EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 16.7.2025

COM(2025) 550 final

2025/0550(COD)

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,

kterým se zavádí program „AgoraEU“ na období 2028–2034 a kterým se zrušují nařízení (EU) 2021/692 a (EU) 2021/818

{SEC(2025) 547 final} - {SWD(2025) 550 final} - {SWD(2025) 551 final}

DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1.SOUVISLOSTI NÁVRHU

•Odůvodnění a cíle návrhu

EU je společenstvím hodnot zakořeněných v evropské historii a identitě a zakotvených ve Smlouvě o EU. Jak je uvedeno v článku 2 Smlouvy o Evropské unii (Smlouva o EU), jsou tyto zásady společné pro všechny členské státy a zahrnují demokracii, dodržování lidských práv, nepřípustnost diskriminace, rovnost, právní stát a pluralismus, přičemž kulturní rozmanitost, svoboda projevu včetně svobody sdělovacích prostředků a umělecké svobody a pluralita jsou zakotveny rovněž v Listině základních práv EU.

Účast a angažovanost občanů, transparentnost a odpovědnost při rozhodování, jakož i dodržování základních práv a zásad právního státu přispívají k životaschopnosti evropské demokracie. Zásadní roli při podpoře veřejného mínění a svobodné diskuse hrají média. Audiovizuální obsah a všechny ostatní formy uměleckého, kulturního a kreativního vyjádření včetně kulturního dědictví mají zásadní význam pro rozmanitost Evropy a pro vytváření společenské odolnosti a vzájemného porozumění. Kromě své vlastní vnitřní hodnoty a sociálního dopadu jsou rovněž významnou hnací silou udržitelného hospodářského růstu a konkurenceschopnosti, inovací a zaměstnanosti a měkké síly, takže mají zásadní význam pro budoucnost Evropy.

Význam finanční intervence EU v těchto oblastech spočívá v jejich schopnosti podporovat inkluzivní a participativní správu věcí veřejných, usnadňovat informované a aktivní občanství, chránit a podporovat základní práva, prosazovat rovnost a zákaz diskriminace a oslavovat kulturní rozmanitost a všechny druhy uměleckého vyjádření. Prosperující kreativní a mediální odvětví Evropy, její audiovizuální odvětví a bohatství jejích kultur a dědictví mají zásadní význam pro její identitu. Tyto oblasti politiky však čelí vážným výzvám, které vyžadují komplexní reakci Unie.  

Hodnoty Unie jsou předmětem vnitřních i vnějších tlaků, například problémů týkajících se právního státu, nerovností, diskriminace, porušování základních práv a poklesu důvěry v demokratické instituce, jakož i oslabené důvěry v demokratické procesy. I nadále přetrvávají strukturální nerovnosti, jakož i násilí a diskriminace na základě pohlaví, rasy nebo etnického původu, náboženského vyznání nebo přesvědčení, zdravotního postižení, věku nebo sexuální orientace, které se často projevují rasismem a jinými formami nesnášenlivosti. Zároveň je ohrožena tradiční úloha nezávislých organizací občanské společnosti, která spočívá ve vytváření protiváhy k těmto trendům, v důsledku oslabení finanční a politické podpory.

Evropské mediální odvětví představuje maják kvality a kreativity, v dnešní době však soupeří o pozornost občanů a spotřebitelů s globálními online platformami. Šíření audiovizuálního obsahu EU zůstává i nadále roztříštěné podle hranic jednotlivých států a většinu tržeb z prodaných vstupenek a předplatného za streamování získávají subjekty ze zemí mimo EU. Videoherní odvětví si sice vydobylo v současné digitální kultuře silnou pozici (videohry pravidelně hraje více než polovina obyvatel EU), avšak unijní trh s videohrami i nadále z velké části ovládají globální konkurenti. A konečně pak dochází k ohrožení integrity informačního prostoru šířením dezinformací a nárůstem zahraniční manipulace s informacemi a vměšování nepřátelských aktérů, jako je například Rusko. Hrozby pro pluralitu médií jsou ještě prohlubovány jevy, jako je například koncentrace vlastnictví médií. Zpravodajským médiím zároveň klesají příjmy z reklamy a prodeje, protože digitální konkurenti získávají stále větší podíl z příjmů a formují spotřebitelské návyky. V důsledku všech těchto faktorů se životaschopnost médií nachází pod tlakem.

Kultura a kulturní a kreativní odvětví a průmysl v Unii jsou roztříštěny i podle národnostních a jazykových hranic, což je odrazem naší bohaté rozmanitosti. To omezuje nadnárodní uměleckou spolupráci, oslovení cílových skupin a rozvoj inovativních postupů, jakož i odolnost těchto odvětví, potenciál jejich konkurenceschopnosti a posilování společenského blahobytu. Pracovníci v kulturních a kreativních odvětvích se setkávají s problémy v oblasti přeshraniční činnosti a přístupu k novým příležitostem a trhům, což prohlubuje zeměpisnou nerovnováhu a omezuje šíření evropských kulturních děl. Omezená přeshraniční mobilita a spolupráce je překážkou vytváření sítí, úspor z rozsahu, sdílení odborných znalostí a společné tvorby, což vše má klíčový význam pro udržení kariéry a silného kulturního a kreativního odvětví. Bohaté evropské kulturní dědictví je přitom zároveň ohroženo kombinací rozpočtových omezení a zranitelnosti vůči znečištění, změně klimatu a přírodním katastrofám, jakož i zneužití nebo zničení.   

A konečně pak se společenské, kreativní, kulturní a mediální odvětví potýkají se společnými technologickými závislostmi a mohly by mít prospěch ze společných činností. Jsou ovlivněna finančními slabinami, překážkami v přístupu k financím, obtížemi při využívání a zavádění aplikovaných inovací a nedostatečným přizpůsobením se novým souborům dovedností a digitální transformaci. Občanský, mediální a kulturní prostor současně stále více ovlivňují technologičtí giganti mimo EU, kteří utvářejí spotřebu obsahu prostřednictvím algoritmických doporučení, automatizované distribuce a obsahu generovaného umělou inteligencí. 

Jedná se o výzvy nadnárodní povahy, které nelze účinně řešit bez společných řešení, koordinace, řízení a podpory na úrovni EU. Akce Unie mohou napomoci spolupráci, budování kapacit a vzájemnému učení, jakož i optimalizovat a kombinovat potenciál těchto odvětví s cílem přispět k hospodářskému růstu, společenskému rozvoji a kulturní rozmanitosti.  

EU poskytuje v průběhu let podporu v souvislosti s řešením problémů týkajících se kultury, médií a rovnosti, občanů, práv a hodnot Unie prostřednictvím různých programů financování. Ve víceletém finančním rámci na období 2021–2027 se podporou kultury, kulturních a kreativních odvětví a audiovizuálních odvětví zabýval program Kreativní Evropa s cílem chránit, rozvíjet a podporovat evropskou kulturní a jazykovou rozmanitost a dědictví a přispívat ke konkurenceschopnosti těchto odvětví, zejména audiovizuálního odvětví. Program Občané, rovnost, práva a hodnoty (CERV) se zase zabýval především podporou a ochranou práv a hodnot Unie zakotvených ve Smlouvách, Listině a platné mezinárodní úmluvě o lidských právech. Program CERV podporoval organizace občanské společnosti působící na evropské, celostátní, regionální a místní úrovni, včetně nejnižší místní úrovně, v jejich činnosti, kterou je ochrana a prosazování hodnot Unie. Podpora Unie v některých oblastech, jako jsou zpravodajská média a boj proti dezinformacím, byla roztříštěná mezi různé programy. Meziodvětvová složka programu Kreativní Evropa zahrnovala konkrétní akce zaměřené na pluralitu médií, gramotnost a spolupráci v oblasti médií, zatímco rozpočtová položka Opatření v multimediální oblasti podporovala poskytování informací o tématech EU. Boj proti dezinformacím byl až doposud financován z programu Digitální Evropa.  

Cílem návrhu víceletého finančního rámce na období 2028–2034 je řešit „složitosti, nedostatky a nepružnosti“ aktuálně panující v rozpočtu EU a poskytnout rámec, který je cílenější a jednodušší a s menším počtem programů, které mají větší dopad. Z tohoto důvodu a s cílem zvýšit flexibilitu rozpočtu a jeho schopnost reagovat na měnící se realitu a vznikající problémy se tento návrh snaží zefektivnit intervence EU v oblastech kultury, médií a rovnosti, občanů, práv a hodnot a v příslušných případech využít propojení a synergií, přičemž respektuje jedinečnost a specifické potřeby každé z těchto oblastí politiky.  

V oblasti rovnosti, občanů, práv a hodnot přispěje tento návrh k podpoře demokracie a právního státu, základních práv a rovnosti, ke snížení diskriminace a k posílení občanské společnosti. Nový program přispěje také k boji proti genderově podmíněnému násilí a násilí na dětech a dalších ohrožených skupinách. Kromě toho přispěje k posílení demokratické odolnosti a účasti.  

Média jsou hnací silou demokratických hodnot, kulturní rozmanitosti a hospodářského růstu. Mediální odvětví zahrnuje mimo jiné obsah, jako jsou například filmy, seriály, videohry, zpravodajství a informace, imerzivní realita a multimédia, a také služby zahrnující divadelní představení, televizní a rozhlasové vysílání, tištěné a online publikace, online videa a podcasty. Aby byla audiovizuální odvětví a mediální odvětví společensky relevantní, musí být odolná a konkurenceschopná. Návrh podpoří svobodný, konkurenceschopný a rozmanitý mediální a audiovizuální prostor. Na jedné straně posílí produkci, šíření a využívání duševního vlastnictví a spotřebu audiovizuálních děl a dalších forem mediálního obsahu, jako jsou například hry. Na druhé straně pak přispěje k ochraně životaschopnosti a plurality informačního trhu, zejména podporou zpravodajských médií a nezávislosti médií, a to i na regionální a místní úrovni. Přispěje také k boji proti dezinformacím a proti zahraniční manipulaci s informacemi a vměšování.    

Kultura a kulturní a kreativní odvětví jsou pro Evropu velkým přínosem a vytvářejí obraz dynamického kontinentu na světové scéně. Zahrnují mimo jiné scénická umění, literaturu a vydávání knih, hudbu a výtvarná umění, hmotné a nehmotné kulturní dědictví, architekturu, archivy, knihovny a muzea, umělecká řemesla a design a vytvářejí významy na různých nosičích a v různých formátech. Intervence EU v oblasti kultury přispěje ke zvýšení přeshraniční kulturní tvorby a spolupráce, účasti na kulturním dění a dostupnosti rozmanitých evropských kulturních projevů a k ochraně a zachování kulturního dědictví. Návrh přispěje rovněž k většímu šíření rozmanitých kulturních děl a k mobilitě odborníků, jakož i k podpoře inkluzivity a mezigenerační spravedlnosti prostřednictvím kultury. V neposlední řadě pak posílí i sociální, hospodářský a vnější rozměr kulturních a kreativních odvětví.

Konečně pak by EU měla podporovat součinnost mezi mediální, kulturní a občanskou sférou, propojovat veřejné a soukromé subjekty a podporovat meziodvětvovou spolupráci a inovace s cílem řešit společné výzvy a přispívat k odolnosti společnosti a demokratické účasti.

Na tomto základě bude mít finanční intervence EU nejlepší předpoklady k posílení a rozšíření stávajících úspěšných programů, k lepšímu řešení nadnárodních výzev a k zaplnění mezer, které nelze řešit na úrovni členských států. Zajistí také větší soudržnost a lepší sladění mezi regulační politikou a nástroji financování, jakož i mezi vnitřními a vnějšími politikami. Návrh proto přispěje k posílení evropských společností, médií a kultury, podpoří hodnoty Unie a demokratickou účast a pomůže plně využít potenciál Unie jako zdroje pokroku, udržitelného rozvoje a růstu. 

Oblasti politiky, na které se tento právní návrh vztahuje, jsou pevně zakotveny ve Smlouvách EU, které poskytují právní základ pro akci Unie prostřednictvím programů financování Unie, a přispívají k dlouhodobým cílům Unie. Tento návrh stanoví datum použitelnosti od 1. ledna 2028.   

•Soulad se stávajícími ustanoveními v dané oblasti politiky

Základní práva, hodnoty EU a demokracie  

Návrh je plně v souladu s Listinou základních práv Evropské unie a se všemi příslušnými politickými a legislativními rámci EU v oblasti rovnosti a zákazu diskriminace. Přispívá také ke strategii Unie rovnosti. Základní ambicí Evropské unie je zajistit, aby všichni lidé bez ohledu na pohlaví, rasu, etnický původ, zdravotní postižení, sexuální orientaci, věk, náboženské vyznání nebo víru mohli žít bez diskriminace a plně se zapojit do společnosti, a to prostřednictvím přístupu zahrnujícího více zúčastněných stran a více odvětví. 

Závazek Evropské unie pro dosažení rovnosti je zakotven v mnoha klíčových sděleních a akčních plánech. Strategie Evropské komise pro rovnost LGBTIQ osob z roku 2020 a strategie pro rovnost žen a mužů z roku 2021 zdůrazňují odhodlání EU bojovat proti diskriminaci a podporovat rovnost ve všech aspektech společnosti. Obě tyto strategie budou obnoveny, protože platnost stávajících strategií končí v roce 2025. Doplňuje je připravovaná Strategie EU pro boj proti rasismu na období 2026–2030, strategický rámec EU pro rovnost, začlenění a účast Romů (2020–2030), Strategie práv osob se zdravotním postižením (2021–2030), Strategie EU pro práva dítěte, Strategie EU pro boj proti antisemitismu a podporu židovského života (2021–2030) a činnost zaměřená na boj proti nenávisti vůči muslimům. V této souvislosti je důležitá i připravovaná strategie pro mezigenerační spravedlnost. 

První komplexní rámec EU pro demokracii byl vytvořen prostřednictvím Akčního plánu pro evropskou demokracii z roku 2020, balíčku opatření na posílení demokracie a ochranu integrity voleb z roku 2021 a balíčku opatření na obranu demokracie z roku 2023 v součinnosti s plánem pro vnější činnost v oblasti lidských práv a demokracie na období 2020–2027. Mezi nejnovější právní předpisy v této souvislosti patří nařízení o transparentnosti politické reklamy a právní předpisy EU o ochraně osob zapojených do účasti veřejnosti před zjevně neopodstatněnými žalobními návrhy nebo zneužívajícími soudními řízeními („strategická soudní řízení proti účasti veřejnosti“).  

Připravovaný Evropský štít pro demokracii bude usilovat o další ochranu a posílení demokracie a demokratické odolnosti. Bude usilovat o řešení rostoucích hrozeb pro demokratické instituce, systémy a procesy v EU a o posílení důvěry občanů v demokracii a jejich účasti na ní. Připravovaná strategie EU pro občanskou společnost bude usilovat o další ochranu a posílení občanské společnosti a bude vysílat zřetelný signál, že uznává práci, kterou občanská společnost vykonává, i její přínos pro politiky EU.

Média a audiovizuální oblast  

Tento právní návrh vychází rovněž z mediálního a audiovizuálního rámce EU, kde se regulace, financování a politika vzájemně účinně podporují, čímž usnadňují demokratickou diskusi, obohacují naši kulturu a podporují digitální transformaci s konkurenceschopnými mediálními subjekty EU.  

Bude doprovázet politiky jednotného trhu EU v audiovizuálním a mediálním odvětví a jeho podoba bude doplňovat a posilovat stávající legislativní nástroje. Směrnice o audiovizuálních mediálních službách stanovuje společný regulační rámec pro audiovizuální mediální služby v celé EU, včetně ustanovení upravujících například podporu evropských a nezávislých děl, ochranu nezletilých osob a regulaci audiovizuální reklamy. Navrhovaný program společně se směrnicí o audiovizuálních mediálních službách posílí schopnost evropských audiovizuálních subjektů financovat, produkovat a šířit díla, která se dokáží dostatečně zviditelnit na různých dostupných médiích a jsou atraktivní pro diváky na stále otevřenějším a konkurenčnějším trhu v Evropě i mimo ni.  

