EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 16.7.2025

COM(2025) 560 final

2025/0241(COD)

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,

kterým se stanoví podmínky pro provádění podpory Unie pro společnou zemědělskou politiku na období 2028–2034

DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1.SOUVISLOSTI NÁVRHU

•Odůvodnění a cíle návrhu

•Soulad se stávajícími ustanoveními v dané oblasti politiky

·zvýšit produktivitu zemědělství podporou technického pokroku a zajišťováním racionálního rozvoje zemědělské výroby a optimálního využití výrobních činitelů, zejména pracovní síly,

·zajistit tak odpovídající životní úroveň zemědělského obyvatelstva, a to zejména zvýšením individuálních příjmů osob zaměstnaných v zemědělství,

·stabilizovat trhy,

·zajistit plynulé zásobování,

·zajistit spotřebitelům dodávky za rozumné ceny.

•Soulad s ostatními politikami Unie

2.PRÁVNÍ ZÁKLAD, SUBSIDIARITA A PROPORCIONALITA

•Právní základ

•Subsidiarita (v případě nevýlučné pravomoci)

•Proporcionalita

•Volba nástroje

3.VÝSLEDKY HODNOCENÍ EX POST, KONZULTACÍ SE ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A POSOUZENÍ DOPADŮ

•Hodnocení ex post / kontroly účelnosti platných právních předpisů

·Nové strategické plány SZP jsou vhodným nástrojem k dosažení cílů politiky SZP.

·Strategické plány SZP ukazují, že se nadále podporují příjmy zemědělských podniků, hospodářská udržitelnost a odolnost zemědělského odvětví.

·Je třeba posílit nástroje řízení rizik a jejich větší využívání v celé Unii prostřednictvím programů EU nebo vnitrostátních programů.

·Plány jsou ekologičtější než v předchozím období SZP, ale existuje větší potenciál přispět ke zmírnění změny klimatu, zejména zvýšením sekvestrace uhlíku, zatímco výzvy v oblasti přizpůsobení se změně klimatu si žádají komplexnější a dlouhodobější přístup, který vyžaduje příslušné postupy řízení a investice.

·Je znatelný pokrok v oblasti udržitelného hospodaření s přírodními zdroji, zejména v oblasti půdy a snižování závislosti na chemických vstupech.

·Bude zapotřebí komplexnějšího přístupu ke konkrétním odvětvím, který by zahrnoval jejich hospodářskou, sociální a environmentální zranitelnost a přínosy: například posílit pozitivní vliv extenzivních systémů chovu hospodářských zvířat na biologickou rozmanitost, sekvestraci uhlíku, krajinu, kulturní dědictví a živobytí na venkově.

·A konečně, celková situace závisí také na prvcích mimo SZP a na dalších vnějších faktorech, jako je vývoj trhů a preferencí spotřebitelů.

•Konzultace se zúčastněnými stranami

•Sběr a využití výsledků odborných konzultací

•Posouzení dopadů

•Účelnost právních předpisů a zjednodušení

·zjednodušení podmíněnosti (zodpovědné hospodaření v zemědělském podniku), snížení počtu typů intervencí (mnohé budou sloučeny, např. ekoschémata a agroenvironmentálně-klimatické závazky, výrazné omezení režimů přímých plateb), lepšího zaměření typů intervencí; v nařízení budou jen klíčové požadavky,

·větší nabídky paušálních částek. To umožní zjednodušené postupy podávání žádostí, které sníží zátěž pro příjemce a správní orgány.

·existence jednoho fondu: žádná složitá pravidla pro převody, žádné samostatné soubory pravidel pro každý fond, přesunutí břemene kontroly z platebních agentur na stávající příslušné vnitrostátní kontrolní orgány, čímž se sníží riziko vícenásobných kontrol v zemědělském podniku, 

·návrh rovněž sjednocuje harmonogramy plateb, odstraňuje nepružnost a zároveň zajišťuje včasné platby zemědělcům, čímž umožňuje užší vazbu na skutečné provádění intervencí.

•Základní práva

4.ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY

5.OSTATNÍ PRVKY

•Plány provádění a způsoby monitorování, hodnocení a podávání zpráv

•Informativní dokumenty (u směrnic)

•Podrobné vysvětlení konkrétních ustanovení návrhu

2025/0241 (COD)

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,

kterým se stanoví podmínky pro provádění podpory Unie pro společnou zemědělskou politiku na období 2028–2034

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 43 odst. 2 uvedené smlouvy,

s ohledem na akt o přistoupení z roku 1979, a zejména na odstavec 6 protokolu č. 4 o bavlně připojeného k tomuto aktu,

s ohledem na návrh Evropské komise,

s ohledem na stanovisko Účetního dvora 3 ,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru 4 ,

s ohledem na stanovisko Výboru regionů 5 ,

v souladu s řádným legislativním postupem,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)Sdělení Komise ze dne 19. února 2025 nazvané „Vize pro zemědělství a potraviny“ 6 oznamuje, že společná zemědělská politika (dále jen „SZP“) v období po roce 2027 zvýší odpovědnost členských států za to, jak budou naplňovat cíle SZP, přičemž budou podporovány a stabilizovány příjmy zemědělců, přilákány budoucí generace zemědělců a bude zajištěno potravinové zabezpečení. Nová SZP má být jednodušší a cílenější společnou politikou Unie s větší flexibilitou pro zemědělce a přesunem od požadavků na zemědělce k pobídkám pro ně.

(2)Legislativní balíček víceletého finančního rámce (dále jen „VFR“) na období 2028–2034 zahrnuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) …/… [NRP] o zřízení Fondu národních a regionálních partnerství (dále jen „fond“) na období 2028 až 2034, který v rámci fondu sdružuje vnitrostátně předem přidělené fondy, včetně Evropského zemědělského záručního fondu (dále jen „EZZF“) a Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) zřízených podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2115 7 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2116 8 . Fond by měl být prováděn prostřednictvím plánů národního a regionálního partnerství (dále jen „plány NRPP“) a Facility EU, jejichž cílem je zvýšit flexibilitu a řešit krize a intervence, které vyžadují řízení nebo koordinaci na úrovni Unie. Tato podpora Unie pro SZP bude poskytována v rámci fondu v souladu s pravidly, kterými se tento fond řídí, stanovenými v nařízení (EU) …/… [NRP].

(3)Pokud jde o zemědělství, obecný cíl fondu uvedený v čl. 3 písm. c) nařízení (EU) …/… [NRP] připomíná cíle stanovené v článku 39 Smlouvy o fungování EU. Specifické cíle SZP přímo přispívají k udržení kvality života v Unii a členské státy je mají provádět prostřednictvím svých plánů NRPP.

(4)Aby bylo zajištěno, že Unie bude odpovídajícím způsobem řešit nejnaléhavější výzvy pro odvětví zemědělství, je vhodné stanovit řídicí mechanismus, který bude zohledňovat zaměření Vize pro zemědělství a potraviny na cílenou politiku. V zájmu dosažení konkurenceschopného, odolného a udržitelného odvětví zemědělství by měla vnitrostátní doporučení SZP v souladu s výsledky konzultací zúčastněných stran poskytnout dostatečnou úroveň politického řízení na úrovni Unie, která by členské státy vedla při navrhování jejich plánů národního a regionálního partnerství v oblasti zemědělství a definovala příslušné intervence na základě jejich specifických výzev a potřeb.

(5)V zájmu zajištění rovných podmínek a společného rámce pro podporu odvětví zemědělství v Unii by členské státy měly definovat prvky rámce s ohledem na místní specifika a potřeby a na cíle SZP, zatímco Unie by měla poskytnout společný rámec pro politiku podporující ty, kteří to potřebují nejvíce.

(6)SZP má pozitivní dopad na generační obměnu v zemědělství, ale stále přetrvávají překážky, zejména pokud jde o poskytování základní infrastruktury a služeb ve venkovských oblastech, přístup k půdě a sociální záchrannou síť pro mladé zemědělce i zemědělce odcházející do důchodu. V zájmu řešení specifických potřeb mladých zemědělců a nových účastníků by každý členský stát měl být povinen stanovit v plánu NRPP strategii generační obměny, která by měla vycházet z posouzení konkrétního vnitrostátního kontextu v souladu s Vizí Komise pro zemědělství a potraviny, která upřednostňuje dlouhodobou udržitelnost a atraktivitu zemědělského a potravinářského odvětví EU. Členské státy by rovněž měly vypracovat komplexní „startovací balíček“ pro mladé zemědělce, který by měl usnadnit vstup mladých zemědělců do odvětví a zahájení jejich činnosti, včetně komplexního balíčku intervencí zaměřených na mladé zemědělce.

(7)V souladu s cílem dosáhnout lepší rovnováhy mezi pobídkami a požadavky by členské státy měly prostřednictvím svých plánů NRPP zaměřit podporu na priority SZP, které jsou nezbytné pro dlouhodobou udržitelnost zemědělství. SZP v období po roce 2027 by měla urychlit přechod na udržitelnější výrobní metody a přispět k dosažení cíle klimatické neutrality do roku 2050. Nová SZP by měla nabízet lepší odměny za poskytování ambicióznějších ekosystémových služeb, které jdou nad rámec výsledků dosažených prostřednictvím povinných požadavků. Nová SZP by měla najít novou rovnováhu mezi zodpovědným hospodařením v zemědělském podniku se souborem povinných požadavků a agroenvironmentálními a klimatickými opatřeními, která podporují závazky prospěšné pro životní prostředí, klima a dobré životní podmínky zvířat a přechod na odolnější systémy produkce.

