rovněž vyzývá k přijetí opatření k odstranění překážek, které brání rozvoji sekuritizačního trhu v EU 5 .

Sekuritizační rámec EU byl zaveden po finanční krizi v roce 2008 a reagoval na obavy z rizikových sekuritizací v USA. V té době byly k obnovení dobré pověsti sekuritizačního trhu, který trpěl nedostatečnou ochranou a velkou nedůvěrou investorů, považovány za nezbytné přísné požadavky. Nyní, když jsou vhodné záruky pevně zakotveny v organizaci trhu a sekuritizace znovu získává důvěru investorů, je třeba najít lepší rovnováhu mezi zárukami a možnostmi růstu – jak pro investice, tak pro emise. Ze zkušeností s tímto rámcem vyplývá, že je příliš konzervativní a omezuje potenciální využití sekuritizací v EU. Vysoké provozní náklady a příliš konzervativní kapitálové požadavky brání přístupu řady emitentů a investorů na sekuritizační trh.

Cílem přezkumu je ocenit opatření ke zmírnění rizik zavedená v regulačním sekuritizačním rámci EU a dohledovém rámci v EU, která významně snížila rizika spojená se sekuritizačními transakcemi, jakož i dobrou úvěrovou výkonnost sekuritizací v EU. Tento návrh přispívá k plnění priority Komise na období 2024–2029 „Nový plán pro udržitelnou prosperitu a konkurenceschopnost Evropy“. Návrh je součástí unie úspor a investic 6 , která je základním kamenem mandátu Komise na období 2024–2029, a je první legislativní iniciativou v rámci unie úspor a investic. Zároveň je důležité si uvědomit, že přezkum sekuritizace není sám o sobě „zázračným řešením“. Projekt unie úspor a investic zahrnuje k dosažení svých cílů širokou škálu dalších a doplňkových opatření. Evropská komise nicméně očekává, že změny obezřetnostních požadavků a požadavků, které nejsou obezřetnostní, jež tento balíček návrhů předpokládá, přimějí finanční instituce k většímu zapojení do sekuritizační činnosti a, což je důležité, k využití výsledné kapitálové úlevy k dalšímu úvěrování.

Cílem navrhované revize sekuritizačního rámce je odstranit nepřiměřené překážky pro emise a investice na sekuritizačním trhu EU, konkrétně prostřednictvím:

·snížení nepřiměřených provozních nákladů pro emitenty a investory při zachování odpovídajících norem transparentnosti, ochrany investorů a dohledu,

·úpravy obezřetnostního rámce pro banky a pojistitele tak, aby lépe zohledňoval skutečná rizika a odstranil nepřiměřené obezřetnostní náklady při vydávání sekuritizací a investování do nich, a zároveň chránil finanční stabilitu.

Hlavní záruky finanční stability rámce (ponechání si rizika, zákaz resekuritizace, přísné normy v oblasti poskytování úvěrů) nebudou touto reformou dotčeny. Navrhované změny jsou navíc doprovázeny změnami dohledového rámce, které zlepšují sbližování dohledu a zajišťují, aby byl dohledový rámec vhodný pro rostoucí sekuritizační trh EU.

Cílem revize sekuritizačního rámce EU je odstranit nepřiměřené překážky, které brání růstu a rozvoji sekuritizačního trhu EU, aniž by však vznikla rizika pro finanční stabilitu, integritu trhu nebo ochranu investorů. Za tímto účelem jsou navrhované reformy pečlivě zaměřeny na řešení konkrétních překážek pro emise a (nebankovní) investice. Přezkum předpokládá změny čtyř právních aktů:

·legislativní návrh, kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2402 (dále jen „nařízení o sekuritizaci“) 7 ), které stanoví pravidla pro produkty a pravidla chování pro emitenty a investory

·návrh na změnu nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 dále jen („ nařízení o kapitálových požadavcích“ nebo „CRR“ 8 ), které stanoví kapitálové požadavky pro banky, které drží sekuritizaci a investují do ní, jakož i

·změny dvou nařízení v přenesené pravomoci: nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/61 (dále jen „akt v přenesené pravomoci o ukazateli krytí likvidity (LCR)“ 9 ), které upravuje kritéria způsobilosti aktiv, jež mají být zahrnuta do rezervy v oblasti likvidity bank, a nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/35 (dále jen „akt v přenesené pravomoci Solventnost II (SII)“ 10 ), které upravuje kapitálové požadavky pro pojišťovny a zajišťovny.

Cílem zamýšlených změn je rámec cíleně vylepšit, nikoli jej zcela přepracovat. Na tyto změny je třeba pohlížet jako na celek, protože žádná z jednotlivých složek sama o sobě nedosáhne požadovaného výsledku. Prvky balíčku se týkají jak strany nabídky, tak strany poptávky na trhu a za účelem dosažení požadovaného dopadu se vzájemně podporují. Zjednodušení požadavků na podávání zpráv a snížení kapitálových požadavků omezí překážky vstupu na trh a zlevní bankám vytváření sekuritizací. Zjednodušení náležité péče a změna kapitálových požadavků a zacházení s likviditou usnadní a zatraktivní investování do sekuritizace. Větší a dynamičtější investorská základna bude také motivovat k většímu počtu emisí. Oživení sekuritizačního trhu EU je složitou záležitostí, která vyžaduje změny různých částí rámce, aby se podpořila nabídka a poptávka na sekuritizačním trhu.

Samotná regulace může stimulovat rozvoj tohoto trhu jen do určité míry: zapojit se a přispět svým dílem musí také účastníci trhu, např. přijetím norem a celoodvětvových iniciativ zaměřených na konkrétní segmenty – bez úsilí účastníků trhu nebude možné trh rozšířit.

Tento přezkum vycházel z různých podkladů, mimo jiné ze zprávy orgánu EBA o převodu významných rizik z roku 2020 , zprávy rady ESRB o sledování systémových rizik na sekuritizačním trhu EU z roku 2020, zprávy Komise o fungování nařízení o sekuritizaci z roku 2022 , doporučení Společného výboru evropských orgánů dohledu k obezřetnostnímu rámci z roku 2022 , cílené konzultace o fungování sekuritizačního rámce z roku 2024 a Zpráva Společného výboru o provádění a fungování sekuritizačního rámce z roku 2025. Komise rovněž uspořádala řadu dvoustranných setkání se zúčastněnými stranami a v červenci 2024 uspořádala seminář, na němž se diskutovalo o názorech zúčastněných stran na sekuritizační rámec EU.

Z časového hlediska přijímá Komise změny nařízení o sekuritizaci a nařízení o kapitálových požadavcích společně. Ve stejný den by měl být na portále Podělte se o svůj názor zveřejněn návrh změn nařízení v přenesené pravomoci o ukazateli krytí likvidity, který bude konzultován po dobu čtyř týdnů. Komise plánuje přijmout návrh změn nařízení v přenesené pravomoci Solventnost II v rámci širšího balíčku změn tohoto nařízení, který by měl být zveřejněn ke konzultaci v druhé polovině července tohoto roku.

•Soulad s platnými předpisy v této oblasti politiky

Tento návrh uvádí ustanovení o pověření úkoly v oblasti náležité péče do souladu s ustanoveními obsaženými ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2011/61/EU (dále jen „směrnice o správcích alternativních investičních fondů (AIFMD) “) 11 .

Kromě legislativních změn obsažených v tomto balíčku Komise rovněž zvažuje změnu limitu emitenta uvedeného ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2009/65/ES o subjektech kolektivního investování (dále jen „směrnice o SKIPCP“) 12 v souvislosti s nadcházejícím celkovým přezkumem směrnice o SKIPCP. Směrnice o SKIPCP ukládá fondům SKIPCP limit, podle kterého nesmí nabýt více než 10 % dluhových cenných papírů téhož emitenta. V případě sekuritizace to znamená, že fondy SKIPCP mohou investovat do jedné sekuritizační emise pouze do výše 10 %, protože za emitenta se považuje samotný sekuritizační subjekt.

•Soulad s ostatními politikami Unie

Tím, že tento návrh činí ze sekuritizačního rámce EU rámec, který je méně zatěžující a více založen na zásadách, přispívá také k současnému úsilí celé Komise o snížení byrokracie a zjednodušení podnikatelského prostředí, které bylo oznámeno v pracovním programu Komise na rok 2025.

Přezkum sekuritizačního rámce je rovněž v souladu s širší strategií Evropské komise pro oživení hospodářství EU, jak uvádí Kompas konkurenceschopnosti . Odstraněním nepřiměřených překážek pro emise a investice na sekuritizačním trhu EU chce Komise zajistit, aby hospodářství EU mohlo využívat více možností v oblasti sdílení rizik a financování, a tím podpořit hospodářský růst a konkurenceschopnost EU.

Část zjištěných překážek pro emise a investice vyplývá z vysokých provozních nákladů spojených s regulací. Odstranění těchto nákladů je proto také v souladu se sdělením Komise „ Jednodušší a rychlejší Evropa “, které klade důraz na snížení regulační zátěže domácností i podniků.

Návrh je v souladu s cílem Unie chránit finanční stabilitu tím, že zajistí, aby sekuritizační trhy fungovaly transparentně, obezřetně a odolně.

2.PRÁVNÍ ZÁKLAD, SUBSIDIARITA A PROPORCIONALITA

•Právní základ

•Subsidiarita (v případě nevýlučné pravomoci) 

Sekuritizační produkty tvoří důležitý segment finančních trhů Unie a přispívají k finanční integraci Unie. Sekuritizace propojuje finanční instituce z různých odvětví finančních trhů a z různých členských států a jurisdikcí mimo EU, a pokud není řádně regulována, může vyvolat problémy v oblasti finanční stability. Sekuritizace proto vyžaduje regulaci na úrovni Unie.

Návrh se především zabývá určitými ustanoveními o náležité péči, transparentnosti a dohledu 13 . Jednotné uplatňování těchto regulačních ustanovení v budoucnu a existenci dobře fungujícího regulačního rámce pro přijímání a provádění sekuritizace a podnikání na celém jednotném trhu mohou zaručit pouze opatření na úrovni EU. To je důležité zejména proto, že je většina sekuritizací v EU soustředěna v několika členských státech EU. Pro usnadnění přeshraničních sekuritizací, a zejména pro umožnění této činnosti v členských státech, kde je v současné době sekuritizace celkově málo rozšířená, je zásadní regulační rámec platný v celé Unii. Možnosti členských států přijímat vnitrostátní opatření jsou omezené vzhledem k tomu, že stávající sekuritizační rámec EU již stanoví harmonizovaný soubor pravidel na úrovni EU a změny na vnitrostátní úrovni by byly v rozporu s platným právem Unie.

•Proporcionalita

Politická rozhodnutí zároveň nepřekračují rámec toho, co je nezbytné k dosažení stanovených cílů, a neprovádějí úplnou revizi regulačního rámce.

•Volba nástroje

3.VÝSLEDKY HODNOCENÍ EX POST, KONZULTACÍ SE ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A POSOUZENÍ DOPADŮ

•Hodnocení ex post / kontroly účelnosti platných právních předpisů

Hodnocení sekuritizačního rámce bylo provedeno za období ode dne zahájení uplatňování sekuritizačního rámce (1. ledna 2019) do současnosti. Jeho oblast působnosti zahrnuje právní rámec jako celek (nařízení o sekuritizaci, příslušné části nařízení CRR, aktu v přenesené pravomoci o ukazateli krytí likvidity a aktu v přenesené pravomoci Solventnost II, které se týkají sekuritizačních transakcí).

V souladu se souborem nástrojů pro zlepšování právní úpravy zkoumá, zda byly během doby uplatňování sekuritizačního rámce splněny jeho cíle (účinnost) a zda jsou i nadále vhodné (relevance) a zda byl rámec účinný při dosahování svých cílů po zohlednění nákladů a přínosů spojených s jeho uplatňováním (efektivita). V hodnocení se rovněž posuzuje, zda sekuritizační rámec jako právní předpis na úrovni Unie přinesl přidanou hodnotu (přidaná hodnota EU) a zda je v souladu s ostatními souvisejícími právními předpisy (soudržnost). Hodnocení bylo provedeno souběžně s posouzením dopadů, které je přiloženo k návrhu revize sekuritizačního rámce.

Hodnocení dospělo k závěru, že sekuritizační rámec byl při plnění svých původních cílů částečně úspěšný. Podpořil normalizaci procesů a postupů a částečně vyřešil nejistotu v oblasti regulace. I přes zavedená zlepšení v oblasti regulace se však podařilo odstranit stigma spojené se sekuritizací a odstranit regulatorní nevýhody u jednoduchých a transparentních sekuritizací jen částečně. Rámec navíc nebyl úspěšný při snižování vysokých provozních nákladů ani při výrazném rozšiřování sekuritizačního trhu v EU.

V důsledku toho hodnocení dospělo k závěru, že aby sekuritizace mohla významně přispět ke zlepšení financování hospodářství EU a k dalšímu rozvoji unie úspor a investic, je třeba vyvinout větší úsilí. Hodnocení konkrétně dospělo k závěru, že vysoce normativní právní požadavky v oblasti transparentnosti a náležité péče vedou k vysokým provozním nákladům pro emitenty a investory v sekuritizacích a že vhodnější by mohl být přístup, který je více založen na zásadách. Obezřetnostní rámec pro banky a pojišťovny není dostatečně citlivý na rizika a u některých sekuritizačních transakcí panuje nepřiměřeně vysoký nedostatek kapitálové neutrality. Proto je v zájmu odstranění nepřiměřených obezřetnostních překážek nutné provést revizi obezřetnostního zacházení se sekuritizacemi.

