Access to European Union law
<a href="https://eur-lex.europa.eu/content/help/eurlex-content/experimental-features.html" target="_blank">More about the experimental features corner</a>
Choose the experimental features you want to try
EUR-Lex
Access to European Union law

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

You are here
Use quotation marks to search for an "exact phrase". Append an asterisk (*) to a search term to find variations of it (transp*, 32019R*). Use a question mark (?) instead of a single character in your search term to find variations of it (ca?e finds case, cane, care).
Search tips
Need more search options? Use the Advanced search

Document 52025PC0545

Návrh NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY, kterým se stanoví rámec pro sledování rozpočtových výdajů a výkonnost rozpočtu a další horizontální pravidla programů a činností Unie

COM/2025/545 final

V Bruselu dne 16.7.2025

COM(2025) 545 final

2025/0545(COD)

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,

kterým se stanoví rámec pro sledování rozpočtových výdajů a výkonnost rozpočtu a další horizontální pravidla programů a činností Unie

{SEC(2025) 590 final} - {SWD(2025) 590 final} - {SWD(2025) 591 final}


Důvodová zpráva

1.SOUVISLOSTI NÁVRHU

•Odůvodnění a cíle návrhu

Přístup k jasným, spolehlivým a včasným informacím o tom, jak je využíván rozpočet Unie (dále jen „rozpočet“) a čeho je díky jeho podpoře dosaženo, je nezbytný pro transparentnost a odpovědnost a zároveň pro to, aby každé euro bylo vynaloženo efektivně a účelně. To evropským občanům umožňuje lépe zhodnotit vynaložené prostředky, neboť skutečná hodnota rozpočtu spočívá v jeho hmatatelném dopadu v praxi. Tyto údaje také posilují vazbu mezi rozpočtem a politickými prioritami EU, takže mají zásadní význam pro proces rozhodování.

Výkonnostní rámec na období 2021–2027 byl modernizován, stále však existuje prostor pro zlepšení. Současný systém je založen na mozaice pravidel pro jednotlivé programy, která jsou někdy složitá a nekonzistentní. Plyne z toho velká administrativní zátěž pro členské státy, prováděcí partnery i příjemce a ztěžuje to získávání komplexnějšího přehledu o výkonnosti rozpočtu.

Například pravidla pro uplatňování některých horizontálních zásad, jako jsou zásada „významně nepoškozovat“ a zásada genderové rovnosti, nejsou shodná. Při navrhování nového výkonnostního rámce je navíc nutné zohlednit požadavky, které zavedlo nařízení (EU, Euratom) 2024/2509 (finanční nařízení). To vyžaduje, aby se všechny programy a činnosti, je-li to v souladu s příslušnými odvětvovými pravidly vhodné a proveditelné, prováděly tak, aby vedly k dosažení stanovených cílů a zároveň významně nepoškodily dosahování environmentálních cílů (zásada „významně nepoškozovat“), respektovaly pracovní podmínky a podmínky zaměstnávání, zohledňovaly zásady genderové rovnosti a byly v souladu se zásadami hospodárnosti, efektivnosti a účinnosti.

Některé klíčové priority přesahují jednotlivé oblasti politiky v důsledku své průřezové povahy. Z tohoto důvodu by měly být začleněny do rozpočtu. Znamená to, že tyto politické priority by měly být začleněny do všech fází politického cyklu příslušných programů, včetně programování a provádění. Předkládané nařízení se zabývá rovněž potřebou podpory některých horizontálních politik.

Dále je třeba uvést, že existuje několik způsobů sledování rozpočtových výdajů, přičemž ke sledování výkonnosti rozpočtu se používá více než 5 000 různorodých a neagregovatelných ukazatelů, neboť jednotlivé programy fungují v odlišných systémech. Tato roztříštěnost vytváří značnou administrativní zátěž pro všechny zúčastněné strany a ztěžuje Komisi agregaci údajů a získávání uceleného přehledu o způsobu přidělování finančních prostředků a jejich výkonnosti na úrovni rozpočtu EU, což omezuje rozsah, v jakém mohou informace o výkonnosti sloužit jako vodítko pro provádění rozpočtu EU, i úlohu, kterou hrají při zajišťování informací pro rozhodovací proces.

Finanční nařízení stanoví rovněž řadu požadavků týkajících se návrhu a potřeby agregace ukazatelů výkonnosti napříč rozpočtovými programy EU a vyžaduje transparentnost při zveřejňování údajů o příjemcích a operacích podporovaných z rozpočtu EU.

Transparentnost by bylo možné zvýšit také tím, že by se na jedné internetové stránce shromáždily údaje o plnění a výkonnosti rozpočtu i informace o možnostech financování v rámci rozpočtu (např. dostupné výzvy k podávání návrhů pro potenciální příjemce), což jsou informace, které jsou v současné době rozptýleny na několika internetových portálech. Pokud potenciálním příjemcům umožníme jednodušší přístup k možnostem financování spadajícím pod všechny druhy řízení, přispěje to k maximalizaci dopadu rozpočtu a podpory, kterou poskytuje, zejména v souvislosti s konkurenceschopností EU.

Víceletý finanční rámec na období po roce 2027 nabízí klíčovou příležitost k řešení těchto problémů. Proto je cílem tohoto nařízení zavést jednotný posílený rámec pro sledování a výkonnost rozpočtových výdajů, který by se začal používat od víceletého finančního rámce na období po roce 2027, a to jednodušším, konzistentnějším a méně zatěžujícím způsobem, než je tomu v současnosti. To pomůže uplatňovat přístup založený na výsledcích, maximalizovat schopnost plnit politické priority a účinně hodnotit výkonnost rozpočtu a zároveň zajistit větší transparentnost a odpovědnost a soulad s požadavky finančního nařízení a snížit administrativní náklady pro členské státy, prováděcí partnery a příjemce.

Hlavní cíle návrhu lze shrnout takto:

–Sjednotit ustanovení na podporu horizontálních zásad v rámci celého rozpočtu EU (např. zásady „významně nepoškozovat“ a zásady genderové rovnosti), čímž se sníží složitost dodržování těchto zásad pro příjemce a zvýší se soudržnost činnosti EU.

–Zefektivnit a harmonizovat systém sledování výdajů EU a výkonnosti rozpočtu, což umožní shromažďovat údaje napříč programy, zvýší transparentnost a sníží náklady pro zúčastněné strany.

–Harmonizovat a racionalizovat vykazování informací o výkonnosti a poskytování informací o možnostech financování z rozpočtu EU, zvýšit transparentnost pro zúčastněné strany a usnadnit přístup potenciálních příjemců k prostředkům EU.

Všechny tyto cíle musí být prováděny v souladu se zásadami hospodárnosti, efektivnosti a účinnosti, aniž by bylo ohroženo dosažení cílů daného programu nebo činnosti, jak je stanoveno ve finančním nařízení. Očekává se, že jejich provádění povede ke snížení administrativní zátěže a nákladů pro příjemce prostředků z rozpočtu Unie, členské státy, partnerské země, prováděcí partnery a orgány EU, a to nejméně o 25 %, v souladu se závazkem Kompasu konkurenceschopnosti snížit náklady spojené s administrativní zátěží. Dále se očekává, že významně přispěje k závazku Komise zefektivnit pravidla a snížit administrativní zátěž pro malé a střední podniky o 35 % do konce jejího stávajícího mandátu.

Předkládané nařízení rovněž stanoví společná pravidla použitelná v rámci celého rozpočtu pro další témata, jako jsou hodnocení programů a činností, a pravidla pro informování, komunikaci a zviditelnění.

1. Harmonizace ustanovení týkajících se horizontálních zásad v rámci rozpočtu EU

Předkládané nařízení navrhuje pro všechny rozpočtové programy EU jednotná ustanovení k uplatňování horizontálních zásad, jako jsou zásada „významně nepoškozovat“ a zásada genderové rovnosti, je-li to proveditelné a vhodné a je-li to v souladu se zásadami hospodárnosti, efektivnosti a účinnosti podle finančního nařízení.

Toto nařízení také podporuje důsledné provádění zásady genderové rovnosti stanovené ve finančním nařízení a zajišťuje, aby se v příštím víceletém finančním rámci posílily rozpočtové iniciativy zohledňující genderovou rovnost prostřednictvím lepších pravidel programování a sledování. Genderová rovnost je zahrnuta jako specifický cíl u programů, u nichž je vyhodnocena jako zvláště relevantní a vhodná. Specifická ustanovení o genderové rovnosti byla začleněna rovněž do koncepce programů, například tím, že se od členských států požaduje, aby prokázaly, jak jejich plány národního a regionálního partnerství přispívají k genderové rovnosti, nebo tím, že se tento aspekt případně zahrne do postupu hodnocení výzev k podávání návrhů pro programy v rámci přímého řízení. Toto nařízení kodifikuje metodiku sledování genderové rovnosti založenou na systému bodového ohodnocení podle pohlaví. Ukazatele výkonnosti budou v případě potřeby rozděleny podle pohlaví v souladu s finančním nařízením. Jednotný rámec pro sledování výdajů a výkonnost rozpočtu rovněž umožní přesněji měřit příspěvek rozpočtu k genderové rovnosti.

Nařízení rovněž v programech EU podpoří sociální politiky, a to prostřednictvím zvláštních ustanovení, jejichž cílem bude zajistit, aby byly při provádění programů a činností dodržovány pracovní podmínky a podmínky zaměstnávání podle platných vnitrostátních právních předpisů, práva Unie, úmluv Mezinárodní organizace práce a kolektivních smluv, a bude také sledovat příspěvek rozpočtu k dosahování cílů v sociální oblasti.

2. Efektivnější sledování výkonnosti rozpočtu EU: jednotný systém pro sledování výdajů a výkonnosti rozpočtu

Výkonnostní rámec bude založen na jednotném systému sledování výdajů a výkonnosti rozpočtu, který se bude skládat z harmonizovaného seznamu oblastí intervence (tj. typů činností) zahrnujícího všechny činnosti podporované z rozpočtu. Tento systém umožní odhadnout příspěvek rozpočtu na politiky typu zmírňování změny klimatu, přizpůsobení se této změně, biologická rozmanitost a sociální cíl pomocí procentních koeficientů EU založených na třístupňovém systému, který dané oblasti intervence přiřadí 0 %, 40 % nebo 100 %.

Nařízení obsahuje i standardizovaný soubor ukazatelů výkonnosti použitelných pro všechny rozpočtové programy EU – ukazatele výstupů a výsledků – přímo spojených se seznamem oblastí intervence. Pro sledování výkonnosti programu jsou nezbytné oba typy ukazatelů: ukazatele výstupů pro určitou oblast intervence (např. renovace budov pro sociální bydlení) poskytují přehled o tom, co daný program přímo financuje a jaké jsou jeho bezprostřední aktivity (např. počet renovovaných m2), zatímco ukazatele výsledků sledují účinky těchto výstupů (např. zda se předešlo emisím skleníkových plynů). Jako další příklad lze uvést výzkum, oblast intervence „hraniční výzkum, odborná příprava výzkumných pracovníků a výzkumná infrastruktura“, kde by ukazatelem výstupů byl „počet podpořených výzkumných pracovníků“, zatímco ukazatelem výsledků by byly „citace recenzovaných výzkumných výstupů“.

Ukazatele bude možné používat k více účelům, například k hodnocení výkonnosti 1 , v souvislosti s financováním, které není spojeno s náklady 2 , (např. členské státy a třetí země budou ve svých plánech definovat cíle pomocí předem stanovených ukazatelů výstupů), ke sledování prováděcích partnerů v případě nepřímého řízení 3 nebo k podpoře hodnocení programů 4 .

Tento přístup sníží celkový počet ukazatelů výkonnosti a zajistí soulad s novými požadavky přepracovaného finančního nařízení, které vyžadují agregaci ukazatelů výkonnosti napříč programy.

3. Efektivnější informování o výkonnosti a možnostech financování

Nařízení zavádí harmonizované požadavky na podávání zpráv o výkonnosti, namísto řady zpráv o jednotlivých programech budou všechny informace o výkonnosti rozpočtu konsolidovány do jediné výroční zprávy o výkonnosti řízení.

Informace o výkonnosti budou veřejně přístupné prostřednictvím jednotného online portálu obsahujícího přehled informací o výsledcích rozpočtu EU. Portál bude zobrazovat údaje o příjemcích a operacích podporovaných z rozpočtu. Bude také sloužit jako jednotné kontaktní místo, které bude poskytovat informace o dostupných možnostech financování, což zlepší transparentnost a přístup k informacím, zejména pro předkladatele projektů a potenciální příjemce.

•Soulad s platnými předpisy v této oblasti politiky

Hlavní právní ustanovení v oblasti sledování rozpočtových výdajů a výkonnosti rozpočtu jsou obsažena ve finančním nařízení, které toto nové nařízení o výkonnosti doplní zavedením ustanovení o horizontálních zásadách „významně nepoškozovat“, pracovní podmínky a podmínky zaměstnávání, genderová rovnost a sledování výkonnosti.

Předkládané nařízení je v souladu s finančním nařízením, které stanoví, že rozpočtové prostředky jsou využívány v souladu se zásadou řádného finančního řízení, která se skládá ze tří zásad: zásady hospodárnosti (zdroje musí být dány k dispozici ve správnou dobu, v dostatečném množství a přiměřené kvalitě a za nejvýhodnější cenu), zásady efektivnosti (vztah mezi použitými zdroji, provedenými činnostmi a dosaženými výsledky) a zásady účinnosti (rozsah, v jakém bylo prostřednictvím provedených činností dosaženo stanovených cílů) 5 .

Finanční nařízení vyžaduje, aby programy a činnosti byly, je-li to vhodné a proveditelné, prováděny tak, aby vedly k dosažení stanovených cílů, aniž by významně poškozovaly environmentální cíle (zásada „významně nepoškozovat“), a aby respektovaly pracovní podmínky a podmínky zaměstnávání v souladu se zásadami hospodárnosti, efektivnosti a účinnosti.

Tento rámec je rovněž plně v souladu se zbytkem balíčku VFR, 6 neboť stanoví aspekty, které se vztahují na celý rozpočet, a doplňuje právní akty pro jednotlivé programy, které neobsahují ustanovení týkající se aspektů, na něž se vztahuje toto nařízení.

•Soulad s ostatními politikami Unie

Navrhovaný výkonnostní rámec umožní větší soudržnost s cíli a zásadami politiky EU tím, že zavede konzistentní přístup k horizontálním zásadám a politikám a silnější systém sledování a výkonnosti výdajů, který umožní lépe sledovat, jak rozpočet podporuje politiky EU. Zohledňuje stávající acquis EU s povinnostmi podávání zpráv a sledování. Tento rámec navíc nevylučuje žádné další prvky pro sledování a podávání zpráv včetně příslušných ukazatelů, které může Komise případně zavést za účelem měření dopadu politik a akcí EU v širším měřítku.

Návrh je rovněž v souladu se závazkem Komise zjednodušit jak administrativní zátěž, tak zátěž spojenou s podáváním zpráv.

2.PRÁVNÍ ZÁKLAD, SUBSIDIARITA A PROPORCIONALITA

•Právní základ

Návrh vychází z ustanovení čl. 322 odst. 1 písm. a) Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“).

•Subsidiarita (v případě nevýlučné pravomoci)

Přijetí obecných finančních pravidel EU je ve výlučné pravomoci EU.

•Proporcionalita

Cílem návrhu je zlepšit pravidla pro sledování a výkonnost rozpočtových výdajů tím, že je zjednoduší a zajistí, aby byla konzistentnější a představovala menší zátěž. Tato opatření nepřekračují míru nezbytnou k dosažení těchto cílů. Tento návrh má naopak výrazný zjednodušující aspekt. Byla zohledněna rovněž potřeba přiměřeného přístupu, zejména pokud jde o ustanovení o provádění jednotlivých způsobů řízení a o požadavky na podávání zpráv, které mají být uloženy příjemcům finančních prostředků Unie.

•Volba nástroje

Nejvhodnějším prostředkem pro uvedení navrhovaného výkonnostního rámce do praxe je jediný právní akt, tj. nařízení, které stanoví jednotný soubor pravidel pro horizontální zásady a ustanovení o sledování a podávání zpráv.

Toto nařízení o výkonnosti sloučí do jediného místa stávající ustanovení o výkonnosti, která jsou v období 2021–2027 rozptýlena ve více než 50 programech. Očekává se tedy, že přijetí tohoto nařízení výrazně zjednoduší situaci členských států, prováděcích partnerů, partnerských zemí, příjemců i orgánů EU.

3.VÝSLEDKY HODNOCENÍ EX POST, KONZULTACÍ SE ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A POSOUZENÍ DOPADŮ

•Hodnocení ex post / kontroly účelnosti platných právních předpisů

Tento návrh byl vypracován na základě řady hodnocení týkajících se výdajových programů EU v polovině období, například v rámci Nástroje pro oživení a odolnost (RRF) a programu InvestEU.

Tato hodnocení poukázala na problémy, kterým čelí členské státy, prováděcí partneři a příjemci při provádění zásady „významně nepoškozovat“. Patří mezi ně administrativní zátěž, komplikovaný přístup k financování, potenciální nejistota a nedostatečná předvídatelnost, které mohou mít negativní dopad na konkurenceschopnost klíčových odvětví podporovaných z fondů EU. Hodnocení rovněž zdůraznila, že správa souborů údajů týkajících se ukazatelů je pro orgány EU i příjemce administrativně náročná. Navrhovaný výkonnostní rámec umožní tyto otázky řešit.

•Konzultace se zúčastněnými stranami

Komise do procesu této iniciativy aktivně zapojila zúčastněné strany a konzultovala s nimi účinnost výkonnostního rámce rozpočtu EU na období 2021–2027, a to prostřednictvím:

–specializovaných konzultací včetně panelové diskuse občanů o novém evropském rozpočtu, výroční konference o rozpočtu a konzultace Tour d’Europe

–a otevřené veřejné konzultace v době od 12. února do 7. května 2025, založené na online dotazníku zaměřeném na různé aspekty výkonnosti rozpočtu EU. Dotazník obsahoval celkem 34 otázek, které se zaměřovaly na účinnost celé řady nástrojů souvisejících s výkonností, včetně konkrétních otázek týkajících se genderové rovnosti a zásady „významně nepoškozovat“, a na stávající nástroje pro sledování, jako jsou například ukazatele, zprávy, přehledy informací a portály používané k podávání informací o výkonnosti a informování potenciálních příjemců o možnostech financování. Celkem odpovědělo 555 zúčastněných stran z 26 členských států a z 8 zemí mimo EU.

Odpovědi zúčastněných stran podpořily vymezení problému v rámci posouzení dopadů, zejména pokud jde o výzvy související s genderovou rovností, provádění zásady „významně nepoškozovat“ a sledování prostřednictvím ukazatelů. Zúčastněné strany poskytly i další prvky týkající se vymezení problému, zejména pokud jde o potřebu zapojení zúčastněných stran do procesů v oblasti výkonnosti a potřebu budování kapacit. Z panelové diskuse občanů vzešla celá řada doporučení. V průběhu diskusí i v doporučeních se často objevovala rovněž potřeba zjednodušení postupů souvisejících s rozpočtem EU, které v současné době představují značnou administrativní zátěž a náklady, jakož i potřeba transparentnosti a odpovědnosti při vynakládání finančních prostředků EU. V červnu 2025 byla dokončena externí hodnotící studie o pravidlech komunikace a zviditelnění v programech financování EU. Byla zohledněna její doporučení týkající se větší soudržnosti, jednoduchosti, účinnosti a zaměření na přidanou hodnotu EU včetně otázky jednotného prohlášení o financování doprovázeného evropským znakem.

•Sběr a využití výsledků odborných konzultací

Příprava posouzení dopadů a návrhu nařízení nevyžadovala podporu konzultantů, Komise však vycházela z přehledu dostupné literatury, který je uveden ve zprávě o posouzení dopadů, např. ze zpráv a dokumentů Evropského parlamentu, Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), Evropského institutu pro rovnost žen a mužů atd.

•Posouzení dopadů

Tento návrh byl doplněn posouzením dopadů 7 .

Posouzení dopadů identifikuje tři možné úrovně harmonizace ustanovení o výkonnosti prostřednictvím základního scénáře, podle kterého by požadavky na výkonnost byly i nadále stanovovány na podobné úrovni programů jako v období 2021–2027, střední úrovně harmonizace a vyšší úrovně harmonizace požadavků na výkonnost napříč všemi programy. V posouzení dopadů jsou uvedeny tři možnosti politiky ve třech oblastech.

–Programování: základní úroveň (pravidla specifická pro jednotlivé programy), pravidla specifická pro jednotlivé činnosti založená na harmonizovaných požadavcích napříč programy (s kalibrovanou harmonizací a diferencovaným uváděním do praxe pro jednotlivé způsoby řízení) a pravidla specifická pro jednotlivé činnosti založená na plně harmonizovaných požadavcích.

–Sledování: základní úroveň (pravidla specifická pro jednotlivé programy umožňující definovat metodiky sledování a ukazatele výkonnosti), jednotná metodika pro sledování výdajů prostřednictvím oblastí intervence a omezeného souboru společných povinných ukazatelů výkonnosti (s možností přijmout další ukazatele výkonnosti specifické pro jednotlivé programy) a jednotná metodika pro rozpočet EU umožňující sledování výdajů prostřednictvím oblastí intervence a plně harmonizovaného seznamu ukazatelů výkonnosti napříč programy (v návaznosti na oblasti intervence).

–Podávání zpráv: základní úroveň (specifické požadavky na podávání zpráv podle jednotlivých programů, přehledy informací a portály), jednotná zpráva o výkonnosti a jednotný portál s informacemi o výkonnosti a o možnostech financování (s diferencovaným uváděním jednotného portálu do praxe pro jednotlivé způsoby řízení nebo odvětví) a jednotná zpráva o výkonnosti a jednotný portál s informacemi o výkonnosti a možnostech financování (s plně harmonizovaným uvedením do praxe pro všechny způsoby řízení).

•Účelnost a zjednodušování právních předpisů

Navrhované nařízení nepředstavuje revizi stávajících právních předpisů v pravém slova smyslu, a upřednostňovaná možnost politiky je plně v souladu s cíli účelnosti právních předpisů (REFIT), kterými jsou zjednodušení a omezení byrokracie. Očekává se, že díky upřednostňované kombinaci možností nařízení povede k výraznému snížení administrativní zátěže a zvýšení účinnosti, což umožní výrazně snížit regulační náklady. Výrazné snížení počtu ukazatelů výkonnosti a zřízení jednotného portálu s informacemi o výkonnosti a o možnostech financování výrazně snižuje administrativní zátěž pro příjemce z rozpočtu EU, jako jsou například podniky včetně malých a středních podniků (MSP), členské státy, prováděcí partneři a země mimo EU, a tím přímo dosahuje cíle REFIT, kterým je omezení byrokracie a snížení nákladů pro zúčastněné strany, a tudíž usnadňuje přístup k finančním prostředkům EU. Navrhovaný rámec bude přínosem zejména pro malé a střední podniky, protože mají omezený počet zaměstnanců a složitost požadavků na výkonnost rozpočtu se jich může neúměrně dotknout. To zase zvýší přístup malých a středních podniků k fondům EU.

•Základní práva

Navrhované nařízení je v souladu s Listinou základních práv Evropské unie a podporuje cíle Unie rovnosti, zejména genderovou rovnost ve všech výdajových programech EU. Podpora Unie bude prováděna v souladu s Listinou základních práv Evropské unie a s ustanoveními nařízení (EU, Euratom) 2020/2092 v souladu s článkem 6 finančního nařízení.

4.ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY

Vzhledem ke své horizontální povaze nevytváří navrhované nařízení nové samostatné rozpočtové závazky. Místo toho bude jeho provádění podporováno z rozpočtu přiděleného na programy EU a správní výdaje.

Celkově se odhaduje, že navrhované nařízení lze provést při stabilním počtu zaměstnanců Komise ve srovnání s víceletým finančním rámcem na období 2021–2027. Nařízení přináší řadu zjednodušujících a zefektivňujících opatření, která by měla v dlouhodobém horizontu přinést zvýšení efektivity a administrativní úspory. Tyto potenciální úspory mohou vzniknout zejména harmonizací sledování výdajů a ukazatelů výkonnosti prostřednictvím jednotného společného seznamu oblastí intervence a ukazatelů, čímž se celkový počet ukazatelů výkonnosti sníží z 5 000 na přibližně 700.

Zvýšení účinnosti se také očekává od zjednodušení hodnocení programů, kdy budou hodnocení v polovině období nahrazena zjednodušenou zprávou o provádění, která bude poskytovat kvantitativní, ale i kvalitativní důkazy o pokroku, a dále od sloučení podávání zpráv o výkonnosti do výroční zprávy o řízení a výkonnosti. Očekává se také, že sloučení řady přehledů informací a portálů do jediného portálu (jednotné brány) sníží nároky na IT zdroje potřebné pro vývoj a údržbu. Harmonizace ustanovení o komunikace napříč všemi programy rovněž sníží zdroje potřebné ke zviditelňování podpory EU.

Očekávané dlouhodobé přínosy však budou pravděpodobně vyváženy zvýšenými potřebami v jiných oblastech, například v souvislosti se zaváděním a údržbou nového rámce pro sledování a výkonnost výdajů a s vývojem a průběžným provozem portálu jednotné brány. V prvních několika letech bude Komise rovněž muset dále podávat zprávy o výkonnosti víceletého finančního rámce na období 2021–2027, což bude vyžadovat zachování některých stávajících zdrojů. Aby mohla Komise reagovat na tyto měnící se potřeby, bude podle potřeby interně převádět zaměstnance a zdroje.

5.OSTATNÍ PRVKY

•Plány provádění a způsoby sledování, hodnocení a podávání zpráv

Komise by měla sledovat přiměřenost seznamu oblastí intervence a ukazatelů výkonnosti, které mají být přijaty jako součást nařízení, aby mohla posoudit případné mezery či nedostatky. Nařízení bude obsahovat zmírňující opatření ve formě zmocnění Komise k přijetí aktu v přenesené pravomoci, kterým se tento seznam v průběhu provádění rozpočtu na období po roce 2027 bude případně revidovat.

•Podrobné vysvětlení konkrétních ustanovení návrhu

Kapitola 1 – Obecná ustanovení

Nařízení stanoví rámec pro sledování a výkonnost rozpočtových výdajů včetně pravidel pro zajištění jednotného a zefektivněného přístupu k uplatňování zásady „významně nepoškozovat“ a zásady genderové rovnosti uvedených v čl. 33 odst. 2 písm. d) a f) nařízení (EU, Euratom) 2024/2509, je-li to vhodné a proveditelné, a v souladu se zásadami hospodárnosti, efektivnosti a účinnosti stanovenými v čl. 33 odst. 1 téhož nařízení, jakož i s dalšími horizontálními zásadami. Stanoví rovněž pravidla pro sledování a podávání zpráv o výkonnosti programů a činností EU, pravidla pro zřízení portálu pro financování z prostředků EU, pravidla pro hodnocení programů a činností, jakož i další horizontální ustanovení platná pro všechny programy EU, jako jsou ustanovení o informování, komunikaci a zviditelnění (článek 1).

Kapitola 2 – Horizontální zásady

Nařízení stanoví pravidla pro účely sledování příspěvku rozpočtu k cílům v oblasti klimatu a biologické rozmanitosti, jakož i cíl výdajů v oblasti klimatu a životního prostředí s vhodnými mechanismy, které zajistí, že tento cíl bude splněn (článek 4).

Nařízení stanoví společná pravidla pro účely provádění zásady „významně nepoškozovat“ (článek 5) prostřednictvím jednotných a zjednodušených pokynů. Nařízení stanoví rovněž pravidla pro sociální politiky s cílem zajistit, aby programy a činnosti byly prováděny při dodržování pracovních podmínek a podmínek zaměstnávání podle platných právních předpisů a aby byl sledován příspěvek z rozpočtu na sociální politiku (článek 6).

Článek 7 stanoví pravidla pro uplatňování zásady genderové rovnosti. Seznam programů EU s významem pro rovnost žen a mužů je uveden v příloze IV, kterou je Komise zmocněna měnit prostřednictvím aktu v přenesené pravomoci. Nařízení rovněž stanoví metodiku genderové rovnosti založenou na třech kategoriích činností a odpovídajícím bodovém ohodnocení genderové rovnosti, která bude podpořena technickými pokyny Komise.

Kapitola 3 – Rámec pro sledování a výkonnost rozpočtových výdajů, sledování podávání zpráv, hodnocení a transparentnosti

Nařízení stanoví rámec pro sledování rozpočtových výdajů a výkonnost rozpočtu, který je založen především na jednotném seznamu oblastí intervence, na koeficientech EU přiřazených k oblastem intervence za účelem stanovení jejich příspěvku k politikám a na ukazatelích výstupů a výsledků spojených s jednotlivými oblastmi intervence, které jsou uvedeny v příloze I (článek 8). Stanoví rovněž pravidla pro sledování provádění programů financovaných z rozpočtu (článek 9), pro hodnocení Komise (článek 10) a pro hodnocení členskými státy v rámci programů prováděných v rámci sdíleného řízení (článek 11).

Článek 12 zřizuje veřejnou internetovou stránku (jednotnou bránu) s informacemi o finančním plnění a výkonnosti rozpočtu, o příjemcích finančních prostředků financovaných z rozpočtu podle článku 38 a čl. 142 odst. 1 nařízení (EU, Euratom) č. 2024/2509, o operacích s vysokým potenciálem, které získaly zvláštní vyznamenání nebo logo excelence, o probíhajících a připravovaných výzvách k podávání návrhů a výzvách k podávání nabídek financovaných z rozpočtu a o poradenských službách a službách na podporu podnikání financovaných z rozpočtu, a zároveň poskytuje platformu pro předkladatele, aby mohli prezentovat operace potenciálním investorům.

Kapitola 4 – Provádění

Kapitola 4 stanoví pravidla týkající se horizontálních zásad a sledování výkonnosti v souvislosti s plány vypracovanými členskými státy nebo třetími zeměmi (články 13 a 14). Článek 14 stanoví pravidla, podle nichž každý členský stát zavede systém sledování a podávání zpráv za účelem sledování výkonnosti a automatizovaného přenosu informací o rámci pro sledování výdajů a výkonnost, včetně přiřazování příslušných oblastí intervence a ukazatelů výkonnosti k jednotlivým opatřením daného plánu. Nařízení rovněž stanoví pravidla pro sledování výkonnosti a podávání zpráv o ní a pro poskytování informací o možnostech financování v plánech vypracovaných třetími zeměmi (článek 15).

Článek 16 stanoví pravidla provádění v rámci přímého řízení, jako je zahrnutí genderové rovnosti do kritérií používaných pro hodnocení návrhů, je-li to vhodné a proveditelné, a přiřazení alespoň jedné oblasti intervence ke způsobilým činnostem v pracovních programech. Článek 17 stanoví pravidla provádění v rámci nepřímého řízení, jako je například zajištění toho, aby akce, které mají být financovány v rámci nepřímého řízení osobami nebo subjekty využívajícími finanční prostředky EU, splňovaly požadavky čl. 33 odst. 2 písm. d) až f) nařízení (EU, Euratom) 2024/2509.

Kapitola 5 – Komunikace, ochrana osobních údajů a závěrečná ustanovení

Článek 18 stanoví společná pravidla týkající se informování, komunikace a zviditelnění podpory EU. Znak EU se používá v souladu s přílohou V, kterou je Komise zmocněna měnit prostřednictvím aktu v přenesené pravomoci. Článek 19 stanoví pravidla pro zpracování osobních údajů v souladu s obecným nařízením o ochraně osobních údajů. Nařízení rovněž stanoví pravidla pro výkon přenesené pravomoci, která Komisi zmocňují k přijímání příslušných aktů v přenesené pravomoci (článek 20), a pro vstup v platnost a uplatňování nařízení (článek 21).

2025/0545 (COD)

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,

kterým se stanoví rámec pro sledování rozpočtových výdajů a výkonnost rozpočtu a další horizontální pravidla programů a činností Unie

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 322 odst. 1 písm. a) této smlouvy,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství pro atomovou energii, a zejména na článek 106a této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po předložení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Účetního dvora 8 ,

v souladu s řádným legislativním postupem 9 ,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)Cílem tohoto nařízení je stanovit prvky rámce pro sledování rozpočtových výdajů a výkonnost rozpočtu, které se vztahují na uskutečňování výdajů podle jednotlivých způsobů provádění a doplňují pravidla nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2024/2509 10 , kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie (dále jen „rozpočet“) jako součást finančních pravidel ve smyslu čl. 322 odst. 1 písm. a) Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“). Měla by být stanovena zejména pravidla pro sledování rozpočtových výdajů, pro sledování a podávání zpráv o výkonnosti programů a činností Unie a pravidla pro hodnocení programů a činností. Cílem tohoto nařízení je rovněž stanovit společná pravidla pro zajištění jednotného uplatňování zásady „významně nepoškozovat“ a zásady genderové rovnosti, jakož i další společná pravidla platná pro celý rozpočet, jako jsou pravidla pro zřízení jednotné brány a pravidla týkající se informování, komunikace a zviditelnění. Komise může zavést další prvky pro sledování a podávání zpráv včetně příslušných ukazatelů za účelem širšího měření dopadu politik a opatření Unie.

(2)Sledováním výdajů se rozumí sledování toho, jak jsou v jednotlivých kategoriích činností využívány prostředky z rozpočtových programů Unie, za účelem zajištění transparentnosti a odpovědnosti. Sledování se opírá především o rozpočtové závazky, které jsou nezávislé na modelu provádění programů i na způsobu vyplácení prostředků příjemcům.

(3)Rámec pro výkonnost rozpočtu se týká pravidel zaměřených na sledování dosažených výsledků a má zásadní význam pro zajištění toho, aby byl rozpočet plněn v souladu se zásadou řádného finančního řízení, tedy při dodržování zásad hospodárnosti, efektivnosti a účinnosti, jak je stanoveno v čl. 33 odst. 1 nařízení (EU, Euratom) 2024/2509.