(8)Zodpovědné hospodaření v zemědělském podniku by mělo být stanoveno tak, aby byl zajištěn soulad podpory v rámci SZP se zásadou „významně nepoškozovat“ stanovenou v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2024/2509 9 . Zodpovědné hospodaření v zemědělském podniku by mělo zahrnovat minimální požadavky na environmentální a sociální podmíněnost a ochranné postupy navržené členskými státy tak, aby splňovaly klíčové cíle, jako je ochrana půdy a říčních toků před znečištěním. Členské státy by měly mít možnost přizpůsobit tyto ochranné postupy svým specifickým zeměpisným a klimatickým podmínkám a systémům produkce, a to i stanovením výjimek. V zájmu podpory sociálně udržitelného zemědělství vyžadují některé platby v rámci SZP dodržování norem v oblasti pracovních podmínek a podmínek zaměstnávání a bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Měla by být respektována Evropská charta a různé vnitrostátní rámce a modely trhu práce, sociálním partnerům ani členským státům by neměly být ukládány žádné další povinnosti týkající se vymáhání nebo kontrol a mělo by se předcházet dvojím opravám.

(9)Podpora příjmů zemědělců by měla být i nadále hlavním politickým nástrojem, který zaručí spravedlivý příjem zemědělcům a udržitelné zemědělství a produkci potravin. Měla by přispět k podpoře konkurenceschopného a odolného odvětví zemědělství, které bude využívat výhod vysoce kvalitní produkce a účinného využívání zdrojů a zároveň zajistí generační obměnu, a tím i dlouhodobé potravinové zabezpečení. Příděly na podporu příjmů by měly být vyčleněny tak, aby se používaly pouze na podporu příjmů zemědělců, čímž se zajistí stabilita a předvídatelnost pro odvětví zemědělství v Unii. V zájmu zajištění viditelného dopadu a účinnosti by nová SZP měla zahrnovat zjednodušený a konzistentní soubor nástrojů pro typy intervencí na podporu příjmů, které členským státům umožní dosáhnout cílů SZP.

(10)Vzhledem k potřebě zaměřit podporu na ty nejpotřebnější by členské státy měly vyplácet postupně se snižující podporu příjmu na základě plochy pouze osobám, jejichž hlavní činností je zemědělství, a zároveň zajistit, aby nebyli vyloučeni drobní a vícestranně zaměření zemědělci, kteří vykonávají alespoň minimální úroveň zemědělské činnosti.

(11)Vzhledem k potřebě větší odolnosti zemědělských podniků a řízení rizik by měla být poskytována podpora na zlepšení schopnosti zemědělců čelit rostoucím rizikům a krizím, jako jsou rizika spojená se změnou klimatu nebo nestabilitou trhu, aby se zemědělci mohli podílet na nástrojích řízení rizik, včetně podpory pojistného a příspěvků do vzájemných fondů ve všech členských státech. Je třeba podporovat proaktivní přístup k řízení rizik, který posílí odolnost odvětví stanovením vhodné maximální míry podpory s pobídkami pro zemědělce, kteří provádějí opatření k prevenci rizik.

(12)Cíle SZP by měly být rovněž naplňovány prostřednictvím podpory investic realizovaných zemědělci a držiteli lesů. Tyto investice se mohou týkat mimo jiné infrastruktury související s rozvojem, modernizací nebo přizpůsobováním zemědělství a lesnictví změně klimatu, agrolesnických postupů, energie a vody, zavádění digitálních technologií v zemědělství, přesného zemědělství a diverzifikace zdrojů příjmů v jiných činnostech, jako jsou agroturistika a biohospodářství. Mělo by být rovněž možné podporovat investice do obnovy potenciálu zemědělské nebo lesnické produkce po přírodních katastrofách, nepříznivých klimatických jevech nebo katastrofických událostech, včetně požárů, bouří, povodní a škod způsobených škodlivými organismy a chorobami.

(13)Vzhledem k tomu, že zemědělci potřebují sladit své pracovní povinnosti s osobními a rodinnými povinnostmi, mělo by být možné poskytovat podporu pro pomocné služby pro zemědělství, které by umožnily zastoupení zemědělců během nemoci, porodu, dovolené nebo v případě účasti na školení. Mělo by být možné podpořit zřízení těchto služeb a také mzdy pro dočasné pracovníky, kteří zemědělce nahradí.

(14)V zájmu podpory sociální, ekonomické, environmentální a digitální transformace ve venkovských oblastech by členské státy měly zajistit podporu iniciativy LEADER. V rámci plánů NRPP by mělo být možné poskytovat podporu režimům kvality a propagačním činnostem, krátkému dodavatelskému řetězci a rozvoji místního trhu.

(15)V souladu s potřebou podpořit inovace a udržitelnější postupy by mělo klíčovým politickým nástrojem zůstat evropské inovační partnerství v oblasti zemědělské produktivity a udržitelnosti (dále jen „EIP-AGRI“), které by podporovalo interaktivní inovace a posilovalo výměnu znalostí mezi aktéry s cílem šířit řešení připravená pro praktické využití 10 . Synergie mezi SZP a rámcovým programem Unie pro výzkum (dále jen „FP10“), který byl zřízen nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) …/…, by měly podněcovat k tomu, aby zemědělství co nejlépe využívalo výsledků výzkumu a inovací, zejména výsledků vyplývajících z projektů financovaných na základě programu FP10 a partnerství EIP-AGRI, jež vedou k inovacím v odvětví zemědělství a biohospodářství a ve venkovských oblastech.

(16)Zlepšení interoperability mezi veřejnými zemědělskými informačními systémy na vnitrostátní úrovni může přinést významné výhody, včetně snížení zátěže při shromažďování údajů, zvýšení účinnosti a lepšího sledování politiky. Při sledování tohoto cíle by členské státy měly přijmout zásadu „shromáždit jednou, použít vícekrát“, aby se snížila zátěž spojená s podáváním zpráv. Snížit administrativní zátěž, zefektivnit oznamovací povinnosti a posílit postavení zemědělců v rámci datového hodnotového řetězce, což v konečném důsledku podpoří cíle SZP, může určení jediného orgánu pro koordinaci úsilí o interoperabilitu a investování do jedinečných identifikačních čísel zemědělských podniků, evropské peněženky digitální identity uvedené v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 11 a infrastruktury pro sdílení údajů.

(17)Za účelem doplnění prvků tohoto nařízení, které nejsou podstatné, by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU. V zájmu zajištění právní jistoty by měla být na Komisi přenesena pravomoc doplnit toto nařízení o opatření, která zajistí, aby členské státy zajistily interoperabilitu a plynulou výměnu údajů mezi informačními systémy používanými pro provádění, monitorování a hodnocení SZP.

(18)Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto nařízení by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci ke stanovení plánu pro dosažení a udržení interoperability mezi informačními systémy.

(19)Komise by měla mít pravomoc k přijetí okamžitě použitelných prováděcích aktů, pokud to v náležitě odůvodněných případech týkajících se řešení konkrétních problémů a při současném zajištění kontinuity podpory příjmu v případě mimořádných okolností vyžadují závažné naléhavé důvody. Kromě toho by Komise měla být zmocněna k přijímání okamžitě použitelných prováděcích aktů, pokud v řádně odůvodněných případech mimořádné okolnosti mají dopad na poskytování podpory a ohrožují účinné provádění intervencí uvedených v tomto nařízení.

(20)V zájmu zajištění hladkého provedení předpokládaného opatření a z důvodu naléhavosti by toto nařízení mělo vstoupit v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1
Předmět

V zájmu zajištění silné, udržitelné a odolné společné zemědělské politiky, potravinového zabezpečení Unie, generační obměny a dynamiky venkovských oblastí stanoví toto nařízení zvláštní podmínky pro provádění podpory Unie pro společnou zemědělskou politiku (dále jen „SZP“) v souladu s obecným cílem stanoveným v čl. 2 písm. c) nařízení (EU) […] [NRP].

Tato podpora Unie se poskytuje v rámci Fondu národních a regionálních partnerství (dále jen „fond“) v souladu s pravidly, kterými se tento fond řídí, stanovenými v nařízení (EU) […] [NRP].

Článek 2
Vnitrostátní doporučení a řízení SZP

1.Komise přijme vnitrostátní doporučení SZP, která poskytnou každému členskému státu pokyny k provádění specifických cílů relevantních pro SZP stanovených v čl. 3 písm. d) nařízení (EU) […] [NRP] v rámci jejich plánů NRPP v souladu s článkem 22 uvedeného nařízení, a to před předložením plánů NRPP členskými státy. Vnitrostátní doporučení SZP vycházejí z následujících skutečností:

a)příspěvek ke spravedlivému a dostatečnému příjmu zemědělců a jejich dlouhodobé konkurenceschopnosti, včetně postavení zemědělců v hodnotovém řetězci;

b)zvýšení atraktivity povolání a podpora generační obměny;

c)posílení opatření v oblasti klimatu, poskytování ekosystémových služeb, oběhová řešení, zachování biologické rozmanitosti a přírodních zdrojů, udržitelné zemědělství a zlepšení životních podmínek zvířat;

d)zlepšení odolnosti a připravenosti a schopnosti zemědělců vyrovnat se s krizemi a riziky;

e)zlepšení přístupu ke znalostem a urychlení inovací a digitální transformace pro prosperující zemědělsko-potravinářské odvětví.