•Konzultace se zúčastněnými stranami

Dne 3. července 2024 uspořádala Komise seminář o sekuritizaci, na který pozvala zástupce bankovního sektoru / bankovních asociací, ministerstev, evropských orgánů dohledu, jednotného mechanismu dohledu Evropské centrální banky, Evropské investiční banky, pojistitelů, správců aktiv, nevládních organizací a penzijních fondů, aby se podělili o své názory.

V období od 19. února 2025 do 26. března 2025 byla aktivní výzva k předložení faktických podkladů 15 , jejímž cílem bylo požádat zúčastněné strany o zpětnou vazbu k přezkumu sekuritizačního rámce. Zúčastněné strany byly požádány o vyjádření svého názoru na to, jak na problém nahlíží Komise, o své připomínky k možným řešením, jakož i o poskytnutí veškerých relevantních informací. Na výzvu k předložení faktických podkladů odpovědělo a své názory předložilo 34 respondentů 16 . Z těchto 34 respondentů odpovědělo 26 respondentů 17 také na cílenou konzultaci v roce 2024, přičemž jejich názory zůstaly v podstatě stejné. Body, jež uvedli respondenti, kteří odpověděli poprvé, se rovněž shodovaly se zpětnou vazbou z dříve obdržených cílených konzultací.

•Sběr informací a využití výsledků odborných konzultací

Při vypracovávání tohoto návrhu byly využity rozsáhlé odborné podklady, včetně konzultací se zúčastněnými stranami, schůzek a analytické práce provedené evropskými orgány dohledu. Evropské orgány dohledu zejména dodaly v letech 2021 a 2025 zprávy Společného výboru o provádění a fungování nařízení o sekuritizaci podle článku 44 18 . Tyto zprávy se zaměřily na provádění obecných požadavků vztahujících se na sekuritizace, včetně požadavků na ponechání si rizika, náležitou péči a transparentnost, a specifických požadavků týkajících se STS sekuritizace, a to s ohledem na původní cíl rámců přispět k řádnému oživení sekuritizačního rámce EU.

Vnitrostátní orgány byly konzultovány v rámci Pracovní skupiny pro Euroskupinu+, Výboru Rady pro finanční služby a Odborné skupiny Komise pro bankovnictví, platební styk a pojišťovnictví. Několik členských států rovněž odpovědělo na cílenou konzultaci prostřednictvím svých ministerstev financí a zapojilo se do bilaterálních jednání s Komisí.

•Posouzení dopadů

•Účelnost právních předpisů a zjednodušení

Návrh zjednodušuje a zpřesňuje stávající právní předpisy vztahující se na sekuritizace s cílem zvýšit efektivitu sekuritizačního trhu. Proto má význam pro Program pro účelnost a účinnost právních předpisů (REFIT). Upřednostňovaná možnost týkající se nařízení o sekuritizaci zahrnuje zjednodušení povinností v oblasti náležité péče pro podniky a účinnější rámec transparentnosti. Omezením těchto povinností se podnikům sníží náklady na dodržování předpisů, což umožní vyčlenit více zdrojů na hlavní podnikatelské činnosti. I když emitenti možná budou mít určité jednorázové náklady na přizpůsobení, opakované snížení administrativní zátěže by mělo tyto počáteční výdaje převážit. Tato opatření mají prostřednictvím cílených úprav a strategického zjednodušení zvýšit kapacitu trhu, přilákat širší základnu investorů a podpořit hospodářský růst – a zároveň zachovat odolný a transparentní finanční ekosystém.

•Základní práva

Není pravděpodobné, že by tento návrh měl přímý dopad na práva zakotvená v Listině základních práv Evropské unie. Opatření ke zjednodušení a zvýšení účinnosti se přímo netýkají otázek souvisejících s osobními údaji nebo soukromím. Aby byla zajištěna bezpečnost a soukromí všech osobních údajů zahrnutých do procesu sekuritizace, musí však být změny norem týkajících se zpřístupňování informací a podávání zpráv v souladu se stávajícími právními předpisy o ochraně údajů.

Cílem návrhu je snížit vysoké provozní náklady a odstranit nepřiměřené obezřetnostní překážky a zároveň zabránit nepřiměřenému snížení ochrany a zamezit pobídkám k podstupování nadměrného rizika. Představuje tedy rovnováhu mezi potřebou ekonomických stimulů a zachováním přísných norem, čímž se minimalizují negativní společenské dopady. Celkově lze říci, že ačkoli se navrhovaná opatření zaměřují především na finanční regulaci, mohou mít potenciální nepřímé přínosy, které mají podpůrný a udržitelný dopad na sociální oblast, životní prostředí a základní práva. Zajištění stabilního sekuritizačního trhu nepřímo přispívá k ochraně základních hospodářských práv tím, že podporuje finanční stabilitu prostřednictvím diverzifikace rizik.

4.ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY

5.OSTATNÍ PRVKY

•Plány provádění a způsoby monitorování, hodnocení a podávání zpráv

•Podrobné vysvětlení konkrétních ustanovení návrhu

Vzájemné působení a soulad mezi prvky balíčku 

Tento návrh nařízení je součástí širšího přezkumu sekuritizace, který zahrnuje změny dvou nařízení (kromě nařízení o sekuritizaci a nařízení CRR) a dvou aktů v přenesené pravomoci (aktu v přenesené pravomoci o ukazateli krytí likvidity a aktu v přenesené pravomoci Solventnost II). Navrhované změny by měly být vnímány jako soubor opatření, který komplexně řeší problémy týkající se nabídky a poptávky na sekuritizačním trhu.

Návrh objasňuje, že obsluhovatel je subjekt, který každodenně spravuje seskupení pohledávek nabytých za úplatu nebo podkladových úvěrových expozic a který spadá do oblasti působnosti nařízení (EU) 2017/2402 (dále jen „nařízení o sekuritizaci“). Tato změna je upřesněním a nemá za cíl rozšířit oblast působnosti, protože na obsluhovatele se již nařízení o sekuritizaci vztahuje.

Definice (článek 2)

V čl. 2 bodech 32 a 33 jsou definovány veřejné a soukromé sekuritizace. Konkrétně se za „veřejnou sekuritizaci“ považuje sekuritizace, která splňuje některou z následujících podmínek:

i) musí být vypracován prospekt;

ii) dluhopisy tvořící sekuritizované pozice jsou přijímány k obchodování ve zvláštních obchodních systémech;

iii) sekuritizace je obecně nabízena investorům a konkrétní podmínky nelze mezi stranami sjednat, což znamená, že transakce je investorům nabízena podle zásady „ber, nebo nech být“.

Soukromá sekuritizace je sekuritizace, která nesplňuje žádné z výše uvedených kritérií – nemá prospekt, není přijímána k obchodování a její podmínky jsou dvoustranně sjednávány mezi původcem a malou skupinou investorů. Vyjasnění definice veřejných a soukromých sekuritizací je zvláště důležité pro uplatňování požadavků na transparentnost.

Náležitá péče (článek 5)

V zájmu zjednodušení a zefektivnění investic do sekuritizací v Unii se mění článek 5 nařízení (EU) 2017/2402. Požadavky na ověřování (čl. 5 odst. 1 a čl. 5 odst. 3 písm. c)) jsou pro investory zrušeny vždy, když je prodávající strana odpovědná za dodržování příslušných ustanovení vztahujících se na prodávající stranu usazena v Unii a je nad ní vykonáván dohled. Kromě toho se posouzení rizik v čl. 5 odst. 3 písm. a) a čl. 5 odst. 3 písm. b) nařízení (EU) 2017/2402 stává více založeným na zásadách, a to odstraněním podrobného seznamu strukturálních prvků, které musí investoři zkontrolovat, a objasněním v bodě odůvodnění, že posouzení náležité péče by mělo být přiměřené riziku sekuritizace. Písemné postupy podle čl. 5 odst. 4 nařízení (EU) 2017/2402 se rovněž stávají více založenými na zásadách tím, že se z čl. 5 odst. 4 písm. a) druhého pododstavce nařízení (EU) 2017/2402 odstraňuje podrobný seznam informací. Transakcím na sekundárním trhu je poskytnuto dodatečných patnáct dní na doložení náležité péče. A konečně, pověření úkoly v oblasti náležité péče podle čl. 5 odst. 5 nařízení (EU) 2017/2402 je uvedeno do souladu s jinými odvětvovými právními předpisy, neboť pověřením úkoly se nepřenáší právní odpovědnost.

Požadavky na náležitou péči jsou zrušeny v případě, že za sekuritizovanou pozici plně ručí mezinárodní rozvojové banky, čímž z ní činí pozici s velmi nízkým rizikem. To znamená, že investoři mohou do těchto pozic investovat bez provádění důkladných kontrol.

Mírnější náležitá péče, konkrétně prostřednictvím zproštění požadavků na ověřování a dokumentaci, se uplatní v případě, že sekuritizace zahrnuje tranši první ztráty, která je zaručena nebo držena úzce vymezeným seznamem veřejných subjektů a tato tranše představuje alespoň 15 % nominální hodnoty sekuritizovaných expozic.

V případě investic do pozic emitovaných emitenty ze zemí mimo EU budou investoři i nadále povinni ověřovat, zda je daná transakce v souladu s pravidly EU.

Ponechání si rizika (článek 6)

Požadavek na ponechání si rizika se neuplatní v případě, že sekuritizace zahrnuje tranši první ztráty, která je zaručena nebo držena úzce vymezeným seznamem veřejných subjektů a tato tranše představuje alespoň 15 % nominální hodnoty sekuritizovaných expozic.

Transparentnost (článek 7)

Aby se snížila zátěž emitentů spojená s podáváním zpráv, měly by být revidovány šablony pro podávání zpráv obsažené v nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/1224 a v prováděcím nařízení Komise (EU) 2020/1225. Zejména by měl být výrazně snížen počet povinně vyplňovaných polí – alespoň o 35 %, nebo i více, pokud je to možné. Aby se ještě více snížila zátěž subjektů podávajících zprávy při plnění požadavků, mělo by se při přezkumu zvážit rozlišení povinně a nepovinně vyplňovaných polí. Kromě toho by šablony pro podávání zpráv neměly vyžadovat informace na úrovni úvěrů, pokud jsou podkladové expozice vysoce granulární a krátkodobé (například expozice z kreditních karet nebo některé spotřebitelské úvěry). Přezkum šablon pro podávání zpráv by měl s ohledem na výše uvedené zásady stanovené v tomto návrhu provést sekuritizační podvýbor Společného výboru evropských orgánů dohledu pod vedením orgánu EBA ve spolupráci s ostatními evropskými orgány dohledu.

Šablona pro podávání zpráv o soukromých sekuritizacích by měla být mnohem jednodušší než šablona pro veřejné sekuritizace a měla by být zaměřena pouze na potřeby orgánů dohledu. Aby se minimalizovaly náklady na provádění pro odvětví, měla by tato šablona úzce navazovat na stávající šablony pro oznamování, zejména na příručku pro oznamování sekuritizačních transakcí jednotného mechanismu dohledu. V zájmu zajištění větší transparentnosti trhu a usnadnění dohledu nad soukromým trhem a jeho sledování by měla být tato zvláštní šablona pro soukromé sekuritizace vykazována do registrů sekuritizací.

Registr sekuritizací (články 10 a 17)

Změny článku 10 nařízení (EU) 2017/2402 opravují chybný odkaz na článek 5 uvedeného nařízení, který by měl být nahrazen odkazem na článek 7. Navrhované změny článku 17 nařízení (EU) 2017/2402 se provádějí s ohledem na změny v článku 7, které rozšiřují vykazování do registrů i na soukromé sekuritizace. S ohledem na tyto změny bylo navrženo rozlišení okamžitého a bezplatného přístupu do registru. Tento přístup by měl být umožněn evropským orgánům dohledu, Evropské radě pro systémová rizika, příslušným orgánům a orgánům příslušným k řešení krize a na požádání Evropské komisi. Vzhledem k odlišné povaze veřejné sekuritizace je přístup umožněn i investorům a potenciálním investorům do těchto sekuritizací. Omezení přístupu investorů a potenciálních investorů k soukromým sekuritizacím má chránit důvěrnost informací o těchto sekuritizacích.

Požadavky na STS sekuritizace (články 20, 26b, 26c, 26e)

S cílem usnadnit sekuritizaci úvěrů malým a středním podnikům v rámci STS sekuritizace má být požadavek homogenity v čl. 20 odst. 8 a 15 a čl. 26b odst. 8 nařízení (EU) 2017/2402 změněn tak, aby stanovil, že sekuritizace, u níž alespoň 70 % podkladového seskupení expozic tvoří úvěry pro malé a střední podniky, se považuje za splňující tento požadavek. Prahová hodnota 70 % je nižší než současný požadavek 100 %.

Aby se pojišťovny a zajišťovny mohly smysluplně účastnit trhu STS rozvahových sekuritizací, mění se kritéria způsobilosti pro zajištění úvěrového rizika v čl. 26e odst. 8 nařízení (EU) 2017/2402 tak, aby zahrnovala i nefinancovanou záruku pojišťovny nebo zajišťovny, která splňuje určitá kritéria odolnosti, solventnosti a diverzifikace.

Provádění kritérií pro STS sekuritizace usnadňuje řada dalších technických, nikoli však věcných změn.

Ověřující třetí strany (článek 28)

Návrh stanoví, že třetí strany ověřující dodržování STS sekuritizací musí být pod dohledem příslušného vnitrostátního orgánu, který jim navíc uděluje oprávnění.

