EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 16.7.2025

COM(2025) 549 final

2025/0222(COD)

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,

kterým se zavádí program Erasmus+ na období 2028–2034 a zrušují nařízení (EU) 2021/817 a (EU) 2021/888

{SWD(2025) 550-551}
{SEC(2025) 547}

DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1.SOUVISLOSTI NÁVRHU

Odůvodnění a cíle

Politické souvislosti

Vzdělávání, odborná příprava, mládež a sport jsou nejsilnějšími investicemi Unie do lidského kapitálu, rozvíjení dovedností, vytváření vazeb v celé Evropě, a tím pokládají základy pro odolnou a soudržnou Evropskou unii, jejíž občané jsou od nejútlejšího věku vybaveni správnými dovednostmi a schopnostmi a kteří berou za svou společnou evropskou identitu v celé její rozmanitosti. Jsou také hnací silou sociální spravedlnosti, udržitelné prosperity a konkurenceschopnosti a klíčovým způsobem přispívají k mnoha celkovým politickým prioritám EU, jako je připravenost a dvojí transformace.

Význam vzdělávání, odborné přípravy, mládeže a sportu pro budoucnost Evropy se odráží v nedávné politické agendě a strategických zprávách EU.

Strategická agenda pro Evropu 2024–2029 1 , kterou přijali vedoucí představitelé EU, považuje investice do dovedností, odborné přípravy a vzdělávání za prioritu, neboť si uvědomuje, že v době, kdy se prohlubuje globální konkurence a politické a sociální rozdíly, je vzdělávání jednotící silou a základním kamenem, na němž musí Evropa budovat svou strategickou autonomii, hospodářskou sílu, demokracii a soudržnost.

V politických směrech na období 2024–2029 zdůrazňuje předsedkyně von der Leyenová, že potřebujeme „radikální změnu ambicí a opatření pro všechny úrovně dovedností a pro všechny druhy odborné přípravy a vzdělávání. To má pro kariéru a vyhlídky lidí stejný význam jako pro naši konkurenceschopnost.“ Kromě toho se předsedkyně zavázala vytvořit „unii dovedností 2 , která se zaměří na investice, vzdělávání dospělých a celoživotní učení, zachování dovedností a uznávání různých druhů odborné přípravy, aby lidé mohli pracovat v celé Unii“, a posílit „program Erasmus+ – a to i v oblasti odborného vzdělávání – tak, aby z něj mohlo těžit více lidí. To je klíčem k tomu, aby lidé rozvíjeli dovednosti, vytvářeli sdílené zkušenosti a lépe si vzájemně porozuměli. To bude součástí širšího závazku poskytnout v rámci našich společností a demokracií mladým lidem větší svobodu a odpovědnost.“ Přislíbila, že se bude „pokračovat v práci na evropském diplomu“. Předsedkyně dále zdůraznila, že chce zajistit, „aby mladí lidé mohli využít svého hlasu, aby pomohli utvářet naši budoucnost“.

Evropský parlament ve svém usnesení ze dne 16. ledna 2024 o provádění programu Erasmus+ 3 zdůraznil, že „program je významnou hnací silou v Evropském prostoru vzdělávání a měl by i nadále reagovat na budoucí trendy ve vzdělávání, aby bylo možné držet krok se společenskými a technologickými změnami“, a že „má zásadní význam pro posilování evropského pocitu sounáležitosti“.

Dvě klíčové zprávy, které poskytují důkladnou analýzu a náhled na budoucnost Evropské unie, Lettova zpráva 4 a Draghiho zpráva 5 , zdůrazňují význam investic do vzdělávání a dovedností, včetně klíčové úlohy programu Erasmus+. Zpráva Sauliho Niinistöa 6  navíc dochází k závěru, že odolnost ekonomiky a společnosti Unie, zejména v odvětvích, která jsou klíčově důležitá pro udržení společenské a ekonomické stability, jako je vzdělávání, má zásadní význam tváří v tvář možným rozsáhlým krizím, jako jsou vojenské konflikty a katastrofy.

Program Erasmus+ jde ruku v ruce s ambicí obsaženou ve sdělení o unii dovedností 7 ze dne 5. března 2025, a sice rozvíjet kvalitní, inkluzivní a přizpůsobivé systémy vzdělávání, odborné přípravy a dovedností s cílem zvýšit konkurenceschopnost EU, jakož i vytvořit Evropský prostor vzdělávání, který je klíčovým nástrojem unie dovedností. Tím se položí základ pro formování dovedností po celý život a vytvoří se skutečný společný prostor pro kvalitní a inkluzivní vzdělávání a celoživotní učení napříč hranicemi.

Finanční podpora EU na výzvy, které se týkají dovedností, vzdělávání, odborné přípravy, mládeže, dobrovolnictví a sportu, byla v průběhu let poskytována prostřednictvím různých programů. Ve víceletém finančním rámci na období 2021–2027 byla podpora poskytována zejména prostřednictvím programu Erasmus+, Evropského sboru solidarity, Evropského sociálního fondu+ a rámcového programu pro výzkum a inovace Horizont Evropa. Cílem návrhu příštího víceletého finančního rámce je zaměřit se na složitost, nedostatky a nepružnost, které jsou v současné době všeobecně přítomny v nástrojích financování Unie, a to pomocí dlouhodobého rozpočtu, který bude cílenější, jednodušší, bude obsahovat méně programů a bude mít větší dopad.

Výzvy a problémy

EU čelí vážným výzvám v oblasti vzdělávání a odborné přípravy, jakož i v oblasti mládeže a sportu. Evropa potřebuje lidi s potřebnými dovednostmi a kompetencemi pro život a zaměstnání, pro osobní růst i pro udržitelnější, odolnější a více digitální ekonomiku a společnost. Investice do rozvoje těchto dovedností jsou klíčové pro zajištění prosperující, soudržné a konkurenceschopné Evropy. Systémy vzdělávání a odborné přípravy se dnes potýkají s tím, že nedokážou lidem zajistit minimální úroveň základních dovedností a rozvíjet pokročilé kompetence a měkké dovednosti, které jsou potřebné ve všech fázích života. Získání průřezových dovedností a kompetencí, jako je flexibilita, odolnost, empatie, sebedůvěra, otevřenost, kritické myšlení, digitální a mediální gramotnost a týmová práce, bude stejně důležité pro to, aby jednotlivci byli schopni řídit změny, prosperovat v rychle se měnícím světě a přispívat k lepšímu duševnímu zdraví a pohodě. Tyto dovednosti také zvyšují zaměstnatelnost a pomáhají posilovat odolnost společnosti a budovat silnější Evropu, která je lépe připravena čelit krizím. Evropa zaostává v základních dovednostech 8 a ve srovnání s předchozím Programem OECD pro mezinárodní hodnocení žáků (PISA) v roce 2018 se míra nedostatečných výsledků do značné míry zvýšila v matematice (–18 bodů), čtení (–12 bodů) a přírodních vědách (–3,4 bodu). EU negeneruje dostatek kvalifikovaných absolventů vysokých škol a odborného vzdělávání, přičemž téměř čtyři z pěti zaměstnavatelů uvádějí, že mají problémy s nalezením pracovníků s odpovídajícími dovednostmi 9 . Celkově se ve všech členských státech zvyšuje nedostatek pracovních sil a kvalifikovaných pracovníků, což má dopad na schopnost EU provést ekologickou a digitální transformaci, a tím i na její konkurenceschopnost. V celé Unii přetrvávají rozdíly v úrovni a přístupu ke kvalitnímu a inkluzivnímu formálnímu a neformálnímu vzdělávání, a to i ve venkovských a odlehlých oblastech, což zvýrazňuje ekonomické, sociální a územní rozdíly. Kromě toho stále existují rozdíly mezi muži a ženami, neboť přírodní vědy, technologie, inženýrství a matematiku (tzv. obory STEM) studuje téměř dvakrát více mužů než žen.

Je jednoznačně zapotřebí řešit tyto problémy související s dovednostmi a vytvořit příznivé prostředí, které by podporovalo lepší výsledky učení pro všechny již od raného věku a připravilo studenty na úspěch v dlouhodobém měřítku.

Strategická autonomie a konkurenceschopnost EU závisí také na její schopnosti vychovávat, přitahovat a udržet si talenty, zejména v podmínkách globální konkurence. Unie musí rovněž upřednostnit rozvoj vzdělávání s cílem rozvíjet pokročilé dovednosti, včetně digitálních, technických a průřezových dovedností.

Výzva v oblasti dovedností přesahuje pouhá ekonomická hlediska a týká se potřeby zdravé, odolné, angažované, sjednocené a připravené společnosti. Zásadní bude vybavit jednotlivce již od raného věku dovednostmi a kompetencemi pro život, které jim umožní orientovat se ve složitém a rychle se měnícím světě, v němž žijeme, zapojit se do společnosti a převzít aktivní úlohu v demokratických procesech. Víra mladých lidí v rovné příležitosti prudce poklesla, za posledních deset let o 16 procentních bodů 10 . Mnozí se cítí být marginalizováni kvůli svému socioekonomickému postavení, etnickému původu, pohlaví, sexuální orientaci, zdravotnímu postižení nebo politickým názorům, zejména ti s omezenými příležitostmi nebo ti, kteří žijí ve venkovských či odlehlých oblastech. 24 % (téměř 18 milionů) mladých lidí v Unii je ohroženo chudobou nebo sociálním vyloučením; 11 % mladých lidí ve věku 15 až 29 let stále není zaměstnáno, ani se neúčastní vzdělávání nebo odborné přípravy . Nedostatek cenově dostupného bydlení tuto zranitelnost dále prohlubuje a omezuje přístup mladých lidí ke vzdělání a možnostem vzdělávací mobility.

Mladí lidé mají tendenci účastnit se institucionální politiky a dalších demokratických procesů méně než jiné věkové skupiny a mnohem méně než mladí lidé v minulosti 11 . V účasti na demokratických procesech jim mohou bránit překážky, jako je nedostatečná znalost jejich demokratických práv, obtížný přístup k informacím a omezené zapojení do rozhodovacích procesů. Samotné demokratické instituce a procesy mohou být pro mladé lidi nepřístupné a nepřátelské. Tyto výzvy, včetně požadavků na mnohostranné dovednosti, nelze řešit pouze formálním vzděláváním a odbornou přípravou. Neformální a informální učení, zapojení do činností, jako je dobrovolnictví nebo sport, přinášejí doplňkovou hodnotu. Mohou lidem nabídnout cenné příležitosti k rozvoji znalostí, dovedností, postojů a chování, aby se mohli rozvíjet a stát se aktivními a angažovanými občany. Příležitosti k takovým akcím jsou však omezené, což má negativní dopad na rozvoj sociálního kapitálu, zejména u mladých lidí.

Přínos a cíle programu

Budoucí program může přispět k řešení těchto problémů prostřednictvím příležitostí ke vzdělávání pro všechny a budování kapacit dosažených na základě spolupráce a podpory politik.

Základem programu Erasmus+ je vzdělávací mobilita od útlého věku. Účastníci vzdělávání jsou tak vystaveni různým a rozmanitým vzdělávacím prostředím, novým metodám výuky a odborné přípravy, institucionálnímu prostředí a odlišnému sociálnímu kontextu. Tyto zkušenosti umožňují jednotlivcům nejen rozšířit si oborové znalosti, ale také rozvíjet kritické myšlení, schopnost řešit problémy a komunikační dovednosti, jakož i zlepšit odolnost, přizpůsobivost, samostatnost a sebedůvěru. Tyto dovednosti jsou velmi dobře využitelné v profesním životě, zvyšují zaměstnatelnost a přispívají ke kvalifikované a konkurenceschopné pracovní síle. Vzdělávací mobilita podporuje profesní rozvoj, vytváření sítí a spolupráce a vede ke zkvalitnění výuky. To má zásadní význam zejména v dnešním vzdělávacím prostředí, kdy je třeba zatraktivnit učitelskou kariéru na všech úrovních a podporovat neustálý profesní rozvoj.

Cílem je, aby se vzdělávací mobilita stala skutečností pro všechny, a to již od nejnižšího věku, a aby se zajistila dostupnost příležitostí ve všech odvětvích vzdělávání a odborné přípravy, jakož i v oblasti mládeže a sportu, v souladu s doporučením Rady „Evropa v pohybu – příležitosti ke vzdělávací mobilitě pro všechny“ 12 . Akce EU pomohou řešit překážky mobility a poskytnou dostatečné finanční prostředky a podpůrná opatření na podporu rozmanitosti a zajištění rovného přístupu pro jednotlivce bez ohledu na jejich kulturní, sociální, ekonomické či zeměpisné zázemí nebo případné zvláštní potřeby.

Prostřednictvím posílení mobility a doprovodných podpůrných opatření by měl budoucí program Erasmus+ zvýšit své přispění k páté základní dovednosti, demokratickému občanství, a k rozvoji pocitu evropské identity a oddanosti hodnotám EU. Jedná se o základní program na podporu demokratické a společenské participace, a to začleněním občanství a angažovanosti do všech oblastí programu, zejména do školního vzdělávání, lepším sladěním s novými prioritami, jako je připravenost, a plným využitím potenciálu oblasti sportu, zejména rozšířením aktivit mobility v oblasti sportu, aby se jich účastnili sportovci spolu s trenéry.

Nabídkou dobrovolnických příležitostí a činností k zapojení a vyjádření solidarity bude program dále podporovat rozvoj kultury solidarity, péče a porozumění mezi občany, zejména mezi nejmladšími generacemi, a přispěje k rozvoji sociálního začlenění a soudržnosti. S cílem rozvíjet solidaritu s lidmi v nouzi v zemích mimo EU zahrnuje tento návrh také Evropský dobrovolnický sbor humanitární pomoci, který je v rámci programového období 2021–2027 podporován Evropským sborem solidarity. Evropský dobrovolnický sbor humanitární pomoci podporuje dobrovolnickou činnost v rámci dlouhodobých operací humanitární pomoci a rozvojové spolupráce po skončení krize, jejichž cílem je předcházet lidskému utrpení a zmírňovat je, zachovat trvalou lidskou důstojnost, posílit připravenost na katastrofy a snižovat rizika katastrof, propojit pomoc, obnovu a rozvoj a přispět k posílení odolnosti a schopnosti zranitelných komunit nebo komunit postižených katastrofou zvládat krize a zotavit se z nich.

Program by měl rovněž podporovat studenty v zapojení do kritických odvětví a pokračovat v podpoře inovací a excelence v systémech vzdělávání a odborné přípravy, včetně rozvoje dovedností a kompetencí ve strategických oblastech, řešení nedostatku kvalifikovaných pracovníků a talentů v Evropě a zatraktivnění Unie pro talenty z EU a celého světa.

Podpora a usnadňování nadnárodní a mezinárodní spolupráce mezi organizacemi v oblasti vzdělávání, odborné přípravy, mládeže a sportu je zásadní pro řešení výše popsaných výzev, neboť umožňuje organizacím sdružovat odborné znalosti a kombinovat své silné stránky, jež se vzájemně doplňují a jimiž žádná individuální instituce sama nedisponuje. Přeshraniční spolupráce mezi organizacemi v oblasti vzdělávání a odborné přípravy, mládeže a sportu podporuje potřebné vzájemné učení a výměnu osvědčených postupů. Usnadňuje také vytváření sítí, což umožňuje organizacím a jejich pracovníkům vyzkoušet si nové přístupy a metodiky a zvýšit vlastní kapacitu pro poskytování vysoce kvalitní výuky, odborné přípravy a vzdělávání. Aby program zvýšil účinnost svých akcí v této oblasti, měl by zpřesnit zaměření svých činností spolupráce, a to mimo jiné přezkoumáním modelů financování, zvýšením relevance zapojených cílových skupin a větším zaměřením na budování kapacit a zvyšování kvality. Program by měl posílit svou podporu spolupráce ve školském sektoru tím, že bude podporovat aliance škol, řešit překážky spolupráce a mobility a nadále nabízet příležitosti, které umožní zavedení značky „evropského diplomu“ a případného společného evropského diplomu, aby se podpořilo zvýšení počtu nadnárodních společných studijních programů.

Program dále umožní dlouhodobou strategickou nadnárodní spolupráci na institucionální úrovni v rámci klíčových stěžejních iniciativ, které budou sloužit jako zkušební prostředí pro inovativní nástroje, jež prohloubí vazby se soukromým sektorem a podpoří udržitelný dopad a transformaci. Prostřednictvím poskytování udržitelné podpory a jasného strategického řízení budou partnerství pro excelenci a inovace přímo reagovat na nové politické priority vyplývající z unie dovedností, Kompasu konkurenceschopnosti 13 , Dohody o čistém průmyslu 14 a Strategie unie připravenosti 15 .

Program podpoří rozvoj politik na evropské úrovni a pomůže utvářet politiky, které mohou stimulovat modernizaci a reformy na evropské, celostátní, regionální a systémové úrovni v oblasti vzdělávání a odborné přípravy, jakož i mládeže a sportu. Může přispět k rozvoji a šíření dovedností, mimo jiné vytvořením systému podpory základních dovedností a posílením zajišťování kvality, transparentnosti, uznávání dovedností, kompetencí a kvalifikací, jejich digitalizace a uznávání neformálního a informálního učení, řízení dovedností a poradenství. Program by měl rovněž zvýšit dopad, rozsah, dostupnost a udržitelnost, zejména posílením synergií s dalšími programy a nástroji financování Unie, jako je příští rámcový program EU pro výzkum a inovace Horizont Evropa, Evropský fond pro konkurenceschopnost, Globální Evropa, jakož i plány národního a regionálního partnerství v rámci příštího víceletého finančního rámce.

Program by měl být zjednodušen a zpřístupněn širšímu publiku včetně menších a méně zkušených organizací, zejména odstraněním některých problémů díky změně způsobu řízení některých akcí, čímž by se přiblížily dané oblasti. Program se stane relevantnějším, atraktivnějším a inkluzivnějším a zaměří se na osoby s omezenými příležitostmi, kterým usnadní jejich účast, a na činnosti, které lépe odpovídají jejich potřebám.

•Soulad se stávajícími ustanoveními v dané oblasti politiky

Návrh je plně v souladu s unií dovedností, zastřešující strategií, která se zaměřuje na investice, vzdělávání dospělých a celoživotní učení, odborné vzdělávání a přípravu, udržování a uznávání dovedností a zvyšování poznatků o dovednostech. Stanovuje rámec pro spolupráci EU v oblasti politik vzdělávání a dovedností a podporuje rozvoj lidského kapitálu EU s cílem posílit její konkurenceschopnost. Návrh podporuje unii dovedností tím, že přispívá k plnění jejích cílů, včetně Akčního plánu pro základní dovednosti a Strategického plánu vzdělávání v oborech STEM. Cílem těchto plánů je zlepšit základní dovednosti, poskytovat příležitosti k celoživotnímu učení a přilákat a udržet kvalifikované a talentované lidi potřebné v evropském hospodářství. Kromě toho bude program podporovat provádění všeobecné evropské strategické spolupráce v oblasti vzdělávání a odborné přípravy, včetně jejích základních odvětvových agend v oblasti školního vzdělávání, vzdělávání dospělých, odborného vzdělávání a přípravy a vysokoškolského vzdělávání.

Návrh je v souladu s cíli Evropského prostoru vzdělávání (EPV), který vytváří základ pro formování dovedností po celý život a podporuje spolupráci a vzájemné učení mezi zeměmi. EPV podporuje vysoce kvalitní a inkluzivní vzdělávání a odbornou přípravu pro všechny, usnadňuje vzájemné uznávání výsledků vzdělávání napříč hranicemi a podporuje mobilitu studentů všech věkových kategorií. Akční plán digitálního vzdělávání, který je součástí EPV, dále podporuje rozvoj digitálního vzdělávání ve všech členských státech EU, aby lidé získali digitální dovednosti a kompetence nezbytné pro digitální transformaci. Návrh je rovněž v souladu s doporučením Rady „Evropa v pohybu“, které je základním stavebním kamenem EPV a které má umožnit vzdělávací mobilitu pro všechny.

Dále je tento návrh v souladu se strategií EU pro mládež 16 , politickým rámcem v oblasti mládeže na období 2019–2027, který je strukturován kolem pilířů „zapojovat“, „propojovat“ a „posilovat“. Cílem strategie je podporovat účast mládeže na demokratickém životě a její společenskou a občanskou angažovanost a přitom se snažit zajistit, aby všichni mladí lidé měli potřebné zdroje pro účast ve společnosti.

V oblasti sportu je návrh v souladu s cíli pracovního plánu EU v oblasti sportu 17 (2024–2027), v němž je nastíněn strategický přístup, který uznává úlohu sportu v sociální soudržnosti, podpoře kvalitního života, budování inkluzivních komunit, upevňování kulturních vazeb a posilování solidarity mezi lidmi. Mezi priority tohoto pracovního plánu patří integrita, udržitelnost a sociální začleňování v rámci sportu, podpora přeshraniční spolupráce a sdílení osvědčených postupů.