Komise může vnitrostátní doporučení SZP podle potřeby aktualizovat.

2.Komise založí vnitrostátní doporučení SZP na analýze situace v odvětví zemědělství a ve venkovských oblastech, včetně demografických faktorů, strukturálních a územních charakteristik, jakož i potravinového zabezpečení v každém členském státě.

3.Ve vnitrostátních doporučeních SZP Komise zejména určí klíčové výzvy, na které se má každý členský stát zaměřit ve svém plánu NRPP, a to na základě specifických cílů relevantních pro SZP stanovených v čl. 3 písm. d) nařízení (EU) […] [NRP].

Článek 3
Zodpovědné hospodaření v zemědělském podniku

1.Zodpovědné hospodaření v zemědělském podniku zahrnuje povinné požadavky na hospodaření uvedené v části A přílohy I [příloha s povinnými požadavky na hospodaření], ochranné postupy definované členskými státy v plánu NRPP v souladu s odstavcem 4 tohoto článku a částí C přílohy I a systém sociální podmíněnosti, který zahrnuje povinné požadavky na hospodaření uvedené v části B přílohy I.

2.Platby v rámci intervencí uvedených v čl. 5 odst. 1 písm. a) až f) a písm. o) a p), pokud se týkají podpory místních zemědělských produktů, podléhají dodržování systému povinných požadavků na hospodaření a ochranných postupů souhrnně označovaných jako „zodpovědné hospodaření v zemědělském podniku“.

Seznam povinných požadavků na hospodaření a cíle ochranných postupů jsou uvedeny v příloze I.

Na zemědělce, kteří dostávají podporu podle čl. 5 odst. 1 písm. g), se však nevztahují podmínky zodpovědného hospodaření v zemědělském podniku uvedené v příloze I částech A a C.

3.Podpora, na kterou se vztahují podmínky zodpovědného hospodaření v zemědělském podniku, se považuje za podporu, která je v souladu se zásadou „významně nepoškozovat“ v souladu s čl. 33 odst. 2 písm. d) nařízení (EU, Euratom) 2024/2509.

Pro účely tohoto článku se „povinným požadavkem na hospodaření“ rozumí každý jednotlivý požadavek uvedený v částech A a B přílohy I, který je stanoven v rámci daného právního aktu uvedeného v částech A a B přílohy I a který se svou podstatou liší od veškerých dalších požadavků v tomtéž aktu.

Právní akty uvedené v příloze I, které se týkají povinných požadavků na hospodaření, se použijí v platném znění a v případě směrnic ve znění provedeném členskými státy. Akty, kterými se provádějí směrnice, však nesmějí mít za účel nebo účinek osvobození zemědělců nebo jiných příjemců od povinných požadavků na hospodaření uvedených v příloze I částech A a B.

4.Členské státy stanoví v souladu s přílohou I částí C na vnitrostátní nebo regionální úrovni ochranné postupy, které musí dodržovat zemědělci a další příjemci podpory uvedení v odstavci 2, aby bylo dosaženo těchto cílů:

a)ochrana půd bohatých na uhlík, krajinných prvků a trvalých travních porostů na zemědělské ploše;

b)ochrana půdy před erozí, zachování půdního potenciálu, zachování úrovně organické hmoty půdy, a to i prostřednictvím střídání nebo diverzifikace plodin, jakož i ochrana před vypalováním strnišť na orné půdě;

c)ochrana vodních toků a podzemních vod před znečištěním a odtokem.

5.Členské státy zahrnou do plánu NRPP popis ochranných postupů definovaných pro každý z cílů uvedených v odstavci 4, včetně jejich územní působnosti, zemědělců a dalších příjemců, na které se daný postup vztahuje, a shrnutí ochranného postupu. Při stanovování ochranných postupů členské státy v co nejvyšší míře zohlední vnitrostátní doporučení SZP uvedená v článku 2. Členské státy přizpůsobí ochranné postupy různým systémům obhospodařování půdy a různým environmentálním a klimatickým podmínkám na svém území.

6.Má se za to, že zemědělci, jejichž celý podnik je certifikován v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/848 12 , dodržují ochranné postupy stanovené v plánech NRPP, pokud jde o cíle stanovené v odst. 4 písm. b) a c).

7.Při stanovování ochranných postupů uvedených v odstavci 4 mohou členské státy ve svém plánu NRPP stanovit zvláštní výjimky z těchto ochranných postupů na základě objektivních a nediskriminačních kritérií, jako jsou plodiny, typy půdy a zemědělské systémy nebo poškození trvalých travních porostů mimo jiné kvůli volně žijícím živočichům nebo invazním druhům. Tyto zvláštní výjimky jsou omezeny z hlediska jejich plošného pokrytí, jsou stanoveny pouze v případě a do té míry, kdy jsou nezbytné k řešení konkrétních problémů při uplatňování těchto postupů, a nesmí bránit cílům stanoveným v odstavci 4 ani narušovat hospodářskou soutěž.

8.Členské státy mohou udělit dočasné výjimky z ochranných postupů, pokud zemědělcům a jiným příjemcům brání v provádění těchto postupů povětrnostní podmínky nebo pokud by provádění těchto ochranných postupů bránilo dosažení cílů stanovených v odstavci 4. Členské státy zajistí, aby dočasné výjimky byly omezeny co do rozsahu a trvání na nezbytnou míru, aby byly udělovány na základě objektivních a nediskriminačních kritérií a aby nebránily cílům stanoveným v odstavci 4 ani nenarušovaly hospodářskou soutěž.

9.Členské státy mohou uznat postupy hospodaření v rámci agroenvironmentálních a klimatických opatření uvedených v čl. 10 odst. 1 písm. a), které přispívají k dosažení cílů stanovených v odstavci 4 tohoto článku rovnocenným způsobem jako příslušné ochranné postupy stanovené v plánu NRPP podle uvedeného odstavce. Členské státy mohou mít za to, že zemědělci a jiní příjemci, kteří se zaváží k provádění těchto rovnocenných postupů, dodržují příslušné ochranné postupy.

Článek 4
Prioritní oblasti životního prostředí a klimatu

1.Členské státy poskytují zemědělcům a dalším příjemcům podporu nejméně v každé z těchto prioritních oblastí životního prostředí a klimatu:

a)přizpůsobení se změně klimatu a vodohospodářská odolnost;

b)zmírňování změny klimatu, včetně pohlcování uhlíku a výroby energie z obnovitelných zdrojů v zemědělských podnicích, včetně výroby bioplynu;

c)zdraví půdy;

d)zachování biologické rozmanitosti, jako je ochrana přírodních stanovišť nebo druhů, krajinných prvků, omezení používání pesticidů;

e)rozvoj ekologického zemědělství;

f)zdraví a dobré životní podmínky zvířat.

Členské státy s oblastmi postiženými znečištěním vody v důsledku nadbytku dusičnanů poskytnou zemědělcům podporu na extenzifikaci systémů chovu hospodářských zvířat nebo na diverzifikaci na jiné zemědělské činnosti.

2.Pro každou z prioritních oblastí uvedených v odstavci 1 se podpora poskytuje za podmínek stanovených v článcích 9, 10 a 13.

Článek 5
Typy podpory

1.Jsou stanoveny tyto intervence SZP:

a)postupně se snižující podpora příjmu na základě plochy;

b)podpora příjmu vázaná na produkci;

c)zvláštní podpora pro bavlnu;

d)platba na přírodní omezení a jiná omezení specifická pro určité oblasti;

e)podpora na znevýhodnění vyplývající z určitých závazných požadavků;

f)agroenvironmentální a klimatická opatření;

g)platby pro drobné zemědělce;

h)podpora pro nástroje řízení rizik;

i)podpora investic pro zemědělce a držitele lesů;

j)podpora na zahájení činnosti mladých zemědělců, nových zemědělců, podniků na venkově a začínajících podniků a rozvoj podnikání malých zemědělských podniků;

k)podpora pro pomocné služby pro zemědělství;

l)iniciativa LEADER;

m)podpora sdílení znalostí a inovací v zemědělství, lesnictví a ve venkovských oblastech;

n)iniciativy územní a místní spolupráce;

o)intervence v nejvzdálenějších regionech;

p)intervence na menších ostrovech v Egejském moři;

q)školní projekt EU uvedený v hlavě I části II kapitole IIa nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013 13 ;

r)intervence v určitých odvětvích podle hlavy I části II kapitoly IIa nařízení (EU) 1308/2013;

s)krizové platby zemědělcům.

2.Intervence uvedené v odst. 1 písm. a) až k) a intervence v některých odvětvích uvedených v hlavě I části II kapitole IIa nařízení (EU) č. 1308/2013 jsou intervencemi na podporu příjmů, které mají být financovány z fondu v souladu s čl. 10 odst. 2 písm. a) druhým pododstavcem nařízení (EU) […] [NRP].