(4)Ve svém sdělení o Kompasu konkurenceschopnosti pro EU 11 Komise vymezila cíle týkající se zjednodušení, včetně snížení administrativní zátěže nejméně o 25 % pro všechny podniky a nejméně o 35 % pro malé a střední podniky. K tomuto úsilí o zjednodušení by se mělo přispět zavedením jednotného rámce pro sledování rozpočtových výdajů a výkonnost rozpočtu napříč programy Unie, čímž by se Komisi, členským státům, třetím zemím, prováděcím partnerům i příjemcům snížily administrativní náklady související s prováděním daného rámce. Aby bylo dosaženo cíle zjednodušení, měl by především rozsah povinností příjemců v oblasti vykazování zůstat přiměřený napříč všemi metodami plnění rozpočtu. Zjednodušení by se mělo odrazit ve všech příslušných dokumentech, jako jsou například pracovní programy a dohody. Souběžně s tím by se mělo zefektivnit a zjednodušit podávání zpráv o výkonnosti rozpočtu ze strany Komise.

(5)Efektivnější uplatňování zásady „významně nepoškozovat“, je-li to vhodné a proveditelné, podle čl. 33 odst. 2 písm. d) nařízení (EU, Euratom) 2024/2509, by mělo být založeno na jednotných a jednoduchých pokynech. Komise by měla tyto technické pokyny poskytnout do 1. ledna 2027. Tyto pokyny by měly vycházet ze zastřešujících zásad jednoznačnosti, zjednodušení a přiměřenosti a přihlížet k zásadám hospodárnosti, efektivnosti a účinnosti a k dosahování stanovených cílů daného programu nebo nástroje v souladu s politickými prioritami Unie. Měly by náležitě zohlednit vysokou úroveň ochrany lidského zdraví a životního prostředí, kterou zajišťují stávající právní předpisy EU, a potřebu vyhnout se zdvojování těchto požadavků.

(6)Vzhledem ke zvyšujícím se hospodářským, finančním a společenským nákladům spojeným se změnou klimatu a zhoršováním životního prostředí je nezbytně nutné investovat do dekarbonizace, odolnosti vůči změně klimatu, oběhového hospodářství, vodohospodářské odolnosti a do přírodního prostředí. Nezbytné je zejména posílit schopnost Unie a členských států předvídat krize, katastrofy a dopady změny klimatu a extrémních povětrnostních jevů, připravit se na ně a reagovat na ně a chránit investice z rozpočtu EU. Zavádění nových inovativních technologií a řešení zvyšujících odolnost vůči změně klimatu zároveň zvýší konkurenční výhodu podniků EU nejen díky jejich lepší adaptační schopnosti a odolnosti vůči změně klimatu, ale také díky novým možnostem vývozu.

(7)Dne 17. listopadu 2017 Evropský parlament, Rada a Komise společně vyhlásily evropský pilíř sociálních práv v reakci na sociální výzvy v rámci Evropy a k zajištění toho, aby nikdo nebyl opomenut. Měl by být zaveden systém, který zajistí systematické a transparentní sledování příspěvku z rozpočtu na tyto sociální cíle v rámci Unie. Důležitá je zejména podpora sociálních práv a spravedlivých pracovních podmínek v souladu s evropským pilířem sociálních práv, s článkem 9 Smlouvy o fungování EU a s čl. 33 odst. 2 písm. e) nařízení (EU, Euratom) 2024/2509, které stanoví požadavek, aby se programy a činnosti prováděly, je-li to proveditelné a vhodné, při respektování pracovních podmínek a podmínek zaměstnávání podle platného vnitrostátního práva, práva Unie, Mezinárodní organizace práce a kolektivních smluv.

(8)V souladu s článkem 8 Smlouvy o fungování EU usiluje Unie při všech svých činnostech o odstranění nerovností a podporuje rovné zacházení pro muže a ženy. Ustanovení čl. 33 odst. 2 písm. e) nařízení (EU, Euratom) 2024/2509 proto obsahuje požadavek, aby se, je-li to proveditelné a vhodné, programy a činnosti prováděly s přihlédnutím k zásadě rovnosti žen a mužů a v souladu s vhodnou metodikou začleňování hlediska rovnosti žen a mužů. Toto nařízení by proto mělo stanovit jednotný soubor pravidel pro důsledné provádění zásady genderové rovnosti. Toto nařízení by mělo stanovit zejména metodiku začleňování hlediska genderové rovnosti, která by vycházela z metodiky vypracované Komisí v rámci víceletého finančního rámce na období 2021–2027 a poprvé použité pro rozpočtový rok 2021, za účelem měření výdajů přispívajících ke genderové rovnosti prostřednictvím systému bodového hodnocení založeného na cílech sledovaných činnostmi podporovanými v rámci programů Unie. Komise by měla poskytnout další pokyny s cílem zajistit důsledné uplatňování této zásady. Toto nařízení by mělo rovněž stanovit, které údaje shromážděné v souvislosti s ukazateli výkonnosti by měly být rozčleněny podle pohlaví, je-li to vhodné a proveditelné.

(9)Sestavení a plnění rozpočtu musí být v souladu s ustanoveními nařízení (EU, Euratom) 2020/2092 12 podle čl. 6 odst. 2 nařízení (EU, Euratom) 2024/2509. Kromě toho mají členské státy a Komise při plnění rozpočtu zajišťovat dodržování Listiny základních práv Evropské unie v souladu s článkem 51 této listiny a dodržovat hodnoty Unie zakotvené v článku 2 Smlouvy o EU, které jsou relevantní pro provádění rozpočtu, včetně zásad právního státu v souladu s čl. 6 odst. 3 nařízení (EU, Euratom) 2024/2509.

(10)Listina základních práv Evropské unie zakazuje diskriminaci na základě zdravotního postižení a zaručuje právo osob se zdravotním postižením na nezávislost, sociální a profesní začlenění a účast na životě společnosti. Unie je navíc smluvní stranou Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením, která vyžaduje zohlednění ochrany a podpory lidských práv osob se zdravotním postižením ve všech politikách a programech. Rozpočet by proto měl zajistit účinnou podporu práv osob se zdravotním postižením a jejich rovných příležitostí a rovněž usilovat o odstranění případných nerovností, je-li to vhodné a proveditelné. Cílem programů a činností by mělo být zejména zajištění přístupnosti všech infrastruktur, výrobků a služeb včetně zastavěného prostředí, dopravy, informací a komunikace, a to i v oblasti informačních a komunikačních technologií, pro osoby se zdravotním postižením. Jejich cílem by také měla být podpora nezávislého života a podpora přechodu od ústavní nebo institucionální péče k rodinným a komunitním službám a podpoře.

(11)V souladu se strategickou ambicí Unie dosáhnout digitální suverenity a posílit svou hospodářskou a sociální odolnost by měl výkonnostní rámec podpořit pokrok při plnění digitálních cílů a digitální transformaci včetně rozvoje a zavádění udržitelné a odolné digitální infrastruktury, vysokorychlostního připojení a širokého využívání pokročilých digitálních technologií, jako je například umělá inteligence, ze strany podniků a veřejné správy, a posílit digitální dovednosti v celé Evropě. Proto by se při navrhování a provádění programů mělo přihlížet k jejich přínosu k dosažení digitální transformace a k zavádění pokročilých digitálních technologií, a zároveň respektovat národní specifika a kompetence. Toto nařízení usnadňuje sledování výdajů na digitální technologie v souladu s cíli digitální dekády 13 díky začlenění klíčových oblastí intervence relevantních pro digitální transformaci do jednotné oblasti politiky „digitální technologie a infrastruktury“. Tato oblast politiky by zahrnovala velkou většinu výdajů relevantních pro digitální dekádu, což by umožnilo sledování většiny výdajů na tuto důležitou prioritu.

(12)Hospodářské, finanční a sociální náklady spojené se změnou klimatu, přírodními riziky, mimořádnými situacemi v oblasti zdraví, technologickými haváriemi, vyvíjejícími se bezpečnostními hrozbami a dalšími narušeními se zvyšují. Je nezbytné posílit schopnost Unie a členských států předvídat krizové situace a dopady změny klimatu, připravovat se na ně a reagovat na ně, chránit investice z rozpočtu EU a posílit vnitřní bezpečnost. Proto by připravenost na změnu klimatu a odolnost vůči ní měly již od fáze návrhu zajišťovat, aby příslušné programy a činnosti podporovaly reformy a investice, které posilují řízení rizik katastrof a krizí, investují do odolnosti vůči změně klimatu, zvyšují odolnost životně důležitých společenských funkcí a budují odolnější, bezpečnější a připravenější společnost v souladu s cíli Strategie unie připravenosti 14 a strategie ProtectEU 15 a se závazkem EU podle článku 5 nařízení (EU) 2021/1119 16 („evropský právní rámec pro klima“) s cílem snížit zranitelnost vůči změně klimatu.

(13)Aby byla zajištěna konzistentnost, transparentnost a odpovědnost napříč programy Unie, která by umožnila komplexní a srovnatelné posouzení výkonnosti a účinků programů, měl by být zaveden jednotný systém ke sledování rozpočtových výdajů a plnění rozpočtu, podávání zpráv a hodnocení přispívající k měření celkové výkonnosti rozpočtu. Tento systém by měl vycházet ze stávajících přístupů, zejména z přístupu k měření příspěvků k zastřešujícím politickým prioritám pomocí koeficientů EU, a měl by být založen na společných prvcích, konkrétně na seznamu předem definovaných kategorií používaných pro klasifikaci činností podporovaných z rozpočtu (dále jen „oblasti intervence“), na koeficientech EU přiřazených těmto oblastem intervence s cílem určit jejich příspěvek k politikám, a na ukazatelích výkonnosti, které se skládají z ukazatelů výstupů i výsledků, za účelem sledování účinků činnosti Unie v praxi. Tento systém by měl zohledňovat specifika různých programů, jako je jejich rozsah, doba trvání a místo provádění. Neměl by být chápán tak, že určuje způsobilost dané intervence v rámci rozpočtu, neboť způsobilost je založena výhradně na odvětvových pravidlech. Ve stejném duchu tento systém nestanovuje ani nepředjímá, co bude nebo nebude financováno z rozpočtu. Tímto systémem by neměla být dotčena jiná pravidla pro sledování a podávání zpráv, která budou případně zavedena za účelem širšího měření dopadu politik a opatření Unie.

(15)Měl by být vytvořen systém oblastí intervence, který zajistí komplexní pokrytí všech typů činností financovaných z rozpočtu. Za tímto účelem by měl být definován soubor oblastí intervence zahrnující široké kategorie činností. Podle zásady řádného finančního řízení a s cílem umožnit smysluplné podávání zpráv o výkonnosti rozpočtu by měly být oblasti intervence přiřazeny k činnostem podporovaným z rozpočtu způsobem co nejpřesněji odrážejícím povahu a cíle těchto činností. V případech, kdy se v průběhu provádění rozpočtové podpory objeví dodatečné informace, zejména u opatření prováděných jako finanční nástroje nebo rozpočtové záruky, je třeba usilovat o přiřazení konkrétnější oblasti intervence, je-li k dispozici.

(16)Nařízení (EU, Euratom) č. 2024/2509 odkazuje na potřebu sledovat výdaje z rozpočtu Unie, které přispívají k rovnosti žen a mužů, jakož i výdaje na zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně a na ochranu biologické rozmanitosti. Výdaje přispívající ke zmírňování změny klimatu, přizpůsobování se změně klimatu a biologické rozmanitosti je třeba sledovat rovněž proto, aby byly splněny požadavky na podávání zpráv podle Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu a Úmluvy o biologické rozmanitosti. Měl by být zaveden standardizovaný systém klasifikace činností financovaných z rozpočtu, který by měl usnadnit sledování politik a účinnější agregaci příspěvků z jednotlivých činností nebo programů.

(17)Komise stanovila klimatické koeficienty EU s cílem vyčíslit výdaje z rozpočtu Unie, které přispívají k dosažení cílů v oblasti klimatu a odrážejí cíle Zelené dohody pro Evropu. Podle tohoto systému 17 se koeficient 100 % přiřazuje činnostem, u nichž se očekává, že významně přispějí k cílům zmírňování změny klimatu nebo přizpůsobování se této změně v souladu s cíli Unie v oblasti klimatu, koeficient 40 % se přiřazuje činnostem, u nichž se očekává, že budou mít nikoli nepodstatný pozitivní příspěvek k cílům zmírňování změny klimatu nebo přizpůsobování se této změně, a koeficient 0 % se přiřazuje činnostem, u nichž se očekává, že budou mít neutrální dopad na cíle v oblasti klimatu. U řady činností odrážejí klimatické koeficienty EU technická screeningová kritéria taxonomie udržitelných činností EU.

(18)Přístup ke sledování přijatý podle tohoto nařízení umožní Komisi nadále podávat zprávy o své oficiální rozvojové pomoci Výboru pro rozvojovou pomoc Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj.

(19)Ustanovení čl. 33 odst. 3 nařízení (EU, Euratom) č. 2024/2509 vyžaduje sledování ukazatelů výkonnosti, které mají být relevantní, přijímané, důvěryhodné, jednoduché a spolehlivé a které musí umožňovat agregaci údajů napříč programy. Je proto nezbytné stanovit seznam ukazatelů výkonnosti, který by měl být stručný a přiměřený, početně omezený a neměl by vést k nadměrné administrativní zátěži. Ukazatele výkonnosti včetně ukazatelů výstupů a výsledků by měly být používány výhradně pro účely sledování a podávání zpráv o výkonnosti rozpočtu a pro zajišťování informací pro hodnocení programů a neměly by jimi být dotčeny další informace, které lze získat prostřednictvím jiných pravidel sledování, podávání zpráv a hodnocení za účelem širšího měření dopadu politik Unie.

(20)V souvislosti se svým každoročním podáváním zpráv o dopadu zelených dluhopisů EU v rámci nástroje Next Generation EU s cílem posoudit podporu přechodu na nízkouhlíkové hospodářství vypracovala Komise metodiku pro výpočet nevyprodukovaných emisí skleníkových plynů. Aby se snížila administrativní zátěž spojená s podáváním zpráv o výkonnosti, zejména pro členské státy, je nezbytné pokračovat ve vývoji vhodných metodik pro výpočet nevyprodukovaných emisí skleníkových plynů jako ukazatele výsledku založeného na ukazatelích výstupů.

(21)V zájmu zajištění soudržnosti, transparentnosti, srovnatelnosti a odpovědnosti všech programů a činností v rámci rozpočtu by měla být stanovena společná pravidla pro jejich hodnocení Komisí v souladu s čl. 34 odst. 3 nařízení (EU, Euratom) 2024/2509. Kromě retrospektivního hodnocení podle výše uvedeného ustanovení by Komise měla pro každý program nebo činnost zveřejnit rovněž zprávu o provádění v polovině období, v níž by k objasnění pokroku dosaženého při plnění cílů daného programu nebo činnosti využila kvantitativní a kvalitní důkazy. Při provádění hodnocení by se Komise měla zejména snažit co nejvíce kvantifikovat přínos k cílům politiky Unie, růstu HDP a míře zaměstnanosti v Unii. Hodnocení prováděná členskými státy mohou zahrnovat i třetí země, pokud jde o podporu činností spolupráce mezi členskými státy a třetími zeměmi. Hodnocení by měla být prováděna v dostatečném předstihu, aby mohla být využita v rozhodovacím procesu, a mohla by se týkat programů, činností nebo skupin činností.

(22)Přístup k informacím o rozpočtu by měl být zjednodušen a měla by být zvýšena jeho účinnost s cílem zvýšit transparentnost a odpovědnost rozpočtu a zjednodušit administrativní zátěž pro žadatele a příjemce a v konečném důsledku zlepšit výkonnost rozpočtu a posílit činnost Unie. Měla by být zřízena jediná veřejně přístupná internetová stránka („jednotná brána“), která bude sloužit ke zveřejňování informací o plnění a výkonnosti rozpočtu i informací o možnostech financování. Jednotná brána bude v co největší míře vycházet ze stávajících nástrojů v souladu s digitální strategií Evropské komise a s jejím přístupem „opětovně využít, nakoupit, vybudovat“. Měla by být uživatelsky přívětivá a navržená tak, aby vyhovovala potřebám různých uživatelů. Jednotná brána by navíc měla integrovat i další funkce, jako je zobrazování údajů o příjemcích a operacích podporovaných z rozpočtu.

(23)Je třeba vyjasnit provádění ustanovení o genderové rovnosti, jakož i ustanovení o sledování výkonnosti, podávání zpráv a možnostech financování pro každý způsob provádění. Zejména je třeba vzít v úvahu, že část rozpočtu má být plněna prostřednictvím plánů vypracovaných a předložených členskými státy, které stanoví jejich program reforem, investic a dalších intervencí, a prostřednictvím plánů třetích zemí založených na výkonnosti. Odkazy na plány třetích zemí je třeba chápat tak, že se týkají pouze kandidátských zemí Unie, potenciálních kandidátských zemí a zemí východního sousedství. Podpora jiným třetím zemím může být poskytována jinými prostředky než plány. Vzhledem ke specifickým okolnostem třetích zemí a v souladu se zásadou proporcionality by těmto zemím měla být poskytnuta větší flexibilita při provádění příslušných ustanovení tohoto nařízení. Dohody s jednotlivými prováděcími partnery by měly obsahovat příslušná ustanovení k provádění jednotlivých prvků tohoto nařízení včetně uplatňování rámce pro sledování výdajů a výkonnost rozpočtu, mimo jiné s ohledem na kapacitu daného prováděcího partnera.

(24)Jasná komunikace o podpoře z rozpočtu a jejích výsledcích zajišťuje informovanost občanů a podniků Unie o tom, jak jsou vynakládány finanční prostředky, což zvyšuje transparentnost, informovanost veřejnosti a její zapojení. Měla by být stanovena soudržná pravidla týkající se povinností v oblasti informování, komunikace a zviditelnění, zejména povinností příjemců a prováděcích partnerů, členských států, třetích zemí a orgánů Unie, a to s ohledem na specifické okolnosti, které mohou nastávat při plnění rozpočtu. Tím nejsou dotčeny další způsoby v průběhu jeho plnění včetně používání značek spojených s financováním EU v rámci programů.

(25)Pro účely plnění příslušných povinností podle tohoto nařízení, finančního nařízení a odvětvových pravidel, zejména pokud jde o sledování, podávání zpráv, komunikaci, zveřejňování, hodnocení, finanční řízení, ověřování, audity a případně určování způsobilosti účastníků, je nezbytné shromažďovat a zpracovávat různé kategorie osobních údajů týkajících se subjektů zapojených do plnění rozpočtu Unie, aby bylo možné mimo jiné tyto subjekty identifikovat, vypočítat příslušné ukazatele výkonnosti a vyhodnotit dosažení cílů v příslušných odvětvích.

(26)Na Komisi by měla být přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU ve vztahu ke: změně seznamu oblastí intervence a ukazatelů výkonnosti uvedených v příloze I tohoto nařízení, změně kódů pro dimenzi území v příloze II, změně specifických cílů spojených s výdaji v oblasti klimatu a životního prostředí v příloze III, změně seznamu programů týkajících se genderové rovnosti v příloze IV tohoto nařízení, změně přílohy V tohoto nařízení o informování, komunikaci a zviditelnění a ke změně ustanovení o jednotné bráně podle potřeby. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě o zdokonalení tvorby právních předpisů ze dne 13. dubna 2016 18 . Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na setkání expertních skupin Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci.

(27)Toto nařízení se použije od začátku uplatňování VFR na období 2028–2034 dne [1. ledna 2028],

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

Kapitola 1
Obecná ustanovení

Článek 1
Předmět

1.Toto nařízení stanoví rámec pro sledování rozpočtových výdajů a výkonnost rozpočtu včetně pravidel pro sledování všech rozpočtových výdajů, sledování a podávání zpráv o výkonnosti programů a činností Unie a pravidel pro hodnocení programů a činností.

2.Toto nařízení stanoví rovněž pravidla pro zajištění jednotného uplatňování zásady „významně nepoškozovat“ a zásady genderové rovnosti uvedené v čl. 33 odst. 2 písm. d) a f) nařízení (EU, Euratom) č. 2024/2509, je-li to vhodné a proveditelné, v souladu se zásadami hospodárnosti, efektivnosti a účinnosti dle čl. 33 odst. 1 uvedeného nařízení, jakož i s dalšími horizontálními zásadami týkajícími se pracovních podmínek a podmínek zaměstnávání, klimatu a biologické rozmanitosti. Zavádí rovněž horizontální ustanovení použitelná na všechny programy a činnosti Unie, jako jsou pravidla pro zřízení jednotné brány uvedená v článku 12 tohoto nařízení a pravidla týkající se informování, komunikace a zviditelnění.

Článek 2
Definice

Pro účely tohoto nařízení se použijí tyto definice:

1)„operací“ se rozumí:

a)projekt, akce nebo skupina projektů či akcí provádějících jednu nebo více činností;

b)v souvislosti s finančními nástroji a rozpočtovými zárukami částka návratného financování poskytnutého konečným příjemcům a podpořeného z rozpočtu Unie; 

c)v souvislosti se společnou zemědělskou politikou platba poskytovaná zemědělcům v rámci intervencí na podporu příjmů na plochu a na zvířata;

2)„činností“ se rozumí konkrétní iniciativa, která má přispět k dosažení stanoveného cíle a která může odpovídat opatření v plánech vypracovaných členskými státy nebo třetími zeměmi;

3)„opatřením“ se rozumí reforma, investice nebo jakákoli jiná intervence obsažená v plánech vypracovaných členskými státy nebo třetími zeměmi, která může sestávat z jedné nebo více činností;

4)„plánem“ se rozumí dokument stanovující opatření, který byl vypracován buď členskými státy (dále jen „plány členských států“), nebo kandidátskými zeměmi Unie, potenciálními kandidátskými zeměmi a sousedními východními zeměmi (dále jen „plány třetích zemí“);

5)„oblastí intervence“ se rozumí standardizovaná a předem definovaná kategorie používaná pro klasifikaci podporovaných činností;

6)„milník“ má význam uvedený v nařízení .../... [plány národního a regionálního partnerství;

7)„cíl“ má význam uvedený v nařízení .../... [plány národního a regionálního partnerství;

8)„ukazatelem výstupu“ se rozumí kvantitativní ukazatel výkonnosti, který sleduje to, co je přímo vytvořeno nebo podpořeno prováděním určité činnosti;

9)„ukazatelem výsledku“ se rozumí kvantitativní ukazatel výkonnosti, který sleduje přímé účinky podporovaných činností;

10)„koeficienty EU“ se rozumí třístupňový systém koeficientů (0 %, 40 %, 100 %), který se používá k měření příspěvku každé intervence z rozpočtu na politiky;

11)„předkladatelem“ se rozumí právnická osoba (společnost, organizace, veřejný subjekt), která provádí nebo hodlá provádět operace, které jsou potenciálně zajímavé pro investory;

12)„poradním partnerem“ se rozumí způsobilá protistrana, jako je finanční instituce nebo jiný subjekt, s níž Komise uzavřela dohodu o poradenství za účelem provedení jedné nebo více poradenských iniciativ, jiných než poradenských iniciativ prováděných prostřednictvím externích poskytovatelů služeb, s nimiž uzavřela smlouvu Komise, nebo výkonných agentur.

Článek 3
Cíle

Cílem tohoto nařízení je posílit navrhování, sledování a provádění strategických priorit Unie, snížit administrativní zátěž a zvýšit transparentnost na základě:

a)zavedení jednotného systému sledování rozpočtových výdajů;

b)zavedení jednotného systému pro celý rozpočet, který bude sledovat a hodnotit plnění rozpočtu prostřednictvím programů a činností, podávat o něm zprávy a přispívat k měření jeho celkové výkonnosti;

c)harmonizace a racionalizace podávání zpráv týkajících se informací o výkonnosti;

d)harmonizace uplatňování horizontálních zásad ve všech programech a činnostech, je-li to vhodné a proveditelné;

e)stanovení pravidel pro poskytování informací o výkonnosti rozpočtu, dostupných možnostech financování v rámci rozpočtu a dalších informací v zájmu veřejnosti, které souvisejí s plněním rozpočtu.

Kapitola 2
Horizontální zásady

Článek 4
Klima a biologická rozmanitost

1.Příspěvek z rozpočtu na oblast klimatu a biologické rozmanitosti je sledován prostřednictvím rámce pro sledování rozpočtových výdajů a výkonnost rozpočtu stanoveného v článku 8, a to i pomocí koeficientů EU.

2.Programy a činnosti se provádějí tak, aby bylo dosaženo celkového výdajového cíle ve výši nejméně 35 % celkové částky rozpočtu na opatření v oblasti klimatu a cíle v oblasti životního prostředí (dále jen „výdajový cíl v oblasti klimatu a životního prostředí“) v průběhu celého víceletého finančního rámce na období 2028–2034, který se vypočítá pomocí nejvyššího koeficientu mezi zmírňováním změny klimatu, přizpůsobováním se změně klimatu a odolností vůči této změně a životním prostředím dle rámce uvedeného v odstavci 1. Výdaje na obranu a bezpečnost jsou ze základu pro výpočet výdajového cíle v oblasti klimatu a životního prostředí vyloučeny.

3.Programy a nástroje EU přispívají k dosažení výdajového cíle v oblasti klimatu a životního prostředí stanoveného v odstavci 2. Konkrétní přínos některých programů a nástrojů EU je uveden v příloze III.

4.Komise je zmocněna přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 20 za účelem úpravy úrovní výdajových cílů v oblasti klimatu a životního prostředí stanovených v příloze III s cílem zohlednit vývoj v průběhu provádění programů včetně nedostatečného nebo nadměrného plnění cílů, případně odrážet nové priority v rámci provádění programů.

5.Nebude-li v jednom nebo více příslušných programech dosaženo dostatečného pokroku při plnění výdajového cíle v oblasti klimatu a životního prostředí, budou se orgány v souladu se svými povinnostmi a příslušnými právními předpisy navzájem konzultovat o vhodných opatřeních, která je třeba přijmout k zajištění toho, aby výdaje Unie na cíle v oblasti klimatu a životního prostředí v průběhu celého víceletého finančního rámce na období 2028–2034 činily alespoň 35 % celkové částky rozpočtu Unie.

Článek 5
„Významně nepoškozovat“ cíle ochrany životního prostředí

1.Efektivnější uplatňování zásady „významně nepoškozovat“ uvedené v čl. 33 odst. 2 písm. d) nařízení (EU, Euratom) 2024/2509 je usnadněno jednotnými a jednoduchými pokyny (dále jen „pokyny k zásadě ‚významně nepoškozovat‘“).

2.Pokyny uvedené v odstavci 1 stanoví obecné zásady a kritéria a v případě potřeby i konkrétní kritéria na úrovni příslušných oblastí politiky.

Rozlišují zejména mezi oblastmi politiky nebo činnostmi, u nichž se má vždy za to, že jsou v souladu se zásadou „významně nepoškozovat“, a oblastmi politiky nebo činnostmi, u nichž se má za to, že významně poškozují jeden nebo více cílů v oblasti životního prostředí, a proto nemohou být financovány z rozpočtu EU.

Pokyny Komise zohledňují potřebu dosáhnout stanovených cílů příslušných programů nebo nástrojů v souladu s politickými prioritami Unie, potřebu vyhnout se zdvojování požadavků podle stávajících právních předpisů EU, dále zohledňují vysoké úrovně ochrany lidského zdraví a životního prostředí poskytované stávajícími právními předpisy EU, administrativní zátěž a zátěž pro orgány a příjemce v oblasti podávání zpráv, jakož i zásadu proporcionality.

Proporcionalita je zajišťována zejména zohledněním rozsahu dané činnosti, jejích dopadů na klima a životní prostředí a územních charakteristik regionů, v nichž dané činnosti probíhají, případně skutečnosti, že se mohou provádět ve třetích zemích.

3.V pokynech uvedených v odstavci 1 se stanoví rovněž případy, kdy uplatnění zásady „významně nepoškozovat“ nemusí být schůdné nebo vhodné, jako jsou například krizové situace včetně mimořádných událostí v důsledku přírodních katastrof, případně jiné důvody převažujícího veřejného zájmu.

V tomto ohledu se má zejména za to, že uplatňování zásady „významně nepoškozovat“ není vhodné nebo proveditelné ve vztahu k obranným a bezpečnostním činnostem.

Článek 6
Sociální politiky

1.Příspěvek z rozpočtu na sociální politiky v rámci Unie je sledován prostřednictvím rámce pro sledování rozpočtových výdajů a výkonnost rozpočtu stanoveného v článku 8, včetně koeficientů EU.

2.Je-li to vhodné a proveditelné v souladu s příslušnými odvětvovými pravidly, provádějí se programy a činnosti za účelem dosažení stanovených cílů při respektování pracovních podmínek a podmínek zaměstnávání podle platného vnitrostátního práva, práva Unie, úmluv MOP a kolektivních smluv v souladu s čl. 33 odst. 2 písm. e) nařízení (EU, Euratom) 2024/2509.

Článek 7
Genderová rovnost

1.Programy a činnosti zaměřené na podporu genderové rovnosti v souladu s čl. 33 odst. 2 písm. f) nařízení (EU, Euratom) 2024/2509 jsou uvedeny v příloze IV tohoto nařízení.

Všechny programy a činnosti věnují zvláštní pozornost tomu, aby byla v co největší míře zajištěna genderová vyváženost v hodnotících komisích a dalších příslušných poradních orgánech, jako jsou rady, expertní skupiny a monitorovací výbory.

2.Pro účely metodiky začleňování hlediska genderové rovnosti uvedené v čl. 33 odst. 2 písm. f) nařízení (EU, Euratom) č. 2024/2509 spadají činnosti rozpočtu do jedné z následujících kategorií a odpovídajících bodových hodnocení genderové rovnosti:

a)činnosti, jejichž hlavním cílem je genderová rovnost („bodové hodnocení genderové rovnosti 2“);

b)činnosti, u nichž je genderová rovnost důležitým a záměrným cílem, nikoliv však cílem hlavním („bodové hodnocení genderové rovnosti 1“);

c)činnosti, u nichž se nepředpokládá žádný podstatný přínos ke genderové rovnosti („bodové hodnocení genderové rovnosti 0“).

Činnosti uvedené ve druhém pododstavci jsou definovány odkazem na seznam oblastí intervence uvedený v příloze I.

3.Komise poskytne technické pokyny k metodice uvedené v odstavci 2 pro stanovení kategorií a odpovídajícího bodového hodnocení genderové rovnosti s cílem zajistit konzistentnost všech programů.

4.Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 20, kterými se mění příloha IV.

Kapitola 3
Rámec pro sledování rozpočtových výdajů a výkonnost rozpočtu, sledování a podávání zpráv, hodnocení a transparentnost

Článek 8
Rámec pro sledování rozpočtových výdajů a výkonnost rozpočtu

1.Rámec pro sledování rozpočtových výdajů a výkonnost rozpočtu je založen na následujících prvcích:

a)jednotný seznam oblastí intervence;

b)koeficienty EU přiřazené oblastem intervence za účelem stanovení jejich příspěvku k politikám;

c)pro každou oblast intervence ukazatele výkonnosti, které se skládají z ukazatelů výstupů i z ukazatelů výsledků podle čl. 33 odst. 3 nařízení (EU, Euratom) 2024/2509.

Prvky uvedené v prvním pododstavci jsou uvedeny v příloze I.

U činností v Unii zahrnuje rámec pro sledování rozpočtových výdajů a výkonnost rozpočtu také kódy dimenze území stanovené v příloze II.

2.Činnostem financovaným z rozpočtu se přiřadí oblast intervence, která nejvíce odpovídá podstatě financované činnosti. Způsobilost určité činnosti v rámci rozpočtu vychází výhradně z odvětvových pravidel a není omezena definicí oblastí intervence, které jsou stanoveny pouze pro účely sledování výdajů a sledování výkonnosti rozpočtu.

3.Komise může dále upřesnit definici ukazatelů výkonnosti uvedených v odst. 1 prvním pododstavci písm. c).

4.Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 20, kterými se mění přílohy I a II.

Článek 9
Sledování výkonnosti rozpočtu a podávání zpráv

1.Komise sleduje provádění programů a činností financovaných z rozpočtu napříč všemi metodami plnění rozpočtu s cílem posoudit pokrok dosažený při plnění jejich cílů v souladu s ukazateli výkonnosti uvedenými v čl. 8 odst. 1 prvním pododstavci písm. c). Údaje se shromažďují účinně, efektivně a včas. Za tímto účelem se pro příjemce finančních prostředků Unie stanoví přiměřené požadavky na podávání zpráv. Údaje se pravidelně shromažďují a ukládají v elektronické podobě.

2.Komise každoročně informuje Evropský parlament a Radu o úrovni provádění programů a činností, jakož i o pokroku dosaženém při plnění cílů programu v souladu s čl. 41 odst. 3 prvním pododstavcem písm. h) a čl. 253 odst. 1 písm. e) nařízení (EU, Euratom) 2024/2509.

Článek 10
Hodnocení Komise

1.Komise provádí hodnocení v souladu s čl. 34 odst. 3 nařízení (EU, Euratom) č. 2024/2059 s cílem přezkoumat účinnost, efektivnost, relevanci a soudržnost každého programu nebo činnosti a jejich přidanou hodnotu Unie. Ve vztahu ke společné zemědělské politice se tato hodnocení týkají také opatření prováděných v souladu s nařízením (EU) č. 1308/2013. 19

2.Komise zveřejní zprávu o provádění každého programu nebo činnosti nejpozději čtyři roky po zahájení jeho provádění.

3.Komise provede zpětné hodnocení s cílem posoudit výkonnost daného programu nebo činnosti nejpozději tři roky po skončení programového období každého programu nebo činnosti.