Program rovněž přispěje k plnění cílů Agendy OSN pro udržitelný rozvoj 2030, zejména cíle udržitelného rozvoje č. 4, aby se zajistilo inkluzivní a spravedlivé kvalitní vzdělávání a podporovaly příležitosti celoživotního učení pro všechny.

•Soulad s ostatními politikami Unie

Iniciativa je v souladu s hlavními politickými prioritami Komise na období 2024–2029 18 , jimiž jsou 1) podpora lidí, posílení našich společností a našeho sociálního modelu; 2) ochrana naší demokracie, prosazování našich hodnot; 3) udržitelná prosperita a konkurenceschopnost Evropy; 4) nová éra evropské obrany a bezpečnosti; 5) globální Evropa a 6) zachování naší kvality života: potravinové zabezpečení, voda a příroda. Přispěje také k posílení sociální a územní soudržnosti v rámci EU a mezigenerační spravedlnosti.

Program přispěje k uplatňování zásad evropského pilíře sociálních práv 19 v praxi a k provádění stěžejních iniciativ Evropské agendy dovedností 20 , jejichž cílem je pomoci jednotlivcům a podnikům rozvíjet větší množství lepších dovedností a využívat je, včetně Paktu pro dovednosti, jehož cílem je mobilizovat a podněcovat příslušné soukromé a veřejné zúčastněné strany k partnerství a činnosti v oblasti celoživotního rozvoje dovedností. Program bude rovněž v souladu s budoucí Evropskou strategií pro odborné vzdělávání a přípravu, jejímž cílem je zvýšit atraktivitu, excelenci a inkluzivitu odborného vzdělávání a přípravy. Zvláštní pozornost bude v programu věnována podpoře rovnosti žen a mužů, například účasti dívek a žen v oborech STEM, a to i prostřednictvím přístupu založeného na vědě, technologiích, inženýrství, umění a matematice (STEAM), což je rovněž v souladu s Plánem pro práva žen a strategií pro rovnost žen a mužů. Program se bude rovněž zabývat rozdíly v přístupu a využívání u nedostatečně zastoupených skupin v rámci Unie rovnosti, v souladu se strategií pro práva osob se zdravotním postižením, strategií pro rovnost LGBTIQ osob, akčním plánem proti rasismu a strategickým rámcem pro rovnost, začlenění a účast Romů 21 . Návrh je rovněž v souladu s evropskou zárukou pro děti a se Strategií EU pro práva dítěte, komplexním rámcem pro ochranu a podporu práv všech dětí.

Synergie s politikami pro globální Evropu

Budoucí program bude doplňovat akce financované prostřednictvím nástroje Globální Evropa. Kromě toho přispěje k přilákání světových talentů a zvýší vliv a atraktivitu EU na světové scéně jako důvěryhodného partnera. Budoucí program Erasmus+ bude zahrnovat účast třetích zemí a podporu mezinárodních partnerství, což umožní synergie a přispěje k politikám EU v oblasti vnější činnosti. 

Synergie s politikami v oblasti zachování naší kvality života: potravinové zabezpečení, voda a příroda

Návrh je rovněž v souladu s prioritou „zachování naší kvality života: potravinové zabezpečení, voda a příroda“ a s Vizí pro zemědělství a potraviny 29 , což přispívá k získávání dovedností potřebných v klíčových odvětvích, které umožňují budovat konkurenceschopný a odolný zemědělský a potravinářský systém nebo chránit naši biologickou rozmanitost.

2.PRÁVNÍ ZÁKLAD, SUBSIDIARITA A PROPORCIONALITA

•Právní základ

•Subsidiarita (v případě nevýlučné pravomoci)

Ačkoli členské státy zůstávají odpovědné za obsah a organizaci svých politik v daných oblastech, zjištěné problémy jsou společné všem členským státům nebo mají významný nadnárodní rozměr, což v zájmu účinného postupu vyžaduje řešení, koordinaci a podporu na úrovni EU. Akce EU mohou usnadnit spolupráci, budování kapacit a vzájemné učení, jakož i přeshraniční činnosti, a v konečném důsledku optimalizovat potenciál dotčených odvětví.

Cílem programu je posílit nadnárodní mobilitu a budování kapacit prostřednictvím spolupráce a podpořit rozvoj politik s evropským rozměrem. Vzhledem k nadnárodní povaze, velkému objemu a širokému zeměpisnému rozsahu podporovaných činností, jakož i jejich silnému mezinárodnímu rozměru však nemohou členské státy těchto cílů náležitě dosáhnout samostatně. Například přeshraniční vzdělávací mobilitu nebo dobrovolnické činnosti je složitější organizovat na bilaterální bázi a pro jednotlivé členské státy je obtížné je zpřístupnit všem. Hodnocení programu Erasmus+ v polovině období ukázalo, že jednotlivé iniciativy organizací v oblasti vzdělávání a odborné přípravy, mládeže a sportu nebo členských států jsou sice na vnitrostátní úrovni účinné, ale nemají potřebný rozsah a objem, aby dosáhly celoevropského dopadu. Souhrnné pokrytí prostřednictvím iniciativ v jednotlivých zemích a meziodvětvových iniciativ je navíc ve srovnání se současným programem Erasmus+ stále omezené. Podobně i hodnocení Evropského sboru solidarity potvrzuje, že hraje zásadní roli a v některých zemích je jedinou možností pro dobrovolnictví a solidaritu mladých lidí.

Rozšířením působnosti programu na dobrovolnické činnosti, včetně začlenění Evropského dobrovolnického sboru humanitární pomoci, nabídne Erasmus+ mladým lidem v celé Unii i v jiných zemích jednotné přístupové místo k příležitostem v EU. Tyto činnosti jsou v současné době dostupné pouze prostřednictvím různých programů. Erasmus + tedy zajistí, aby měli všichni mladí lidé z celé Unie rovné příležitosti zapojit se do širší škály činností a měli k nim snadnější přístup. Zařazení příležitostí Evropského sboru solidarity do programu Erasmus+ také pomůže zlepšit povědomí o možnostech, které mají mladí lidé a organizace, které s nimi pracují, a zviditelnit je.

Přidanou hodnotu financování z prostředků EU v oblastech politiky, na které se program vztahuje, široce uznali respondenti otevřené veřejné konzultace, kterou Komise vedla v souvislosti s novým víceletým finančním rámcem, a naprostá většina z nich zdůraznila jeho význam.

•    Proporcionalita

•Volba nástroje

3.VÝSLEDKY ZPĚTNÝCH HODNOCENÍ, KONZULTACÍ SE ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A POSOUZENÍ DOPADŮ

•Zpětná hodnocení / kontroly účelnosti platných právních předpisů

Erasmus+

Ze závěrečného hodnocení programu na období 2014–2020 a průběžného hodnocení programu na období 2021–2027 30 vyplývá, že program Erasmus+ dosahuje dobrých výsledků ve všech klíčových hodnotících kritériích a účinně plní své cíle. Obě generace programu se osvědčily při vytváření silné evropské přidané hodnoty a hrají klíčovou roli v oblasti vzdělávání a odborné přípravy, jakož i v oblasti mládeže a sportu.

Navzdory negativnímu dopadu pandemie COVID-19 podporoval program Erasmus+ vzdělávací mobilitu v zahraničí, které se v období 2014–2020 zúčastnilo více než 6,2 milionu osob a v období 2021–2023 přibližně 1,6 milionu osob, a pomohl tak zvýšit jejich dovednosti a kompetence. Z programu se v letech 2014–2020 rovněž financovalo více než 136 000 různých organizací a v letech 2021–2023 více než 77 000 organizací, čímž podpořil jejich spolupráci a zlepšil jejich postupy.

Erasmus+ výrazně překračuje to, čeho by mohly jednotlivé země dosáhnout na vnitrostátní nebo mezinárodní úrovni. Jeho přínos spočívá v příležitostech, které poskytuje pro osobní, vzdělávací a profesní rozvoj studentů a zaměstnanců, pro přeshraniční spolupráci organizací a pro rozvoj politiky v oblasti vzdělávání a odborné přípravy, mládeže a sportu. Pro účastníky programu přináší významné výhody ve srovnání s těmi, kteří se ho neúčastní. Bez programu Erasmus+ by se přínosy pro jednotlivce i organizace výrazně snížily. Přeshraniční aktivity v oblasti vzdělávání, odborné přípravy, mládeže a sportu by se v několika zemích snížily téměř na nulu, zejména v oblasti mládeže a sportu. Erasmus+ financuje více než polovinu kreditových mobilit v členských státech a více než 90 % krátkodobých mobilit v polovině zemí Unie.

Kromě toho program reaguje na nové potřeby související s novými výzvami, které přináší technologický vývoj, a je v souladu s politickými odvětvími a prioritami Evropského fondu pro konkurenceschopnost, jako je zejména nástup generativní umělé inteligence a poskytování dovedností na podporu konkurenceschopnosti EU. Erasmus+ investuje do rozvoje dovedností potřebných k tomu, aby jednotný trh Unie a průmyslová odvětví disponovaly dovednostmi, díky kterým budou v budoucnu schopny čelit výzvám v oblasti konkurenceschopnosti, jak bylo zdůrazněno v Draghiho i Lettově zprávě. Zdá se, že financování mobility ve vzdělávání, jež je jádrem programu, je klíčové pro zajištění toho, aby mladé generace byly vybaveny správnými dovednostmi, které jim umožní čelit výzvám v rychle se vyvíjejícím kontextu. Zvýšila se také inkluzivnost programu a podíl osob s omezenými příležitostmi mezi jeho účastníky, a to z přibližně 10 % v období 2014–2020 na 15 % v roce 2023.

Navzdory zřetelnému pokroku hodnocení zjistilo, že stále existují překážky bránící účasti osob s omezenými příležitostmi. Erasmus+ by se tedy měl nadále zabývat nejnaléhavějšími problémy v oblasti dostupnosti a pokračovat v rozšiřování svého dosahu na účastníky s omezenými příležitostmi. Další vyjasnění definic osob s omezenými příležitostmi a poskytnutí jasnějších pokynů ohledně dostupných opatření na podporu jejich účasti by rovněž zvýšilo inkluzivitu.

Měla by být posouzena pravidla financování, jednodušší postupy podávání zpráv a zjednodušení v rámci různých akcí a oblastí, aby se usnadnil přístup pro malé a nově zapojené organizace. Hodnocení rovněž ukázalo, že je třeba zjednodušit alternativní financování, usnadnit převod finančních prostředků mezi nástroji a odstranit překážky mezi různými operačními režimy a pravidly financování, aby se dosáhlo větší synergie mezi programem Erasmus+ a dalšími nástroji a zvýšila se míra rozšiřování projektů. Toho by mělo být dosaženo také lepším šířením výsledků projektů.

Hodnocení ukazuje mezinárodní přidanou hodnotu programu, která je zásadní pro podporu hodnot EU, mezikulturního učení, zvyšování povědomí o občanské a aktivní účasti, ale také pro usnadnění vzájemného učení a přenesení evropských odborných znalostí v oblasti vzdělávání, odborné přípravy, mládeže a sportu do jiných regionů.

V rámci hodnocení programu Erasmus+ byly zjištěny možnosti, jak zlepšit soudržnost s Evropským sborem solidarity, a určeny způsoby, jak řešit případné překrývání, zlepšit celkovou účinnost a zvýšit srozumitelnost pro zúčastněné strany.

Evropský sbor solidarity

Ze závěrečného hodnocení programu na období 2018–2020 a průběžného hodnocení programu na období 2021–2027 31 vyplynulo, že Evropský sbor solidarity dosahuje dobrých výsledků ve všech pěti hodnotících kritériích (relevance, účinnost, účelnost, soudržnost a přidaná hodnota EU). Evropský sbor solidarity řeší zásadní potřeby evropské společnosti tím, že podporuje občanskou účast, inkluzi a rozmanitost. Program posiluje pocit sounáležitosti, oživuje místní iniciativy a prosazuje širší globální perspektivu. Účast přispívá ke zlepšení osobních, profesních a studijních dovedností a sociálního a občanského povědomí. Program také trvale plní své cíle týkající se účastníků s omezenými příležitostmi (30 % v letech 2022 a 2023). Výsledky hodnocení potvrzují, že Evropský sbor solidarity hraje zásadní roli a v některých zemích je jedinou alternativou pro dobrovolnické a solidární činnosti mladých lidí. Byla zjištěna řada oblastí, které je třeba zlepšit. Klíčová doporučení zahrnují i) zlepšení identifikace osob s omezenými příležitostmi, aby se usnadnilo jejich větší zapojení do programu, ii) sladění cílů a financování programu, iii) řešení rozdílů v geografickém rozložení výsledků a dopadů, iv) zlepšení vízového režimu pro státní příslušníky zemí mimo EU, v) zlepšení nástrojů IT a monitorovacích nástrojů a vi) vyjasnění účelu složky programu týkající se humanitární pomoci. Vzhledem k ambicím a cílům programu se ukázalo, že jeho financování je obecně velmi omezené. Program doplňuje programy EU jako Erasmus+, skutečné synergie jsou však poněkud omezené, což naznačuje potřebu strukturovanějšího úsilí.

Potenciální oblast duplicity, na kterou hodnocení upozornilo, se týká aktivit participace mládeže v rámci programu Erasmus+ a solidárních projektů financovaných v rámci Evropského sboru solidarity. Oba programy podporují iniciativy mládeže vedené neformálními skupinami mladých lidí, které podporují aktivní občanství a smysl pro iniciativu. Solidární projekty mají silnější složku solidarity a podporují převážně místní solidární aktivity vedené zdola nahoru s cílem řešit klíčové problémy v komunitách, v nichž mladí lidé, kteří projekt realizují, žijí. Nicméně mnoho společných oblastí činnosti naznačuje, že je třeba se zamyslet nad možnými překryvy. Jako příklady možného překrývání se ukazují i podpůrné činnosti, jejichž cílem je zvýšit kvalitu provádění obou programů. Obě činnosti jsou řízeny stejnými národními agenturami, které působí v oblasti mládeže, a financují velmi podobné aktivity, které se často zaměřují na stejné cílové skupiny. Tyto činnosti představují příležitosti pro synergie mezi programy a mohly by být rovněž posouzeny z hlediska úspor z rozsahu a lepší účinnosti.

Závěrem lze říci, že Evropský sbor solidarity doplňuje program Erasmus+ tím, že mladým lidem nabízí zkušenosti s dobrovolnickými a solidárními činnostmi mimo rámec formálního vzdělávání a odborné přípravy. Hodnocení programu Erasmus+ i Evropského sboru solidarity potvrzují úspěšnost těchto programů a zdůrazňují jejich účinnost. Ačkoli nebyl zjištěn žádný zásadní strukturální nebo prováděcí problém, doporučuje se pokračovat ve zjednodušování a začleňování, posílit mezinárodní rozměr a řešit překrývání a synergie mezi oběma programy.

Budoucí nástroj proto bude stavět na těchto úspěších a silných stránkách. Bude lépe řešit výzvy EU související s udržitelnou prosperitou a konkurenceschopností, nedostatkem dovedností, sociálním začleněním, demokracií, ale také s požadavkem na větší začlenění, silnější dopad a zjednodušení.

•Konzultace se zúčastněnými stranami

Konzultační činnosti probíhaly od března 2024 do května 2025 a jejich cílem bylo získat podněty od širokého spektra zúčastněných stran. Tyto činnosti zahrnovaly otevřenou veřejnou konzultaci, dva semináře s vnitrostátními orgány a národními agenturami, rozsáhlou konferenci zúčastněných stran (s vnitrostátními orgány, národními agenturami, zastřešujícími organizacemi, příjemci a účastníky programů Erasmus+ a Evropský sbor solidarity a zástupci orgánů EU) a příležitostné konzultace.

Otevřená veřejná konzultace probíhala od 12. února do 7. května 2025 a v jejím rámci bylo obdrženo 5 845 odpovědí. Poskytla podklady pro posouzení dopadů programů EU v oblasti přeshraničního vzdělávání, mládeže, kultury, médií, hodnot a občanské společnosti vypracované v kontextu víceletého finančního rámce na období po roce 2027.

Z odpovědí vyplynulo jasné potvrzení trvalé úlohy EU při posilování přeshraniční spolupráce a podpoře demokratických a sociálních cílů. Mezi odpověďmi označilo „podporu studia nebo odborné přípravy v zahraničí“ za „velmi důležitou“ 81 % občanů a 70 % organizací. Tato priorita byla často spojena s širším tématem dlouhodobých investic do dovedností, zaměstnatelnosti a evropské identity. Respondenti spojovali vzdělávací mobilitu nejen s přínosy pro samotné vzdělávání, ale také se sociální integrací, občanskou angažovaností a připraveností na trh práce. Mnozí z nich označili finanční prostředky EU na podporu studentských výměn, odborného vzdělávání, jazykového vzdělávání a přeshraničních partnerství za páky pro rozvoj inkluzivnější a konkurenceschopnější společnosti. Podobně i „ochrana demokracie a podpora demokratických standardů“ získaly podporu u 80 % občanů a 72 % organizací, což ukazuje na vysokou shodu mezi zúčastněnými stranami z řad jednotlivců i institucí.

Významným prvkem konzultace bylo zapojení mládeže. Téměř 50 % respondentů z řad občanů bylo mladších 30 let a tato věková skupina trvale vyjadřovala silnou podporu financování iniciativ, které podporují demokratickou angažovanost, rovnost, mobilitu a občanskou spolupráci. Jejich zpětná vazba se dobře shodovala se strategickými oblastmi Komise pro mládež, včetně těch, které byly zdůrazněny v rámci iniciativy „Youth Check“ (ověřování dopadu předpisů EU na mladé lidi). Jejich zapojení rovněž prokázalo vysokou úroveň povědomí a zájmu o hodnotové a přeshraniční prvky programů EU.

Odpovědi na otevřenou veřejnou konzultaci rovněž potvrdily, že finanční prostředky EU přinášejí v dotčených oblastech přidanou hodnotu ve srovnání s financováním na celostátní, místní nebo regionální úrovni. Například 79 % respondentů se domnívá, že „ochrana demokracie a prosazování demokratických standardů“ je oblastí, kde financování z EU ve velké míře přináší přidanou hodnotu.

Respondenti, kteří byli požádáni, aby zhodnotili překážky bránící úplnému splnění cílů rozpočtu EU v daných oblastech politiky, obecně uvítali, že se Komise zaměřila na větší efektivitu financování, ale ne na úkor „identity“ a „důvěry“, zachování tematické jasnosti a odpovědnosti zúčastněných stran. Kvantitativní výsledky ukazují, že nejčastěji uváděnými překážkami ve všech skupinách byla administrativní zátěž (uvedlo ji 52 % občanů a 58 % organizací) a složitá pravidla pro dodržování předpisů specifická pro jednotlivé fondy (50 % občanů a 53 % organizací). Tyto problémy odrážejí nejen obavy ze složitosti regulace, ale také z roztříštěnosti jednotlivých nástrojů a neefektivnosti při provádění. Mezi další překážky patřila nedostatečná flexibilita při přerozdělování zdrojů v reakci na vznikající potřeby (32 % občanů a 32 % organizací), zpoždění při realizaci programu a vyplácení finančních prostředků a nedostatečná komunikace nebo nejasnosti ohledně možností financování. Zejména veřejné orgány a nevládní organizace poukazovaly na zpoždění jako na zdroj sníženého dopadu a místní důvěryhodnosti.

Z ostatních konzultací rovněž vyplynula jednomyslná podpora pokračování a zlepšování programu Erasmus+ a příležitostí nabízených v rámci Evropského sboru solidarity, přičemž byla zdůrazněna jejich zásadní úloha při prosazování hodnot EU, podpoře rozvoje dovedností a konkurenceschopnosti. Zúčastněné strany zdůraznily potřebu stability programu, pokud jde o celkovou strukturu a mechanismy provádění, a zachování mobility jako ústředního prvku programu. Zpětná vazba rovněž zdůrazňuje hodnotu stěžejních akcí, jako jsou aliance Evropských univerzit, centra excelence odborného vzdělávání a pedagogické akademie Erasmus+, a význam investic do nich.

Pokud jde o hlavní výzvy, kterým bude budoucí program čelit, shromážděné údaje ukazují, že ačkoli zúčastněné strany vítají zjednodušující opatření zavedená v současném programovém období, existuje v této oblasti prostor pro další zlepšení, jako je zjednodušení pravidel programu a další snížení administrativní zátěže. Konzultace poukázaly na větší závazek zúčastněných stran vycházet vstříc potřebám osob s omezenými příležitostmi a potřebu dále posílit důležitý rozměr začleňování v programu účinným oslovením nejvíce znevýhodněných cílových skupin a usnadněním účasti organizací na místní úrovni a nově zapojených organizací. Některé zúčastněné strany rovněž požadovaly zjednodušení přístupu a snížení administrativní zátěže prostřednictvím změny způsobu řízení z přímého na nepřímé u některých akcí, jako jsou akce Jean Monnet v jiných oblastech než vysokoškolské vzdělávání a partnerství pro spolupráci v oblasti sportu.