Nedávno přijatý evropský akt o svobodě médií poskytuje záruky pro svobodu a pluralitu médií, včetně ochrany před politickým vměšováním, větší transparentnosti vlastnictví médií a povinností týkajících se nezávislosti veřejnoprávních mediálních služeb. Navrhovaný program bude doplňovat evropský akt o svobodě médií na základě poskytování finanční podpory zpravodajským médiím a posilování redakční nezávislosti. 

Bude rovněž vycházet z kodexu chování proti nenávistným projevům online, z akčního plánu proti dezinformacím z roku 2018 a z kodexu chování v oblasti dezinformací, který byl nedávno začleněn do společného regulačního rámce nařízení o digitálních službách, a to prostřednictvím zvyšování mediální gramotnosti a posilování povědomí o situaci v prostoru pro online informace ve všech členských státech.  

Kultura 

Pokud jde o kulturu, kulturní dědictví a kulturní a kreativní odvětví, bude tato iniciativa doprovázet připravovaný Kulturní kompas pro Evropu, který je zamýšlen jako strategický politický přístup zaměřený na začlenění kultury a kulturních a kreativních odvětví do zastřešujících politických cílů Unie a na usměrňování a využívání jejich četných dimenzí.   

Iniciativa vychází z několika klíčových politických iniciativ, včetně Evropského programu pro kulturu v globalizovaném světě, pracovních plánů Rady pro kulturu, strategie EU pro mezinárodní kulturní vztahy a evropského akčního rámce pro kulturní dědictví, které se všechny zasazují o posílení úlohy kultury a kulturních a kreativních odvětví v dalším společenském, hospodářském a mezinárodním rozvoji Unie. Je v souladu s evropskými iniciativami, jako je Nový evropský Bauhaus, akce „Evropská hlavní města kultury“ a akce týkající se označení „Evropské dědictví“. Je také v souladu s Římským prohlášením z března 2017, v němž si členské státy a orgány EU představují Unii, „která občanům skýtá nové příležitosti ke kulturnímu a společenskému rozvoji a hospodářskému růstu […]; Uni[i], která chrání naše kulturní dědictví a propaguje kulturní rozmanitost.“ 

Navíc je v souladu se sdělením Komise nazvaným Posilování evropské identity prostřednictvím vzdělávání a kultury, ve kterém se uvádí, že je „ve společném zájmu všech členských států maximálně využít potenciál vzdělávání a kultury jakožto prostředků pro vytvoření pracovních příležitostí, posílení hospodářského růstu, sociální spravedlnosti a aktivního občanství a poznání evropské identity v celé její rozmanitosti“. Iniciativa je rovněž v souladu s Úmluvou UNESCO o ochraně a podpoře rozmanitosti kulturních projevů z roku 2005, jejímiž stranami jsou Unie a její členské státy. 

A konečně je třeba tuto iniciativu vnímat v kontextu připravované strategie EU pro udržitelný cestovní ruch, jejímž cílem je mimo jiné podporovat návštěvníky při objevování méně známých kulturních tras a památek v celé Evropě, a tím podpořit hospodářský rozvoj a místní zaměstnanost.

•Soulad s ostatními politikami Unie

Iniciativa je v souladu s hlavními politickými prioritami Komise na období 2024–2029, konkrétně s prioritou 1) Podpora lidí, posílení naší společnosti a našeho sociálního modelu; 2) Ochrana naší demokracie, prosazování našich hodnot; 3) Udržitelná prosperita a konkurenceschopnost Evropy a 4) Globální Evropa. 

Soulad s politikami na podporu lidí, posílení naší společnosti a našeho sociálního modelu

V kontextu víceletého finančního rámce (2028–2034) budou podporovány synergie mezi iniciativami v oblasti médií, kultury, rovnosti, práv a hodnot a budoucími intervencemi v oblasti dovedností, vzdělávání, sociálního začleňování, solidarity, mezigenerační spravedlnosti, mládeže a sociální a územní soudržnosti. Tyto synergie, například v oblasti mediální gramotnosti, digitálních dovedností, občanské angažovanosti a občanské výchovy a rozvoje dovedností a začleňování prostřednictvím kreativity a umění, budou podporovány v souladu s cíli strategie EU pro mládež a zprávy o občanství EU. Iniciativa může rovněž usilovat o synergie a doplňkovost s budoucími intervencemi v rámci sdíleného řízení zaměřenými na posílení sociální a územní soudržnosti v EU.

Iniciativa doplňuje některé iniciativy podporující zásady evropského pilíře sociálních práv, mimo jiné prostřednictvím politik zaměstnanosti a sociálních politik, jakož i zásady evropské záruky pro děti. To zahrnuje podporu rovného přístupu k právům a podporu rozmanitosti, a to i na regionální a místní úrovni, jako prostředků na podporu sociálního začleňování a spravedlivých trhů práce a pro boj proti dětské chudobě. Kultura a média jsou klíčovými aktéry při utváření veřejného diskurzu a podpoře demokratické angažovanosti a jako taková mají zásadní význam pro budování inkluzivní a odolné společnosti. V kontextu unie dovedností bude tato iniciativa aktivně přispívat k prohlubování dovedností a ke změně kvalifikace pracovníků v kulturních a kreativních odvětvích a podporovat jejich přizpůsobivost v souvislosti se zelenou a digitální transformací a posuny na trhu práce. Posilováním konkurenceschopnosti kulturních a kreativních odvětví program navíc přispívá k vytváření pracovních míst v těchto odvětvích. Iniciativa zároveň posílí budování kapacit organizací občanské společnosti, které působí v oblasti rovnosti, práv a hodnot. 

Vzhledem k rostoucím rizikům spojeným s přírodními nebezpečími, mimořádnými zdravotními událostmi, technologickými haváriemi, vyvíjejícími se bezpečnostními hrozbami a dalšími narušeními posílí tato iniciativa odolnost základních společenských funkcí a vybuduje odolnější, bezpečnější a připravenější Unii v souladu s cíli Strategie unie připravenosti EU.

Soulad s politikami v oblasti spravedlnosti

Sladění politik v oblasti spravedlnosti a právního státu vytváří pevný rámec, který zajišťuje odpovědnost, podporuje právní soudržnost mezi členskými státy i uvnitř nich a chrání základní práva, čímž posiluje důvěru a spolupráci v rámci Unie. Vztah mezi základními právy a politikami v oblasti spravedlnosti má klíčový význam pro utváření spravedlivých a rovných společností. Základní práva, která se pohybují od práva na spravedlivý proces přes právo na nediskriminaci až po ochranu soukromí, definují základní normy, které musí dodržovat systémy soudnictví, a převádějí abstraktní zásady na konkrétní právní opatření a postupy. Antidiskriminační zákony kupříkladu prosazují zásadu rovnosti před zákonem.  

Součinnost mezi základními právy a politikami v oblasti spravedlnosti tak zajišťuje, že právní systémy nejen zabraňují zneužívání, ale také aktivně podporují důstojnost, rovnost a svobodu. Tato synergie je nezbytná pro budování důvěry veřejnosti v právní instituce, podporu sociální soudržnosti a v konečném důsledku pro zajištění dostupnosti a smysluplnosti spravedlnosti pro všechny jednotlivce. Za tímto účelem budou v kontextu víceletého finančního rámce (2028–2034) podporovány synergie mezi tímto programem a budoucím programem Spravedlnost. 

Soulad s politikami pro jednotný trh a konkurenceschopnost

Iniciativa přispěje ke konkurenceschopnosti médií, audiovizuální oblasti a kulturních a kreativních odvětví a doplní tak rámec politiky EU v oblasti průmyslové politiky a hospodářské konkurenceschopnosti. Vychází zejména ze zprávy o jednotném trhu a konkurenceschopnosti z roku 2024, která uplatňuje ekosystémový přístup s cílem posílit odolnost a strategickou autonomii klíčových průmyslových odvětví, včetně kulturních a kreativních odvětví. Odráží také cíle Kompasu konkurenceschopnosti, který stanoví jasná kritéria pro zlepšení dlouhodobé produktivity a odolnosti EU a pro podporu inovací.  

Iniciativa navíc souvisí se sdělením Komise „Strategie pro udržitelnou a digitální Evropu zaměřená na malé a střední podniky“ z roku 2020, jehož cílem je využít potenciál malých a středních podniků v Evropě s ohledem na vůdčí roli v rámci souběžné transformace a které vychází ze tří pilířů: budování kapacit a podpora; snížení regulační zátěže a zlepšení přístupu na trh a zlepšení přístupu k financím. Iniciativa rovněž přispívá k nové strategii Evropské komise pro unii úspor a investic, jejímž cílem je zlepšit finanční příležitosti pro podniky. 

Výzkum a inovace mají zásadní význam pro rozvoj inkluzivních kulturních, kreativních a mediálních systémů založených na právech. Iniciativa posílí součinnost s budoucím rámcovým programem pro výzkum a inovace a budoucím Evropským fondem pro konkurenceschopnost. Ten zahrnuje podporu multidisciplinárního výzkumu na různá témata, včetně demokracie, hodnot, rovnosti a dezinformací, ale také na digitální a průmyslová témata úzce spojená s kulturními a kreativními odvětvími a s kulturním dědictvím. Bude třeba zintenzivnit synergie a doplňkovost s cílem posílit evropský výzkumný ekosystém tak, aby kulturní a kreativní odvětví a občanská společnost plně využívaly pokroku v evropských výzkumných a inovačních prostorech. Program tak přispěje k využití výsledků výzkumných a inovačních akcí financovaných jako součást rámcového programu pro výzkum.

Kromě toho návrh přispívá k řešení digitální transformace Evropy v souladu s cíli Digitální dekády 2030. Doplní ji podporou akcí, které propagují digitální připravenost, rozvoj dovedností a aplikované inovace ve společenském, kulturním a mediálním odvětví, jako je například Akční plán pro kontinent umělé inteligence a Strategie pro využívání umělé inteligence. Doplní také stávající právní předpisy, jako je nařízení o digitálních službách, nařízení o digitálních trzích a akt o umělé inteligenci, a to zvýšením dostupnosti audiovizuálního a mediálního obsahu, posílením mediální gramotnosti, podporou spravedlivé hospodářské soutěže a přístupu k publiku nezávislého na platformě. Interoperabilitu digitálních produktů by posílila rovněž přeshraniční spolupráce a dostupnost audiovizuálního obsahu.

Soulad s politikami pro globální Evropu

Jakmile bude navrhovaný program přijat, bude doplňovat akce financované prostřednictvím vnější činnosti Unie. Například tím, že bude prosazovat kulturní výměny a podporovat kreativní odvětví a mediální a audiovizuální obsah Unie v celosvětovém měřítku, mimo jiné prostřednictvím mezinárodní spolupráce, otevře nové trhy, přiláká světové talenty a posílí vliv a atraktivitu EU na světové scéně. Budoucí intervence bude zahrnovat účast třetích zemí na tomto programu a podporu mezinárodní spolupráce, což umožní synergie s politikami EU v oblasti vnější činnosti. 

2.PRÁVNÍ ZÁKLAD, SUBSIDIARITA A PROPORCIONALITA

•Právní základ

Návrh vychází z čl. 19 odst. 2, čl. 21 odst. 2, článku 24, čl. 167 odst. 5, čl. 168 odst. 5 a čl. 173 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie (Smlouva o fungování EU) a má umožnit dosažení obecných cílů programu komplexním způsobem. 

Ustanovení čl. 19 odst. 2 Smlouvy o fungování EU stanoví přijetí podpůrných opatření jako základ pro činnosti, které přijímají členské státy k boji proti diskriminaci na základě pohlaví, rasy nebo etnického původu, náboženského vyznání nebo přesvědčení, zdravotního postižení, věku nebo sexuální orientace.

Demokratická angažovanost, účast občanů a podpora občanské společnosti jsou základními stavebními kameny pojmu občanství Unie. Představují zásadní faktory a elementy usnadňující výkon práva občanů svobodně se pohybovat a pobývat v Unii.

Ustanovení čl. 21 odst. 2 Smlouvy o fungování EU stanoví opatření Unie k usnadnění výkonu práv občanů svobodně se pohybovat a pobývat na území členských států. Tento článek se může vztahovat i na akce, jejichž cílem je informovat občany a úřady o volebních právech občanů pobývajících v jiném členském státě, neboť ty v praxi rovněž usnadňují výkon práva občana na svobodný pohyb a pobyt. 

Článek 24 Smlouvy o fungování EU ukládá Evropskému parlamentu a Radě, aby přijaly ustanovení o postupech a podmínkách požadovaných pro předložení občanské iniciativy ve smyslu článku 11 Smlouvy o EU. Tato povinnost byla splněna přijetím nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/788 1 . Program by měl podporovat financování technické a organizační podpory k provedení uvedeného nařízení, čímž se podpoří výkon práva občanů zahajovat a podporovat evropské občanské iniciativy. Toto právo spolu s dalšími právy stanovenými v článku 24 Smlouvy o fungování EU zajišťuje přímou účast občanů na demokratickém životě Unie.

Ustanovení čl. 167 odst. 5 Smlouvy o fungování EU ukládá Unii, aby přijala podpůrná opatření s cílem přispívat k rozkvětu kultur členských států a přitom respektovala jejich národní a regionální různorodost a zároveň zdůrazňovala společné kulturní dědictví. Opatření Unie podněcují spolupráci mezi členskými státy a doplňují jejich opatření v oblastech, jako je zlepšení znalostí o kultuře a historii obyvatel Evropy a jejich šíření a zachování a ochrana kulturního dědictví evropského významu.  

Ustanovení čl. 168 odst. 5 Smlouvy o fungování EU poskytuje právní základ pro přijetí pobídkových opatření určených k ochraně a zlepšování lidského zdraví. Násilí, mimo jiné na dětech a ženách, představuje ohrožení tělesného a duševního zdraví. Děti jsou zranitelnou skupinou občanů a potřebují zvýšenou ochranu proti těmto ohrožením, která často zahrnují přeshraniční hrozby. Násilí na ženách představuje rovněž vážné ohrožení tělesného a duševního zdraví a jeho oběti potřebují zvýšenou úroveň ochrany.  

Čl. 173 odst. 3 Smlouvy o fungování EU stanoví, že Unie může rozhodnout o zvláštních opatřeních na podporu činností, které členské státy provádějí s cílem zajistit, aby existovaly podmínky nezbytné pro konkurenceschopnost průmyslu Unie, včetně činností zaměřených na podporu vytváření prostředí příznivého pro rozvoj podnikání. 

•Subsidiarita (v případě nevýlučné pravomoci)

Podpora a ochrana kultury, médií a hodnot Unie vyžaduje nadnárodní spolupráci a koordinované úsilí přesahující hranice jednotlivých států. Jedná se o oblasti, v nichž je vzhledem ke složitosti výzev obtížné, aby je členské státy uspokojivě řešily samostatně. Koordinovaná činnost na úrovni EU umožňuje soudržnější a účinnější reakce na nadnárodní a společné výzvy, které zpomalují pokrok, a umožňuje systémový dopad prostřednictvím identifikace a řešení strukturálních nedostatků, které nejsou pro členské státy prioritou. Klíčovou úlohu při umožňování těchto kolektivních reakcí hraje rozpočet EU. Takový přístup zajišťuje rovněž větší soudržnost mezi vnitřními politikami a prosazováním hodnot a mezinárodních norem Unie v zahraničí. 