Článek 11
Hodnocení prováděná členskými státy v rámci sdíleného řízení

1.U rozpočtu Unie vynakládaného v rámci sdíleného řízení provádějí členské státy hodnocení týkající se kritérií, jako je účinnost, efektivnost, relevance a soudržnost, s cílem zlepšit kvalitu návrhu a provádění daných opatření a určit úzká místa a způsoby, jak jejich provádění urychlit. Hodnocení se může týkat i dalších relevantních kritérií, jako je začleňování, zviditelnění a evropská přidaná hodnota.

2.Členské státy provedou hodnocení dopadu opatření prováděných v rámci sdíleného řízení pomocí kvantitativních technik, včetně případných hypotetických srovnávacích scénářů a zjištění z experimentálního provedení návrhu, a to nejpozději dva roky po skončení programového období.

3.Členské státy provedou nejpozději do tří let od zahájení provádění svých plánů alespoň jedno průběžné hodnocení, které se bude týkat celého plánu.

4.Členské státy vypracují plán hodnocení a předloží jej příslušnému monitorovacímu výboru a Komisi nejpozději do jednoho roku po schválení svých plánů.

5.Členské státy pověří hodnocením funkčně nezávislé odborníky.

6.Členské státy zajistí, aby byly zavedeny nezbytné postupy umožňující získávání a shromažďování údajů nezbytných pro hodnocení.

7.Všechna hodnocení se zveřejní na internetových stránkách uvedených v čl. 12 odst. 1.

Článek 12
Transparentnost – jednotná brána

1.Komise zřídí do [datum] specializované veřejně přístupné internetové stránky (dále jen „jednotná brána“) s několika obsahovými oddíly a s následujícími funkcemi:

a)zobrazování průběhu finančního plnění a výkonnosti rozpočtu;

b)poskytování informací uvedených v článku 38 a v čl. 142 odst. 1 nařízení (EU, Euratom) 2024/2509;

c)poskytování informací o operacích financovaných z rozpočtu s náležitým ohledem na ochranu důvěrnosti a bezpečnosti a s výjimkou podpory poskytované prostřednictvím finančních nástrojů nebo rozpočtových záruk na částku nižší než 500 000 EUR;

d)poskytování informací o operacích, které získaly zvláštní vyznamenání nebo logo excelence a usilují o získání alternativních nebo dodatečných fondů, financování nebo investorů;

e)poskytování informací o probíhajících a připravovaných výzvách k vyjádření zájmu, výzvách k podávání návrhů a výzvách k podávání nabídek financovaných z rozpočtu;

f)poskytování kanálu, jehož prostřednictvím předkladatelé prezentují operace potenciálním investorům;

g)zajištění centralizovaného přístupu k poradenským službám a službám na podporu podnikání financovaným z rozpočtu.

2.Pokud jde o funkci uvedenou v odst. 1 písm. a) tohoto článku, obsahuje jednotná brána podle potřeby informace o následujících prvcích:

a)informace o činnostech financovaných z rozpočtu včetně informací o pokroku finančního plnění a výkonnosti, případně v členění podle programů a kapitol plánů členských států;

b)informace o souhrnné výkonnosti v členění podle programů a oblastí intervence s použitím příslušných ukazatelů výkonnosti uvedených v čl. 8 odst. 1 prvním pododstavci písm. c) tohoto nařízení;

c)informace o příspěvcích na politiky uvedené v čl. 8 odst. 1 prvním pododstavci písm. b) tohoto nařízení v členění podle programů;

d)operacích financovaných z rozpočtu;

e)u činností prováděných přímo Komisí úroveň upisování, zejména pro každou výzvu k podávání návrhů, počet návrhů, jejich průměrné bodové hodnocení a podíl návrhů nad a pod prahovými hodnotami kvality;

f)informace uvedené v čl. 41 odst. 3 prvním pododstavci písm. h) a čl. 253 odst. 1 písm. e) nařízení (EU, Euratom) 2024/2509.

3.S ohledem na funkci uvedenou v odst. 1 písm. c) tohoto článku obsahuje jednotná brána, pokud jde o operace financované prostřednictvím plánů členských států, informace uvedené v čl. 63 odst. 1 písm. e) nařízení .../... [plány národního a regionálního partnerství;].

4.Pokud jde o funkci uvedenou v odst. 1 písm. e) tohoto článku, obsahuje jednotná brána podle potřeby informace o následujících prvcích:

a)předmět výzvy včetně krátkého popisu;

b)zeměpisná oblast, na kterou se výzva vztahuje;

c)typ způsobilých účastníků;

d)celková výše podpory pro danou výzvu a měnu;

e)datum zahájení a ukončení platnosti výzvy;

f)odkaz na online platformu, kde daná výzva byla nebo bude zveřejněna.

5.Jednotná brána se pravidelně aktualizuje.

6.Komisi je svěřena pravomoc přijímat za účelem změny tohoto článku akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 20.

Kapitola 4
Provádění

Článek 13
Provádění prostřednictvím plánů členských států nebo třetích zemí – zásada „významně nepoškozovat“ a zásada genderové rovnosti

1.Každý členský stát nebo třetí země stanoví pro každou činnost zahrnutou do svých plánů posouzení dodržování zásady „významně nepoškozovat“ v souladu s pokyny uvedenými v článku 5, pokud to tyto pokyny jinak nevylučují.

2.Odchylně od prvního odstavce platí, že v případě činnosti, u níž uplatnění zásady „významně nepoškozovat“ není proveditelné nebo vhodné, předloží každý členský stát nebo třetí země odůvodnění v souladu s pokyny uvedenými v článku 5.

3.Každý členský stát nebo třetí země stanoví posouzení dodržování zásady genderové rovnosti pro každou činnost zahrnutou do svých plánů takto:

a)poskytne vysvětlení, jaký přínos ke genderové rovnosti se od činností zahrnutých do plánů očekává;

b)každé činnosti přiřadí odpovídající bodové hodnocení genderové rovnosti podle čl. 7 odst. 2, a poskytne odpovídající odůvodnění.

Genderová rovnost musí být navíc zahrnuta mezi kritéria používaná pro hodnocení návrhů, je-li to vhodné a proveditelné.

4.Posouzení uvedené v odstavcích 1 až 3 se provádí v okamžiku předložení plánů. Pokud v daném okamžiku není možné provést posouzení genderové rovnosti, má se za to, že daná činnost nemá žádný podstatný přínos k genderové rovnosti, a proto se jí přidělí 0 bodů. Dotčený členský stát nebo třetí země mohou toto bodové hodnocení revidovat, kdykoli předloží změnu svých plánů.

5.Splnění povinností uvedených v odstavcích 1 až 3 tohoto nařízení u každého plánu nebo změny předložené členským státem nebo třetí zemí podléhá posouzení v souladu s příslušnými odvětvovými pravidly.

Článek 14
Provádění prostřednictvím plánů členských států – sledování výkonnosti a podávání zpráv

1.Každý členský stát zavede systém sledování a podávání zpráv, který umožní sledování výkonnosti a automatizované předávání informací na základě příslušných prvků rámce pro sledování výdajů a výkonnost rozpočtu uvedeného v čl. 8 odst. 1. Členské státy zpřístupní tyto informace Komisi interoperabilním způsobem prostřednictvím systému elektronické výměny dat mezi členskými státy a Komisí uvedeného v příloze XVI nařízení .../... [plány národního a regionálního partnerství; – SFC 2028].

2.Každý plán předložený členským státem a každá jeho změna musí pro každé opatření obsahovat navrhované přiřazení alespoň jedné oblasti intervence z přílohy I a pro každou oblast intervence přiřazenou k tomuto opatření příslušné následující ukazatele výkonnosti, které podléhají souhlasu Komise:

a)jeden ukazatel výstupu, který definuje konečný milník nebo cíl daného opatření, je vybrán z přílohy I a odpovídá buď přiřazené oblasti intervence, nebo případně jiné oblasti intervence, nebo v řádně odůvodněných případech a po dohodě s Komisí ukazatel výstupu, který není uveden v příloze I;

b)jeden nebo více ukazatelů výsledků odpovídajících oblasti intervence daného opatření uvedených v příloze I, pokud jsou k dispozici.

Kromě ukazatele výstupu uvedeného v písmenu a) nejsou definovány žádné další ukazatele výstupu.

Pokud je jako ukazatel výsledku přiřazen ukazatel „nevyprodukované emise skleníkových plynů“, přiřadí členský stát také druhý ukazatel výsledku, pokud je k dispozici ve stejné oblasti intervence.

Pokud členský stát navrhl k vymezení konečného milníku nebo cíle pro dané opatření ukazatel výsledku, který není uveden v příloze I, a pokud příloha I nestanoví žádný ukazatel výsledku odpovídající oblasti intervence daného opatření, přiřadí členský stát jako ukazatel výsledku buď jeden z ukazatelů výsledku, které odpovídají jiným oblastem intervence, uvedený v příloze I, nebo výjimečně po dohodě s Komisí ukazatel výsledku, který není uveden v příloze I.

3.V každém plánu se uvede základní hodnota a odhadovaná hodnota ukazatele výsledku přiřazeného ke každému opatření v souladu s odstavcem 2 včetně předpokládaného roku dosažení této hodnoty. V případě podpory příjmů na plochu a na zvířata v rámci společné zemědělské politiky se tato odhadovaná hodnota nekumuluje a odpovídá maximální hodnotě dosažené během programového období.

Členský stát může tuto odhadovanou hodnotu aktualizovat při revizi v polovině období nebo při jakékoli změně plánu.

4.Každý plán předložený členským státem a každá změna tohoto plánu musí rovněž obsahovat pro každé opatření návrh přiřazení alespoň jednoho kódu dimenze území stanoveného v části 1 přílohy II a umístění NUTS2 podle části 4 přílohy II. Pokud je to relevantní a pokud takové kódy existují, navrhnou členské státy rovněž kódy dimenze území podle části 2 a/nebo části 3 přílohy II.

5.Členské státy zpřístupní Komisi informace o pokroku ve vybraném ukazateli výstupu v souladu s čl. 59 odst. 1 písm. a) nařízení .../... [plány národního a regionálního partnerství] a skutečné výsledky opatření ve srovnání s odhadovanou hodnotou ukazatele výsledku přiřazeného tomuto opatření. Informace o daném ukazateli výsledku se aktualizují do 15. února každého roku až do roku 2037.

Článek 15
Provádění prostřednictvím plánů třetích zemí – sledování výkonnosti a podávání zpráv

1.Komise přidělí každému opatření plánu třetích zemí alespoň jednu oblast intervence z přílohy I a v rámci možností zajistí, aby třetí země ve svých plánech používaly ukazatele výkonnosti uvedené v čl. 8 odst. 1 prvním pododstavci písm. c). Komise může v případě potřeby vznášet připomínky nebo požadovat doplňující informace. Dohody uzavřené s dotčenou třetí zemí musí obsahovat povinnost této třetí země poskytnout požadované dodatečné informace a v případě potřeby revidovat navrhované ukazatele výkonnosti.

2.Plány musí obsahovat příslušná ustanovení týkající se podávání zpráv o výkonnosti a elektronického předávání podkladových údajů z monitorování Komisi.

Článek 16
Plnění rozpočtu v přímém řízení

1.Při plnění rozpočtu v souladu s čl. 62 odst. 1 prvním pododstavcem písm. a) nařízení (EU, Euratom) 2024/2509 zajistí Komise soulad s požadavky stanovenými v čl. 33 odst. 2 písm. d), e) a f) uvedeného nařízení. Mezi kritéria používaná pro hodnocení návrhů se zahrne zejména genderová rovnost, je-li to vhodné a proveditelné.

2.Při přípravě pracovního programu ve smyslu článku 110 nařízení (EU, Euratom) 2024/2509 vymezí Komise oblasti způsobilých činností tak, aby bylo možné ke každé oblasti přiřadit alespoň jednu oblast intervence.

3.Požadavky na podávání zpráv uložené příjemcům finančních prostředků Unie jsou přiměřené a jejich cílem je zajistit, aby údaje pro sledování plnění rozpočtu a výsledků byly shromažďovány účinně, efektivně a včas.

Článek 17
Plnění rozpočtu v nepřímém řízení

1.Komise při posuzování a schvalování akcí, které mají být financovány v nepřímém řízení osobami nebo subjekty vynakládajícími finanční prostředky Unie a využívajícími rozpočtové záruky podle čl. 62 odst. 1 prvního pododstavce písm. c) nařízení (EU, Euratom) 2024/2509 zajistí, aby tyto akce splňovaly požadavky stanovené v čl. 33 odst. 2 písm. d), e) a f) uvedeného nařízení.

2.Dohody podepsané mezi Komisí a osobami nebo subjekty, které vynakládají finanční prostředky Unie a využívají rozpočtové záruky podle čl. 62 odst. 1 prvního pododstavce písm. c) nařízení (EU, Euratom) 2024/2509, obsahují příslušná ustanovení o:

a)podávání zpráv o výkonnosti uvedených v čl. 158 odst. 7 nařízení (EU, Euratom) 2024/2509 jako součást zprávy uvedené v čl. 158 odst. 1 prvním pododstavci písm. a) uvedeného nařízení;

b)elektronickém předávání informací s příslušnými prvky podle čl. 12 odst. 4 tohoto nařízení Komisi v souvislosti s výzvami k vyjádření zájmu, výzvami k podávání návrhů a výzvami k podávání nabídek, a to do dne zveřejnění těchto výzev;

c)veškerých dalších informacích, které Komise považuje za důležité pro provádění daného programu.

3.Požadavky na podávání zpráv uložené příjemcům finančních prostředků Unie včetně osob nebo subjektů, které vynakládají finanční prostředky Unie podle čl. 62 odst. 1 prvního pododstavce písm. c) nařízení (EU, Euratom) 2024/2509, musí být přiměřené a jejich cílem je zajistit, aby údaje týkající se provádění sledování a výsledků byly shromažďovány účinně, efektivně a včas.

Kapitola 5
Komunikace, ochrana osobních údajů a závěrečná ustanovení

Článek 18
Informování, komunikace a zviditelnění

1.Příjemci, osoby nebo subjekty vynakládající finanční prostředky Unie a využívající rozpočtové záruky podle čl. 62 odst. 1 prvního pododstavce písm. c) nařízení (EU, Euratom) 2024/2509, subjekty využívající finanční nástroje v rámci uvedených plánů a poradenští partneři potvrdí původ těchto finančních prostředků Unie a případně zajistí zviditelnění podpory Unie, zejména při propagaci akcí a jejich výsledků, a to poskytováním soudržných, účinných a přiměřených cílených informací různorodému publiku včetně médií a veřejnosti, a poskytováním těchto informací prostřednictvím tiskových nebo komunikačních materiálů, internetových stránek a jiných digitálních kanálů, akcí a osvětových činností a dalších komunikačních akcí a akcí pro zviditelnění.

Tato povinnost se nevztahuje na příjemce intervencí na plochu a na zvířata v rámci společné zemědělské politiky.

2.Osoby nebo subjekty provádějící finanční nástroje a využívající rozpočtové záruky podle čl. 62 odst. 1 prvního pododstavce písm. c) nařízení (EU, Euratom) 2024/2509 a subjekty provádějící finanční nástroje v rámci plánů vyžadují, aby jejich finanční zprostředkovatelé potvrdili původ těchto prostředků a informovali o něm konečné příjemce, a zajistí zviditelnění podpory Unie tím, že tuto informaci jasně uvedou v dohodách, které s nimi podepsali. Pokud poradenští partneři vyberou subjekty, které budou poskytovat poradenské služby a služby na podporu podnikání, zajistí, aby tyto subjekty informovaly osoby, které tyto poradenské služby a služby na podporu podnikání využívají, že tyto služby byly financovány Unií, a tuto informaci jasně uvedou ve smlouvách, které s nimi podepíší.

3.Pro splnění povinnosti stanovené v odstavcích 1 a 2 se při provádění akcí v oblasti informování, komunikace a zviditelnění v souladu s přílohou V použije znak Unie a uvede se prohlášení o financování ve znění „Podpořeno Evropskou unií“ nebo „V partnerství s Evropskou unií“ v případě vnějších akcí. Znak Unie a prohlášení o financování se uvádějí zejména v tiskových nebo komunikačních materiálech, na internetových stránkách a na dalších digitálních nosičích.

U operací týkajících se jiných než finančních nástrojů nebo rozpočtových záruk, které zahrnují investice do hmotného majetku, jejichž celkové náklady přesahují 100 000 EUR, se zobrazí trvanlivé a veřejnosti dobře viditelné štítky nebo billboardy se znakem Unie a prohlášením o financování uvedeným v prvním pododstavci, a to ihned po zahájení fyzického provádění dané operace nebo po instalaci zakoupeného vybavení a po celou dobu používání daného hmotného majetku.

4.Komise provádí informační akce, akce pro zviditelnění a komunikační akce a kampaně týkající se politik, priorit, akcí a výsledků Unie, které jsou určeny různým skupinám příjemců včetně médií a veřejnosti. Finanční zdroje přidělené na tyto programy a činnosti přispívají rovněž k institucionální komunikaci politických priorit Unie.

5.Členské státy zajistí informování, komunikaci a zviditelnění týkající se podpory a výsledků fondů Unie a informují občany prostřednictvím internetových stránek uvedených v čl. 64 odst. 1 nařízení .../... [plány národního a regionálního partnerství] v souladu s požadavky stanovenými v tomto článku, s výjimkou případů, kdy právo Unie nebo vnitrostátní právo takové zveřejnění vylučuje z důvodů bezpečnosti, veřejného pořádku nebo vyšetřování trestných činů. Zveřejnění osobních údajů musí být v souladu s pravidly ochrany osobních údajů stanovenými v nařízení (EU) 2016/679. 20

6.Členské státy jmenují koordinátora pro komunikaci, který odpovídá za celkové akce v oblasti informování, komunikace a transparentnosti v souvislosti s podporou získanou z rozpočtu prováděnou na jejich území, zajišťuje koordinaci s příslušnými řídícími orgány a je ve spojení s Komisí a jejími zastoupeními, s kontaktními kancelářemi Evropského parlamentu, středisky Europe Direct a s dalšími příslušnými sítěmi, vzdělávacími a výzkumnými organizacemi, jakož i s dalšími příslušnými partnery. Komise udržuje síť složenou z koordinátorů pro komunikaci a zástupců Komise pro účely výměn týkajících se informování, komunikace a zviditelnění.

7.Zviditelnění podpory EU zajišťují i třetí země, které provádějí vnější akce financované EU. V případě provádění prostřednictvím plánů třetích zemí musí být v plánech předložen plán komunikace a zviditelnění pro místní skupiny příjemců.

8.Pokud je z důvodů bezpečnosti nebo naléhavé potřeby v krizové situaci vhodnější či nutné v některých třetích zemích nebo jejich částech omezit nebo přizpůsobit činnosti v oblasti komunikace a zviditelňování, určí se cílová skupina a nástroje, produkty a kanály pro zajištění zviditelnění, které se mají použít k propagaci dané akce, pro každý jednotlivý případ po dohodě s Komisí.

9.Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 20, kterými se provádí, mění nebo doplňuje příloha V.

Článek 19
Zpracování osobních údajů

1.Členské státy a Komise mohou zpracovávat osobní údaje pouze tehdy, je-li to nezbytné pro účely plnění jejich příslušných povinností podle tohoto nařízení a podle nařízení .../... [plány národního a regionálního partnerství], zejména pro účely sledování, podávání zpráv, komunikace, zveřejňování, hodnocení, finančního řízení, ověřování a auditů a případně pro určení způsobilosti účastníků.

2.Aniž je dotčen odstavec 1, mohou být zpracovávány zejména tyto osobní údaje:

a)pro účely uvedené v odstavci 1 údaje nezbytné pro identifikaci dotčených osob (jméno, příjmení, datum narození, národní identifikační číslo, kód sociálního zabezpečení);

b)pro účely monitorování údaje nezbytné pro výpočet ukazatelů výkonnosti podle přílohy I tohoto nařízení;

c)pro účely hodnocení další osobní údaje o zaměstnaneckém statusu, vzdělání, dovednostech a sociálnědemografických charakteristikách fyzických osob, které využívají financování Unie. 

3.U hodnocení uvedených v čl. 11 odst. 2, která zahrnují použití kontrolní skupiny, lze u osob patřících do kontrolní skupiny, které nejsou účastníky a mají podobné sociálnědemografické charakteristiky jako účastníci, zpracovávat stejné kategorie údajů jako u účastníků a porovnávat je s účastníky.

4.Zvláštní kategorie osobních údajů uvedené v článku 9 nařízení (EU) 2016/679 a v článku 10 nařízení (EU) 2018/1725 mohou být zpracovávány pouze pro účely určení způsobilosti účastníků, sledování a hodnocení operací zahrnujících podporu osob se zdravotním postižením a marginalizovaných komunit včetně Romů, a výpočtu hodnot ukazatelů výkonnosti týkajících se příslušných oblastí intervence uvedených v příloze I, jakož i ověřování a auditů.

5.Osobní údaje se shromažďují přímo od dotčených osob nebo na základě opakovaného použití informací uložených v administrativních nebo statistických registrech.

6.Osobní údaje se uchovávají nejdéle po dobu nezbytnou k prokázání souladu s tímto nařízením, v každém případě však nejdéle deset let od ukončení dané činnosti. Pro účely hodnocení, které umožní posoudit dlouhodobé dopady, lze osobní údaje uchovávat po delší dobu, nejdéle však dvanáct let.

7.K osobním údajům mají přístup pouze oprávněné identifikovatelné osoby. Odpovědný orgán takový přístup zaznamená do protokolu. Tyto protokoly budou každých šest měsíců přezkoumávány. Protokoly se vymažou po uplynutí jednoho roku od jejich vytvoření. Třetím stranám uvedeným v čl. 11 odst. 5 se osobní údaje poskytují pouze v pseudonymizované nebo anonymizované podobě, pokud zveřejnění osobních údajů není nezbytné k dosažení cílů tohoto nařízení.

8.Pokud jsou prostředky fondu využívány v souladu s čl. 62 odst. 1 prvním pododstavcem písm. a) nařízení (EU, Euratom) 2024/2509, je správcem Komise, případně příslušná výkonná agentura.

9.Pokud jsou prostředky fondu využívány v souladu s čl. 62 odst. 1 prvním pododstavcem písm. b) nařízení (EU, Euratom) 2024/2509, je správcem řídící orgán. Pokud jsou údaje shromážděné orgány členských států a sdělené Komisi zpracovávány pro úkoly Komise, je správcem Komise.

10.Pokud jsou prostředky fondu využívány v souladu s čl. 62 odst. 1 prvním pododstavcem písm. c) nařízení (EU, Euratom) 2024/2509, je správcem subjekt odpovědný za provádění příslušné operace. Pokud jsou údaje shromážděné tímto subjektem a sdělené Komisi zpracovávány pro úkoly Komise, je správcem Komise.

Článek 20
Výkon přenesené pravomoci

1.Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

2.Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedené v článcích 4, 7, 8, 12 a 18 je Komisi svěřena na dobu neurčitou od […].

3.Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomocí uvedená v článcích 4, 7, 8, 12 a 18 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie, nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

4.Před přijetím aktu v přenesené pravomoci Komise vede konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů.

5.Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

6.Akt v přenesené pravomoci přijatý podle článků 7, 8, 12 a 18 vstoupí v platnost pouze tehdy, pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě jednoho měsíce ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o jeden měsíc.

Článek 21
Vstup v platnost a použitelnost

1.Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

2.Toto nařízení se použije od 1. ledna 2028.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne

Za Evropský parlament    Za Radu

předseda/předsedkyně    předseda/předsedkyně

LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ A DIGITÁLNÍ VÝKAZ

1.RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU3

1.1.Název návrhu/podnětu3

1.2.Příslušné oblasti politik3

1.3.Cíle3

1.3.1.Obecné cíle3

1.3.2.Specifické cíle3

1.3.3.Očekávané výsledky a dopady3

1.3.4.Ukazatele výkonnosti3

1.4.Návrh/podnět se týká:4

1.5.Odůvodnění návrhu/podnětu4

1.5.1.Potřeby, které mají být uspokojeny v krátkodobém nebo dlouhodobém horizontu, včetně podrobného harmonogramu pro zahajovací fázi provádění podnětu4

1.5.2.Přidaná hodnota ze zapojení EU (může být důsledkem různých faktorů, např. přínosů z koordinace, právní jistoty, vyšší účinnosti nebo doplňkovosti). Pro účely tohoto oddílu se „přidanou hodnotou ze zapojení EU“ rozumí hodnota plynoucí z akce Unie, jež doplňuje hodnotu, která by jinak vznikla činností samotných členských států.4

1.5.3.Závěry vyvozené z podobných zkušeností v minulosti4

1.5.4.Slučitelnost s víceletým finančním rámcem a možné synergie s dalšími vhodnými nástroji5

1.5.5.Posouzení různých dostupných možností financování, včetně prostoru pro přerozdělení prostředků5

1.6.Doba trvání návrhu/podnětu a jeho finančního dopadu6

1.7.Předpokládaný způsob plnění rozpočtu6

2.SPRÁVNÍ OPATŘENÍ8

2.1.Pravidla pro sledování a podávání zpráv8

2.2.Systémy řízení a kontroly8

2.2.1.Odůvodnění navrhovaných způsobů plnění rozpočtu, mechanismů provádění financování, způsobů plateb a kontrolní strategie8

2.2.2.Informace o zjištěných rizicích a systémech vnitřní kontroly zřízených k jejich zmírnění8

2.2.3.Odhad a odůvodnění nákladové efektivnosti kontrol (poměr mezi náklady na kontroly a hodnotou souvisejících spravovaných finančních prostředků) a posouzení očekávané míry rizika výskytu chyb (při platbě a při uzávěrce)8

2.3.Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí9

3.ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU10

3.1.Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové položky10

3.2.Odhadovaný finanční dopad návrhu na prostředky12

3.2.1.Odhadovaný souhrnný dopad na operační prostředky12

3.2.1.1.Prostředky ze schváleného rozpočtu12

3.2.1.2.Prostředky z vnějších účelově vázaných příjmů17

3.2.2.Odhadovaný výstup financovaný z operačních prostředků22

3.2.3.Odhadovaný souhrnný dopad na správní prostředky24

3.2.3.1. Prostředky ze schváleného rozpočtu24

3.2.3.2.Prostředky z vnějších účelově vázaných příjmů24

3.2.3.3.Prostředky celkem24

3.2.4.Odhadované potřeby v oblasti lidských zdrojů25

3.2.4.1.Financované ze schváleného rozpočtu25

3.2.4.2.Financované z vnějších účelově vázaných příjmů26

3.2.4.3.Potřeby v oblasti lidských zdrojů celkem26

3.2.5.Odhadovaný dopad na investice související s digitálními technologiemi28

3.2.6.Slučitelnost se stávajícím víceletým finančním rámcem28

3.2.7.Příspěvky třetích stran28

3.3.Odhadovaný dopad na příjmy29

4.Digitální rozměr29

4.1.Požadavky digitálního významu30

4.2.Data30

4.3.Digitální řešení31

4.4.Posouzení interoperability31

4.5.Opatření na podporu digitálního provádění32

RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU

1.1.Název návrhu/podnětu

Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví rámec pro sledování rozpočtových výdajů a výkonnost rozpočtu a další pravidla pro programy a činnosti Unie

1.2.Příslušné oblasti politik 

Výkonnost rozpočtu včetně všech oblastí politiky, na které se vztahují programy Unie

1.3.Cíle

1.3.1.Obecné cíle

Obecným cílem této iniciativy je navrhnout zjednodušený, soudržný a flexibilní výkonnostní rámec pro víceletý finanční rámec na období po roce 2027 s cílem maximalizovat schopnost rozpočtu EU plnit horizontální zásady a účinně posuzovat výkonnost rozpočtových programů EU a zároveň zajistit soulad s požadavky finančního nařízení.

1.3.2.Specifické cíle

Tato iniciativa sleduje tyto specifické cíle:

zvýšení kapacity pro řešení současných a budoucích politických priorit;

posílení kapacity měření dopadu na rozpočet EU a získávání informací pro řízení politik a programů;

zvýšení transparentnosti a přístupu k informacím pro rozpočtové orgány členských států a příjemce z rozpočtu EU;

snížení administrativní zátěže a nákladů ovlivňujících příjemce z rozpočtu EU, členské státy, třetí země, prováděcí partnery a orgány EU, nejméně o 25 %.

1.3.3.Očekávané výsledky a dopady

Očekává se, že tato iniciativa bude mít dopad na členské státy, třetí země, prováděcí partnery, orgány EU a příjemce, mimo jiné tím, že umožní účinně plnit horizontální zásady EU, jako je zásada „významně nepoškozovat“ a zásada genderové rovnosti, zlepší sledování a vykazování výkonnosti rozpočtu EU a zlepší přístup k informacím o výkonnosti a možnostem financování.

Očekává se, že tato iniciativa přinese správním orgánům členských států úspory administrativních nákladů oproti období 2021–2027 ve výši více než 600 milionů EUR. Očekává se také výrazné snížení administrativních nákladů pro příjemce, jako jsou například podniky, což podpoří konkurenceschopnost odvětví, která využívají finanční prostředky EU.

1.3.4.Ukazatele výkonnosti

Ukazatele výstupů a výsledků připojené k navrhovanému nařízení budou sloužit k sledování pokroku a výsledků programů Unie.

1.4.Návrh/podnět se týká: 

 nové akce 

 nové akce následující po pilotním projektu / přípravné akci 21  

 prodloužení stávající akce 

 sloučení jedné či více akcí v jinou/novou akci nebo přesměrování jedné či více akcí na jinou/novou akci

1.5.Odůvodnění návrhu/podnětu 

1.5.1.Potřeby, které mají být uspokojeny v krátkodobém nebo dlouhodobém horizontu, včetně podrobného harmonogramu pro zahajovací fázi provádění podnětu

Řízení programů Unie, na které se vztahují jiné základní právní akty, musí splňovat požadavky uvedené v tomto nařízení, které stanoví horizontální požadavky vztahující se na všechny programy Unie.

Toto nařízení je použitelné od roku 2028 po celou dobu trvání víceletého finančního rámce.

Provádění některých ustanovení se může v průběhu času vyvíjet, například vývoj a zavádění jednotného portálu.

1.5.2.Přidaná hodnota ze zapojení EU (může být důsledkem různých faktorů, např. přínosů z koordinace, právní jistoty, vyšší účinnosti nebo doplňkovosti). Pro účely tohoto oddílu se „přidanou hodnotou ze zapojení EU“ rozumí hodnota plynoucí z akce Unie, jež doplňuje hodnotu, která by jinak vznikla činností samotných členských států.

Důvody pro akci na úrovni EU (ex-ante): Je nezbytné zavést silný a účinný výkonnostní rámec s cílem zajistit, že rozpočet EU bude mít větší dopad v prioritních oblastech a že jeho účinky budou měřitelné, transparentní a schopné vést k neustálému zlepšování prostřednictvím kontroly a učení. Ustanovení čl. 322 odst. 1 Smlouvy o fungování EU vyžaduje přijetí nařízení určujících finanční pravidla stanovící podrobnosti týkající se sestavování a plnění rozpočtu a předkládání účetnictví a jeho auditu. Finanční nařízení dále požaduje, aby byly v další generaci programů ve víceletém finančním rámci na období po roce 2027 zohledněna zásada „významně nepoškozovat“ a zásada genderové rovnosti, je-li to vhodné a proveditelné, v souladu s příslušnými odvětvovými pravidly. Článek 38 finančního nařízení rovněž předpokládá nové požadavky týkající se zveřejňování informací o příjemcích a operacích rozpočtu EU, a to i prostřednictvím centralizovaných internetových stránek. Článek 33 finančního nařízení dále vyžaduje, aby byly prostředky využívány v souladu se zásadou řádného finančního řízení, a tudíž při dodržování zásad hospodárnosti, efektivnosti, účinnosti a zaměření na výkonnost. Vyžaduje také, aby ukazatele výkonnosti byly agregovatelné, splňovaly normu RACER a aby byly případně rozčleněny podle pohlaví.

Očekávaná vytvořená přidaná hodnota na úrovni EU (ex post): Vytvoření účinného výkonnostního rámce s sebou nutně nese rozvoj horizontálního přístupu na úrovni EU, který umožní maximalizovat výkonnost investic přispívajících k prioritám EU. Využití rozpočtu EU např. ve prospěch klimatu, biologické rozmanitosti a genderové rovnosti má přidanou hodnotu, zejména u opatření, která nelze adekvátně financovat z vnitrostátních rozpočtů nebo ze soukromého sektoru z důvodu přeshraniční povahy a rozsahu výzev, územní soudržnosti, potřeb spravedlivé transformace nebo nerovnoměrné úrovně opatření v oblasti klimatu a životního prostředí u členských států a třetích zemí a fiskální kapacity.

1.5.3.Závěry vyvozené z podobných zkušeností v minulosti

Toto nařízení vychází ze zkušeností získaných při provádění ustanovení o výkonnosti obsažených v nařízeních o programu na období VFR 2021–2027. Přestože víceletý finanční rámec na období 2021–2027 využívá modernějšího výkonnostního rámce, existuje zde stále prostor pro zlepšení, zejména pokud jde o zjednodušení, konzistentnost a lepší pochopení výsledků rozpočtu EU. VFR na období po roce 2027 nabízí klíčovou příležitost k řešení těchto výzev i k maximalizaci dopadu rozpočtu EU, přičemž vychází ze zjištění hodnocení programů v polovině období prováděných od roku 2021. VFR na období po roce 2027 bude rovněž třeba sladit s nedávným právním vývojem včetně přepracovaného finančního nařízení z roku 2024.

1.5.4.Slučitelnost s víceletým finančním rámcem a možné synergie s dalšími vhodnými nástroji

Nařízení dosáhne významných synergií s programy Unie, neboť stanoví výkonnostní rámec platný pro všechny programy Unie na období po roce 2027 a soustředí většinu ustanovení o programování, sledování a podávání zpráv do horizontálního právního aktu. Nařízení bude obsahovat příslušná ustanovení o podpoře genderové rovnosti napříč programy a způsoby řízení, jakož i o sledování výkonnosti, podávání zpráv o výkonnosti prostřednictvím jednotné zprávy (výroční zprávy o řízení a výkonnosti) a jednotného portálu pro informace o výkonnosti a možnostech financování. Nařízení bude obsahovat jednotný seznam oblastí intervence a souvisejících ukazatelů výkonnosti.