Kromě toho zúčastněné strany zdůraznily význam synergií, které by mohly být usnadněny mezi různými nástroji EU. To zahrnuje lepší koordinaci ze strany Evropské komise na evropské úrovni. Zazněl požadavek na silný mezinárodní rozměr, lepší a intenzivnější komunikaci a informovanost, posouzení dopadů a také shromažďování a využívání údajů.

Zúčastněné strany celkově poskytly cenné informace o tom, jak navázat na dosažený pokrok a řešit zbývající problémy, a zajistit tak dlouhodobý úspěch příležitostí, jež program Erasmus+ a Evropský sbor solidarity nabízejí.

•Externí poznatky

•Posouzení dopadů

Návrh byl podroben posouzení dopadů, které bylo provedeno v rámci příprav příštího víceletého finančního rámce. Týkalo se prostředků EU vynakládaných na podporu přeshraničního vzdělávání, odborné přípravy, solidarity, mládeže, médií, kultury, kreativních odvětví, hodnot a občanské společnosti

V posouzení dopadů Komise prozkoumala několik alternativních možností politiky k řešení problémů v odvětvích, na něž se klastr vztahuje, a určila, která možnost lépe vyhovuje oblastem politiky a prioritám Komise. Jednotlivé možnosti se vzájemně vylučovaly. Jednou z možností bylo pokračovat ve stávajících programech Erasmus+ a Evropský sbor solidarity jako v samostatných programech a zároveň zavést některá postupná zlepšení. Druhá možnost spočívala ve spojení programu Erasmus+ a Evropského sboru solidarity, dvou programů, jejichž společným hlavním cílem je přispívat ke kvalitnímu celoživotnímu učení, zlepšit dovednosti a klíčové kompetence pro život a pro zaměstnání u všech účastníků a zároveň podporovat společenskou angažovanost a občanské vzdělávání, solidaritu a sociální začlenění. Třetí možností bylo úplné začlenění politik, které jsou v současné době zahrnuty v programech Erasmus+ a Evropský sbor solidarity, a politik, které jsou zahrnuty v programech Občané, rovnost, práva a hodnoty (CERV) a Kreativní Evropa, do jednoho nástroje. 

Byly zvažovány i další alternativy, ale byly zavrženy v rané fázi. Jednou z nich bylo ukončení financování Unie v oblastech, které v současné době pokrývají programy Erasmus+ a Evropský sbor solidarity, ale to bylo zamítnuto vzhledem k důležitosti problémů, které postihují daná odvětví, významu, který je těmto politikám přikládán v politických směrech, a přidané hodnotě intervence Unie, která byla podložena příslušnými hodnoceními v polovině období.

Hlavní potenciální dopad tří možností, které byly vybrány do užšího výběru (kontinuita, plná integrace a sloučení na základě cílů), byl analyzován z hlediska jejich sociálního, hospodářského a environmentálního rozměru. V relevantních případech se analýza zabývala také náklady a přínosy, dopady na konkurenceschopnost a malé podniky a na digitalizaci, jakož i přínosem k cílům udržitelného rozvoje OSN. Kromě toho byly varianty posuzovány na základě jejich účinnosti, účelnosti, soudržnosti a proporcionality, přičemž byla využita sociálně-multikriteriální evaluace.

Hodnocení možností a jejich dopadů ukázalo, že integrace založená na politických cílech (sloučení na základě cílů) by měla ve srovnání s oběma dalšími alternativami lepší potenciál. Umožnilo by to lepší koordinaci, cílenou flexibilitu a efektivnější využití rozpočtu Unie, aniž by to bylo na úkor zaměření politiky nebo dostupnosti.

Tento nástroj financování nabídne komplexnější přístup a ucelený soubor formálních, neformálních a informálních příležitostí pro mladé lidi s cílem podpořit rozvoj dovedností, zapojení, připravenost a sociální soudržnost. Evropa musí zajistit, aby mladí lidé byli vybaveni minimální úrovní základních a digitálních dovedností, a podporovat pokročilé kompetence a měkké dovednosti potřebné ve všech fázích života. To platí pro profesní rozvoj, ale také pro jejich osobní rozvoj. To má zásadní význam vzhledem k tomu, že téměř 18 milionů mladých lidí v EU je ohroženo sociálním vyloučením 32 a v roce 2024 téměř polovina z nich uvedla, že v poslední době měla emocionální nebo psychosociální problémy 33 . Evropa musí také řešit nedostatečnou informovanost mladých lidí, zejména o jejich demokratických právech, obtížný přístup k informacím a omezené zapojení do rozhodovacích procesů a širší politické diskuse. Řešení všech těchto výzev má zásadní význam pro zajištění prosperující, připravené a soudržné Evropy, ale nelze je řešit pouze prostřednictvím formálního vzdělávání. Dobrovolnická činnost a další formy neformálního a informálního učení přinášejí doplňkovou hodnotu k formálnímu vzdělávání. Pokud jde o provádění, sjednocením intervenční logiky pro tyto oblasti (spadající především pod program Erasmus+ a Evropský sbor solidarity) by se výrazně zefektivnilo a zjednodušilo financování z prostředků Unie, což by vedlo k větší účinnosti, úsporám z rozsahu a snížení administrativní zátěže.

Nový nástroj bude vycházet z úspěchu současných programů a osvědčených postupů stávajícího víceletého finančního rámce, jak vyplývá z hodnocení. Bude lépe řešit nadnárodní a společné výzvy, vyplní mezery ve financování na úrovni členských států a posílí soudržnost mezi vnitřními a vnějšími politikami a zároveň zvýší synergie, účinnost a efektivitu a omezí překrývání.

Na základě pokynů pro zlepšování právní úpravy byla tato zpráva o posouzení dopadů předložena ke kontrole kvality Výboru pro kontrolu regulace. Výbor pro kontrolu regulace vydal stanovisko k posouzení dopadů dne 13. června 2025. Výbor pro kontrolu regulace předložil řadu připomínek a doporučení týkajících se působnosti, vymezení problému a využití hodnocení, intervenční logiky a cílů, srovnání možností a analýzy nákladů a přínosů, řízení, soudržnosti a budoucího monitorování a hodnocení. Posouzení dopadů připojené k tomuto právnímu návrhu bylo přezkoumáno v souladu s připomínkami výboru.

•Zjednodušení

Návrh zavádí několik zjednodušení.

Pro jednotlivce, zejména pro mladé lidi

Rozšířením působnosti a zahrnutím dobrovolnické činnosti a solidárních projektů spojí tato iniciativa všechny příležitosti, které EU mladým lidem nabízí, do jednoho programu. Návrh tak mladým lidem v celé Unii i v zahraničí a těm, kteří s nimi pracují, poskytne jednotné přístupové místo k možnostem financování z EU, což jim přístup k těmto příležitostem usnadní.

Pro žadatele a příjemce

Cílem návrhu je zvýšit soudržnost a racionalizovat strukturu programu spojením akcí na podporu spolupráce a politiky, novým uspořádáním akcí (například spojením všech možností spolupráce pro organizace nebo přiřazením podpory určené platformám k dalším nástrojům a opatřením na podporu rozvoje politiky a provádění programu) a odstraněním zbytečných kapitol pro jednotlivé oblasti. Akce, které mají podobné cíle a překrývají se, budou sloučeny (např. vzdělávací mobilita vysokoškolských studentů a zaměstnanců). Zpřehlední to nabízené možnosti financování z prostředků Unie a usnadní potenciálním žadatelům orientaci a identifikaci pro ně relevantních příležitostí.

Kromě toho se iniciativa bude zabývat překážkami, s nimiž se potýkají místní, malé nebo poprvé žádající organizace, a zvýší svůj dosah změnou způsobu řízení některých akcí (např. současných akcí Jean Monnet v jiných oblastech, než je vysokoškolské vzdělávání, nebo partnerství pro spolupráci v oblasti sportu). Zavede také partnerství pro granty s velmi nízkou hodnotou a výrazně sníží administrativní zátěž pro žadatele.

Využívání akreditačních systémů bude i nadále poskytovat organizacím strukturovaný rámec pro neustálé zlepšování a zjednodušený přístup k financování, což v konečném důsledku usnadní dlouhodobé plánování, zvýší kvalitu činností a posílí nadnárodní spolupráci. V co nejvyšší míře budou využívány zjednodušené granty ve formě jednorázových částek, jednotkových nákladů a paušálních sazeb.

Kromě toho se bude usilovat o zjednodušení celkových postupů podávání žádostí a podávání zpráv a o harmonizaci pravidel při současném zajištění proporcionality mezi výší grantu a požadavky. 

Pro zúčastněné strany provádějící program (vnitrostátní orgány, národní agentury, Evropská komise)

Spojením dvou programů, které fungují na základě podobných postupů a v několika oblastech se vzájemně duplikují (např. pracovní program, monitorování, komunikace), do jednoho rámce tento návrh dosáhne výrazného zjednodušení, což povede k větší efektivnosti a snížení administrativní zátěže a nákladů na provádění. To umožní efektivnější využití zdrojů jak pro Evropskou komisi, tak pro členské státy a třetí země, které požádají o přidružení k programu (tj. prováděcí subjekty).

•Základní práva

Návrh je v souladu s hodnotami Unie zakotvenými v článku 2 Smlouvy o Evropské unii a respektuje je. Cíle navrhované iniciativy úzce souvisejí s prosazováním základních práv a uplatňováním Listiny základních práv Evropské unie. Jak je podrobně popsáno ve výroční zprávě o uplatňování Listiny základních práv EU za rok 2024 34 , program Erasmus+ na období 2021–2027 přispívá k základním právům ve všech svých oblastech. Stejně tak tento návrh přispěje k podpoře a ochraně práv zakotvených v článku 8 (ochrana osobních údajů), článku 11 (svoboda projevu a informací), článku 13 (svoboda umění a věd, včetně akademické svobody), článku 14 (právo na vzdělání), článku 15 (právo svobodné volby povolání a právo pracovat), článcích 20 a 21 (rovnost a zákaz diskriminace), článku 22 (kulturní, náboženská a jazyková rozmanitost), článku 23 (rovnost žen a mužů), článku 24 (práva dítěte), článku 26 (práva osob se zdravotním postižením), článku 31 (slušné a spravedlivé pracovní podmínky), článku 33 (rodinný a pracovní život) a článcích 39 až 46 (občanská práva) Listiny. Toho je dosahováno především financováním projektů a iniciativ, které přispívají k praktickému uplatňování těchto základních práv.

4.ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY

5.OSTATNÍ PRVKY

•Plány provádění a způsoby monitorování, hodnocení a podávání zpráv

Tato iniciativa bude sledována prostřednictvím společného výkonnostního rámce pro rozpočet na období po roce 2027. Výkonnostní rámec stanoví, že v průběhu prováděcí fáze programu se vypracovává zpráva o provádění, jakož i zpětné hodnocení, které se provede v souladu s čl. 34 odst. 3 nařízení (EU, Euratom) 2024/2509. Hodnocení bude provedeno v souladu s pokyny Komise pro zlepšování právní úpravy a bude založeno na ukazatelích relevantních pro cíle programu.

Komise bude pravidelně podávat zprávy Evropskému parlamentu, Radě a všem dalším příslušným orgánům EU.

Významná část programu bude prováděna v rámci nepřímého řízení, zejména prostřednictvím národních agentur. Zbývající části programu budou prováděny v přímém řízení, většinou výkonnou agenturou pod dohledem útvarů Komise odpovědných za program. 

•Podrobné vysvětlení konkrétních ustanovení návrhu

Nařízení obsahuje ustanovení pro program Erasmus+, který zahrnuje oblasti vzdělávání a odborné přípravy, mládeže a sportu a integruje možnosti, které nabízí Evropský sbor solidarity včetně Evropského dobrovolnického sboru humanitární pomoci v rámci víceletého finančního rámce na období 2021–2027, a nabízí komplexní nástroj EU, který přispívá k vysoce kvalitnímu celoživotnímu učení, zlepšuje dovednosti a klíčové kompetence pro život a pro zaměstnání pro všechny a zároveň podporuje společenskou angažovanost a občanské vzdělávání, solidaritu a sociální začleňování. Program představuje klíčový nástroj pro podporu provádění politik Unie v oblasti vzdělávání, odborné přípravy, mládeže a sportu. Specifické cíle jsou založeny na intervencích.

Kapitola I (Obecná ustanovení) navrhovaného nařízení vymezuje jeho předmět, definice určitých pojmů pro účely tohoto nařízení, jakož i obecné a specifické cíle programu.

Program je strukturován kolem pilíře příležitostí k učení pro všechny a pilíře zaměřeného na budování kapacit, který kombinuje spolupráci mezi organizacemi a institucemi a podporu rozvoje politik a pokrývá všechny oblasti vzdělávání a odborné přípravy, mládeže a sportu.

Kapitola II (Rozsah intervence) uvádí činnosti, které se předpokládají pro dosažení cílů navrhovaného nařízení. Program bude v rámci vzdělávacích příležitostí pro všechny podporovat vzdělávací mobilitu ve všech oblastech a příležitosti k dobrovolnické práci v oblasti mládeže na jedné straně a příležitosti pro rozvoj talentů a excelence na straně druhé. Zahrnuje rovněž Evropský dobrovolnický sbor humanitární pomoci. Tato složka zahrnuje také novou vizi rozšíření mobility s cílem zajistit, aby všichni mladí Evropané měli možnost získat zkušenosti v rámci programu Erasmus+ již v raném věku, kdy se formují hodnoty a postoje, a také nové příležitosti (stipendia Erasmus+), které mají studentům umožnit studium ve strategických oblastech vzdělávání, i stávající možnosti, které se v zájmu soudržnosti a přehlednosti přesunuly do této části, včetně stipendií Erasmus Mundus a akcí Jean Monnet v oblasti vysokoškolského vzdělávání.

V kapitole III (Začlenění a rozmanitost) je stanoveno zaměření programu na začlenění a rozmanitost a opatření a nástroje k oslovení více účastníků s omezenými příležitostmi.

Kapitola IV (Finanční ustanovení) stanoví finanční krytí k provádění programu v daném programovém období a uvádí předpokládané formy financování z prostředků Unie. Rovněž stanoví, že by mělo být poskytnuto dodatečné financování z dalších nástrojů. Kapitola popisuje formy a fungování synergií i s dalšími fondy a zdroji. Kromě toho tato kapitola také stanoví některá zvláštní pravidla platná pro přímé a nepřímé řízení, například pro přidělování finančních prostředků v rámci nepřímého řízení.

V kapitole V (Účast na programu) jsou uvedena kritéria pro zúčastněné země. Stanoví se zde, které třetí země mohou být k programu přidruženy, ať už zcela nebo zčásti, a podmínky, za nichž se mohou programu účastnit. Kapitola rovněž určuje, které subjekty jsou způsobilé pro získání finančních prostředků.

Kapitola VI (Programování) stanoví, že program bude prováděn prostřednictvím pracovních programů.

Kapitola VII (Informace, komunikace a šíření výsledků) stanoví požadavky pro všechny zúčastněné aktéry, pokud jde o šíření informací, publicitu a návaznost v souvislosti se všemi akcemi podporovanými programem.

Kapitola VIII (Systém řízení a auditu) obsahuje ustanovení pro zřízení a fungování prováděcích subjektů programu. Z hlediska řízení je navrhovaný prováděcí mechanismus kombinací nepřímého a přímého řízení. Kombinace způsobů řízení vychází ze stávajících struktur současného programu. Národní agentury budou odpovědné za správu valné většiny finančních prostředků programu. Tato kapitola rovněž stanoví nezbytný systém dohledu k zajištění toho, aby byla při provádění akcí financovaných podle tohoto nařízení řádně zohledněna ochrana finančních zájmů Unie

Kapitola IX (Přechodná a závěrečná ustanovení) obsahuje ustanovení nezbytná k zajištění přechodu mezi programy. Závěrečná ustanovení stanoví datum vstupu navrhovaného nařízení v platnost, které bude závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

2025/0222 (COD)

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,

kterým se zavádí program Erasmus+ na období 2028–2034 a zrušují nařízení (EU) 2021/817 a (EU) 2021/888

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 165 odst. 4, čl. 166 odst. 4 a čl. 214 odst. 5 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru 35 ,

s ohledem na stanovisko Výboru regionů 36 ,

v souladu s řádným legislativním postupem,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)Unie musí podporovat a připravovat své občany již od útlého věku, aby získali znalosti, dovednosti a kompetence potřebné pro úspěch ve vzdělávání, v práci i v životě. K tomu Unie potřebuje výkonné, agilní, inovativní a inkluzivní systémy vzdělávání a odborné přípravy, které budou schopny rozvíjet, přitahovat a udržet talenty, držet krok s tempem a rozsahem probíhajících společenských, digitálních, environmentálních a hospodářských změn, reagovat na demografické výzvy a potřeby společnosti a hospodářství v oblasti dovedností, překlenout nedostatek dovedností a uspokojit potřeby průmyslu v kritických odvětvích.

(2)Unie je společenstvím hodnot zakořeněných v evropské historii a identitě a zakotvených ve Smlouvě o EU. Pochopení těchto hodnot, včetně základních práv a demokracie, je základní životní dovedností a klíčem k účasti na politické diskusi a rozhodování. Vzdělávání a odborná příprava, činnosti zaměřené na mládež a sportovní aktivity pomáhají vybavit občany dovednostmi a kompetencemi, díky nimž se mohou rozvíjet a aktivně a smysluplně se zapojit do demokratického života a do společnosti jako celku, a pomáhají lidem spojovat se na základě společných hodnot a bránit je.

(3)Unie je založena na solidaritě jak mezi svými občany, tak mezi svými členskými státy. Tato univerzální hodnota řídí činnost Unie a vytváří nezbytnou jednotu při hledání odpovědí na společenské výzvy, s jejichž řešením jsou jednotlivci ochotni pomáhat v praxi, zejména dobrovolnou činností.

(4)Je nezbytné, aby všichni lidé bez ohledu na své osobní, sociální, ekonomické či kulturní zázemí měli možnost zúčastnit se zahraniční mobility již od útlého věku, kdy se formují hodnoty a postoje a kdy jsou jedinci nejvnímavější vůči novým zkušenostem a vlivům. Včasné seznámení s různými prostředími, kulturami, jazyky a způsoby života může pomoci odbourat stereotypy, podpořit mezikulturní porozumění a vštípit hodnoty úcty, tolerance a solidarity, a tím přispět k jednotnější a harmoničtější Evropě.

(5)Budování inkluzivní, soudržné a odolné společnosti a udržení konkurenceschopnosti Unie vyžaduje investice do vzdělávacích příležitostí pro všechny bez ohledu na zázemí a prostředky, do spolupráce mezi členskými státy a organizacemi působícími v této oblasti a do rozvoje inovativních politik v oblasti vzdělávání a odborné přípravy, mládeže a sportu. Takovéto investice rovněž přispívají k posílení evropské identity, základních práv a hodnot a k demokratičtější Unii.

(6)V souladu se Strategií unie připravenosti 37 by se připravenost, odolnost, účast na demokratickém životě a občanská angažovanost měly podporovat prostřednictvím přístupu zdola nahoru, který motivuje organizace a instituce k tomu, aby hrály klíčovou roli při podpoře digitální a mediální gramotnosti, kritického myšlení, občanské angažovanosti a učení se o demokracii a občanství. Lidé a komunity v celé EU se musí aktivně zapojit, aby krizím předcházeli a byli na ně dostatečně připraveni.

(7)Společné oblasti činnosti a cíle programů Evropský sbor solidarity a Erasmus+ na období 2021–2027 zdůrazňují potenciál pro lepší synergii a soudržnost právních předpisů. Spojení všech příležitostí v oblasti mobility ve vzdělávání, dobrovolnictví, spolupráce a aktivního občanství poskytuje jednotný vstupní bod ke všem příležitostem, které Unie nabízí mladým lidem a organizacím působícím v oblasti mládeže, což umožňuje koordinovanější a účinnější přístup a snadnější dostupnost pro potenciální účastníky a příjemce.

(8)V této souvislosti je nezbytné zavést program Erasmus+, program Unie pro vzdělávání a odbornou přípravu a rovněž pro oblast mládeže a sportu (dále jen „program“), který v období 2028–2034 naváže na programy Erasmus+ 2021–2027 38 a Evropský sbor solidarity 39 a v jehož rámci budou realizovány akce v oblasti vzdělávání, odborné přípravy, mládeže a sportu a bude zřízen Evropský dobrovolnický sbor humanitární pomoci.