Vzhledem k rozsahu a účinkům navrhovaného programu přinášejí opatření na úrovni Unie přidanou hodnotu, neboť těchto cílů nelze uspokojivě dosáhnout na úrovni členských států. Posilují například smysl pro občanství EU a vzájemné porozumění tím, že usnadňují přeshraniční aktivity, které podporují občanskou angažovanost, solidaritu a širší účast na kultuře a v médiích. Zajišťují také důsledné a vysoké standardy v celé EU a účinné uplatňování práv zakotvených v právních předpisech EU ve všech členských státech, což má zásadní význam pro ochranu občanů EU. Akce EU navíc posiluje jednotný trh tím, že podporuje spravedlivý přístup a mobilitu a zároveň umožňuje účinnější provádění prostřednictvím koordinovaných rámců a rozsáhlejších společných projektů. Řešením roztříštěnosti, podporou spolupráce mezi členskými státy a sdružováním zdrojů na úrovni EU tato iniciativa zajišťuje, aby kreativní odvětví, audiovizuální a mediální společnosti a tvůrci mohli plně využívat výhod jednotného trhu. Zlepšuje přístup k rozmanitému kulturnímu a kreativnímu obsahu, podporuje pluralitu médií a zvyšuje konkurenceschopnost evropského audiovizuálního odvětví. 

Přidanou hodnotu financování EU v těchto oblastech politiky zdůraznila naprostá většina respondentů otevřené veřejné konzultace, kterou Komise uspořádala v souvislosti s novými programy EU (viz níže). 

•Proporcionalita

Návrh je v souladu se zásadou proporcionality, protože se omezuje na míru nezbytně nutnou k dosažení uvedených cílů na úrovni EU a nepřekračuje rámec toho, co je pro tyto účely nezbytné. 

•Volba nástroje

Nový program „AgoraEU“ vychází především z programu Kreativní Evropa (2021–2027), z programu Občané, rovnost, práva a hodnoty (CERV) (2021–2027) a ze stávajících výsadních rozpočtových položek a propojuje finanční podporu EU za účelem zachování kultury, médií a hodnot Unie. Tento nový nástroj zohledňuje specifické rysy jednotlivých odvětví, jejich různé cílové skupiny a konkrétní potřeby a zároveň zajišťuje synergie a doplňkovost. 

3.VÝSLEDKY HODNOCENÍ EX POST, KONZULTACÍ SE ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A POSOUZENÍ DOPADŮ

•Hodnocení ex post / kontroly účelnosti platných právních předpisů

Komise zohlednila výsledky závěrečného hodnocení programu Kreativní Evropa na období 2014–2020 a průběžného závěrečného hodnocení programu Kreativní Evropa na období 2021–2027, jakož i průběžného hodnocení programu CERV a závěrečných hodnocení programu Evropa pro občany a programu Práva, rovnost a občané, které byly provedeny v období 2023–2025. 

Tato hodnocení hodnotila výkonnost programů na základě jejich účinnosti, efektivnosti, relevance, soudržnosti, udržitelnosti a přidané hodnoty EU. 

Výsledky těchto hodnocení naznačují, že stávající programy z velké části splnily své politické cíle a poskytly EU přidanou hodnotu, a zároveň upozorňují na oblasti, které je třeba zlepšit z hlediska koncepce.  

Hodnocení programu Kreativní Evropa zdůrazňuje přínos tohoto programu k obecnému cíli podpory kulturní a jazykové rozmanitosti a kulturního dědictví tím, že zvyšuje přístup lidí k rozmanitému obsahu pocházejícímu zejména z oblastí mimo hranice jednotlivých států, a k cíli konkurenceschopnosti tím, že pomáhá audiovizuálním a jiným kreativním a kulturním subjektům zlepšovat své dovednosti a rozšiřovat působení na evropské úrovni. Má jedinečné postavení jako jediný zdroj financování nadnárodní spolupráce, výměny osvědčených postupů, šíření a mobility v těchto odvětvích. 

Průběžné hodnocení programu CERV potvrdilo, že tento program zaujímá v oblasti financování hodnot a základních práv prostor, který je jinak do značné míry prázdný, jako specializovaný nástroj EU na ochranu a podporu základních práv, rovnosti a zákazu diskriminace, demokracie a právního státu v Evropě. Hodnocení rovněž ukázalo, že tento program hraje klíčovou roli při podpoře organizací občanské společnosti, které se zabývají právy a hodnotami, včetně místních organizací na nejnižší úrovni, které by často neměly k dispozici jiné zdroje financování a formy podpory. 

Hodnocení rozpočtové položky Opatření v multimediální oblasti (2021–2023) potvrzuje, že byla účinná při posilování zpravodajství o záležitostech EU z evropské perspektivy. Tyto akce podpořily produkci velkého množství původního obsahu a dosáhly významného diváckého dosahu. 

•Konzultace se zúčastněnými stranami

Veřejná konzultace sloužila jako podklad pro posouzení dopadů programů EU v oblasti přeshraničního vzdělávání, mládeže, kultury, médií, hodnot a občanské společnosti v rámci víceletého finančního rámce po roce 2027. Tato konzultace probíhala od 12. února do 7. května 2025. Celkem bylo v rámci konzultace získáno 5 845 platných odpovědí. 

Z těchto odpovědí vyplynulo jasné potvrzení trvalé úlohy EU při posilování přeshraniční spolupráce a podpoře kultury, médií, demokracie a základních práv. Například podíl respondentů, kteří považovali za „velmi důležité“ nebo „důležité“ „chránit demokracii a demokratické standardy“, „podporovat dodržování základních práv (včetně práv dětí a žen)“, „podporovat nezávislost a pluralitu médií, bojovat proti dezinformacím“ a „podporovat kulturní a kreativní rozmanitost“, činil 91 %, 88 %, 85 % a 78 %.  

Odpovědi na veřejnou konzultaci rovněž potvrdily, že financování EU má v oblastech, kterých se týkalo, přidanou hodnotu ve srovnání s financováním na celostátní, místní nebo regionální úrovni. Například 66 % respondentů bylo toho názoru, že „ochrana demokracie a podpora demokratických standardů“ je oblastí, kde financování EU přináší významnou přidanou hodnotu. Téměř dvě třetiny respondentů uvedly podporu audiovizuálního a mediálního odvětví jako „důležitý“ politický cíl. A konečně pak přibližně 80 % respondentů spatřuje přidanou hodnotu v tom, že finanční prostředky EU plynou na „podporu kulturní a jazykové rozmanitosti“ a „podporu a zachování kulturního dědictví a evropské paměti“, a 74 % ji spatřuje v tom, že prostředky plynou na „zajištění širokého přístupu ke kultuře a kulturnímu dědictví“. 

Respondenti, kteří měli zhodnotit překážky, jež brání plnému dosažení cílů rozpočtu EU v jednotlivých oblastech politiky, obecně uvítali, že se Komise zaměřila na větší efektivnost financování, avšak nikoli na úkor „identity“ a „důvěry“, přičemž zachovala tematickou jasnost a odpovědnost zúčastněných stran. 

Kvantitativní výsledky ukazují, že nejčastěji uváděnými překážkami ve všech skupinách byla administrativní zátěž (kterou uvedlo 51 % občanů a 56 % organizací) a složitá pravidla pro dodržování předpisů specifická pro jednotlivé fondy (49 % občanů a 52 % organizací). Tyto problémy odrážejí obavy nejen ze složitosti regulace, ale také z roztříštěnosti jednotlivých nástrojů a neefektivity při provádění. Mezi další překážky patřila nedostatečná flexibilita při přerozdělování zdrojů v reakci na vznikající potřeby (45 % občanů a 50 % organizací), zpoždění při provádění programů a vyplácení finančních prostředků a nedostatečná komunikace nebo nejasnosti ohledně možností financování. Zejména veřejné orgány a nevládní organizace uváděly zpoždění jako zdroj snížení dopadu a místní důvěryhodnosti. 

•Sběr a využití výsledků odborných konzultací

Návrh vychází z externích zpráv a hodnocení.

Návrh vychází z mnoha studií a zpráv, jejichž autory jsou například Evropský parlament, Agentura EU pro základní práva a Evropský institut pro rovnost žen a mužů a které poukazují na rostoucí a závažné výzvy, které podrobují zkoušce základní práva a hodnoty v EU, jakož i odolnost našich demokratických institucí 2 .

V oblasti médií a audiovize se opírá o závěry výhledu evropského mediálního průmyslu na rok 2023 3 , které poskytly cenné poznatky o strukturálních výzvách mediálního a audiovizuálního odvětví (včetně her). Mediální společnosti v EU se nacházejí pod rostoucím tlakem globálních konkurentů v boji o pozornost uživatelů a o příjmy. Spotřebitelské výdaje a spotřeba médií od pandemie COVID-19 stagnují, přičemž digitální platformy shromažďují více obsahu a získávají více příjmů z reklamy než tradiční média. Tato odvětví se potýkají rovněž s vysokými náklady na zavádění technologií, omezenými soukromými investicemi a velkou závislostí na technologiích nepocházejících z EU. Zpráva dále odhalila, že v EU existuje jen omezené přeshraniční šíření audiovizuálních děl, což brzdí potenciál tohoto odvětví. Životaschopnost zpravodajských médií mezitím čelí stále většímu ohrožení, protože jejich příjmy klesají, počet zaměstnanců se snižuje a důvěra spotřebitelů je omezená. 

V oblasti kulturních a kreativních odvětví vychází návrh z tematických zasedání, zjištění nezávislých studií, závěrů Rady 4 , usnesení Evropského parlamentu 5 , hodnocení akce týkající se označení „Evropské dědictví“ 6 a prvního průběžného hodnocení akce „Evropské hlavní město kultury“ na období 2020–2033 7 , jakož i z doporučení odborníků z členských států v rámci otevřené metody koordinace v oblasti kultury 8 . Tyto různé zdroje zdůrazňují přetrvávající význam složky Kultura programu Kreativní Evropa a zároveň poukazují na oblasti, které je třeba zlepšit, zejména v souvislosti se zelenou a digitální transformací a rozmachem umělé inteligence, pracovními podmínkami umělců a pracovníků v kulturních a kreativních odvětvích, jakož i s mezinárodním kontextem.

•Posouzení dopadů

U tohoto návrhu bylo provedeno posouzení dopadů. Útvary Komise prozkoumaly několik alternativních možností politiky k řešení problémů dotčených odvětví a určily, která možnost lépe vyhovuje daným oblastem politiky a prioritám Komise. Tyto jednotlivé možnosti se vzájemně vylučovaly. Jednou z možností bylo pokračovat ve stávajících programech Kreativní Evropa a CERV jako v samostatných programech a současně zavádět některá postupná zlepšení. Druhá možnost spočívala ve spojení programů zaměřených na ochranu hodnot Unie, médií a kultury. Třetí možností byla úplná integrace politik, které dnes spadají pod programy CERV a Kreativní Evropa, s politikami, které spadají pod program Erasmus+ a Evropský sbor solidarity, do jediného nástroje.

Byly zvažovány i další alternativy, které však byly již v rané fázi zamítnuty. Jednou z nich bylo ukončení financování EU v oblastech, které v současné době spadají pod programy CERV a Kreativní Evropa, to však bylo zamítnuto vzhledem k důležitosti problémů, které ovlivňují daná odvětví, významu, který je těmto politikám přikládán v politických směrech, a posouzení trvalého významu a přidané hodnoty finanční intervence EU, které bylo podloženo příslušnými hodnoceními v polovině období. Možnost alternativního sloučení programů (např. pouze složky MEDIA programu Kreativní Evropa s programem CERV) byla rovněž zavržena již v rané fázi, protože by nebylo možné ji účinně sladit s politickými prioritami, ani by dostatečně neřešila problémy dotčených odvětví.  

Hlavní potenciální dopady uvedených tří vybraných možností (kontinuita, plná integrace a sloučení na základě cílů) byly analyzovány v různých sociálních, ekonomických a environmentálních dimenzích. Analýza se v příslušných případech zabývala také náklady a přínosy, dopady na konkurenceschopnost a malé a střední podniky a na digitalizaci, jakož i jejich přínosem k cílům OSN v oblasti udržitelného rozvoje. Všechny tři možnosti politiky byly posouzeny na základě jejich účinnosti, efektivnosti, soudržnosti a proporcionality, přičemž byla použita sociálně-multikriteriální evaluace (SMCE). 

Hodnocení těchto možností a jejich dopadů ukázalo, že lepší potenciál v porovnání s oběma zbývajícími alternativami by měla integrace založená na politických cílech (sloučení na základě cílů). Ta by umožnila posílení koordinace, cílenou flexibilitu a účinnější využití rozpočtu EU, aniž by bylo třeba obětovat zaměření politiky nebo její dostupnost. Nabízela by optimální rovnováhu mezi zjednodušením a relevantností dané politiky. Je také v souladu s požadavky zúčastněných stran, které požadují zjednodušení přístupu k financování, flexibilitu při přidělování zdrojů a uplatňování společných pravidel. V souladu s politickými směry se řídí zásadou „finanční prostředky se musí řídit politikou“ a propojuje programy zaměřené na ochranu kultury, médií a hodnot Unie. Bude vycházet z úspěchu současných programů a z osvědčených postupů stávajícího víceletého finančního rámce, jak vyplývá z hodnocení, přičemž bude lépe řešit nadnárodní a společné výzvy, zaplňovat mezery ve financování na úrovni členských států a posilovat soudržnost mezi vnitřními a vnějšími politikami a zároveň zvyšovat synergie, účinnost a efektivnost a omezovat překrývání. Bude věnovat náležitou pozornost každé z oblastí politiky zahrnutých do sloučeného programu při plném respektování horizontálních ustanovení podrobně popsaných v nařízení (EU, Euratom) [202X/XXX, nařízení o výkonnosti], která se vztahují na všechny programy Unie. Posílí rovněž opatření týkající se průřezových priorit a synergií ovlivňujících společenská, mediální a kulturní a kreativní odvětví (např. dovednosti v jednotlivých odvětvích, přístup k financování, zavádění inovací atd.).   

Tato zpráva o posouzení dopadů byla na základě pokynů pro zlepšování právní úpravy předložena Výboru pro kontrolu regulace (RSB) ke kontrole kvality. Dne 13. června 2025 vydal výbor RSB k posouzení dopadů stanovisko. Výbor RSB předložil řadu připomínek a doporučení týkajících se oblasti působnosti, vymezení problému a využití hodnocení, intervenční logiky a cílů, porovnání možností a analýzy nákladů a přínosů, správy, soudržnosti a budoucího sledování a hodnocení. Posouzení dopadů připojené k tomuto právnímu návrhu bylo přezkoumáno v souladu s připomínkami výboru.

•Účelnost právních předpisů a zjednodušení

Tato iniciativa zefektivní řízení, správu a provádění programů EU s cílem zvýšit efektivnost pro žadatele, příjemce a orgány EU. Postupy pro podávání žádostí a podávání zpráv budou zjednodušeny a dále harmonizovány zavedením společných nebo sladěných pravidel, což žadatelům usnadní podávání žádostí na základě výzev zaměřených na vzájemně se doplňující politické cíle.

V zájmu zjednodušení provádění a snížení administrativní zátěže příjemců se standardní formou příspěvku na úhradu grantů stane používání zjednodušených forem financování (včetně financování nesouvisejícího s náklady a jednorázových částek). Využívání finanční podpory třetím stranám, které se ukázalo jako účinné při zajišťování větší dostupnosti financování EU pro malé organizace, bude rovněž pokračovat a může být případně rozšířeno. Kromě toho bude mít pozitivní dopad i větší využívání víceletých grantů. Překážky, s nimiž se setkávají místní organizace na nejnižší úrovni a žadatelé, kteří žádají o podporu poprvé, budou řešeny cílenými zjednodušujícími opatřeními zaměřenými na jejich situaci, lepší komunikací a propagací možností financování. Sdružování zdrojů, včetně oblastí, jako je sledování a vnitřní a vnější komunikace, přinese úspory z rozsahu a zvýší předvídatelnost financování EU v širším měřítku mezi příjemci, zúčastněnými stranami i občany EU.  

•Základní práva

Nový nástroj navazuje na předchozí programy Kreativní Evropa a Občané, rovnost, práva a hodnoty (CERV) a na již existující výsadní rozpočtové položky a je zaměřen na podporu hodnot Unie, včetně dodržování základních práv, rovnosti a demokracie, jakož i kultury a médií.