3.Produkce odrůd konopí s obsahem tetrahydrokanabinolu (THC) vyšším než 0,3 % není způsobilá pro podporu podle tohoto nařízení.

Článek 6
Postupně se snižující podpora příjmu na základě plochy

1.Členské státy poskytují zemědělcům podporu příjmu na základě plochy pro způsobilé hektary, aby řešily potřeby příjmu.

2.Platba na způsobilý hektar se rozlišuje podle skupin zemědělců nebo zeměpisných oblastí na základě objektivních a nediskriminačních kritérií. Skupiny zemědělců nebo zeměpisné oblasti, které jsou základem pro rozlišení plateb, se stanoví na základě příjmů zemědělců ze zemědělské činnosti v reprezentativním referenčním období.

Při rozlišování plateb zaměří členské státy podporu na zemědělce, kteří ji nejvíce potřebují, zejména na mladé a začínající zemědělce, ženy, rodinné nebo drobné zemědělce, zemědělce kombinující pěstování plodin a chov hospodářských zvířat nebo zemědělce v oblastech s přírodními nebo jinými omezeními specifickými pro danou oblast stanovenými v souladu s článkem 8.

Rozlišení plateb může mít podobu ročních paušálních plateb, které zcela nebo částečně nahrazují podporu příjmu na základě plochy na způsobilý hektar. Členské státy zvýší podporu na způsobilý hektar poskytovanou mladým zemědělcům.

3.Celková částka plateb na zemědělce stanovená v souladu s odstavcem 2 se snižuje podle těchto pravidel:

a)členské státy sníží roční částku podpory příjmu na základě plochy přesahující 20 000 EUR, která má být poskytnuta zemědělci, o 25 %, pokud se částka podpory příjmu na základě plochy poskytnutá zemědělci pohybuje mezi 20 000 EUR a 50 000 EUR;

b)členské státy sníží roční částku podpory příjmu na základě plochy přesahující 50 000 EUR, která má být poskytnuta zemědělci, o 50 %, pokud je částka podpory příjmu na základě plochy poskytnutá zemědělci vyšší než 50 000 EUR a nepřesahuje 75 000 EUR;

c)členské státy sníží roční částku podpory příjmu na základě plochy přesahující 75 000 EUR, která má být poskytnuta zemědělci, o 75 %, pokud částka podpory příjmu na základě plochy poskytnutá zemědělci přesahuje 75 000 EUR.

4.Celková částka podpory příjmu na základě plochy nesmí být vyšší než maximálně 100 000 EUR na zemědělce a rok. V případě právnické osoby nebo skupiny právnických osob se omezení vztahuje na všechny podniky pod kontrolou jedné právnické nebo fyzické osoby.

5.Členské státy zajistí, aby podpora podle tohoto článku byla určena především zemědělcům, kteří ve svém podniku vykonávají zemědělskou činnost a aktivně přispívají k potravinovému zabezpečení. Za zemědělce se považují i drobní zemědělci, jejichž hlavní činností není zemědělství, ale kteří vykonávají alespoň minimální úroveň zemědělské činnosti stanovenou členskými státy.

6.Členské státy zajistí, aby nejpozději do roku 2032 žadatelé, kteří dosáhnou věku odchodu do důchodu stanoveného vnitrostátními právními předpisy a kteří pobírají starobní důchod, již nedostávali podporu podle tohoto článku.

7.Členské státy zajistí, aby způsobilý hektar zahrnoval pouze plochy, které jsou zemědělcům k dispozici a které jsou tvořeny:

a)zemědělskými plochami, na kterých se provádí zemědělská činnost pod kontrolou zemědělce z hlediska řízení, zisků a finančních rizik. Pokud jsou na těchto plochách prováděny i nezemědělské činnosti, musí být zemědělská činnost převažující;

b)plochami, pro které je poskytována podpora podle čl. 5 odst. 1 písm. a) a g) nebo v rámci základní podpory příjmu pro udržitelnost podle hlavy III kapitoly II oddílu 2 pododdílu 2 nařízení (EU) 2021/2115, pokud se zemědělská činnost nevykonává z důvodu závazků a povinností vyplývajících z intervencí Unie nebo vnitrostátních intervencí nebo jiných programů, které přispívají k prioritním oblastem SZP v oblasti životního prostředí a klimatu uvedeným v článku 4;

c)členské státy se mohou rozhodnout, že do způsobilého hektaru zahrnou krajinné prvky, na které se nevztahují závazky a režimy uvedené v písmenu b), pokud tyto krajinné prvky významně neztěžují výkon zemědělské činnosti a nejsou na zemědělském pozemku převažující.

Článek 7
Platby pro drobné zemědělce 

1.Členské státy poskytnou podporu příjmu drobným zemědělcům, kterou určí členské státy a která nahradí podporu v rámci intervencí uvedených v čl. 5 odst. 1 písm. a), b) a d). Členské státy navrhnou v plánu NRPP intervenci, která je pro zemědělce volitelná.

Členské státy zajistí, aby podpora podle tohoto článku byla určena především zemědělcům, kteří ve svém podniku vykonávají zemědělskou činnost a aktivně přispívají k potravinovému zabezpečení.

Roční platba pro jednotlivé drobné zemědělce nepřesáhne částku 3 000 EUR.

2.Členské státy mohou rozlišovat podporu poskytovanou podle tohoto článku pro různé skupiny zemědělců nebo zeměpisné oblasti.

Článek 8
Platby na přírodní či jiná omezení specifická pro určité oblasti

1.Členské státy poskytují zemědělcům podporu na kompenzaci přírodních nebo jiných omezení specifických pro danou oblast.

2.Platbu na oblasti s přírodními a jinými zvláštními omezeními lze poskytnout s ohledem na oblasti, které:

a)byly vymezeny podle článku 32 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1305/2013 14 ;

b)jsou nově určeny s ohledem na specifická omezení definovaná členskými státy a byly zahrnuty do plánu NRPP.

Členské státy mohou provést doladění s cílem vyloučit oblasti v rámci oblastí určených v souladu s prvním pododstavcem písm. a) a b) za podmínek stanovených v čl. 32 odst. 3 nařízení (EU) č. 1305/2013.

Plocha oblastí vymezených podle prvního pododstavce písm. b) nesmí překročit 2 % využívané zemědělské plochy dotyčného členského státu.

3.Platby na způsobilý hektar jsou omezeny na dodatečné náklady nebo ztrátu příjmů související s provozováním zemědělské výroby ve vymezených oblastech ve srovnání s výrobou v nevymezených oblastech.

Článek 9
Podpora na znevýhodnění vyplývající z určitých závazných požadavků

1.Členské státy mohou poskytovat podporu na základě plochy v zemědělských a lesních oblastech na znevýhodnění vyplývající z provádění: 

a)směrnice Rady 92/43/EHS 15 a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/147/ES 16 ,

b)směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES 17 .

Kromě oblastí uvedených v prvním pododstavci písm. a) se členské státy mohou rozhodnout podporovat jiné vymezené chráněné přírodní oblasti s environmentálními omezeními platnými pro zemědělské činnosti nebo lesnictví, jež přispívají k provádění článku 10 směrnice 92/43/EHS, pokud tyto oblasti v rámci plánu NRPP nepřekročí 5 % oblastí určených v rámci sítě Natura 2000.  

2.Platby podle tohoto článku se poskytují zemědělcům, držitelům lesů a jejich sdružením. 

3.Členské státy mohou podle tohoto článku poskytnout platby pouze za účelem úplné či částečné kompenzace příjemců za dodatečně vzniklé náklady a ušlé příjmy v důsledku plnění závazných požadavků vyplývajících z provádění aktů a ustanovení Unie uvedených v odst. 1 prvním pododstavci, včetně transakčních nákladů.  

Článek 10
Agroenvironmentální a klimatická opatření

1.Členské státy poskytují pobídky pro následující opatření prospěšná pro klima, životní prostředí, zdraví a dobré životní podmínky zvířat a udržitelné lesnictví:

a)dobrovolné závazky hospodaření přijaté zemědělci a dalšími příjemci, včetně závazků zachovat ekologické zemědělství a extenzifikaci živočišné výroby, stanovené a prováděné v souladu s odstavcem 3;

b)dobrovolný přechod na odolné systémy produkce prováděný zemědělci na úrovni podniku nebo části podniku, včetně přechodu na ekologické zemědělství a extenzifikace systémů živočišné výroby, stanovený a prováděný v souladu s odstavcem 4.

2.Každý členský stát poskytuje podporu ekologickému zemědělství certifikovanému v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/848 18 a extenzivním systémům živočišné výroby v rámci obou forem opatření uvedených v odstavci 1.