(9)V rychle se měnícím hospodářském, sociálním a geopolitickém prostředí ukázaly zkušenosti potřebu pružnějšího víceletého finančního rámce a výdajových programů Unie. Za tímto účelem a v souladu s cíli programu Erasmus+ by financování mělo náležitě zohledňovat vyvíjející se politické potřeby a priority Unie, jak jsou uvedeny v příslušných dokumentech zveřejněných Komisí, v závěrech Rady a usneseních Evropského parlamentu, a zároveň zajistit dostatečnou předvídatelnost plnění rozpočtu.

(10)Program by měl podporovat provádění unie dovedností 40 a celkových strategických rámců pro politickou spolupráci Unie v oblasti vzdělávání a odborné přípravy, včetně politických programů pro školní vzdělávání, vysokoškolské vzdělávání, odborné vzdělávání a přípravu a vzdělávání dospělých, včetně prohlubování dovedností a změn kvalifikace, s cílem umožnit občanům rozvíjet schopnosti a dovednosti ve všech fázích jejich života, aby mohli ve společnosti prosperovat.

(11)V souladu se strategií EU pro mládež 41 , Evropskou agendou práce s mládeží 42 a sdělením z roku 2024 o odkazu Evropského roku mládeže 2022 43 by měl program podporovat smysluplnou účast mladých lidí a mládežnických organizací na rozhodování a tvorbě politik, začleňování problematiky mládeže do všech oblastí politiky, uznávání neformálního a informálního učení, vysoce kvalitní práci s mládeží a rozvoj kompetencí pracovníků s mládeží. Program bude i nadále podporovat všechny mladé lidi, aby se účastnili mobility ve vzdělávání a mobility v oblasti neformálního učení, včetně výměn mládeže a aktivit participace mládeže, s cílem zapojit mladé lidi a umožnit jim, aby získali a rozvíjeli své kompetence pro život a profesní budoucnost, aby se stali aktivními občany a účastnili se hospodářského, sociálního, kulturního, demokratického a politického života a aby se zapojili do evropského projektu a přispěli k budování inkluzivní, konkurenceschopné a odolné Unie.

(12)Program by měl podporovat účast na sportu a pohybové aktivitě pro všechny v souladu s pracovním plánem EU v oblasti sportu na období 2024–2027 44 . Proto je třeba se zaměřit zejména na sport na základní úrovni a zohlednit důležitou roli, kterou sport hraje při podpoře zdravého životního stylu, mezilidských vztahů, sociálního začlenění a rovnosti, jakož i při budování soudržných komunit.

(13)Digitální transformace změnila společnost a ekonomiku se stále se prohlubujícím dopadem na každodenní život a ukázala potřebu vyšší úrovně digitální připravenosti a kapacity vzdělávání a odborné přípravy, jakož i naléhavou potřebu rozvoje digitálních dovedností pro všechny v celé Unii.

(14)Formální, informální a neformální učení hraje zásadní roli při řešení problematiky změny klimatu, zvyšování povědomí a osvojování dovedností a klíčových kompetencí potřebných pro změnu osobního chování. Program pomůže posílit postavení lidí, aby mohli jednat ve svých komunitách a budovat potřebné dovednosti pro úspěšný přechod na čistý průmysl v souladu s dohodou o čistém průmyslu.

(15)Mezinárodní rozměr programu by se měl zaměřit na nabídku příležitostí pro vzdělávací mobilitu, spolupráci a politický dialog se třetími zeměmi, které nejsou přidruženy k programu, a to na základě zkušeností z předchozích programů, mimo jiné s cílem přispět ke konkurenceschopnosti Unie a zároveň zajistit ochranu zájmů Unie v oblasti hospodářské bezpečnosti. Pro zvýšení dopadu těchto činností je důležité posílit synergie mezi programem a nástrojem Globální Evropa, a to s ohledem na rozšíření Unie, strategii Global Gateway a rámce politiky v oblasti vzdělávání a odborné přípravy, mládeže a sportu.  

(16)Program by měl přiblížit kandidátské země a potenciální kandidáty k jejich cíli, kterým je přistoupení k Unii. Měl by podporovat stabilitu, partnerství a rozvoj dovedností se zeměmi v širším sousedství, včetně posílení vazeb se středomořským regionem. Prostřednictvím spolupráce s dalšími zeměmi po celém světě by měl program rovněž přilákat talenty z celého světa a vytvořit partnerství zejména na podporu konkurenceschopnosti Unie. Měl by podporovat země při modernizaci jejich institucí a organizací a obecněji při zvyšování kvality a inkluzivity vzdělávání, odborné přípravy, mládeže a sportu prostřednictvím mezinárodních partnerství.

(17)Provádění programu by se mělo řídit zásadami a hodnotami úcty k lidské důstojnosti, svobody, demokracie, rovnosti, právního státu a solidarity, jak jsou zakotveny v článku 2 Smlouvy o Evropské unii a uvedeny v preambuli Listiny základních práv Evropské unie. Je proto nezbytné, aby všechny strany zapojené do programu tyto zásady a hodnoty respektovaly. Program by měl také dodržovat zásady stanovené v obecných zásadách EU v oblasti prosazování a ochrany práv dítěte z roku 2017 a v článku 9 Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením, jakož i ve strategiích Unie rovnosti.

(18)Program by měl povzbuzovat k účasti, zejména mladých lidí, na demokratickém životě Evropy, mimo jiné podporou činností, které přispívají k výchově k občanství, rozvíjejí dovednosti potřebné pro občanskou angažovanost a umožňují angažovat se v občanské společnosti a účastnit se jí, a tím zvyšovat povědomí o společných evropských hodnotách, včetně základních práv, usnadňovat interakci s politickými činiteli na místní, celostátní a evropské úrovni a přispívat k procesu evropské integrace. Program by měl rovněž podporovat vytváření příležitostí a mechanismů pro smysluplnou participaci mládeže.

(19)Program by měl mladým lidem a organizacím nabídnout dostupné, inkluzivní a bezpečné příležitosti k projevení solidarity, pomoci jim podpořit komunity a řešit společenské výzvy a zároveň získat cenné zkušenosti a dovednosti pro jejich osobní růst a zaměstnatelnost.

(20)Dobrovolnictví v rámci Unie i mimo ni představuje bohatou zkušenost v kontextu neformálního a informálního učení, která mladým lidem umožňuje projevit solidaritu a zapojit se do činností přispívajících k řešení společenských a humanitárních výzev a zároveň posiluje jejich osobní, sociálně-vzdělávací a profesní rozvoj, aktivní občanství, občanskou angažovanost a zaměstnatelnost. Program by tedy měl podporovat také dobrovolnické akce Evropského sboru solidarity, včetně Evropského dobrovolnického sboru humanitární pomoci. Tyto akce byly zahrnuty do programu Evropský sbor solidarity v programovém období 2021–2027.

(21)S cílem posílit podporu solidarity a zviditelnění humanitární pomoci a rozvojové spolupráce mezi evropskými občany je třeba rozvíjet solidaritu členských států a třetích zemí přidružených k programu se třetími zeměmi, které nejsou k programu přidruženy a jsou postiženy katastrofami způsobenými přírodními jevy nebo zapříčiněnými člověkem. Evropský dobrovolnický sbor humanitární pomoci by měl přispívat ke koordinované reakci Unie založené na potřebách a bude prováděn v souladu s pravidly a postupy stanovenými v tomto nařízení.

(22)Mladí lidé, zejména s omezenými příležitostmi, by měli mít nadále možnost získat první zkušenost s cestováním po Evropě jako součást informálních nebo neformálních vzdělávacích činností, jež jsou zaměřeny na posílení jejich pocitu sounáležitosti s Unií a umožňují jim objevovat její kulturní a jazykovou rozmanitost.

(23)V oblasti sportu by měl program prostřednictvím možností mobility a budování kapacit, včetně spolupráce, podporovat společné evropské hodnoty, dobrovolnictví, jakož i inovace a rozvoj dovedností ve sportu a prostřednictvím sportu. Program by měl rovněž podporovat řádnou správu věcí veřejných, bezpečnost a integritu ve sportu, sportovní diplomacii, podporovat sportovní organizace na místní úrovni a nabízet mladým lidem v celé Evropě možnost účastnit se přeshraničních sportovních iniciativ, které podporují osobní růst, kulturní výměnu, solidaritu a zapojení komunity.

(24)Program je klíčovým příspěvkem k unii dovedností a evropskému vzdělávacímu prostoru, neboť vytváří základ pro formování dovedností a kompetencí v průběhu celého života a poskytuje skutečný společný prostor pro kvalitní vzdělávání a celoživotní učení napříč hranicemi. Cílem unie dovedností je zvýšit úsilí o dosažení vysoké kvality vzdělávání, odborné přípravy a celoživotního učení prostřednictvím poskytování základních a pokročilých dovedností, poskytováním příležitostí k pravidelnému doplňování znalostí a získávání nových a na budoucnost zaměřených dovedností, usnadněním oběhu dovedností a náboru pracovníků podniky v celé EU a přilákáním, rozvojem a udržením nejtalentovanějších lidí v Evropě. V souladu s unií dovedností by měl program rovněž odrážet význam vzdělávání v oblasti podnikání a finanční gramotnosti.

(25)Je důležité stimulovat a rozšířit přístup ke vzdělávání, výuce a výzkumu týkajícím se EU, hodnot a občanství. Posilování pocitu evropské sounáležitosti a angažovanosti je obzvláště důležité vzhledem k výzvám, kterým dnes Unie čelí. Program by měl i nadále přispívat ke vzdělávání v oblasti evropské integrace, včetně budoucích výzev a příležitostí Unie, podporovat diskusi o těchto otázkách a rozvoj excelence ve studiích evropské integrace.

(26)Učení se jazykům přispívá k vzájemnému porozumění mezi lidmi a kulturami a podporuje mobilitu v rámci Unie i mimo ni, jelikož jazykové kompetence jsou zásadními dovednostmi pro život i pracovní uplatnění. Program by proto měl posílit výuku jazyků, případně včetně národních znakových jazyků. Pro zajištění širokého a inkluzivního přístupu k programu je zároveň důležité, aby mnohojazyčnost byla klíčovou zásadou při provádění programu.

(27)Evropa čelí rostoucí výzvě, pokud jde o uspokojení poptávky po kvalifikovaných talentech ve strategických a rozvíjejících se odvětvích, jako jsou čisté a oběhové technologie, doprava, energetika, vodohospodářská odolnost, zdravotnictví, digitální technologie, letectví a kosmonautika a obrana. Pro uspokojení této klíčové potřeby je nezbytné rozvíjet, přilákat a udržet talentované pracovníky v těchto oblastech. V souladu s unií dovedností by měl program mimo jiné podporovat studenty z EU, aby se věnovali studiu v těchto kritických odvětvích, a přilákat do Evropy špičkové talenty tím, že zvýší atraktivitu vzdělávání a odborné přípravy a nabídne studentům stipendia, mimo jiné prostřednictvím stipendií Erasmus Mundus. To by přispělo k řešení kvalifikačních potřeb trhu práce, včetně odvětví, která trpí velkým nedostatkem pracovníků.

(28)Spolupráce umožňuje výměnu postupů a budování kapacit, a tím vede k lepším výsledkům a výkonnosti, jakož i ke zvýšení efektivity díky sdílení zdrojů a znalostí. Program by proto měl podporovat opatření na budování kapacit, která posílí spolupráci na různých úrovních mezi institucemi a organizacemi působícími v oblasti vzdělávání a odborné přípravy, mládeže a sportu. Tím se uznává zásadní úloha institucí a organizací při vybavování jednotlivců znalostmi, dovednostmi a kompetencemi potřebnými v měnícím se světě a při pomoci institucím a organizacím působícím v této oblasti, aby náležitě využily svůj inovační, tvůrčí a podnikatelský potenciál, zejména v rámci digitální ekonomiky.

(29)Program by měl podporovat dlouhodobou strategickou spolupráci na institucionální úrovni s cílem budovat excelenci, konkurenceschopnost a atraktivní prostředí a podnítit udržitelnou a systémovou transformaci organizací a institucí v oblasti vzdělávání a odborné přípravy, mládeže a sportu v souladu s prioritami EU, a to i tím, že budou sloužit pro testování inovativních nástrojů v oblasti vzdělávání, odborné přípravy a rozvoje dovedností ve spolupráci s podniky a průmyslem. Program by měl i nadále podporovat práci vzdělávacích institucí a členských států na odstraňování zbývajících překážek nadnárodní spolupráce a na rozšiřování nabídky nadnárodních společných studijních programů, což přispěje ke společnému evropskému diplomu 45 .

(30)Program by měl podporovat hlavní vzdělávací poslání aliance Evropských univerzit, aby bylo možné účinněji dosáhnout systémového dopadu prostřednictvím dlouhodobých opatření na úrovni Unie, zejména posílit excelenci, snížit roztříštěnost a zvýšit přitažlivost a inkluzivitu systémů vysokoškolského vzdělávání v EU, vyvinout inovativní nástroje pro zvýšení kvality učení a výuky, rozvíjet dovednosti a kompetence zaměřené na budoucnost (jako je umělá inteligence, kybernetická bezpečnost, udržitelnost, obory STEM), včetně odvětví, která již byla identifikována v unii dovedností, prostřednictvím relevantních a na budoucnost zaměřených studijních programů, pedagogických inovací, společných diplomů, celoživotního učení a mikrocertifikátů, s cílem vychovávat a přitahovat talenty a usnadňovat nadnárodní spolupráci ve vzdělávání, včetně spolupráce s podniky a průmyslem.

(31)V souladu s příslušnými rámci a nástroji Unie by měl program přispívat k rozvoji a oběhu dovedností, mimo jiné vytvořením systému podpory základních dovedností a podporou zajišťování kvality, transparentnosti, uznávání dovedností, schopností a kvalifikací, jejich digitalizace a uznávání neformálního a informálního učení, řízení dovedností a poradenství. V tomto ohledu by měl program rovněž poskytovat podporu kontaktním místům a sítím na vnitrostátní i evropské úrovni, které usnadňují výměny v rámci Evropy i mimo ni, a rozvoj flexibilních vzdělávacích drah mezi různými oblastmi vzdělávání a odborné přípravy a mládeže a napříč formálními a neformálními oblastmi, mimo jiné podporou ekosystémů mikrocertifikátů.

(32)Při podpoře provádění politiky v oblasti vzdělávání a odborné přípravy a mládeže v Evropě i mimo ni mohou hrát důležitou úlohu uživatelsky přívětivé online platformy a nástroje pro virtuální spolupráci. Aby se zvýšilo využívání virtuální spolupráce, měl by program podporovat systematičtější a důslednější využívání online platforem. Měl by také usnadňovat a podporovat procesy mobility prostřednictvím digitalizace.

(33)Program by měl být koncipován tak, aby podporoval začleňování, rozmanitost a rovné příležitosti rozšířením přístupu k mobilitě, dobrovolnictví a vzdělávání v celé Unii i mimo ni, a umožnil tak všem lidem plně využít transformační zkušenosti.

(34)Program by měl stanovit soubor opatření k usnadnění a zvýšení přístupu osob s omezenými příležitostmi, k odstranění překážek, které mohou tomuto přístupu bránit, včetně překážek finančních, a sloužit jako základ pro další prováděcí pokyny. Tato opatření zahrnují mimo jiné cílenou finanční podporu, přístupné formáty výuky, podporu bydlení, přípravné činnosti a podporu pro účastníky s omezenými příležitostmi před jejich účastí v programu, během ní a po ní, uživatelsky přívětivé a přístupné dokumenty dostupné v různých jazycích, podpůrné činnosti pro zaměstnance zabývající se konkrétně začleňováním a rozmanitostí v organizacích a osvětové činnosti mezi potenciálními účastníky s omezenými příležitostmi, například ve venkovských a vzdálených oblastech. Kromě toho by měl program umožnit, aby se v procesu udělování grantů upřednostňovaly kvalitní projekty, které se aktivně zabývají začleňováním a zapojováním účastníků s omezenými příležitostmi.

(35)Aby byl program přístupnější pro nově zapojené organizace a pro organizace s menší administrativní kapacitou a aby byl lépe zvládnutelný pro příjemce, měla by být posílena opatření ke zjednodušení postupů ve všech fázích.

Toto nařízení stanoví orientační finanční krytí programu. Pro účely tohoto nařízení se běžné ceny počítají za použití pevného 2% deflátoru.

(37)S ohledem na rozmanitost oblastí, na které se program vztahuje, by měla být zachována ambice, aby činnosti v oblasti mládeže a sportu významně přispívaly k cílům programu a oslovovaly jeho cílové skupiny.

(38)Na tento program se použije nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2024/2509 46 . Stanoví pravidla pro sestavování a plnění souhrnného rozpočtu Unie, včetně pravidel týkajících se grantů, cen, nefinančních darů, zadávání veřejných zakázek, nepřímého řízení, finanční pomoci, finančních nástrojů, rozpočtových záruk a ochrany finančních zájmů Unie.

(39)V souladu s nařízením (EU, Euratom) 2024/2509, nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 47 , nařízením Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 48 , nařízením Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 49 a nařízením Rady (EU) 2017/1939 50 mají být finanční zájmy Unie chráněny prostřednictvím přiměřených opatření, včetně prevence, odhalování, nápravy a vyšetřování nesrovnalostí a podvodů, zpětného získávání ztracených, neoprávněně vyplacených či nesprávně použitých finančních prostředků a případného ukládání správních sankcí. Zejména může Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) provádět v souladu s nařízeními (EU, Euratom) č. 883/2013 a (ES, Euratom) č. 2185/96 vyšetřování, včetně kontrol a inspekcí na místě, aby zjistil, zda nedošlo k podvodu, korupci nebo jinému protiprávnímu jednání poškozujícímu finanční zájmy Unie. V souladu s nařízením (EU) 2017/1939 může Úřad evropského veřejného žalobce vyšetřovat a stíhat podvody a jiné protiprávní jednání poškozující nebo ohrožující finanční zájmy Unie, jak je stanoveno ve směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1371 51 . V souladu s nařízením (EU, Euratom) 2024/2509 mají všechny osoby nebo subjekty, kterým jsou poskytovány finanční prostředky Unie, plně spolupracovat na ochraně finančních zájmů Unie, udělit Komisi, úřadu OLAF, EPPO a Evropskému účetnímu dvoru nezbytná práva a potřebný přístup a zajistit, aby jim rovnocenná práva udělily i třetí osoby podílející se na vynakládání finančních prostředků Unie.

(40)S cílem zjednodušit požadavky kladené na příjemce by mělo být co nejvíce využíváno zjednodušené vykazování nákladů ve formě jednorázových částek, jednotkových nákladů a paušálních sazeb. Zjednodušené vykazování nákladů podporující vzdělávací mobilitu v rámci programu by mělo zohlednit životní a existenční náklady v dané hostitelské zemi. Členským státům by mělo být doporučeno, aby v souladu se svými vnitrostátními předpisy osvobodily tyto granty od veškerých daní a sociálních poplatků. Granty udělené jednotlivcům veřejnými nebo soukromými právnickými osobami by měly být posuzovány stejným způsobem.

(41)Je vhodné zajistit, aby byl program na období 2021–2027 řádně ukončen, zejména pokud jde o pokračování víceletých ujednání o jeho řízení, jako je financování technické a administrativní pomoci. Od 1. ledna 2028 by technická a administrativní pomoc v případě potřeby měla zajistit řízení akcí, které nebyly v rámci programu na období 2021–2027 dokončeny do 31. prosince 2027.

(42)V souladu s článkem 349 Smlouvy o fungování Evropské unie by měl program zohlednit specifickou situaci nejvzdálenějších regionů uvedených v tomto článku, včetně opatření k usnadnění jejich účasti na programu.

(43)Podle čl. 85 odst. 1 rozhodnutí Rady (EU) 2021/1764 52 jsou osoby a subjekty usazené v zámořských zemích a územích způsobilé k získání finančních prostředků z programu s výhradou pravidel a cílů a zvláštních ujednáních platných pro členský stát, s nímž jsou příslušná zámořská země nebo území spojeny.

(44)Program má být prováděn v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) [XXX]* [výkonnostní rámec pro rozpočet], které stanoví pravidla pro sledování výdajů a výkonnostní rámec pro rozpočet, včetně pravidel pro zajištění jednotného uplatňování zásady „významně nepoškozovat“ a zásady rovnosti žen a mužů podle čl. 33 odst. 2 písm. d) a f) nařízení (EU, Euratom) 2024/2509, pravidel pro monitorování a vykazování výkonnosti programů a činností Unie, pravidel pro zřízení portálu pro financování z prostředků Unie, pravidel pro hodnocení programů, jakož i dalších horizontálních ustanovení použitelných na všechny programy Unie, jako jsou pravidla týkající se informací, komunikace a zviditelnění. 

(45)V zájmu optimalizace přidané hodnoty, zvýšení rozsahu a dopadu investic by se mělo usilovat o synergie zejména mezi programem a dalšími nástroji financování Unie, a to i prostřednictvím podpůrných mechanismů. Program by měl rovněž usilovat o synergie, které posílí spolupráci mezi vzděláváním a soukromým sektorem.