1.5.5.Posouzení různých dostupných možností financování, včetně prostoru pro přerozdělení prostředků

Nevztahuje se na tento návrh.

1.6.Doba trvání návrhu/podnětu a jeho finančního dopadu

 Časově omezená doba trvání

–    s platností od [DD.MM.]RRRR do [DD.MM.]RRRR,

–    finanční dopad od RRRR do RRRR u prostředků na závazky a od RRRR do RRRR u prostředků na platby.

 Časově neomezená doba trvání

–Provádění s obdobím rozběhu od RRRR do RRRR,

–poté plné fungování.

1.7.Předpokládaný způsob plnění rozpočtu

 Přímé řízení Komisí

– prostřednictvím jejích útvarů, včetně jejích zaměstnanců v delegacích Unie,

–    prostřednictvím výkonných agentur.

 Sdílené řízení s členskými státy

 Nepřímé řízení, při kterém jsou úkoly souvisejícími s plněním rozpočtu pověřeny:

– třetí země nebo subjekty určené těmito zeměmi,

– mezinárodní organizace a jejich agentury (upřesněte),

– Evropská investiční banka a Evropský investiční fond,

– subjekty uvedené v článcích 70 a 71 finančního nařízení,

– veřejnoprávní subjekty,

– soukromoprávní subjekty pověřené výkonem veřejné služby v rozsahu, v jakém jim byly poskytnuty dostatečné finanční záruky,

– soukromoprávní subjekty členského státu pověřené uskutečňováním partnerství veřejného a soukromého sektoru, kterým byly poskytnuty dostatečné finanční záruky,

– subjekty nebo osoby pověřené prováděním specifických akcí v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky podle hlavy V Smlouvy o Evropské unii a určené v příslušném základním právním aktu,

– subjekty usazené v členském státě, které se řídí soukromým právem členského státu nebo právem Unie a které mohou být v souladu s odvětvovými pravidly pověřeny vynakládáním finančních prostředků Unie nebo využíváním rozpočtových záruk Unie, pokud jsou tyto subjekty ovládány veřejnoprávními subjekty nebo soukromoprávními subjekty pověřenými výkonem veřejné služby a byly jim poskytnuty dostatečné finanční záruky ve formě společné a nerozdílné odpovědnosti kontrolních subjektů nebo rovnocenných finančních záruk, jež mohou být pro každou akci omezeny na maximální výši podpory Unie.

Poznámky

Nařízení se bude vztahovat na všechny programy Unie bez ohledu na způsoby jejich řízení. Nařízení obsahuje ustanovení specifická pro jednotlivé způsoby řízení.

2.SPRÁVNÍ OPATŘENÍ 

2.1.Pravidla pro sledování a podávání zpráv 

Výkonnostní rámec stanovený nařízením poskytne jednotný systém pro sledování a hodnocení výkonnosti rozpočtových programů a podávání zpráv o nich. Bude založen na systému sledování výdajů a výkonnosti rozpočtu, který se bude skládat z jednotného seznamu oblastí intervence (tj. typů činností) zahrnujících všechny činnosti podporované z rozpočtu, a rovněž z ukazatelů výstupů a výsledků.

Nařízení dále obsahuje ustanovení o hodnocení programů. Nejpozději čtyři roky po zahájení provádění programu zveřejní Komise zprávu o provádění, aby zhodnotila pokrok dosažený při plnění jejich cílů. Nejpozději tři roky po skončení programového období daného programu provede Komise zpětné hodnocení s cílem posoudit účinnost, efektivnost, relevanci a soudržnost programu a jeho přidanou hodnotu Unie.

Komise bude sledovat přiměřenost seznamu oblastí intervence a ukazatelů výkonnosti, které mají být přijaty jako příloha nařízení, aby mohla posoudit veškeré případné mezery či nedostatky. Nařízení bude obsahovat zmocnění Komise k přijetí aktu v přenesené pravomoci, který umožní tento seznam v průběhu plnění rozpočtu podle potřeby revidovat.

2.2.Systémy řízení a kontroly 

2.2.1.Odůvodnění navrhovaných způsobů plnění rozpočtu, mechanismů provádění financování, způsobů plateb a kontrolní strategie

Výkonnostní rámec se provádí v souladu se způsobem řízení platným pro jednotlivé rozpočtové programy. Sám o sobě nebude podléhat způsobům plateb ani kontrolním strategiím, protože daná iniciativa se nevztahuje na konkrétní program, neboť se jedná o rámec, který je uplatňován horizontálně na všechny rozpočtové programy.

2.2.2.Informace o zjištěných rizicích a systémech vnitřní kontroly zřízených k jejich zmírnění

Výkonnostní rámec sám o sobě nebude podléhat žádnému zvláštnímu systému vnitřní kontroly, neboť iniciativou je rámec, který je uplatňován horizontálně na všechny rozpočtové programy. Nařízení nicméně poskytuje strukturovaný rámec, jehož cílem je rovněž zlepšit kvalitu a spolehlivost informací o výkonnosti, a tím přispět k celkovému snížení rizik spojených s těmito aspekty.

2.2.3.Odhad a odůvodnění nákladové efektivnosti kontrol (poměr mezi náklady na kontroly a hodnotou souvisejících spravovaných finančních prostředků) a posouzení očekávané míry rizika výskytu chyb (při platbě a při uzávěrce) 

Nevztahuje se na tento návrh.

2.3.Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí 

Výkonnostní rámec sám o sobě nebude podléhat žádným opatřením pro předcházení podvodům a nesrovnalostem, protože daná iniciativa se nevztahuje na konkrétní program, ale jedná se o rámec, který je uplatňován horizontálně na všechny rozpočtové programy.

3.ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU 

3.1.Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové položky 

Navrhované nařízení zavádí prvky jednoduššího a soudržnějšího rámce pro sledování rozpočtových výdajů a výkonnosti rozpočtu EU. Zahrnuje horizontální pravidla pro sledování rozpočtových výdajů, sledování a podávání zpráv o provádění programů a činností Unie, pravidla pro zřízení portálu pro financování z prostředků Unie a pravidla pro hodnocení programů.  Zavádí také ustanovení pro zajištění jednotného uplatňování zásady „významně nepoškozovat“ a zásady genderové rovnosti, jakož i další horizontální ustanovení platná pro všechny programy Unie.

Vzhledem ke své horizontální povaze nevytváří nařízení nové samostatné rozpočtové závazky. Jeho provádění bude naopak podporováno z rozpočtu přiděleného na programy Unie a správní výdaje. Finanční potřeby vyplývající z této iniciativy jsou proto zahrnuty v legislativních finančních a digitálních výkazech příslušných odvětvových programů.

Celkově se odhaduje, že tento návrh lze provést na základě stabilního počtu zaměstnanců Komise ve srovnání s víceletým finančním rámcem na období 2021–2027. Nařízení zavádí řadu zjednodušujících a zefektivňujících opatření, která by měla v průběhu času přinést zvýšení efektivity a administrativní úspory. Tyto potenciální úspory mohou vzniknout zejména harmonizací sledování výdajů a ukazatelů výkonnosti prostřednictvím jednotného společného seznamu oblastí intervence a ukazatelů, čímž se celkový počet ukazatelů výkonnosti sníží z 5 000 na přibližně 1 000.

Další zvýšení efektivnosti se očekává od zjednodušení hodnocení programů, kdy se hodnocení v polovině období nahradí zefektivněnou zprávou o provádění, a od sloučení podávání zpráv o výkonnosti do výroční zprávy o řízení a výkonnosti. Kromě toho se očekává, že sloučení více přehledů informací a portálů do jediného portálu (jednotné brány) sníží nároky na IT zdroje potřebné pro vývoj a údržbu. Harmonizace ustanovení o komunikace napříč všemi programy rovněž sníží zdroje potřebné ke zviditelňování podpory EU.

Tyto očekávané úspory, kterých bude časem dosaženo, však budou pravděpodobně vyváženy zvýšenými potřebami v jiných oblastech, zejména v souvislosti se zaváděním a údržbou nového rámce pro sledování výdajů a výkonnost rozpočtu a s vývojem a průběžným provozem portálu jednotné brány. Kromě toho bude nezbytné, aby Komise v prvních letech víceletého finančního rámce na období 2028–2034 pokračovala ve vykazování výkonnosti víceletého finančního rámce na období 2021–2027, což bude vyžadovat zachování některých stávajících zdrojů. Aby mohla Komise řešit tyto měnící se potřeby, bude podle potřeby interně převádět zaměstnance a zdroje s cílem vyhovět provozním potřebám.

Odhaduje se, že více než 100 zaměstnanců Komise věnuje značnou část svého času přípravě zpráv o výkonnosti různých programů včetně příspěvků do výroční zprávy o řízení a výkonnosti. Kromě toho se přibližně 150 zaměstnanců podílí na hodnotících činnostech souvisejících s programy EU a přibližně 130 zaměstnanců pracuje na vývoji a údržbě IT nástrojů, internetových stránek a portálů, které budou podle tohoto nařízení zefektivněny. Tyto odhady nezahrnují externí dodavatele ani dočasné zaměstnance, kteří se na těchto úkolech rovněž podílejí.

Zavedení nových digitálních nástrojů, které nařízení předpokládá, však bude na druhou stranu vyžadovat počáteční i průběžné investice do rozvoje IT. Odhadované náklady jsou tyto:

Přehled informací o výkonnosti: 2,6 milionu EUR na počáteční náklady na vývoj a 1,6 milionu EUR na roční náklady na údržbu a další vývoj, což za dané období představuje celkové odhadované náklady ve výši 13,8 milionu EUR.

·Portál pro financování z prostředků Unie (portál o možnostech financování): 6 milionů EUR na počáteční náklady na vývoj a 2 miliony EUR ročně na údržbu a další vývoj, což představuje celkové odhadované náklady ve výši 20 milionů EUR. Tím není dotčen přístup „opětovně využít, nakoupit, vybudovat“ v souladu s digitální strategií Komise, který bude dodržován.

·Stávající rozpočtové položky

V pořadí okruhů víceletého finančního rámce a rozpočtových položek.

Okruh víceletého finančního rámce

Rozpočtová položka

Druh výdaje

Příspěvek

Číslo

RP/NRP 22

zemí ESVO 23

kandidátských zemí a potenciálních kandidátů 24

jiných třetích zemí

jiné účelově vázané příjmy

[XX.YY.YY.YY]

RP/NRP

ANO/NE

ANO/NE

ANO/NE

ANO/NE

[XX.YY.YY.YY]

RP/NRP

ANO/NE

ANO/NE

ANO/NE

ANO/NE

[XX.YY.YY.YY]

RP/NRP

ANO/NE

ANO/NE

ANO/NE

ANO/NE

·Nové rozpočtové položky, jejichž vytvoření se požaduje

V pořadí okruhů víceletého finančního rámce a rozpočtových položek.

Okruh víceletého finančního rámce

Rozpočtová položka

Druh výdaje

Příspěvek

Číslo

RP/NRP

zemí ESVO

kandidátských zemí a potenciálních kandidátů

jiných třetích zemí

jiné účelově vázané příjmy

[XX.YY.YY.YY]

RP/NRP

ANO/NE

ANO/NE

ANO/NE

ANO/NE

[XX.YY.YY.YY]

RP/NRP

ANO/NE

ANO/NE

ANO/NE

ANO/NE

[XX.YY.YY.YY]

RP/NRP

ANO/NE

ANO/NE

ANO/NE

ANO/NE

3.2.Odhadovaný finanční dopad návrhu na prostředky 

3.2.1.Odhadovaný souhrnný dopad na operační prostředky 

–    Návrh/podnět nevyžaduje využití operačních prostředků.

–    Návrh/podnět vyžaduje využití operačních prostředků, jak je vysvětleno dále:

3.2.1.1.Prostředky ze schváleného rozpočtu

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Okruh víceletého finančního rámce

Číslo

GŘ: <…….>

Rok

Rok

Rok

Rok

Rok

Rok

Rok

CELKEM VFR na období 2028–2034

2028

2029

2030

2031

2032

2033

2034

Operační prostředky

Rozpočtová položka

Závazky

(1a)

0

Platby

(2a)

0

Rozpočtová položka

Závazky

(1b)

0

Platby

(2b)

0

Prostředky správní povahy financované z rámce na zvláštní programy 

Rozpočtová položka

0

CELKEM prostředky

Závazky

=1a+1b

0

0

0

0

0

0

0

0

pro GŘ <…….>

Platby

=2a+2b

0

0

0

0

0

0

0

0

GŘ: <…….>

Rok

Rok

Rok

Rok

Rok

Rok

Rok

CELKEM VFR na období 2028–2034

2028

2029

2030

2031

2032

2033

2034

Operační prostředky

Rozpočtová položka

Závazky

(1a)

0

Platby

(2a)

0

Rozpočtová položka

Závazky

(1b)

0

Platby

(2b)

0

Prostředky správní povahy financované z rámce na zvláštní programy 

Rozpočtová položka

0

CELKEM prostředky

Závazky

=1a+1b

0

0

0

0

0

0

0

0

pro GŘ <…….>

Platby

=2a+2b

0

0

0

0

0

0

0

0

Rok

Rok

Rok

Rok

Rok

Rok

Rok

CELKEM VFR na období 2028–2034

2028

2029

2030

2031

2032

2033

2034

Operační prostředky CELKEM

Závazky

0

0

0

0

0

0

0

0

Platby

0

0

0

0

0

0

0

0

Prostředky správní povahy financované z rámce na zvláštní programy CELKEM

0

0

0

0

0

0

0

0

CELKEM prostředky z OKRUHU <….>

Závazky

0

0

0

0

0

0

0

0

víceletého finančního rámce

Platby

0

0

0

0

0

0

0

0

Okruh víceletého finančního
rámce

Číslo

GŘ: <…….>

Rok

Rok

Rok

Rok

Rok

Rok

Rok

CELKEM VFR na období 2028–2034

2028

2029

2030

2031

2032

2033

2034

Operační prostředky

Rozpočtová položka

Závazky

(1a)

0

Platby

(2a)

0

Rozpočtová položka

Závazky

(1b)

0

Platby

(2b)

0

Prostředky správní povahy financované z rámce na zvláštní programy

Rozpočtová položka

0

CELKEM prostředky

Závazky

=1a+1b

0

0

0

0

0

0

0

0

pro GŘ <…….>

Platby

=2a+2b

0

0

0

0

0

0

0

0

GŘ: <…….>

Rok

Rok

Rok

Rok

Rok

Rok

Rok

CELKEM VFR na období 2029–2034

2028

2029

2030

2031

2032

2033

2034

Operační prostředky

Rozpočtová položka

Závazky

(1a)

0

Platby

(2a)

0

Rozpočtová položka

Závazky

(1b)

0

Platby

(2b)

0

Prostředky správní povahy financované z rámce na zvláštní programy

Rozpočtová položka

0

CELKEM prostředky

Závazky

=1a+1b

0

0

0

0

0

0

0

0

pro GŘ <…….>

Platby

=2a+2b

0

0

0

0

0

0

0

0

Rok

Rok

Rok

Rok

Rok

Rok

Rok

CELKEM VFR na období 2028–2034

2028

2029

2030

2031

2032

2033

2034

Operační prostředky CELKEM

Závazky

0

0

0

0

0

0

0

0

Platby

0

0

0

0

0

0

0

0

Prostředky správní povahy financované z rámce na zvláštní programy CELKEM

0

0

0

0

0

0

0

0

CELKEM prostředky z OKRUHU <….>

Platby

0

0

0

0

0

0

0

0

víceletého finančního rámce

0

0

0

0

0

0

0

0

Rok

Rok

Rok

Rok

Rok

Rok

Rok

CELKEM VFR na období 2028–2034

2028

2029

2030

2031

2032

2033

2034

• Operační prostředky CELKEM (všechny operační okruhy)

Závazky

0

0

0

0

0

0

0

0

Platby

0

0

0

0

0

0

0

0

• Prostředky správní povahy financované z rámce na zvláštní programy CELKEM (všechny operační okruhy)

0

0

0

0

0

0

0

0

CELKEM prostředky z okruhů 1 až 6

Závazky

0

0

0

0

0

0

0

0

víceletého finančního rámce

Platby

0

0

0

0

0

0

0

0

(referenční částka)



Okruh víceletého finančního rámce

7

„Správní výdaje“

GŘ: <…….>

Rok

Rok

Rok

Rok

Rok

Rok

Rok

CELKEM VFR na období 2028–2034

2028

2029

2030

2031

2032

2033

2034

 Lidské zdroje

0

0

0

0

0

0

0

0

Ostatní správní výdaje

0

0

0

0

0

0

0

0

GŘ <…….> CELKEM

Prostředky

0

0

0

0

0

0

0

0

GŘ: <…….>

Rok

Rok

Rok

Rok

Rok

Rok

Rok

CELKEM VFR na období 2028–2034

2028

2029

2030

2031

2032

2033

2034

 Lidské zdroje

0

0

0

0

0

0

0

0

Ostatní správní výdaje

0

0

0

0

0

0

0

0

GŘ <…….> CELKEM

Prostředky

0

0

0

0

0

0

0

0

CELKEM prostředky z OKRUHU 7 víceletého finančního rámce

(Závazky celkem = platby celkem)

0

0

0

0

0

0

0

0

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Rok

Rok

Rok

Rok

Rok

Rok

Rok

CELKEM VFR na období 2028–2034

2028

2029

2030

2031

2032

2033

2034

CELKEM prostředky z OKRUHŮ 1 až 7

Závazky

0

0

0

0

0

0

0

0

víceletého finančního rámce 

Platby

0

0

0

0

0

0

0

0

3.2.1.2.Prostředky z vnějších účelově vázaných příjmů

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Okruh víceletého finančního rámce

Číslo

GŘ: <…….>

Rok

Rok

Rok

Rok

Rok

Rok

Rok

CELKEM VFR na období 2028–2034

2028

2029

2030

2031

2032

2033

2034

Operační prostředky

Rozpočtová položka

Závazky

(1a)

0

Platby

(2a)

0

Rozpočtová položka

Závazky

(1b)

0

Platby

(2b)

0

Prostředky správní povahy financované z rámce na zvláštní programy

Rozpočtová položka

0

CELKEM prostředky

Závazky

=1a+1b

0

0

0

0

0

0

0

0

pro GŘ <…….>

Platby

=2a+2b

0

0

0

0

0

0

0

0

GŘ: <…….>

Rok

Rok

Rok

Rok

Rok

Rok

Rok

CELKEM VFR na období 2028–2034

2028

2029

2030

2031

2032

2033

2034

Operační prostředky

Rozpočtová položka

Závazky

(1a)

0

Platby

(2a)

0

Rozpočtová položka

Závazky

(1b)

0

Platby

(2b)

0

Prostředky správní povahy financované z rámce na zvláštní programy

Rozpočtová položka

0

CELKEM prostředky

Závazky

=1a+1b

0

0

0

0

0

0

0

0

pro GŘ <…….>

Platby

=2a+2b

0

0

0

0

0

0

0

0

Rok

Rok

Rok

Rok

Rok

Rok

Rok

CELKEM VFR na období 2028–2034

2028

2029

2030

2031

2032

2033

2034

Operační prostředky CELKEM

Závazky

0

0

0

0

0

0

0

0

Platby

0

0

0

0

0

0

0

0

Prostředky správní povahy financované z rámce na zvláštní programy CELKEM

0

0

0

0

0

0

0

0

CELKEM prostředky z OKRUHU <….>

Závazky

0

0

0

0

0

0

0

0

víceletého finančního rámce

Platby

0

0

0

0

0

0

0

0

Okruh víceletého finančního rámce

Číslo

GŘ: <…….>

Rok

Rok

Rok

Rok

Rok

Rok

Rok

CELKEM VFR na období 2028–2034

2028

2029

2030

2031

2032

2033

2034

Operační prostředky

Rozpočtová položka

Závazky

(1a)

0

Platby

(2a)

0

Rozpočtová položka

Závazky

(1b)

0

Platby

(2b)

0

Prostředky správní povahy financované z rámce na zvláštní programy

Rozpočtová položka

0

CELKEM prostředky

Závazky

=1a+1b

0

0

0

0

0

0

0

0

pro GŘ <…….>

Platby

=2a+2b

0

0

0

0

0

0

0

0

GŘ: <…….>

Rok

Rok

Rok

Rok

Rok

Rok

Rok

CELKEM VFR na období 2028–2034

2028

2029

2030

2031

2032

2033

2034

Operační prostředky

Rozpočtová položka

Závazky

(1a)

0

Platby

(2a)

0

Rozpočtová položka

Závazky

(1b)

0

Platby

(2b)

0

Prostředky správní povahy financované z rámce na zvláštní programy

Rozpočtová položka

0

CELKEM prostředky

Závazky

=1a+1b

0

0

0

0

0

0

0

0

pro GŘ <…….>

Platby

=2a+2b

0

0

0

0

0

0

0

0

Rok

Rok

Rok

Rok

Rok

Rok

Rok

CELKEM VFR na období 2028–2034

2028

2029

2030

2031

2032

2033

2034

Operační prostředky CELKEM

Závazky

0

0

0

0

0

0

0

0

Platby

0

0

0

0

0

0

0

0

Prostředky správní povahy financované z rámce na zvláštní programy CELKEM

0

0

0

0

0

0

0

0

CELKEM prostředky z OKRUHU <….>

Závazky

0

0

0

0

0

0

0

0

víceletého finančního rámce

Platby

0

0

0

0

0

0

0

0

Rok

Rok

Rok

Rok

Rok

Rok

Rok

CELKEM VFR na období 2028–2034

2028

2029

2030

2031

2032

2033

2034

• Operační prostředky CELKEM (všechny operační okruhy)

Závazky

0

0

0

0

0

0

0

0

Platby

0

0

0

0

0

0

0

0

• Prostředky správní povahy financované z rámce na zvláštní programy CELKEM (všechny operační okruhy)

-6

0

0

0

0

0

0

0

0

CELKEM prostředky z okruhů 1 až 6

Závazky

10

0

0

0

0

0

0

0

0

víceletého finančního rámce (referenční částka)

Platby

11

0

0

0

0

0

0

0

0



Okruh víceletého finančního rámce

7

„Správní výdaje“

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

GŘ: <…….>

Rok

Rok

Rok

Rok

Rok

Rok

Rok

CELKEM VFR na období 2028–2034

2028

2029

2030

2031

2032

2033

2034

 Lidské zdroje

0

0

0

0

0

0

0

0

Ostatní správní výdaje

0

0

0

0

0

0

0

0

GŘ <…….> CELKEM

Prostředky

0

0

0

0

0

0

0

0

GŘ: <…….>

Rok

Rok

Rok

Rok

Rok

Rok

Rok

CELKEM VFR na období 2028–2024

2028

2029

2030

2031

2032

2033

2034

 Lidské zdroje

0

0

0

0

0

0

0

0

Ostatní správní výdaje

0

0

0

0

0

0

0

0

GŘ <…….> CELKEM

Prostředky

0

0

0

0

0

0

0

0

CELKEM prostředky z OKRUHU 7 víceletého finančního rámce

(Závazky celkem = platby celkem)

0

0

0

0

0

0

0

0

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Rok

Rok

Rok

Rok

Rok

Rok

Rok

CELKEM VFR na období 2028–2034

2028

2029

2030

2031

2032

2033

2034

CELKEM prostředky z OKRUHŮ 1 až 7

Závazky

0

0

0

0

0

0

0

0

víceletého finančního rámce 

Platby

0

0

0

0

0

0

0

0

3.2.2.Odhadovaný výstup financovaný z operačních prostředků (nevyplňovat v případě decentralizovaných agentur)

Prostředky na závazky v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Uveďte cíle a výstupy

Rok
2028

Rok
2029

Rok
2030

Rok
2031

Vložit počet let podle trvání finančního dopadu (viz oddíl 1.6)

CELKEM

VÝSTUPY

Druh 25

Průměrné náklady

Počet

Náklady

Počet

Náklady

Počet

Náklady

Počet

Náklady

Počet

Náklady

Počet

Náklady

Počet

Náklady

Celkový počet

Náklady celkem

SPECIFICKÝ CÍL č. 1 26 …

– Výstup

– Výstup

– Výstup

Mezisoučet za specifický cíl č. 1

SPECIFICKÝ CÍL č. 2 ...

– Výstup

Mezisoučet za specifický cíl č. 2

CELKEM

3.2.3.Odhadovaný souhrnný dopad na správní prostředky 

–    Návrh/podnět nevyžaduje využití prostředků správní povahy.

–    Návrh/podnět vyžaduje využití prostředků správní povahy, jak je vysvětleno dále:

3.2.3.1. Prostředky ze schváleného rozpočtu

SCHVÁLENÉ PROSTŘEDKY

Rok

Rok

Rok

Rok

Rok

Rok

Rok

CELKEM 2028–2034

2028

2029

2030

2031

2032

2033

2034

OKRUH 7

Lidské zdroje

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

Ostatní správní výdaje

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

Mezisoučet za OKRUH 7

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

Mimo OKRUH 7

Lidské zdroje

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

Ostatní výdaje správní povahy

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

Mezisoučet mimo OKRUH 7

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

CELKEM

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

3.2.3.2.Prostředky z vnějších účelově vázaných příjmů

VNĚJŠÍ ÚČELOVĚ VÁZANÉ PŘÍJMY

Rok

Rok

Rok

Rok

Rok

Rok

Rok

CELKEM 2028–2034

2028

2029

2030

2031

2032

2033

2034

OKRUH 7

Lidské zdroje

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

Ostatní správní výdaje

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

Mezisoučet za OKRUH 7

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

Mimo OKRUH 7

Lidské zdroje

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

Ostatní výdaje správní povahy

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

Mezisoučet mimo OKRUH 7

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

CELKEM

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

3.2.3.3.Prostředky celkem

CELKEM
SCHVÁLENÉ PROSTŘEDKY + VNĚJŠÍ ÚČELOVĚ VÁZANÉ PŘÍJMY

Rok

Rok

Rok

Rok

Rok

Rok

Rok

CELKEM 2028–2034

2028

2029

2030

2031

2032

2033

2034

OKRUH 7

Lidské zdroje

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

Ostatní správní výdaje

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

Mezisoučet za OKRUH 7

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

Mimo OKRUH 7

Lidské zdroje

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

Ostatní výdaje správní povahy

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

Mezisoučet mimo OKRUH 7

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

CELKEM

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

Potřebné prostředky na oblast lidských zdrojů a na ostatní výdaje správní povahy budou pokryty z prostředků GŘ, které jsou již vyčleněny na řízení akce a/nebo byly vnitřně přerozděleny v rámci GŘ a případně doplněny z dodatečného přídělu, který lze řídícímu GŘ poskytnout v rámci ročního přidělování a s ohledem na rozpočtová omezení.

3.2.4.Odhadované potřeby v oblasti lidských zdrojů 

–    Návrh/podnět nevyžaduje využití lidských zdrojů.

–    Návrh/podnět vyžaduje využití lidských zdrojů, jak je vysvětleno dále:

3.2.4.1.Financované ze schváleného rozpočtu

Odhad vyjádřete v přepočtu na plné pracovní úvazky (FTE)

SCHVÁLENÉ PROSTŘEDKY

Rok

Rok

Rok

Rok

Rok

Rok

Rok

2028

2029

2030

2031

2032

2033

2034

 Pracovní místa podle plánu pracovních míst (místa úředníků a dočasných zaměstnanců)

20 01 02 01 (v ústředí a v zastoupeních Komise)

0

0

0

0

0

0

0

20 01 02 03 (při delegacích EU)

0

0

0

0

0

0

0

01 01 01 01 (v nepřímém výzkumu)

0

0

0

0

0

0

0

01 01 01 11 (v přímém výzkumu)

0

0

0

0

0

0

0

Jiné rozpočtové položky (upřesněte)

0

0

0

0

0

0

0

• Externí zaměstnanci (v přepočtu na plné pracovní úvazky)

20 02 01 (SZ, VNO z celkového rámce)

0

0

0

0

0

0

0

20 02 03 (SZ, MZ, VNO a MOD při delegacích EU)

0

0

0

0

0

0

0

Položka administrativní podpory

– v ústředí

0

0

0

0

0

0

0

[XX.01.YY.YY]

– při delegacích EU

0

0

0

0

0

0

0

01 01 01 02 (SZ, VNO v nepřímém výzkumu)

0

0

0

0

0

0

0

01 01 01 12 (SZ, VNO v přímém výzkumu)

0

0

0

0

0

0

0

Jiné rozpočtové položky (upřesněte) – okruh 7

0

0

0

0

0

0

0

Jiné rozpočtové položky (upřesněte) – mimo okruh 7

0

0

0

0

0

0

0

CELKEM

0

0

0

0

0

0

0

3.2.4.2.Financované z vnějších účelově vázaných příjmů

VNĚJŠÍ ÚČELOVĚ VÁZANÉ PŘÍJMY

Rok

Rok

Rok

Rok

Rok

Rok

Rok

2028

2029

2030

2031

2032

2033

2034

 Pracovní místa podle plánu pracovních míst (místa úředníků a dočasných zaměstnanců)

20 01 02 01 (v ústředí a v zastoupeních Komise)

0

0

0

0

0

0

0

20 01 02 03 (při delegacích EU)

0

0

0

0

0

0

0

01 01 01 01 (v nepřímém výzkumu)

0

0

0

0

0

0

0

01 01 01 11 (v přímém výzkumu)

0

0

0

0

0

0

0

Jiné rozpočtové položky (upřesněte)

0

0

0

0

0

0

0

• Externí zaměstnanci (v přepočtu na plné pracovní úvazky)

20 02 01 (SZ, VNO z celkového rámce)

0

0

0

0

0

0

0

20 02 03 (SZ, MZ, VNO a MOD při delegacích EU)

0

0

0

0

0

0

0

Položka administrativní podpory

– v ústředí

0

0

0

0

0

0

0

[XX.01.YY.YY]

– při delegacích EU

0

0

0

0

0

0

0

01 01 01 02 (SZ, VNO v nepřímém výzkumu)

0

0

0

0

0

0

0

01 01 01 12 (SZ, VNO v přímém výzkumu)

0

0

0

0

0

0

0

Jiné rozpočtové položky (upřesněte) – okruh 7

0

0

0

0

0

0

0

Jiné rozpočtové položky (upřesněte) – mimo okruh 7

0

0

0

0

0

0

0

CELKEM

0

0

0

0

0

0

0

3.2.4.3.Potřeby v oblasti lidských zdrojů celkem

CELKEM SCHVÁLENÉ PROSTŘEDKY + VNĚJŠÍ ÚČELOVĚ VÁZANÉ PŘÍJMY

Rok

Rok

Rok

Rok

Rok

Rok

Rok

2028

2029

2030

2031

2032

2033

2034

 Pracovní místa podle plánu pracovních míst (místa úředníků a dočasných zaměstnanců)

20 01 02 01 (v ústředí a v zastoupeních Komise)

0

0

0

0

0

0

0

20 01 02 03 (při delegacích EU)

0

0

0

0

0

0

0

01 01 01 01 (v nepřímém výzkumu)

0

0

0

0

0

0

0

01 01 01 11 (v přímém výzkumu)

0

0

0

0

0

0

0

Jiné rozpočtové položky (upřesněte)

0

0

0

0

0

0

0

• Externí zaměstnanci (v přepočtu na plné pracovní úvazky)

20 02 01 (SZ, VNO z celkového rámce)

0

0

0

0

0

0

0

20 02 03 (SZ, MZ, VNO a MOD při delegacích EU)

0

0

0

0

0

0

0

Položka administrativní podpory

– v ústředí

0

0

0

0

0

0

0

[XX.01.YY.YY]

– při delegacích EU

0

0

0

0

0

0

0

01 01 01 02 (SZ, VNO v nepřímém výzkumu)

0

0

0

0

0

0

0

01 01 01 12 (SZ, VNO v přímém výzkumu)

0

0

0

0

0

0

0

Jiné rozpočtové položky (upřesněte) – okruh 7

0

0

0

0

0

0

0

Jiné rozpočtové položky (upřesněte) – mimo okruh 7

0

0

0

0

0

0

0

CELKEM

0

0

0

0

0

0

0

Zaměstnanci potřební k provedení návrhu (v ekvivalentech plného pracovního úvazku):

Současní zaměstnanci, kteří jsou k dispozici v útvarech Komise

Výjimečně požadovaní dodateční zaměstnanci*

Má být financováno z okruhu 7 nebo v rámci výzkumu

Má být financováno z položky BA

Má být financováno z poplatků

Pracovní místa podle plánu pracovních míst

Nepoužije se.

Externí zaměstnanci (SZ, VNO, ZAP)

Popis úkolů:

Úředníci a dočasní zaměstnanci

Externí zaměstnanci

3.2.5.Odhadovaný dopad na investice související s digitálními technologiemi

Vzhledem ke své horizontální povaze nevytváří nařízení nové samostatné rozpočtové závazky. Jeho provádění bude naopak podporováno z rozpočtu přiděleného na programy Unie a správní výdaje. Finanční potřeby vyplývající z této iniciativy jsou proto zahrnuty v legislativních finančních a digitálních výkazech příslušných odvětvových programů.

CELKEM prostředky na digitální oblast a IT

Rok

Rok

Rok

Rok

Rok

Rok

Rok

CELKEM VFR na období 2028–2034

2028

2029

2030

2031

2032

2033

2034

OKRUH 7

Výdaje na informační technologie (podnikové) 

0

0

0

0

0

0

0

0

Mezisoučet za OKRUH 7

0

0

0

0

0

0

0

0

Mimo OKRUH 7

Výdaje politiky v oblasti informačních technologií na operační programy

0

0

0

0

0

0

0

0

Mezisoučet mimo OKRUH 7

0

0

0

0

0

0

0

0

CELKEM

0

0

0

0

0

0

0

0

3.2.6.Slučitelnost se stávajícím víceletým finančním rámcem 

Návrh/podnět:

–    může být v plném rozsahu financován přerozdělením prostředků v rámci příslušného okruhu víceletého finančního rámce (VFR).