Dohled (články 29, 30, 32 a 36)

S cílem podpořit sbližování dohledu a zabránit roztříštěnosti a rozdílným výkladům právních předpisů návrh posiluje úlohu sekuritizačního podvýboru Společného výboru evropských orgánů dohledu. Sekuritizační podvýbor je zejména pověřen přijímáním pokynů k zavedení společných postupů dohledu a vypracováním šablon pro podávání zpráv uvedených v článku 7. V zájmu zajištění větší odpovědnosti a kontinuity je orgán EBA pověřen řízením práce sekuritizačního podvýboru Společného výboru evropských orgánů dohledu, bude pro něj zajišťovat sekretariát a místopředsedu, který bude předsedovi pomáhat při plnění jeho úkolů a bude trvale plnit úkoly předsedy v době jeho nepřítomnosti.

Aby byl zajištěn účinný a konzistentní dohled nad kritérii pro STS sekuritizace, měl by článek 29 nařízení (EU) 2017/2402 pověřit příslušné vnitrostátní bankovní orgány dohledem nad uplatňováním kritérií pro STS sekuritizace u sekuritizací vytvořených bankami. V případě úvěrových institucí v bankovní unii by tento dohled vykonával jednotný mechanismus dohledu.

Aby mohly orgány dohledu prosazovat požadavky na náležitou péči, mění se článek 32 nařízení (EU) 2017/2402 tak, aby do seznamu situací, kdy mohou příslušné vnitrostátní orgány uplatňovat správní sankce, výslovně zahrnul nesplnění požadavků na náležitou péči ze strany institucionálních investorů uvedených v článku 5 nařízení (EU) 2017/2402.

Zprávy a přezkum (články 44 a 46)

Klouzavý mandát stanovený v článku 44 nařízení (EU) 2017/2402 pro evropské orgány dohledu, aby podávaly zprávy o provádění tohoto nařízení, se aktualizuje tak, aby vyžadoval také posouzení přínosu sekuritizace k financování podniků a hospodářství EU.

Komise je pověřena přezkoumat fungování tohoto pozměňujícího nařízení do pěti let ode dne jeho použitelnosti. V případě potřeby bude přezkum doplněn legislativním návrhem.

2025/0826 (COD)

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,

kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2402 ze dne 12. prosince 2017, kterým se stanoví obecný rámec pro sekuritizaci a vytváří se zvláštní rámec pro jednoduchou, transparentní a standardizovanou sekuritizaci

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 114 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropské centrální banky,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru,

v souladu s řádným legislativním postupem,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)Sekuritizace může podpořit investice tím, že umožní bankám převést rizika na ty, kteří jsou schopni je nést, a tím uvolnit svůj kapitál, který by mohly použít k poskytování dalších úvěrů domácnostem a podnikům, a to i malým a středním podnikům (MSP). Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2402 19 , které se vztahuje na jednoduché, transparentní a standardizované (STS) sekuritizace a sekuritizace jiné než STS sekuritizace, zvýšilo transparentnost, bezpečnost a standardizaci trhu. Uvedené nařízení by však zároveň mělo být ještě více zjednodušeno, aby bylo možné lépe využít výhod, které sekuritizace mohou nabídnout.

(2)Je důležité, aby finanční instituce využívaly svůj kapitál v oblastech, kde je ho nejvíce zapotřebí k dosažení hospodářských cílů Unie a k financování reálné ekonomiky. Kromě flexibility, kterou poskytují stávající pravidla, by cílené změny nařízení (EU) 2017/2402 zajistily, aby sekuritizační rámec Unie více podporoval investice do hospodářství a usnadňoval poskytování úvěrů podnikům.

(3)Pro zvýšení transparentnosti a zajištění jednotného regulačního přístupu s cílem snížit náklady emitentů by měla být zavedena definice veřejné a soukromé sekuritizace. Oblast působnosti veřejných sekuritizací by měla zahrnovat transakce, u nichž jsou podkladové dluhopisy přijaty k obchodování na regulovaných trzích, v mnohostranných obchodních systémech (MTF), organizovaných obchodních systémech (OTF) nebo v jakémkoli jiném obchodním systému v Unii, a transakce nabízené investorům za neměnných podmínek, kdy je balíček nabízen podle zásady „ber, nebo nech být“ a investoři nemají přímý kontakt s původci nebo sponzorem, a nemohou proto přímo získat informace nezbytné k provedení náležité péče, aniž by původce nebo sponzor sdělili trhu jakékoli citlivé obchodní informace. Definování těchto typů transakcí jako veřejných z důvodu jejich přístupnosti širokému okruhu investorů by mělo zajistit, aby tyto transakce podléhaly příslušným požadavkům na transparentnost a regulační kontrole a přispěly k lepšímu dohledu nad trhem a fungování trhu.

(4)Požadavky na náležitou péči by měly být přiměřené rizikovému profilu sekuritizovaných pozic. Náležitá péče investora by se proto měla zaměřit na rizikové charakteristiky a strukturální prvky, které mohou podstatně ovlivnit výkonnost sekuritizace, a vyhnout se duplicitním, příliš zatěžujícím nebo obecným povinnostem, které pro různé typy sekuritizací nemusí mít žádný význam. Ze stejného důvodu by měly být povinnosti v oblasti náležité péče zjednodušeny, čímž by se snížily nadbytečné náklady pro investory – zejména u sekuritizací s nižším rizikem – a podpořilo by se přiměřenější a k riziku citlivější chování investorů na sekuritizačním trhu.

(5)Původci, původní věřitelé, sponzoři nebo sekuritizační jednotky pro speciální účel (dále jen „subjekty prodávající strany“), kteří jsou usazeni v Unii, již dohledu v Unii podléhají a v případě, že poruší své povinnosti podle nařízení (EU) 2017/2402, jim mohou být uloženy sankce. Je proto vhodné, aby investoři již nemuseli ověřovat, zda subjekty prodávající strany v Unii, pokud jsou tyto subjekty odpovědné jménem prodávajících stran v transakci, splňují požadavky na náležitou péči stanovené v nařízení (EU) 2017/2402. Investoři by si však měli i nadále ověřovat, zda splnili své povinnosti, za které jsou podle nařízení (EU) 2017/2402 odpovědné subjekty prodávající strany ze třetích zemí.

(6)Přednostní tranše, které obvykle využívají značného úvěrového posílení a představují nižší riziko, by měly vyžadovat méně rozsáhlou náležitou péči než podřízené nebo mezaninové tranše, které nesou vyšší riziko a jsou více vystaveny ztrátám. Tento proporcionální přístup podporuje efektivnější alokaci zdrojů ze strany investorů a zabraňuje nadměrnému zatížení investic s nízkým rizikem.

(7)Vzhledem k tomu, že dodržování požadavků na STS sekuritizace již podléhá samostatnému regulačnímu dohledu a oznamování, je povinnost investorů ověřovat dodržování těchto požadavků nadbytečná. Ověřování plnění kritérií pro STS sekuritizace navíc není relevantní pro všechny typy investorů. Příslušný požadavek by proto měl být zrušen.

(8)Investoři by měli mít možnost provádět zjednodušenou náležitou péči u investic do opakovaných transakcí, u nichž jsou již dobře známy klíčové rizikové charakteristiky. Pro tyto účely by investice do opakovaných transakcí měly být považovány za investice do sekuritizovaných pozic emitovaných stejným původcem, zajištěných stejným typem podkladových aktiv, vykazujících stejné strukturální rysy a nabízejících stejnou nebo nižší úroveň úvěrového rizika ve srovnání s předchozími investicemi. Tato změna by měla zajistit konzistentnost postupů náležité péče a zároveň usnadnit účast investorů v dobře známých a transparentních strukturách.

(9)Významnou roli při usnadňování přístupu investorů na sekuritizační trhy, zvyšování likvidity a podpoře cílů unie úspor a investic mohou hrát mezinárodní rozvojové banky. Pokud je sekuritizovaná pozice plně, bezpodmínečně a neodvolatelně zaručena mezinárodní rozvojovou bankou uvedenou v čl. 117 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 20 , je úvěrové riziko vyplývající ze sekuritizované pozice skutečně přeneseno ze seskupení podkladových aktiv na ručitele, což vede k 0% rizikové váze této expozice. Kromě toho je tato sekuritizovaná pozice zařazena do kategorie aktiv úrovně 1 podle čl. 10 odst. 1 písm. g) nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/61 21 . V takových případech je vhodné institucionální investory, s výjimkou subjektu poskytujícího záruku, v plném rozsahu osvobodit od požadavků na náležitou péči podle nařízení (EU) 2017/2402.

(10)Transakce, v nichž je tranše první ztráty buď držena, nebo zaručena Unií, vnitrostátními podpůrnými bankami nebo institucemi ve smyslu čl. 2 bodu 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1017 22 , mají ze své podstaty charakteristiky, které snižují potřebu provádět postupy náležité péče v plném rozsahu a plnit požadavek na ponechání si rizika. Tyto transakce jsou spojeny se zárukou poskytovanou ručitelem, který před jejím poskytnutím provádí postupy náležité péče. Toto posouzení nahrazuje povinnost institucionálních investorů provést úplné posouzení náležité péče podle nařízení (EU) 2017/2402. Podstatou záruky je navíc převzetí rizika ze strany ručitele. Je proto vhodné zrušit požadavek na ponechání si rizika. Od těchto změn se očekává, že přilákají soukromé investice do struktur se sníženým rizikem, které jsou kryty veřejnou zárukou.

(11)Institucionální investor, který přenese pravomoc přijímat rozhodnutí o správě investic na jiného institucionálního investora, by měl mít možnost přenést na pověřenou osobu povinnost plnit postupy náležité péče stanovené v nařízení (EU) 2017/2402. Tímto pověřením úkoly by se však neměla přenášet právní odpovědnost. Konečnou odpovědnost za zajištění souladu s požadavky na náležitou péči by měl i nadále nést institucionální investor, který pověřil jiného institucionálního investora. Tato specifikace má odrážet zavedenou regulační praxi a zajistit účinné plnění povinností a zároveň zachovat jasné rozdělení odpovědnosti.

(12)Požadavky na zpřístupňování informací by měly zohlednit granularitu podkladového seskupení expozic, tj. kolik je v podkladovém seskupení úvěrů. Kromě toho je důležité vzít v úvahu průměrnou splatnost podkladových expozic. Zpřístupňování informací na úrovni úvěrů pro seskupení velmi krátkodobých expozic s vysokou granularitou může být obzvláště nákladné a pro emitenty představuje značnou zátěž, často bez významného přínosu v podobě dodatečných informací pro investory. Proto by požadavky na zpřístupňování informací o sekuritizaci expozic z kreditních karet a některých typech spotřebitelských úvěrů neměly zahrnovat podávání zpráv na úrovni každé jednotlivé podkladové expozice. Příslušné orgány by však i nadále měly mít možnost vyžádat si při plnění svých povinností podle nařízení (EU) 2017/2402 dodatečné informace, aby měly úplný přehled o trhu, včetně informací o expozicích, které tvoří podkladové seskupení.

(13)Současné šablony pro podávání zpráv 23 pro veřejné i soukromé sekuritizace jsou příliš nákladné a zatěžující. Zátěž subjektů při plnění jejich povinností v oblasti podávání zpráv by se proto měla snížit, aniž by byl ohrožen cíl zajistit transparentnost trhu. Šablony pro podávání zpráv by měly být zjednodušeny, aby se snížil počet povinně vyplňovaných datových polí. Cílem revize šablony by mělo být snížení počtu povinně vyplňovaných datových polí alespoň o 35 %. Změna některých povinně vyplňovaných polí na nepovinně vyplňovaná pole by mohla zvýšit flexibilitu, ale je třeba věnovat náležitou pozornost tomu, aby se tím nesnížila kvalita údajů nebo jejich použitelnost.

(14)Rámec pro podávání zpráv by měl zohledňovat specifické charakteristiky soukromých sekuritizací. Měla by být vypracována zvláštní a zjednodušená šablona pro podávání zpráv o soukromých sekuritizacích. Při upřesňování požadavků na podávání zpráv by měly být informace, o nichž je třeba podávat zprávy, co nejvíce sladěny s jinými zavedenými šablonami, zejména s příručkou pro oznamování sekuritizačních transakcí, kterou vypracovala Evropská centrální banka v souladu s čl. 6 odst. 5 písm. a) nařízení Rady (EU) č. 1024/2013 24 . Je třeba posuzovat případné budoucí změny příručky Evropské centrální banky a případně revidovat šablony pro podávání zpráv. Aby orgány dohledu měly základní přehled o soukromém trhu, měly by se soukromé sekuritizace hlásit do registrů. Soukromé sekuritizace by neměly vykazovat stejné množství informací jako veřejné sekuritizace. Požadavek, aby soukromé transakce byly hlášeny do registrů sekuritizací použitím zjednodušené šablony, by zlepšil dohled ze strany orgánů dohledu a sledování trhu. V zájmu zachování důvěrnosti soukromých transakcí by však údaje z těchto transakcí neměly být zveřejňovány.