(46)Program by měl umožnit plné i částečné přidružení třetích zemí. Program by měl rovněž podporovat účast třetích zemí, které nejsou přidruženy k programu, pokud jsou tyto země určeny v pracovním programu, jejich účast přispívá k dosažení cílů programu a je nezbytná pro provádění akce.

(47)Měla by být zajištěna vhodná a inkluzivní osvěta a propagace příležitostí podporovaných programem na místní a celostátní úrovni a na úrovni Unie a měly by být zohledněny hlavní cílové skupiny programu a případně široká škála dalších cílových skupin. Komise a prováděcí orgány by dále měly usnadňovat sdílení osvědčených postupů a výsledků projektů a shromažďovat zpětnou vazbu o programu.

(48)Program by měl mobilizovat potenciál bývalých účastníků programu Erasmus+ a podporovat související činnosti tím, že je bude vybízet k propagaci programu.

(49)Měla by být přijata opatření k zefektivnění řízení programu a dosažení úspor z rozsahu, včetně omezení činností a počtu národních agentur.

(50)Nařízení (EU) 2021/817 53 a (EU) 2021/888 54 by měla být zrušena s účinkem ode dne 1. ledna 2028.

(51)Za účelem zajištění nepřetržitého poskytování podpory v relevantní oblasti politiky a umožnění provádění víceletého finančního rámce na období 2028–2034 od jeho začátku by toto nařízení mělo vstoupit v platnost a mělo by se použít od 1. ledna 2028,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

KAPITOLA I

OBECNÁ USTANOVENÍ

Článek 1

Předmět

Tímto nařízením se zřizuje Erasmus+, program Unie pro akce v oblastech vzdělávání a odborné přípravy, mládeže a sportu (dále jen „program“), a stanoví se cíle programu, jeho rozpočet na období 2028–2034, formy financování z prostředků Unie a pravidla pro poskytování tohoto financování. Tímto nařízením se rovněž zřizuje Evropský dobrovolnický sbor humanitární pomoci.

Článek 2

Definice

Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

1)„dospělým účastníkem vzdělávání“ osoba, která opustila nebo ukončila počáteční vzdělávání a odbornou přípravu a je zapojena do formálního, neformálního nebo informálního učení, včetně osob, které nejsou zaměstnány ani se neúčastní vzdělávání nebo odborné přípravy (NEET);

2)„vzděláváním dospělých“ jakákoli forma formálního, neformálního nebo informálního učení dospělých, která zahrnuje příležitosti pro rozvoj dovedností, prohlubování dovedností a změnu kvalifikace pro konkurenceschopnost, posilování sociální soudržnosti a podporu aktivní účasti ve společnosti;

3)„sportem na základní úrovni“ pohybové volnočasové aktivity provozované pravidelně lidmi všeho věku na neprofesionální úrovni pro zdravotní, vzdělávací nebo společenské účely;

4)„vysokoškolskou institucí“ jakákoli instituce podle regionálního, vnitrostátního či mezinárodního práva nebo praxe, která nabízí akademické tituly se zaručenou kvalitou nebo jiné uznávané kvalifikace na úrovni terciárního vzdělání, bez ohledu na to, jak je nazývána, nebo jiná srovnatelná instituce na terciární úrovni, kterou vnitrostátní či regionální orgány nebo Evropská komise považují za způsobilou pro účast v programu na příslušném území;

5)„vysokoškolským studentem“ osoba zapsaná na instituci vysokoškolského vzdělávání do krátkého cyklu anebo bakalářského, magisterského, doktorského nebo obdobného studia, anebo čerstvý absolvent takové instituce;

6)„Evropským dobrovolnickým sborem humanitární pomoci“ dobrovolnické činnosti, které podporují operace dlouhodobé humanitární pomoci a rozvojové spolupráce po skončení krize ve třetích zemích nepřidružených k programu, mají poskytovat pomoc založenou na potřebách s cílem předcházet lidskému utrpení a zmírňovat je a zachovávat trvalou lidskou důstojnost tváří v tvář krizím a které zahrnují činnosti, jejichž cílem je posílit připravenost na katastrofy a snižování rizika katastrof, propojit pomoc, obnovu a rozvoj a přispět k posílení odolnosti a schopnosti zranitelných komunit nebo komunit postižených katastrofou zvládat krize a zotavit se z nich;

7)„informálním učením“ učení, které je výsledkem každodenních činností a zkušeností a které není organizováno nebo strukturováno, pokud jde o cíle, dobu nebo podporu učení; z pohledu účastníka vzdělávání se může jednat o neúmyslnou činnost;

8)„společným studijním programem“ program koordinovaný a nabízený společně různými vysokoškolskými institucemi ze dvou nebo více zemí, který vede k udělení společného diplomu;

9)„celoživotním učením“ učení ve všech svých formách, ať už formální, neformální nebo informální, které probíhá ve všech fázích života a jehož výsledkem je zdokonalení nebo aktualizace znalostí, dovedností, kompetencí a postojů, mimo jiné prostřednictvím mikrocertifikátů nebo zapojení do společnosti z osobní, občanské, kulturní, sociální nebo se zaměstnáním související perspektivy, jako je poskytování poradenských služeb; zahrnuje předškolní vzdělávání a péči, všeobecné vzdělávání, odborné vzdělávání a přípravu, vysokoškolské vzdělávání, vzdělávání dospělých, práci s mládeží a jiné kontexty učení mimo formální vzdělávání a odbornou přípravu a zpravidla podporuje meziodvětvovou spolupráci a flexibilní vzdělávací dráhy;

10)„vzdělávací mobilitou“ fyzický přesun do jiné země, než je země bydliště, za účelem studia, odborného vzdělávání, výuky nebo neformálního či informálního učení;

11)„neformálním učením“ učení, k němuž dochází mimo formální vzdělávání a odbornou přípravu na základě plánované činnosti, pokud jde o cíle a dobu učení, a při němž existuje určitá forma podpory tohoto učení;

12)„osobou s omezenými příležitostmi“ osoba, která z ekonomických, sociálních, kulturních, zeměpisných nebo zdravotních důvodů, z toho důvodu, že pochází z přistěhovaleckého prostředí, z důvodů jako zdravotní postižení či vzdělávací obtíže nebo z jakýchkoli jiných důvodů, včetně těch, které by mohly vést k diskriminaci podle článku 21 Listiny základních práv Evropské unie, čelí překážkám, které jí brání účinně využít příležitostí, které program nabízí;

13)„žákem“ osoba zapsaná pro výuku v instituci poskytující všeobecné vzdělávání na jakékoli úrovni od předškolního vzdělávání a péče až k vyššímu středoškolskému vzdělávání nebo osoba vzdělávaná mimo institucionální rámec, již příslušné orgány považují za způsobilou coby žáka k účasti v programu ve své územní působnosti;

14)„pracovníkem“ osoba, která se profesionálně nebo jako dobrovolník podílí na vzdělávání, odborné přípravě či neformálním a informálním učení na všech úrovních, a to včetně sportu; spadají sem akademičtí pracovníci, učitelé, školitelé, vedoucí pracovníci škol, pracovníci s mládeží, pracovníci v oblasti sportu, pracovníci v oblasti předškolního vzdělávání a péče, nepedagogičtí pracovníci a další odborníci z praxe pravidelně se věnující podpoře učení;

15)„třetí zemí“ země, která není členským státem EU;

16)„účastníkem odborného vzdělávání a přípravy“ osoba zapsaná do programu počátečního či dalšího odborného vzdělávání a přípravy na jakékoli úrovni od středoškolského po postsekundární vzdělávání nebo osoba, která v nedávné době takový program absolvovala nebo v něm získala kvalifikaci;

17)„dobrovolnickou činností“ neplacená činnost, která se věnuje společenským nebo humanitárním výzvám a má silný vzdělávací prvek;

18)„mladými lidmi“ v oblasti mládeže osoby ve věku 13 až 30 let;

19)„pracovníkem s mládeží“ osoba, která se profesionálně nebo jako dobrovolník podílí na neformálním učení a podporuje mladé lidi v jejich osobním sociálně-vzdělávacím a profesním rozvoji a v rozvoji jejich kompetencí; spadají sem i osoby, které plánují, řídí, koordinují a provádějí činnosti v oblasti mládeže.

Článek 3

Cíle programu

1.Obecným cílem programu je přispět k odolné, konkurenceschopné a soudržné Evropě tím, že podpoří vysoce kvalitní celoživotní učení, zlepší dovednosti a kompetence pro život a pracovní místa pro všechny a zároveň bude podporovat hodnoty Unie, demokratickou a společenskou participaci, solidaritu, sociálního začleňování a rovné příležitosti v EU i mimo ni. Program je klíčovým nástrojem k budování unie dovedností a rozvoji Evropského prostoru vzdělávání a pro podporu provádění evropské strategické spolupráce v oblasti vzdělávání a odborné přípravy, včetně jejích základních odvětvových agend.

Program podpoří spolupráci v oblasti politiky mládeže a dále rozvine evropský rozměr sportu. Cílem je podpořit inkluzivnější, jednotnější a silnější Evropu posílením postavení mladých lidí, upevněním komunitních vazeb a podporou solidarity prostřednictvím smysluplné angažovanosti a spolupráce. Sport hraje zásadní roli jako hnací síla sociálního začlenění, zdraví, vzdělávání a rozvoje komunity. Investicemi do mládeže, dobrovolnictví a sportu se program snaží budovat silnější a propojenější společnosti, podporovat občanskou a demokratickou angažovanost a přispívat k sociální soudržnosti na všech úrovních.

2.Program má tyto specifické cíle:

a)podporovat zlepšování vzdělání, dovedností a kompetencí se zvláštním ohledem na jejich význam pro trh práce, jakož i na profesní rozvoj a osobní růst jednotlivce a na jejich přínos pro konkurenceschopnou, udržitelnou a soudržnou společnost;

b)pěstovat smysl pro evropskou identitu a aktivní občanství, posílit solidaritu a aktivní účast ve společnosti a demokracii, což povede k pozitivním společenským dopadům, větší odolnosti a lepší schopnosti předvídat rizika různé povahy, předcházet jim a reagovat na ně;

c)podporovat kvalitu, začleňování, spravedlnost, udržitelnost, kreativitu, inovace, excelenci a přeshraniční spolupráci, posilovat atraktivitu a konkurenceschopnost Evropy v celosvětovém měřítku, a to ve všech oblastech vzdělávání a odborné přípravy, mládeže a sportu;

d)zapojit mladé lidi a umožnit jim získat a rozvíjet profesní a osobní kompetence, aktivně se zapojit do společnosti a demokracie a propojit je s evropským projektem;

e)podporovat rozvoj politiky, včetně oběhu dovedností, urychlení reforem a modernizace na úrovni systémů ve všech oblastech vzdělávání a odborné přípravy, mládeže a sportu, a zajistit tak jejich větší účinnost, odolnost a inkluzivnost;

f)poskytnout mladým lidem snadno dostupné příležitosti k zapojení do solidárních a humanitárních činností, které vedou k pozitivním společenským změnám v Unii i mimo ni (prostřednictvím zřízení Evropského dobrovolnického sboru humanitární pomoci), a zároveň zlepšit a náležitě validovat jejich schopnosti a usnadnit jejich trvalou angažovanost jako aktivních občanů;

g)prosazovat evropský model sportu prostřednictvím investic do sportu na základní úrovni, zejména do dobrovolných činností, zajištění dostupnosti, podpory účasti, ochrany integrity, podpory řádné správy a posílení sociální, vzdělávací a komunitní úlohy sportu prostřednictvím opatření, která se zaměřují na budování spravedlivého, inkluzivního a udržitelného sportovního systému v celé Evropě.

3.Cílů programu se dosahuje prostřednictvím následujících pilířů, které jsou převážně nadnárodní či mezinárodní povahy:

a)příležitosti k učení pro všechny;

b)podpora budování kapacit.

KAPITOLA II

ROZSAH INTERVENCE

Oddíl 1

Příležitosti k učení pro všechny

Článek 4

Vzdělávací mobilita a dobrovolnické příležitosti

1.V oblasti vzdělávání a odborné přípravy program podporuje:

a)vzdělávací mobilitu vysokoškolských studentů a zaměstnanců;

b)vzdělávací mobilitu účastníků odborného vzdělávání a přípravy a pracovníků v odborném vzdělávání a přípravě;

c)vzdělávací mobilitu žáků a pracovníků škol, včetně pracovníků v oblasti předškolního vzdělávání a péče;

d)vzdělávací mobilitu dospělých účastníků vzdělávání a pracovníků ve vzdělávání dospělých.

2.V oblasti mládeže program podporuje:

a)vzdělávací mobilitu mladých lidí, včetně programu DiscoverEU, činnosti podporující participaci mládeže a vzdělávací mobilitu pracovníků s mládeží;

b)dobrovolnické činnosti v rámci „Evropského sboru solidarity“, včetně Evropského dobrovolnického sboru humanitární pomoci.

3.V oblasti sportu program podporuje vzdělávací mobilitu sportovců a osob zapojených do sportu na základní úrovni a vzdělávací mobilitu sportovních pracovníků.

4.Vzdělávací mobilita podle tohoto článku může být doprovázena:

a)podporou výuky a učení o EU, včetně evropské integrace, hodnot a občanství;

b)opatřeními, jako je jazyková podpora, přípravné návštěvy, školení a virtuální spolupráce.

Článek 5

Příležitosti pro rozvoj talentu a excelence

V oblasti vzdělávání a odborné přípravy program podporuje:

a)stipendia Erasmus+ ve strategických oblastech vzdělávání, včetně společných studijních programů;

b)stipendia Erasmus Mundus;

c)akce Jean Monnet v oblasti vysokoškolského vzdělávání;

d)tyto instituce zapojené do programu Jean Monnet sledující cíl v evropském zájmu: Evropský univerzitní institut ve Florencii, včetně jeho Školy nadnárodní správy věcí veřejných; Evropská univerzita v Bruggách (včetně její pobočky v Tiraně a kampusu v Natolinu); Evropský institut veřejné správy v Maastrichtu; Akademie evropského práva v Trevíru; Evropská agentura pro speciální a inkluzivní vzdělávání v Odense; Mezinárodní středisko evropského vzdělávání v Nice.

Oddíl 2

Podpora budování kapacit

Článek 6

Spolupráce mezi organizacemi a institucemi

Program podporuje:

a)partnerství pro spolupráci, včetně partnerství malého rozsahu na podporu širšího a inkluzivnějšího přístupu k programu;

b)partnerství pro excelenci a inovace na základě aliancí Evropských univerzit, center excelence odborného vzdělávání, pedagogických akademií Erasmus+, Evropských školních aliancí, společných studijních programů, iniciativy Evropská mládež spolu a aliancí pro spolupráci v oblasti sportu.

Článek 7

Podpora rozvoje politiky

Program podporuje:

a)experimentování s politickými programy a nástroji Unie v oblasti dovedností, vzdělávání a odborné přípravy, mládeže a sportu, jejich přípravu a provádění 55 ; 

b)provádění programu, včetně synergií s dalšími politikami a programy Unie, online platformami, nástroji pro virtuální spolupráci a nástroji pro usnadnění vzdělávací mobility a jejich podpory;

c)šíření informací a komunikační činnosti.

KAPITOLA III

ZAČLENĚNÍ A ROZMANITOST

Článek 8

Podpůrná opatření pro začlenění a rozmanitost

1.Při provádění tohoto nařízení Komise, členské státy a třetí země přidružené k programu zajistí inkluzivní přístup ke všem činnostem.

2.Komise, členské státy a třetí země přidružené k programu přijmou účinná opatření na podporu začlenění, rozmanitosti a spravedlnosti, solidarity a rovných příležitostí, zejména s cílem zajistit účast osob s omezenými příležitostmi v programu.

3.Komise podporuje přístup k programu od raného věku a nezávisle na socioekonomickém zázemí. Za tímto účelem zajistí opatření, která usnadní účast osob s omezenými příležitostmi, včetně případných mechanismů finanční podpory.

4.Komise může na základě objektivních kritérií upravit mechanismy finanční podpory s cílem zlepšit přístup pro osoby s omezenými příležitostmi, nebo případně tímto úkolem pověřit národní agentury uvedené v článku 19.

5.Náklady na opatření, jejichž cílem je usnadnit nebo podpořit účast osob s omezenými příležitostmi, nesmějí být důvodem pro zamítnutí žádosti v rámci programu.

6.Národní agentury uvedené v článku 19 vypracují nebo případně aktualizují národní akční plány pro začleňování a rozmanitost na základě tohoto rámce a se zvláštním zřetelem na specifické výzvy pro přístup k programu ve vnitrostátním kontextu. Národní plány pro začleňování a rozmanitost tvoří nedílnou součást plánovacích dokumentů národních agentur podle čl. 19 odst. 2.

7.Komise pravidelně sleduje provádění opatření v oblasti začleňování a rozmanitosti, včetně národních plánů začleňování a rozmanitosti.

KAPITOLA IV

FINANČNÍ USTANOVENÍ

Článek 9

Rozpočet

1.Orientační finanční krytí pro provádění programu v období 2028–2034 činí 40 827 000 000 EUR v běžných cenách.

2.Kromě částek stanovených v odstavci 1 tohoto článku a za účelem podpory mezinárodního rozměru programu se poskytne dodatečný finanční příspěvek z nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) [XXX]* [Globální Evropa] na podporu akcí prováděných a řízených v souladu s tímto nařízením. Tento příspěvek musí být v souladu s jednotným programovým dokumentem vypracovaným podle nařízení (EU) XXX [Globální Evropa].

3.Ke krytí nezbytných výdajů a řízení akcí nezavršených do skončení programu lze prostředky zapsat i do rozpočtu Unie na období po roce 2034.

4.Finanční krytí uvedené v odstavcích 1 a 2 tohoto článku a částky dodatečných zdrojů podle článku 10 lze rovněž použít na technickou a administrativní pomoc sloužící k provádění programu, jako jsou přípravné, monitorovací, kontrolní, auditní a hodnoticí činnosti, specifické a podnikové systémy a platformy informačních technologií, informační a komunikační činnosti včetně institucionální komunikace o politických prioritách Unie, a na veškerou další technickou a administrativní pomoc nebo výdaje související se zaměstnanci, které Komisi vzniknou v souvislosti s řízením programu.

Článek 10

Dodatečné zdroje

1.Členské státy, orgány, instituce a jiné subjekty Unie, třetí země, mezinárodní organizace, mezinárodní finanční instituce nebo jiné třetí strany mohou na program poskytnout dodatečné finanční nebo nefinanční příspěvky. Dodatečné finanční příspěvky představují vnější účelově vázané příjmy ve smyslu čl. 21 odst. 2 písm. a), d) nebo e) nebo čl. 21 odst. 5 nařízení (EU, Euratom) 2024/2509.

2.Na žádost členských států mohou být na program poskytnuty zdroje, jež jim byly přiděleny v rámci sdíleného řízení. Komise tyto zdroje vynakládá přímo nebo nepřímo v souladu s čl. 62 odst. 1 písm. a) nebo c) nařízení (EU, Euratom) 2024/2509. Jsou dodatečné k částce uvedené v čl. 9 odst. 1. Tyto zdroje se použijí ve prospěch dotčeného členského státu. Nepřijme-li Komise ve vztahu k dodatečným částkám, které byly na program takto poskytnuty, právní závazek v rámci přímého nebo nepřímého řízení, mohou být odpovídající nepřidělené částky na žádost dotčeného členského státu převedeny zpět do jednoho nebo více příslušných zdrojových programů nebo programů, které na ně navazují.

Článek 11

Alternativní, kombinované a kumulativní financování

1.Program se provádí v synergii s dalšími programy Unie. Na akci, na niž byl obdržen příspěvek Unie z jiného programu, lze obdržet příspěvek i v rámci tohoto programu. Na odpovídající příspěvek se vztahují pravidla příslušného programu Unie anebo lze ve vztahu ke všem příspěvkům použít jediný soubor pravidel a přijmout jediný právní závazek. Je-li příspěvek Unie založen na způsobilých nákladech, nepřekročí kumulativní podpora z rozpočtu Unie celkové způsobilé náklady akce a lze ji vypočítat na poměrném základě v souladu s dokumenty, které stanoví podmínky podpory.

2.Udělovací řízení v rámci programu mohou být vedena v rámci přímého nebo nepřímého řízení společně s členskými státy, orgány, institucemi a jinými subjekty Unie, třetími zeměmi, mezinárodními organizacemi, mezinárodními finančními institucemi nebo jinými třetími stranami (dále jen „partneři v rámci společného udělovacího řízení“) pod podmínkou, že je zajištěna ochrana finančních zájmů Unie. Na tato řízení se vztahuje jediný soubor pravidel a vedou k přijetí jediného právního závazku. Za tímto účelem mohou partneři v rámci společného udělovacího řízení poskytnout na program zdroje v souladu s článkem 10 anebo mohou být partneři v příslušných případech pověřeni prováděním udělovacího řízení v souladu s čl. 62 odst. 1 písm. c) nařízení (EU, Euratom) 2024/2509. V případě společného udělovacího řízení mohou být zástupci partnerů společného udělovacího řízení rovněž členy hodnotícího výboru uvedeného v čl. 153 odst. 3 nařízení (EU, Euratom) 2024/2509.