Je v souladu s hodnotami stanovenými v článku 2 Smlouvy o Evropské unii a podporuje je. Cíle nového programu jsou úzce spjaty s prosazováním základních práv, a jsou proto v souladu s Listinou základních práv Evropské unie. Tento návrh přispěje zejména k podpoře a ochraně práv a zásad zakotvených v článku 8 (ochrana osobních údajů), v článku 11 (svoboda projevu, právo na informace, svoboda a pluralita sdělovacích prostředků), v článku 12 (svoboda shromažďování a sdružování), v článku 13 (svoboda umění a věd), v článku 15 (právo svobodné volby povolání a právo pracovat), v článcích 20 a 21 (rovnost a zákaz diskriminace), v článku 22 (kulturní a jazyková rozmanitost), v článku 23 (rovnost žen a mužů), v článku 24 (práva dítěte), v článku 26 (práva osob se zdravotním postižením), v článku 31 (slušné a spravedlivé pracovní podmínky), v článku 32 (zákaz dětské práce a ochrana mladých lidí při práci), v článku 33 (rodinný a pracovní život) a v článcích 39 až 46 (občanská práva) Listiny. 

4.ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY

5.OSTATNÍ PRVKY

•Plány provádění a způsoby monitorování, hodnocení a podávání zpráv

Tato iniciativa bude monitorována prostřednictvím výkonnostního rámce pro rozpočet na období 2028–2034, který je definován v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) [XXX]* [nařízení o výkonnosti], které rovněž podrobně stanoví zvláštní pravidla týkající se hodnocení. Hodnocení bude provedeno v souladu s pokyny Komise pro zlepšování právní úpravy a bude založeno na ukazatelích relevantních pro cíle programu.   

Část programu bude provádět výkonná agentura pod dohledem útvarů Komise odpovědných za program. 

•Podrobné vysvětlení konkrétních ustanovení návrhu

Obecnými cíli programu jsou podpora kulturní a jazykové rozmanitosti a dědictví, zvýšení konkurenceschopnosti kulturních a kreativních odvětví, zejména mediálního a audiovizuálního odvětví, ochrana umělecké svobody a svobody médií a ochrana a podpora rovnosti, aktivního občanství, práv a hodnot zakotvených ve Smlouvách a v Listině, což povede k posílení demokratické účasti a společenské odolnosti v Unii.

V rámci tohoto obecného cíle má program tři samostatné složky:

První z nich je složka „Kreativní Evropa – kultura“, která bude provádět následující specifický cíl:

a)přispívat k přeshraniční kulturní tvorbě, spolupráci, účasti a dostupnosti a k přeshraničnímu šíření rozmanitých kulturních děl a zároveň posilovat sociální, hospodářský a mezinárodní rozměr kulturních a kreativních odvětví.   

Druhou z nich je složka „MEDIA+“, která bude provádět následující specifické cíle:

a)přispívat ke kulturní rozmanitosti a konkurenceschopnosti audiovizuálního odvětví a odvětví videoher, zejména posilováním tvorby a přeshraniční distribuce evropského obsahu a jeho zpřístupněním občanům;

b)přispívat ke svobodnému, životaschopnému a rozmanitému informačnímu ekosystému Unie, zejména podporou svobodné a nezávislé žurnalistiky a zpravodajských médií, zlepšováním přístupu občanů k důvěryhodným informacím a bojem proti dezinformacím.

Třetí složkou je složka „Demokracie, občané, rovnost, práva a hodnoty“ („CERV+“), která bude provádět následující specifické cíle:

a)přispívat k ochraně a podpoře základních práv, rovnosti, zákazu diskriminace a práv občanů Unie zakotvených ve Smlouvách, včetně volného pohybu občanů, a k posilování občanské společnosti;

b)přispívat k boji proti genderově podmíněnému násilí a násilí na dětech a dalších skupinách ohrožených tímto násilím;

c)přispívat k posilování demokratické účasti a prosazování právního státu.

V zájmu maximalizace dopadu a posílení synergií mezi jednotlivými složkami podporuje program průřezové a horizontální činnosti přispívající k obecnému cíli, zejména rozvíjením synergií mezi kulturní, mediální a občanskou sférou a podporou meziodvětvové spolupráce a inovací.

Má-li být tento program účinný, měl by zohledňovat zvláštní povahu jednotlivých politik, jejich rozdílné cílové skupiny a jejich zvláštní potřeby prostřednictvím cílených přístupů. 

2025/0550 (COD)

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,

kterým se zavádí program „AgoraEU“ na období 2028–2034 a kterým se zrušují nařízení (EU) 2021/692 a (EU) 2021/818

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 19 odst. 2, čl. 21 odst. 2, článek 24, čl. 167 odst. 5, čl. 168 odst. 5 a čl. 173 odst. 3 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru 9 ,

s ohledem na stanovisko Výboru regionů 10 ,

v souladu s řádným legislativním postupem,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)Podle článku 2 Smlouvy o Evropské unii (dále jen „Smlouva o EU“) je Unie založena na hodnotách úcty k lidské důstojnosti, svobody, demokracie, rovnosti, právního státu a dodržování lidských práv, včetně práv příslušníků menšin, které jsou společné členským státům ve společnosti vyznačující se pluralismem, nepřípustností diskriminace, tolerancí, spravedlností, solidaritou a rovností žen a mužů (dále jen „hodnoty Unie“). Hodnoty Unie se odrážejí v právech, svobodách a zásadách uvedených v Listině základních práv Evropské unie (dále jen „Listina“). Článek 3 Smlouvy o EU dále Unii pověřuje, aby podporovala ochranu práv dítěte. Článek 10 Smlouvy o EU dále stanoví, že fungování Unie je založeno na zastupitelské demokracii, že občané jsou na úrovni Unie přímo zastoupeni v Evropském parlamentu a že občané mají právo podílet se na demokratickém životě Unie. Článek 20 zavádí občanství Unie a stanoví důležitá práva, která občané Unie mimo jiné požívají.

(2)Kultura a média a podpora a dodržování hodnot Unie jsou zásadními prvky svobodné, spravedlivé, rozmanité, inkluzivní a soudržné Unie. Účast a angažovanost občanů při řádném respektování hodnot Unie tvoří základ demokratického života Unie, přičemž média hrají zásadní roli při utváření veřejného mínění a svobodné diskusi. Audiovizuální díla a všechny ostatní formy kulturního a kreativního vyjádření, včetně kulturního dědictví, mají zásadní význam pro rozmanitost Evropy a pro budování společenské odolnosti a vzájemného porozumění mezi evropskými občany a komunitami.

(3)Program „AgoraEU“ (dále jen „program“) významně přispěje k dosažení a realizaci těchto cílů, práv a hodnot.

(4)Tento program by měl nahradit program Kreativní Evropa zřízený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/818 11 a program Občané, rovnost, práva a hodnoty zřízený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/692 12 . Měl by zefektivnit různá finanční opatření na podporu svobody a plurality médií a boj proti dezinformacím s cílem podpořit poskytování informací o záležitostech Unie. Svobodná a pluralitní média a občanská společnost patří ke klíčovým subjektům dohledu nad demokratickými systémy Unie, hrají klíčovou roli z hlediska odolnosti demokracie a měly by být podporovány. Program by měl rovněž podporovat kulturní, kreativní a mediální odvětví, maximalizovat sílu kultury a kulturní rozmanitosti, posilovat informační prostor a podporovat úsilí Unie o posílení inkluzivní, rovné a demokratické společnosti založené na právech. Toto nařízení stanoví orientační finanční krytí programu „AgoraEU“ 13 . Pro účely tohoto nařízení se běžné ceny počítají za použití pevně stanoveného 2% deflátoru.

(5)Má-li být tento program účinný, měl by zohledňovat zvláštní povahu a výzvy jednotlivých oblastí politiky a odvětví, jejich rozdílné cílové skupiny a jejich zvláštní potřeby prostřednictvím cílených přístupů.

(6)Nedávné zkušenosti v rychle se měnícím hospodářském, společenském a geopolitickém prostředí poukázaly na potřebu pružnějšího víceletého finančního rámce a jeho programů. Za tímto účelem a v souladu s cíli programu „AgoraEU“ bude financování náležitě zohledňovat vyvíjející se politické potřeby a priority Unie, jak jsou uvedeny v příslušných dokumentech zveřejněných Komisí, v závěrech Rady a usneseních Evropského parlamentu, a zároveň zajistí dostatečnou předvídatelnost provádění.

(7)Kulturní a kreativní odvětví, včetně scénických umění (např. divadla a tance), literatury a vydávání knih, hudby, výtvarného umění, hmotného a nehmotného kulturního dědictví, architektury, archivů, knihoven a muzeí, řemesel a designu (včetně módního návrhářství), slouží jako „veřejný statek“, který vytváří význam a ztělesňuje hodnoty Unie. Jsou také velkým přínosem pro Unii a její regiony, protože přitahují udržitelný cestovní ruch a vytvářejí obraz dynamického kontinentu na světové scéně. Program by měl na jedné straně zohlednit jejich vnitřní a uměleckou hodnotu a na druhé straně jejich vnější sociální a hospodářský přínos, včetně přínosu pro sociální a územní soudržnost, kvalitu života a zdraví, růst a tvorbu pracovních míst, konkurenceschopnost, tvořivost a inovace.

(8)Kulturní a kreativní odvětví v Unii se však tříští podél národních a jazykových hranic. Čelí také celé řadě výzev, jako jsou například útoky na svobodu uměleckého projevu, nejisté pracovní podmínky, digitální transformace s nástupem umělé inteligence a nutnost přizpůsobit se změně klimatu. Program by měl těmto odvětvím pomoci reagovat na tyto výzvy, plně využívat jejich potenciál a rázně se zaměřit na budoucnost a zároveň zajistit co nejširší účast, včetně účasti místních a regionálních aktérů, prostřednictvím různých kanálů a formátů.

(9)Evropské kulturní dědictví je společným a neocenitelným odkazem, který čelí rozpočtovým omezením, přírodním katastrofám a katastrofám zapříčiněným člověkem, změně klimatu a regionálním konfliktům. Je důležité toto dědictví chránit a zachovat, zlepšit přístup k němu a podporovat společnou evropskou identitu. Uchovávání digitálních záznamů dále zajišťuje, že se budoucí generace budou moci učit ze svého kulturního dědictví, oceňovat ho a čerpat z něj inspiraci.

(10)Program by měl rovněž finančně podporovat označení „Evropské dědictví“ a akce „Evropská hlavní města kultury“, které oslavují a zachovávají bohatou kulturní rozmanitost a dědictví Evropy, propojují je s místní úrovní a přispívají ke strategiím rozvoje založeným na kultuře.

(11)Evropská mediální odvětví mají v našich demokraciích, kultuře a ekonomikách jedinečné postavení. Zahrnují mimo jiné obsah, jako jsou například filmy, seriály, videohry, zpravodajství a informace, imerzivní realita a multimédia, a také služby zahrnující divadelní představení, televizní a rozhlasové vysílání, tištěné a online publikace, reklamní online videa a podcasty. Digitální transformace, zejména vzestup umělé inteligence, urychlila konvergenci médií, změnila chování spotřebitelů a narušila obchodní a příjmové modely i správu a využívání duševního vlastnictví. Unie by proto měla napomáhat rozkvětu médií v Unii, podporovat inovace a přístup k financování, propagovat vzájemné obohacování mezi zpravodajskými, audiovizuálními a dalšími mediálními odvětvími a podporovat spolupráci mezi různými typy mediálních subjektů v rámci celé Unie.

(12)Audiovizuální odvětví Unie čelí výzvám vyplývajícím z omezeného přeshraničního šíření, měnících se spotřebitelských návyků a dominance subjektů ze zemí mimo Unii. Vzhledem k těmto výzvám by intervence Unie měla podpořit schopnost evropského audiovizuálního odvětví a odvětví videoher vytvářet, financovat, produkovat a šířit evropská díla na všech platformách, které jsou dostupné a atraktivní pro publikum v Unii i mimo ni. Měla by podporovat transmediální adaptace duševního vlastnictví mezi různými mediálními formáty, přispívat k podpoře spolupráce mezi členskými státy s různou kapacitou trhu a doprovázet regulační rámec Unie pro audiovizuální služby.

(13)Zpravodajská média a novináři v celé Unii jsou pod stále větším tlakem, zejména kvůli vzestupu globálních online platforem, změně spotřebitelských návyků a rostoucímu šíření dezinformací. Tyto výzvy mají dopad na příjmy a distribuci zpravodajství, podkopávají životaschopnost zpravodajských médií a důvěru veřejnosti v ně a omezují přístup občanů k rozmanitému, profesionálně zpracovanému evropskému novinářskému obsahu. Unie by měla podporovat životaschopný, nezávislý a rozmanitý informační ekosystém, chránit ohrožené novináře, prosazovat svobodu a pluralitu médií a posilovat integritu informačního prostoru, a to prosazováním opatření a posilováním spolupráce zaměřené na boj proti dezinformacím a na podporu digitální a mediální gramotnosti, a to i v případě mladých lidí.

(14)Demokracie v Unii čelí stále větším výzvám. Klesající důvěra občanů v demokratické instituce a procesy se zhoršuje v důsledku dezinformací, polarizace společnosti a nenávisti, které ovlivňují volební a další demokratické procesy. Pro zvýšení odolnosti evropské demokracie je zapotřebí celospolečenský přístup.

(15)Ochrana a podpora základních práv přispívá k budování demokratičtější Unie. Zákaz diskriminace je základní zásadou Unie zakotvenou v článku 19 Smlouvy o fungování EU a v článku 21 Listiny. Snaha o rovnoprávnou a nediskriminující společnost přispívá k využití potenciálu jednotlivců v jejich rozmanitosti a ke kulturnímu, hospodářskému a sociálnímu růstu. Pomáhá také řešit důležité základní příčiny násilí vůči zranitelným skupinám, které představuje frontální útok na rovnost. Program by proto měl podporovat akce vedoucí k řešení všech forem diskriminace a nesnášenlivosti, zejména přímé a nepřímé diskriminace, a věnovat pozornost specifickým formám strukturální diskriminace a diskriminace z důvodu příslušnosti ke dvěma či více skupinám s cílem podpořit příslušné politické rámce Unie. Program by měl podporovat opatření zaměřená na předcházení všem formám xenofobie a rasismu, antisemitismu, nenávisti vůči muslimům, homofobii, bifobii, transfobii, interfobii, nesnášenlivosti a diskriminaci na základě genderové identity, nesnášenlivosti vůči osobám patřícím k menšinám, včetně Romů, jakož i nenávistným verbálním projevům a na boj proti nim. Program by měl rovněž přispět k tomu, aby Unie mohla splnit závazek, který přijala jako smluvní strana Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením přijaté dne 13. prosince 2006 14 , a to podporovat, chránit a zajišťovat plné a rovné užívání všech lidských práv a základních svobod všemi osobami se zdravotním postižením.

(16)Právo na soukromí zakotvené v článku 7 Listiny a právo na ochranu osobních údajů zakotvené v článku 16 Smlouvy o fungování EU a článku 8 Listiny se prosazují prostřednictvím zvláštního nařízení 15 a směrnice 16 . Právní rámec Unie obsahuje ustanovení, která zajišťují účinnou ochranu práva na ochranu osobních údajů. Tyto právní nástroje ukládají vnitrostátním dozorovým úřadům zabývajícím se ochranou osobních údajů, aby zvyšovaly povědomí a chápání veřejnosti, pokud jde o rizika, pravidla, záruky a práva související se zpracováním osobních údajů. Program by měl přispívat ke zvyšování povědomí a provádět studie a další příslušné činnosti v této oblasti, a to i prostřednictvím vnitrostátních dozorových úřadů zabývajících se ochranou osobních údajů, vzhledem k významu práva na ochranu osobních údajů v době rychlého technologického vývoje.