(15)Sekuritizační podvýbor Společného výboru evropských orgánů dohledu (dále jen „sekuritizační výbor Společného výboru“) uvedený v čl. 36 odst. 3 nařízení (EU) 2017/2402 by měl pod vedením Evropského orgánu pro bankovnictví (EBA) vypracovat návrhy regulačních technických norem, které by podrobněji upřesnily informace, které mají původce, sponzor a sekuritizační jednotka poskytovat za účelem splnění povinnosti podávat zprávy. Tyto návrhy regulačních technických norem by měly zohlednit užitečnost informací pro držitele sekuritizované pozice, skutečnost, zda je sekuritizace veřejná nebo soukromá, zda je sekuritizovaná pozice krátkodobé povahy a v případě transakce s komerčními papíry zajištěnými aktivy (ABCP) skutečnost, zda je plně podporována sponzorem. Komise by měla být zmocněna k doplnění nařízení (EU) 2017/2402 přijetím těchto regulačních technických norem prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci podle článku 290 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU) a v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 25 , nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1094/2010 26 a nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1095/2010 27 . Kromě toho by měl sekuritizační výbor Společného výboru pod vedením orgánu EBA vypracovat návrhy prováděcích technických norem, které upřesní formát pro poskytování informací registrům. Komise by měla být zmocněna přijmout tyto prováděcí technické normy prostřednictvím prováděcího aktu podle článku 291 Smlouvy o fungování EU a v souladu s nařízením (EU) č. 1093/2010, (EU) č. 1094/2010 a (EU) č. 1095/2010.

(16)S cílem podpořit přístup malých a středních podniků k tržnímu financování a usnadnit rozvoj přeshraničních sekuritizací zahrnujících expozice z více členských států by měla být revidována kritéria homogenity seskupení aktiv. I když je možné, aby sekuritizace zahrnovala expozice z více členských států, současná podoba požadavku homogenity je považována za překážku pro sekuritizace malých a středních podniků. Aby se tato překážka odstranila, mělo by být seskupení podkladových expozic považováno za homogenní, pokud alespoň 70 % expozic při vzniku tvoří expozice vůči malým a středním podnikům. Tato nižší prahová hodnota zohledňuje specifické potřeby a charakteristiky financování malých a středních podniků a zajišťuje, že smíšená seskupení s převažující složkou malých a středních podniků mohou využívat právní jistotu a provozní efektivitu, které se pojí s homogenními seskupeními. Zbývající část seskupení by měla mít možnost zahrnovat jiné druhy expozic, a to i z různých členských států, aniž by to mělo vliv na status sekuritizace jako STS sekuritizace.

(17)V roce 2021 bylo nařízení (EU) 2017/2402 změněno nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/557 28 s cílem rozšířit rámec STS sekuritizace na syntetické sekuritizace. Jak je uvedeno ve zprávě Společného výboru evropských orgánů dohledu, toto rozšíření označení STS sekuritizace vedlo k uspokojivým výsledkům, pokud jde o otevření cesty pro nové emise a podporu větší aktivity v tomto segmentu trhu. Praktické provádění požadavků na STS sekuritizace však ukázalo, že je třeba zajistit větší jasnost a konzistentnost konkrétních požadavků pomocí určitých technických úprav.

(18)Aby byl zajištěn konzistentní výběr podkladových expozic v sekuritizaci a aby investoři mohli před investicí posoudit úvěrové riziko seskupení aktiv, je zakázána volnost uvážení při aktivní správě portfolia sekuritizovaných expozic. Článek 26b nařízení (EU) 2017/2402 obsahuje úplný seznam povolených správcovských činností a stanoví, že některé činnosti by neměly být považovány za volnost uvážení při aktivní správě portfolia, a proto by neměly být zakázány. Je nutné tento seznam aktualizovat tak, aby zahrnoval možnost odstranění podkladové expozice z transakce v důsledku sankcí uložených subjektu v průběhu trvání transakce nebo podvodných praktik nebo změn úvěru v důsledku změny právních předpisů ovlivňujících vymahatelnost, které jsou mimo kontrolu původce. Obě okolnosti by měly dopad na vymahatelnost podkladových expozic (mimo kontrolu původce) a odstranění těchto podkladových expozic by nemělo být považováno za volnost uvážení při aktivní správě portfolia.

(19)Kritéria týkající se standardizace stanovená v článku 26c nařízení (EU) 2017/2402 nastiňují mechanismy přidělování ztrát držitelům sekuritizovaných pozic a určují použití různých metod amortizace tranší. Hlavním cílem těchto kritérií je zajistit, aby se splácení, které není postupné, používalo pouze tehdy, pokud je doprovázeno jasně specifikovanými smluvními rozhodnými událostmi. Tyto rozhodné události mají za cíl vyvolat přechod na sekvenční platby na základě hierarchie přednosti, a tím chránit transakci před předčasným splacením úvěrového posílení v případě poklesu úvěrové kvality. Toto předčasné splacení by mohlo původce držící tyto tranše vystavit rizikům spojeným se snižující se rezervou úvěrového posílení. Tato kritéria však dostatečně nezohledňují schopnost nést ztráty tranší podřízených zajištěným tranším v rámci sekuritizace, což vede k nesprávnému uplatňování při doslovném výkladu v kontextu syntetických sekuritizací, které zahrnují mezaninové tranše. Tato kritéria neúmyslně předpokládají, že všechny související ztráty připadají výhradně na zajištěnou tranši, a ignorují tak přiřazení k podřízenějším tranším. Proto by mělo být upřesněno, že v případech, kdy podřízené tranše absorbují části ztrát podkladové expozice, by se při uplatňování kritérií měla zohlednit jejich schopnost nést ztráty.

(20)V čl. 26e odst. 3 nařízení (EU) 2017/2402 se nyní uvádí, že prémie za zajištění úvěrového rizika, které mají být uhrazeny podle smlouvy o zajištění úvěrového rizika, mají být strukturovány jako podmíněné nesplacenou nominální hodnotou výkonných sekuritizovaných expozic v okamžiku platby a zohledňují riziko zajištěné tranše. Aby se zajistila účinnost smlouvy o zajištění úvěrového rizika z pohledu původců a zároveň poskytla právní jistota investorům v den ukončení provádění plateb stanovením maximální doby prodloužení restrukturalizace dluhu, mělo by být stanoveno, že jsou povoleny pouze prémie za zajištění úvěrového rizika podmíněné velikostí nesplacené tranše a úvěrovým rizikem zajištěné tranše.

(21)V čl. 26e odst. 7 nařízení (EU) 2017/2402 jsou stanoveny podmínky, za kterých může původce provést syntetické nadměrné rozpětí jako úvěrové posílení pro investory. Jednou z těchto podmínek je, že v případě původců, kteří nepoužívají přístup IRB uvedený v článku 143 nařízení (EU) č. 575/2013, má být výpočet roční očekávané ztráty podkladového portfolia jasně stanoven v transakční dokumentaci. Za účelem upřesnění požadavků na syntetické nadměrné rozpětí, které má v úmyslu provést původce a které je k dispozici jako úvěrové posílení pro investory, bylo ve změně nařízení (EU) 2017/2402 z roku 2021 zavedeno zvláštní kritérium. Po použití tohoto kritéria se ukázalo, že vyžaduje další upřesnění. Kromě toho byla zjištěna nesrovnalost týkající se požadavků na původce, kteří nepoužívají přístup IRB. Tento požadavek by měl být změněn tak, aby byl v souladu se záměrem stanovit horní hranici celkové částky syntetického nadměrného rozpětí, kterou by měl původce ročně provést, odpovídající roční očekávané ztrátě, čímž se zajistí konzistentnost a jasnost při uplatňování tohoto ustanovení.

(22)Současné kritérium, které vyžaduje, aby zajištění úvěrového rizika bylo financováno v rámci STS sekuritizace pro rozvahové syntetické sekuritizace v režimu STS sekuritizace, omezilo schopnost pojišťoven nebo zajišťoven účastnit se trhu s rozvahovými STS sekuritizacemi. To zpomaluje rozvoj trhu s STS sekuritizacemi a snižuje schopnost původců převést úvěrové riziko mimo bankovní systém. Umožněním, aby se na osobní zajištění úvěrového rizika vztahovalo označení STS sekuritizace, by se však neměla snížit kvalita označení STS sekuritizace nebo spolehlivost smlouvy o zajištění úvěrového rizika, ani by to nemělo vytvářet pobídky pro nezkušené nebo nediverzifikované pojišťovny nebo zajišťovny k tomu, aby se vystavovaly vysoké míře rizika. Je proto vhodné zavést záruky, které zajistí, aby se účastnili pouze pojistitelé s určitou úrovní odolnosti a diverzifikace. Způsobilost k poskytování osobního zajištění úvěrového rizika pod označením STS sekuritizace by proto měla být doplněna požadavky týkajícími se diverzifikace, solventnosti, měření rizika a minimální velikosti poskytovatele zajištění. Pokud jde o měření rizika, pojišťovna nebo zajišťovna by měla pro tyto smlouvy o zajištění úvěrového rizika konkrétně používat schválený interní model pro výpočet kapitálových požadavků. Pokud jde o solventnost, pojišťovna nebo zajišťovna by měla splňovat solventnostní kapitálový požadavek a minimální kapitálový požadavek podle článků 100 a 128 směrnice 2009/138/ES a měla by být zařazena do stupně úvěrové kvality 3 nebo vyššího. Pokud jde o diverzifikaci, pojišťovna nebo zajišťovna by měla účinně provozovat obchodní činnost alespoň ve dvou odvětvích neživotního pojištění, což by mělo snížit nadměrnou expozici vůči jednomu druhu rizika. Pokud jde o minimální velikost, pojišťovna nebo zajišťovna by měla mít celková aktiva vyšší než 20 miliard EUR.

(23)Úlohu při posuzování souladu sekuritizací s kritérii STS sekuritizace mají ověřovatelé, kteří jsou třetími stranami. Nařízení (EU) 2017/2402 pouze vyžaduje, aby ověřovatelé, kteří jsou třetími stranami, měli oprávnění od příslušných vnitrostátních orgánů. Toto oprávnění má však jen omezenou spolehlivost, pokud příslušné orgány nemohou posoudit, zda tito ověřovatelé, kteří jsou třetími stranami, průběžně plní podmínky svého oprávnění. Je proto vhodné stanovit, že příslušné orgány jsou rovněž odpovědné za průběžný dohled nad těmito ověřovateli, kteří jsou třetími stranami, a mají k tomu odpovídající pravomoci.

(24)Pro zajištění účinného provádění a prosazování nařízení (EU) 2017/2402 je nezbytné vyjasnit povinnosti příslušných orgánů při dohledu nad dodržováním předpisů všemi relevantními stranami zapojenými do sekuritizace. Příslušné orgány by měly dohlížet na chování původců, sponzorů, původních věřitelů a sekuritizačních jednotek. To zahrnuje ověření, zda jednotlivé sekuritizační transakce splňují příslušné požadavky podle tohoto nařízení.

(25)V zájmu zajištění většího souladu s nařízením (EU) 2017/2402 a zvýšení jeho účinnosti by měla být oblast působnosti sankčních pravomocí podle článku 32 uvedeného nařízení rozšířena tak, aby výslovně zahrnovala porušení povinností náležité péče. Klíčovou roli při zajišťování spolehlivosti a transparentnosti sekuritizačního trhu hrají institucionální investoři tím, že před a během svých expozic provádějí náležitou péči. Aby bylo zajištěno jednotné prosazování těchto požadavků na náležitou péči v celé Unii, mělo by být stanoveno, že nedodržení těchto požadavků podléhá nápravným opatřením a správním sankcím ze strany příslušných orgánů.

(26)Pro řádné fungování a pokračující rozvoj sekuritizačního trhu, který sdružuje širokou škálu hospodářských subjektů, které často sídlí v různých jurisdikcích, a to i v případě stejné transakce, má zásadní význam podpora sbližování dohledu. Zapojení několika příslušných orgánů v kombinaci se současnou složitostí rozhodovacího procesu zdůrazňuje, že je potřeba posílit koordinaci dohledu. Zjednodušení a posílení stávajících rámců pro koordinaci dohledu, je-li proveditelné, by mělo pomoci dosáhnout širšího cíle zjednodušení regulace a dohledu. Většího sbližování lze dosáhnout účinnějším a efektivnějším využíváním stávajících pravomocí, které byly svěřeny evropským orgánům dohledu a příslušným orgánům. To by mělo být podpořeno také tím, že se orgánu EBA, který by měl převzít trvalé řízení otázek koordinace dohledu nad sekuritizačním trhem v Unii, přisoudí významnější úloha.

(27)Sekuritizační výbor Společného výboru, složený z příslušných tržních a obezřetnostních orgánů, by se měl zaměřit na otázky vyplývající z dohledu a měl by usnadňovat a podporovat sbližování dohledu prostřednictvím společných postupů dohledu. Měl by být revidován současný mandát sekuritizačního výboru Společného výboru, přičemž důraz by měl být kladen na sbližování dohledu a práci související s článkem 44 tohoto nařízení. Sekuritizační výbor Společného výboru se může scházet v různých formátech nebo zřizovat podskupiny pro konkrétní úkoly podle projednávaných otázek. Sekretariát a místopředsedu sekuritizačního výboru Společného výboru, který by zastupoval předsedu a podporoval ho při výkonu jeho povinností, by měl trvale zajišťovat orgán EBA. Úkoly předsedy by měl v nepřítomnosti předsedy plnit místopředseda, a to i v situacích, kdy žádný předseda nebyl zvolen. Zástupci zúčastněných příslušných tržních a obezřetnostních orgánů v tomto výboru by měli mít v projednávaných záležitostech odpovídající úroveň znalostí a zkušeností. Dohledový rámec by posílilo a osvědčené postupy (v oblasti dohledu) by podpořilo pravidelné sledování stavu trhu a hodnocení dohledového sekuritizačního rámce v Unii prostřednictvím zpráv o sledování trhu, vypracování pokynů a pravidelná vzájemná hodnocení.