Článek 12

Provádění a formy financování z prostředků Unie

1.Program se provádí v souladu s nařízením (EU, Euratom) 2024/2509, a to v rámci přímého řízení nebo v rámci nepřímého řízení se subjekty uvedenými v čl. 62 odst. 1 písm. c) uvedeného nařízení.

2.Finanční prostředky prováděné v rámci nepřímého řízení v členském státě se přidělují na základě:

a)počtu obyvatel a životních nákladů v daném členském státě;

b)vzdálenosti mezi hlavními městy členských států;

c)výkonnosti vypočtené na základě nejnovějších dostupných údajů.

3.Komise tato kritéria a s nimi související vzorce pro přidělování prostředků dále upřesní v pracovních programech uvedených v článku 15.

4.Finanční prostředky Unie mohou být poskytnuty v jakékoli formě v souladu s nařízením (EU, Euratom) 2024/2509, zejména ve formě grantů, cen, zadání veřejné zakázky a nefinančních darů.

5.Pokud je financování z prostředků Unie poskytováno ve formě grantu, poskytuje se v souladu s nařízením (EU, Euratom) 2024/2509 jako financování, které není spojeno s náklady, nebo v případě potřeby za použití zjednodušeného vykazování nákladů. Financování ve formě úhrady skutečně vzniklých způsobilých nákladů může být poskytnuto pouze v případě, že cílů akce nelze dosáhnout jinak.

6.Pro účely čl. 153 odst. 3 nařízení (EU, Euratom) 2024/2509 se může hodnotící komise zčásti nebo zcela skládat z nezávislých externích odborníků.]

7.Má se za to, že veřejné právní subjekty a instituce a organizace v oblastech vzdělávání a odborné přípravy, mládeže a sportu, které během posledních dvou let získaly více než 50 % svého ročního příjmu z veřejných zdrojů, mají potřebnou finanční a operační kapacitu k provádění činností v rámci programu. Nemusí předkládat další dokumentaci k doložení uvedené kapacity.

KAPITOLA V

ÚČAST NA PROGRAMU

Článek 13

Třetí země přidružené k programu

1.Program může být otevřen účasti následujících třetích zemí prostřednictvím úplného nebo částečného přidružení v souladu s cíli stanovenými v článku 3 a s příslušnými mezinárodními dohodami nebo rozhodnutími přijatými v rámci těchto dohod, které se vztahují na:

a)členy Evropského sdružení volného obchodu, kteří jsou členy Evropského hospodářského prostoru, jakož i evropské mikrostáty;

b)přistupující a kandidátské země a potenciální kandidáty;

c)země evropské politiky sousedství;

d)jiné třetí země.

2.Dohody o přidružení týkající se účasti v programu:

a)zajišťují spravedlivou rovnováhu mezi příspěvky třetí země, která se programu účastní, a výhodami pro ni;

b)stanoví podmínky účasti na programech, včetně výpočtu finančních příspěvků na program a na jeho obecné správní náklady sestávajících z provozního příspěvku a poplatku za účast;

c)nesvěřují dané třetí zemi v rámci programu žádnou rozhodovací pravomoc;

d)zaručují práva Unie zajistit řádné finanční řízení a chránit své finanční zájmy;

e)v příslušných případech zajišťují ochranu zájmů Unie v oblasti bezpečnosti a veřejného pořádku.

Pro účely písmena d) udělí třetí země nezbytná práva a potřebný přístup podle nařízení (EU, Euratom) 2024/2509 a (EU, Euratom) č. 883/2013 a zaručí, že rozhodnutí o výkonu, která ukládají peněžitý závazek na základě článku 299 Smlouvy o fungování EU, a rozsudky a usnesení Soudního dvora Evropské unie jsou vykonatelné.

Článek 14

Způsobilost

1.Na podporu dosažení cílů vymezených v článku 3 se stanoví kritéria způsobilosti v souladu s nařízením (EU, Euratom) 2024/2509.

2.V udělovacích řízeních v rámci přímého a nepřímého řízení může být pro financování z prostředků Unie způsobilý jeden nebo více z těchto právních subjektů:

a)subjekty usazené v některém členském státě;

b)subjekty usazené v třetí zemi přidružené k programu;

c)mezinárodní organizace;

d)jiné subjekty usazené v třetích zemích nepřidružených k programu, jestliže má financování těchto subjektů zásadní význam pro provedení akce a přispívá k cílům stanoveným v článku 3.

3.Nad rámec čl. 168 odst. 2 a 3 nařízení (EU, Euratom) 2024/2509 se mohou mechanismů zadávání veřejných zakázek stanovených v čl. 168 odst. 2 a 3 nařízení (EU, Euratom) 2024/2509 účastnit a využívat je přidružené třetí země uvedené v čl. 13 odst. 1. Na zúčastněné přidružené třetí země se použijí obdobně pravidla platná pro členské státy.

4.Na udělovací řízení, která mají vliv na bezpečnost nebo veřejný pořádek, zejména pokud jde o strategická aktiva a zájmy Unie nebo jejích členských států, se vztahují omezení v souladu s článkem 136 nařízení (EU, Euratom) 2024/2509.

5.Pracovní program podle článku 110 nařízení (EU, Euratom) 2024/2509 nebo dokumenty související s udělovacím řízením mohou kritéria způsobilosti stanovená v tomto nařízení blíže upřesnit nebo mohou pro specifické akce stanovit další kritéria způsobilosti.

KAPITOLA VI

PROGRAMOVÁNÍ

Článek 15

Pracovní program

Program se provádí prostřednictvím pracovních programů uvedených v článku 110 nařízení (EU, Euratom) 2024/2509.

KAPITOLA VII

KOMUNIKACE A ŠÍŘENÍ VÝSLEDKŮ

Článek 16

Informace, komunikace a šíření výsledků

1.Ve spolupráci s Komisí vypracují národní agentury uvedené v článku 19 jednotnou strategii účinné komunikace, šíření a využívání výsledků činností podporovaných v rámci akcí, jež pod záštitou programu řídí. Vnitrostátní orgány uvedené v článku 18 podporují národní agentury při využívání výsledků projektů s vysokým potenciálem dopadu.

2.Národní agentury uvedené v článku 19 pomáhají Komisi s obecným úkolem šíření informací o programu, včetně informací o akcích a činnostech řízených na vnitrostátní úrovni a na úrovni Unie, a o jeho výsledcích. Národní agentury informují příslušné cílové skupiny o akcích a činnostech vykonávaných v jejich zemích.

3.Akce a činnosti uvedené v odstavcích 1 a 2 se provádějí v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) [XXX]* [výkonnostní rámec pro rozpočet], kterým se stanoví pravidla pro sledování výdajů a výkonnostní rámec rozpočtu, včetně pravidel platných pro všechny programy Unie, pokud jde o povinnosti v oblasti informování, komunikace a zviditelnění, včetně zejména povinností pro příjemce a prováděcí partnery.

KAPITOLA VIII

SYSTÉM ŘÍZENÍ A AUDITU

Článek 17

Opatření pro nepřímé řízení na vnitrostátní úrovni

1.V souladu s čl. 157 odst. 1 třetím pododstavcem nařízení (EU, Euratom) 2024/2509 vyžaduje provádění programu v rámci nepřímého řízení určení vnitrostátního orgánu a národní agentury, jak je uvedeno v článcích 18 a 19.

2.Vnitrostátní orgán i národní agentura se považují za prováděcí subjekty podle čl. 62 odst. 1 písm. c) finančního nařízení v rozsahu své odpovědnosti za úkoly plnění rozpočtu, jak bylo dohodnuto s Komisí, přičemž vnitrostátní orgán si vůči Komisi ponechává hlavní odpovědnost za celkové vynakládání finančních prostředků EU národní agenturou, kterou určí a na kterou dohlíží, jak je uvedeno v čl. 18 odst. 10.

Článek 18

Vnitrostátní orgán

1.Členské státy a třetí země přidružené k programu oznámí Komisi prostřednictvím svého stálého zastoupení nebo mise při Evropské unii veřejnoprávní subjekt určený jako vnitrostátní orgán pro účely tohoto nařízení a osobu nebo osoby právně zmocněné jednat jeho jménem.

2.Vnitrostátní orgán určí národní agenturu na dobu trvání programu a vyrozumí o tom Komisi. Vnitrostátní orgán nesmí určit ministerstvo jako národní agenturu a národní agentura musí být organizačně oddělena od vnitrostátního orgánu.

3.Vnitrostátní orgán pověří nezávislého auditora, uvedeného v článku 21.

4.Vnitrostátní orgán předloží Komisi příslušné předběžné posouzení, že národní agentura splňuje minimální požadavky stanovené v čl. 157 odst. 1 až 5 nařízení (EU, Euratom) 2024/2509 a požadavky Unie na normy vnitřní kontroly pro národní agentury a pravidla pro řízení prostředků programu.

Pro účely prvního pododstavce platí toto:

a)pro postupy výslovně požadované Komisí, včetně jejích vlastních postupů a postupů uvedených v tomto nařízení, se neprovádí žádné předběžné posouzení v souladu s čl. 157 odst. 7 písm. b) nařízení (EU, Euratom) 2024/2509;

b)u jiných postupů, než jsou postupy uvedené v písmenu a), provede vnitrostátní orgán předběžné posouzení, které vychází z jeho vlastních kontrol a auditů nebo z kontrol a auditů provedených nezávislým auditním subjektem;

c)je-li národní agentura určená pro tento program shodná s národní agenturou určenou v souladu s nařízeními (EU) 2021/817 a (EU) 2021/888, omezí se rozsah předběžného posouzení na požadavky, které jsou nové, pokud není odůvodněno jinak.

5.Pokud Komise zamítne určení národní agentury na základě jejího předběžného posouzení, nebo pokud národní agentura nesplňuje minimální požadavky stanovené Komisí, zajistí vnitrostátní orgán přijetí nezbytných nápravných opatření k zajištění souladu s výhradou schválení Komisí, nebo jako národní agenturu určí jiný orgán. Ve výjimečných případech, kdy národní agentura ukončí svou činnost nebo přestane existovat a vnitrostátní orgán sám plní úkoly spojené s plněním rozpočtu v souladu s tímto nařízením a příslušnými dohodami podle tohoto nařízení, je vyňat z předběžného posouzení.

6.Vnitrostátní orgán poskytne přiměřené spolufinancování alespoň ve výši příspěvku uvedeného v čl. 20 odst. 5 písm. b) na provoz své národní agentury, aby bylo zajištěno, že program je řízen v souladu s platnými pravidly Unie.

7.Vnitrostátní orgán zajistí, aby jmenování osob odpovědných za řízení národní agentury bylo odůvodněno povahou činnosti, řídilo se spravedlivými a transparentními pravidly a postupy a nevedlo ke střetu zájmů. V případě vážných pochybností o dodržování těchto zásad může Komise navrhované jmenování zamítnout a požádat vnitrostátní orgán, aby zajistil opakování výběrového řízení.

8.Vnitrostátní orgán sleduje plnění rozpočtu svěřené jeho národní agentuře a dohlíží na něj. Informuje Komisi a konzultuje s ní v dostatečném předstihu předtím, než přijme jakékoli rozhodnutí, které může mít významný dopad na řízení programu a jeho prostředků.

9.Vnitrostátní orgán každoročně předloží Komisi zprávu o svých činnostech v oblasti monitorování a dohledu a případně prohlášení o opatřeních přijatých v návaznosti na jakékoli připomínky Komise, které byly vydány v reakci na tuto zprávu.

10.Vnitrostátní orgán převezme a ponese odpovědnost za řádnou správu finančních prostředků Unie, jež Komise převedla na národní agenturu v rámci programu.

11.V případě jakýchkoli nesrovnalostí, nedbalosti nebo podvodu, které lze přičíst národní agentuře, nebo v případě závažných nedostatků, závazků nebo nedostatečné výkonnosti národní agentury, kdy některá z uvedených skutečností vede ke vzniku pohledávky Komise vůči národní agentuře, vnitrostátní orgán tyto pohledávky Komisi uhradí a poskytne jí náhradu škody.

12.V případech uvedených v odstavci 11 může vnitrostátní orgán z vlastního podnětu nebo na žádost Komise odejmout národní agentuře pověření. Hodlá-li vnitrostátní orgán odejmout národní agentuře pověření z jiných oprávněných důvodů, oznámí to Komisi v přiměřené lhůtě před předpokládaným datem ukončení pověření. V takovém případě se vnitrostátní orgán a Komise formálně dohodnou na zvláštních a časově omezených přechodných opatřeních.

13.V případě odnětí pověření podle odstavce 12 provede vnitrostátní orgán potřebné kontroly v souvislosti s finančními prostředky Unie svěřenými národní agentuře, jejíž pověření bylo odejmuto, a zajistí hladký převod těchto finančních prostředků i předání všech dokumentů a řídicích nástrojů potřebných k řízení programu nové národní agentuře. Vnitrostátní orgán poskytne národní agentuře, jíž odejmul pověření, finanční podporu potřebnou k tomu, aby mohla pokračovat v plnění svých smluvních povinností ve vztahu k příjemcům prostředků z programu a Komisi až do jejich přechodu na novou národní agenturu. V případě, že mezi zrušením tohoto pověření a jmenováním nové národní agentury, jak jej přijala Komise, nastane přechodné období, odpovídá vnitrostátní orgán během tohoto období za všechny povinnosti národní agentury stanovené v tomto nařízení a za všechny její nesplněné smluvní závazky vůči příjemcům programu a Komisi.

14.Pokud národní agentura ukončí svoji činnost nebo přestane existovat a v důsledku odstoupení třetí země z programu není jmenována žádná nová národní agentura, je vnitrostátní orgán v zásadě odpovědný za všechny povinnosti národní agentury a za splnění a uzavření všech zbývajících smluvních závazků vůči příjemcům programu a Komisi.

15.Na žádost Komise určí vnitrostátní orgán instituce nebo organizace či druhy takových institucí a organizací způsobilých pro účast na akcích programu v jeho územní působnosti.

16.Vnitrostátní orgán podporuje a usnadňuje účinnou synergii a doplňkovost s jinými unijními, vnitrostátními nebo regionálními fondy nebo programy.

17.Vnitrostátní orgán zajistí, aby byla přijata veškerá nezbytná a vhodná opatření k odstranění veškerých právních a správních překážek řádného fungování programu, včetně opatření zaměřených na sjednocení postavení účastníků programu s postavením ostatních státních příslušníků ve stejné situaci nebo na řešení obtíží při získávání víz nebo povolení k pobytu.

Článek 19

Národní agentura

1.Národní agentura musí:

a)být subjektem ve smyslu čl. 62 odst. 1 písm. c) bodu v) nebo vi) nařízení (EU, Euratom) 2024/2509 a řídit se právem dotčeného členského státu nebo třetí země přidružené k programu;

b)mít přiměřené kapacity pro řízení, zaměstnance a infrastrukturu k uspokojivému plnění svých úkolů, přičemž zajišťuje účinné a efektivní řízení programu a řádnou správu finančních prostředků Unie;

c)mít provozní a právní prostředky k uplatňování správních a smluvních pravidel a pravidel finančního řízení stanovených na úrovni Unie;

d)disponovat odbornými znalostmi potřebnými k účinnému provádění akcí ve všech odvětvích programu, na něž dostává příspěvek Unie;

e)vyžaduje-li to Komise, nabízet přiměřené finanční záruky, pokud možno poskytnuté orgánem veřejné moci, které odpovídají míře prostředků Unie, jež bude spravovat.

2.Národní agentura náležitě plánuje své úkoly pro provádění příslušných akcí stanovených v pracovním programu uvedeném v článku 15 a v příslušných dohodách s Komisí, jakož i pro informační a komunikační činnosti a šíření výsledků uvedené v čl. 16 odst. 2.

3.Národní agentura řídí všechny fáze životního cyklu projektu u akcí programu, za které odpovídá, v souladu s čl. 62 odst. 1 písm. c) nařízení (EU, Euratom) 2024/2509 a příslušnými dohodami s Komisí.

4.Národní agentura poskytuje grantovou podporu příjemcům ve smyslu čl. 2 bodu 5 nařízení (EU, Euratom) 2024/2509 prostřednictvím grantových dohod, jak pro dotčenou akci programu specifikuje Komise.

5.Národní agentura nesmí bez předchozího písemného povolení vnitrostátního orgánu a Komise na žádnou třetí osobu přenést žádný úkol týkající se programu nebo plnění rozpočtu, kterým byla pověřena. Národní agentura zůstává plně odpovědná za veškeré úkoly, kterými pověřila třetí osobu.

6.Národní agentura každoročně předloží svému vnitrostátnímu orgánu a Komisi prohlášení řídícího subjektu, zprávu a další dokumenty požadované v souladu s článkem 158 nařízení (EU, Euratom) 2024/2509.

7.Národní agentura včas provede připomínky, které jí Komise předloží na základě analýzy ročního prohlášení a zprávy řídícího subjektu a stanoviska nezávislého auditora k němu.

Článek 20

Evropská komise

1.S ohledem na požadavky na národní agentury týkající se shody uvedené v čl. 18 odst. 4 Komise přezkoumá vnitrostátní systémy řízení a kontrol, zejména na základě předběžného posouzení shody předloženého vnitrostátním orgánem, ročního prohlášení řídícího subjektu národní agentury a stanoviska nezávislého auditora k němu a roční zprávy vnitrostátního orgánu podle čl. 18 odst. 9.

2.Na základě předběžného posouzení uvedeného v čl. 18 odst. 4 Komise přijme, podmíněně přijme nebo odmítne určení národní agentury. Komise naváže s národní agenturou smluvní vztah až poté, co přijala předběžné posouzení jako uspokojivé, nebo po přijetí vhodných opatření v oblasti dohledu v souladu s čl. 157 odst. 5 nařízení (EU, Euratom) 2024/2509. V případě podmíněného přijetí může Komise uplatnit na svůj smluvní vztah s národní agenturou přiměřená preventivní opatření. Pokud národní agentura přestane splňovat minimální požadavky, může Komise pozastavit svůj smluvní vztah s národní agenturou, dokud nebudou přijata nápravná opatření k zajištění souladu, a v opačném případě může požádat vnitrostátní orgán, aby zrušil mandát národní agentury a jmenoval novou, s výhradou kladného předběžného posouzení.

3.Komise poskytuje vnitrostátním orgánům a národním agenturám příslušné informace a pokyny, aby zajistila jednotné a kvalitní provádění a řízení programu. Zejména stanoví opatření pro plánování, řízení projektů a podávání zpráv a zajistí, aby se tato opatření řídila jednoduchými postupy.

4.Komise poskytne národní agentuře finanční prostředky v rámci programu až poté, co schválí její plánovací dokumenty v souladu s čl. 19 odst. 2.

5.Komise národní agentuře v rámci programu poskytne tyto finanční prostředky:

a)příspěvek na grantovou podporu pro akce programu, jejichž řízením je národní agentura pověřena;

b)příspěvek na podporu řídících úkolů národní agentury v rámci programu;

c)je-li to relevantní, dodatečný příspěvek na akce podle čl. 7 písm. a) a b).

6.Komise sdělí vnitrostátnímu orgánu a národní agentuře výsledek své analýzy a připomínky k roční zprávě a prohlášení řídícího subjektu podle čl. 18 odst. 9 a čl. 19 odst. 6 a ke stanovisku auditora podle čl. 21 odst. 2.

7.Není-li pro Komisi roční prohlášení řídícího subjektu nebo stanovisko nezávislého auditora k němu přijatelné, nebo reaguje-li národní agentura na připomínky Komise neuspokojivě, může Komise přijmout předběžná či nápravná opatření nezbytná k ochraně finančních zájmů Unie v souladu s článkem 132 nařízení (EU, Euratom) 2024/2509.

8.Komise podporuje a udržuje aktivní dialog a spolupráci s národními agenturami a vnitrostátními orgány a mezi nimi, včetně výměny a předávání osvědčených postupů, s cílem zlepšit a zajistit konzistentní provádění a řízení programu. Zajistí rovněž, aby byly vytvořeny vhodné podmínky pro účinnou výměnu informací mezi orgány Unie, národními agenturami nebo jinými orgány a subjekty, které program provádějí.

9.Komise dodá nezbytné systémy informačních technologií na podporu provádění cílů programu stanovených v článku 3, včetně systémů pro nepřímé řízení.