3.Závazky hospodaření uvedené v odst. 1 písm. a) mohou být roční nebo víceleté a mohou mít zejména tyto cíle:

a)ochrana kvality vody a snížení tlaku na vodní zdroje, ochrana půdy, hospodaření s živinami, zachování biologické rozmanitosti, včetně krajinných prvků a snížení používání pesticidů;

b)zmírňování změny klimatu, včetně snižování emisí skleníkových plynů a pohlcování uhlíku, přizpůsobování se změně klimatu, včetně rozmanitosti zvířat a rostlin v zájmu odolných ekosystémů;

c)zdraví a dobré životní podmínky zvířat, včetně eliminace antimikrobiální rezistence;

d)udržitelné využívání a rozvoj genetických zdrojů nebo

e)lesnicko–environmentální služby a ochrana lesů.

4.Podpora na opatření přechodu uvedená v odst. 1 písm. b) se poskytuje na základě plánu s opatřeními přechodu vypracovaného zemědělcem a schváleného členským státem. Za účelem provádění podpory na opatření přechodu uvedených v odst. 1 písm. b) členské státy v plánu NRPP popíší výrobní systémy, které považují za příznivé pro klima a životní prostředí.

Členské státy vyplácejí podporu zemědělcům ve splátkách po dobu provádění plánu s opatřeními přechodu. Vyplacení poslední splátky je podmíněno dokončením provádění plánu s opatřeními přechodu. Členské státy zajistí, aby platby byly vráceny, pokud zemědělec plán s opatřeními přechodu neprovede.

5.Členské státy poskytnou podporu pouze na závazky hospodaření uvedené v odst. 1 písm. a), které jdou nad rámec příslušných povinných požadavků na hospodaření uvedených v příloze I části A a příslušných minimálních požadavků na používání hnojiv a přípravků na ochranu rostlin, dobrých životních podmínek zvířat a dalších příslušných závazných požadavků stanovených vnitrostátními právními předpisy a právními předpisy Unie.

Pokud však vnitrostátní právní předpisy ukládají požadavky, které jdou nad rámec odpovídajících minimálních závazných požadavků stanovených v právu Unie, může být podpora poskytnuta na závazky hospodaření uvedené v odst. 1 písm. a), které přispívají ke splnění těchto požadavků.

Článek 11
Podpora příjmu vázaná na produkci

1.Členské státy poskytují podporu příjmu vázanou na produkci zemědělcům ve specifických zemědělských odvětvích a typech produkce, případně definovaných v souladu s přílohou I nařízení (EU) č. 1308/2013, nebo specifickým druhům zemědělské činnosti v nich, které procházejí obtížemi a jsou důležité ze socioekonomických nebo environmentálních důvodů.

Podpora příjmu vázaná na produkci má formu roční platby na způsobilý hektar nebo na zvíře či ekvivalent zvířete, jak je definováno v souladu s přílohou II.

Členské státy mohou podporu poskytovat formou platby na hektar pouze na plochy, které určily jako způsobilé hektary v souladu s čl. 6 odst. 7.

Podpora poskytovaná jako platba na hektar může zahrnovat podporu na rychle rostoucí dřeviny pěstované ve výmladkových plantážích a na trávy a jiné zelené pícniny. Podpora se neposkytuje odvětví tabáku a vína.

Podpora poskytovaná jako platba na zvíře je omezena na odvětví hovězího a telecího masa, mléka a mléčných výrobků, skopového a kozího masa, včelařských produktů a bource morušového.

2.Podpora uvedená v odstavci 1 řeší na základě objektivních a nediskriminačních kritérií potřeby dodatečného příjmu.

3.Při plánování podpory uvedené v odstavci 1 členské státy minimalizují možný dopad svých rozhodnutí o podpoře na vnitřní trh.

4.V případě podpory poskytované jako platba na zvíře v odvětvích živočišné výroby členské státy zohlední dopady na životní prostředí, a to i stanovením kritérií maximální hustoty chovu hospodářských zvířat v oblastech ohrožených znečištěním dusičnany.

Článek 12
Podpora pro účast na nástrojích řízení rizik 

1.Členské státy poskytují zemědělcům podporu pro účast na nástrojích řízení rizik. Členské státy zajistí, aby se podpora poskytovala pouze na ztráty přesahující hranici alespoň 20 % průměrné roční produkce nebo příjmu zemědělce v předchozích třech letech nebo průměru za tříleté období na základě předcházejícího pětiletého období, přičemž se vyloučí nejvyšší a nejnižší hodnota.

Odchylně od prvního pododstavce jsou členské státy, které v plánu NRPP prokáží existenci vnitrostátních systémů, které zajišťují krytí rizik pro zemědělce, osvobozeny od povinnosti zahrnout do svého plánu NRPP intervence pro nástroje řízení rizik podle tohoto článku.

2.Odvětvové nástroje řízení rizik provádějí výpočet ztrát buď na úrovni zemědělského podniku, nebo na úrovni činnosti zemědělského podniku v dotčeném odvětví, nebo ve vztahu k dotčené pojištěné ploše.

V případě trvalých kultur a v jiných odůvodněných případech, pro něž nejsou vhodné metody výpočtu uvedené v prvním pododstavci, mohou členské státy stanovit metodu výpočtu ztrát na základě průměrné roční produkce nebo příjmů zemědělce za období, které nepřesahuje osm let, přičemž se vyloučí nejvyšší a nejnižší hodnota.

3.Členské státy mohou použít vhodnou alternativní metodu pro výpočet ztrát mladých zemědělců a nových zemědělců.

4.Členské státy stanoví metodiku výpočtu ztrát a faktorů vedoucích k poskytnutí náhrad ve svém plánu NRPP. Členské státy zajistí, aby nedošlo k poskytnutí nadměrných náhrad v důsledku zkombinování intervencí podle tohoto článku s dalšími veřejnými nebo soukromými systémy řízení rizik. 

Článek 13
Podpora investic pro zemědělce a držitele lesů

1.Členské státy poskytují podporu podle tohoto článku na produktivní a neproduktivní investice, které vhodně a celkově přispívají k odolnosti zemědělství, potravinových systémů, lesnictví a venkovských oblastí, zejména k odolnosti vůči změně klimatu a vodohospodářské odolnosti. Členské státy ve svých plánech NRPP vysvětlí, jakým způsobem plánují tuto podporu poskytovat.

2.Pro podniky přesahující určitou velikost, kterou členské státy určí ve svých plánech NRPP, se podpora v odvětví lesnictví podmíní předložením relevantních informací pocházejících z lesního hospodářského plánu nebo rovnocenného nástroje v souladu s udržitelným obhospodařováním lesů vymezeným v nejnovějším znění Obecných pokynů ministerské konference o ochraně lesů v Evropě pro udržitelné obhospodařování lesů v Evropě.

3.Podpora na investice do obnovy potenciálu zemědělské nebo lesnické produkce poškozeného přírodními katastrofami, nepříznivými klimatickými jevy nebo katastrofickými událostmi se poskytuje pouze tehdy, pokud daná událost zapříčinila zničení nejméně 30 % potenciálu zemědělské produkce nebo nejméně 20 % potenciálu lesnické produkce.

4.Členské státy stanoví seznam nezpůsobilých investic a kategorií výdajů zahrnující alespoň:

a)nákup zemědělských produkčních práv;

b)nákup pozemků za částku přesahující 10 % celkových způsobilých výdajů na dotčenou operaci, s výjimkou nákupu pozemků za účelem ochrany životního prostředí a zachování půdy bohaté na uhlík;

c)nákup zvířat a nákup jednoletých rostlin a jejich výsadbu, a to za jiným účelem, než:

i)obnovení zemědělského nebo lesnického potenciálu po přírodní katastrofě, nepříznivých klimatických jevech nebo katastrofické události;

ii)ochrana hospodářských zvířat před velkými predátory nebo používání v lesnictví namísto strojů;

iii)chov ohrožených plemen podle definice v čl. 2 bodě 24 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1012 19 v rámci závazků hospodaření uvedených v čl. 10 odst. 1 písm. a);

iv)chov čistokrevného skotu, ovcí nebo koz s vysokou genetickou hodnotou pro chov s cílem zlepšit kvalitu a produktivitu stád hospodářských zvířat nebo zachovat vzácná nebo místní plemena;

v)ochrana rostlinných odrůd ohrožených genetickou erozí v rámci závazků uvedených v čl. 10 odst. 1 písm. a);

d)úrokové sazby z dlužných částek, kromě grantů udělených v podobě subvencí úrokových sazeb nebo subvencí poplatků za záruky.

5.Odchylně od odst. 4 písm. a), b) a c) se tento požadavek neuplatní, pokud je podpora poskytována prostřednictvím finančních nástrojů.

6.V případech, kdy jsou zemědělcům uloženy nové požadavky vyplývající z unijního práva, může být podpora poskytnuta na investice určené ke splnění těchto požadavků nejvýše po dobu 36 měsíců ode dne, kdy se tyto požadavky stanou pro daný zemědělský podnik povinnými.

7.Členské státy mohou podle tohoto odstavce přidělit platby pouze za účelem kompenzace příjemců za zcela či částečně dodatečně vzniklé náklady v důsledku plnění těchto požadavků.

Mladým zemědělcům, kteří poprvé začínají působit v zemědělském podniku ve funkci vedoucího tohoto podniku, může být podpora na investice za účelem splnění požadavků práva Unie poskytnuta na dobu nejvýše 36 měsíců ode dne zahájení činnosti nebo do dokončení akcí stanovených v podnikatelském plánu podle čl. 14 odst. 3. Členské státy mohou podle tohoto odstavce přidělit platby pouze za účelem kompenzace příjemců za zcela či částečně dodatečně vzniklé náklady v důsledku plnění těchto požadavků.