(28)Vzhledem k tomu, že se sekuritizační činnost v Unii soustředí především v bankovním sektoru, je vhodné, aby stálou řídící úlohu v sekuritizačním výboru Společného výboru převzal orgán EBA. Při výkonu své stálé úlohy v sekuritizačním výboru Společného výboru by měl orgán EBA věnovat zvláštní pozornost udržování pevných pracovních vztahů založených na spolupráci s Evropským orgánem pro cenné papíry a trhy (ESMA) a Evropským orgánem pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění (EIOPA) a náležitě zohledňovat jejich odvětvové perspektivy. Je třeba očekávat, že tato posílená koordinace dohledu povede k důkladnějšímu a konzistentnějšímu dohledu nad sekuritizačním trhem v Unii. V této funkci by měl orgán EBA rovněž řídit vypracovávání šablon pro zveřejňování informací podle článku 7 tohoto nařízení. To bude mít zásadní význam pro přípravu trhu na očekávaný růst a pro rozvoj kapacit a připravenosti v oblasti dohledu na podporu tohoto rozšíření. Přidělení řídící úlohy orgánu EBA v této funkci dohledu je v souladu se strategickou vizí účinného a zjednodušeného regulačního prostředí.

(29)V případě přeshraničních sekuritizací by dohled nad dodržováním nařízení (EU) 2017/2402 zefektivnilo jmenování vedoucího orgánu dohledu, který by také zajistil soudržnost a lepší koordinaci mezi jednotlivými příslušnými orgány. Vedoucí orgán dohledu by měl být jmenován z příslušných orgánů subjektů zapojených do transakce, přičemž rozhodnutí by měly přijmout dotčené příslušné orgány. V případě neshod by měla být záležitost řešena na úrovni sekuritizačního výboru Společného výboru. Pokud se nová transakce týká subjektů, nad nimiž vykonávají dohled tytéž příslušné orgány, může si svou úlohu ponechat vedoucí subjekt, který byl jmenován u původní transakce.

(30)Je důležité zajistit, aby regulační rámec pro sekuritizace byl nadále účinný a přizpůsoboval se vyvíjejícímu se finančnímu prostředí. Z tohoto důvodu by Komise měla do pěti let od přijetí tohoto nařízení komplexně přezkoumat jeho dopad a fungování, přičemž by měla věnovat pečlivou pozornost jeho vlivu na sekuritizační trh a jeho širším hospodářským dopadům. Tento přezkum by se měl zaměřit na kritické aspekty, včetně dynamiky trhu, dostupnosti úvěrů, zejména pro malé a střední podniky, investic a vzájemného propojení finančních institucí, které má zásadní význam pro zachování stability finančního sektoru. Komise by měla na základě souhrnu poznatků získaných ze zpráv uvedených v článku 44 nařízení (EU) 2017/2402 a dalších analýz určit, zda je nutné aktualizovat právní předpisy, aby byla zachována úloha nařízení (EU) 2017/2402 při podpoře odolného a dynamického hospodářství v Evropské unii.

(31)Jelikož cílů tohoto nařízení nemůže být uspokojivě dosaženo členskými státy vzhledem k tomu, že sekuritizační trhy fungují v globálním měřítku a že by měly být pro všechny institucionální investory a subjekty zapojené do sekuritizace zajištěny rovné podmínky na vnitřním trhu, ale z důvodu jejich rozsahu a účinků jich může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů.

(32)Nařízení (EU) 2017/2402 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1
Změna nařízení (EU) 2017/2402

Nařízení (EU) 2017/2402 se mění takto:

1)v článku 1 se odstavec 2 nahrazuje tímto:

„Toto nařízení se vztahuje na institucionální investory a na původce, sponzory, původní věřitele, obsluhovatele a sekuritizační jednotky.“;

2)v článku 2 se doplňují nové body 32 a 33, které znějí:

„32)    „veřejnou sekuritizací“ sekuritizace, která splňuje některé z následujících kritérií:

a)pro tuto sekuritizaci musí být vypracován prospekt podle článku 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1129 29 ;

b)sekuritizace je uváděna na trh s dluhopisy představujícími sekuritizované pozice přijaté k obchodování v obchodním systému Unie ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 24 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU 30 ;

c)sekuritizace je nabízena investorům a podmínky mezi stranami nelze sjednat.

33)    „soukromou sekuritizací“ sekuritizace, která nesplňuje žádné z kritérií stanovených v bodě 32.“;

3)článek 5 se mění takto:

a)odstavec 1 se mění takto:

i)    písmeno c) se zrušuje;

ii)    písmena e) a f) se nahrazují tímto:

„e)    původce, sponzor nebo sekuritizační jednotka usazení ve třetí zemi a určení podle čl. 7 odst. 2 zpřístupnili informace požadované v čl. 7 odst. 1 s četností a způsobem stanovenými v uvedeném odstavci;

f)    v případě nevýkonných expozic původce, sponzor nebo původní věřitel usazení ve třetí zemi uplatnili při výběru a stanovení ceny expozic řádné standardy.“;

b)odstavec 3 se mění takto:

i)    písmeno b) se nahrazuje tímto:

„b)    všechny strukturální rysy sekuritizace, které mohou významně ovlivnit výkonnost sekuritizované pozice;“;

ii)    písmeno c) se zrušuje;

c)odstavec 4 se mění takto:

i)    v písmenu a) se zrušuje druhý pododstavec;

ii)    doplňuje se nové písmeno g), které zní:

„g)    v případě investic na sekundárním trhu zdokumentovat posouzení náležité péče a ověření v přiměřené lhůtě, která v žádném případě nepřesáhne patnáct kalendářních dnů po investici.“;

d)vkládají se nové odstavce 4a a 4b, které znějí:

„4a.    Odstavce 1 až 4 se nevztahují na institucionální investory, kteří drží sekuritizovanou pozici, pokud je tato sekuritizovaná pozice zaručena mezinárodní rozvojovou bankou uvedenou v čl. 117 odst. 2 nařízení (EU) č. 575/2013.

Pro účely prvního pododstavce musí záruka splňovat podmínky stanovené v článcích 213 a 215 nařízení (EU) č. 575/2013.

4b.    Odstavce 1 a 4 se nevztahují na institucionální investory, kteří drží sekuritizovanou pozici, pokud tranše první ztráty představující alespoň 15 % nominální hodnoty sekuritizovaných expozic je buď držena, nebo zaručena Unií nebo národními podpůrnými bankami či institucemi ve smyslu čl. 2 bodu 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1017.“;

e)odstavec 5 se nahrazuje tímto:

„5. Aniž jsou dotčeny odstavce 1 až 4 tohoto článku, může institucionální investor, který pověřil jiného institucionálního investora, aby činil rozhodnutí týkající se správy investic, z nichž by mu mohla vzniknout expozice vůči sekuritizaci, dát tomuto pověřenému institucionálnímu investorovi pokyn k plnění povinností podle tohoto článku v souvislosti s jakoukoli expozicí vůči sekuritizaci, která mu z těchto rozhodnutí vznikne. Odpovědnost pověřujícího institucionálního investora podle tohoto článku, není tímto přenosem funkcí dotčena.“;

4)článek 6 se mění takto:

a)v odstavci 5 se doplňuje nové písmeno f), které zní:

„f) Unie.“

b)vkládá se nový odstavec 5a, který zní:

„5a) Odstavec 1 se nepoužije, pokud je tranše první ztráty, která představuje alespoň 15 % nominální hodnoty sekuritizovaných expozic, buď držena, nebo zaručena jedním ze subjektů uvedených v odst. 5 písm. a) až f).“

5)článek 7 se mění takto:

a)v odstavci 1 se čtvrtý pododstavec nahrazuje tímto:

„V případě komerčních papírů zajištěných aktivy nebo sekuritizace seskupení krátkodobých expozic s vysokou granularitou musí být držitelům sekuritizované pozice a na žádost potenciálním investorům zpřístupněny informace uvedené v prvním pododstavci písm. a), písm. c) bodě ii) a písm. e) bodě i) v souhrnné formě.“;

b)v odstavci 2 se třetí pododstavec nahrazuje tímto:

„Na soukromé sekuritizace se vztahuje zvláštní rámec pro podávání zpráv, který uznává jejich jedinečné charakteristiky, jimiž se liší od veřejných sekuritizací, a používá se zvláštní a zjednodušená šablona pro podávání zpráv. Tato zvláštní a zjednodušená šablona pro podávání zpráv zajišťuje, aby byly odpovídajícím způsobem poskytovány podstatné informace, které jsou relevantní pro příslušné vnitrostátní orgány, aniž by ukládala plný rozsah povinností podávat zprávy, které se vztahují na veřejné sekuritizace. Soukromé sekuritizace plní své povinnosti podle tohoto pododstavce od [datum stanovené v odst. 3 a 4 čtvrtém pododstavci tohoto článku.].“;

c)odstavec 3 se nahrazuje tímto:

„3.    Evropské orgány dohledu vypracují prostřednictvím Společného výboru evropských orgánů dohledu pod vedením orgánu EBA a v úzké spolupráci s orgány ESMA a EIOPA návrhy regulačních technických norem v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1093/2010, (EU) č. 1094/2010 a (EU) č. 1095/2010, jejichž cílem je upřesnit informace, které musí původce, sponzor a sekuritizační jednotka poskytnout, aby splnili požadavky odst. 1 prvního pododstavce písm. a) a e) a odstavce 2, přičemž zohlední:

a)    užitečnost informací pro držitele sekuritizované pozice a pro orgány dohledu;

b)    zda je sekuritizace veřejná nebo soukromá;

c)    zda je sekuritizovaná pozice krátkodobé povahy;

d)    v případě transakce ABCP, zda je tato transakce plně podporována sponzorem.

Evropské orgány dohledu prostřednictvím Společného výboru evropských orgánů dohledu pod vedením orgánu EBA a v úzké spolupráci s orgány ESMA a EIOPA předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do [šesti měsíců ode dne vstupu tohoto pozměňujícího nařízení v platnost].

Komisi je svěřena pravomoc doplnit toto nařízení přijetím regulačních technických norem uvedených v tomto odstavci postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1093/2010, (EU) č. 1094/2010 a (EU) č. 1095/2010.

Regulační technické normy vstoupí v platnost [dvanáct měsíců] po jejich přijetí Komisí.

Nejméně jednou za tři roky ode dne jejich přijetí Komisí posoudí evropské orgány dohledu prostřednictvím Společného výboru evropských orgánů dohledu tyto regulační technické normy, určí, zda jsou nadále relevantní a přesné, a zajistí, aby zůstaly účinné, aktuální, v souladu s tržními postupy a potřebami. Evropské orgány dohledu prostřednictvím Společného výboru evropských orgánů dohledu informují o výsledcích tohoto posouzení Komisi.“;

d)odstavec 4 se nahrazuje tímto:

„4.    Za účelem zajištění jednotných prováděcích podmínek pro informace, jež mají být určeny v souladu s odstavcem 3, vypracují evropské orgány dohledu prostřednictvím Společného výboru evropských orgánů dohledu pod vedením orgánu EBA a v úzké spolupráci s orgány ESMA a EIOPA návrhy prováděcích technických norem v souladu s článkem 15 nařízení (EU) č. 1093/2010, (EU) č. 1094/2010 a (EU) č. 1095/2010, které upřesní jejich formát prostřednictvím standardizovaných šablon.

Evropské orgány dohledu prostřednictvím Společného výboru evropských orgánů dohledu předloží tyto návrhy prováděcích technických norem Komisi do [šesti měsíců ode dne vstupu tohoto pozměňujícího nařízení v platnost].

Komisi je svěřena pravomoc přijímat prováděcí technické normy uvedené v tomto odstavci postupem podle článku 15 nařízení (EU) č. 1093/2010, (EU) č. 1094/2010 a (EU) č. 1095/2010.

Prováděcí technické normy vstoupí v platnost [dvanáct měsíců] po jejich přijetí Komisí.