Vzhledem ke své horizontální povaze nevytváří nařízení nové samostatné rozpočtové závazky. Jeho provádění bude naopak podporováno z rozpočtu přiděleného na programy Unie a správní výdaje. Finanční potřeby vyplývající z této iniciativy jsou proto zahrnuty v legislativních finančních a digitálních výkazech příslušných odvětvových programů.

–    vyžaduje použití nepřiděleného rozpětí v rámci příslušného okruhu VFR a/nebo použití zvláštních nástrojů definovaných v nařízení o VFR.

–    vyžaduje revizi VFR.

3.2.7.Příspěvky třetích stran 

Návrh/podnět:

–    nepočítá se spolufinancováním od třetích stran.

–    počítá se spolufinancováním od třetích stran podle následujícího odhadu:

prostředky v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Rok

Rok

Rok

Rok

Rok

Rok

Rok

Celkem

2028

2029

2030

2031

2032

2033

2034

Upřesněte spolufinancující subjekt 

Spolufinancované prostředky CELKEM



3.3.    Odhadovaný dopad na příjmy 

–    Návrh/podnět nemá žádný finanční dopad na příjmy.

–    Návrh/podnět má tento finanční dopad:

–    na vlastní zdroje

–    na jiné příjmy

–    uveďte, zda je příjem účelově vázán na výdajové položky

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Příjmová rozpočtová položka:

Prostředky dostupné v běžném rozpočtovém roce

Dopad návrhu/podnětu 27

Rok 2028

Rok 2029

Rok 2030

Rok 2031

Rok 2032

Rok 2033

Rok 2034

Článek ………….

U účelově vázaných příjmů upřesněte dotčené výdajové rozpočtové položky.

Nevztahuje se na tento návrh.

Jiné poznámky (např. způsob/vzorec výpočtu dopadu na příjmy nebo jiné údaje).

Nevztahuje se na tento návrh.

4.Digitální rozměr

Návrh nařízení stanoví pravidla, která mají zajistit, aby informace o výkonnosti byly veřejně přístupné prostřednictvím jednotného internetového portálu, na němž bude k dispozici přehled informací ohledně výsledků, jakých rozpočet EU dosahuje. Portál bude dále zobrazovat údaje o příjemcích a operacích podporovaných z rozpočtu. Portál bude rovněž sloužit jako jednotné kontaktní místo, které bude poskytovat informace o dostupných možnostech financování, čímž se zlepší transparentnost a přístup k informacím, zejména pro předkladatele projektů a potenciální příjemce. Při vývoji tohoto jednotného portálu bude věnována zvláštní pozornost zajištění interoperability databází tvořících zázemí tohoto portálu, jakož i jeho přístupnosti.

Výkonnostní rámec poskytne rovněž soubor oblastí intervence a ukazatelů výkonnosti vztahujících se k oblasti digitálních investic a reforem.

4.1.Požadavky digitálního významu

Odkaz na požadavek

Popis požadavku

Subjekty, na které se požadavek vztahuje nebo jichž se týká

Procesy na vysoké úrovni

Kategorie

Článek 9 – Sledování výkonnosti rozpočtu a podávání zpráv

Komise sleduje provádění programů financovaných z rozpočtu všemi metodami plnění rozpočtu s cílem posoudit pokrok dosažený při plnění jejich cílů v souladu s ukazateli výkonnosti uvedenými v příloze I nařízení. Údaje se pravidelně shromažďují a ukládají v elektronické podobě.

Komise

Shromažďování údajů

Shromažďování, zpracování, vytváření, výměna nebo sdílení údajů

Článek 12 – Jednotná brána pro transparentnost

Článek obsahuje ustanovení, jejichž cílem je vytvořit jednotný portál, na kterém budou veřejně zpřístupňovány informace o výkonnosti, jakož i údaje o příjemcích a operacích podporovaných z rozpočtu a informace o dostupných možnostech financování.

Členské státy, třetí země, prováděcí partneři, příjemci

Shromažďování a zveřejňování údajů

Shromažďování, zpracování, vytváření, výměna nebo sdílení údajů

Článek 14 – Provádění prostřednictvím plánů členských států – sledování výkonnosti a podávání zpráv

Každý členský stát má systém sledování a podávání zpráv, který umožňuje sledování výkonnosti a automatizované předávání informací o rámci pro sledování výdajů a výkonnost rozpočtu. Tento systém je interoperabilní a umožňuje automatickou elektronickou výměnu dat s jednotnou bránou a se systémem elektronické výměny dat mezi členskými státy a Komisí. Plány členských států obsahují ustanovení o podávání zpráv o výkonnosti a o elektronickém předávání podkladových údajů ze sledování Komisi.

Členské státy

Shromažďování a sledování údajů

Shromažďování, zpracování, vytváření, výměna nebo sdílení údajů

Článek 17 – Plnění rozpočtu v nepřímém řízení

Dohody podepsané mezi osobami nebo subjekty, které vynakládají finanční prostředky Unie, a Komisí obsahují ustanovení o elektronickém předávání informací týkajících se výzev Komisi, a to do dne jejich zveřejnění.

Prováděcí partneři

Shromažďování a sledování údajů

Shromažďování, zpracování, vytváření, výměna nebo sdílení údajů

Článek 18 – Informace, komunikace a zviditelnění

Příjemci, osoby nebo subjekty vynakládající finanční prostředky Unie, subjekty provádějící finanční nástroje v rámci plánů a poradenští partneři uvedou původ těchto prostředků a zajistí zviditelnění podpory Unie, zejména při propagaci akcí a jejich výsledků, například prostřednictvím internetových stránek a jiných digitálních kanálů

Příjemci, osoby nebo subjekty vynakládající finanční prostředky Unie, subjekty provádějící finanční nástroje v rámci plánů členských států a poradenští partneři

Transparentnost

Informování, komunikace a zviditelnění

Článek 19 – Zpracování osobních údajů

Členské státy a Komise mají oprávnění zpracovávat osobní údaje. Při zpracování osobních údajů musí být zavedena technická a organizační opatření na ochranu práv subjektů údajů.

Komise, členské státy

Zpracování údajů

Shromažďování, zpracování, vytváření, výměna nebo sdílení údajů

4.2.Data

Druh údajů

Odkaz na požadavek (požadavky)

Standard a/nebo specifikace (v příslušných případech)

Údaje o rámci pro sledování rozpočtových výdajů a výkonnost rozpočtu založené na i) oblastech intervence a ii) ukazatelích výkonnosti (ukazatele výstupů a výsledků)

Článek 8 [Rámec pro sledování rozpočtových výdajů a výkonnost rozpočtu]

Na základě těchto informací o výkonnosti Komise každoročně informuje Evropský parlament a Radu o úrovni provádění programů.

Jednotný portál obsahuje a zveřejňuje údaje o:

činnostech financovaných z rozpočtu včetně informací o pokroku finančního plnění a výkonnosti, případně v členění podle programů a kapitol plánu členského státu;

informacích o souhrnné výkonnosti v členění podle programů a oblastí intervence s použitím příslušných ukazatelů výkonnosti;

informacích o příspěvku k politikám, jako je ekologická a sociální politika a politika genderové rovnosti;

operacích financovaných z rozpočtu;

u činností prováděných přímo Komisí o úrovni upisování, zejména o počtu návrhů a počtu na každou výzvu k podávání návrhů, jejich průměrném bodovém hodnocení a podílu návrhů nad a pod prahovými hodnotami kvality;

informacích uvedených v čl. 41 odst. 3 písm. h) nařízení (EU, Euratom) 2024/2509.

Článek 12 [Transparentnost – jednotná brána]

Tyto údaje by měla Komise zveřejňovat na speciálních veřejně přístupných internetových stránkách („jednotná brána“) s několika obsahovými oddíly.

Údaje pro sledování, podávání zpráv o pokroku, hodnocení, ověřování finančního řízení a audity

Článek 14 [povinnosti členských států] a příloha I o klíčových požadavcích na řídicí, kontrolní a auditní systémy členského státu

Členské státy by měly mít zejména zavedeny systémy a postupy, které zajistí, aby všechny podklady související s opatřením podporovaným z fondu byly uchovávány na příslušné úrovni po dobu X let od roku X, v němž byla provedena poslední platba Komise členskému státu

Zpracování osobních údajů

Článek 19 – [zpracování osobních údajů]

Pro plnění povinností podle tohoto nařízení a dalších právních předpisů je nezbytné shromažďovat a zpracovávat různé kategorie osobních údajů.

Soulad s Evropskou strategií pro data

Iniciativa podpoří obecné cíle Evropské strategie pro data, neboť se zaměřuje na usnadnění moderní a účinné správy a sdílení dat, mimo jiné za účelem zajištění podpory ze strany veřejné správy a usnadnění lepší tvorby politik. Očekává se, že lepší správa údajů o výkonnosti umožní posílit řízení správy programů.

Soulad se zásadou „pouze jednou“

Údaje zveřejňované Komisí budou zobrazovány v otevřeném, interoperabilním a strojově čitelném formátu, který umožňuje, aby údaje byly vyhledatelné, přístupné, interoperabilní a opakovaně použitelné a aby splňovaly normy vysoké kvality.

 

4.3.Digitální řešení

Digitální a/nebo odvětvová politika (v příslušných případech) 

Jednotný online portál bude zobrazovat informace o výkonnosti rozpočtu, o příjemcích a operacích podporovaných z rozpočtu a o dostupných možnostech financování. Podpoří odvětvové politiky tím, že usnadní přístup k informacím o rozpočtové podpoře těchto odvětvových politik (např. soudržnost, zemědělství, konkurenceschopnost, výzkum, obrana atd.)

Akt o umělé inteligenci 

Digitální řešení může využívat technologie umělé inteligence, např. pro účely pomoci příjemcům při vyhledávání informací o možnostech financování. 

Rámec EU pro kybernetickou bezpečnost 

Nepoužije se. 

eIDAS 

Nepoužije se. 

Jednotná digitální brána a IMI 

Jednotný portál přímo přispěje k cílům jednotné digitální brány tím, že centralizuje a zefektivní přístup k informacím o rozpočtu EU prostřednictvím jednotného kontaktního místa.

Ostatní 

Nepoužije se. 

4.4.Posouzení interoperability

Při vývoji jednotného portálu bude věnována zvláštní pozornost zajištění interoperability databází tvořících podpůrné zázemí portálu, a to v situaci, kdy je přístup k informacím o výkonnosti a k informacím o možnostech financování v současné době ztížen nedostatečnou interoperabilitou databází, které jsou základem přehledů informací a portálů Komise.

4.5.Opatření na podporu digitálního provádění

Nevztahuje se na tento návrh.

(1)    Článek 33 finančního nařízení.
(2)    Článek 125 finančního nařízení.
(3)    Článek 158 finančního nařízení.
(4)    Článek 34 finančního nařízení.
(5)    Ustanovení čl. 33 odst. 1 finančního nařízení.
(6)    Sdělení Dynamický rozpočet EU pro priority budoucnosti – víceletý finanční rámec na období 2028–2034, COM(2025) 570 final.
(7)    Pracovní dokument útvarů Komise připojený k tomuto dokumentu, SWD(2025) 590 final a SWD (2025) 591.
(8)    […]
(9)    […]
(10)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2024/2509 ze dne 23. září 2024, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie (přepracované znění) (Úř. věst. L, 2024/2509, 26.9.2024).
(11)    Sdělení Komise o Kompasu konkurenceschopnosti EU, COM(2025) 30 final.
(12)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2020/2092 ze dne 16. prosince 2020 o obecném režimu podmíněnosti na ochranu rozpočtu Unie (Úř. věst. L 433I, 22.12.2020, s. 1).
(13)    Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2481 ze dne 14. prosince 2022, kterým se zavádí politický program Digitální dekáda 2030 (Úř. věst. L 323, 19.12.2022, s. 4). 
(14)    Společné sdělení o Strategii unie připravenosti, JOIN(2025) 130 final.
(15)    Sdělení ProtectEU: Evropská strategie vnitřní bezpečnosti, COM(2025) 148 final.
(16)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1119 ze dne 30. června 2021, kterým se stanoví rámec pro dosažení klimatické neutrality (Úř. věst. L 243, 9.7.2021, s. 1).
(17)    Pracovní dokument útvarů Komise Struktura začleňování oblasti klimatu do víceletého finančního rámce na období 2021–2027, SWD(2022) 225 final.
(18)    Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.
(19)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se stanoví společná organizace trhů se zemědělskými produkty (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 671).
(20)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 1).
(21)    Uvedené v čl. 58 odst. 2 písm. a) nebo b) finančního nařízení.
(22)    RP = rozlišené prostředky / NRP = nerozlišené prostředky.
(23)    ESVO: Evropské sdružení volného obchodu.
(24)    Kandidátské země a případně potenciální kandidáti ze západního Balkánu.
(25)    Výstupy se rozumí produkty a služby, které mají být dodány (např. počet financovaných studentských výměn, počet vybudovaných kilometrů silnic atd.).
(26)    Popsaný v oddíle 1.3.2. „Specifické cíle“.
(27)    Pokud jde o tradiční vlastní zdroje (cla, dávky z cukru), je třeba uvést čisté částky, tj. hrubé částky po odečtení 20 % nákladů na výběr.
Top

V Bruselu dne 16.7.2025

COM(2025) 545 final

PŘÍLOHA

návrhu

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,

kterým se stanoví rámec pro sledování rozpočtových výdajů a výkonnost rozpočtu a další horizontální pravidla programů a činností Unie

{SEC(2025) 590 final} - {SWD(2025) 590 final} - {SWD(2025) 591 final}


PŘÍLOHA I
Oblasti intervence a ukazatele

CCM:    zmírňování změny klimatu

CCA:    přizpůsobování se změně klimatu a odolnost vůči ní

ENV:    životní  prostředí 
SOC:    sociální oblast

Oblast politiky (úroveň 1)

Oblast politiky (úroveň 2)

#

Oblast intervence

CCM

CCA

ENV

SOC

Ukazatel výstupu

Ukazatel výsledků

Zemědělství a rybolov

Zemědělství

1

Podpora generační obměny zemědělců

0 %

0 %

0 %

0 %

·Počet zemědělců;

·Počet projektů spolupráce;

·Počet dohod o financování;

·Počet drobných zemědělců ve třetích zemích;

·Počet podpořených nových mladých zemědělců a dalších nových účastníků v zemědělství – podle pohlaví;

Zemědělství a rybolov

Zemědělství

2

Cílená podpora příjmů zemědělců

40 %

40 %

40 %

0 %

·Hektary;

·Počet zemědělců;

·Počet drobných zemědělců ve třetích zemích;

·Podíl zemědělské plochy, na které se uplatňují postupy správy životního prostředí a ochrany;

·Podíl dodatečné podpory příjmu na hektar u zemědělských podniků nedosahujících průměrné velikosti zemědělského podniku;

·Podpora nových mladých zemědělců a dalších nových účastníků v zemědělství;

·Ostatní příjemci – podle cílových skupin (ženy, menší zemědělské podniky, zemědělské podniky ve specifických oblastech, ostatní skupiny zemědělských podniků);

·Nevyprodukované emise skleníkových plynů a pohlcování v tCO₂e;

·Zvýšení nebo ochrana obsahu organických látek v půdě;

Zemědělství a rybolov

Zemědělství

3

Podpora zemědělců v potřebných odvětvích, bílkovinné plodiny a jejich směsi s trávou

100 %

40 %

40 %

0 %

·Hektary;

·Počet drobných zemědělců ve třetích zemích;

·Procento dodatečné podpory příjmů na hektar pro způsobilé zemědělské podniky – podle odvětví;

Zemědělství a rybolov

Zemědělství

4

Podpora zemědělců v potřebných odvětvích, tráva a jiné bylinné pícniny

100 %

40 %

40 %

0 %

·Hektary;

·Počet drobných zemědělců ve třetích zemích;

·

Zemědělství a rybolov

Zemědělství

5

Podpora zemědělců v potřebných odvětvích, chov přežvýkavců

0 %

40 %

40 %

0 %

·Počet dobytčích jednotek;

·Počet drobných zemědělců ve třetích zemích;

·

Zemědělství a rybolov

Zemědělství

6

Podpora zemědělců v potřebných odvětvích – ostatní odvětví

0 %

0 %

0 %

0 %

·Hektary;

·Počet úlů;

·Počet boxů bource morušového;

·Počet drobných zemědělců ve třetích zemích;

·

Zemědělství a rybolov

Zemědělství

7

Podpora zemědělců produkujících bavlnu

0 %

0 %

0 %

0 %

·Hektary;

·Počet drobných zemědělců ve třetích zemích;

·

Zemědělství a rybolov

Zemědělství

8

Nejvzdálenější regiony a Egejské ostrovy: kompenzace dodatečných nákladů způsobených nedostatečnou dostupností a roztříštěností území

0 %

0 %

0 %

0 %

·Počet hospodářských subjektů;

·Tuny a hodnota zemědělských produktů nakoupených v rámci nejvzdálenějších regionů a ostrovů v Egejském moři – podle odvětví;

Zemědělství a rybolov

Zemědělství

9

Nejvzdálenější regiony a ostrovy v Egejském moři – Podpora místní zemědělské produkce

40 %

40 %

40 %

0 %

·Hektary;

·Počet dobytčích jednotek;

·Počet příjemců;

·Úroveň pokrytí místních potřeb některými významnými produkty vyráběnými místně v nejvzdálenějších regionech EU a na menších ostrovech v Egejském moři;

Zemědělství a rybolov

Zemědělství

10

Podpora zemědělců v horských oblastech

40 %

40 %

100 %

0 %

·Hektary;

·Počet drobných zemědělců ve třetích zemích;

·Procento dodatečné podpory příjmů na hektar v oblastech s přírodními omezeními;

Zemědělství a rybolov

Zemědělství

11

Podpora zemědělců v oblastech s jinými přírodními omezeními

40 %

40 %

40 %

0 %

·Hektary;

·Počet drobných zemědělců ve třetích zemích;

·Procento dodatečné podpory příjmů na hektar v oblastech s přírodními omezeními;

Zemědělství a rybolov

Zemědělství

12

Podpora postupů v oblasti životního prostředí a klimatu včetně opatření ke zvyšování odolnosti vůči změně klimatu

100 %

100 %

100 %

0 %

·Hektary;

·Počet dobytčích jednotek;

·Počet úlů;

·Počet operací;

·Počet drobných zemědělců ve třetích zemích;

·Nevyprodukované emise skleníkových plynů a pohlcování v tCO₂e;

·Snížení emisí amoniaku;

·Zvýšení nebo ochrana obsahu organických látek v půdě;

·Podíl zemědělské plochy podporované v ekologickém zemědělství podle kategorií: přeměna nebo údržba;

·Podíl zemědělské plochy podporované za účelem poskytování environmentálně-klimatických přínosů k následujícím oblastem: kvalita vody, množství vody, biologická rozmanitost, hospodaření s živinami, omezování pesticidů, přizpůsobení se klimatu;

·Podíl podporovaných úlů;

·Podíl lesní půdy v rámci podporovaných dobrovolných lesnicko-environmentálních a klimatických závazků;

·Podíl zemědělských podniků podporujících digitalizaci a využívání digitálních nástrojů;

·Hodnota majetku a/nebo počet obyvatel využívajících opatření ke zvyšování odolnosti vůči změně klimatu

Zemědělství a rybolov

Zemědělství

13

Podpora transformace v oblasti životního prostředí a klimatu včetně opatření ke zvyšování odolnosti vůči změně klimatu

100 %

100 %

100 %

0 %

·Počet zemědělců;

·Počet drobných zemědělců ve třetích zemích;

·Nevyprodukované emise skleníkových plynů a pohlcování v tCO₂e;

·Snížení emisí amoniaku;

·Zvýšení nebo ochrana obsahu organických látek v půdě;

·Podíl zemědělské plochy podporované v ekologickém zemědělství podle kategorií: přeměna;

·Podíl zemědělské plochy podporované za účelem poskytování environmentálně-klimatických přínosů k následujícím oblastem: kvalita vody, množství vody, biologická rozmanitost, hospodaření s živinami, omezování pesticidů, přizpůsobení se klimatu;

·Podíl podporovaných úlů;

·Podíl zemědělských podniků podporujících digitalizaci a využívání digitálních nástrojů;

·Hodnota majetku a/nebo počet obyvatel využívajících opatření ke zvyšování odolnosti vůči změně klimatu

Zemědělství a rybolov

Zemědělství a lesnictví

14

Podpora při plnění povinných požadavků

40 %

40 %

40 %

0 %

·Hektary;

·Podíl zemědělské plochy podporované za účelem splnění povinných požadavků;

·Podíl lesní plochy podporované za účelem splnění povinných požadavků;

Zemědělství a rybolov

Zemědělství

15

Ekologické investice včetně opatření ke zvyšování odolnosti vůči změně klimatu

100 %

100 %

40 %

0 %

·Počet operací;

·Počet dohod o financování;

·Počet drobných zemědělců ve třetích zemích;

·Instalovaný výkon obnovitelných zdrojů energie (MW);

·Podíl zemědělských podniků čerpajících investiční podporu přispívající ke zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně;

·Podíl zemědělských podniků čerpajících investiční podporu související s přírodními zdroji;

·Podíl zemědělských podniků čerpajících investiční podporu související s přírodou a biologickou rozmanitostí;

·Nevyprodukované emise skleníkových plynů a pohlcování v tCO₂e;

·Snížení emisí amoniaku;

·Podíl zemědělských podniků podporujících digitalizaci a využívání digitálních nástrojů;

·Počet podpořených ekologických investic do venkovských podniků jiných než zemědělských a lesních podniků;

·Hodnota majetku a/nebo počet obyvatel využívajících opatření ke zvyšování odolnosti vůči změně klimatu

Zemědělství a rybolov

Zemědělství

16

Investice do zemědělství a lesnictví (jiné než ekologické nebo na zlepšení zdraví zvířat, biologické bezpečnosti a dobrých životních podmínek zvířat)

0 %

0 %

0 %

0 %

·Počet operací;

·Počet drobných zemědělců;

·Počet dohod o financování;

·Počet drobných zemědělců ve třetích zemích;

·Podíl zemědělských podniků, které čerpají podporu na zvýšení ekonomické výkonnosti, včetně zlepšení účinného využívání zdrojů a diverzifikace příjmů domácností;

·Celkové produktivní investice v odvětví lesnictví včetně infrastruktury;

·Počet udržených nebo vytvořených pracovních míst;

·Podíl zemědělských podniků podporujících digitalizaci a využívání digitálních nástrojů;

·Instalovaný výkon obnovitelných zdrojů energie (MW);

·Nevyprodukované emise skleníkových plynů a pohlcování v tCO₂e;

·Snížení emisí amoniaku;

Zemědělství a rybolov

Zemědělství

17

Investice a závazky na zlepšení zdraví zvířat, biologické bezpečnosti a dobrých životních podmínek zvířat

0 %

0 %

0 %

0 %

·Počet operací;

·Počet dobytčích jednotek;

·Počet dohod o financování;

·Počet drobných zemědělců ve třetích zemích;

·Podíl dobytčích jednotek, na něž se vztahují podporované akce ke zlepšení zdraví a biologické bezpečnosti zvířat podle druhů;

·Podíl dobytčích jednotek, na něž se vztahují podporované akce ke zlepšení dobrých životních podmínek zvířat podle druhů;

Zemědělství a rybolov

Zemědělství

18

Investice do základních služeb a drobné infrastruktury ve venkovských oblastech

0 %

0 %

0 %

0 %

·Počet operací;

·Počet dohod o financování;

·Počet drobných zemědělců ve třetích zemích;

·Podíl venkovského obyvatelstva využívajícího investiční podporu základních služeb a infrastruktury ve venkovských oblastech

Zemědělství a rybolov

Zemědělství

19

Podpora zakládání organizací producentů

0 %

0 %

0 %

0 %

·Počet organizací producentů / skupin producentů / mezioborových organizací;

Zemědělství a rybolov

Zemědělství

20

Podpora zemědělských odvětví prováděná organizacemi producentů

0 %

0 %

0 %

0 %

·Počet operačních programů;

·Počet dohod o financování;

·Podíl zemědělských podniků v uznaných organizacích producentů s operačními programy podle odvětví;

·Počet osob, kterým bylo poskytnuto poradenství nebo které byly vyškoleny;

·Podíl zemědělských podniků podporujících digitalizaci a využívání digitálních nástrojů;

·Instalovaný výkon obnovitelných zdrojů energie (MW);

Zemědělství a rybolov

Zemědělství

21

Podpora včelařství

0 %

0 %

100 %

0 %

·Počet akcí;

·Počet úlů;

·Počet příjemců;

·Počet dohod o financování;

·Počet drobných zemědělců ve třetích zemích;

Zemědělství a rybolov

Zemědělství

22

Podpora pro odvětví vína

0 %

0 %

0 %

0 %

·Počet operací;

·Hektary;

·Počet příjemců;

·Hektolitry;

·Počet dohod o financování;

·Počet drobných zemědělců ve třetích zemích;

·Podíl zemědělských podniků s vinicemi, které čerpají podporu pro odvětví vína;

·Počet osob, kterým bylo poskytnuto poradenství nebo které byly vyškoleny;

·Podíl zemědělských podniků podporujících digitalizaci a využívání digitálních nástrojů;

·Instalovaný výkon obnovitelných zdrojů energie (MW);

Zemědělství a rybolov

Zemědělství

23

Účast v systémech jakosti uznávaných Unií a členskými státy a jejich podpora

0 %

0 %

0 %

0 %

·Počet příjemců;

·Počet operací;

·Počet podporovaných systémů jakosti pro zemědělsko-potravinářské produkty EU – podle kategorií (EU, vnitrostátní, dobrovolná certifikace);

Zemědělství a rybolov

Zemědělství

24

Služby zástupu v zemědělském podniku

0 %

0 %

0 %

0 %

·Počet operací;

·Počet zřízených služeb

·Počet drobných zemědělců ve třetích zemích;

Zemědělství a rybolov

Zemědělství

25

Zemědělské poradenské služby

0 %

0 %

0 %

0 %

·Počet operací;

·Počet zřízených služeb;

·Počet drobných zemědělců ve třetích zemích;

·Počet osob, kterým bylo poskytnuto poradenství nebo které byly vyškoleny;

·Počet vyškolených poradců v oblasti zemědělství;

Zemědělství a rybolov

Zemědělství

26

Zlepšení přístupu k inovacím v zemědělství

40 %

40 %

40 %

0 %

·Počet přípravných projektů;

·Počet provedených projektů;

·Počet drobných zemědělců ve třetích zemích;

Zemědělství a rybolov

Zemědělství

27

Podpora distribuce zemědělských produktů do škol (školní projekt EU)

0 %

0 %

0 %

40 %

·Počet dětí;

·Podíl dětí využívajících školní projekt EU (v rámci cílové skupiny);

Zemědělství a rybolov

Zemědělství

28

Podpora opatření k řízení rizik včetně opatření ke zvyšování odolnosti vůči změně klimatu

0 %

100 %

0 %

0 %

·Počet zemědělců;

·Počet fondů;

·Počet jiných příjemců;

·Počet dohod o financování;

·Počet drobných zemědělců ve třetích zemích;

·Podíl zemědělských podniků, u nichž byly podpořeny krizové platby a opatření na obnovu;

·Hodnota majetku a/nebo počet obyvatel využívajících opatření ke zvyšování odolnosti vůči změně klimatu

Zemědělství a rybolov

Zemědělství

29

Platby zemědělcům v krizových situacích včetně plateb za účelem obnovy produkčního potenciálu a mimořádných tržních opatření

0 %

40 %

0 %

0 %

·Počet zemědělců;

·Počet jiných příjemců;

·Počet operací;

·Počet drobných zemědělců ve třetích zemích;

·Podíl zemědělských podniků, u nichž byly podpořeny krizové platby a opatření na obnovu;

·Hodnota majetku a/nebo počet obyvatel využívajících opatření ke zvyšování odolnosti vůči změně klimatu

Zemědělství a rybolov

Zemědělství

30

Stabilizace cen

0 %

0 %

0 %

0 %

·Tuny výrobků;

·Podíl produkce ve veřejném skladování a podporovaném soukromém skladování – podle odvětví;

Zemědělství a rybolov

Zemědělství

31

Síť údajů o udržitelnosti zemědělských podniků

0 %

0 %

0 %

0 %

·Počet řádně vyplněných zemědělských podnikových výkazů;

·Pokrytí průzkumu: reprezentativnost zemědělských podniků v EU, využívaná zemědělská plocha, produkce (standardní produkce) a pracovní síla v zemědělství

Zemědělství a rybolov

Zemědělství

32

Digitalizace zemědělských podniků

0 %

0 %

0 %

0 %

·Počet řešení IKT;

·Počet operací;

·Podíl zemědělských podniků podporujících digitalizaci a využívání digitálních nástrojů;

Zemědělství a rybolov

Zemědělství

33

Alternativní rozvoj ve třetích zemích s cílem omezit pěstování rostlin používaných k výrobě zakázaných drog

0 %

0 %

0 %

0 %

·Počet drobných zemědělců ve třetích zemích;

Životní prostředí a klima

Zemědělství a lesnictví

34

Zemědělsko-lesnické systémy včetně opatření ke zvyšování odolnosti vůči změně klimatu

40 %

100 %

100 %

0 %

·Počet operací;

·Počet drobných zemědělců ve třetích zemích;

·Hektary půdy obhospodařované zemědělsko-lesnickými systémy;

·Nevyprodukované emise skleníkových plynů a pohlcování v tCO₂e;

·Hodnota majetku a/nebo počet obyvatel využívajících opatření ke zvyšování odolnosti vůči změně klimatu

Zemědělství a rybolov

Zemědělství a lesnictví

35

Hospodaření v lesích – nikoli ekologické

0 %

0 %

0 %

0 %

·Hektary podporované lesní plochy;

Zemědělství a rybolov

Zemědělství a lesnictví

36

Lesy – závazky v oblasti životního prostředí a klimatu včetně opatření ke zvyšování odolnosti vůči změně klimatu

100 %

100 %

100 %

0 %

·Hektary;

·Podíl lesní půdy v rámci závazků v oblasti životního prostředí a klimatu

·Nevyprodukované emise skleníkových plynů a pohlcování v tCO₂e;

·Hodnota majetku a/nebo počet obyvatel využívajících opatření ke zvyšování odolnosti vůči změně klimatu

Zemědělství a rybolov

Zemědělství a lesnictví

37

Ekologické investice do lesů a lesnictví včetně opatření ke zvyšování odolnosti vůči změně klimatu

40 %

100 %

40 %

0 %

·Počet operací;

·Hektary dřevinných krajinných prvků (kromě agrolesnictví)

·Hektary obnovené lesní plochy

·Nevyprodukované emise skleníkových plynů a pohlcování v tCO₂e;

·Hodnota majetku a/nebo počet obyvatel využívajících opatření ke zvyšování odolnosti vůči změně klimatu

Zemědělství a rybolov

Zemědělství a lesnictví

38

Prevence škod v lesích a náprava, včetně opatření ke zvyšování odolnosti vůči změně klimatu

100 %

100 %

40 %

0 %

·Počet operací investiční podpory na prevenci škod v lesích a nápravu, v členění pro vykazování;

·Hodnota majetku a/nebo počet obyvatel využívajících opatření ke zvyšování odolnosti vůči změně klimatu

Zemědělství a rybolov

Zemědělství a lesnictví

39

Produktivní investice do lesů a lesnictví (včetně průmyslových odvětví, s výjimkou ekologických investic a prevence a obnovy škod)

0 %

0 %

0 %

0 %

·Počet operací;

Zemědělství a rybolov

Zemědělství a lesnictví

40

Podpora na zahájení činnosti lesníků

40 %

40 %

40 %

0 %

·Počet operací;

·Počet lesníků nově zahajujících činnost;

Zemědělství a rybolov

Rybolov, akvakultura a oceány

41

Poradní sbory

40 %

40 %

40 %

0 %

·Počet poradních sborů;

·Počet přijatých doporučení;

Zemědělství a rybolov

Rybolov, akvakultura a oceány

42

Kompenzace za neočekávané vnější / environmentální / klimatické / tržní události a události v oblasti veřejného zdraví

0 %

40 %

40 %

0 %

·Počet operací;

·Počet udržených pracovních míst – podle pohlaví;

·Počet zachovaných podniků;

Zemědělství a rybolov

Rybolov, akvakultura a oceány

43

Kontrola a vynucování

0 %

0 %

100 %

0 %

·Počet operací;

·Počet instalovaných nebo vylepšených kontrolních prostředků;

Zemědělství a rybolov

Rybolov, akvakultura a oceány

44

Sběr dat, podpora pozorování moří, analýzy a znalostí

40 %

40 %

40 %

0 %

·Počet operací;

·Počet poskytnutých služeb;

·EMODnet: Počet jedinečných návštěvníků za měsíc;

Zemědělství a rybolov

Rybolov, akvakultura a oceány

45

Integrovaná námořní politika, včetně námořní bezpečnosti a dohledu, a strategie pro námořní regionální spolupráci a strategie pro přímořské oblasti

40 %

40 %

40 %

0 %

·Počet operací;

·Počet projektů modré ekonomiky na úrovni mořské pánve / přímořské oblasti;

·Oceánská gramotnost; Počet členů koalice EU4Ocean;

·Středisko pro sledování modré ekonomiky: Počet jedinečných návštěvníků za měsíc;

Zemědělství a rybolov

Rybolov, akvakultura a oceány

46

Správa oceánů

40 %

40 %

100 %

0 %

·Počet dialogů o oceánech;

·Počet dohod o financování souvisejících s mezinárodními procesy (podle úmluvy Organizace spojených národů o mořském právu);