(17)Genderová rovnost je základním právem a cílem Unie a program by ji měl podporovat. Navzdory mnoha úspěchům i nadále přetrvávají významné výzvy, které vyžadují posílení závazku Unie. To zahrnuje úsilí o zákaz genderově podmíněného násilí, nejvyšší standardy zdraví, včetně zejména sexuálního a reprodukčního zdraví, rovné odměňování a posilování ekonomického postavení, rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem a péči, rovné podmínky v oblasti zaměstnání, rovné kariérní příležitosti a pracovní podmínky, kvalitní a inkluzivní vzdělávání, účast na politickém životě a rovné zastoupení a institucionální mechanismy, které zajišťují práva žen a aktivně bojují proti genderovým stereotypům a řeší diskriminaci z důvodu příslušnosti ke dvěma či více skupinám.

(18)Genderově podmíněné násilí a násilí páchané na ženách, dětech, mladých lidech a dalších ohrožených skupinách, jako jsou osoby LGBTIQ a osoby se zdravotním postižením, představuje závažné porušení základních práv a nadále přetrvává v celé Unii ve všech sociálních a ekonomických kontextech. Násilí na ženách a osobách patřících k dalším ohroženým skupinám je porušením lidských práv a frontálním útokem na rovnost. Proto je prevence a řešení tohoto násilí společenským imperativem a přispívá k řešení této diskriminace i k řešení dopadů násilí, včetně dopadů na zdraví. Zajištění společnosti bez diskriminace zároveň pomůže řešit základní příčiny násilí vůči zranitelným skupinám, protože jsou vzájemně neoddělitelně spjaty. Program by proto měl pokračovat v dlouhodobém úsilí Unie v oblasti prevence násilí, reakce na něj a boje proti němu na všech úrovních, jakož i v oblasti ochrany a podpory všech přímých i nepřímých obětí a osob, které násilí přežily, a to v návaznosti na pět po sobě jdoucích generací programu a složky Daphne 17 . Program by měl podpořit dosažení cílů Úmluvy Rady Evropy o prevenci a potírání násilí na ženách přijaté v Istanbulu dne 11. května 2011, provádění doporučení Komise týkajícího se rozvoje a posílení integrovaných systémů ochrany dětí v nejlepším zájmu dítěte 18 , které chrání děti před jakoukoli formou násilí, jakož i přispět k tomu, aby Unie mohla splnit závazek, který přijala jako smluvní strana Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením, která chrání osoby se zdravotním postižením před jakoukoli formou vykořisťování, násilí a zneužívání.

(19)V souladu s acquis Unie o rovném zacházení zřídily členské státy nezávislé subjekty pro prosazování rovného zacházení (dále jen „orgány pro rovné zacházení“), které hrají klíčovou úlohu při prosazování rovnosti a zajišťování účinného uplatňování právních předpisů týkajících se rovného zacházení. Program by dále měl podporovat evropskou síť vnitrostátních orgánů pro rovné zacházení (Equinet) složenou z vnitrostátních orgánů pro rovné zacházení, jak stanoví směrnice Rady (EU) 2024/1499 19 a směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1500 20 , neboť Equinet je jediným subjektem, který zajišťuje koordinaci činností mezi orgány pro rovné zacházení. To má zásadní význam pro účinné provádění antidiskriminační právní úpravy Unie v členských státech.

(20)Občané v celé Unii, z nichž mnozí pravidelně nebo alespoň příležitostně cestují, žijí, studují, pracují nebo vykonávají dobrovolnickou činnost v jiném členském státě, by měli mít pocit, že mohou požívat a uplatňovat svá práva spojená s občanstvím a spolehnout se na rovný přístup k právům a na plnou vymahatelnost a ochranu svých práv bez jakékoli diskriminace, ať už jsou v Unii kdekoli. Občané by měli mít větší povědomí o svých právech vycházejících z občanství Unie, konkrétně o právu svobodně se pohybovat a pobývat v Unii, volebním právu při pobytu v jiném členském státě, právu předložit petici Evropskému parlamentu v kterémkoli z úředních jazyků, právu předkládat občanské iniciativy a právu zaslat evropskému veřejnému ochránci práv stížnost na nesprávný úřední postup některého z orgánů.

(21)Pokud budou občané motivováni, aby hráli aktivnější úlohu v demokratických procesech na úrovni Unie, posílí se evropská občanská společnost a podpoří se rozvoj evropské identity. Je proto třeba podporovat občanskou společnost při prosazování a ochraně hodnot Unie a zvyšování povědomí o těchto hodnotách a při přispívání k účinnému požívání práv podle práva Unie. Pokud se občané Unie podílejí na demokratickém životě Unie, přispívají k uskutečňování zastupitelské demokracie, což je zásada, na níž je založeno fungování Unie a která je konkrétním vyjádřením hodnoty demokracie zakotvené v článku 2 Smlouvy o EU.

(22)Je zapotřebí nejrůznějších činností a koordinovaného úsilí, aby se Unie přiblížila svým občanům a posílila se demokratická účast. Evropské občanství a evropská identita by měly být rozvíjeny a prosazovány tím, že občané budou podporováni v chápání procesu tvorby politik a bude podporováno jejich zapojení do činností Unie. Činnosti související s posilováním historického povědomí a kritického pohledu na historickou paměť Evropy jsou nutné k tomu, aby si občané byli vědomi společné historie a aby byl položen základ společné budoucnosti a sdílených hodnot. Podporování organizací občanské společnosti na místní, regionální, celostátní a nadnárodní úrovni v oblastech pokrytých programem navíc přispěje ke zvýšení angažovanosti občanů ve společnosti a v konečném důsledku k jejich aktivnímu zapojení do demokratického života Unie. Podpora činností prosazujících vzájemné porozumění, mezikulturní dialog, kulturní a jazykovou rozmanitost, sociální začleňování a respektování druhých současně podpoří pocit sounáležitosti s Unií a společného občanství v rámci evropské identity, založený na společném porozumění našim společným evropským hodnotám, kultuře, dějinám a dědictví.

(23)Organizace občanské společnosti a další aktéři občanského prostoru, jako jsou nezávislé orgány pro lidská práva, orgány pro rovné zacházení a instituce veřejných ochránců práv, hrají zásadní roli při přispívání k naplňování politiky, podpoře účasti lidí, vyžadování odpovědnosti institucí a prosazování pozitivních změn. Program by měl pomoci zajistit dostatečné zdroje a prostředí, které těmto organizacím umožní nezávislou, svobodnou, bezpečnou a účinnou činnost. Za tímto účelem by financování Unie mělo doplňovat úsilí na vnitrostátní úrovni tím, že bude podporovat, chránit, posilovat a budovat jejich kapacitu, jak je zdůrazněno v usnesení Evropského parlamentu ze dne 19. dubna 2018 21 , jakož i v závěrech Rady ze dne 10. března 2023 22 a 7. března 2025 23 . Občanská společnost hraje důležitou roli rovněž při zajišťování účinného provádění směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1937 24 tím, že podporuje kulturu oznamování a příznivé prostředí pro oznamovatele.

(24)Soudní dvůr Evropské unie potvrdil, že Unie je právní konstrukce spočívající na základním předpokladu, že každý členský stát sdílí se všemi ostatními členskými státy společné hodnoty, na nichž je Unie založena, jak je uvedeno v článku 2 Smlouvy o EU, a uznává, že s ním ostatní členské státy tyto hodnoty sdílejí 25 . Tento předpoklad vychází ze specifických a základních charakteristik unijního práva, včetně jeho autonomie ve vztahu k právu členských států i ve vztahu k právu mezinárodnímu. Tento předpoklad znamená – a zároveň odůvodňuje – existenci vzájemné důvěry členských států v uznání těchto hodnot, a tím i v dodržování unijního práva, které tyto hodnoty uplatňuje. Z toho vyplývá, že dodržování hodnot obsažených v článku 2 Smlouvy o EU členským státem je podmínkou pro požívání všech práv vyplývajících z uplatňování Smluv na tento členský stát. Soudní dvůr Evropské unie proto potvrdil, že Unie může v oblastech, které spadají do její působnosti, přijmout opatření k zajištění dodržování hodnot stanovených v článku 2 Smlouvy o EU.

(25)V době, kdy evropské společnosti čelí výzvám ovlivňujícím demokracie, jako je nárůst extremismu a nesnášenlivosti, dezinformace a zahraniční manipulace s informacemi a vměšování nepřátelských aktérů, je zásadní, aby hodnoty Unie, jako je dodržování základních práv, rovnost a demokracie, byly i nadále aktivně kultivovány, chráněny, podporovány, prosazovány a sdíleny mezi občany a národy a zůstaly tak jádrem projektu Unie. Zhoršení jejich ochrany v kterémkoli členském státě může mít nepříznivý dopad na Unii jako celek. Je proto zásadní, aby tento program přispíval k ochraně hodnot Unie, včetně dodržování základních práv, rovnosti a demokracie.

(26)Vzhledem k rostoucím rizikům spojeným s přírodními nebezpečími, klimatickými a environmentálními katastrofami, mimořádnými zdravotními událostmi, technologickými haváriemi, vyvíjejícími se bezpečnostními hrozbami a dalšími narušeními je nezbytné posílit schopnost Unie a členských států předvídat krize, připravit se na ně a reagovat na ně. Program by proto měl podporovat vzdělávání občanů o připravenosti na krize a jejich zapojení v této oblasti a zvyšovat tak odolnost společnosti.

(27)Proto by měl program podporovat rovněž akce zaměřené na ochranu a posilování demokracie v Unii, posilování důvěry veřejnosti v demokracii a demokratické instituce, posilování demokratické připravenosti a odolnosti, podporu angažovanosti a účasti občanů a jejich povědomí o společné historii a hodnotách, a tím i podporu výkonu práv občanů, včetně jejich volebního práva, při plném respektování pravomocí členských států v oblasti organizace voleb. Program by měl rovněž přispívat k podpoře kritického myšlení, občanské angažovanosti a demokracie prostřednictvím vzdělávání jako celoživotního úsilí, aby všichni občané měli dovednosti potřebné k rozpoznání zahraniční manipulace s informacemi a vměšování a dezinformací.

(28)Program by měl podporovat synergie a doplňkovost s nástrojem Globální Evropa, neboť přispěje k rozvoji mezinárodních kulturních vztahů Unie a k cílům vnější činnosti Unie prostřednictvím kulturní spolupráce.

(29)Program by měl rovněž podporovat financování technické a organizační podpory k provedení nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/788 26 , čímž posílí výkon práva občanů zahajovat a podporovat evropské občanské iniciativy. Toto právo spolu s dalšími právy stanovenými v článku 24 Smlouvy o fungování EU zajišťuje přímou účast občanů na demokratickém životě Unie.

(30)V zájmu zajištění soudržnosti by se rozpočtová záruka a finanční nástroje v rámci programu, a to i v kombinaci s dalšími formami nevratné podpory v rámci operací kombinování zdrojů, měly provádět v souladu s použitelnými pravidly nástroje InvestEU Evropského fondu pro konkurenceschopnost (ECF) prostřednictvím dohod uzavřených pro daný druh podpory v rámci nástroje InvestEU ECF.

(31)Má-li být podpora Unie v rámci programu poskytována ve formě rozpočtové záruky nebo finančního nástroje, a to i v kombinaci s nevratnou podporou v rámci operace kombinování zdrojů, je nezbytné, aby tato podpora byla poskytována výhradně prostřednictvím nástroje InvestEU ECF v souladu s použitelnými pravidly nástroje InvestEU ECF.

(32)Komise by měla mít možnost rozdělit rozpočtové závazky na roční splátky. V takovém případě by měla Komise během provádění programu přidělit roční splátky s ohledem na pokrok akcí, které získávají finanční pomoc, na jejich předpokládané potřeby a na rozpočtové možnosti.

(33)Na tento program se použije nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2024/2509 27 . To stanoví pravidla pro sestavování a plnění souhrnného rozpočtu Unie, včetně pravidel týkajících se grantů, cen, nefinančních darů, zadávání veřejných zakázek, nepřímého plnění, finanční pomoci, finančních nástrojů a rozpočtových záruk.

(34)V souladu s nařízením (EU, Euratom) 2024/2509, nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 28 , nařízením Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 29 , nařízením Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 30 a nařízením Rady (EU) 2017/1939 31 mají být finanční zájmy Unie chráněny prostřednictvím přiměřených opatření, včetně prevence, odhalování, nápravy a vyšetřování nesrovnalostí a podvodů, zpětného získávání ztracených, neoprávněně vyplacených či nesprávně použitých finančních prostředků a případného ukládání správních sankcí. V souladu s nařízeními (EU, Euratom) č. 883/2013 a (Euratom, ES) č. 2185/96 může zejména Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) provádět vyšetřování, včetně kontrol a inspekcí na místě, aby zjistil, zda nedošlo k podvodu, korupci nebo jinému protiprávnímu jednání poškozujícímu nebo ohrožujícímu finanční zájmy Unie. V souladu s nařízením (EU) 2017/1939 může Úřad evropského veřejného žalobce vyšetřovat a stíhat podvody a jiné protiprávní jednání poškozující nebo ohrožující finanční zájmy Unie, jak je stanoveno ve směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1371 32 . V souladu s nařízením (EU, Euratom) 2024/2509 mají všechny osoby nebo subjekty, kterým jsou poskytovány finanční prostředky Unie, plně spolupracovat na ochraně finančních zájmů Unie, udělit Komisi, OLAFu, EPPO a Evropskému účetnímu dvoru nezbytná práva a potřebný přístup a zajistit, aby rovnocenná práva udělily i třetí osoby podílející se na vynakládání finančních prostředků Unie.

(35)Program má být prováděn v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) [XXX]* [nařízení o výkonnosti], které stanoví pravidla rámce pro sledování rozpočtových výdajů a výkonnost rozpočtu, včetně pravidel pro zajištění jednotného uplatňování zásady „významně nepoškozovat“ a zásady rovnosti žen a mužů podle čl. 33 odst. 2 písm. d) a f) nařízení (EU, Euratom) 2024/2509, pravidel pro sledování a vykazování výkonnosti programů a činností Unie, pravidel pro zřízení portálu pro financování z prostředků Unie, pravidel pro hodnocení programů, jakož i dalších horizontálních ustanovení použitelných na všechny programy Unie, jako jsou pravidla týkající se informací, komunikace a viditelnosti, přičemž zohledňuje rozsah a povahu těchto činností a priorit. 

(36)Program by měl rovněž podporovat úlohu kanceláří programu, které mají členské státy možnost zřídit a které by měly žadatelům poskytovat poradenství a pomoc v oblasti možností financování a přeshraniční spolupráce a přispívat ke zlepšení dosahu, zviditelnění a šíření programu v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) [XXX]* [nařízení o výkonnosti]. Kanceláře programu by měly vykonávat své funkce nezávisle a bez zásahů veřejných orgánů do jejich rozhodování a neměly by mít odpovědnost za řízení programu 33 .

(37)Podle čl. 85 odst. 1 rozhodnutí Rady (EU) 2021/1764 34 jsou osoby a subjekty usazené v zámořských zemích a územích způsobilé k získání finančních prostředků s výhradou pravidel a cílů programu a případných režimů použitelných na členský stát, s nímž jsou příslušná zámořská země nebo území spojeny.

(38)Účast třetích zemí na cíli specifickém pro audiovizuální oblast vyžaduje určitou míru reciprocity a sladění právních předpisů. Z tohoto důvodu by měla být při uzavírání dohod o přidružení zohledněna situace na jejich audiovizuálních trzích, blízkost jejich právních rámců k acquis Unie v oblasti audiovizuálních médií, zejména ke směrnici 2010/13/EU, a přístup k jejich režimům podpory. To má zvláštní význam pro ostatní evropské země, jejichž audiovizuální díla využívají ustanovení směrnice 2010/13/EU podporující evropská díla, zejména systém kvót. Ve specifickém případě přistupujících zemí, kandidátských zemí a potenciálních kandidátských zemí byl požadavek na sladění jejich vnitrostátních právních předpisů se směrnicí 2010/13/EU zahrnut již v nařízení (EU) 2021/818, kterým se zavádí program Kreativní Evropa. Tato podmínka je účinným podnětem k urychlení jejich práce na celkovém sladění s acquis EU s ohledem na přistoupení.