Nejméně jednou za tři roky ode dne jejich přijetí Komisí posoudí evropské orgány dohledu prostřednictvím Společného výboru evropských orgánů dohledu tyto prováděcí technické normy, určí, zda jsou nadále relevantní a přesné, a zajistí, aby zůstaly účinné, aktuální, v souladu s tržními postupy a potřebami. Evropské orgány dohledu prostřednictvím Společného výboru evropských orgánů dohledu informují o výsledcích tohoto posouzení Komisi.“;

6)článek 10 se mění takto:

a)odstavec 1 se nahrazuje tímto:

„1.    Registr sekuritizací se zaregistruje u orgánu ESMA pro účely článku 7 v souladu s podmínkami a postupy stanovenými tímto článkem.“;

b)odstavec 2 se nahrazuje tímto:

„2. Registr sekuritizací musí být právnickou osobou usazenou v Unii, uplatňovat postupy k ověření úplnosti a správnosti informací, které jsou mu zpřístupněny podle čl. 7 odst. 1, a splňovat požadavky stanovené v článcích 78 a 79 a čl. 80 odst. 1, 2, 3, 5 a 6 nařízení (EU) č. 648/2012, aby byl způsobilý k registraci podle tohoto článku. Pro účely tohoto článku se odkazy v článcích 78 a 80 nařízení (EU) č. 648/2012 na článek 9 uvedeného nařízení považují za odkazy na článek 7 tohoto nařízení.“;

7)článek 17 se mění takto:

a)odstavec 1 se nahrazuje tímto:

„1.    Aniž je dotčen čl. 7 odst. 2, registr sekuritizací uvedený v článku 10 shromažďuje a uchovává údaje o sekuritizaci. Poskytuje všem níže uvedeným subjektům bezplatně přímý a bezprostřední přístup, který jim umožňuje vykonávat své pravomoci, pověření a povinnosti:

a)    orgán EBA;

b)    orgán EIOPA;

c)    orgán ESMA;

d)    Evropská rada pro systémová rizika;

e)    příslušní členové Evropského systému centrálních bank (ESCB), včetně Evropské centrální banky (ECB) při plnění úkolů v rámci jednotného mechanismu dohledu podle nařízení (EU) č. 1024/2013;

f)    relevantní orgány, jejichž pravomoci a pověření v oblasti dohledu se týkají transakcí, trhů, účastníků a aktiv, které spadají do oblasti působnosti tohoto nařízení;

g)    orgány příslušné k řešení krize určené podle článku 3 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU 31 ;

h)    Jednotný výbor pro řešení krizí, zřízený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 806/2014 32 ;

i)    orgány uvedené v článku 29 tohoto nařízení;

j)    Komise, na žádost;

k)    v případě veřejných sekuritizací investoři a potenciální investoři.“;

b)v odstavci 2 se zrušuje písmeno a);

8)článek 20 se mění takto:

a)v odstavci 8 se doplňuje nový pododstavec, který zní:

„Má se za to, že seskupení podkladových expozic splňuje první pododstavec, pokud alespoň 70 % expozic v tomto seskupení v okamžiku jeho vzniku tvoří expozice vůči malým a středním podnikům.“;

b)v odst. 11 písm. a) se bod ii) nahrazuje tímto:

„ii)    informace poskytnuté původcem, sponzorem nebo sekuritizační jednotkou výslovně stanovují rozsah restrukturalizovaných podkladových expozic, dobu provedení restrukturalizace a související podrobnosti i výkonnost podkladových expozic ode dne restrukturalizace;“;

9)článek 22 se mění takto:

a)v odstavci 4 se první pododstavec nahrazuje tímto:

„V případě sekuritizace, jejímiž podkladovými expozicemi jsou půjčky na obytné nemovitosti nebo půjčky či leasingy na automobily, zveřejní původce a sponzor dostupné informace o environmentální výkonnosti aktiv, která jsou danými půjčkami na obytné nemovitosti nebo půjčkami či leasingy na automobily financována.“;

b)odstavec 5 se nahrazuje tímto:

„5.    Za dodržování článku 7 odpovídají původce a sponzor. V případě veřejné sekuritizace jsou informace požadované v čl. 7 odst. 1 prvním pododstavci písm. a) před stanovením ceny zpřístupněny potenciálním investorům na jejich žádost. V případě veřejné sekuritizace jsou informace požadované v čl. 7 odst. 1 prvním pododstavci písm. b) až d) před stanovením ceny zpřístupněny alespoň v pracovní nebo počáteční podobě. Konečná dokumentace se investorům zpřístupní nejpozději patnáct dnů po uzavření transakce.“;

10)článek 24 se mění takto:

a)v odst. 9 písm. a) se bod ii) nahrazuje tímto:

„ii)    informace poskytnuté původcem, sponzorem nebo sekuritizační jednotkou výslovně stanovují rozsah restrukturalizovaných podkladových expozic, dobu provedení restrukturalizace a související podrobnosti i výkonnost podkladových expozic ode dne restrukturalizace;“;

b)v odstavci 15 se doplňuje nový pododstavec, který zní:

„Má se za to, že seskupení podkladových expozic splňuje první pododstavec, pokud alespoň 70 % expozic v tomto seskupení v okamžiku jeho vzniku tvoří expozice vůči malým a středním podnikům.“;

11)článek 26b se mění takto:

a)v odst. 7 druhém pododstavci se doplňují nová písmena e) a f), která znějí:

„e)    byla předmětem omezujících opatření Unie nebo prokázaných podvodných praktik;

„f)    byla předmětem změn vnitrostátního právního rámce, které by ovlivnily vymahatelnost pohledávek z podkladových expozic.“;

b)v odstavci 8 se doplňuje nový pododstavec, který zní:

„Má se za to, že seskupení podkladových expozic splňuje první pododstavec, pokud alespoň 70 % expozic v tomto seskupení v okamžiku jeho vzniku tvoří expozice vůči malým a středním podnikům.“;

c)v odst. 11 písm. a) se bod ii) nahrazuje tímto:

„ii)    informace poskytnuté původcem, sponzorem nebo sekuritizační jednotkou výslovně stanovují rozsah restrukturalizovaných podkladových expozic, dobu provedení restrukturalizace a související podrobnosti i výkonnost podkladových expozic ode dne restrukturalizace;“;

12)v čl. 26c odst. 5 se osmý pododstavec nahrazuje tímto:

„Pokud ve spojení s podkladovými expozicemi dojde k úvěrové události uvedené v článku 26e a restrukturalizace dluhu pro dané expozice nebyla dokončena, výše zajištění úvěrového rizika, které zbývá k jakémukoli datu platby, a výše ponechaných tranší, které jsou podřízeny tranším, na které se vztahuje zajištění úvěrového rizika, které zbývá k jakémukoli datu platby, se musí přinejmenším rovnat nesplacené nominální hodnotě daných podkladových expozic, při odečtení výše jakékoli průběžné platby, která byla ve spojení s danými podkladovými expozicemi provedena.“;

13)článek 26e se mění takto:

a)v odstavci 3 se třetí pododstavec nahrazuje tímto:

„Prémie za zajištění úvěrového rizika, které mají být uhrazeny podle smlouvy o zajištění úvěrového rizika, jsou strukturovány jako podmíněné nesplacenou velikostí tranše a úvěrovým rizikem zajištěné tranše. Smlouva o zajištění úvěrového rizika pro takové účely nestanoví zaručené odměny, úhrady odměn předem, slevové mechanismy nebo jiné mechanismy, které mohou zabránit skutečné alokaci ztrát investorům nebo ji snížit nebo vrátit část uhrazené odměny původci po uplynutí doby splatnosti transakce.“;

b)v odstavci 7 se písmeno d) nahrazuje tímto:

„d)    v případě původců, kteří nepoužívají přístup IRB uvedený v článku 143 nařízení (EU) č. 575/2013:

i)    roční celková přidělená částka nesmí být vyšší než roční očekávaná ztráta portfolia za daný rok;

ii)    výpočet roční očekávané ztráty podkladového portfolia musí být jasně stanoven v transakční dokumentaci.“;

c)odstavec 8 se mění takto:

i)vkládá se nové písmeno aa), které zní:

„aa)    záruka, která splňuje požadavky uvedené v části třetí hlavě II kapitole 4 nařízení (EU) č. 575/2013, kterou je úvěrové riziko převedeno na pojišťovnu nebo zajišťovnu, která splňuje všechna následující kritéria:

i)    podnik používá pro výpočet kapitálových požadavků u těchto záruk interní model schválený v souladu s články 112 a 113 směrnice 2009/138/ES;

ii)    podnik splňuje solventnostní kapitálový požadavek a minimální kapitálový požadavek podle článků 100 a 128 směrnice 2009/138/ES a byl zařazen do stupně úvěrové kvality 3 nebo vyššího;

iii)    podnik skutečně provozuje obchodní činnost alespoň ve dvou odvětvích neživotního pojištění ve smyslu přílohy I směrnice 2009/138/ES;

iv)    aktiva spravovaná pojišťovnou nebo zajišťovnou přesahují 20 miliard EUR.“;

ii)písmeno c) se nahrazuje tímto:

c)    jiné zajištění úvěrového rizika neuvedené v písmenech a), aa) a b) tohoto odstavce ve formě záruky, úvěrového derivátu nebo úvěrového dluhového cenného papíru, které splňují požadavky stanovené v článku 249 nařízení (EU) č. 575/2013, pokud jsou závazky investora zajištěny kolaterálem, který splňuje požadavky stanovené v odstavcích 9 a 10 tohoto článku.“;

14)v čl. 28 odst. 1 prvním pododstavci se návětí nahrazuje tímto:

„Třetí strana uvedená v čl. 27 odst. 2 musí mít povolení příslušného orgánu posuzovat soulad sekuritizací s kritérii pro STS sekuritizace stanovenými v článcích 19 až 22, článcích 23 až 26 a článcích 26a až 26e a musí být nad ní ze strany příslušného orgánu vykonáván dohled. Příslušný orgán povolení udělí, pokud jsou splněny tyto podmínky:“;

15)článek 29 se mění takto:

a)vkládá se nový odstavec 4a, který zní:

„4a.    Příslušné orgány odpovědné za dohled nad původci, sponzory a sekuritizačními jednotkami v souladu se směrnicí 2013/36/EU, včetně ECB, pokud jde o zvláštní úkoly, které jí svěřuje nařízení (EU) č. 1024/2013, dohlížejí na to, aby původci, sponzoři a sekuritizační jednotky dodržovali povinnosti stanovené v článcích 18 až 27 tohoto nařízení.“;

b)v odstavci 5 se první věta nahrazuje tímto:

„Pro subjekty, nad nimiž je vykonáván dohled ze strany příslušných orgánů, které nejsou subjekty uvedené v odstavci 4a, členské státy určí jeden nebo více příslušných orgánů pro dohled nad tím, jak původci, sponzoři a sekuritizační jednotky dodržují články 18 až 27 a jak třetí strany dodržují článek 28.“;

16)článek 30 se mění takto:

a)vkládá se nový odstavec 1a, který zní:

„1a. Příslušný orgán dohlíží na dodržování tohoto nařízení původci, sponzory, sekuritizačními jednotkami a původními věřiteli v souladu s článkem 29.“;

b)odstavec 5 se zrušuje;

17)v čl. 32 odst. 1 prvním pododstavci se doplňuje nové písmeno i), které zní:

„i)    institucionální investor, který není původce, sponzor nebo původní věřitel, nesplnil požadavky stanovené v článku 5.“;

18)článek 36 se mění takto:

a)odstavec 2 se zrušuje;

b)odstavec 3 se nahrazuje tímto:

„V rámci Společného výboru evropských orgánů dohledu je vytvořen zvláštní sekuritizační podvýbor, v němž příslušné orgány úzce spolupracují, aby mohly plnit své povinnosti podle článků 30 až 34. Sekuritizační podvýbor řídí orgán EBA ve spolupráci s orgány ESMA a EIOPA. Orgán EBA trvale zajišťuje sekretariát a místopředsedu sekuritizačního podvýboru. Sekuritizační podvýbor podporuje sbližování dohledu s cílem zajistit společné postupy dohledu. Členové sekuritizačního podvýboru pod vedením orgánu EBA úzce koordinují svá opatření v oblasti dohledu za účelem zjišťování případů porušení tohoto nařízení a jejich nápravy, rozvoje a prosazování osvědčených postupů, usnadňování spolupráce, prosazování jednotného uplatňování práva a poskytování hodnocení napříč jurisdikcemi v případě jakékoli neshody. Sekuritizační podvýbor pravidelně sleduje stav trhu a uplatňování tohoto nařízení.“;

c)vkládají se nové odstavce 3a a 3b, které znějí:

„3a.    Sekuritizační podvýbor uvedený v odstavci 3 vypracuje do [dvanácti měsíců od přijetí] pokyny pro stanovení společných postupů dohledu.

3b.    Po oznámení příslušným orgánům podle čl. 7 odst. 1 jmenují příslušné orgány subjektů prodávající strany v transakci vedoucí orgán dohledu, aby koordinoval opatření a zabránil rozdílnému uplatňování tohoto nařízení u transakcí, na nichž se podílejí subjekty prodávající strany, které spadají do oblasti působnosti příslušných orgánů z více než jednoho členského státu. Příslušný orgán může pověřit výkonem některých nebo všech úkolů a pravomocí uvedených v tomto nařízení vedoucí orgán dohledu. Pokud se příslušné orgány subjektů prodávající strany nedohodnou na jmenování vedoucího orgánu dohledu, jmenuje vedoucí orgán dohledu sekuritizační podvýbor zřízený podle odstavce 3.“;

d)v odstavci 6 se první a druhý pododstavec nahrazují tímto:

„Po obdržení informací uvedených v odstavci 4 provede příslušný orgán subjektu podezřelého z porušení předpisů do patnácti pracovních dní veškerá nezbytná opatření pro řešení zjištěného porušení a oznámí je ostatním zapojeným příslušným orgánům, zejména příslušným orgánům původce, sponzora a sekuritizační jednotky a příslušným orgánům držitele sekuritizované pozice, je-li znám. Jestliže příslušný orgán nesouhlasí s postupem nebo obsahem opatření nebo nečinností jiného příslušného orgánu, oznámí to bez zbytečného odkladu všem ostatním zapojeným příslušným orgánům. Pokud se tento spor nevyřeší do tří měsíců ode dne, kdy byl oznámen všem zapojeným příslušným orgánům, je záležitost v souladu s článkem 19 a tam, kde je to relevantní, s článkem 20 nařízení (EU) č. 1093/2010 postoupena orgánu EBA. Lhůta pro smírné urovnání sporu uvedená v čl. 19 odst. 2 nařízení (EU) č. 1093/2010 je jeden měsíc.

Pokud dotčené příslušné orgány nedosáhnou dohody ve lhůtě pro smírné urovnání sporu uvedené v prvním pododstavci tohoto odstavce, přijme orgán EBA rozhodnutí podle čl. 19 odst. 3 nařízení (EU) č. 1093/2010 do jednoho měsíce. Během postupu stanoveného v tomto článku se sekuritizace uvedená na seznamu vedeném orgánem ESMA podle článku 27 tohoto nařízení nadále považuje za STS sekuritizaci podle kapitoly 4 tohoto nařízení a zůstává na tomto seznamu.“;

e)odstavec 7 se nahrazuje tímto:

„7.    Tři roky po dni použitelnosti tohoto nařízení a poté jednou za tři roky provede orgán EBA ve spolupráci s orgány ESMA a EIOPA srovnávací hodnocení podle článku 30 nařízení (EU) č. 1093/2010 zaměřené na plnění dohledových pravomocí stanovených v článku 30 tohoto nařízení.“;

f)odstavec 8 se zrušuje;

19)článek 44 se mění takto:

a)v prvním pododstavci se písmeno e) nahrazuje tímto:

„e)    přínosu sekuritizace k financování podniků v Unii a k hospodářství Unie.“;

b)druhý pododstavec zrušuje;

20)článek 46 se nahrazuje tímto:

„Článek 46

Přezkum

Do … [Úřad pro publikace doplňte datum: pět let ode dne vstupu v platnost] předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu o fungování tohoto nařízení, k níž případně přiloží legislativní návrh.