Článek 21

Nezávislý auditor

1.Nezávislý auditor:

a)musí mít nezbytnou odbornou způsobilost k provádění auditů ve veřejném sektoru;

b)musí zajistit, aby byly při jeho auditní činnosti zohledněny mezinárodně uznávané auditorské standardy;

c)nesmí být ve střetu zájmů s ohledem na právní subjekt, jehož je národní agentura součástí; zejména musí být na tomto subjektu funkčně nezávislý.

2.Nezávislý auditor vydává stanovisko k ročnímu prohlášení řídícího subjektu podle čl. 158 odst. 1 nařízení (EU, Euratom) 2024/2509. Tvoří základ celkové jistoty v souladu s článkem 127 nařízení (EU, Euratom) 2024/2509.

3.Nezávislý auditor poskytne Komisi a jejím zástupcům a Účetnímu dvoru plný přístup ke všem dokumentům a zprávám, na jejichž základě vydal své auditní stanovisko k ročnímu prohlášení řídícího subjektu národní agentury.

Článek 22

Zásady kontrolního systému

1.Komise odpovídá za kontrolní šetření týkající se akcí a činností programu řízených národními agenturami. Komise stanoví minimální požadavky na kontroly prováděné národní agenturou a nezávislým auditorem.

2.Národní agentura odpovídá za primární kontroly příjemců grantů na akce, které řídí, jak je stanoveno v pracovních programech uvedených v článku 15. Tyto kontroly musí poskytovat dostatečné záruky, že udělené granty jsou využívány tak, jak bylo zamýšleno, a v souladu s platnými pravidly Unie.

3.Pokud jde o finanční prostředky z programu převedené národním agenturám, Komise zajistí řádnou koordinaci svých kontrol s vnitrostátními orgány a národními agenturami na základě zásady jednotného auditu a analýzy rizik.

KAPITOLA IX

PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 23

Zrušení

Nařízení (EU) 2021/817 a (EU) 2021/888 se zrušují s účinkem ode dne 1. ledna 2028.

Článek 24

Přechodná ustanovení

1.Tímto nařízením není dotčeno pokračování ani změna příslušných akcí podle nařízení (EU) 2021/817 a (EU) 2021/888, která se na tyto akce použijí až do jejich ukončení

2.Finanční krytí tohoto programu může rovněž zahrnovat výdaje na technickou a administrativní pomoc nezbytné pro zajištění přechodu mezi programem a opatřeními přijatými podle nařízení (EU) 2021/817 a (EU) 2021/888.

3.Členské státy zajistí na vnitrostátní úrovni hladký přechod mezi akcemi prováděnými podle nařízení (EU) 2021/817 a (EU) 2021/888 a akcemi, které mají být uskutečňovány podle tohoto programu.

Článek 25

Vstup v platnost a použitelnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne 1. ledna 2028.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne

LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ A DIGITÁLNÍ VÝKAZ

1.RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU3

1.1.Název návrhu/podnětu3

1.2.Příslušné oblasti politik3

1.3.Cíle3

1.3.1.Obecné cíle3

1.3.2.Specifické cíle3

1.3.3.Očekávané výsledky a dopady3

1.3.4.Ukazatele výkonnosti3

1.4.Návrh/podnět se týká:4

1.5.Odůvodnění návrhu/podnětu4

1.5.1.Potřeby, které mají být uspokojeny v krátkodobém nebo dlouhodobém horizontu, včetně podrobného harmonogramu pro zahajovací fázi provádění podnětu4

1.5.2.Přidaná hodnota ze zapojení EU (může být důsledkem různých faktorů, např. přínosů z koordinace, právní jistoty, vyšší účinnosti nebo doplňkovosti). Pro účely tohoto oddílu se „přidanou hodnotou ze zapojení EU“ rozumí hodnota plynoucí z akce Unie, jež doplňuje hodnotu, která by jinak vznikla činností samotných členských států.4

1.5.3.Závěry vyvozené z podobných zkušeností v minulosti4

1.5.4.Slučitelnost s víceletým finančním rámcem a možné synergie s dalšími vhodnými nástroji5

1.5.5.Posouzení různých dostupných možností financování, včetně prostoru pro přerozdělení prostředků5

1.6.Doba trvání návrhu/podnětu a jeho finančního dopadu6

1.7.Předpokládaný způsob plnění rozpočtu6

2.SPRÁVNÍ OPATŘENÍ8

2.1.Pravidla pro sledování a podávání zpráv8

2.2.Systémy řízení a kontroly8

2.2.1.Odůvodnění navrhovaných způsobů plnění rozpočtu, mechanismů provádění financování, způsobů plateb a kontrolní strategie8

2.2.2.Informace o zjištěných rizicích a systémech vnitřní kontroly zřízených k jejich zmírnění8

2.2.3.Odhad a odůvodnění nákladové efektivnosti kontrol (poměr mezi náklady na kontroly a hodnotou souvisejících spravovaných finančních prostředků) a posouzení očekávané míry rizika výskytu chyb (při platbě a při uzávěrce)8

2.3.Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí9

3.ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU10

3.1.Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové položky10

3.2.Odhadovaný finanční dopad návrhu na prostředky12

3.2.1.Odhadovaný souhrnný dopad na operační prostředky12

3.2.1.1.Prostředky ze schváleného rozpočtu12

3.2.1.2.Prostředky z vnějších účelově vázaných příjmů17

3.2.2.Odhadovaný výstup financovaný z operačních prostředků22

3.2.3.Odhadovaný souhrnný dopad na správní prostředky24

3.2.3.1. Prostředky ze schváleného rozpočtu24

3.2.3.2.Prostředky z vnějších účelově vázaných příjmů24

3.2.3.3.Prostředky celkem24

3.2.4.Odhadované potřeby v oblasti lidských zdrojů25

3.2.4.1.Financované ze schváleného rozpočtu25

3.2.4.2.Financované z vnějších účelově vázaných příjmů26

3.2.4.3.Potřeby v oblasti lidských zdrojů celkem26

3.2.5.Odhadovaný dopad na investice související s digitálními technologiemi28

3.2.6.Slučitelnost se stávajícím víceletým finančním rámcem28

3.2.7.Příspěvky třetích stran28

3.3.Odhadovaný dopad na příjmy29

4.Digitální rozměr29

4.1.Požadavky digitálního významu30

4.2.Data30

4.3.Digitální řešení31

4.4.Posouzení interoperability31

4.5.Opatření na podporu digitálního provádění32

1.RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU 

1.1.Název návrhu/podnětu

Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zavádí program Erasmus+ na období 2028–2034

1.2.Příslušné oblasti politik 

Vzdělávání a odborná příprava, mládež a sport

1.3.Cíle

1.3.1.Obecné cíle

Obecným cílem programu je přispět k odolné, konkurenceschopné a soudržné Evropě podporou vysoce kvalitního celoživotního učení, zlepšováním dovedností a kompetencí pro život a pracovní místa pro všechny a zároveň podporou hodnot Unie, demokratické a společenské účasti, solidarity, sociálního začlenění a rovných příležitostí v EU i mimo ni. Program je klíčovým nástrojem k budování unie dovedností a rozvoji Evropského prostoru vzdělávání a pro podporu provádění evropské strategické spolupráce v oblasti vzdělávání a odborné přípravy, včetně jejích základních odvětvových agend.

Program podpoří spolupráci v oblasti politiky mládeže a dále rozvine evropský rozměr sportu. Cílem je podpořit inkluzivnější, jednotnější a silnější Evropu posílením postavení mladých lidí, upevněním komunitních vazeb a podporou solidarity prostřednictvím smysluplné angažovanosti a spolupráce. Sport hraje zásadní roli jako hnací síla sociálního začlenění, zdraví, vzdělávání a rozvoje komunity. Investicemi do mládeže, dobrovolnictví a sportu se program snaží budovat silnější a propojenější společnosti, podporovat občanskou a demokratickou angažovanost a přispívat k sociální soudržnosti na všech úrovních.

1.3.2.Specifické cíle

Program má tyto specifické cíle:

a)podporovat zlepšování vzdělání, dovedností a kompetencí se zvláštním ohledem na jejich význam pro trh práce, jakož i na profesní rozvoj a osobní růst jednotlivce a na jejich přínos pro konkurenceschopnou, udržitelnou a soudržnou společnost;

b)pěstovat smysl pro evropskou identitu a aktivní občanství, posílit solidaritu a aktivní účast ve společnosti a demokracii, což povede k pozitivním společenským dopadům, větší odolnosti a lepší schopnosti předvídat rizika různé povahy, předcházet jim a reagovat na ně;

c)podporovat kvalitu, začleňování, spravedlnost, udržitelnost, kreativitu, inovace, excelenci a přeshraniční spolupráci, posilovat atraktivitu a konkurenceschopnost Evropy v celosvětovém měřítku, a to ve všech oblastech vzdělávání a odborné přípravy, mládeže a sportu;

d)zapojit mladé lidi a umožnit jim získat a rozvíjet profesní a osobní kompetence, aktivně se zapojit do společnosti a demokracie a propojit je s evropským projektem;

e)podporovat rozvoj politiky, včetně oběhu dovedností, urychlení reforem a modernizace na úrovni systémů ve všech oblastech vzdělávání a odborné přípravy, mládeže a sportu, a zajistit tak jejich větší účinnost, odolnost a inkluzivnost;

f)poskytnout mladým lidem snadno dostupné příležitosti k zapojení do solidárních a humanitárních činností, které vedou k pozitivním společenským změnám v Unii i mimo ni (prostřednictvím zřízení Evropského dobrovolnického sboru humanitární pomoci), a zároveň zlepšit a náležitě validovat jejich schopnosti a usnadnit jejich trvalou angažovanost jako aktivních občanů;

g)prosazovat evropský model sportu prostřednictvím investic do sportu na základní úrovni, zejména do dobrovolných činností, zajištění dostupnosti, podpory účasti, ochrany integrity, podpory řádné správy a posílení sociální, vzdělávací a komunitní role sportu prostřednictvím opatření, která se zaměřují na budování spravedlivého, inkluzivního a udržitelného sportovního systému v celé Evropě.

1.3.3.Očekávané výsledky a dopady

Upřesněte účinky, které by návrh/podnět měl mít na příjemce / cílové skupiny.

·Zlepšení dovedností a kompetencí účastníků pro zaměstnání a pro život

·Zvýšení kvality, začlenění, udržitelnosti, inovací, excelence a přeshraniční spolupráce organizací působících v oblasti vzdělávání a odborné přípravy, mládeže a sportu

·Urychlení reforem a modernizace na úrovni systému

·Zvýšení aktivní účasti, posílení solidarity a evropského pocitu sounáležitosti mezi účastníky

1.3.4.Ukazatele výkonnosti

Upřesněte ukazatele pro sledování pokroku a dosažených výsledků.

Ukazatele výstupů a výsledků pro účely sledování pokroku a výsledků dosažených v rámci tohoto programu budou odpovídat společným ukazatelům stanoveným v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) [XXX]* [výkonnostní rámec pro rozpočet].

1.4.Návrh/podnět se týká: 

nové akce 

 nové akce následující po pilotním projektu / přípravné akci 56  

☒ prodloužení stávající akce 

 sloučení jedné či více akcí v jinou/novou akci nebo přesměrování jedné či více akcí na jinou/novou akci

1.5.Odůvodnění návrhu/podnětu 

1.5.1.Potřeby, které mají být uspokojeny v krátkodobém nebo dlouhodobém horizontu, včetně podrobného harmonogramu pro zahajovací fázi provádění podnětu

Cílem programu je nabídnout vzdělávací příležitosti pro všechny, zejména v podobě vzdělávací mobility, dobrovolnictví a stipendií, které přispějí ke zlepšení dovedností a klíčových kompetencí pro život a zaměstnání pro všechny a podpoří společenskou angažovanost, občanské vzdělávání, solidaritu a sociální začlenění. Program rovněž zřizuje Evropský dobrovolnický sbor humanitární pomoci. Program bude také podporovat budování kapacit prostřednictvím spolupráce mezi zúčastněnými stranami na organizační úrovni a rozvoj politiky s cílem přispět k vysoce kvalitnímu celoživotnímu učení, podpořit začleňování, excelenci a inovace v oblasti vzdělávání, odborné přípravy, mládeže a sportu.

S výhradou vstupu v platnost jeho základního aktu se plánuje, že program bude prováděn od 1. ledna 2028 po dobu sedmi let.

1.5.2.Přidaná hodnota ze zapojení EU (může být důsledkem různých faktorů, např. přínosů z koordinace, právní jistoty, vyšší účinnosti nebo doplňkovosti). Pro účely tohoto oddílu se „přidanou hodnotou ze zapojení EU“ rozumí hodnota plynoucí z akce Unie, jež doplňuje hodnotu, která by jinak vznikla činností samotných členských států.

Ačkoli členské státy zůstávají odpovědné za obsah a organizaci svých politik v daných oblastech, zjištěné problémy jsou společné všem členským státům nebo mají významný nadnárodní rozměr, což v zájmu účinného postupu vyžaduje řešení, koordinaci a podporu na úrovni EU. Akce EU mohou usnadnit spolupráci, budování kapacit a vzájemné učení, jakož i přeshraniční činnosti, a v konečném důsledku optimalizovat potenciál dotčených odvětví, a to i v rámci vnějších akcí EU.

Cílem programu je posílit nadnárodní mobilitu a spolupráci při budování kapacit a podpořit rozvoj politik s evropským rozměrem. Vzhledem k nadnárodní povaze, velkému objemu a širokému zeměpisnému rozsahu podporovaných činností, jakož i jejich silnému mezinárodnímu rozměru však nemohou členské státy těchto cílů náležitě dosáhnout samostatně. Například přeshraniční vzdělávací mobilitu nebo dobrovolnickou činnost je složitější organizovat na bilaterální bázi a pro jednotlivé členské státy je obtížné je zpřístupnit všem. Hodnocení programu Erasmus+ v polovině období ukázalo, že jednotlivé iniciativy organizací v oblasti vzdělávání a odborné přípravy, mládeže a sportu nebo členských států jsou sice na vnitrostátní úrovni účinné, ale nemají potřebný rozsah a objem, aby dosáhly celoevropského dopadu. Souhrnné pokrytí prostřednictvím iniciativ v jednotlivých zemích a meziodvětvových iniciativ je navíc ve srovnání se současným programem Erasmus+ stále omezené. Podobně i výsledky hodnocení Evropského sboru solidarity potvrzují, že Evropský sbor solidarity hraje zásadní roli a v některých zemích je jedinou alternativou pro dobrovolnické a solidární činnosti.

Rozšířením působnosti programu na dobrovolnické činnosti, včetně dobrovolnictví na podporu operací humanitární pomoci, nabídne Erasmus+ mladým lidem v celé Unii, včetně venkovských a odlehlých oblastí, i v zahraničí jednotné přístupové místo k příležitostem v EU. Tyto činnosti jsou v současné době dostupné pouze prostřednictvím různých programů. Erasmus+ tedy zajistí, aby měli všichni zainteresovaní mladí zájemci z celé EU rovné příležitosti zapojit se do širší škály činností a možnost snadněji se k nim dostat. Program rovněž zřizuje Evropský dobrovolnický sbor humanitární pomoci, což je závazek vyplývající ze Smlouvy.

Přidanou hodnotu financování EU v oblastech politiky, na které se program vztahuje, široce uznali respondenti otevřené veřejné konzultace, kterou Komise vedla k novému víceletému finančnímu rámci, a naprostá většina z nich zdůraznila jeho význam.

Program přispěje ke zvýšení úrovně základních dovedností a zvýšení počtu kvalifikovaných odborníků, a to i v klíčových strategických odvětvích pro konkurenceschopnost EU. Pomůže rozvíjet, přilákat a udržet talenty, včetně těch ze třetích zemí. Budování kapacit a nadnárodní spolupráce podporované programem podpoří díky sdílení odborných znalostí a zdrojů inovace, zvýší kvalitu výuky a pomůže řešit nedostatek kvalifikovaných pracovníků a talentů v Evropě v klíčových odvětvích a oblastech, včetně oblasti STEM a souběžné transformace, čímž se Evropa stane atraktivnější vzdělávací destinací pro talenty z celého světa.

Iniciativa spojí lidi z různých prostředí a zemí a podpoří je v zapojení do dobrovolnických činností, což jim umožní prožít období v zahraničí, usnadní mezikulturní porozumění, podpoří společnou identitu a uznání hodnot, jako je demokracie, svoboda a lidská práva. Například hodnocení programu Erasmus+ a Evropského sboru solidarity v polovině období zdůrazňují jejich významný dopad na posilování pocitu evropské identity a sounáležitosti, zvyšování povědomí o společných hodnotách EU a v případě programu Erasmus+ na rozvoj znalostí pro evropskou integraci. Tím, že program podporuje vytváření a budování dlouhodobých sítí jednotlivců a organizací, umožní zakořenění evropské identity a hodnot EU.

Program podpoří rozvoj, transfer a provádění inovativních a vysoce kvalitních postupů v oblasti vzdělávání, odborné přípravy, mládeže a sportu a zvýší schopnost organizací pracovat na mezinárodní úrovni. Program podpoří posílenou spolupráci se soukromým sektorem a inovačními ekosystémy a zvýší investice do dovedností, které jsou zásadní pro konkurenceschopnost, odolnost, připravenost a sociální soudržnost EU. Bude také hnací silou politického pokroku a systémového dopadu, zejména tím, že bude sloužit jako testovací platforma pro přístupy, které budou následně inspirovat vnitrostátní/regionální systémy. Podporou vzájemného obohacování mezi zeměmi pomůže program členským státům dosáhnout pokroku a modernizovat jejich systémy a politiky.

Kromě toho bude program zahrnovat opatření na rozšíření přístupu pro menší subjekty, podporovat flexibilní formáty a poskytovat místním a nově zapojeným organizacím přístup k finančním prostředkům Unie a příležitost k získání zkušeností v oblasti nadnárodní spolupráce. Bude mít také silný rozměr začleňování a rozmanitosti a bude podporovat rozvoj dovedností pro zaměstnání a život, zejména v případě osob s omezenými příležitostmi.

1.5.3.Závěry vyvozené z podobných zkušeností v minulosti

Návrh vychází z dlouholetých zkušeností s předchozími programy v oblasti vzdělávání a odborné přípravy, mládeže, sportu a dobrovolnictví.

Z hodnocení programu Erasmus+ a Evropského sboru solidarity v polovině období vyplývá, že oba programy přinášejí silnou evropskou přidanou hodnotu pro jednotlivce, organizace a politiku, a to i v mezinárodním rozměru, což je výsledek, kterého nelze dosáhnout jen na vnitrostátní úrovni.

Ze závěrečného hodnocení programu na období 2014–2020 a průběžného hodnocení programu na období 2021–2027 vyplynulo, že program Erasmus+ dosahuje dobrých výsledků ve všech klíčových hodnotících kritériích a účinně plní své cíle. Obě generace programu se osvědčily při vytváření silné evropské přidané hodnoty a v oblastech vzdělávání, odborné přípravy, mládeže a sportu hrají klíčovou roli. Erasmus+ výrazně překračuje možnosti, kterých by mohly jednotlivé země dosáhnout na vnitrostátní nebo mezinárodní úrovni. Jeho přínos spočívá v možnostech, které poskytuje pro osobní, vzdělávací a profesní rozvoj studentů a zaměstnanců, pro přeshraniční spolupráci organizací a pro rozvoj politiky v oblasti vzdělávání a odborné přípravy, mládeže a sportu, což pro účastníky programu přináší významné výhody ve srovnání s těmi, kteří se ho neúčastní.

Závěrečné hodnocení programu na období 2018–2020 a průběžné hodnocení programu Evropský sbor solidarity na období 2021–2027 57 přineslo zjištění, že Evropský sbor solidarity dosahuje dobrých výsledků ve všech pěti hodnotících kritériích (relevance, účinnost, účelnost, soudržnost, přidaná hodnota EU). Evropský sbor solidarity řeší zásadní potřeby evropské společnosti zejména tím, že podporuje občanskou účast, začleňování a rozmanitost. Program posiluje pocit sounáležitosti, oživuje místní iniciativy a prosazuje širší globální perspektivu. Účast přispívá ke zlepšení osobních, profesních a studijních dovedností a sociálního a občanského povědomí.

Obě hodnocení zároveň poukazují na některé oblasti, které je třeba z hlediska koncepce zlepšit. Patří mezi ně rozšíření dosahu programů, usnadnění přístupu, zjednodušení řízení, zlepšení monitorování, posílení synergií a zamezení překrývání s jinými programy a zvýšení flexibility při řešení nových výzev. Například při hodnocení programu Erasmus+ bylo zjištěno, že se aktivity participace mládeže v rámci programu Erasmus+ a projekty solidarity financované v rámci sboru do určité míry překrývají, přičemž v obou případech se jedná o podporu iniciativ vedených mládeží a prováděných neformálními skupinami mladých lidí.