(39)Jelikož cílů tohoto nařízení nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států, ale spíše jich z důvodu přeshraniční povahy uvedených výzev může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o EU. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů.

(40)Tímto nařízením se zavádí program na období 2028 až 2034, který navazuje na programy stanovené nařízeními (EU) 2021/692 a (EU) 2021/818 na období 2021 až 2027. Nařízení (EU) 2021/692 a (EU) 2021/818 by proto měla být zrušena,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

Kapitola I

Obecná ustanovení

Článek 1

Předmět

Tímto nařízením se zavádí program „AgoraEU“ (dále jen „program“) a stanoví se cíle programu, jeho rozpočet na období 2028–2034, formy financování z prostředků Unie a pravidla pro poskytování tohoto financování. 

Článek 2

Definice

Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

„udělovacím řízením“ udělovací řízení ve smyslu čl. 2 bodu 3 nařízení (EU, Euratom) 2024/2509, jakož i postupy pro pověření prováděním a poskytováním podpory prostřednictvím finančních nástrojů, pro poskytnutí rozpočtové záruky nebo pro poskytování podpory v rámci rozpočtové záruky.  

Článek 3

Cíle programu

1.Obecnými cíli programu jsou podpora kulturní a jazykové rozmanitosti a dědictví, zvýšení konkurenceschopnosti kulturních a kreativních odvětví, zejména mediálního a audiovizuálního odvětví, ochrana umělecké svobody a svobody médií a ochrana a podpora rovnosti, aktivního občanství, práv a hodnot zakotvených ve Smlouvách a v Listině, což povede k posílení demokratické účasti a společenské odolnosti.

2.V rámci obecných cílů stanovených v odstavci 1 má program tyto složky, které provádějí následující specifické cíle:

a)složka „Kreativní Evropa – kultura“: 

I.přispívá k přeshraniční kulturní tvorbě, spolupráci, účasti a dostupnosti a k přeshraničnímu šíření rozmanitých kulturních děl a zároveň posiluje sociální, hospodářský a mezinárodní rozměr kulturních a kreativních odvětví („kultura“);  

b)složka „MEDIA+“:  

I.přispívá ke kulturní rozmanitosti a konkurenceschopnosti audiovizuálního odvětví a odvětví videoher, zejména posilováním tvorby a přeshraniční distribuce evropského obsahu a jeho zpřístupněním občanům („audiovizuální oblast“);

II.přispívá ke svobodnému, životaschopnému a rozmanitému informačnímu ekosystému Unie, zejména podporou svobodné a nezávislé žurnalistiky a zpravodajských médií, zlepšováním přístupu občanů k důvěryhodným informacím a bojem proti dezinformacím („zpravodajství“);  

c)složka Demokracie, občané, rovnost, práva a hodnoty („CERV+“): 

I.přispívá k ochraně a podpoře základních práv, rovnosti, zákazu diskriminace a práv občanů Unie zakotvených ve Smlouvách, včetně volného pohybu občanů, a k posilování občanské společnosti („práva, rovnost, občané a občanská společnost“); 

II.přispívá k boji proti genderově podmíněnému násilí, násilí na dětech a dalších skupinách ohrožených tímto násilím („Daphne“); 

III.přispívá k posilování demokratické účasti a prosazování právního státu („demokratická účast a právní stát“). 

3.V zájmu maximalizace dopadu a posílení synergií mezi složkami uvedenými v odstavci 2 podporuje program průřezové a horizontální činnosti přispívající k obecnému cíli uvedenému v odstavci 1, zejména rozvíjením synergií mezi kulturní, mediální a občanskou sférou a podporou meziodvětvové spolupráce a inovací.

Kapitola II

Složka Kreativní Evropa – kultura

Článek 4

Kultura

Specifický cíl „kultura“ v rámci složky Kreativní Evropa – kultura, který se týká kulturních a kreativních odvětví, se zaměřuje na:

a)podporu přeshraniční tvorby, spolupráce a výměn v různých formátech, mimo jiné prostřednictvím mobility umělců a pracovníků v kulturních a kreativních odvětvích, tvůrčích rezidencí a partnerství mezi organizacemi všech velikostí;

b)zlepšování přístupu ke kultuře a kulturnímu dědictví a účasti na nich pro všechny, zejména pro mladé lidi, a posilování sociální odolnosti a sociální soudržnosti, zejména mezigenerační spravedlnosti, rovnosti a rozmanitosti, prostřednictvím zapojení do kulturního života;

c)podporu šíření, distribuce, propagace a zviditelňování rozmanitého evropského kulturního obsahu prostřednictvím různých kanálů v celé Unii i na mezinárodní úrovni, včetně evropských platforem pro začínající umělce, podpory subjektů zaměřených na vzdělávání a propagaci mladých umělců, cen, které podporují umělecký talent a excelenci, iniciativ v oblasti turné, festivalů a překladů;

d)posilování kapacit a dovedností v kulturních a kreativních odvětvích s cílem podporovat inovace a konkurenceschopnost a zvládnout zelenou a digitální transformaci, mimo jiné prostřednictvím podpory sítí kulturních a kreativních organizací, odborné přípravy a vzájemného učení;

e)podporu rozvoje kulturní politiky prostřednictvím spolupráce a výměny osvědčených postupů na úrovni Unie a zlepšení důkazní základny prostřednictvím lepšího sběru dat, analýzy a pilotních akcí;

f)podporu mezinárodních kulturních vztahů Unie a přispívání k cílům vnější činnosti Unie prostřednictvím kulturní spolupráce;

g)podporu provádění rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 445/2014/EU 35 a č. 1194/2011/EU 36  .

Provádění cíle specifického pro oblast kultury probíhá při plném respektování umělecké svobody a rozmanitosti kulturních projevů a přispívá ke zlepšení pracovních podmínek umělců a pracovníků v kulturních a kreativních odvětvích.

Kapitola III

Složka MEDIA+

Článek 5

Audiovizuální oblast 

Specifický cíl „audiovizuální oblast“ v rámci složky MEDIA+ se zaměřuje na:

a)podporu tvorby evropských audiovizuálních děl různých formátů a žánrů s potenciálem oslovit různé publikum napříč hranicemi; 

b)podporu přeshraničního šíření, distribuce, významu a viditelnosti evropských audiovizuálních děl na všech médiích v celé Unii i na mezinárodní úrovni, a to i prostřednictvím koordinovaných distribučních strategií, marketingových a propagačních nástrojů;

c)vytváření publika pro evropská audiovizuální díla, mimo jiné prostřednictvím sítě evropských kin, festivalů a osvětových kampaní, a oslovování zejména mladých Evropanů a opomíjených komunit;

d)podporu vývoje a tvorby prototypů evropských videoher a imerzivního obsahu, a to i prostřednictvím testování trhu, propagace a strategií zaměřených na objevitelnost publikem, jakož i distribuce na všech platformách;

e)posilování rozvoje talentů, podporu přístupu k financování, výměny mezi podniky a vytváření sítí, přijímání inovativních nástrojů a obchodních modelů a strategie využívání duševního vlastnictví napříč médii, zejména v reakci na kreativní, tržní a technologické změny;

f)podporu politického dialogu, výměny osvědčených postupů a sběru a analýzy dat, včetně placení příspěvku za členství Unie v Evropské audiovizuální observatoři;

g)přispívání k provádění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/13/EU 37 .

Provádění cíle specifického pro audiovizuální oblast probíhá při plném respektování umělecké svobody a zajištění spolupráce mezi subjekty z členských států s různými audiovizuálními kapacitami.

Článek 6

Zpravodajství 

Specifický cíl „zpravodajství“ v rámci složky MEDIA+ se zaměřuje na:

a)ochranu zpravodajských médií a novinářů, zejména v případech, kdy čelí hrozbám, sledování, posuzování a řešení rizik ohrožujících svobodu a pluralitu médií na vnitřním trhu a podporu novinářských a redakčních standardů;

b)zvyšování produkce, distribuce a spotřeby profesionálního novinářského obsahu, včetně zpravodajství o záležitostech Unie, investigativní žurnalistiky, místního zpravodajství a veřejnoprávních médií;

c)podporu digitální transformace zpravodajských organizací, inovativních postupů, nových produkčních, distribučních a obchodních modelů, usnadnění přístupu k financování a podporu přeshraničních aktivit a změny kvalifikace a prohlubování dovedností pracovníků zpravodajských médií;

d)posilování spolupráce a podporu opatření zaměřených na sledování a ochranu prostoru pro online informace, včetně odhalování a potírání dezinformací a zahraniční manipulace s informacemi a vměšování, což přispěje k větší odolnosti v celé Unii;

e)podporu aktivit v oblasti digitální a mediální gramotnosti s cílem umožnit občanům, včetně mladých lidí, využívat informační ekosystém a rozvíjet kritické chápání tohoto ekosystému;

f)posilování politického dialogu, sběr a analýzu dat a rozvoj společných norem, mimo jiné podporou činnosti Evropského sboru pro mediální služby.

Provádění cíle specifického pro zpravodajství probíhá při plném respektování redakční nezávislosti a profesních norem médií.

Kapitola IV

Složka CERV+ 

Článek 7

Práva, rovnost, občané a občanská společnost

Specifický cíl „práva, rovnost, občané a občanská společnost“ v rámci složky CERV+ se zaměřuje na:

a)podporu rovnosti a předcházení diskriminaci na základě pohlaví, rasy nebo etnického původu, náboženského vyznání nebo přesvědčení, zdravotního postižení, věku nebo sexuální orientace a všem formám rasismu a nesnášenlivosti a boj proti nim;

b)prosazování genderové rovnosti, začleňování genderového hlediska a posilování postavení žen a ochranu a podporu plného požívání práv ze strany žen;

c)podporu přístupnosti a ochranu a prosazování práv osob se zdravotním postižením, podporu provádění Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením v EU;

d)ochranu a prosazování práv dítěte;

e)ochranu a podporu svobody projevu, práva na soukromí, ochrany osobních údajů a práv v digitálním prostoru;

f)podporu dynamického občanského prostoru budováním kapacit a poskytováním finanční podpory organizacím občanské společnosti, obráncům lidských práv a dalším příslušným aktérům, kteří jsou na všech úrovních aktivní při ochraně a prosazování práv zakotvených ve Smlouvě a zvyšování povědomí občanů o těchto právech, při prosazování demokratické odolnosti EU, zákazu diskriminace a rovnosti a v širším smyslu hodnot Unie, jako je dodržování základních práv, právní stát a demokracie, a při ochraně a podpoře dodržování Listiny.

Článek 8

Daphne

Specifický cíl „Daphne“ v rámci složky CERV+ se zaměřuje na:

a)předcházení všem formám genderově podmíněného násilí na ženách a dívkách, domácího násilí a násilí na dětech, mladých a starších lidech, LGBTIQ osobách, osobách se zdravotním postižením a jiných ohrožených skupinách, reakce na ně a boj proti nim na všech úrovních;

b)ochranu a podporu všech přímých a nepřímých obětí a osob, které přežily násilí uvedené v písmenu a);

c)podporu dosažení cílů Úmluvy Rady Evropy o prevenci a potírání násilí na ženách a domácího násilí v Unii.

Článek 9

Demokratická účast a právní stát

Specifický cíl programu „demokratická účast a právní stát“ v rámci složky CERV+ se zaměřuje na:

a)ochranu a prosazování práv spojených s občanstvím Unie, jakož i účasti občanů na demokratickém a občanském životě Unie a občanské angažovanosti a podporu otevřené, odolné a rovné společnosti založené na právech a právním státě;

b)podporu svobodných, spravedlivých, odolných, přístupných a inkluzivních volebních a demokratických procesů;

c)podporu občanského povědomí a lepšího pochopení Unie, její společné historie, paměti a rozmanitosti s cílem podpořit vzájemné porozumění a toleranci.

Kapitola V

Průřezové a horizontální priority a činnosti

Článek 10

Program podporuje v rámci obecných cílů stanovených v článku 3 tyto průřezové a horizontální priority a činnosti:

a)meziodvětvovou spolupráci a inovace v kulturní, mediální a občanské oblasti a ochranu integrity veřejného diskurzu, což posiluje demokratickou odolnost, společenskou připravenost, zapojení do kulturního života a občanskou angažovanost;

b)odpovědné využívání inovativních nástrojů a technologií obsahu, zejména umělé inteligence, a také rozvoj dovedností a budování kapacit prostřednictvím meziodvětvových přístupů;

c)opatření pro rozvoj, provádění a sledování příslušných právních předpisů a politiky Unie v kulturní, mediální a občanské oblasti, případně i prostřednictvím spolupráce mezi vnitrostátními orgány a zúčastněnými stranami;

d)v souladu s ustanoveními nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) [XXX]* [nařízení o výkonnosti] propagaci programu a jeho možností financování, a to i prostřednictvím kanceláří programu, čímž se zvyšuje dosah, viditelnost a šíření výsledků programu.

Financování průřezových a horizontálních priorit a činností se řídí jejich povahou a rozsahem.

Kapitola VI

Finanční ustanovení

Článek 11

Rozpočet

1.Orientační finanční krytí pro provádění programu na období 2028–2034 činí 8 582 000 000 EUR v běžných cenách. 

2.Rozpočtové závazky na činnosti, jejichž rozsah přesahuje jeden rozpočtový rok, mohou být rozloženy do ročních splátek v několikaletém období.

3.Ke krytí nezbytných výdajů a řízení akcí nezavršených do skončení programu lze prostředky zapsat i do rozpočtu Unie na období po roce 2034.

4.Finanční krytí uvedené v odstavci 1 tohoto článku a částky dodatečných zdrojů podle článku 12 lze rovněž použít na technickou a administrativní pomoc sloužící k provádění programu, jako jsou přípravné, monitorovací, kontrolní, auditní a hodnoticí činnosti, systémy a platformy informačních technologií na úrovni organizace, informační a komunikační činnosti, včetně institucionální komunikace o politických prioritách Unie, a na veškerou další technickou a administrativní pomoc nebo výdaje související se zaměstnanci, které Komisi vzniknou v souvislosti s řízením programu.

Článek 12

Dodatečné zdroje

1.Členské státy, orgány, instituce a jiné subjekty Unie, třetí země, mezinárodní organizace, mezinárodní finanční instituce nebo jiné třetí strany mohou na program poskytnout dodatečné finanční nebo nefinanční příspěvky. Dodatečné finanční příspěvky představují vnější účelově vázané příjmy ve smyslu čl. 21 odst. 2 písm. a), d) nebo e) nebo čl. 21 odst. 5 nařízení (EU, Euratom) 2024/2509.

2.Na žádost členských států mohou být na program poskytnuty zdroje, jež jim byly přiděleny v rámci sdíleného řízení. Komise tyto zdroje vynakládá přímo nebo nepřímo v souladu s čl. 62 odst. 1 písm. a) nebo c) nařízení (EU, Euratom) 2024/2509. Jsou dodatečné k částce uvedené v čl. 11 odst. 1 tohoto nařízení. Tyto zdroje se použijí ve prospěch dotčeného členského státu. Nepřijme-li Komise ve vztahu k dodatečným částkám, které byly na program takto poskytnuty, právní závazek v rámci přímého nebo nepřímého řízení, mohou být odpovídající nepřidělené částky na žádost dotčeného členského státu převedeny zpět do jednoho nebo více příslušných zdrojových programů nebo programů, které na ně navazují.

Článek 13

Alternativní, kombinované a kumulativní financování

1.Program se provádí v synergii s dalšími programy Unie. Na akci, na niž byl obdržen příspěvek Unie z jiného programu, lze obdržet příspěvek i v rámci tohoto programu. Na odpovídající příspěvek se vztahují pravidla příslušného programu Unie anebo lze ve vztahu ke všem příspěvkům použít jediný soubor pravidel a přijmout jediný právní závazek. Jsou-li všechny příspěvky Unie poskytnuty na základě způsobilých nákladů, nepřekročí kumulativní podpora z rozpočtu Unie celkové způsobilé náklady akce a lze ji vypočítat na poměrném základě v souladu s dokumenty, které stanoví podmínky podpory.