V této zprávě zohlední především zjištění obsažená ve zprávách uvedených v článku 44 a vyhodnotí:

a)    dopady tohoto nařízení na fungování a rozvoj trhu sekuritizací v Unii;

b)    přínos sekuritizace pro:

i)     financování podniků a hospodářství EU, zejména pokud jde o přístup malých a středních podniků k úvěrům a o investice;

ii)    vzájemné propojení finančních institucí a stabilitu finančního sektoru;

c)    zda by mohl být v oblasti STS sekuritizací zaveden režim rovnocennosti pro původce, sponzory a sekuritizační jednotky ze třetích zemí, a to i ve vztahu k požadavkům na náležitou péči, při zohlednění mezinárodního vývoje v oblasti sekuritizace, zejména pak iniciativ týkajících se jednoduchých, transparentních a srovnatelných sekuritizací;

d)    plnění požadavků stanovených v čl. 22 odst. 4 a čl. 26d odst. 4 a otázku, zda mohou být tyto požadavky rozšířeny na sekuritizace, jejichž podkladovými expozicemi nejsou půjčky na obytné nemovitosti nebo půjčky či leasingy na automobily, s ohledem na to, aby se usnadnilo zpřístupňování informací o životním prostředí, sociálních záležitostech a správě a řízení.

Článek 2
Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

Ve Štrasburku dne

LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ A DIGITÁLNÍ VÝKAZ – AGENTURY

1.SOUVISLOSTI NÁVRHU

•Odůvodnění a cíle návrhu

•Soulad s platnými předpisy v této oblasti politiky

•Soulad s ostatními politikami Unie

2.PRÁVNÍ ZÁKLAD, SUBSIDIARITA A PROPORCIONALITA

•Právní základ

•Subsidiarita (v případě nevýlučné pravomoci)

•Proporcionalita

•Volba nástroje

3.VÝSLEDKY HODNOCENÍ EX POST, KONZULTACÍ SE ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A POSOUZENÍ DOPADŮ

•Hodnocení ex post / kontroly účelnosti platných právních předpisů

•Konzultace se zúčastněnými stranami

•Sběr informací a využití výsledků odborných konzultací

•Posouzení dopadů

•Účelnost právních předpisů a zjednodušení

•Základní práva

4.ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY

5.OSTATNÍ PRVKY

•Plány provádění a způsoby monitorování, hodnocení a podávání zpráv

•Podrobné vysvětlení konkrétních ustanovení návrhu

1.RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU

1.1.Název návrhu/podnětu

1.2.Příslušné oblasti politik

1.3.Cíle

1.3.1.Obecné cíle

1.3.2.Specifické cíle

1.3.3.Očekávané výsledky a dopady

1.3.4.Ukazatele výkonnosti

1.4.Návrh/podnět se týká:

1.5.Odůvodnění návrhu/podnětu

1.5.1.Potřeby, které mají být uspokojeny v krátkodobém nebo dlouhodobém horizontu, včetně podrobného harmonogramu pro zahajovací fázi provádění podnětu

1.5.2.Přidaná hodnota ze zapojení EU (může být důsledkem různých faktorů, např. přínosů z koordinace, právní jistoty, vyšší účinnosti nebo doplňkovosti). Pro účely tohoto oddílu se „přidanou hodnotou ze zapojení EU“ rozumí hodnota plynoucí z akce Unie, jež doplňuje hodnotu, která by jinak vznikla činností samotných členských států.

1.5.3.Závěry vyvozené z podobných zkušeností v minulosti

1.5.4.Slučitelnost s víceletým finančním rámcem a možné synergie s dalšími vhodnými nástroji

1.5.5.Posouzení různých dostupných možností financování, včetně prostoru pro přerozdělení prostředků

1.6.Doba trvání návrhu/podnětu a jeho finančního dopadu

1.7.Předpokládaný způsob plnění rozpočtu

2.SPRÁVNÍ OPATŘENÍ

2.1.Pravidla pro sledování a podávání zpráv

2.2.Systémy řízení a kontroly

2.2.1.Odůvodnění navrhovaných způsobů plnění rozpočtu, mechanismů provádění financování, způsobů plateb a kontrolní strategie

2.2.2.Informace o zjištěných rizicích a systémech vnitřní kontroly zřízených k jejich zmírnění

2.2.3.Odhad a odůvodnění nákladové efektivnosti kontrol (poměr mezi náklady na kontroly a hodnotou souvisejících spravovaných finančních prostředků) a posouzení očekávané míry rizika výskytu chyb (při platbě a při uzávěrce)

2.3.Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí

3.ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU

3.1.Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové položky

3.2.Odhadovaný finanční dopad návrhu na prostředky

3.2.1.Odhadovaný souhrnný dopad na operační prostředky

3.2.1.1.Prostředky ze schváleného rozpočtu

3.2.1.2.Prostředky z vnějších účelově vázaných příjmů

3.2.2.Odhadovaný výstup financovaný z operačních prostředků

3.2.3.Odhadovaný souhrnný dopad na správní prostředky

3.2.3.1. Prostředky ze schváleného rozpočtu

3.2.4.Odhadované potřeby v oblasti lidských zdrojů

3.2.4.1.Financované ze schváleného rozpočtu

3.2.5.Odhadovaný dopad na investice související s digitálními technologiemi

3.2.6.Slučitelnost se stávajícím víceletým finančním rámcem

3.2.7.Příspěvky třetích stran

3.2.8.Odhadované lidské zdroje a využití potřebných prostředků v decentralizované agentuře

3.3.Odhadovaný dopad na příjmy

4.Digitální rozměr

Navrhované změny nařízení (EU) 2017/2402 zásadním způsobem nemění digitální infrastrukturu a procesy, které podporují provádění nařízení. Návrh se proto nepovažuje za návrh s digitálním významem.

4.1.Požadavky digitálního významu

4.2.Data

4.3.Digitální řešení

4.4.Posouzení interoperability

4.5.Opatření na podporu digitálního provádění

1.RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU 

1.1.Název návrhu/podnětu

1.2.Příslušné oblasti politik 

1.3.Cíle

1.3.1.Obecné cíle

1.3.2.Specifické cíle

1.3.3.Očekávané výsledky a dopady

Upřesněte účinky, které by návrh/podnět měl mít na příjemce / cílové skupiny.

1.3.4.Ukazatele výkonnosti

Upřesněte ukazatele pro sledování pokroku a dosažených výsledků.

1.4.Návrh/podnět se týká: 

 nové akce 

 nové akce následující po pilotním projektu / přípravné akci 33  

 prodloužení stávající akce 

 sloučení jedné či více akcí v jinou/novou akci nebo přesměrování jedné či více akcí na jinou/novou akci

1.5.Odůvodnění návrhu/podnětu 

1.5.1.Potřeby, které mají být uspokojeny v krátkodobém nebo dlouhodobém horizontu, včetně podrobného harmonogramu pro zahajovací fázi provádění podnětu

1.5.2.Přidaná hodnota ze zapojení EU (může být důsledkem různých faktorů, např. přínosů z koordinace, právní jistoty, vyšší účinnosti nebo doplňkovosti). Pro účely tohoto oddílu se „přidanou hodnotou ze zapojení EU“ rozumí hodnota plynoucí z akce Unie, jež doplňuje hodnotu, která by jinak vznikla činností samotných členských států.

1.5.3.Závěry vyvozené z podobných zkušeností v minulosti

1.5.4.Slučitelnost s víceletým finančním rámcem a možné synergie s dalšími vhodnými nástroji

1.5.5.Posouzení různých dostupných možností financování, včetně prostoru pro přerozdělení prostředků

1.6.Doba trvání návrhu/podnětu a jeho finančního dopadu

 Časově omezená doba trvání

–    s platností od [DD.MM.]RRRR do [DD.MM.]RRRR,

–    finanční dopad od RRRR do RRRR u prostředků na závazky a od RRRR do RRRR u prostředků na platby.

 Časově neomezená doba trvání

–Provádění s obdobím rozběhu od roku 2027 do roku 2029,

–poté plné fungování.

1.7.Předpokládaný způsob plnění rozpočtu 34  

 Přímé řízení Komisí

– prostřednictvím jejích útvarů, včetně jejích zaměstnanců v delegacích Unie,

–    prostřednictvím výkonných agentur.

 Sdílené řízení s členskými státy

 Nepřímé řízení, při kterém jsou úkoly souvisejícími s plněním rozpočtu pověřeny:

– třetí země nebo subjekty určené těmito zeměmi,

– mezinárodní organizace a jejich agentury (upřesněte),

– Evropská investiční banka a Evropský investiční fond,

– subjekty uvedené v článcích 70 a 71 finančního nařízení,

– veřejnoprávní subjekty,

– soukromoprávní subjekty pověřené výkonem veřejné služby v rozsahu, v jakém jim byly poskytnuty dostatečné finanční záruky,

– soukromoprávní subjekty členského státu pověřené uskutečňováním partnerství veřejného a soukromého sektoru, kterým byly poskytnuty dostatečné finanční záruky,

– subjekty nebo osoby pověřené prováděním specifických akcí v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky podle hlavy V Smlouvy o Evropské unii a určené v příslušném základním právním aktu,

–subjekty usazené v členském státě, které se řídí soukromým právem členského státu nebo právem Unie a které mohou být v souladu s odvětvovými pravidly pověřeny vynakládáním finančních prostředků Unie nebo využíváním rozpočtových záruk Unie, pokud jsou tyto subjekty ovládány veřejnoprávními subjekty nebo soukromoprávními subjekty pověřenými výkonem veřejné služby a byly jim poskytnuty dostatečné finanční záruky ve formě společné a nerozdílné odpovědnosti kontrolních subjektů nebo rovnocenné finanční záruky, jež mohou být pro každou akci omezeny na maximální výši podpory Unie.

Poznámky

2.SPRÁVNÍ OPATŘENÍ 

2.1.Pravidla pro sledování a podávání zpráv 

2.2.Systémy řízení a kontroly 

2.2.1.Odůvodnění navrhovaných způsobů plnění rozpočtu, mechanismů provádění financování, způsobů plateb a kontrolní strategie

2.2.2.Informace o zjištěných rizicích a systémech vnitřní kontroly zřízených k jejich zmírnění

2.2.3.Odhad a odůvodnění nákladové efektivnosti kontrol (poměr mezi náklady na kontroly a hodnotou souvisejících spravovaných finančních prostředků) a posouzení očekávané míry rizika výskytu chyb (při platbě a při uzávěrce) 

2.3.Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí 

3.ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU 

3.1.Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové položky 

·Stávající rozpočtové položky

V pořadí okruhů víceletého finančního rámce a rozpočtových položek.

·Nové rozpočtové položky, jejichž vytvoření se požaduje

V pořadí okruhů víceletého finančního rámce a rozpočtových položek.

3.2.Odhadovaný finanční dopad návrhu na prostředky 

3.2.1.Odhadovaný souhrnný dopad na operační prostředky

–    Návrh/podnět nevyžaduje využití operačních prostředků.

–    Návrh/podnět vyžaduje využití operačních prostředků, jak je vysvětleno dále:

3.2.1.1.Prostředky ze schváleného rozpočtu

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Dotace Unie pro orgán ESMA bude snížena o částky uvedené níže v tabulce:

Prostředky a příspěvek z rozpočtu EU pro Evropský orgán pro bankovnictví (EBA) budou částečně kompenzovány snížením prostředků a příspěvku z rozpočtu EU pro Evropský orgán pro cenné papíry a trhy (ESMA) – výsledkem jsou čisté částky uvedené v tabulkách níže.

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

3.2.1.2.Prostředky z vnějších účelově vázaných příjmů 

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

3.2.2.Odhadovaný výstup financovaný z operačních prostředků 

Prostředky na závazky v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

3.2.3.Odhadovaný souhrnný dopad na správní prostředky 

–    Návrh/podnět nevyžaduje využití prostředků správní povahy.

–    Návrh/podnět vyžaduje využití prostředků správní povahy, jak je vysvětleno dále:

3.2.3.1. Prostředky ze schváleného rozpočtu

3.2.4.Odhadované potřeby v oblasti lidských zdrojů 

–    Návrh/podnět nevyžaduje využití lidských zdrojů.

–    Návrh/podnět vyžaduje využití lidských zdrojů, jak je vysvětleno dále:

3.2.4.1.Financované ze schváleného rozpočtu

Odhad vyjádřete v přepočtu na plné pracovní úvazky (FTE) 43

Zaměstnanci potřební k provedení návrhu (v ekvivalentech plného pracovního úvazku):

Popis úkolů:

3.2.5.Odhadovaný dopad na investice související s digitálními technologiemi 

Povinné: do níže uvedené tabulky by měl být zahrnut nejlepší odhad investic souvisejících s digitálními technologiemi, které návrh/podnět vyžaduje.

Pokud je to pro realizaci návrhu/podnětu nutné, měly by být prostředky z okruhu 7 výjimečně uvedeny v určeném řádku.