·Počet projektů;

·Pokrytí mezinárodních příjemců (počet organizací);

·Pokrytí příjemců v jednotlivých zemích (počet zemí);

Zemědělství a rybolov

Rybolov, akvakultura a oceány

47

Investice do modré ekonomiky včetně inteligentní specializace

40 %

40 %

100 %

0 %

·Počet operací;

·Vyvolané investice (EUR);

·Počet udržených nebo vytvořených pracovních míst – podle pohlaví;

·Počet vytvořených podniků;

·Počet podpořených MSP;

·Počet vytvořených partnerství S3;

Zemědělství a rybolov

Rybolov, akvakultura a oceány

48

Trvalé zastavení rybolovných činností

100 %

100 %

100 %

0 %

·Počet operací;

·Kapacita stažených plavidel (GT a kW);

·Počet osob, které podporu využívají;

·Počet vrakovaných plavidel;

Zemědělství a rybolov

Rybolov, akvakultura a oceány

49

Vědecké poradenství, sběr údajů a průzkum trhu

40 %

40 %

100 %

0 %

·Využívání datových a informačních platforem, výzkum specifických otázek týkajících se námořnictví a rybolovu (počet uživatelů);

·Počet zahájených datových volání;

·Počet populací ryb, pro které je poskytováno poradenství;

·Počet bodů na programu plenárních zasedání VTHVR;

·Počet grantů přidělených na zlepšení vědeckého poradenství s dvouletou periodicitou;

·Evropské středisko pro sledování trhu s produkty rybolovu a akvakultury (EUMOFA): Počet jedinečných návštěvníků za měsíc;

Zemědělství a rybolov

Rybolov, akvakultura a oceány

50

Podpora přizpůsobování se změně klimatu a zvyšování odolnosti vůči ní v odvětví rybolovu, akvakultury a modré ekonomiky

40 %

100 %

40 %

0 %

·Počet operací;

·Počet opatření přispívajících k přizpůsobování se změně klimatu:

·Hodnota majetku a/nebo počet obyvatel využívajících opatření ke zvyšování odolnosti vůči změně klimatu

Zemědělství a rybolov

Rybolov, akvakultura a oceány

51

Podpora vytváření a udržování atraktivity odvětví rybolovu, akvakultury a zpracovávání

40 %

40 %

40 %

0 %

·Počet operací;

·Počet vyškolených osob – podle pohlaví;

·Počet startupů, kterým byla poskytnuta podpora

·Počet poskytnutých úvěrů / úvěrových záruk;

·Počet udržených nebo vytvořených pracovních míst – podle pohlaví;

·Počet osob do 40 let zaměstnaných v daném odvětví – podle pohlaví;

·Počet subjektů zvyšujících sociální udržitelnost;

·Vyvinuté inovace (počet nových produktů, služeb, procesů, podnikatelských modelů nebo metod)

Zemědělství a rybolov

Rybolov, akvakultura a oceány

52

Podpora rozvoje a transformace pobřežních komunit včetně opatření ke zvyšování odolnosti vůči změně klimatu

40 %

40 %

40 %

0 %

·Počet operací;

·Počet podporovaných pobřežních oblastí (definice ESTAT);

·Počet malých a středních podniků podporovaných v diverzifikačních činnostech;

·Počet vyškolených / rekvalifikovaných osob – podle pohlaví;

·Počet místních a regionálních orgánů, kterým byla poskytnuta podpora (např. v rámci místních transformačních strategií);

·Hodnota majetku a/nebo počet obyvatel využívajících opatření ke zvyšování odolnosti vůči změně klimatu

Zemědělství a rybolov

Rybolov, akvakultura a oceány

53

Podpora energetické transformace v oblasti mořského rybolovu a akvakultury

100 %

40 %

40 %

0 %

·Počet operací;

·Počet vyvinutých inovací;

·Snížení emisí skleníkových plynů;

·Investice do nových (čistých) technologií (EUR);

·Počet provedených energetických auditů;

·Počet podpořených pilotních projektů;

·Počet modernizací;

·Počet členů posádky / vedoucích pracovníků vyškolených v oblasti energetické transformace;

Zemědělství a rybolov

Rybolov, akvakultura a oceány

54

Podpora udržitelných postupů v oblasti rybolovu a akvakultury včetně opatření ke zvyšování odolnosti vůči změně klimatu

0 %

40 %

100 %

0 %

·Počet operací;

·Počet akcí přispívajících k dobrému stavu životního prostředí včetně obnovy a zachování přírody, ochrany ekosystémů a biologické rozmanitosti;

·Počet akcí přispívajících k provádění a sledování chráněných mořských oblastí včetně soustavy Natura 2000;

·Počet akcí přispívajících ke zdraví a dobrým životním podmínkám zvířat;

·Počet řešených oblastí;

·Hodnota majetku a/nebo počet obyvatel využívajících opatření ke zvyšování odolnosti vůči změně klimatu

Zemědělství a rybolov

Rybolov, akvakultura a oceány

55

Dočasné zastavení rybolovných činností

100 %

0 %

100 %

0 %

·Počet operací;

·Počet osob, které podporu využívají;

·Počet plavidel, která využívají podporu;

·Počet podniků, které využívají podporu;

Zemědělství a rybolov

Rybolov, akvakultura a oceány

56

Mezinárodní dohody s rybolovnými organizacemi

40 %

40 %

100 %

0 %

·Počet dohod;

·Počet rybolovných práv pro plavidla EU;

·Počet opatření pro zachování zdrojů založených na vědeckých doporučeních;

Zemědělství a rybolov

Rybolov, akvakultura a oceány

57

Propagace produktů udržitelné akvakultury a rybolovu a jejich uvádění na trh včetně oběhového využívání, stability a transparentnosti trhu

0 %

0 %

40 %

0 %

·Počet operací;

·Počet subjektů majících prospěch z propagační a informační činnosti

·Počet profesních organizací SOT (organizace producentů, sdružení organizací producentů, mezioborové organizace);

·Podíl produkce uváděné na trh profesními organizacemi SOT;

Zemědělství a rybolov

Rybolov, akvakultura a oceány

58

Dohody o partnerství v oblasti udržitelného rybolovu včetně opatření ke zvyšování odolnosti vůči změně klimatu

0 %

0 %

100 %

0 %

·Počet dohod;

·Počet rybolovných práv pro plavidla EU;

·Počet podpořených akcí odvětvové podpory rybolovu;

·Hodnota majetku a/nebo počet obyvatel využívajících opatření ke zvyšování odolnosti vůči změně klimatu

Zemědělství a rybolov

Potraviny a krmiva

59

Zdraví zvířat a rostlin včetně opatření ke zvyšování odolnosti vůči změně klimatu

0 %

40 %

40 %

0 %

·Počet veterinárních programů;

·Počet schválených fytosanitárních programů;

·Počet mimořádných opatření, z toho veterinárních/fytosanitárních;

·Počet úspěšně provedených vnitrostátních programů;

·Hodnota majetku a/nebo počet obyvatel využívajících opatření ke zvyšování odolnosti vůči změně klimatu

Zemědělství a rybolov

Potraviny a krmiva

60

Investice a závazky týkající se zlepšení zdraví zvířat a biologické bezpečnosti včetně opatření ke zvyšování odolnosti vůči změně klimatu

0 %

40 %

40 %

0 %

·Počet podpořených zemědělských podniků / malých a středních podniků – podle pohlaví;

·Počet dobytčích jednotek / zvířat, na něž se vztahují podporované akce, podle druhů;

·Počet drobných zemědělců ve třetích zemích, u nichž byly provedeny intervence podporované EU zaměřené na zvýšení jejich udržitelné produkce, přístupu na trhy a/nebo zabezpečení půdy – podle pohlaví;

·Hodnota majetku a/nebo počet obyvatel využívajících opatření ke zvyšování odolnosti vůči změně klimatu

Zemědělství a rybolov

Potraviny a krmiva

61

Bezpečná a udržitelná produkce potravin včetně opatření ke zvyšování odolnosti vůči změně klimatu

0 %

40 %

40 %

0 %

·Počet odborníků vyškolených v oblasti antimikrobiální rezistence;

·Počet zúčastněných stran podpořených při snižování potravinových ztrát a plýtvání potravinami;

·Hodnota majetku a/nebo počet obyvatel využívajících opatření ke zvyšování odolnosti vůči změně klimatu

Zemědělství a rybolov

Reformy

62

Politika a právní rámec v oblasti zemědělství, rybolovu, potravin a krmiv

0 %

0 %

0 %

0 %

·Počet zákonů, které byly přijaty nebo vstoupily v platnost;

·Počet dokončených příprav nebo hodnocení politik;

·Počet dokončených konzultací se zúčastněnými stranami;

·Počet platných prováděcích nařízení nebo pokynů;

·Počet dokončených přijetí strategií nebo rámců;

·Počet vyvinutých veřejných služeb nebo procesů;

·Počet akcí v rámci nástroje TAIEX uspořádaných na podporu veřejné správy zemí mimo EU;

·Počet twinningových projektů uspořádaných na podporu veřejné správy zemí mimo EU;

·Počet příslušných veřejných politik, které byly vypracovány/revidovány a/nebo se provádějí ve třetích zemích;

Podpora podnikání

Rozvoj podnikání

63

Podpora inovací a pokročilých podpůrných služeb pro malé a střední podniky – procesy, ekosystémy a strategický rozvoj (včetně služeb v oblasti řízení, marketingu a designu)

0 %

0 %

0 %

0 %

·Počet podpořených podniků – podle mikro, malých a středních podniků;

·Počet udržených nebo vytvořených pracovních míst v podpořených podnicích – podle pohlaví;

·Počet podpořených podniků, které dosáhly alespoň základní úrovně indexu digitální intenzity;

Podpora podnikání

Rozvoj podnikání

64

Odpovědné chování podniků a udržitelnost podniků včetně opatření ke zvyšování odolnosti (výrobního procesu i dodavatelských řetězců) vůči změně klimatu

0 %

40 %

0 %

0 %

·Počet financovaných akcí v oblasti udržitelnosti podniků;

·Počet financovaných akcí v oblasti odpovědného chování podniků;

·Hodnota majetku a/nebo počet obyvatel využívajících opatření ke zvyšování odolnosti vůči změně klimatu

Podpora podnikání

Rozvoj podnikání

65

Rozvoj podnikání formou podpůrných služeb pro podniky (včetně služeb v oblasti řízení, marketingu a designu) (kromě investic do infrastruktury, digitalizace a technologií)

0 %

0 %

0 %

0 %

·Počet podpořených podniků – mikro, malé a střední, velké;

·Počet udržených nebo vytvořených pracovních míst v podpořených podnicích – podle pohlaví;

Podpora podnikání

Rozvoj podnikání

66

Podnikatelská infrastruktura (včetně průmyslových parků a objektů)

0 %

0 %

0 %

0 %

·Počet podpořených podniků – mikro, malé a střední, velké;

·Počet udržených nebo vytvořených pracovních míst v podpořených podnicích – podle pohlaví;

Podpora podnikání

Rozvoj podnikání

67

Digitalizace podniků

0 %

0 %

0 %

0 %

·Počet podpořených podniků – mikro, malé a střední, velké;

·Počet soukromých uživatelů evropských center pro digitální inovace – podle velikosti podniku, odvětví a technologie;

·Počet podpořených podniků, které využívají technologie umělé inteligence, datové analytiky nebo cloud computingu;

·Počet podpořených podniků, které využívají technologie umělé inteligence, datové analytiky nebo cloud computingu vyvinuté evropskými poskytovateli;

·Počet hospodářských subjektů, které používají podnikatelské peněženky;

Podpora podnikání

Rozvoj podnikání

68

Těžba a zpracování kritických surovin

40 %

0 %

0 %

0 %

·Tuny vytěžených kritických surovin;

·Tuny zpracovaných kritických surovin;

·Počet udržených nebo vytvořených pracovních míst v podpořených podnicích – podle pohlaví;

Podpora podnikání

Rozvoj podnikání

69

Podpora průmyslových odvětví (textil, chemikálie, hnojiva pro rostliny, cement, vápno a sádra, výroba základních kovů) ve třetích zemích;

0 %

0 %

0 %

0 %

·Počet podpořených podniků – mikro, malé a střední, velké;

Podpora podnikání

Dekarbonizace

70

Dekarbonizace energeticky náročných průmyslových odvětví

100 %

0 %

0 %

0 %

·Počet podpořených podniků – mikro, malé a střední, velké;

·Počet udržených nebo vytvořených pracovních míst v podpořených podnicích – podle pohlaví;

·Mobilizované investice (EUR);

·Snížení emisí skleníkových plynů (tCO2e);

·Snížení emisí znečišťujících látek (PM2,5 a NOX) v tunách;

Podpora podnikání

Dekarbonizace

71

Dekarbonizace ostatních průmyslových odvětví

100 %

0 %

0 %

0 %

·Počet podpořených podniků – mikro, malé a střední, velké;

·Počet udržených nebo vytvořených pracovních míst v podpořených podnicích – podle pohlaví;

·Mobilizované investice (EUR);

·Snížení emisí skleníkových plynů (tCO2e);

·Snížení emisí znečišťujících látek (PM2,5 a NOX) v tunách;

Podpora podnikání

Bioekonomika

72

Investice do bioekonomiky

40 %

0 %

40 %

0 %

·Počet podpořených nových výrobních zařízení na bázi bioproduktů nebo demonstračních zařízení;

·Počet podpořených biorafinerií;

·Počet financovaných projektů v oblasti bioekonomiky;

·Počet udržených nebo vytvořených pracovních míst v podpořených podnicích – podle pohlaví;

Podpora podnikání

Nejvzdálenější regiony

73

Zvláštní opatření ke kompenzaci dodatečných nákladů způsobených faktory velikosti trhu

0 %

0 %

0 %

0 %

·Počet podpořených podniků – mikro, malé a střední, velké;

·Počet veřejných institucí podpořených pro účely vývoje služeb, produktů a procesů;

·Počet udržených nebo vytvořených pracovních míst v podpořených podnicích – podle pohlaví;

Podpora podnikání

Reformy

74

Podnikatelské prostředí a regulační rámec (včetně politik pro malé a střední podniky a průmyslových politik)

0 %

0 %

0 %

0 %

·Počet zákonů, které byly přijaty nebo vstoupily v platnost;

·Počet dokončených příprav nebo hodnocení politik;

·Počet dokončených konzultací se zúčastněnými stranami;

·Počet platných prováděcích nařízení nebo pokynů;

·Počet dokončených přijetí strategií nebo rámců;

·Počet vyvinutých veřejných služeb nebo procesů;

·Počet akcí v rámci nástroje TAIEX uspořádaných na podporu veřejné správy zemí mimo EU;

·Počet twinningových projektů uspořádaných na podporu veřejné správy zemí mimo EU;

·Počet příslušných veřejných politik, které byly vypracovány/revidovány a/nebo se provádějí ve třetích zemích;

Podpora podnikání

Reformy

75

Přístup k financování a financování růstu

0 %

0 %

0 %

0 %

Podpora podnikání

Reformy

76

Podpora finanční stability a posilování unie úspor a investic, maloobchodních, bankovních a kapitálových trhů a norem podnikového účetnictví a auditu

0 %

0 %

0 %

0 %

·

Podpora podnikání

Investice do technologií

77

Zpracovatelský průmysl – nově vznikající priority

0 %

0 %

0 %

0 %

·Počet podpořených podniků – mikro, malé a střední, velké;

·Počet podpořených rychle rostoucích podniků;

·Počet udržených nebo vytvořených pracovních míst v podpořených podnicích – podle pohlaví;

·Mobilizované investice (EUR);

·Zvýšení kapacity (výstup za rok);

Podpora podnikání

Investice do technologií

78

Výroba/skladování baterií

100 %

0 %

0 %

0 %

·Počet podpořených podniků – mikro, malé a střední, velké;

·Počet udržených nebo vytvořených pracovních míst v podpořených podnicích – podle pohlaví;

·Snížení emisí skleníkových plynů (tCO2e);

·Mobilizované investice (EUR);

·Zvýšení kapacity (výstup za rok);

Podpora podnikání

Investice do technologií

79

Biotechnologie včetně léčivých přípravků – dostupnost a výroba

0 %

0 %

0 %

0 %

·Počet podpořených podniků – mikro, malé a střední, velké;

·Počet centrálně registrovaných léčivých přípravků pro neuspokojené potřeby;

·Počet schválených nových antibiotik;

·Počet schválených klinických hodnocení podle jednotlivých fází;

·Počet zdravotnických prostředků a diagnostických zdravotnických prostředků in vitro;

·Počet udržených nebo vytvořených pracovních míst v podpořených podnicích – podle pohlaví;

·Mobilizované investice (EUR);

·Zvýšení kapacity (výstup za rok);

Podpora podnikání

Investice do technologií

80

Výroba technologií oběhového hospodářství

100 %

0 %

100 %

0 %

·Počet podpořených podniků – mikro, malé a střední, velké;

·Počet udržených nebo vytvořených pracovních míst v podpořených podnicích – podle pohlaví;

·Mobilizované investice (EUR);

·Zvýšení kapacity (výstup za rok);

Podpora podnikání

Investice do technologií

81

Výroba čistých technologií

100 %

0 %

0 %

0 %

·Počet podpořených podniků – mikro, malé a střední, velké;

·Počet udržených nebo vytvořených pracovních míst v podpořených podnicích – podle pohlaví;

·Mobilizované investice (EUR);

·Zvýšení kapacity (výstup za rok);

Podpora podnikání

Investice do technologií

82

Výroba čistých dopravních technologií

100 %

0 %

0 %

0 %

·Počet podpořených podniků – mikro, malé a střední, velké;

·Počet udržených nebo vytvořených pracovních míst v podpořených podnicích – podle pohlaví;

·Mobilizované investice (EUR);

·Zvýšení kapacity (výstup za rok);

Podpora podnikání

Investice do technologií

83

Výroba hlubokých a digitálních technologií (např. polovodičů, kvantových technologií)

0 %

0 %

0 %

0 %

·Počet podpořených podniků – mikro, malé a střední, velké;

·Počet udržených nebo vytvořených pracovních míst v podpořených podnicích – podle pohlaví;

·Mobilizované investice (EUR);

·Zvýšení kapacity (výstup za rok);

Podpora podnikání

Investice do technologií

84

Produkce elektrolyzéru

100 %

0 %

0 %

0 %

·Počet podpořených podniků – mikro, malé a střední, velké;

·Vyprodukovaný výkon elektrolyzéru (MW);

·Počet udržených nebo vytvořených pracovních míst v podpořených podnicích – podle pohlaví;

·Mobilizované investice (EUR);

·Zvýšení kapacity (výstup za rok);

Podpora podnikání

Investice do technologií

85

Výroba technologie obnovitelných zdrojů

100 %

0 %

0 %

0 %

·Počet podpořených podniků – mikro, malé a střední, velké;

·Počet udržených nebo vytvořených pracovních míst v podpořených podnicích – podle pohlaví;

·Mobilizované investice (EUR);

·Zvýšení kapacity (výstup za rok);

Podpora podnikání

Investice do technologií

86

Výroba jiných technologií

0 %

0 %

0 %

0 %

·Počet podpořených podniků – mikro, malé a střední, velké;

·Počet udržených nebo vytvořených pracovních míst v podpořených podnicích – podle pohlaví;

·Mobilizované investice (EUR);

·Zvýšení kapacity (výstup za rok);

Kultura, cestovní ruch a média

Kulturní a kreativní odvětví

87

Kreativní, kulturní a umělecké činnosti a služby

0 %

0 %

0 %

40 %

·Počet podpořených konkrétních projektů (např. divadelních představení, kulturních akcí), z toho evropských kulturních děl;

·Počet podpořených umělců a kulturních pracovníků rozdělených jako: z EU/mimo EU – podle pohlaví;

·Podpořené organizace, které se podílejí na přeshraniční umělecké a kulturní spolupráci;

·Počet podpořených nadnárodních spoluprací/partnerství;

·Počet osob, které mají přístup k evropským kulturním a kreativním dílům – podle země původu děl (jejich vlastních/cizích) a podle pohlaví;

·Počet osob, které mají přístup ke kulturním a kreativním dílům;

·Počet udržených nebo vytvořených pracovních míst v podpořených podnicích

·Počet umělců nebo kulturních pracovníků, kteří získali nové dovednosti nebo způsobilosti;

Kultura, cestovní ruch a média

Kulturní a kreativní odvětví

88

Fyzická regenerace a bezpečnost veřejných prostranství

0 %

0 %

0 %

0 %

·Nově vytvořené nebo rekultivované otevřené prostory v městských oblastech (m2);

·Počet uživatelů za rok;

Kultura, cestovní ruch a média

Média

89

Svoboda a pluralita médií, životaschopnost médií a přístup ke zpravodajskému obsahu

0 %

0 %

0 %

0 %

·Počet podpořených organizací – mikro, malé a střední, velké;

·Počet zjištěných a vyhodnocených případů ohrožení médií a novinářů;

·Počet profesionálních novinářských příspěvků vytvořených v rámci podpory;

·Počet podporovaných subjektů zpravodajských médií;

·Počet přeshraničních projektů;

·Počet udržených nebo vytvořených pracovních míst v podpořených podnicích – podle pohlaví;

·Celkový počet oslovených osob a zapojení do podporovaných akcí;

·Počet přijatých digitálních nástrojů

·Podíl digitálních produktů na celkové produkci;

·Počet inovativních redakčních projektů;

Kultura, cestovní ruch a média

Média

90

Zlepšení odhalování dezinformací, jejich potírání a mediální gramotnost

0 %

0 %

0 %

40 %

·Počet iniciativ pro ověřování faktů;

·Počet formálně nahlášených a vyhodnocených případů dezinformací;

·Počet podpořených akcí v oblasti digitální a mediální gramotnosti;

·Počet osob, které byly osloveny dezinformačními protiopatřeními a opatřeními v oblasti mediální gramotnosti – podle pohlaví;

Kultura, cestovní ruch a média

Média

91

Média a zábava: podpora tvorby a šíření audiovizuálních děl a přístupu k nim

0 %

0 %

0 %

0 %

·Počet podpořených podniků – mikro, malé a střední, velké;

·Počet audiovizuálních děl podpořených v oblasti tvorby a v oblasti distribuce/propagace;

·Počet podpořených kin, filmových festivalů a trhů;

·Počet podpořených audiovizuálních děl v méně používaných jazycích;

·Počet podpořených koprodukcí

·Počet děl, která obdržela podporu na vývoj a která byla vydána do 4 let od poskytnutí podpory;

·Počet vydaných videoher, které obdržely podporu na vývoj;

·Počet udržených nebo vytvořených pracovních míst v podpořených podnicích – podle pohlaví;

Kultura, cestovní ruch a média

Reformy

92

Reformy v oblasti kultury, cestovního ruchu a médií

0 %

0 %

0 %

0 %

·Počet zákonů, které byly přijaty nebo vstoupily v platnost;

·Počet dokončených příprav nebo hodnocení politik;

·Počet dokončených konzultací se zúčastněnými stranami;

·Počet platných prováděcích nařízení nebo pokynů;

·Počet dokončených přijetí strategií nebo rámců;

·Počet vyvinutých veřejných služeb nebo procesů;

·Počet akcí v rámci nástroje TAIEX uspořádaných na podporu veřejné správy zemí mimo EU;

·Počet twinningových projektů uspořádaných na podporu veřejné správy zemí mimo EU;

·Počet příslušných veřejných politik, které byly vypracovány/revidovány a/nebo se provádějí ve třetích zemích;

Kultura, cestovní ruch a média

Cestovní ruch

93

Ochrana, rozvoj a podpora kulturního dědictví a služeb cestovního ruchu (vyjma infrastruktur)

0 %

0 %

0 %

40 %

·Počet podpořených míst včetně podpory digitálními prostředky;

·Počet činností na podporu rozvoje kapacit a dovedností kulturních činitelů a subjektů;

·Počet propagačních činností zaměřených na kulturní dědictví i na zapojení publika;

·Počet návštěvníků;

·Počet oslovených osob (včetně digitálního publika);

·Počet udržených nebo vytvořených pracovních míst v podpořených subjektech – podle pohlaví;

·Počet vytvořených partnerství mezi místy;

Kultura, cestovní ruch a média

Cestovní ruch

94

Finanční podpora cestovního ruchu

0 %

0 %

0 %

40 %

·Počet podpořených podniků v oblasti cestovního ruchu včetně podniků v odvětví pohostinských služeb, cestovních kanceláří a cestovních agentur;

·Počet organizací destinačního managementu podpořených v oblasti investic do veřejných objektů a služeb cestovního ruchu nebo v oblasti investic do propagačních aktivit;

·Počet zaměstnanců a studentů v oblasti cestovního ruchu, kterým byla poskytnuta podpora při prohlubování dovedností a změně kvalifikace;

·Počet návštěvníků;

·Počet oslovených osob (včetně digitálního publika);

·Počet udržených nebo vytvořených pracovních míst v podpořených subjektech – podle pohlaví;

Kultura, cestovní ruch a média

Cestovní ruch

95

Finanční podpora cestovního ruchu v oblasti udržitelných turistických aktivit

40 %

40 %

40 %

40 %

·Počet organizací destinačního managementu podpořených v oblasti investic do veřejných objektů a služeb cestovního ruchu, v oblasti provádění opatření zaměřených na vyvážený a udržitelný rozvoj nebo v oblasti investic do zvyšování odolnosti vůči změně klimatu a přizpůsobení se této změně;

·Počet návštěvníků;

·Počet oslovených osob (včetně digitálního publika);

·Počet udržených nebo vytvořených pracovních míst v podpořených subjektech – podle pohlaví;

Digitální technologie a infrastruktury

Konektivita

96

Sítě 3C (včetně FTTP, 5G, 6G)

0 %

0 %

0 %

0 %

·Počet domácností v dosahu gigabitových sítí;

·Počet domácností připojených gigabitovými sítěmi;

·Počet provozovaných zabezpečených okrajových uzlů měřený jako celkový počet provozovaných klimaticky neutrálních zabezpečených okrajových uzlů, které jsou integrovány do sítí 5G/6G;

·Počet dalších prostor připojených ke gigabitovým sítím – podle bytů a podniků;

·Počet uživatelů nových a aktualizovaných veřejných digitálních služeb, produktů a procesů;

·Počet uživatelů nových a aktualizovaných digitálních služeb, produktů a procesů vyvinutých podniky;

·Počet podniků vykazujících vysokou míru digitalizace;

Digitální technologie a infrastruktury

Konektivita

97

Digitální páteřní sítě včetně podmořských kabelových sítí (kromě družic)

0 %

0 %

0 %

0 %

·Celková délka (nově) položených podmořských/pozemních kabelů v km;

·Celková délka modernizovaných podmořských/pozemních kabelů v km;

·Celková dodatečně vytvořená kapacita v počtu párů vláken;

·Celková dodatečně vytvořená kapacita v Tb/s;

·Počet nasazených plavidel a modulů pro opravu kabelů;

·Počet podpořených strategických kabelových projektů – podle typu (kabelové projekty evropského zájmu/ostatní);

·Počet uživatelů nových a aktualizovaných veřejných digitálních služeb, produktů a procesů;

·Počet uživatelů nových a aktualizovaných digitálních služeb, produktů a procesů vyvinutých podniky

·Počet podniků vykazujících vysokou míru digitalizace;

Digitální technologie a infrastruktury

Digitální kapacity a pokročilé technologie

98

Umělá inteligence, data a robotika – zavádění a rozšiřování

0 %

0 %

0 %

0 %

·Počet podpořených evropských datových prostorů;

·Počet podpořených evropských digitálních center;

·Počet podpořených podniků – mikro, malé a střední, velké;

·Počet uživatelů nových a aktualizovaných digitálních služeb, produktů a procesů;

·Počet podpořených podniků, které využívají evropské technologie umělé inteligence;

·Zvýšení kapacity datových center v EU (měřeno v MW);

·Podíl kapacity datových center provozovaných evropskými poskytovateli;

·Rozsah pracovní síly připravené na umělou inteligenci;

·Počet udržených nebo vytvořených pracovních míst v podpořených podnicích – podle pohlaví;

Digitální technologie a infrastruktury

Digitální kapacity a pokročilé technologie

99

Cloud edge – zavádění

0 %

0 %

0 %

0 %

·Počet podpořených podniků – mikro, malé a střední, velké;

·Počet podpořených zařízení v oblasti cloud a edge computingu;

·Počet udržených nebo vytvořených pracovních míst v podpořených podnicích – podle pohlaví;

·Počet podpořených podniků, které využívají cloud computing;

·Počet nově vytvořených datových center v oblasti cloud a edge computingu;

Digitální technologie a infrastruktury

Digitální kapacity a pokročilé technologie

100

Kybernetická bezpečnost – zavádění a rozšiřování

0 %

0 %

0 %

0 %

·Počet podpořených podniků – mikro, malé a střední, velké;

·Počet podpořených veřejných organizací;

·Počet podpořených subjektů využívajících zařízení kybernetické bezpečnosti;

Digitální technologie a infrastruktury

Digitální kapacity a pokročilé technologie

101

HPC a Quantum – zavádění a rozšiřování

0 %

0 %

0 %

0 %

·Počet pořízených vysoce výkonných počítačů a kvantových počítačů;

·Počet podpořených podniků – mikro, malé a střední, velké;

·Počet podpořených veřejných organizací;

·Počet podpořených uživatelů HPC a/nebo kvantových počítačů;

·Zvýšená kapacita HPC a kvantová kapacita;

Digitální technologie a infrastruktury

Digitální kapacity a pokročilé technologie

102

Polovodiče, fotonika a kvantové čipy – výroba a zavádění

0 %

0 %

0 %

0 %

·Počet podpořených podniků – mikro, malé a střední, velké;

·Hodnota výroby polovodičů v Evropě;

·Počet předvýrobních zařízení na výrobu kvantových čipů vytvořených v Evropě;

Digitální technologie a infrastruktury

Digitální kapacity a pokročilé technologie

103

Technologie softwarového inženýrství a iniciativa Sada protokolů otevřeného internetu (Open Internet Stack)

0 %

0 %

0 %

0 %

·Počet komponent iniciativy Open Stack, které dosáhly zralosti a byly katalogizovány;

·Počet uživatelů komponent iniciativy Open Stack;

·Počet evropských podniků používajících software s otevřeným zdrojovým kódem;

Digitální technologie a infrastruktury

Digitální kapacity a pokročilé technologie

104

Virtuální světy a web 4.0 – zavádění

0 %

0 %

0 %

0 %

·Počet projektů;

·Počet měst a obcí, které vyvinuly místní digitální dvojče se souvisejícími možnostmi vizualizace, modelování a předvídání;

Digitální technologie a infrastruktury

Digitální kapacity a pokročilé technologie

105

Aplikace a infrastruktury pro digitální podnikání a digitální peněženky

0 %

0 %

0 %

0 %

·Počet iniciativ podporujících digitální podnikání a aplikace a infrastruktury digitální peněženky;

·Počet vytvořených případů použití;

·Počet podpořených hospodářských subjektů, které využívají podnikové peněženky;

·Počet uživatelů podnikových peněženek a infrastruktury digitální identity;

Digitální technologie a infrastruktury

Digitální kapacity a pokročilé technologie

106

Platformy digitálních dvojčat: Digitální vozidlo, digitální člověk, digitální Země – zavádění a rozsáhlé testování

0 %

0 %

0 %

0 %

·Počet projektů na platformách digitálních dvojčat;

·Počet uživatelů platforem digitálních dvojčat;

Digitální technologie a infrastruktury

Digitální kapacity a pokročilé technologie

107

Další nově vznikající technologie – zavádění a rozšiřování (např. virtuální světy, softwarové technologie a iniciativa Sada protokolů otevřeného internetu)

0 %

0 %

0 %

0 %

·Počet iniciativ podporujících nové technologie;

·Vytvořená kapacita pro inkubace;

·Podpořené podniky (z toho: mikro, malé, střední, velké);

·Počet podpořených subjektů, které navrhují přelomové digitální aplikace a služby;

·Nové podniky přežívající na trhu;

Digitální technologie a infrastruktury

Reformy

108

Politický a regulační rámec pro digitální oblast

0 %

0 %

0 %

0 %

·Počet zákonů, které byly přijaty nebo vstoupily v platnost;

·Počet dokončených příprav nebo hodnocení politik;

·Počet dokončených konzultací se zúčastněnými stranami;

·Počet platných prováděcích nařízení nebo pokynů;

·Počet dokončených přijetí strategií nebo rámců;

·Počet vyvinutých veřejných služeb nebo procesů;

·Počet akcí v rámci nástroje TAIEX uspořádaných na podporu veřejné správy zemí mimo EU;

·Počet twinningových projektů uspořádaných na podporu veřejné správy zemí mimo EU;

·Počet příslušných veřejných politik, které byly vypracovány/revidovány a/nebo se provádějí ve třetích zemích;

Digitální technologie a infrastruktury

Reformy

109

Digitální konektivita, infrastruktura a fungování trhu

0 %

0 %

0 %

0 %

Digitální technologie a infrastruktury

Reformy

110

Politika digitálních financí a plateb

0 %

0 %

0 %

0 %

·

Vzdělávání a dovednosti

Vzdělání

111

Předškolní vzdělávání a péče (vyjma infrastruktury)*

0 %

0 %

0 %

100 %

·Počet vyškolených učitelů – podle pohlaví a věku;

·Počet vytvořených učebních plánů, studijních programů nebo realizovaných kurzů;

·Počet poskytnutého vybavení nebo digitálních prostředků pro výuku nebo učení;

·Počet organizací zapojených do projektů spolupráce;

·Počet nově vytvořených nebo zachovaných míst v zařízeních péče o děti;

·Počet dětí, které využívají vytvořené učební plány a realizovaný program;

·Počet dětí, které využívají vyškolené učitele;

·Počet dětí, které využívají zakoupené vybavení;

Vzdělávání a dovednosti

Vzdělání

112

Základní vzdělávání (kromě infrastruktur)