2.Udělovací řízení v rámci programu mohou být vedena v rámci přímého nebo nepřímého řízení společně s členskými státy, orgány, institucemi a jinými subjekty Unie, třetími zeměmi, mezinárodními organizacemi, mezinárodními finančními institucemi nebo jinými třetími stranami (dále jen „partneři v rámci společného udělovacího řízení“) pod podmínkou, že je zajištěna ochrana finančních zájmů Unie. Na tato řízení se vztahuje jediný soubor pravidel a vedou k přijetí jediného právního závazku. Za tímto účelem mohou partneři v rámci společného udělovacího řízení poskytnout programu zdroje v souladu s článkem 12 tohoto nařízení, anebo mohou být partneři v příslušných případech pověřeni prováděním udělovacího řízení v souladu s čl. 62 odst. 1 písm. c) nařízení (EU, Euratom) 2024/2509. V případě společného udělovacího řízení mohou být zástupci partnerů v rámci společného udělovacího řízení rovněž členy hodnotící komise podle čl. 153 odst. 3 nařízení (EU, Euratom) 2024/2509.

Článek 14

Třetí země přidružené k programu

1.Program může být otevřen účasti následujících třetích zemí prostřednictvím úplného nebo částečného přidružení v souladu s cíli stanovenými v článku 3 a v souladu s příslušnými mezinárodními dohodami nebo rozhodnutími přijatými v rámci těchto dohod, které se vztahují na:

a)členy Evropského sdružení volného obchodu, kteří jsou členy Evropského hospodářského prostoru, jakož i evropské mikrostáty;

b)přistupující a kandidátské země a potenciální kandidáty;

c)země evropské politiky sousedství;

d)jiné třetí země.

2.Dohody o přidružení týkající se účasti na programech:

a)zajišťují spravedlivou rovnováhu mezi příspěvky třetí země, která se programů účastní, a výhodami pro ni;

b)stanoví podmínky účasti na programu Unie, včetně výpočtu finančních příspěvků na program a na jeho obecné správní náklady sestávajících z provozního příspěvku a poplatku za účast;

c)nesvěřují dané třetí zemi v rámci programu žádnou rozhodovací pravomoc;

d)zaručují práva Unie zajistit řádné finanční řízení a chránit své finanční zájmy;

e)v příslušných případech zajišťují ochranu zájmů Unie v oblasti bezpečnosti a veřejného pořádku.

Pro účely písmene d) udělí třetí země nezbytná práva a potřebný přístup podle nařízení (EU, Euratom) 2024/2509 a nařízení (EU, Euratom) č. 883/2013 a zaručí, že rozhodnutí o výkonu, která ukládají peněžitý závazek na základě článku 299 Smlouvy o fungování EU, a rozsudky a usnesení Soudního dvora Evropské unie jsou vykonatelné.

3.Dohody o přidružení, kterými se přiznává účast na specifickém cíli „audiovizuální oblast“ uvedeném v článku 3, zohlední situaci na audiovizuálním trhu v dotčené zemi, včetně blízkosti jejího právního rámce k acquis Unie v oblasti audiovizuálních médií a přístupu k jejím rovnocenným režimům podpory, zejména s ohledem na ostatní evropské země. Dohody uzavřené se zeměmi uvedenými v odst. 1 písm. b) vyžadují pro přiznání účasti na specifickém cíli „audiovizuální oblast“ sladění jejich vnitrostátních právních předpisů se směrnicí 2010/13/EU.

Článek 15

Provádění a formy financování z prostředků Unie

1.Program se provádí v souladu s nařízením (EU, Euratom) 2024/2509, a to v rámci přímého řízení nebo v rámci nepřímého řízení se subjekty uvedenými v čl. 62 odst. 1 písm. c) uvedeného nařízení.

1.Finanční prostředky Unie mohou být poskytnuty v jakékoli formě v souladu s nařízením (EU, Euratom) 2024/2509, zejména ve formě grantů, cen, zadání veřejné zakázky a nefinančních darů.

2.Pokud je podpora Unie poskytována ve formě rozpočtové záruky nebo finančního nástroje, a to i v kombinaci s nevratnou podporou v rámci operace kombinování zdrojů, poskytuje se výhradně prostřednictvím nástroje InvestEU ECF a provádí se v souladu s použitelnými pravidly nástroje InvestEU ECF prostřednictvím dohod uzavřených pro daný druh podpory v rámci nástroje InvestEU ECF.

3.Podpora Unie ve formě rozpočtové záruky se poskytuje do výše maximální částky rozpočtové záruky stanovené nařízením o ECF.

4.Využívá-li program nástroj InvestEU ECF, zajistí tvorbu rezerv na rozpočtovou záruku a financování finančních nástrojů, a to i v kombinaci s nevratnou podporou v podobě operace kombinování zdrojů.

5.Pokud je financování z prostředků Unie poskytováno ve formě grantu, poskytuje se v souladu s nařízením (EU, Euratom) 2024/2509 jako financování nespojené s náklady nebo, je-li to nezbytné, na základě zjednodušeného vykazování nákladů. Financování ve formě úhrady skutečně vzniklých způsobilých nákladů může být poskytnuto pouze v případě, že cílů akce nelze dosáhnout jinak.

6.Pro účely čl. 153 odst. 3 nařízení (EU, Euratom) 2024/2509 se může hodnotící komise zčásti nebo zcela skládat z nezávislých externích odborníků.

7.Má se za to, že subjekty žádající o financování v rámci složky programu Kreativní Evropa – kultura, které během posledních dvou let získaly více než 50 % svého ročního příjmu z veřejných zdrojů, mají potřebnou finanční, odbornou a správní kapacitu k provádění činností v rámci programu. Nemusejí předkládat další dokumentaci k doložení uvedené kapacity.

Článek 16

Způsobilost

1.Na podporu dosažení cílů stanovených v článku 3 se v souladu s nařízením (EU, Euratom) 2024/2509 stanoví kritéria způsobilosti, která se vztahují na všechna udělovací řízení v rámci programu.

2.V udělovacích řízeních v rámci přímého a nepřímého řízení může být pro poskytování nebo přijímání podpory Unie způsobilý jeden nebo více těchto právních subjektů:

a)subjekty usazené v některém členském státě;

b)subjekty usazené v přidružené třetí zemi;

c)mezinárodní organizace;

d)jiné subjekty usazené v nepřidružených třetích zemích, jestliže má financování těchto subjektů zásadní význam pro provedení akce a přispívá k cílům stanoveným v článku 3.

3.Nad rámec čl. 168 odst. 2 a 3 nařízení (EU, Euratom) 2024/2509 se mohou mechanismů zadávání veřejných zakázek stanovených v čl. 168 odst. 2 a 3 nařízení (EU, Euratom) 2024/2509 v příslušných případech účastnit a využívat je přidružené třetí země uvedené v čl. 14 odst. 1 tohoto nařízení. Na zúčastněné přidružené třetí země se použijí obdobně pravidla platná pro členské státy.

4.Na udělovací řízení, která mají vliv na bezpečnost nebo veřejný pořádek, zejména pokud jde o strategická aktiva a zájmy Unie nebo jejích členských států, se vztahují omezení v souladu s článkem 136 nařízení (EU, Euratom) 2024/2509.

5.Pracovní program podle článku 110 nařízení (EU, Euratom) 2024/2509 může kritéria způsobilosti stanovená v tomto nařízení blíže upřesnit nebo může pro specifické akce stanovit další kritéria způsobilosti.

6.Evropské síti vnitrostátních orgánů pro rovné zacházení (Equinet) lze udělit grant na provozní náklady na pokrytí výdajů souvisejících se stálým pracovním programem Equinetu bez výzvy k podávání návrhů.

Článek 17

Pracovní program

Program se provádí prostřednictvím pracovních programů podle článku 110 nařízení (EU, Euratom) 2024/2509. Pracovní programy v příslušných případech stanoví činnosti a související částky podpory Unie, které mají být prováděny prostřednictvím nástroje InvestEU ECF.

Kapitola VII

Závěrečná ustanovení

Článek 18

Zrušení 

Nařízení (EU) 2021/692 a (EU) 2021/818 se zrušují s účinkem ode dne 1. ledna 2028.

Článek 19

Přechodná ustanovení

1.Tímto nařízením není dotčeno pokračování ani změna příslušných akcí, až do jejich ukončení, podle nařízení (EU) 2021/692 a (EU) 2021/818, která se na příslušné akce použijí až do jejich ukončení.

2.Finanční krytí programu může rovněž zahrnovat výdaje na technickou a administrativní pomoc nezbytné pro zajištění přechodu mezi programem a opatřeními přijatými podle nařízení (EU) 2021/692 a (EU) 2021/818.

Článek 20

Vstup v platnost a použitelnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne 1. ledna 2028.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne

LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ A DIGITÁLNÍ VÝKAZ

1.RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU3

1.1.Název návrhu/podnětu3

1.2.Příslušné oblasti politik3

1.3.Cíle3

1.3.1.Obecné cíle3

1.3.2.Specifické cíle3

1.3.3.Očekávané výsledky a dopady3

1.3.4.Ukazatele výkonnosti3

1.4.Návrh/podnět se týká:4

1.5.Odůvodnění návrhu/podnětu4

1.5.1.Potřeby, které mají být uspokojeny v krátkodobém nebo dlouhodobém horizontu, včetně podrobného harmonogramu pro zahajovací fázi provádění podnětu4

1.5.2.Přidaná hodnota ze zapojení EU (může být důsledkem různých faktorů, např. přínosů z koordinace, právní jistoty, vyšší účinnosti nebo doplňkovosti). Pro účely tohoto oddílu se „přidanou hodnotou ze zapojení EU“ rozumí hodnota plynoucí z akce Unie, jež doplňuje hodnotu, která by jinak vznikla činností samotných členských států.4

1.5.3.Závěry vyvozené z podobných zkušeností v minulosti4

1.5.4.Slučitelnost s víceletým finančním rámcem a možné synergie s dalšími vhodnými nástroji5

1.5.5.Posouzení různých dostupných možností financování, včetně prostoru pro přerozdělení prostředků5

1.6.Doba trvání návrhu/podnětu a jeho finančního dopadu6

1.7.Předpokládaný způsob plnění rozpočtu6

2.SPRÁVNÍ OPATŘENÍ8

2.1.Pravidla pro sledování a podávání zpráv8

2.2.Systémy řízení a kontroly8

2.2.1.Odůvodnění navrhovaných způsobů plnění rozpočtu, mechanismů provádění financování, způsobů plateb a kontrolní strategie8

2.2.2.Informace o zjištěných rizicích a systémech vnitřní kontroly zřízených k jejich zmírnění8

2.2.3.Odhad a odůvodnění nákladové efektivnosti kontrol (poměr mezi náklady na kontroly a hodnotou souvisejících spravovaných finančních prostředků) a posouzení očekávané míry rizika výskytu chyb (při platbě a při uzávěrce)8

2.3.Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí9

3.ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU10

3.1.Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové položky10

3.2.Odhadovaný finanční dopad návrhu na prostředky12

3.2.1.Odhadovaný souhrnný dopad na operační prostředky12

3.2.1.1.Prostředky ze schváleného rozpočtu12

3.2.1.2.Prostředky z vnějších účelově vázaných příjmů17

3.2.2.Odhadovaný výstup financovaný z operačních prostředků22

3.2.3.Odhadovaný souhrnný dopad na správní prostředky24

3.2.3.1. Prostředky ze schváleného rozpočtu24

3.2.3.2.Prostředky z vnějších účelově vázaných příjmů24

3.2.3.3.Prostředky celkem24

3.2.4.Odhadované potřeby v oblasti lidských zdrojů25

3.2.4.1.Financované ze schváleného rozpočtu25

3.2.4.2.Financované z vnějších účelově vázaných příjmů26

3.2.4.3.Potřeby v oblasti lidských zdrojů celkem26

3.2.5.Odhadovaný dopad na investice související s digitálními technologiemi28

3.2.6.Slučitelnost se stávajícím víceletým finančním rámcem28

3.2.7.Příspěvky třetích stran28

3.3.Odhadovaný dopad na příjmy29

4.Digitální rozměr29

4.1.Požadavky digitálního významu30

4.2.Data30

4.3.Digitální řešení31

4.4.Posouzení interoperability31

4.5.Opatření na podporu digitálního provádění32

1.RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU 

1.1.Název návrhu/podnětu

1.2.Příslušné oblasti politik 

1.3.Cíle

1.3.1.Obecné cíle

1.3.2.Specifické cíle

1.3.3.Očekávané výsledky a dopady

Upřesněte účinky, které by návrh/podnět měl mít na příjemce / cílové skupiny.

1.3.4.Ukazatele výkonnosti

Upřesněte ukazatele pro sledování pokroku a dosažených výsledků.

1.4.Návrh/podnět se týká: 

¨nové akce 

¨ nové akce následující po pilotním projektu / přípravné akci 38  

☒ prodloužení stávající akce 

¨sloučení jedné či více akcí v jinou/novou akci nebo přesměrování jedné či více akcí na jinou/novou akci

1.5.Odůvodnění návrhu/podnětu 

1.5.1.Potřeby, které mají být uspokojeny v krátkodobém nebo dlouhodobém horizontu, včetně podrobného harmonogramu pro zahajovací fázi provádění podnětu

1.5.2.Přidaná hodnota ze zapojení EU (může být důsledkem různých faktorů, např. přínosů z koordinace, právní jistoty, vyšší účinnosti nebo doplňkovosti). Pro účely tohoto oddílu se „přidanou hodnotou ze zapojení EU“ rozumí hodnota plynoucí z akce Unie, jež doplňuje hodnotu, která by jinak vznikla činností samotných členských států.

1.5.3.Závěry vyvozené z podobných zkušeností v minulosti

1.5.4.Slučitelnost s víceletým finančním rámcem a možné synergie s dalšími vhodnými nástroji

1.5.5.Posouzení různých dostupných možností financování, včetně prostoru pro přerozdělení prostředků

–
1.6.Doba trvání návrhu/podnětu a jeho finančního dopadu

☒ Časově omezená doba trvání

–☒    s platností od 1. ledna 2028 do 31. prosince 2034

–☒    finanční dopad od roku 2028 do roku 2034 u prostředků na závazky a od roku 2028 do roku 203x u prostředků na platby.

¨ Časově neomezená doba trvání

–Provádění s obdobím rozběhu od RRRR do RRRR,

–poté plné fungování.

1.7.Předpokládaný způsob plnění rozpočtu

☒ Přímé řízení Komisí

–☒ prostřednictvím jejích útvarů, včetně jejích zaměstnanců v delegacích Unie

–☒    prostřednictvím výkonných agentur

¨ Sdílené řízení s členskými státy

☒ Nepřímé řízení, při kterém jsou úkoly souvisejícími s plněním rozpočtu pověřeny:

–¨ třetí země nebo subjekty určené těmito zeměmi

–☒ mezinárodní organizace a jejich agentury (např. UNESCO, OECD, RE atd.)

–☒ Evropská investiční banka a Evropský investiční fond

–¨ subjekty uvedené v článcích 70 a 71 finančního nařízení

–☒ veřejnoprávní subjekty (např. subjekty posuzované v rámci pilířů)

–☒ soukromoprávní subjekty pověřené výkonem veřejné služby v rozsahu, v jakém jim byly poskytnuty dostatečné finanční záruky

–☒ soukromoprávní subjekty členského státu pověřené uskutečňováním partnerství veřejného a soukromého sektoru, kterým byly poskytnuty dostatečné finanční záruky (subjekty posuzované v rámci pilířů)

–¨ subjekty nebo osoby pověřené prováděním specifických akcí v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky podle hlavy V Smlouvy o Evropské unii a určené v příslušném základním právním aktu

–¨ subjekty usazené v členském státě, které se řídí soukromým právem členského státu nebo právem Unie a které mohou být v souladu s odvětvovými pravidly pověřeny vynakládáním finančních prostředků Unie nebo využíváním rozpočtových záruk Unie, pokud jsou tyto subjekty ovládány veřejnoprávními subjekty nebo soukromoprávními subjekty pověřenými výkonem veřejné služby a byly jim poskytnuty dostatečné finanční záruky ve formě společné a nerozdílné odpovědnosti kontrolních subjektů nebo rovnocenné finanční záruky, jež mohou být pro každou akci omezeny na maximální výši podpory Unie.