Článek 14
Zahájení činnosti mladých zemědělců, začínajících podniků na venkově a rozvoj malých zemědělských podniků

1.Členské státy poskytují podporu na zahájení činnosti mladých zemědělců a podniků na venkově, včetně zahájení činnosti nových zemědělců, za podmínek stanovených v tomto článku a dále upřesněných v jejich plánech NRPP.

2.Členské státy mohou poskytnout podporu podle tohoto článku pouze za účelem pomoci:

a)při zahájení činnosti mladých zemědělců, kteří splňují podmínky stanovené členskými státy v jejich plánech NRPP v souladu s čl. 4 odst. 22 písm. d) nařízení (EU) […] [NRP];

b)při zahájení činnosti podniků na venkově spojených se zemědělstvím nebo lesnictvím, včetně zahájení činnosti nových zemědělců, nebo při diverzifikaci příjmů domácností zemědělců i na činnosti nezemědělské povahy;

c)při zahájení činnosti podniků na venkově;

d)při rozvoji podnikání malých zemědělských podniků podle vymezení členskými státy.

3.Členské státy stanoví podmínky týkající se předložení a obsahu podnikatelského plánu, který musí předložit příjemci, aby mohli obdržet podporu podle tohoto článku.

4.Členské státy poskytnou podporu formou jednorázových částek nebo finančních nástrojů nebo kombinace obou způsobů. Podpora je omezena maximální částkou podpory ve výši 300 000 EUR a lze ji diferencovat na základě objektivních a nediskriminačních kritérií.

Článek 15
Strategie generační obměny

Členské státy ve svém plánu NRPP stanoví strategii generační obměny v zemědělství s cílem zvýšit účinnost a soudržnost intervencí zaměřených na mladé zemědělce podle tohoto nařízení a vnitrostátních iniciativ. Strategie zahrnuje:

a)posouzení současné demografické situace v zemědělství;

b)určení překážek vstupu mladých zemědělců na trh a navrhované vnitrostátní iniciativy a opatření k jejich překonání;

c)popis způsobu, jakým se využije startovací balíček pro mladé zemědělce uvedený v článku 16 ve vnitrostátním kontextu;

d)synergie mezi opatřeními přispívajícími ke generační obměně stanovenými v plánu NRPP.

Článek 16
Startovací balíček pro mladé zemědělce

1.Startovací balíček pro mladé zemědělce zahrnuje soubor následujících opatření v souladu se strategií generační obměny v zemědělství uvedenou v článku 15:

a)podporu na zahájení činnosti mladých zemědělců v souladu s článkem 14;

b)postupně se snižující podporu příjmu na základě plochy pro mladé zemědělce v souladu s článkem 6;

c)podporu pro drobné zemědělce v souladu s článkem 7 zaměřenou na mladé zemědělce;

d)podporu investic s vyšší intenzitou podpory pro mladé zemědělce;

e)možnosti financování investic realizovaných mladými zemědělci prostřednictvím finančních nástrojů v souladu s článkem 71 nařízení (EU) […] [NRP];

f)podporu pro začínající podniky na venkově;

g)intervence v oblasti spolupráce usnadňující přístup k inovacím prostřednictvím projektů operačních skupin EIP-AGRI v souladu s článkem 19 tohoto nařízení a článkem 74 nařízení (EU) […] [NRP];

h)intervence v oblasti spolupráce usnadňující mezigenerační spolupráci, včetně předávání zemědělských podniků v souladu s článkem 74 nařízení (EU) […] [NRP];

i)podporu pro pomocné služby pro zemědělství v souladu s článkem 17;

j)přístup k poradenským službám a vzdělávacím programům přizpůsobeným potřebám mladých zemědělců v souladu s článkem 20.

2.Členské státy začlení do návrhu opatření uvedených v odstavci 1 propojení a součinnost s dalšími opatřeními stanovenými v jejich plánech NRPP, zejména pokud jde o opatření usnadňující mezigenerační předávání a generační obměnu, investice do začínajících podniků na venkově nebo přístup k finančním nástrojům a jejich využívání.

3.S cílem usnadnit přístup k intervencím uvedeným v odstavci 1 zřídí členské státy jednotné přístupové místo pro mladé zemědělce, které může mimo jiné poskytovat informace o možnostech a postupech podpory a usnadňovat vstup do zemědělského odvětví a zahájení činnosti v něm, včetně podávání žádostí o financování a poradenství.

Článek 17
Pomocné služby pro zemědělství

1.Členské státy mohou poskytovat podporu na pomocné služby pro zemědělství a umožnit zemědělcům vzít si volno z důvodu nemoci, porodu, péče o děti a další členy rodiny, dovolené a podobných životních událostí, jakož i účasti na školeních, jak je dále uvedeno v jejich plánech NRPP.

2.Tato podpora je omezena na zřízení pomocných služeb pro zemědělství a na náklady na mzdy pracovníků, kteří po omezenou dobu nahrazují zemědělce.

Článek 18
LEADER

1.Členské státy poskytují podporu pro iniciativu LEADER s cílem připravovat a provádět strategie místního rozvoje v rámci programu LEADER za podmínek stanovených v článku 76 nařízení (EU) […] [NRP] a dále upřesněných v jejich plánech NRPP.

2.Členské státy podporují iniciativu LEADER přinejmenším ve venkovských oblastech se specifickými znevýhodněními, které členské státy definují v plánech NRPP.

3.Členské státy prostřednictvím iniciativy LEADER poskytují podporu projektům realizovaným místními akčními skupinami, které zahrnují začínající podniky, transformační kapacity s přidanou hodnotou, diverzifikaci zemědělských činností, včetně agroturistiky, přímý prodej zemědělských produktů a inovace.

4.Podpora poskytovaná z programu LEADER se zaměřuje na oblasti rozvoje venkova s přidanou hodnotou pro zemědělce a držitele lesů, jako je sociální, environmentální, digitální a ekonomická transformace venkovských oblastí, zlepšení blahobytu občanů venkova a posílení sociálního kapitálu.

Článek 19
Podpora sdílení znalostí a inovací v zemědělství, lesnictví a ve venkovských oblastech

1.Členské státy podporují sdílení znalostí a inovace v zemědělství, lesnictví a venkovských oblastech za podmínek stanovených v tomto článku. Členské státy poskytují podporu:

a)na přípravu a realizaci projektů operačních skupin EIP-AGRI, jakož i opatření k zajištění širšího využití výsledků projektů;

b)na opatření na prosazování inovací, odborné přípravy a poradenství, rozvoje dovedností, poradenských služeb a dalších forem sdílení znalostí a šíření informací.

Podporu na poradenské služby lze poskytnout pouze poradenským službám, které jsou v souladu s čl. 20 odst. 3.

2.Cílem partnerství EIP-AGRI je urychlit rozvoj a využívání inovací zlepšením výměny znalostí a podporou synergií mezi politikami, aktéry a nástroji v zemědělství, lesnictví a venkovských oblastech. Výsledky jeho práce jsou šířeny a násobeny prostřednictvím zemědělského znalostního a inovačního systému (AKIS).

Partnerství EIP-AGRI:

a)podporuje projekty spolupráce v oblasti inovací prostřednictvím operačních skupin založených na „interaktivním inovačním modelu“ uvedeném v odstavci 4;

b)propojuje výzkum se zemědělskou a lesnickou praxí a informuje vědeckou obec o potřebách této praxe;

c)propojuje aktéry a projekty zaměřené na inovace, zejména prostřednictvím sítí Unie a vnitrostátních sítí SZP;

d)podporuje využívání inovativních řešení prostřednictvím šíření informací a znalostí, včetně výměn mezi zemědělci.

3.Projekty prováděné operačními skupinami EIP-AGRI jsou založeny na „interaktivním inovačním modelu“, který je v souladu s těmito zásadami:

a)vyvíjet inovativní řešení zaměřená na zvláštní potřeby zemědělců, držitelů lesů a venkovských subjektů;

b)propojovat partnery disponující vzájemně se doplňujícími znalostmi, jako jsou akademická obec, výzkumní pracovníci a zemědělská komunita, a případně i subjekty potravinového řetězce, a zajistit jejich aktivní zapojení do projektů;

c)projekty jsou vytvářeny společně, rozhodují o nich společně aktéři, kteří jsou do nich zapojení, a jsou prováděny na základě konzultací, přičemž je zajištěna možnost rozšíření.

Členské státy zajistí, aby klíčové výsledky projektů uvedených v tomto odstavci byly šířeny prostřednictvím prakticky zaměřených kanálů, včetně vnitrostátních sítí SZP a sítí Unie. Šířené informace zahrnují cíle projektů, zúčastněné partnery, klíčové tematické oblasti, zeměpisné umístění projektu, celkový rozpočet a konečný výsledek projektu se zaměřením na vyvinutá praktická inovativní řešení.