0 %

0 %

0 %

100 %

·Počet vyškolených učitelů – podle pohlaví a věku;

·Počet vytvořených učebních plánů, studijních programů nebo realizovaných kurzů;

·Počet poskytnutého vybavení nebo digitálních prostředků pro výuku nebo učení;

·Počet organizací zapojených do projektů spolupráce;

Počet nově vytvořených nebo zachovaných míst v zařízeních péče o děti;

·Počet dětí, které využívají vytvořené učební plány a realizovaný program;

·Počet dětí, které využívají služeb vyškolených učitelů;

Počet dětí, které využívají zakoupené vybavení;

Vzdělávání a dovednosti

Vzdělání

113

Sekundární vzdělávání (kromě infrastruktur)

0 %

0 %

0 %

100 %

Vzdělávání a dovednosti

Vzdělání

114

Terciární vzdělávání (kromě infrastruktury)

0 %

0 %

0 %

100 %

Vzdělávání a dovednosti

Vzdělání

115

Počáteční odborné vzdělávání (kromě infrastruktur)

0 %

0 %

0 %

100 %

·Počet účastníků – podle pohlaví, podle odvětví dovedností (včetně STEM);

·Počet podpořených míst učňovské přípravy nebo učení se prací;

·Počet vyškolených učitelů – podle pohlaví a věku;

·Počet vytvořených učebních plánů, studijních programů nebo realizovaných kurzů;

·Počet poskytnutého vybavení nebo digitálních prostředků pro výuku nebo učení;

·Počet studentů, které využívají vytvořené učební plány a realizovaný program;

·Počet studentů, kteří využívají služeb vyškolených učitelů;

·Počet studentů, kteří využívají zakoupené vybavení;

Vzdělávání a dovednosti

Vzdělání

116

Zlepšení přístupu osob se zdravotním postižením ke vzdělávání

0 %

0 %

0 %

100 %

·Počet účastníků – podle pohlaví a věku;

·Počet účastníků v procesu vzdělávání nebo odborné přípravy – podle pohlaví;

Vzdělávání a dovednosti

Vzdělání

117

Zlepšení přístupu marginalizovaných komunit, jako jsou Romové, ke vzdělání

0 %

0 %

0 %

100 %

·Počet účastníků – podle pohlaví a věku;

·Počet účastníků v procesu vzdělávání nebo odborné přípravy – podle pohlaví;

Vzdělávání a dovednosti

Vzdělání

118

Vzdělávání uprchlíků ve třetích zemích

0 %

0 %

0 %

0 %

·Počet dětí, které je využívají – podle úrovně vzdělání: předškolní, primární, nižší sekundární a vyšší sekundární úroveň;

·Procento (na vnitrostátní úrovni) uprchlíků zapsaných do školy – podle úrovně vzdělání: předškolní úroveň, primární úroveň, nižší sekundární úroveň a vyšší sekundární úroveň;

Vzdělávání a dovednosti

Vzdělání

119

Vzdělávání učitelů – úroveň vzdělání nespecifikována

0 %

0 %

0 %

100 %

·Počet účastníků vzdělávání – podle pohlaví

·Počet studentů, kteří je využívají – podle pohlaví;

Vzdělávání a dovednosti

Vzdělání

120

Vzdělávací mobilita (odvětví vzdělávání včetně neformálního a informálního vzdělávání a mládeže)

0 %

0 %

0 %

100 %

·Počet zaměstnanců – podle pohlaví a věku;

·Počet studentů – podle pohlaví, věku, socioekonomického zázemí a odvětví dovedností (včetně STEM);

·Počet účastníků aktivit přímo propagujících hodnoty EU a podporujících solidaritu a občanskou angažovanost;

·Podíl účastníků, kteří se domnívají, že pro ně účast byla přínosem;

·Podíl účastníků, kteří se domnívají, že si zvýšili své klíčové kompetence;

·Podíl účastníků, kteří se domnívají, že se zvýšil jejich pocit sounáležitosti s Evropou;

Vzdělávání a dovednosti

Vzdělání

121

Zařízení pro předškolní vzdělávání, školy a univerzity – vývoj a výstavba nových budov s nulovými nebo téměř nulovými emisemi

100 %

40 %

0 %

40 %

·Výstavba dohromady v m² a nová kapacita vzdělávacích zařízení (počet studentů);

·Nevyprodukované emise skleníkových plynů ročně v tCO2e;

·Úspory energie v MWh;

·Průměrná primární energie v kWh/m2 (předtím a poté);

·Počet uživatelů ročně – podle pohlaví;

Vzdělávání a dovednosti

Vzdělání

122

Zařízení pro předškolní vzdělávání, školy a univerzity – vývoj a výstavba ostatních budov

0 %

0 %

0 %

40 %

·Výstavba dohromady v m² a nová kapacita vzdělávacích zařízení (počet studentů);

·Nevyprodukované emise skleníkových plynů ročně v tCO2e;

·Úspory energie v MWh;

·Průměrná primární energie v kWh/m2 (předtím a poté);

·Počet uživatelů ročně – podle pohlaví;

Vzdělávání a dovednosti

Reformy

123

Reformy předškolního vzdělávání a péče*

0 %

0 %

0 %

100 %

·Počet zákonů, které byly přijaty nebo vstoupily v platnost;

·Počet dokončených příprav nebo hodnocení politik;

·Počet dokončených konzultací se zúčastněnými stranami;

·Počet platných prováděcích nařízení nebo pokynů;

·Počet dokončených přijetí strategií nebo rámců;

·Počet vyvinutých veřejných služeb nebo procesů;

·Počet akcí v rámci nástroje TAIEX uspořádaných na podporu veřejné správy zemí mimo EU;

·Počet twinningových projektů uspořádaných na podporu veřejné správy zemí mimo EU;

·Počet příslušných veřejných politik, které byly vypracovány/revidovány a/nebo se provádějí ve třetích zemích;

Vzdělávání a dovednosti

Reformy

124

Reformy v oblasti vzdělávání, mládeže a sportu

0 %

0 %

0 %

100 %

Vzdělávání a dovednosti

Reformy

125

Reformy v oblasti dovedností a vzdělávání dospělých

0 %

0 %

0 %

100 %

Vzdělávání a dovednosti

Reformy

126

Politický a regulační rámec pro oblast vzdělávání a počátečního odborného vzdělávání a přípravy

0 %

0 %

0 %

100 %

Vzdělávání a dovednosti

Dovednosti

127

Základní dovednosti (včetně čtenářské, matematické, přírodovědné a občanské gramotnosti, s výjimkou digitálních a ekologických dovedností)

0 %

0 %

0 %

100 %

·Počet účastníků – podle pohlaví, postavení na trhu práce, věku a úrovně vzdělání;

·Počet organizací zapojených do činností nadnárodní spolupráce rozčleněných podle typu dovedností: základní dovednosti a občanské kompetence;

·Počet účastníků, kteří získali kvalifikaci nebo si podle vlastního vyjádření zlepšili dovednosti – podle pohlaví;

·Počet organizací zapojených do činností přeshraniční spolupráce rozčleněných podle typologie dovedností;

Vzdělávání a dovednosti

Dovednosti

128

Pokročilé digitální dovednosti

0 %

0 %

0 %

100 %

·Počet účastníků – podle pohlaví, postavení na trhu práce, věku a úrovně vzdělání;

·Počet organizací zapojených do činností nadnárodní spolupráce;

·Počet účastníků, kteří získali kvalifikaci nebo si podle vlastního vyjádření zlepšili dovednosti – podle pohlaví;

·Počet organizací, které mají prospěch ze své účasti na aktivitách přeshraniční spolupráce;

Vzdělávání a dovednosti

Dovednosti

129

Základní digitální dovednosti

0 %

0 %

0 %

100 %

·Počet účastníků – podle pohlaví, postavení na trhu práce, věku a úrovně vzdělání;

Počet organizací zapojených do činností nadnárodní spolupráce;

·Počet účastníků, kteří získali kvalifikaci nebo si podle vlastního vyjádření zlepšili dovednosti – podle pohlaví;

·Počet organizací, které mají prospěch ze své účasti na aktivitách přeshraniční spolupráce;

·Počet účastníků, kteří dosáhli alespoň základní úrovně digitálních dovedností podle definice ESTAT DSI – podle pohlaví;

Vzdělávání a dovednosti

Dovednosti

130

Ekologické dovednosti

100 %

40 %

40 %

100 %

·Počet účastníků – podle pohlaví, postavení na trhu práce, věku a úrovně vzdělání;

Počet organizací zapojených do činností nadnárodní spolupráce

·Počet účastníků, kteří získali kvalifikaci nebo si podle vlastního vyjádření zlepšili dovednosti – podle pohlaví;

·Počet organizací, které mají prospěch ze své účasti na aktivitách přeshraniční spolupráce;

Vzdělávání a dovednosti

Dovednosti

131

Dovednosti v oblasti finanční gramotnosti

0 %

0 %

0 %

100 %

·

Vzdělávání a dovednosti

Dovednosti

132

Prohlubování dovedností a změna kvalifikace marginalizovaných komunit, jako jsou Romové

0 %

0 %

0 %

100 %

·

Vzdělávání a dovednosti

Dovednosti

133

Prohlubování dovedností a změna kvalifikace osob se zdravotním postižením

0 %

0 %

0 %

100 %

·

Vzdělávání a dovednosti

Dovednosti

134

Vzdělávání dospělých

0 %

0 %

0 %

100 %

·Počet účastníků – podle pohlaví, postavení na trhu práce, věku, úrovně vzdělání a odvětví dovedností (včetně STEM);

·Počet nových učebních plánů nebo nových programů, které byly vyvinuty/realizovány;

·Počet školních zařízení a digitálních prostředků;

·Počet organizací zapojených do činností nadnárodní spolupráce;

·Počet účastníků, kteří získali kvalifikaci nebo si podle vlastního vyjádření zlepšili dovednosti – podle pohlaví;

·Počet organizací, které mají prospěch ze své účasti na aktivitách přeshraniční spolupráce;

·Počet dospělých studentů, které využívají vytvořené učební plány a realizované programy – podle pohlaví;

·Počet dospělých studentů, kteří využívají zakoupené vybavení – podle pohlaví;

Vzdělávání a dovednosti

Sport

135

Podpora sportu a tělesné aktivity

0 %

0 %

0 %

40 %

·Počet kooperativních partnerství v oblasti sportu;

·Počet účastníků – podle pohlaví

·Počet účastníků aktivit v oblasti sportovní mobility – podle pohlaví a věku

·m² venkovních sportovišť;

·Počet sportovních iniciativ a akcí;

·Počet účastníků, kteří se domnívají, že pro ně účast byla přínosem;

·Počet účastníků, kteří se domnívají, že si zvýšili své klíčové kompetence;

·Počet účastníků, kteří se domnívají, že se zvýšil jejich pocit sounáležitosti s Evropou;

·Počet uživatelů nových nebo modernizovaných venkovních sportovišť za rok – podle pohlaví;

Vzdělávání a dovednosti

Mládež

136

Neformální a informální vzdělávání a učení (kromě infrastruktur)

0 %

0 %

0 %

100 %

·Počet účastníků – podle pohlaví, věku a socioekonomického zázemí;

·Počet organizací zapojených do přeshraničních kooperativních partnerství v oblasti mládeže;

·Počet účastníků, kteří se domnívají, že pro ně účast byla přínosem;

·Počet účastníků, kteří se domnívají, že si zvýšili své klíčové kompetence;

·Počet účastníků, kteří se domnívají, že se zvýšil jejich pocit sounáležitosti s Evropou;

Vzdělávání a dovednosti

Mládež

137

Dobrovolnická činnost

0 %

0 %

0 %

100 %

·Počet účastníků – podle pohlaví, věku a socioekonomického zázemí;

·Počet organizací zapojených do partnerství přeshraniční spolupráce v oblasti mládeže;

·Počet účastníků, kteří se domnívají, že pro ně účast byla přínosem;

·Počet účastníků, kteří se domnívají, že si zvýšili své klíčové kompetence;

·Počet účastníků, kteří se domnívají, že se zvýšil jejich pocit sounáležitosti s Evropou;

Účinná veřejná správa

Administrativní kapacita

138

Posílení kapacity správních orgánů členských států a třetích zemí, příjemců a příslušných partnerů (s výjimkou digitalizace)

0 %

0 %

0 %

0 %

·Počet projektů/činností;

·Počet institucí zahrnutých do projektů;

·Počet osob účastnících se projektu;

·Uživatelé nových a aktualizovaných veřejných služeb, produktů a procesů;

Účinná veřejná správa

Administrativní kapacita

139

Technická pomoc členským státům

0 %

0 %

0 %

0 %

·Počet projektů technické pomoci v členských státech EU;

·Počet akcí v rámci nástroje TAIEX uspořádaných na podporu veřejné správy zemí mimo EU;

·Počet twinningových projektů uspořádaných na podporu veřejné správy zemí mimo EU;

Účinná veřejná správa

Administrativní kapacita

140

Ochrana eura proti padělání

0 %

0 %

0 %

0 %

·Počet zjištěných padělků eura;

·Počet zlikvidovaných padělatelských dílen;

·Počet jednotlivých příslušných orgánů, které se ucházely o účast v programu Pericles V;

·Míra spokojenosti účastníků akcí financovaných z programu Pericles V;

·Zpětná vazba od účastníků (míra spokojenosti), kteří se již zúčastnili předchozích akcí programu Pericles, pokud jde o dopad programu Pericles V na jejich činnosti v oblasti ochrany eura proti padělání;

Účinná veřejná správa

Spolupráce

141

Celní unie, zdanění

0 %

0 %

0 %

0 %

·Počet účastí na společných přeshraničních akcích;

·Počet společně vypracovaných akčních plánů, pracovních postupů, pokynů a doporučení;

·Počet vytvořených a zavedených pracovních skupin (pilotních);

·Počet organizací/správních orgánů zapojených do přeshraniční spolupráce;

·Počet přeshraničních projektů inovačních sítí;

·Počet akcí zaměřených na spolupráci a součinnost mezi orgány veřejné správy;

·Počet projektů/činností;

·Dostupnost společné komunikační sítě (CCN)/CCN2;

·Podíl úředníků, kteří uvedli, že jejich organizace převzala společně vypracované pracovní postupy, pokyny, doporučení a akční plány;

·Počet vyšetřovaných přeshraničních právních nebo administrativních překážek;

·Počet organizací/správních orgánů zapojených do přeshraniční spolupráce;

·Počet účastí na společných přeshraničních akcích/projektech;

Účinná veřejná správa

Spolupráce

142

Spolupráce a sítě členských států

0 %

0 %

0 %

0 %

·Počet účastí na společných přeshraničních akcích;

·Počet společně vypracovaných strategií a akčních plánů;

·Počet společně vypracovaných pilotních akcí prováděných v rámci projektů;

·Počet účastí ve společných vzdělávacích programech;

·Počet podepsaných společných správních nebo právních dohod;

·Počet organizací/správních orgánů zapojených do přeshraniční spolupráce;

·Počet přeshraničních projektů inovačních sítí;

·Počet projektů podporujících přeshraniční spolupráci za účelem rozvoje propojení města a venkova;

·Počet akcí zaměřených na spolupráci a součinnost mezi orgány veřejné správy;

·Počet společných strategií a akčních plánů přijatých organizacemi;

·Počet dokončených společných vzdělávacích programů;

·Počet zmírněných nebo vyřešených právních nebo administrativních přeshraničních překážek;

·Počet osob, na něž se vztahují podepsané společné správní nebo právní dohody;

·Počet organizací/správních orgánů zapojených do přeshraniční spolupráce;

·Počet účastí na společných přeshraničních akcích/projektech;

·Počet řešení, která organizace zahájily nebo rozšířily;

Účinná veřejná správa

Digitalizace

143

Digitalizace veřejné správy a veřejných služeb (s výjimkou soudnictví, zdravotnictví, dopravy, energetiky a vodohospodářství)

0 %

0 %

0 %

0 %

·Počet podpořených řešení IKT;

·Počet veřejných institucí podpořených pro účely vývoje digitálních služeb, produktů a procesů;

·Podíl digitálních veřejných služeb poskytovaných s využitím evropských dodavatelů;

·Uživatelé nových a aktualizovaných veřejných digitálních služeb, produktů a procesů;

Účinná veřejná správa

Statistické údaje

144

Evropské oficiální statistiky

0 %

0 %

0 %

0 %

·Evropské statistiky zveřejňované podle ročního kalendáře zveřejňování;

·Statistické pokrytí;

·Spokojenost uživatelů s údaji a službami Eurostatu;

Účinná veřejná správa

Statistické údaje

145

Další statistiky

0 %

0 %

0 %

0 %

·Počet podpořených projektů;

·Statistické pokrytí;

·Spokojenost uživatelů s údaji a službami poskytovanými statistickými orgány;

Účinná veřejná správa

Reformy

146

Politický a regulační rámec pro oblast veřejné správy

0 %

0 %

0 %

0 %

·Počet zákonů, které byly přijaty nebo vstoupily v platnost;

·Počet dokončených příprav nebo hodnocení politik;

·Počet dokončených konzultací se zúčastněnými stranami;

·Počet platných prováděcích nařízení nebo pokynů;

·Počet dokončených přijetí strategií nebo rámců;

·Počet vyvinutých veřejných služeb nebo procesů;

·Počet akcí v rámci nástroje TAIEX uspořádaných na podporu veřejné správy zemí mimo EU;

·Počet twinningových projektů uspořádaných na podporu veřejné správy zemí mimo EU;

·Počet příslušných veřejných politik, které byly vypracovány/revidovány a/nebo se provádějí ve třetích zemích;

Účinná veřejná správa

Reformy

147

Rozpočtový rámec a fiskální řízení

0 %

0 %

0 %

0 %

Účinná veřejná správa

Reformy

148

Ochrana finančních zájmů EU

0 %

0 %

0 %

0 %

Účinná veřejná správa

Reformy

149

Státní služba

0 %

0 %

0 %

0 %

Účinná veřejná správa

Reformy

150

Digitalizace veřejné správy a reformy veřejných služeb

0 %

0 %

0 %

0 %

Účinná veřejná správa

Reformy

151

Dlouhodobá udržitelnost veřejných financí

0 %

0 %

0 %

0 %

Účinná veřejná správa

Reformy

152

Organizace a řízení

0 %

0 %

0 %

0 %

Účinná veřejná správa

Reformy

153

Zadlužení soukromého sektoru a insolvenční rámec

0 %

0 %

0 %

0 %

Účinná veřejná správa

Reformy

154

Veřejné zakázky a koncese

0 %

0 %

0 %

0 %

Účinná veřejná správa

Reformy

155

Veřejná kvalita tvorby a koordinace politik

0 %

0 %

0 %

0 %

Účinná veřejná správa

Reformy

156

Kvalita tvorby právních předpisů a politik

0 %

0 %

0 %

0 %

Účinná veřejná správa

Reformy

157

Regionální rozvoj a místní veřejné služby

0 %

0 %

0 %

0 %

Účinná veřejná správa

Reformy

158

Jednotný trh, hospodářská soutěž a státní podpora

0 %

0 %

0 %

0 %

Účinná veřejná správa

Reformy

159

Státní podniky

0 %

0 %

0 %

0 %

Účinná veřejná správa

Reformy

160

Daňová politika, správa daní, daňové úniky a vyhýbání se daňovým povinnostem

0 %

0 %

0 %

0 %

Účinná veřejná správa

Reformy

161

Komunikační politika a administrativní řízení

0 %

0 %

0 %

0 %

Energie

Paliva z obnovitelných zdrojů nebiologického původu

162

Výroba paliv z obnovitelných zdrojů nebiologického původu ke spotřebě jako paliva v odvětví letectví nebo v námořním odvětví, s výjimkou vodíku

100 %

0 %

0 %

0 %

·Nová nebo dodatečná výrobní kapacita (m3/t) pro letecké palivo;

·Nová nebo dodatečná výrobní kapacita (m3/t) pro palivo v silniční dopravě;

·Nová nebo dodatečná výrobní kapacita (m3/t) pro námořní palivo;

·Nová nebo dodatečná výrobní kapacita (m3/t) pro jiný druh paliva;

·Nevyprodukované emise skleníkových plynů ročně v tCO2e;

·Vyrobený objem (m3/t);

Energie

Bioenergie

163

Výroba biopaliv z udržitelných zdrojů v souladu se směrnicí 2018/2001

100 %

0 %

0 %

0 %

·Nová nebo dodatečná výrobní kapacita (MJ nebo ktoe/rok) pro letecké palivo;

·Nová nebo dodatečná výrobní kapacita (MJ nebo ktoe/rok) pro palivo v silniční dopravě;

·Nová nebo dodatečná výrobní kapacita (MJ nebo ktoe za rok) pro námořní palivo;

·Nová nebo dodatečná výrobní kapacita (MJ nebo ktoe za rok) pro jiný druh paliva;

·Nevyprodukované emise skleníkových plynů ročně v tCO2e;

·Vyrobená energie (MJ nebo ktoe za rok);

Energie

Bioenergie

164

Výroba udržitelného bioplynu v souladu se směrnicí 2018/2001

100 %

0 %

0 %

0 %

·Nová nebo dodatečná výrobní kapacita bioplynu (Nm3/hod);

·Nevyprodukované emise skleníkových plynů ročně v tCO2e;

·Vyrobená energie (Nm3/hod);

Energie

Bioenergie

165

Skladování a mísení kapalného udržitelného bioplynu a biometanu, zkapalněného biometanu, biopropanu, biobutanu nebo podobných syntetických alternativních paliv

100 %

0 %

0 %

0 %

·Počet zásobníků a provozní objem paliva v GWh;

·Objem (Nm3) a typ uložené jednotky v milionech m3 – podle typu paliva;

·Nevyprodukované emise skleníkových plynů ročně v tCO2e;

·Vyrobená energie (Nm3);

Energie

Bioenergie

166

Přeprava kapalného udržitelného bioplynu a biometanu, zkapalněného biometanu, biopropanu, biobutanu nebo podobných syntetických alternativních paliv

100 %

0 %

0 %

0 %

·Délka potrubí (v km);

·Zvýšená přenosová kapacita v Mt/rok;

·Roční počet uživatelů vybudované infrastruktury pro alternativní paliva;

·Objem (Nm3) alternativních paliv spotřebovaných ve vybudované infrastruktuře (dobíjecí body);

Energie

Zachycování a ukládání uhlíku

167

Výstavba/instalace a správa klastrů zaměřených na CO2 (např. nádrže, komprese, čištění, změna fáze, změna způsobu přepravy)

100 %

0 %

0 %

0 %

·Nová nebo dodatečná instalovaná kapacita (v tunách);

·Rozšíření vytvořené přepravní sítě EU pro CO2 (v km);

·Zpracované tCO2e;

Energie

Zachycování a ukládání uhlíku

168

Výstavba/instalace zařízení na zachycování a následné zpracování CO2 

100 %

0 %

0 %

0 %

·Nová nebo dodatečná instalovaná kapacita (v tunách);

·Rozšíření vytvořené přepravní sítě EU pro CO2 (v km);

·Uložené nebo využité tCO2e;

Energie

Zachycování a ukládání uhlíku

169

Výstavba způsobu přepravy CO2 mobilními a pevnými prostředky (včetně nákladních automobilů, železnice, lodí, nových nebo upravených potrubí)

100 %

0 %

0 %

0 %

·Celková přepravní kapacita CO2 (v tunách);

·Rozšíření vytvořené přepravní sítě EU pro CO2 (v km);

·Uložené nebo využité tCO2e;

Energie

Zachycování a ukládání uhlíku

170

Podzemní trvalé geologické úložiště CO2 (nová nebo znovu využitá úložiště)

100 %

0 %

0 %

0 %

·Kapacita úložiště CO2 (v tunách);

·Nevyprodukované emise skleníkových plynů ročně v tCO2e;

·Uložené tCO2e;

Energie

Zachycování a ukládání uhlíku

171

Opatření zaměřená na odolnost zachycování a ukládání uhlíku vůči změně klimatu

100 %

100 %

0 %

0 %

·Přepravní a skladovací kapacita se zvýšenou odolností (v tunách);

·Hodnota majetku a/nebo počet obyvatel využívajících opatření ke zvyšování odolnosti vůči změně klimatu

Energie

Výroba elektřiny

172

Výroba elektřiny s využitím technologie koncentrované solární energie

100 %

0 %

0 %

0 %

·Nová nebo dodatečná instalovaná energetická kapacita pro výrobu elektřiny (MW);

·Nevyprodukované emise skleníkových plynů ročně v tCO2e;

·Snížení emisí znečišťujících látek v tunách (PM2,5 a NOx);

·Počet osob ve třetích zemích s přístupem k elektřině – podle nového přístupu a zlepšeného přístupu;

Energie

Výroba elektřiny

173

Výroba elektřiny s využitím solární fotovoltaické technologie

100 %

0 %

0 %

0 %

·Nová nebo dodatečná instalovaná energetická kapacita pro výrobu elektřiny (MW);

Energie

Výroba elektřiny

174

Výroba elektřiny z větrné energie na pevnině

100 %

0 %

0 %

0 %

·Nová nebo dodatečná instalovaná energetická kapacita pro výrobu elektřiny (MW);

Energie

Výroba elektřiny

175

Výroba elektřiny z větrné energie na moři

100 %

0 %

0 %

0 %

·Nová nebo dodatečná instalovaná energetická kapacita pro výrobu elektřiny (MW);

Energie

Výroba elektřiny

176

Výroba elektřiny z geotermální energie

100 %

0 %

0 %

0 %

·Nová nebo dodatečná instalovaná energetická kapacita pro výrobu elektřiny z geotermální energie (MW);

Energie

Výroba elektřiny

177

Výroba elektřiny z vodní energie

100 %

0 %

0 %

0 %

·Nová nebo dodatečná instalovaná energetická kapacita pro výrobu elektřiny (MW) z vodní energie;

Energie

Výroba elektřiny

178

Výroba elektřiny z oceánské energie

100 %

0 %

0 %

0 %

·Nová nebo dodatečná instalovaná energetická kapacita pro výrobu elektřiny (MW) podle typu (energie z mořských vln, slapová energie);

Energie

Výroba elektřiny

179

Výroba elektřiny z udržitelných biokapalin

40 %

0 %

0 %

0 %

·Nová nebo dodatečná instalovaná energetická kapacita pro výrobu elektřiny (MW) z udržitelných biokapalin;

Energie

Výroba elektřiny

180

Výroba elektřiny z biomasy se snížením emisí skleníkových plynů podle hodnot uvedených ve směrnici 2023/2413 (směrnice o obnovitelných zdrojích energie)

40 %

0 %

0 %

0 %

·Nová nebo dodatečná instalovaná energetická kapacita pro výrobu elektřiny (MW) z biomasy;

Energie

Výroba elektřiny

181

Výroba elektřiny z jiné biomasy v souladu s kritérii udržitelnosti stanovenými ve směrnici 2018/2001

40 %

0 %

0 %

0 %

·Nová nebo dodatečná instalovaná energetická kapacita pro výrobu elektřiny (MW) z biomasy;

·Nová nebo dodatečná instalovaná energetická kapacita pro výrobu elektřiny (MW) z tuhého komunálního odpadu;

Energie

Výroba elektřiny

182

Výroba elektřiny z obnovitelného vodíku

100 %

0 %

0 %

0 %

·Nová nebo dodatečná instalovaná energetická kapacita pro výrobu elektřiny (MW) z obnovitelného vodíku;

Energie

Výroba elektřiny

183

Výroba elektřiny z nízkouhlíkového vodíku

40 %

0 %

0 %

0 %

·Nová nebo dodatečná instalovaná energetická kapacita pro výrobu elektřiny (MW) z nízkouhlíkového vodíku;

Energie

Výroba elektřiny

184

Obnovitelná energie pro izolované sítě a samostatné systémy

100 %

0 %

0 %

0 %

·Nová nebo dodatečná instalovaná energetická kapacita pro výrobu elektřiny (MW);

Energie

Výroba elektřiny

185

Výroba elektřiny pomocí inovativních energetických technologií z jiných obnovitelných zdrojů, jak jsou definovány ve směrnici 2018/2001

100 %

0 %

0 %

0 %

·Nová nebo dodatečná instalovaná energetická kapacita pro výrobu elektřiny (MW);

Energie

Výroba elektřiny

186

Přeshraniční projekty v oblasti energie z obnovitelných zdrojů v souladu s nařízením o Nástroji pro propojení Evropy

100 %

0 %

0 %

0 %

·Nová nebo dodatečná instalovaná kapacita obnovitelné energie (MW) pro výrobu elektřiny, vytápění a chlazení, výrobu vodíku z obnovitelných zdrojů nebo dopravu;

·Nová nebo dodatečná instalovaná skladovací kapacita (MWh);

·Nevyprodukované emise skleníkových plynů ročně v tCO2e;

·Snížení množství znečišťujících látek (v tunách);

Energie

Odolnost výroby energie

187

Opatření zaměřená na odolnost zdrojů energie a výroby energie vůči změně klimatu

0 %

100 %

0 %

0 %

·Kapacita výroby energie se zvýšenou odolností;

·Hodnota majetku a/nebo počet obyvatel využívajících opatření ke zvyšování odolnosti vůči změně klimatu

Energie

Energetická účinnost

188

Opatření na podporu energetické účinnosti včetně poradenských služeb, pomoci při přípravě projektů, podpory strukturování portfolia a podpory využívání služeb v oblasti energetické účinnosti

100 %

40 %

0 %

0 %

·Počet budov nebo ucelených částí budov, na které se zaměřují financované služby, podle typu (obytné, jiné než obytné, veřejné budovy);

·Počet malých a středních podniků nebo místních orgánů veřejné správy, na které se zaměřují financované služby;

·Úspory energie v MWh;

·Průměrná primární energie v kWh/m2 (předtím a poté);

·Průměrný výkon předtím (primární) vs. průměrný výkon poté (primární) kWh/m2;

·Počet podpořených ohrožených domácností;

Energie

Energetická účinnost

189

Demonstrační projekty energetické účinnosti v budovách včetně stávajícího bytového fondu

40 %

40 %

0 %

0 %

·Renovované m2 – podle typu (obytné, jiné než obytné, veřejné budovy);

·Úspory energie v MWh;

·Nevyprodukované emise skleníkových plynů ročně v tCO2e;

·Průměrná primární energie v kWh/m2 (předtím a poté);

·Průměrný výkon předtím (primární) vs. průměrný výkon poté (primární) kWh/m2;

Energie

Energetická účinnost

190

Instalace, údržba a opravy přístrojů a zařízení pro měření, regulaci a kontrolu energetické náročnosti budov (např. inteligentní měřiče)

100 %

0 %

0 %

0 %

·Počet podpořených budov;

·Počet podpořených budov s nejhoršími výsledky;

·Počet instalovaných inteligentních měřičů;

·Nevyprodukované emise skleníkových plynů ročně v tCO2e;

·Úspory energie v MWh;

·Průměrná primární energie v kWh/m2 (předtím a poté);

·Počet podpořených ohrožených domácností;

Energie

Energetická účinnost

191

Výroba a/nebo skladování elektřiny, tepla nebo chladu prostřednictvím společenství pro obnovitelné zdroje, občanských energetických společenství a občanských iniciativ, podpora profesionálního spotřebitelství

100 %

0 %

0 %

40 %

·Počet podpořených společenství/iniciativ/domácností/spotřebitelů/profesionálních spotřebitelů;

·Počet vytvořených energetických společenství;

·Počet zranitelných osob, které získaly podporu pro přístup k energetickým společenstvím;

·Úspory energie v MWh;

·Zavedení projektů inteligentních energetických systémů;

Energie

Energetická účinnost

192

Energetická účinnost v podnicích

40 %

40 %

0 %

0 %

·Úspory energie v MWh;

·Počet podpořených podniků – podle typu (mikro, malé a střední, velké);

·Počet podpořených zařízení, na něž se vztahuje systém EU ETS;

·Počet udržených nebo vytvořených pracovních míst v podpořených podnicích – podle pohlaví;

·Mobilizované investice (EUR);

·Úspory konečné energie v MWh;

Energie

Energetická účinnost

193

Demonstrační projekty energetické účinnosti v podnicích

40 %

40 %

0 %

0 %

·Počet řešení energetické účinnosti demonstrovaných v podnicích;

·Úspory energie dosažitelné pomocí demonstrovaných řešení v MWh;

·Nevyprodukované emise skleníkových plynů ročně v tCO2e;

·Průměrná primární energie v kWh/m2 (předtím a poté);

·Průměrný výkon předtím (primární) vs. průměrný výkon poté (primární) kWh/m2;

Energie

Energetická účinnost

194

Rekuperace odpadního tepla pro využití na místě nebo mimo něj (v soustavě dálkového vytápění a chlazení, v průmyslových procesech nebo v budovách pro služby)

40 %

40 %

0 %

0 %

·Dodatečná kapacita jednotek pro rekuperaci odpadního tepla – podle typu lokality (průmyslové procesy, podniky, budovy pro služby atd.), která se využije na místě nebo mimo něj;

·Nevyprodukované emise skleníkových plynů ročně v tCO2e;

·Rekuperované odpadní teplo v MWh;

·Primární energie ušetřená díky rekuperaci odpadního tepla v MWh;

Energie

Energetická účinnost

195

Energetická účinnost veřejných infrastruktur (osvětlení, doprava, chlazení veřejných prostor a další činnosti nesouvisející s budovami)

40 %

40 %

0 %

0 %

·Počet energeticky účinných opatření ve veřejné infrastruktuře podle typu (osvětlení, chlazení veřejných prostor, doprava a další činnosti nesouvisející s budovami);

·Nevyprodukované emise skleníkových plynů ročně v tCO2e;

·Úspory energie v MWh;

·Průměrná primární energie v kWh/m2;

Energie

Energetická účinnost

196

Rozsáhlá renovace budov podle směrnice 2024/1275 pro nespecifikované obytné budovy včetně opatření ke zvyšování odolnosti vůči změně klimatu