Prostředky z okruhů 1–6 by měly být vykázány jako „výdaje politiky v oblasti informačních technologií na operační programy“. Tyto výdaje se týkají provozního rozpočtu, který bude použit na opětovné použití / nákup / vývoj IT platforem/nástrojů přímo souvisejících s prováděním iniciativy a s nimi spojených investic (např. licence, studie, ukládání dat atd.). Informace uvedené v této tabulce by měly být v souladu s údaji uvedenými v oddíle 4 „Digitální rozměr“.

3.2.6.Slučitelnost se stávajícím víceletým finančním rámcem 

Návrh/podnět:

–    může být v plném rozsahu financován přerozdělením prostředků v rámci příslušného okruhu víceletého finančního rámce (VFR).

–    vyžaduje použití nepřiděleného rozpětí v rámci příslušného okruhu VFR a/nebo použití zvláštních nástrojů definovaných v nařízení o VFR.

–    vyžaduje revizi VFR.

3.2.7.Příspěvky třetích stran 

Návrh/podnět:

–    nepočítá se spolufinancováním od třetích stran.

–    počítá se spolufinancováním od třetích stran podle následujícího odhadu:

prostředky v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

 
3.2.8.Odhadované lidské zdroje a využití potřebných prostředků v decentralizované agentuře 

Požadavky na zaměstnance (v přepočtu na plné pracovní úvazky)

Prostředky kryté příspěvkem z rozpočtu EU v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Prostředky kryté případnými poplatky v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Nepoužije se.

Prostředky kryté případným spolufinancováním v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Příspěvky příslušných vnitrostátních orgánů Evropskému orgánu pro bankovnictví budou částečně kompenzovány snížením příspěvků příslušných vnitrostátních orgánů Evropskému orgánu pro cenné papíry a trhy.

Příspěvky příslušných vnitrostátních orgánů orgánu ESMA se sníží o částky uvedené níže v tabulce, které odpovídají jednomu zaměstnanci na plný pracovní úvazek:

Přehled/souhrn lidských zdrojů a prostředků (v milionech EUR) potřebných v rámci návrhu/podnětu v decentralizované agentuře

Dotace Unie a příspěvek příslušných vnitrostátních orgánů Evropskému orgánu pro bankovnictví budou částečně kompenzovány snížením dotace a příspěvku Evropskému orgánu pro cenné papíry a trhy.

Počet zaměstnanců orgánu ESMA se sníží o jednoho zaměstnance na plný pracovní úvazek, což umožní snížit dotaci Unie a příspěvek příslušných vnitrostátních orgánů orgánu ESMA, jak je uvedeno v následující tabulce:

3.3.Odhadovaný dopad na příjmy 

–    Návrh/podnět nemá žádný finanční dopad na příjmy.

–    Návrh/podnět má tento finanční dopad:

–    na vlastní zdroje

–    na jiné příjmy

–    uveďte, zda je příjem účelově vázán na výdajové položky

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

U účelově vázaných příjmů upřesněte dotčené výdajové rozpočtové položky.

Jiné poznámky (např. způsob/vzorec výpočtu dopadu na příjmy nebo jiné údaje).

4.Digitální rozměr

Navrhované změny nařízení (EU) 2017/2402 zásadním způsobem nemění digitální infrastrukturu a procesy, které podporují provádění nařízení. Návrh se proto nepovažuje za návrh s digitálním významem.

4.1.Požadavky digitálního významu

4.2.Data

4.3.Digitální řešení

4.4.Posouzení interoperability

4.5.Opatření na podporu digitálního provádění

(1)    Letta, E. (2024). Mnohem více než jen trh – Rychlost, bezpečnost, solidarita. Posílení jednotného trhu tak, aby zajistil udržitelnou budoucnost a prosperitu pro všechny občany EU.

(2)    Draghi, M. (2024). Budoucnost evropské konkurenceschopnosti – Strategie konkurenceschopnosti pro Evropu. 

(3)     Závěry Evropské rady z dubna 2024 .

(4)     Závěry Evropské rady z března 2025.

(5)    Zpětná vazba k výzvě k předložení faktických podkladů ohledně přezkumu sekuritizačního rámce, 19. února 2025 – 26. března 2025, europa.eu ; zpětná vazba k cílené konzultaci o fungování sekuritizačního rámce EU v roce 2024, 9. října – 4. prosince 2024, finance.ec.europa.eu .

(6)    https://finance.ec.europa.eu/document/download/13085856-09c8-4040-918e-890a1ed7dbf2_en?filename=250319-communication-savings-investmlents-union_en.pdf

(7)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2402 ze dne 12. prosince 2017, kterým se stanoví obecný rámec pro sekuritizaci a vytváří se zvláštní rámec pro jednoduchou, transparentní a standardizovanou sekuritizaci a kterým se mění směrnice 2009/65/ES, 2009/138/ES, 2011/61/EU a nařízení (ES) č. 1060/2009 a (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 347, 28.12.2017, s. 35, ELI:  http://data.europa.eu/eli/reg/2017/2402/oj ).

(8)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ze dne 26. června 2013 o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a investiční podniky a o změně nařízení (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 176, 27.6.2013, s. 1, ELI:  http://data.europa.eu/eli/reg/2013/575/oj ).

(9)    Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/61 ze dne 10. října 2014, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, pokud jde o požadavek na úvěrové instituce týkající se krytí likvidity (Úř. věst. L 11, 17.1.2015, s. 1, ELI:  http://data.europa.eu/eli/reg_del/2015/61/oj ).

(10)    Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/35 ze dne 10. října 2014, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/138/ES o přístupu k pojišťovací a zajišťovací činnosti a jejím výkonu (Solventnost II) (Úř. věst. L 12, 17.1.2015, s. 1, ELI:  http://data.europa.eu/eli/reg_del/2015/35/oj ).

(11)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/61/EU ze dne 8. června 2011 o správcích alternativních investičních fondů a o změně směrnic 2003/41/ES a 2009/65/ES a nařízení (ES) č. 1060/2009 a (EU) č. 1095/2010 (Úř. věst. L 174, 1.7.2011, s. 1, ELI:  http://data.europa.eu/eli/dir/2011/61/oj ).

(12)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/65/ES ze dne 13. července 2009 o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se subjektů kolektivního investování do převoditelných cenných papírů (SKIPCP) (přepracované znění) (Úř. věst. L 302, 17.11.2009, s. 32, ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/2009/65/oj).

(13)    Cílené změny v oblasti dohledu mají za cíl zlepšit účinné fungování dohledu v rámci stávajícího rámce. Cílem těchto úprav je podpořit jednotnější postupy v oblasti dohledu a usnadnit přeshraniční sekuritizační činnost v rámci Unie. Očekává se, že navrhované změny tím, že vyjasní některé aspekty a povinnosti, zajistí větší sbližování dohledu, aniž by zúčastněným stranám ukládaly zásadní nové povinnosti

(14)    K dispozici na adrese: https://finance.ec.europa.eu/regulation-and-supervision/consultations-0/targeted-consultation-functioning-eu-securitisation-framework-2024_en.

(15)     Cenné papíry a trhy – přezkum sekuritizačního rámce (europa.eu)

(16)    Jeden respondent předložil dva samostatné (věcně podobné) příspěvky; další respondent předložil tři samostatné příspěvky. Proto bylo získáno 37 příspěvků od 34 respondentů.

(17)    Respondenti, kteří již na cílenou konzultaci odpověděli, představovali: sedm společností/podniků, patnáct sdružení podniků, dvě nevládní organizace (NGO), dva respondenty označené jako „ostatní“.

(18)     https://www.eiopa.europa.eu/system/files/2021-05/jc-2021-31-jc-report-on-the-implementation-and-functioning-of-the-securitisation-regulation.pdf

(19)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2402 ze dne 12. prosince 2017, kterým se stanoví obecný rámec pro sekuritizaci a vytváří se zvláštní rámec pro jednoduchou, transparentní a standardizovanou sekuritizaci a kterým se mění směrnice 2009/65/ES, 2009/138/ES, 2011/61/EU a nařízení (ES) č. 1060/2009 a (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 347, 28.12.2017, s. 35, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2017/2402/oj).

(20)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ze dne 26. června 2013 o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a o změně nařízení (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 176, 27.6.2013, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2013/575/oj).

(21)    Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/61 ze dne 10. října 2014, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, pokud jde o požadavek na úvěrové instituce týkající se krytí likvidity (Úř. věst. L 11, 17.1.2015, s. 1, ELI:  http://data.europa.eu/eli/reg_del/2015/61/oj ).

(22)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1017 ze dne 25. června 2015 o Evropském fondu pro strategické investice, Evropském centru pro investiční poradenství a Evropském portálu investičních projektů a o změně nařízení (EU) č. 1291/2013 a (EU) č. 1316/2013 – Evropský fond pro strategické investice (Úř. věst. L 169, 1.7.2015, s. 1).

(23)    Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/1224 ze dne 16. října 2019, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2402, pokud jde o regulační technické normy upřesňující informace a podrobnosti o sekuritizaci, které má poskytnout původce, sponzor a sekuritizační jednotka, a prováděcí nařízení Komise (EU) 2020/1225 ze dne 29. října 2019, kterým se stanoví prováděcí technické normy, pokud jde o formát a standardizované šablony pro poskytování informací a podrobností o sekuritizaci původcem, sponzorem a sekuritizační jednotkou (Úř. věst. L 289, 3.9.2020, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg_del/2020/1224/oj).

(24)    Nařízení Rady (EU) č. 1024/2013 ze dne 15. října 2013, kterým se Evropské centrální bance svěřují zvláštní úkoly týkající se politik, které se vztahují k obezřetnostnímu dohledu nad úvěrovými institucemi (Úř. věst. L 287, 29.10.2013, s. 63, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2013/1024/oj).

(25)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro bankovnictví), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/78/ES (Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 12, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2010/1093/oj).

(26)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1094/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/79/ES (Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 48).

(27)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1095/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/77/ES (Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 84).

(28)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/557 ze dne 31. března 2021, kterým se mění nařízení (EU) 2017/2402, kterým se stanoví obecný rámec pro sekuritizaci a vytváří se zvláštní rámec pro jednoduchou, transparentní a standardizovanou sekuritizaci, s cílem napomoci oživení po krizi způsobené onemocněním COVID-19 (Úř. věst. L 116, 6.4.2021, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2021/557/oj).

(29)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1129 ze dne 14. června 2017 o prospektu, který má být uveřejněn při veřejné nabídce nebo přijetí cenných papírů k obchodování na regulovaném trhu, a o zrušení směrnice 2003/71/ES (Úř. věst. L 168, 30.6.2017, s. 12, ELI:  http://data.europa.eu/eli/reg/2017/1129/oj ).

(30)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU ze dne 15. května 2014 o trzích finančních nástrojů a o změně směrnic 2002/92/ES a 2011/61/EU (přepracované znění) (Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 349, ELI:  http://data.europa.eu/eli/dir/2014/65/oj ).“;

(31)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU ze dne 15. května 2014, kterou se stanoví rámec pro ozdravné postupy a řešení krize úvěrových institucí a investičních podniků a kterou se mění směrnice Rady 82/891/EHS, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/24/ES, 2002/47/ES, 2004/25/ES, 2005/56/ES, 2007/36/ES, 2011/35/EU, 2012/30/EU a 2013/36/EU a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 a (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 190, ELI:  http://data.europa.eu/eli/dir/2014/59/oj ).

(32)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 806/2014 ze dne 15. července 2014, kterým se stanoví jednotná pravidla a jednotný postup pro řešení krize úvěrových institucí a některých investičních podniků v rámci jednotného mechanismu pro řešení krizí a Jednotného fondu pro řešení krizí a mění nařízení (EU) č. 1093/2010 (Úř. věst. L 225, 30.7.2014, s. 1, ELI:  http://data.europa.eu/eli/reg/2014/806/oj ).

(33)    Uvedené v čl. 58 odst. 2 písm. a) nebo b) finančního nařízení.

(34)    Vysvětlení způsobů plnění rozpočtu spolu s odkazem na finanční nařízení jsou k dispozici na stránkách BUDGpedia: https://myintracomm.ec.europa.eu/corp/budget/financial-rules/budget-implementation/Pages/implementation-methods.aspx .

(35)    RP = rozlišené prostředky / NRP = nerozlišené prostředky.

(36)    ESVO: Evropské sdružení volného obchodu.

(37)    Kandidátské země a případně potenciální kandidáti ze západního Balkánu.

(38)    Technická a/nebo administrativní pomoc a výdaje na podporu provádění programů a/nebo akcí EU (bývalé položky „BA“), nepřímý výzkum, přímý výzkum.

(39)    Nezbytné prostředky by měly být stanoveny na základě údajů o průměrných ročních nákladech, které jsou k dispozici na příslušných internetových stránkách BUDGpedia.

(40)    Technická a/nebo administrativní pomoc a výdaje na podporu provádění programů a/nebo akcí EU (bývalé položky „BA“), nepřímý výzkum, přímý výzkum.

(41)    Výstupy se rozumí produkty a služby, které mají být dodány (např. počet financovaných studentských výměn, počet vybudovaných kilometrů silnic atd.).

(42)    Popsaný v oddíle 1.3.2. „Specifické cíle“.

(43)    Pod tabulkou prosím upřesněte, kolik plných pracovních úvazků v rámci uvedeného počtu je již přiděleno na řízení akce a/nebo může být přerozděleno v rámci vašeho GŘ a jaké jsou vaše čisté potřeby.

(44)    Pokud jde o tradiční vlastní zdroje (cla, dávky z cukru), je třeba uvést čisté částky, tj. hrubé částky po odečtení 20 % nákladů na výběr.