4.Členské státy mohou poskytnout podporu projektům operačních skupin EIP-AGRI za těchto podmínek:

a)podpora může být poskytnuta pouze na základě schváleného plánu projektu, který je založen na zásadách uvedených v odstavci 3;

b)operační skupina provádějící projekt zahrnuje alespoň dva různé aktéry a přispívá k jednomu nebo více specifickým cílům souvisejícím se SZP stanoveným v čl. 3 písm. d) nařízení (EU) […] [NRP].

Členské státy stanoví objektivní kritéria a transparentní požadavky na obsah, dobu trvání, předkládání a schvalování projektových plánů, které vypracovávají operační skupiny EIP-AGRI.

5.Členské státy podle tohoto článku nepodporují sdílení znalostí a inovace zahrnující pouze výzkumné orgány.

Článek 20
Zemědělské znalostní a inovační systémy a poradenské služby pro zemědělství 

1.Každý členský stát zajistí, aby zemědělci a držitelé lesů měli přístup k inovacím a aby se k nim nové znalosti dostaly včas a účinně, což jim umožní účinně zavádět inovativní a udržitelná řešení a využívat nejnovějších poznatků v odvětví zemědělství.

2.Ke splnění požadavku stanoveného v odstavci 1 stanoví každý členský stát v plánu NRPP, jak se inovace a aktuální znalosti dostanou k zemědělcům, zejména prostřednictvím zemědělského znalostního a inovačního systému (dále jen „AKIS“). Systém AKIS zahrnuje:

a)opatření k zajištění účinných znalostních toků a součinnosti mezi poradci, výzkumnými pracovníky, odborníky z praxe, vnitrostátními sítěmi SZP a dalšími příslušnými zúčastněnými stranami;

b)opatření ke zlepšení přístupu zemědělců a držitelů lesů k nestrannému a kvalifikovanému poradenství;

c)podporu inovací jako součást poradenských služeb pro zemědělství, zejména podporu operačních skupin EIP-AGRI uvedených v článku 19, včetně využití „interaktivního inovačního modelu“ uvedeného v čl. 19 odst. 4;

d)plán na zlepšení šíření a demonstrace výsledků výzkumu a inovativních a udržitelných řešení zemědělcům, držitelům lesů a dalším koncovým uživatelům ve velkém měřítku;

e)intervence stanovené v plánu NRPP na podporu provozu systému AKIS, zejména intervence uvedené v článku 19, a jejich doplňkovost a soudržnost s příslušnými vnitrostátními iniciativami a dalšími příslušnými opatřeními stanovenými v plánu NRPP;

f)systém poskytování poradenských služeb pro zemědělství zřízený v souladu s odstavcem 3.

3.V rámci systému AKIS členské státy v plánech NRPP popíší a zavedou systém poskytování poradenských služeb pro zemědělství, který bude vytvořen na podporu přístupu ke znalostem a širšího zavádění a využívání inovací. Poradenské služby pro zemědělství pokrývají všechny tyto prvky:

a)poradenství zemědělcům a držitelům lesů v oblasti udržitelného a odolného obhospodařování půdy, zemědělských podniků a lesů přizpůsobené typům zemědělských podniků a různým systémům produkce, jakož i požadavkům na podporu stanoveným v plánech NRPP, včetně zodpovědného hospodaření v zemědělském podniku, zahájení činnosti a převodů podniků a začínajících podniků; řízení podniků, přístup k sociální podpoře, zvyšování povědomí o problematice duševního zdraví a dostupnosti příslušných služeb a využívání inovací, řešení založených na datech a digitálních nástrojů;

b)cílené poradenství pro mladé zemědělce, zejména pokud jde o řízení podniků, přístup k financování, přístup k veřejné podpoře, přístup ke znalostem a inovacím.

4.Členské státy zajistí, aby zemědělci a držitelé lesů měli přímý přístup k poradcům, například poskytnutím veřejných databází poradců. Členské státy zajistí, aby poradenství poskytované zemědělcům a držitelům lesů bylo nestranné a aby poradci měli odpovídající kvalifikaci a nebyli ve střetu zájmů.

Článek 21
Orgán odpovědný za správu údajů v rámci SZP

1.Každý členský stát určí jeden orgán odpovědný za přijímání nebo koordinaci opatření k dosažení a zachování vnitrostátní a přeshraniční interoperability mezi informačními systémy používanými pro provádění, správu, monitorování a hodnocení SZP ve prospěch zemědělců a dalších příjemců v rámci SZP. Pro účely tohoto článku se interoperabilitou rozumí schopnost informačních systémů komunikovat navzájem sdílením dat prostřednictvím elektronické komunikace. 

2.Určený orgán má zejména tyto úkoly:  

a)vypracování plánu na úrovni členského státu k dosažení a udržení interoperability (dále jen „plán“) a jeho předložení Komisi a sledování připomínek Komise k plánu;  

b)koordinace provádění nebo, podle rozhodnutí členského státu, provádění plánu účinným, účelným a včasným způsobem.  

Členské státy oznámí Komisi určení orgánu nejpozději do [Úřad pro publikace: do tří měsíců od vstupu tohoto nařízení v platnost].   

3.Plán podle odstavce 2 zahrnuje:

a)určení potřeb k dosažení a zachování interoperability podle odstavce 1 a návrh opatření k jejich řešení, jakož i harmonogram s milníky a cíli pro jejich provádění;  

b)identifikaci možných synergií s jinými iniciativami Unie a vnitrostátními iniciativami v oblasti interoperability.  

Členské státy v nejvyšší možné míře založí své posouzení potřeb a návrh opatření na zásadě, že údaje se shromažďují pouze jednou a jsou používány opakovaně. 

U prvků uvedených v prvním pododstavci písm. a) členský stát zváží zejména potřebu vytvořit jednotný rámec pro digitální identitu a zváží sladění s nařízením (EU) č. 910/2014, a to i pokud jde o evropskou peněženku digitální identity pro fyzické a právnické osoby.

4.Členské státy předloží Komisi do 16. prosince každého kalendářního roku výroční zprávu o provádění plánu, v níž zhodnotí pokrok v provádění kroků a opatření a časový rámec stanovený v plánu.

Členské státy v případě potřeby předloží Komisi změny plánů spolu s výročními zprávami.

Členské státy předloží Komisi první výroční zprávu do 16. prosince 2029.

5.Komise je v souladu s článkem 23 zmocněna přijímat akty v přenesené pravomoci, které jsou nezbytné k zajištění toho, aby interoperabilita a plynulá výměna údajů mezi informačními systémy používanými pro provádění, monitorování a hodnocení SZP byly prováděny účinně, soudržně, efektivně a včas, a doplnit tento článek o pravidla, pokud to vyžaduje provádění plánu uvedeného v odstavci 2, jakož i o pravidla týkající se opatření interoperability uvedených v odst. 3 písm. b).

6.Komise může přijmout prováděcí akty, kterými stanoví pravidla týkající se:  

a)formy a obsahu plánu a výroční zprávy;

b)opatření pro předávání nebo zpřístupňování plánů a výročních zpráv Komisi. 

Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle článku 24.

Článek 22
Opatření k řešení konkrétních problémů 

1.Za účelem řešení konkrétních problémů přijme Komise prováděcí akty, které jsou v mimořádných situacích nezbytné a odůvodněné. Tyto prováděcí akty se mohou odchýlit od ustanovení tohoto nařízení v míře a po dobu, jež jsou nezbytně nutné. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 24 odst. 2.

2.V řádně odůvodněných závažných a naléhavých případech a s cílem řešit konkrétní problémy podle odstavce 1 při současném zajištění kontinuity intervencí SZP stanovených v plánu NRPP v případě mimořádných okolností přijme Komise postupem podle čl. 24 odst. 3 okamžitě použitelné prováděcí akty.

3.Opatření přijatá podle odstavce 1 a 2 zůstanou v platnosti po dobu nejdéle dvanácti měsíců. Pokud po uplynutí této doby konkrétní problémy uvedené v daných odstavcích přetrvávají, může Komise za účelem trvalého řešení předložit vhodné legislativní návrhy.

4.Komise informuje Evropský parlament a Radu o veškerých opatřeních přijatých podle odstavce 1 nebo 2 do dvou pracovních dnů od jejich přijetí.

Článek 23
Výkon přenesené pravomoci

1.Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

2.Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 21 odst. 6 je svěřena Komisi na dobu sedmi let ode dne [Úřad pro publikace: datum vstupu tohoto nařízení v platnost]. Komise vypracuje zprávu o přenesení pravomoci nejpozději devět měsíců před koncem tohoto sedmiletého období. Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud Evropský parlament nebo Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku nejpozději tři měsíce před koncem každého z těchto období.

3.Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 21 odst. 6 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomocí v něm blíže určených. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů přijatých v přenesené pravomoci.

4.Před přijetím aktu v přenesené pravomoci konzultuje Komise odborníky určené členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v Interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů.

5.Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

6.Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 21 odst. 6 vstoupí v platnost pouze tehdy, pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.

Článek 24
Postup projednávání ve výborech

1.Komisi je nápomocen výbor nazvaný „Výbor pro společnou zemědělskou politiku“. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 20 a jeho úkolem je vydávat stanoviska ke všem prováděcím aktům přijatým podle tohoto nařízení.

2.Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.

3.Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 8 nařízení (EU) č. 182/2011 ve spojení s článkem 5 uvedeného nařízení.