1.5.4.Slučitelnost s víceletým finančním rámcem a možné synergie s dalšími vhodnými nástroji

Program je jedním z nástrojů financování v rámci víceletého finančního rámce na období 2028–2034 a vyznačuje se vysokou mírou soudržnosti a doplňkovosti s ostatními klíčovými prioritami a režimy financování EU.

Program doplní a posílí opatření financovaná prostřednictvím vnějších akcí Unie s cílem přilákat a udržet světové talenty, posílit vliv a atraktivitu EU na světové scéně a přispět k připravenosti kandidátských zemí a potenciálních kandidátů, mimo jiné podporou mezilidských kontaktů a spolupráce se třetími zeměmi.

Program se významně doplňuje s nadnárodní spoluprací, kterou usnadňuje přímé a nepřímé řízení, a s intervencemi na vnitrostátní a regionální úrovni, které jsou podporovány z vnitrostátních finančních prostředků. Nadnárodní část v rámci přímého a nepřímého řízení poskytuje sdílené učení, vytváření sítí a sdružování zdrojů v oblasti vzdělávání a odborné přípravy, mládeže a sportu, podporuje rozvoj kvalitních výukových postupů, vytváření sítí a modernizaci, kterých nelze dosáhnout pouze prostřednictvím vnitrostátních intervencí, zatímco předem přidělené vnitrostátní rozpočty podporují zejména rozsáhlé strukturální intervence zaměřené na řešení socioekonomických a územních rozdílů, mimo jiné ve venkovských a odlehlých oblastech, jako je poskytování infrastruktury, vybavení a služeb v oblasti vzdělávání a odborné přípravy, podpora zvyšování kvalifikace znevýhodněných skupin nebo podpora zaměstnanosti a podnikání prostřednictvím odborné přípravy a zahájení reforem.

Mezi programem Erasmus+ a Evropským fondem pro konkurenceschopnost existují silné vazby a je zapotřebí využít synergií k prolomení bariér mezi vzděláváním, výzkumem a inovacemi a trhem práce (a do jisté míry i neformálním a informálním učením), což v konečném důsledku přispěje ke zvýšení konkurenceschopnosti. Vzdělávání například přispívá k rozvoji výzkumu a inovací a umožňuje transfer znalostí a technologií z akademické sféry do průmyslu a podniků, a proto může také podporovat strategie inteligentní specializace. Rozšiřování a transfer úspěšných postupů ze vzdělávací oblasti do oblasti výzkumu nebo průmyslu by mohly usnadnit právní předpisy a prováděcí mechanismy zajišťující tok znalostí mezi odvětvími s jasnými vzájemnými vazbami.

V souladu se Strategií unie připravenosti program Erasmus+ rovněž podporuje připravenost, odolnost, účast na demokratickém životě a občanskou angažovanost prostřednictvím přístupu zdola nahoru, přičemž podporuje organizace a instituce, aby podávaly žádosti o financování a podporovaly digitální a mediální gramotnost, kritické myšlení, angažovanost a výchovu k demokratickému občanství. Dobrovolnictví je také zásadní pro podporu kultury připravenosti a odolnosti společnosti. Program je rovněž úzce propojen s nástrojem EU, který přispívá k ochraně základních práv a demokracie, médií a kultury, a doplňuje ho.

Tyto programy jsou sice podporovány z odlišných nástrojů s nezávislými způsoby fungování, různými intervenčními logikami, způsoby řízení a strukturou, avšak jejich interakce může mít sbližující účinky. Proto budou hledány možnosti pro synergie tam, kde je to možné a kde to přinese další přidanou hodnotu.

1.5.5.Posouzení různých dostupných možností financování, včetně prostoru pro přerozdělení prostředků

1.6.Doba trvání návrhu/podnětu a jeho finančního dopadu

·Časově omezená doba trvání

·s platností od 1. ledna 2028 do 31. prosince 2034,

·finanční dopad od roku 2028 do roku 2034 u prostředků na závazky a od roku 2028 do roku 2034 u prostředků na platby.

1.7.Předpokládaný způsob plnění rozpočtu 58   

·Přímé řízení Komisí

üprostřednictvím jejích útvarů, včetně jejích zaměstnanců v delegacích Unie,

üprostřednictvím výkonných agentur.

 Sdílené řízení s členskými státy

·Nepřímé řízení, při kterém jsou úkoly souvisejícími s plněním rozpočtu pověřeny:

ütřetí země nebo subjekty určené těmito zeměmi,

– mezinárodní organizace a jejich agentury (upřesněte),

– Evropská investiční banka a Evropský investiční fond,

– subjekty uvedené v článcích 70 a 71 finančního nařízení,

üveřejnoprávní subjekty,

üsoukromoprávní subjekty pověřené výkonem veřejné služby v rozsahu, v jakém jim byly poskytnuty dostatečné finanční záruky,

– soukromoprávní subjekty členského státu pověřené uskutečňováním partnerství veřejného a soukromého sektoru, kterým byly poskytnuty dostatečné finanční záruky,

– subjekty nebo osoby pověřené prováděním specifických akcí v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky podle hlavy V Smlouvy o Evropské unii a určené v příslušném základním právním aktu,

–subjekty usazené v členském státě, které se řídí soukromým právem členského státu nebo právem Unie a které mohou být v souladu s odvětvovými pravidly pověřeny vynakládáním finančních prostředků Unie nebo využíváním rozpočtových záruk Unie, pokud jsou tyto subjekty ovládány veřejnoprávními subjekty nebo soukromoprávními subjekty pověřenými výkonem veřejné služby a byly jim poskytnuty dostatečné finanční záruky ve formě společné a nerozdílné odpovědnosti kontrolních subjektů nebo rovnocenné finanční záruky, jež mohou být pro každou akci omezeny na maximální výši podpory Unie.

Poznámky

Program bude prováděn prostřednictvím kombinace přímých a nepřímých způsobů řízení, což je přístup, který se osvědčil v předchozích víceletých finančních rámcích a který byl v hodnocení programu Erasmus+ v polovině období potvrzen jako klíčový faktor účinnosti programu.

2.SPRÁVNÍ OPATŘENÍ 

2.1.Pravidla pro sledování a podávání zpráv 

Pravidla pro sledování, podávání zpráv a hodnocení tohoto programu se budou řídit požadavky stanovenými v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) [XXX]* [výkonnostní rámec pro rozpočet].

Komise zveřejní zprávu o provádění budoucího programu Erasmus+ nejpozději čtyři roky po zahájení jeho provádění, aby zhodnotila pokrok dosažený při plnění jeho cílů.

Komise provede zpětné hodnocení v souladu s čl. 34 odst. 3 nařízení (EU, Euratom) 2024/2509 nejpozději tři roky po skončení programového období budoucího programu Erasmus+.

Cílem je využívat stávající opatření v co nejvyšší míře a zjednodušit, racionalizovat a snížit administrativní zátěž účastníků (jednotlivců a organizací) a současně zajistit, aby byly shromažďovány dostatečné informace, aby bylo možné zhodnotit výsledky programu a zaručit odpovědnost. V důsledku toho budou pravidla pro sledování a podávání zpráv systematicky stanovena s ohledem na jejich účinnost a nákladovou efektivitu na základě zkušeností získaných při provádění současného programu, aniž by byly ohroženy údaje potřebné pro účely hodnocení.

2.2.Systémy řízení a kontroly 

2.2.1.Odůvodnění navrhovaných způsobů plnění rozpočtu, mechanismů provádění financování, způsobů plateb a kontrolní strategie

Navrhovaná pokračující kombinace způsobů řízení programu (přímého a nepřímého) vychází z pozitivních zkušeností s prováděním současného programu Erasmus+, který v průběhu po sobě jdoucích programových období vykazoval trvale pozitivní výsledky. Vychází z existujících struktur v souladu se zásadami subsidiarity, proporcionality a účinnosti. Zachování osvědčených způsobů umožní soustředit se na provádění a výkonnost, zajistit prokázané zvýšení efektivity a zároveň minimalizovat administrativní zátěž. Obecný princip by zůstal zachován: obecně se nebude poskytovat přímá podpora jednotlivým příjemcům; podpora bude nadále probíhat prostřednictvím zúčastněných organizací, která je rozdělí jednotlivým účastníkům vzdělávání nebo odborníkům. Nepřímé řízení prostřednictvím národních agentur bylo v několika po sobě jdoucích hodnoceních potvrzeno jako nejefektivnější způsob řízení projektů mobility a spolupráce zaměřených na budování kapacit ve všech zúčastněných zemích. Přímé řízení je naopak účinné v průřezových akcích na evropské úrovni díky úsporám z rozsahu a schopnosti výkonné agentury EACEA řídit akce prostřednictvím institucionálních nástrojů a postupů.

2.2.2.Informace o zjištěných rizicích a systémech vnitřní kontroly zřízených k jejich zmírnění

Rizika zjištěná při provádění současných programů spadají především do těchto kategorií:

·Chyby vyplývající z toho, že příjemci postrádají zkušenost s pravidly. Toto riziko lze do značné míry zmírnit použitím zjednodušených nákladů (jednorázové částky, paušální platby a stupnice jednotkových nákladů), jak to umožňuje finanční nařízení.

·Spolehlivost řídicího řetězce a údržba auditní stopy. Navrhovaný program by byl nadále řízen národními agenturami, které podléhají kontrolním šetřením prováděným nezávislým auditorským subjektem, jak je stanoveno ve finančním nařízení, jakož i operativním a správním kontrolám ze strany vnitrostátních orgánů. Rámec kontroly, který zmírňuje tato rizika, je velmi dobře zaveden.

·Konkrétní cíloví účastníci (např. odvětví mládeže nebo dospělých) nemusí mít potřebnou finanční řídící kapacitu pro správu prostředků Unie a podléhali by dalšímu monitorování a kontrolám založeným na hodnocení rizik. Hlavním zjednodušením pro zmírnění rizik a snížení míry chyb, které vyplývají ze složitosti finančních pravidel, bude i nadále široké využití grantů ve formě jednorázových částek, paušálních plateb a stupnic jednotkových nákladů a zjednodušení formátů akcí, což umožní snadnější dodržování pravidel a zároveň zůstane zachována odpovědnost.

Všechny pověřené subjekty jsou vždy odpovědné za primární úroveň kontrol, aby byla zajištěna ochrana finančních zájmů Unie, zatímco Komise je odpovědná za dohled nad celkovým rámcem. Tento pevný kontrolní systém, který je v současné době zaveden, bude zachován, aby bylo možné kontrolovat využívání finančních prostředků Unie pro akce řízené v rámci nepřímého řízení národními agenturami, jakož i v rámci přímého řízení v souladu s finančním nařízením. Pokud jde o prostředky z programu předané národním agenturám, Komise zajistí řádnou koordinaci svých kontrol s vnitrostátními orgány a národními agenturami na základě zásady jednotného auditu a na základě analýzy založené na rizicích. Zatímco národní agentury budou mít na starosti primární kontroly příjemců, jejich systém vnitřní kontroly a dodržování podmínek i nadále monitorují a dohlížejí na něj členské státy / vnitrostátní orgány a audit tohoto systému provádí nezávislý auditní subjekt. Aby byla zajištěna soudržnost a spolehlivost kontrol na úrovni jednotlivých zemí, bude Komise nadále vydávat často aktualizované pokyny ke kontrole. Kontrolní systém bude nastaven tak, aby byla zajištěna účinnost a nákladová efektivnost kontrol. Dohledem Komise a výkonnostními rámci se zajistí vysoká úroveň sledování a zpětné vazby pro účely formování politiky. Navrhovaný rámec kontroly programu bude doplněn o program Komise pro kontrolní návštěvy, finanční audity a monitorovací a prováděcí návštěvy, a také poradenské činnosti, jako je pořádání konferencí, zahajovacích zasedání, zasedání národních agentur, školení a webinářů.

2.2.3.Odhad a odůvodnění nákladové efektivnosti kontrol (poměr mezi náklady na kontroly a hodnotou souvisejících spravovaných finančních prostředků) a posouzení očekávané míry rizika výskytu chyb (při platbě a při uzávěrce) 

Pokud jde o nákladovou efektivnost, provádí Komise počáteční odhad nákladů na zdroje a vstupy potřebné pro vykonávání kontrol a v rámci možností odhadla jejich přínosy z hlediska počtu chyb a nesrovnalostí, kterým by tyto kontroly zabránily nebo které by se kontrolami zjistily a opravily, ale také z hlediska nevyčíslitelných chyb. Tento přístup zdůrazňuje základní finanční a provozní kontroly kontrolního řetězce.

Kontrolní strategie je založena na jediném integrovaném rámci kontroly za účelem poskytnutí přiměřené jistoty po celou dobu projektového cyklu. Přístup přijatý za účelem posouzení nákladové efektivnosti kontrol vychází z logiky hlavních částí prohlášení o věrohodnosti coby globální strategie dohledu. Komise rozlišuje četnost a intenzitu kontrol – vzhledem k různým rizikovým profilům současných a budoucích operací a nákladové efektivnosti stávajících a alternativních kontrol, zejména jak je uvedeno v pokynech pro provádění programu určených národním agenturám. Výkonné agentury a všechny pověřené subjekty vždy odpovídají za prvostupňové kontroly za účelem ochrany finančních zájmů Unie a Komise odpovídá za dohledové kontroly.

Podle odhadu Komise, který vychází z metodiky uvedené ve výroční zprávě o činnosti za rok 2024, činí celkové náklady na kontrolu 8,21 % spravovaného rozpočtu (bez rozpočtu výkonné agentury), v závislosti na použitém měřítku. Tyto náklady jsou přiměřené a nákladově efektivní vzhledem k pravděpodobnému riziku chyb, pokud by takové kontroly nebyly zavedeny, a k požadavku zajistit chybovost nižší než 2 %. Na základě zkušeností se současným programem Erasmus+ a jeho předchůdci, jejichž míra chybovosti je přibližně 1 % na víceletém základě, je očekávané riziko chyby méně než 2 %.

2.3.Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí 

Kontroly zaměřené na předcházení podvodům a jejich odhalování jsou úzce sladěny s kontrolami, jejichž účelem je zajišťovat legalitu a správnost transakcí (neúmyslné chyby). Komise každoročně přezkoumává všechny zprávy od národních agentur o možném podvodu či nesrovnalostech. Takové případy se dále řeší především na vnitrostátní úrovni, kde národní agentury mají přímý přístup k prostředkům právní nápravy a postoupení případů podvodu. Komise stále více napomáhá kontaktům v přeshraničních případech s Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) a Úřadem evropského veřejného žalobce (EPPO).

Útvary Komise přispívají k probíhajícím šetřením úřadu OLAF a úřadu EPPO a organizují následné kroky po dokončení vyšetřování Evropského úřadu pro boj proti podvodům. Finanční dopad na rozpočet Unie vyplývající z podvodů zjištěných v konečných případových zprávách Evropského úřadu pro boj proti podvodům týkajících se programů s podobnými pravidly financování a zúčastněnými stranami je relativně malý. Případy jsou postoupeny Evropskému úřadu pro boj proti podvodům a případně vyšetřovacímu a disciplinárnímu úřadu (IDOC), avšak významný počet případů je v průběhu roku sledován přímo u národních agentur a vnitrostátních orgánů, kteří mají přímý přístup k příslušným soudním orgánům a subjektů pro boj proti podvodům.

Útvary Komise, které provádějí tuto akci, vyvinuly a provádějí svou vlastní strategii pro boj proti podvodům (AFS) od roku 2014, vypracovanou na základě metodiky poskytnuté Evropským úřadem pro boj proti podvodům. Pravidelně se aktualizuje a v případě potřeby se doplňuje (naposledy v roce 2024) o procesní dokumenty nižší úrovně, které se týkají způsobu postoupení případů a následných opatření, např. v případě vyloučení a odhalení v systému Komise pro včasné odhalování rizik a vylučování hospodářských subjektů (EDES).

Vzhledem k tomu, že rozsah podvodů v rámci programu je nízký a je do značné míry omezen na případy, kdy se podávají žádosti o více projektů nebo kdy vedoucí projektů neplní své povinnosti, jsou platná opatření považována za vhodná a přiměřená.

Vzhledem k míře dopadu, jaký může mít podvod na navrhovaný program, zejména pokud jde o finanční újmu zaznamenanou Evropským úřadem pro boj proti podvodům, zbytkové riziko podvodu neodůvodňuje dodatečná opatření nad rámec opatření zahrnutých ve strategii boje proti podvodům a v korporátních iniciativách jako ARACHNE+ v rámci přepracovaného znění finančního nařízení z roku 2024. Útvary Komise úzce spolupracují s Evropským úřadem pro boj proti podvodům a Úřadem evropského veřejného žalobce a pečlivě sledují probíhající případy. Proto je možné učinit kladný závěr o důvěryhodnosti, pokud jde o riziko podvodu související s navrhovaným programem.

3.ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU 

3.1.Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové položky 

Nové rozpočtové položky, jejichž vytvoření se požaduje

V pořadí okruhů víceletého finančního rámce a rozpočtových položek.

3.2.Odhadovaný finanční dopad návrhu na prostředky 

3.2.1.Odhadovaný souhrnný dopad na operační prostředky 

 Návrh/podnět nevyžaduje využití operačních prostředků.

·Návrh/podnět vyžaduje využití operačních prostředků, jak je vysvětleno dále:

3.2.1.1.Prostředky ze schváleného rozpočtu

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

3.2.2.Odhadovaný výstup financovaný z operačních prostředků (nevyplňovat v případě decentralizovaných agentur)

Prostředky na závazky v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Ukazatele výstupů a výsledků pro účely sledování pokroku a výsledků dosažených v rámci tohoto programu budou odpovídat společným ukazatelům stanoveným v nařízení xxx [nařízení o výkonnostním rámci pro rozpočet].

3.2.3.Odhadovaný souhrnný dopad na správní prostředky 

    Návrh/podnět nevyžaduje využití prostředků správní povahy.

·Návrh/podnět vyžaduje využití prostředků správní povahy, jak je vysvětleno dále:

3.2.3.1. Prostředky ze schváleného rozpočtu

* Prostředky související s ostatními výdaji administrativní povahy (bývalá položka BA) budou stanoveny při zveřejnění finančního krytí.

3.2.4.Odhadované potřeby v oblasti lidských zdrojů 

    Návrh/podnět nevyžaduje využití lidských zdrojů.

·Návrh/podnět vyžaduje využití lidských zdrojů, jak je vysvětleno dále:

3.2.4.1.Financované ze schváleného rozpočtu

Odhad vyjádřete v přepočtu na plné pracovní úvazky (FTE) 63

Zaměstnanci potřební k provedení návrhu (v ekvivalentech plného pracovního úvazku):

Popis úkolů: 

3.2.5.Odhadovaný dopad na investice související s digitálními technologiemi

3.2.6.Slučitelnost se stávajícím víceletým finančním rámcem 

Tato iniciativa je v souladu s návrhem víceletého finančního rámce na období 2028–2034.

Návrh/podnět:

    může být v plném rozsahu financován přerozdělením prostředků v rámci příslušného okruhu víceletého finančního rámce (VFR).

    vyžaduje použití nepřiděleného rozpětí v rámci příslušného okruhu VFR a/nebo použití zvláštních nástrojů definovaných v nařízení o VFR.

    vyžaduje revizi VFR.

3.2.7.Příspěvky třetích stran 

Návrh/podnět:

·nepočítá se spolufinancováním od třetích stran.

    počítá se spolufinancováním od třetích stran podle následujícího odhadu:

prostředky v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

 
3.3.    Odhadovaný dopad na příjmy 

·Návrh/podnět nemá žádný finanční dopad na příjmy.

    Návrh/podnět má tento finanční dopad:

–    na vlastní zdroje

–    na jiné příjmy

–    uveďte, zda je příjem účelově vázán na výdajové položky

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

U účelově vázaných příjmů upřesněte dotčené výdajové rozpočtové položky.

Jiné poznámky (např. způsob/vzorec výpočtu dopadu na příjmy nebo jiné údaje).

4.Digitální rozměr

4.1.Požadavky digitálního významu

4.2.Data

Popis údajů v oblasti působnosti na vysoké úrovni a všechny související normy/specifikace

Soulad s Evropskou strategií pro data

Vysvětlete, jak jsou požadavky sladěny s Evropskou strategií pro data

Soulad se zásadou „pouze jednou“

Vysvětlete, jak byla zohledněna zásada „pouze jednou“ a prověřena možnost opakovaného použití stávajících dat

Vysvětlete, jak jsou nově vytvořená data dohledatelná, přístupná, interoperabilní a opakovaně použitelná a jakým způsobem splňují standardy vysoké kvality

Datové toky

4.3.Digitální řešení

Digitální řešení č. 1 – Platforma pro nepřímé řízení grantů

Digitální řešení č. 2 – Platforma (platformy) na podporu programu

Digitální řešení č. 3 – Programová analytika – platforma pro data a umělou inteligenci

Digitální řešení č. 4 – EUROPASS

4.4.Posouzení interoperability

Digitální veřejná služba č. 1 – Europass