Poznámky

2.SPRÁVNÍ OPATŘENÍ 

2.1.Pravidla pro sledování a podávání zpráv 

(41)Pravidla pro sledování a podávání zpráv pro tento program se budou řídit požadavky stanovenými v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) [XXX]* [nařízení o výkonnosti].

2.2.Systémy řízení a kontroly 

2.2.1.Odůvodnění navrhovaných způsobů plnění rozpočtu, mechanismů provádění financování, způsobů plateb a kontrolní strategie

2.2.2.Informace o zjištěných rizicích a systémech vnitřní kontroly zřízených k jejich zmírnění

2.2.3.Odhad a odůvodnění nákladové efektivnosti kontrol (poměr mezi náklady na kontroly a hodnotou souvisejících spravovaných finančních prostředků) a posouzení očekávané míry rizika výskytu chyb (při platbě a při uzávěrce) 

2.3.Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí 

3.ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU 

3.1.Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové položky 

·Nové rozpočtové položky, jejichž vytvoření se požaduje

V pořadí okruhů víceletého finančního rámce a rozpočtových položek.

3.2.Odhadovaný finanční dopad návrhu na prostředky 

3.2.1.Odhadovaný souhrnný dopad na operační prostředky 

–    Návrh/podnět nevyžaduje využití operačních prostředků.

–    Návrh/podnět vyžaduje využití operačních prostředků, jak je vysvětleno dále:

3.2.1.1.Prostředky ze schváleného rozpočtu

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

3.2.2.Odhadovaný výstup financovaný z operačních prostředků (nevyplňovat v případě decentralizovaných agentur)

(42)Ukazatele výstupů a výsledků pro účely sledování pokroku a dosažených výsledků tohoto programu budou odpovídat společným ukazatelům stanoveným v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) [XXX]* [nařízení o výkonnosti].

Prostředky na závazky v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

3.2.3.Odhadovaný souhrnný dopad na správní prostředky 

–    Návrh/podnět nevyžaduje využití prostředků správní povahy.

–    Návrh/podnět vyžaduje využití prostředků správní povahy, jak je vysvětleno dále:

3.2.3.1. Prostředky ze schváleného rozpočtu

3.2.4.Odhadované potřeby v oblasti lidských zdrojů 

–    Návrh/podnět nevyžaduje využití lidských zdrojů.

–    Návrh/podnět vyžaduje využití lidských zdrojů, jak je vysvětleno dále:

3.2.4.1.Financované ze schváleného rozpočtu

Odhad vyjádřete v přepočtu na plné pracovní úvazky (FTE)

Zaměstnanci potřební k provedení návrhu (v ekvivalentech plného pracovního úvazku):

Popis úkolů:

3.2.5.Odhadovaný dopad na investice související s digitálními technologiemi

3.2.6.Slučitelnost se stávajícím víceletým finančním rámcem 

Podnět je v souladu s návrhem víceletého finančního rámce na období 2028–2034.

3.2.7.Příspěvky třetích stran 

Návrh/podnět:

–    nepočítá se spolufinancováním od třetích stran.

–    počítá se spolufinancováním od třetích stran podle následujícího odhadu:

prostředky v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

3.3.    Odhadovaný dopad na příjmy 

–    Návrh/podnět nemá žádný finanční dopad na příjmy.

–    Návrh/podnět má tento finanční dopad:

–    na vlastní zdroje

–    na jiné příjmy

–    uveďte, zda je příjem účelově vázán na výdajové položky

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

U účelově vázaných příjmů upřesněte dotčené výdajové rozpočtové položky.

Jiné poznámky (např. způsob/vzorec výpočtu dopadu na příjmy nebo jiné údaje).

4.Digitální rozměr

4.1.Požadavky digitálního významu

4.2.Data

Popis dat v oblasti působnosti na vysoké úrovni a všechny související normy/specifikace

Soulad s Evropskou strategií pro data

Vysvětlete, jak je zajištěn soulad požadavků s Evropskou strategií pro data.

Soulad se zásadou „pouze jednou“

Vysvětlete, jak byla zohledněna zásada „pouze jednou“ a prověřena možnost opakovaného použití stávajících dat.

Vysvětlete, jak jsou nově vytvořená data dohledatelná, přístupná, interoperabilní a opakovaně použitelná a jakým způsobem splňují standardy vysoké kvality.

Datové toky

4.3.Digitální řešení

Digitální řešení č. 1 – platforma pro přímé řízení grantů

Digitální řešení č. 2 – platforma (platformy) pro šíření informací

4.4.Posouzení interoperability

Nepoužije se

4.5.Opatření na podporu digitálního provádění

(1)    Úř. věst. L 130, 17.5.2019, s. 55.

(2)    Včetně dokumentu EP 2021/2103(INI) o „zmenšujícím se prostoru pro občanskou společnost v Evropě“, zprávy agentury FRA nazvané „Ochrana občanské společnosti – aktualizace pro rok 2023“, indexu rovnosti žen a mužů institutu EIGE za rok 2024: Boj proti násilí na ženách, řešení otázky genderových rozdílů.

(3)    Druhé vydání výhledu mediálního průmyslu bude zveřejněno v červenci 2025.

(4)    Zejména závěry Rady z května 2025 o podpoře mladých umělců a pracovníků v kulturním a kreativním odvětví na začátku jejich profesní dráhy, závěry Rady z listopadu 2024 o zlepšování a podpoře přístupu ke kultuře, závěry Rady z května 2024 o posílení postavení kulturních a kreativních odvětví prostřednictvím rozvoje publika založeného na datech a závěry Rady z května 2023 o ohrožených a vysídlených umělcích.

(5)    Usnesení Evropského parlamentu ze dne 17. ledna 2024 o kulturní rozmanitosti a podmínkách pro autory na evropském trhu streamování hudby ( 2023/2054(INI) ), usnesení Evropského parlamentu ze dne 16. ledna 2024 o provádění programu Kreativní Evropa 2021–2027  (2023/2003(INI) ), usnesení Evropského parlamentu ze dne 21. listopadu 2023 obsahující doporučení Komisi o rámci EU pro sociální a profesní situaci umělců a pracovníků v kulturních a tvůrčích odvětvích  (2023/2051(INI) ), usnesení Evropského parlamentu ze dne 14. září 2023 o budoucnosti evropského knižního odvětví  (2023/2053(INI) ), usnesení Evropského parlamentu ze dne 14. prosince 2022 k provádění Nové evropské agendy pro kulturu a strategie EU pro mezinárodní kulturní vztahy (2022/2047(INI) ) a usnesení Evropského parlamentu ze dne 20. října 2021 o situaci umělců a kulturním oživení v EU  (2020/2261(INI))

(6)    Hodnocení akce týkající se označení „Evropské dědictví“ na období 2018–2024, provedené institutem PPMI pro Evropskou komisi (červenec 2025).

(7)    První průběžné hodnocení akce „Evropské hlavní město kultury“ na období 2020–2033, které pro Evropskou komisi provedly organizace Ecorys a KEA European Affairs (červenec 2025).

(8)    Zejména zpráva pracovní skupiny odborníků členských států pro otevřenou metodu koordinace z června 2023 nazvaná „Postavení a pracovní podmínky umělců a pracovníků v kulturních a kreativních odvětvích“ a zpráva pracovní skupiny odborníků členských států pro otevřenou metodu koordinace ze dne 4. června 2021 nazvaná „Směrem k rovnosti žen a mužů v kulturním a kreativním odvětví“.

(9)    Úř. věst. C, , s. .

(10)    Úř. věst. C, , s. . 

(11)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/818 ze dne 20. května 2021, kterým se zavádí program Kreativní Evropa (2021–2027) a zrušuje nařízení (EU) č. 1295/2013 (Úř. věst. L 189, 28.5.2021, s. 34, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2021/818/oj).

(12)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/692 ze dne 28. dubna 2021, kterým se zavádí program Občané, rovnost, práva a hodnoty a zrušují nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1381/2013 a nařízení Rady (EU) č. 390/2014 (Úř. věst. L 156, 5.5.2021, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2021/692/oj).

(13)    Podpora poskytovaná v rámci tohoto programu v příslušných případech urychluje nebo zvyšuje investice tím, že přiměřeným způsobem řeší selhání trhu nebo neoptimální investiční situace, zamezuje zdvojování nebo vytěsňování a motivuje k soukromému financování, a má přidanou hodnotu Unie.

(14)    Úř. věst. L 23, 27.1.2010, s. 35.

(15)    Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 1.

(16)    Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 89.

(17)

   Tři po sobě jdoucí generace programu Daphne ( Úř. věst. L 34, 9.2.2000, s. 1 ;  Úř. věst. L 143, 30.4.2004, s. 1 ; Úř. věst. 173, 3.7.2007, s. 19) a výsledky složky Daphne programu Práva, rovnost a občanství (Úř. věst. L 354, 28.12.2013, s. 62) a programu CERV (Úř. věst. L 156, 5.5.2021, s. 1).

(18)    C(2024) 2680 final (Úř. věst. L, 2024/1238, 14.5.2024, ELI:  http://data.europa.eu/eli/reco/2024/1238/oj ).

(19)

   Směrnice Rady (EU) 2024/1499 ze dne 7. května 2024 o standardech pro orgány pro rovné zacházení v oblasti rovného zacházení s osobami bez ohledu na jejich rasu nebo etnický původ, rovného zacházení s osobami v otázkách zaměstnání a povolání bez ohledu na jejich náboženské vyznání nebo přesvědčení, zdravotní postižení, věk nebo sexuální orientaci, rovného zacházení se ženami a muži v otázkách sociálního zabezpečení a v přístupu ke zboží a službám a jejich poskytování a o změně směrnic 2000/43/ES a 2004/113/ES (Úř. věst. L, 2024/1499, 29.5.2024, ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/2024/1499/oj ).

(20)

   Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1500 ze dne 14. května 2024 o standardech pro orgány pro rovné zacházení v oblasti rovného zacházení se ženami a muži a rovných příležitostí pro ženy a muže v otázkách zaměstnání a povolání a o změně směrnic 2006/54/ES a 2010/41/EU (Úř. věst. L, 2024/1500, 29.5.2024, ELI:  http://data.europa.eu/eli/dir/2024/1500/oj ).

(21)    2018/2619(RSP) (Úř. věst. C 390, 18.11.2019, s. 117, https://eur-lex.europa.eu/legal content/CS/TXT/?uri=oj:JOC_2019_390_R_0017 ).

(22)    ST-7388/23, Závěry Rady o uplatňování Listiny základních práv EU; úloha občanského prostoru při ochraně a prosazování základních práv v EU.

(23)    ST-6878/25, Závěry Rady o uplatňování Listiny základních práv EU; financování na podporu, ochranu a prosazování základních práv.

(24)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1937 ze dne 23. října 2019 o ochraně osob, které oznamují porušení práva Unie (Úř. věst. L 305, 26.11.2019, s. 17, ELI:  http://data.europa.eu/eli/dir/2019/1937/oj ).

(25)    To přímo vyplývá z posudku 2/13, EU:C:2014:2454, bod 168.

(26)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/788 ze dne 17. dubna 2019 o evropské občanské iniciativě (Úř. věst. L 130, 17.5.2019, s. 55, ELI:  http://data.europa.eu/eli/reg/2019/788/oj ).

(27)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2024/2509 ze dne 23. září 2024, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie (Úř. věst. L, 2024/2509, 26.9.2024, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2024/2509/oj).

(28)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 ze dne 11. září 2013 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 a nařízení Rady (Euratom) č. 1074/1999 (Úř. věst. L 248, 18.9.2013, s. 1, ELI:  http://data.europa.eu/eli/reg/2013/883/oj ).

(29)    Nařízení Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 ze dne 18. prosince 1995 o ochraně finančních zájmů Evropských společenství (Úř. věst. L 312, 23.12.1995, s. 1, ELI:  http://data.europa.eu/eli/reg/1995/2988/oj ).

(30)    Nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 ze dne 11. listopadu 1996 o kontrolách a inspekcích na místě prováděných Komisí za účelem ochrany finančních zájmů Evropských společenství proti podvodům a jiným nesrovnalostem (Úř. věst. L 292, 15.11.1996, s. 2, ELI:  http://data.europa.eu/eli/reg/1996/2185/oj ).

(31)    Nařízení Rady (EU) 2017/1939 ze dne 12. října 2017, kterým se provádí posílená spolupráce za účelem zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce (Úř. věst. L 283, 31.10.2017, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2017/1939/oj).

(32)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1371 ze dne 5. července 2017 o boji vedeném trestněprávní cestou proti podvodům poškozujícím nebo ohrožujícím finanční zájmy Unie (Úř. věst. L 198, 28.7.2017, s. 29, ELI:  http://data.europa.eu/eli/dir/2017/1371/oj ).

(33)    Program podporuje zřizování těchto kanceláří v zúčastněných zemích s cílem propagovat program na vnitrostátní úrovni, poskytovat příslušné informace o různých typech finanční podpory dostupné v rámci politiky Unie a pomáhat hospodářským subjektům při podávání žádostí o podporu v rámci programu. Kanceláře provádějí své činnosti zaměřené na zlepšení dosahu, zviditelnění a šíření výsledků programu v souladu s nařízením (EU, Euratom) 202X/XXXX, kterým se stanoví pravidla rámce pro sledování rozpočtových výdajů a výkonnost rozpočtu, včetně pravidel platných pro všechny programy Unie, pokud jde o povinnosti v oblasti informování, komunikace a zviditelnění, zejména včetně povinností pro příjemce a prováděcí partnery.

(34)    Rozhodnutí Rady (EU) 2021/1764 ze dne 5. října 2021 o přidružení zámořských zemí a území k Evropské unii včetně vztahů mezi Evropskou unií na jedné straně a Grónskem a Dánským královstvím na straně druhé (rozhodnutí o přidružení zámoří včetně Grónska) (Úř. věst. L 355, 7.10.2021, s. 6, ELI:  http://data.europa.eu/eli/dec/2021/1764/oj ).    

(35)    Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 445/2014/EU ze dne 16. dubna 2014 o zavedení akce Unie ve prospěch Evropských hlavních měst kultury pro roky 2020 až 2033 a o zrušení rozhodnutí č. 1622/2006/ES (Úř. věst. L 132, 3.5.2014, s. 1, ELI:  http://data.europa.eu/eli/dec/2014/445(1)/oj ).

(36)    Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1194/2011/EU ze dne 16. listopadu 2011, kterým se zavádí opatření Evropské unie pro označení „Evropské dědictví“ (Úř. věst. L 303, 22.11.2011, s. 1, ELI:  http://data.europa.eu/eli/dec/2011/1194/oj ).

(37)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/13/EU ze dne 10. března 2010 o koordinaci některých právních a správních předpisů členských států upravujících poskytování audiovizuálních mediálních služeb (Úř. věst. L 95, 15.4.2010, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/2010/13/oj ).

(38)    Uvedené v čl. 58 odst. 2 písm. a) nebo b) finančního nařízení.

(39)    Technická a/nebo administrativní pomoc a výdaje na podporu provádění programů a/nebo akcí EU (bývalé položky „BA“), nepřímý výzkum, přímý výzkum.

(40)    Nezbytné prostředky by měly být stanoveny na základě údajů o průměrných ročních nákladech, které jsou k dispozici na příslušných internetových stránkách BUDGpedia.

(41)    Výstupy se rozumí produkty a služby, které mají být dodány (např. počet financovaných studentských výměn, počet vybudovaných kilometrů silnic atd.).

(42)    Popsaný v oddíle 1.3.2. „Specifické cíle“.

(43)    Pokud jde o tradiční vlastní zdroje (cla, dávky z cukru), je třeba uvést čisté částky, tj. hrubé částky po odečtení 20 % nákladů na výběr.