Článek 25
Vstup v platnost a použitelnost

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne [Úřad pro publikace: datum použitelnosti nařízení (EU) […] o zřízení Fondu národních a regionálních partnerství na období 2028 až 2034].

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné v členských státech v souladu se Smlouvami.

V Bruselu dne

(1)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2024/2509 ze dne 23. září 2024, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie (přepracované znění) (Úř. věst. L, 2024/2509, 26.9.2024), ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2024/2509/oj .

(2)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se stanoví společná organizace trhů se zemědělskými produkty a zrušují nařízení Rady (EHS) č. 922/72, (EHS) č. 234/79, (ES) č. 1037/2001 a (ES) č. 1234/2007 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 671), ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2013/1308/oj .

(3)    Úř. věst. C , , s. .

(4)    Úř. věst. C , , s. .

(5)    Úř. věst. C , , s. .

(6)    SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ: Vize pro zemědělství a potraviny: Společné utváření atraktivního zemědělského a potravinářského odvětví EU pro budoucí generace, COM(2025) 75 final, https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=CELEX:52025DC0075 .

(7)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2115 ze dne 2. prosince 2021, kterým se stanoví pravidla podpory pro strategické plány, jež mají být vypracovány členskými státy v rámci společné zemědělské politiky (strategické plány SZP) a financovány Evropským zemědělským záručním fondem (EZZF) a Evropským zemědělským fondem pro rozvoj venkova (EZFRV), a kterým se zrušují nařízení (EU) č. 1305/2013 a (EU) č. 1307/2013 (Úř. věst. L 435, 6.12.2021, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2021/2115/oj ).

(8)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2116 ze dne 6. prosince 2021 o financování, řízení a monitorování společné zemědělské politiky a zrušení nařízení (EU) č. 1306/2013 (Úř. věst. L 435, 6.12.2021, s. 187, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2021/2116/oj ).

(9)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2024/2509 ze dne 23. září 2024, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie (přepracované znění) (Úř. věst. L, 2024/2509, 26.9.2024), ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2024/2509/oj .

(10)    SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ o evropském inovačním partnerství „Produktivita a udržitelnost zemědělství“, COM(2012) 79 final.

(11)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 ze dne 23. července 2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice 1999/93/ES (Úř. věst. L 257, 28.8.2014, s. 73), ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2014/910/oj .

(12)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/848 ze dne 30. května 2018 o ekologické produkci a označování ekologických produktů a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 834/2007 (Úř. věst. L 150, 14.6.2018, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2018/848/oj ).

(13)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se stanoví společná organizace trhů se zemědělskými produkty a zrušují nařízení Rady (EHS) č. 922/72, (EHS) č. 234/79, (ES) č. 1037/2001 a (ES) č. 1234/2007 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 671, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2013/1308/oj ).

(14)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1305/2013 ze dne 17. prosince 2013 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1698/2005 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 487), ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2013/1305/oj ).

(15)    Směrnice Rady 92/43/EHS ze dne 21. května 1992 o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (Úř. věst. L 206, 22.7.1992, s. 7, ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/1992/43/oj ).

(16)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/147/ES ze dne 30. listopadu 2009 o ochraně volně žijících ptáků (Úř. věst. L 20, 26.1.2010, s. 7, ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/2009/147/oj ).

(17)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES ze dne 23. října 2000, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky (Úř. věst. L 327, 22.12.2000, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/2000/60/oj ).

(18)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/848 ze dne 30. května 2018 o ekologické produkci a označování ekologických produktů a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 834/2007 (Úř. věst. L 150, 14.6.2018, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2018/848/oj ).

(19)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1012 ze dne 8. června 2016 o zootechnických a genealogických podmínkách pro plemenitbu čistokrevných plemenných zvířat, hybridních plemenných prasat a jejich zárodečných produktů v Unii, pro obchod s nimi a pro jejich vstup do Unie, o změně nařízení (EU) č. 652/2014 a směrnic Rady 89/608/EHS a 90/425/EHS a o zrušení některých aktů v oblasti plemenitby zvířat („nařízení o plemenných zvířatech“) (Úř. věst. L 171, 29.6.2016, s. 66) ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2016/1012/oj ).

(20)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2011/182/oj ).

EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 16.7.2025

COM(2025) 560 final

PŘÍLOHY

návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady,

kterým se stanoví podmínky pro provádění podpory Unie pro společnou zemědělskou politiku na období 2028–2034

PŘÍLOHA I

Požadavky na zodpovědné hospodaření v zemědělském podniku stanovené v článku 3

Část A: Pravidla pro zodpovědné hospodaření v zemědělském podniku 

Část B: Pravidla sociální podmíněnosti 

Část C: Pravidla pro ochranné postupy 

PŘÍLOHA II

Pravidla pro výpočet ekvivalentů zvířat pro účely podpory příjmu vázané na produkci podle článku 11

Členské státy použijí pro přepočet zvířat na ekvivalenty zvířat pro účely intervencí na podporu příjmu vázanou na produkci uvedených v čl. 11 odst. 1 následující koeficienty.

(1)    Směrnice Rady 91/676/EHS ze dne 12. prosince 1991 o ochraně vod před znečištěním dusičnany ze zemědělských zdrojů ( Úř. věst. L 375, 31.12.1991, s. 1 , ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/1991/676/oj ).

(2)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 ze dne 28. ledna 2002, kterým se stanoví obecné zásady a požadavky potravinového práva, zřizuje se Evropský úřad pro bezpečnost potravin a stanoví postupy týkající se bezpečnosti potravin (Úř. věst. L 31, 1.2.2002, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2002/178/oj ).

(3)    Provedené zejména prostřednictvím:– článku 14 nařízení (ES) č. 470/2009 a přílohy nařízení (ES) č. 37/2010,– nařízení (ES) č. 852/2004: čl. 4 odst. 1 a příloha I část A (bod II odst. 4 písm. g), h) a j), odst. 5 písm. f) a h), odst. 6; bod III odst. 8 písm. a), b), d) a e), odst. 9 písm. a) a c)),– nařízení (ES) č. 853/2004: čl. 3 odst. 1, příloha III oddíl IX kapitola I (bod I odst. 1 písm. b), c), d) a e); bod I odst. 2 písm. a) podbody i), ii) a iii), písm. b) podbody i) a ii) a písm. c); bod I odst. 3; bod I odst. 4; bod I odst. 5; bod II část A odst. 1, 2, 3 a 4; bod II část B odst. 1 písm. a) a d), odst. 2, odst. 4 písm. a) a b)), příloha III oddíl X kapitola I bod 1,– nařízení (ES) č. 183/2005: čl. 5 odst. 1, 5 a 6, příloha I část A (bod I odst. 4 písm. e) a g); bod II odst. 2 písm. a), b) a e)) a příloha III (nadpis „KRMENÍ“, bod 1 „Skladování“ první a poslední věta a bod 2 „Rozvoz“ třetí věta) a– nařízení (ES) č. 396/2005: článek 18.

(4)    Směrnice Rady 96/22/ES ze dne 29. dubna 1996 o zákazu používání některých látek s hormonálním nebo tyreostatickým účinkem a beta-sympatomimetik v chovech zvířat a o zrušení směrnic 81/602/EHS, 88/146/EHS a 88/299/EHS (Úř. věst. L 125, 23.5.1996, s. 3, ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/1996/22/oj ).

(5)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009 ze dne 21. října 2009 o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh a o zrušení směrnic Rady 79/117/EHS a 91/414/EHS (Úř. věst. L 309, 24.11.2009, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2009/1107/oj ).

(6)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/128/ES ze dne 21. října 2009, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství za účelem dosažení udržitelného používání pesticidů (Úř. věst. L 309, 24.11.2009, s. 71, ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/2009/128/oj ).

(7)    Směrnice Rady 2008/119/ES ze dne 18. prosince 2008, kterou se stanoví minimální požadavky pro ochranu telat (Úř. věst. L 10, 15.1.2009, s. 7, ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/2008/119/oj ).

(8)    Směrnice Rady 2008/120/ES ze dne 18. prosince 2008, kterou se stanoví minimální požadavky pro ochranu prasat (Úř. věst. L 47, 18.2.2009, s. 5, ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/2008/120/oj ).

(9)    Směrnice Rady 98/58/ES ze dne 20. července 1998 o ochraně zvířat chovaných pro hospodářské účely (Úř. věst. L 221, 8.8.1998, s. 23, ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/1998/58/oj ).

(10)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1152 ze dne 20. června 2019 o transparentních a předvídatelných pracovních podmínkách v Evropské unii (Úř. věst. L 186, 11.7.2019, s. 105, ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/2019/1152/oj ).

(11)    Směrnice Rady 89/391/EHS ze dne 12. června 1989 o zavádění opatření pro zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců při práci (Úř. věst. L 183, 29.6.1989, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/1989/391/oj ).

(12)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/104/ES ze dne 16. září 2009 o minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví pro používání pracovního zařízení zaměstnanci při práci (druhá samostatná směrnice ve smyslu čl. 16 odst. 1 směrnice 89/391/EHS) (Úř. věst. L 260, 3.10.2009, s. 5, ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/2009/104/oj ).