100 %

100 %

40 %

0 %

·Renovované m2 podle typu (obytné, jiné než obytné, veřejné budovy);

·Počet renovovaných m2 v obytných budovách obývaných zranitelnými domácnostmi;

·Nevyprodukované emise skleníkových plynů ročně v tCO2e;

·Snížení emisí znečišťujících látek (PM2,5 a NOx)

·Úspory energie v MWh;

·Průměrná primární energie v kWh/m2 (předtím a poté);

·Počet uživatelů ročně – podle pohlaví;

·Počet podpořených ohrožených domácností;

·Hodnota majetku a/nebo počet obyvatel využívajících opatření ke zvyšování odolnosti vůči změně klimatu

Energie

Energetická účinnost

197

Rozsáhlá renovace budov podle směrnice 2024/1275 pro nespecifikované jiné než obytné budovy včetně opatření ke zvyšování odolnosti vůči změně klimatu

100 %

100 %

40 %

0 %

Energie

Energetická účinnost

198

Rozsáhlá renovace budov podle směrnice 2024/1275 pro nespecifikované veřejné budovy včetně opatření ke zvyšování odolnosti vůči změně klimatu

100 %

100 %

40 %

0 %

Energie

Energetická účinnost

199

Středně rozsáhlá renovace budov pro nespecifikované obytné budovy včetně opatření ke zvyšování odolnosti vůči změně klimatu

100 %

40 %

40 %

0 %

Energie

Energetická účinnost

200

Středně rozsáhlá renovace budov pro nespecifikované jiné než obytné budovy včetně opatření ke zvyšování odolnosti vůči změně klimatu

100 %

40 %

40 %

0 %

Energie

Energetická účinnost

201

Středně rozsáhlá renovace budov pro nespecifikované veřejné budovy včetně opatření ke zvyšování odolnosti vůči změně klimatu

100 %

40 %

40 %

0 %

Energie

Energetická účinnost

202

Málo rozsáhlá renovace budov pro nespecifikované obytné budovy

40 %

0 %

0 %

0 %

Energie

Energetická účinnost

203

Málo rozsáhlá renovace budov pro nespecifikované jiné než obytné budovy

40 %

0 %

0 %

0 %

Energie

Energetická účinnost

204

Málo rozsáhlá renovace budov pro nespecifikované veřejné budovy

40 %

0 %

0 %

0 %

Energie

Energetická účinnost

205

Rozsáhlá renovace budov pro sociální bydlení včetně opatření ke zvyšování odolnosti vůči změně klimatu

100 %

100 %

40 %

40 %

·Renovované m2 a počet renovovaných nebo přidaných sociálních bytů;

·Nevyprodukované emise skleníkových plynů ročně v tCO2e;

·Snížení emisí znečišťujících látek (PM2,5 a NOx)

·Úspory energie v MWh;

·Průměrná primární energie v kWh/m2 (předtím a poté);

·Počet uživatelů ročně – podle pohlaví;

·Hodnota majetku a/nebo počet obyvatel využívajících opatření ke zvyšování odolnosti vůči změně klimatu

Energie

Energetická účinnost

206

Středně rozsáhlá renovace budov pro sociální bydlení včetně opatření ke zvyšování odolnosti vůči změně klimatu

100 %

40 %

40 %

40 %

·Renovované m2 a počet renovovaných nebo přidaných sociálních bytů;

Energie

Energetická účinnost

207

Málo rozsáhlá renovace budov pro sociální bydlení

40 %

0 %

0 %

40 %

·Renovované m2 a počet renovovaných nebo přidaných sociálních bytů;

Energie

Energetická účinnost

208

Rozsáhlá renovace budov zařízení pro předškolní vzdělávání, škol a univerzit včetně opatření na zvyšování odolnosti vůči klimatu

100 %

100 %

40 %

40 %

·Renovované m2 a modernizované kapacity pro vzdělávací zařízení;

Energie

Energetická účinnost

209

Středně rozsáhlá renovace budov zařízení pro předškolní vzdělávání, škol a univerzit včetně opatření ke zvyšování odolnosti vůči změně klimatu

100 %

40 %

40 %

40 %

·Renovované m2 a modernizované kapacity pro vzdělávací zařízení;

Energie

Energetická účinnost

210

Málo rozsáhlá renovace budov nebo zařízení pro předškolní vzdělávání, škol a univerzit

40 %

0 %

0 %

40 %

·Renovované m2 a modernizované kapacity pro vzdělávací zařízení;

Energie

Energetická účinnost

211

Rozsáhlá renovace budov pro studentské bydlení včetně opatření ke zvyšování odolnosti vůči změně klimatu

100 %

100 %

40 %

40 %

·Renovované m2 a počet renovovaných nebo přidaných míst ve studentském bydlení;

Energie

Energetická účinnost

212

Středně rozsáhlá renovace budov pro studentské bydlení včetně opatření ke zvyšování odolnosti vůči změně klimatu

100 %

40 %

40 %

40 %

·Renovované m2 a počet renovovaných nebo přidaných míst ve studentském bydlení;

Energie

Energetická účinnost

213

Málo rozsáhlá renovace budov pro studentské bydlení

40 %

0 %

0 %

40 %

·Renovované m2 a počet renovovaných nebo přidaných míst ve studentském bydlení;

Energie

Energetická účinnost

214

Zdravotnická infrastruktura – rozsáhlá renovace budov včetně opatření ke zvyšování odolnosti vůči změně klimatu

100 %

100 %

40 %

40 %

·Renovované m2 a kapacita modernizovaných zdravotnických zařízení;

·Nevyprodukované emise skleníkových plynů ročně v tCO2e;

·Úspory energie v MWh;

·Průměrná primární energie v kWh/m2 (předtím a poté);

·Počet uživatelů ročně – podle pohlaví;

·Hodnota majetku a/nebo počet obyvatel využívajících opatření ke zvyšování odolnosti vůči změně klimatu

Energie

Energetická účinnost

215

Zdravotnická infrastruktura – středně rozsáhlá renovace budov včetně opatření ke zvyšování odolnosti vůči změně klimatu

100 %

40 %

40 %

40 %

·Renovované m2 a kapacita modernizovaných zdravotnických zařízení;

Energie

Energetická účinnost

216

Zdravotnická infrastruktura – málo rozsáhlá renovace budov

40 %

0 %

0 %

40 %

·Renovované m2 a kapacita modernizovaných zdravotnických zařízení;

Energie

Energetická účinnost

217

Ostatní sociální infrastruktura (včetně předškolních center a center pro péči) – rozsáhlá renovace* včetně opatření ke zvyšování odolnosti vůči změně klimatu

100 %

100 %

40 %

40 %

·Renovované m2 a počet vylepšených míst – podle typů předškolních zařízení, pečovatelských zařízení, ostatních;

·Nevyprodukované emise skleníkových plynů ročně v tCO2e;

·Úspory energie v MWh;

·Průměrná primární energie v kWh/m2 (předtím a poté);

·Počet ročních uživatelů modernizovaných zařízení – podle typů: předškolní zařízení, pečovatelská zařízení, ostatní – podle pohlaví;

·Hodnota majetku a/nebo počet obyvatel využívajících opatření ke zvyšování odolnosti vůči změně klimatu

Energie

Energetická účinnost

218

Ostatní sociální infrastruktura (včetně předškolních center a center pro péči) – středně rozsáhlá renovace* včetně opatření ke zvyšování odolnosti vůči změně klimatu

100 %

40 %

40 %

40 %

·Renovované m2 a počet vylepšených míst – podle typů: předškolní zařízení, pečovatelská zařízení, ostatní;

·Nevyprodukované emise skleníkových plynů ročně v tCO2e;

·Úspory energie v MWh;

·Průměrná primární energie v kWh/m2 (předtím a poté);

·Počet ročních uživatelů nových nebo modernizovaných zařízení – podle typů: předškolní zařízení, pečovatelská zařízení, ostatní;

·Hodnota majetku a/nebo počet obyvatel využívajících opatření ke zvyšování odolnosti vůči změně klimatu

Energie

Energetická účinnost

219

Ostatní sociální infrastruktura (včetně předškolních center a center pro péči) – málo rozsáhlá renovace*

40 %

0 %

0 %

40 %

·Renovované m2 a počet vylepšených míst – podle typů: předškolní zařízení, pečovatelská zařízení, ostatní;

·Nevyprodukované emise skleníkových plynů ročně v tCO2e;

·Úspory energie v MWh;

·Průměrná primární energie v kWh/m2 (předtím a poté);

·Počet ročních uživatelů modernizovaných zařízení – podle typů: předškolní zařízení, pečovatelská zařízení, ostatní – podle pohlaví;

·Hodnota majetku a/nebo počet obyvatel využívajících opatření ke zvyšování odolnosti vůči změně klimatu

Energie

Energetická účinnost

220

Rozsáhlá renovace budov za účelem boje proti bezdomovectví včetně opatření ke zvyšování odolnosti vůči změně klimatu

100 %

100 %

40 %

40 %

·Renovované m2 a počet renovovaných nebo přidaných míst v ubytovacích zařízeních;

·Nevyprodukované emise skleníkových plynů ročně v tCO2e;

·Úspory energie v MWh;

·Průměrná primární energie v kWh/m2 (předtím a poté);

·Počet uživatelů ročně – podle pohlaví;

·Hodnota majetku a/nebo počet obyvatel využívajících opatření ke zvyšování odolnosti vůči změně klimatu

Energie

Energetická účinnost

221

Středně rozsáhlá renovace budov za účelem boje proti bezdomovectví včetně opatření ke zvyšování odolnosti vůči změně klimatu

100 %

40 %

40 %

40 %

·Renovované m 2 a počet renovovaných nebo přidaných míst v ubytovacích zařízeních;

·

Energie

Energetická účinnost

222

Málo rozsáhlá renovace budov za účelem boje proti bezdomovectví

40 %

0 %

0 %

40 %

·Renovované m 2 a počet renovovaných nebo přidaných míst v ubytovacích zařízeních;

·

Energie

Vytápění, chlazení a kombinovaná výroba

223

Kombinovaná výroba tepla z obnovitelných zdrojů energie bez chlazení

40 %

0 %

0 %

0 %

·Nová nebo dodatečná instalovaná výrobní kapacita (MW);

·Nová nebo dodatečná kapacita instalovaná prostřednictvím kombinované výroby (MW);

Energie

Vytápění, chlazení a kombinovaná výroba

224

Kombinovaná výroba tepla nebo chladu z obnovitelných zdrojů energie

40 %

40 %

0 %

0 %

·Nová nebo dodatečná instalovaná výrobní kapacita (MW);

·Nová nebo dodatečná kapacita instalovaná prostřednictvím kombinované výroby (MW);

Energie

Vytápění, chlazení a kombinovaná výroba

225

Distribuční síť dálkového vytápění (údržba, modernizace a rozšíření)

100 %

0 %

0 %

0 %

·Nově vybudované nebo modernizované distribuční sítě dálkového vytápění (km);

Energie

Vytápění, chlazení a kombinovaná výroba

226

Distribuční síť dálkového chlazení (údržba, modernizace a rozšíření)

100 %

100 %

0 %

0 %

·Nově vybudované nebo modernizované distribuční sítě dálkového chlazení (km);

·Nevyprodukované emise skleníkových plynů ročně v tCO2e;

·Snížení emisí znečišťujících látek v tunách (PM2,5 a NOx);

Energie

Vytápění, chlazení a kombinovaná výroba

227

Účinná výroba dálkového vytápění / chlazení z obnovitelných zdrojů a distribuce (pro akce zaměřené na účinnou výrobu nebo výrobu i distribuci v rámci jednoho projektu)

100 %

40 %

40 %

0 %

·Nová nebo dodatečná instalovaná výrobní kapacita (MW);

·Nově vybudované nebo vylepšené sítě dálkového vytápění a chlazení (km);

·Nevyprodukované emise skleníkových plynů ročně v tCO2e;

Energie

Vytápění, chlazení a kombinovaná výroba

228

Účinná výroba a distribuce dálkového vytápění / chlazení (pro akce zaměřené na účinnou výrobu nebo výrobu i distribuci v rámci jednoho projektu)

40 %

40 %

40 %

0 %

·Nová nebo dodatečná instalovaná výrobní kapacita (MW);

·Nově vybudované nebo vylepšené sítě dálkového vytápění a chlazení (km);

·Nevyprodukované emise skleníkových plynů ročně v tCO2e;

Energie

Vytápění, chlazení a kombinovaná výroba

229

Vysoce účinná kombinovaná výroba tepla / chlazení

40 %

40 %

0 %

0 %

·Nová nebo dodatečná instalovaná výrobní kapacita (MW);

·Nová nebo dodatečná kapacita instalovaná prostřednictvím kombinované výroby (MW);

·Počet vysoce účinných kogeneračních jednotek;

Energie

Vytápění, chlazení a kombinovaná výroba

230

Instalace a údržba systémů vytápění na bázi tuhé biomasy ve stávajících budovách

40 %

0 %

0 %

0 %

·Počet instalovaných topných systémů na tuhou biomasu a/nebo zásobníků na tuhou biomasu;

·Počet podpořených bytových jednotek;

·Úspory energie v MWh;

Energie

Vytápění, chlazení a kombinovaná výroba

231

Instalace a provoz elektrických tepelných čerpadel

100 %

40 %

40 %

0 %

·Počet instalovaných elektrických tepelných čerpadel;

·Počet podpořených bytových jednotek;

·Nevyprodukované emise skleníkových plynů ročně v tCO2e;

·Úspory energie v MWh;

·Průměrná primární energie v kWh/m2 (předtím a poté);

·Snížení emisí znečišťujících látek v tunách (PM2,5 a NOx);

Energie

Vytápění, chlazení a kombinovaná výroba

232

Výroba tepla z obnovitelných zdrojů energie bez chlazení

100 %

0 %

40 %

0 %

·Nová nebo dodatečná instalovaná výrobní kapacita (MW);

·Nová nebo dodatečná kapacita instalovaná prostřednictvím kombinované výroby (MW);

·Nevyprodukované emise skleníkových plynů ročně v tCO2e;

·Snížení emisí znečišťujících látek (PM2,5 a NOx);

Energie

Vytápění, chlazení a kombinovaná výroba

233

Výroba tepla/chlazení z obnovitelných zdrojů energie

100 %

40 %

40 %

0 %

·Nová nebo dodatečná instalovaná výrobní kapacita (MW);

·Nová nebo dodatečná kapacita instalovaná prostřednictvím kombinované výroby (MW);

·Nevyprodukované emise skleníkových plynů ročně v tCO2e;

·Snížení emisí znečišťujících látek v tunách (PM2,5 a NOx);

Energie

Vodík

234

Výroba vodíku z obnovitelných zdrojů a derivátů

100 %

0 %

0 %

0 %

·Výkon elektrolyzéru (MW) – Výroba vodíku (tuny);

·Vyrobený vodík (RH2) (v tunách) za rok;

·Nevyprodukované emise skleníkových plynů ročně v tCO2e;

Energie

Vodík

235

Výroba nízkouhlíkového vodíku a derivátů

40 %

0 %

0 %

0 %

Energie

Vodík

236

Skladování vodíku a derivátů (včetně přeměny zařízení na zemní plyn na zařízení určená pro vodík)

100 %

0 %

0 %

0 %

·Počet zásobníků a pracovní objem plynu v GWh;

·Objem jednotky uskladněného vodíku v milionech m3;

Energie

Vodík

237

Přeprava vodíku a derivátů (včetně přeměny zařízení na zemní plyn na zařízení určená pro vodík)

100 %

0 %

0 %

0 %

·Délka potrubí (v km);

·Zvýšená přenosová kapacita H2 v Mt/rok a GWh/den;

·Celková přepravní kapacita vodíku v Mt/rok a GWh/den;

·Diverzifikace nabídky;

·Zvýšení integrace obnovitelných zdrojů energie;

Energie

Síť a úložiště

238

Distribuce elektřiny

100 %

0 %

0 %

0 %

·Nová nebo dodatečně instalovaná vedení (km);

·Počet instalovaných zařízení;

·Nová nebo instalovaná kapacita (GW);

Energie

Síť a úložiště

239

Energetická infrastruktura přeshraničního významu v souladu s nařízením TEN-E

100 %

0 %

0 %

0 %

·Nová nebo dodatečně instalovaná vedení (km);

·Počet instalovaných zařízení;

·Nová nebo instalovaná kapacita (GW);

Energie

Síť a úložiště

240

Instalace inteligentních energetických systémů a zařízení na úrovni sítě

100 %

40 %

0 %

0 %

·Počet instalovaných inteligentních měřičů;

·Počet digitálních systémů pro správu inteligentních energetických systémů;

·Počet dalších uživatelů připojených k inteligentním energetickým systémům;

Energie

Síť a úložiště

241

Skladování elektřiny

100 %

0 %

0 %

0 %

·Skladovací kapacita (MWh);

·Přidaná flexibilní kapacita (GW);

·Instalovaný výkon (GW);

Energie

Síť a úložiště

242

Skladování tepelné energie

100 %

0 %

0 %

0 %

·Skladovací kapacita (MWh);

·Přidaná flexibilní kapacita (GW);

·Instalovaný výkon (GW);

·Diverzifikace nabídky;

·Zvýšení integrace obnovitelných zdrojů energie;

Energie

Síť a úložiště

243

Přenos elektřiny

100 %

0 %

0 %

0 %

·Nová nebo dodatečně instalovaná vedení (km);

·Počet instalovaných zařízení;

·Nová nebo instalovaná kapacita (GW);

·

Energie

Síť a úložiště

244

Přenos elektřiny určený především pro energii z obnovitelných zdrojů

100 %

0 %

0 %

0 %

Energie

Síť a úložiště

245

Opatření zaměřená na odolnost energetických sítí a skladování energie vůči změně klimatu

100 %

100 %

0 %

0 %

·Hodnota majetku a/nebo počet obyvatel využívajících opatření ke zvyšování odolnosti vůči změně klimatu

Energie

Síť a úložiště

246

Bezpečné vyřazení stávající infrastruktury založené na fosilních palivech z provozu

0 %

0 %

0 %

0 %

·Počet dokončených projektů;

·Kapacita vyřazená z provozu;

Energie

Jaderná energie

247

Vyřazování jaderných zařízení z provozu a nakládání s radioaktivním odpadem

0 %

0 %

0 %

0 %

·Procento zařízení vyřazených z provozu;

·Objem (kg/l/m3) odstraněného odpadu;

·Platný plán vyřazení z provozu dostupný pro každou lokalitu JRC;

·Kapacita vyřazená z provozu;

Energie

Jaderná energie

248

Jaderná štěpná energie

100 %

0 %

0 %

0 %

·Nová nebo dodatečná instalovaná kapacita štěpné energie v GW

·Nevyprodukované emise skleníkových plynů ročně v tCO2e;

·Snížení emisí znečišťujících látek v tunách (PM2,5 a NOx);

Počet osob ve třetích zemích s přístupem k elektřině – podle nového přístupu a zlepšeného přístupu;

Energie

Jaderná energie

249

Činnosti v oblasti jaderné bezpečnosti

0 %

0 %

0 %

0 %

·Počet činností;

Energie

Jaderná energie

250

Činnosti v oblasti záruk na jaderné materiály

0 %

0 %

0 %

0 %

·Celkový cíl ověřování 99,9 % všech civilních jaderných materiálů podléhajících zárukám Euratomu;

·Zajištění, že civilní jaderný materiál nebude zneužit, v rámci záruk Euratomu;

Energie

Financování energetiky

251

Další investice v odvětví energetiky související s ekologickou transformací

0 %

0 %

0 %

0 %

·Počet projektů – podle typů činností;

Energie

Reformy

252

Energetická účinnost

100 %

0 %

0 %

0 %

·Počet zákonů, které byly přijaty nebo vstoupily v platnost;

·Počet dokončených příprav nebo hodnocení politik;

·Počet dokončených konzultací se zúčastněnými stranami;

·Počet platných prováděcích nařízení nebo pokynů;

·Počet dokončených přijetí strategií nebo rámců;

·Počet vyvinutých veřejných služeb nebo procesů;

·Počet akcí v rámci nástroje TAIEX uspořádaných na podporu veřejné správy zemí mimo EU;

·Počet twinningových projektů uspořádaných na podporu veřejné správy zemí mimo EU;

·Počet příslušných veřejných politik, které byly vypracovány/revidovány a/nebo se provádějí ve třetích zemích;

Energie

Reformy

253

Politický a regulační rámec: Energie

40 %

0 %

0 %

0 %

·

Energie

Reformy

254

Energie z obnovitelných zdrojů

100 %

0 %

0 %

0 %

·

Energie

Reformy

255

Energetická infrastruktura a sítě

100 %

0 %

0 %

0 %

·

Energie

Reformy

256

Reformy zaměřené na flexibilitu/skladování energie z jiných zdrojů než fosilních paliv

100 %

0 %

0 %

0 %

·

Životní prostředí a klima

Oběhové hospodářství

257

Služby oběhového hospodářství (např. opravy, modernizace a repasování; Prodej náhradních dílů; Příprava na opětovné použití výrobků a součástí výrobků s ukončenou životností; Prodej použitého zboží; Produkt jako služba a další modely služeb orientované na oběhové využívání a zaměřené na výsledek; Tržiště pro obchod s použitým zbožím k opětovnému použití)

100 %

0 %

100 %

40 %

·Počet produktů podporovaných těmito službami;

·Nevyprodukované emise skleníkových plynů ročně v tCO2e;

Životní prostředí a klima

Oběhové hospodářství

258

Nakládání s odpadem z obchodu a průmyslu: opatření, která ve významné míře vedou k předcházení vzniku odpadů, tříděnému sběru, třídění, přípravě k opětovnému použití a k recyklačním opatřením s výjimkou biologického odpadu

100 %

0 %

100 %

0 %

·Počet třídíren;

·Využitý odpad v m3;

·Dosažený podíl recyklovaného obsahu;

·Nevyprodukované emise skleníkových plynů ročně v tCO2e;

Životní prostředí a klima

Oběhové hospodářství

259

Odstraňování znečištění a demontáž výrobků s ukončenou životností

40 %

0 %

100 %

0 %

·Počet znečištěných a demontovaných výrobků;

·Tuny zpětně získaného materiálu;

Životní prostředí a klima

Oběhové hospodářství

260

Recyklace kritických surovin

40 %

0 %

100 %

0 %

·Tuny recyklovaných kritických surovin;

Životní prostředí a klima

Oběhové hospodářství

261

Nakládání s odpady z domácností: opatření, která ve významné míře vedou k předcházení vzniku odpadů, tříděnému sběru, třídění, přípravě k opětovnému použití a k recyklaci (s výjimkou biologického odpadu)

100 %

0 %

100 %

0 %

·Odpad, jehož vzniku bylo zabráněno, byl shromážděn v rámci tříděného sběru, připraven k opětovnému použití nebo recyklován, v tunách;

·Počet třídíren;

·Nevyprodukované emise skleníkových plynů ročně v tCO2e;

Životní prostředí a klima

Oběhové hospodářství

262

Investice do postupů oběhového hospodářství (např. recyklovaný obsah, průmyslová symbióza, design výrobků, opětovné použití, repasování)

100 %

0 %

100 %

0 %

·Tuny zpracovaného odpadu;

Životní prostředí a klima

Oběhové hospodářství

263

Zachycování a využívání skládkového plynu

40 %

0 %

100 %

0 %

·Zachycený plyn (v tunách);

·Nevyprodukované emise skleníkových plynů ročně v tCO2e;

Životní prostředí a klima

Oběhové hospodářství

264

Podpora použití recyklovaných materiálů jako surovin v souladu s kritérii energetické účinnosti

40 %

0 %

100 %

0 %

·Tuny znovu použitého recyklovaného materiálu;

Životní prostředí a klima

Oběhové hospodářství

265

Využití biologického odpadu anaerobní digescí nebo kompostováním odděleně sebraného biologického odpadu

40 %

40 %

100 %

0 %

·Tuny zpracovaného biologického odpadu;

·Nevyprodukované emise skleníkových plynů ročně v tCO2e;

·Produkce kompostu (v tunách/rok);

Životní prostředí a klima

Oběhové hospodářství

266

Sanace průmyslových areálů a kontaminované půdy pro jiné účely než pro obnovu přírody

0 %

0 %

100 %

0 %

·km2 rekultivovaných ploch;

Životní prostředí a klima

Oběhové hospodářství

267

Tříděný sběr, třídění, příprava k opětovnému použití nebo recyklace odpadu, který není nebezpečný (kromě biomasy)

40 %

40 %

100 %

0 %

·Počet podpořených opatření;

·Tuny dodatečné kapacity pro recyklaci odpadu;

·Tuny zpětně získaného materiálu;

Životní prostředí a klima

Oběhové hospodářství

268

Sanace právně nevyhovujících skládek a opuštěných nebo nelegálně vzniklých černých skládek odpadů ve třetích zemích

0 %

0 %

100 %

0 %

·Objem kapacity pro odstraňování odpadů;

Životní prostředí a klima

Oběhové hospodářství

269

Zařízení pro energetické využívání nerecyklovatelného nebezpečného odpadu

0 %

0 %

100 %

0 %

·Kapacita zpracování odpadu;

Životní prostředí a klima

Oběhové hospodářství

270

Zařízení pro mechanicko-biologickou úpravu – v zemědělství

0 %

0 %

100 %

0 %

·Kapacita zpracování odpadu;

Životní prostředí a klima

Oběhové hospodářství

271

Zpracování nebezpečného odpadu

0 %

0 %

100 %

0 %

·Tuny zpracovaného nebezpečného odpadu;

Životní prostředí a klima

Přizpůsobování se změně klimatu

272

Šedá adaptační opatření

0 %

100 %

0 %

0 %

·Počet podpořených adaptačních opatření;

·Hodnota majetku a/nebo počet obyvatel využívajících opatření ke zvyšování odolnosti vůči změně klimatu

Životní prostředí a klima

Přizpůsobování se změně klimatu

273

Pojištění proti nepříznivým klimatickým jevům

0 %

100 %

0 %

0 %

·Počet pojištěných osob – podle pohlaví;

·Hodnota majetku a/nebo počet obyvatel využívajících opatření ke zvyšování odolnosti vůči změně klimatu

Životní prostředí a klima

Přizpůsobování se změně klimatu

274

Smíšená šedá a přírodě blízká opatření na zvyšování odolnosti

0 %

100 %

40 %

0 %

·Počet podpořených adaptačních opatření;

·Počet osob využívajících adaptační opatření – podle pohlaví;

·Hodnota majetku a/nebo počet obyvatel využívajících opatření ke zvyšování odolnosti vůči změně klimatu

Životní prostředí a klima

Přizpůsobování se změně klimatu

275

Přírodě blízká opatření ke zvyšování odolnosti vůči změně klimatu

0 %

100 %

100 %

0 %

·Počet podpořených adaptačních opatření;

·Počet osob využívajících adaptační opatření – podle pohlaví;

·Hodnota majetku a/nebo počet obyvatel využívajících opatření ke zvyšování odolnosti vůči změně klimatu

Životní prostředí a klima

Přizpůsobování se změně klimatu

276

Preventivní opatření ke zmírnění rizika lesních požárů

40 %

100 %

100 %

0 %

·Hektary lesa chráněné preventivními opatřeními;

·Počet osob využívajících adaptační opatření – podle pohlaví;

·Hodnota majetku a/nebo počet obyvatel využívajících opatření ke zvyšování odolnosti vůči změně klimatu

Životní prostředí a klima

Přizpůsobování se změně klimatu

277

Preventivní opatření ke zmírnění rizika sucha

0 %

100 %

40 %

0 %

·Počet osob, na které se vztahují preventivní opatření – podle pohlaví;

·Počet osob využívajících adaptační opatření – podle pohlaví;

·Hodnota majetku a/nebo počet obyvatel využívajících opatření ke zvyšování odolnosti vůči změně klimatu

Životní prostředí a klima

Přizpůsobování se změně klimatu

278

Preventivní opatření ke zmírnění rizika povodní

0 %

100 %

40 %

0 %

·Počet osob, na které se vztahují preventivní opatření – podle pohlaví;

·Počet osob využívajících adaptační opatření – podle pohlaví;

·Hodnota majetku a/nebo počet obyvatel využívajících opatření ke zvyšování odolnosti vůči změně klimatu

Životní prostředí a klima

Digitální klima

279

Digitální technologie a služby pro opatření v oblasti klimatu – přizpůsobení

0 %

100 %

0 %

0 %

·Počet financovaných projektů;

·Počet osob využívajících adaptační opatření – podle pohlaví;

Životní prostředí a klima

Digitální klima

280

Digitální technologie a služby pro opatření v oblasti klimatu – zmírnění dopadů

100 %

0 %

0 %

0 %

·Počet financovaných projektů;

·Nevyprodukované emise skleníkových plynů ročně v tCO2e;

Životní prostředí a klima

Ochrana a obnova přírody

281

Horizontální opatření na ochranu a obnovu přírody (včetně sledování, podávání zpráv, doplňování chybějících znalostí, budování kapacit, informování a vzdělávání atd.)

0 %

100 %

100 %

0 %

·Počet osob, které byly osloveny;

Životní prostředí a klima

Ochrana a obnova přírody

282

Ostatní opatření, která se netýkají konkrétních ekosystémů (včetně prevence, zmírnění nebo kompenzace škod způsobených chráněnými druhy)  

0 %

40 %

100 %

0 %

·Počet opatření provedených ve vztahu k chráněným druhům;

Životní prostředí a klima

Ochrana a obnova přírody

283

Ochrana a obnova mořských ekosystémů

40 %

40 %

100 %

0 %

·Hektary chráněných nebo obnovených oblastí;

·Počet zlepšených nebo zavedených přírodě blízkých řešení;

Životní prostředí a klima

Ochrana a obnova přírody

284

Ochrana a obnova suchozemských, pobřežních a sladkovodních ekosystémů

100 %

100 %

100 %

0 %

·

·Nevyprodukované emise skleníkových plynů ročně v tCO2e;

Životní prostředí a klima

Ochrana a obnova přírody

285

Ochrana a obnova městských ekosystémů včetně opatření pro odolnost vůči změně klimatu v městském plánování

100 %

100 %

100 %

0 %

·

·Hodnota majetku a/nebo počet obyvatel využívajících opatření ke zvyšování odolnosti vůči změně klimatu

Životní prostředí a klima

Ochrana a obnova přírody

286

Ochrana a obnova mokřadů a rašelinišť včetně zavodňování odvodněných rašelinišť

100 %

100 %

100 %

0 %

·

·Nevyprodukované emise skleníkových plynů ročně v tCO2e;

Životní prostředí a klima

Ochrana a obnova přírody

287

Sanace průmyslových areálů a kontaminované půdy za účelem obnovy přírody

0 %

100 %

100 %

0 %

·Hektary obnovených ploch;

Životní prostředí a klima

Lesnictví

288

Udržitelné zalesňování a opětovné zalesňování

100 %

100 %

40 %

0 %

·Hektary zcela nových zalesněných a opětovně zalesněných ploch;

·Nevyprodukované emise skleníkových plynů ročně v tCO2e;

Životní prostředí a klima

Znečištění

289

Opatření ke zlepšení sledování a modelování kvality ovzduší

0 %

0 %

100 %

0 %

·Snížení emisí znečišťujících látek (jiných než CO2e) (PM2,5 a NOX) v tunách;

·Snížení znečišťujících látek (jiných než CO2e) (PM2,5 a NOX) v tunách [v souladu se směrnicí (EU) 2024/2284];

Životní prostředí a klima

Znečištění

290

Opatření ke snížení znečištění ovzduší

40 %

0 %

100 %

0 %

·Snížení emisí znečišťujících látek v tunách (PM2,5 a NOx) ;

Životní prostředí a klima

Znečištění

291

Opatření ke snížení hluku u zdroje a opatření ke snížení expozice vůči hluku

0 %

0 %

100 %

0 %

·km zavedených protihlukových bariér spolu s naměřenou hladinou hlukového znečištění;

·km tišších železnic nebo tramvají v kombinaci s počtem tichých nákladních nebo osobních vozů (železnice, tramvaje) v zemi vzrostl;

·km silnic s nízkou hladinou hluku;

·Počet instalovaných tichých fasád;

Životní prostředí a klima

Znečištění

292

Opatření ke zmírnění průmyslových emisí včetně investic do čistších výrobních technologií a opatření k omezování emisí

40 %

0 %

100 %

0 %

·Snížení emisí znečišťujících látek v tunách (PM2,5 a NOx);

·Nevyprodukované emise skleníkových plynů ročně v tCO2e;

Životní prostředí a klima

Znečištění

293

Náprava znečištění vody (např. živinami, pesticidy, léčivy, PFAS, plasty, chemickými látkami)

0 %

0 %

100 %

0 %

·Snížení znečišťujících látek v tunách za rok (živiny, pesticidy, léčiva, plasty, PFAS a chemické látky);

Životní prostředí a klima

Reformy

294

Přizpůsobování se změně klimatu a zvyšování odolnosti vůči ní

0 %

100 %

40 %

0 %

·Počet zákonů, které byly přijaty nebo vstoupily v platnost;

·Počet dokončených příprav nebo hodnocení politik;

·Počet dokončených konzultací se zúčastněnými stranami;

·Počet platných prováděcích nařízení nebo pokynů;

·Počet dokončených přijetí strategií nebo rámců;

·Počet vyvinutých veřejných služeb nebo procesů;

·Počet akcí v rámci nástroje TAIEX uspořádaných na podporu veřejné správy zemí mimo EU;

·Počet twinningových projektů uspořádaných na podporu veřejné správy zemí mimo EU;

·Počet příslušných veřejných politik, které byly vypracovány/revidovány a/nebo se provádějí ve třetích zemích;

Životní prostředí a klima

Reformy

295

Politický a regulační rámec pro oblast životního prostředí a řízení zdrojů včetně udržitelného financování

40 %

40 %

100 %

0 %

·

Životní prostředí a klima

Voda

296

Snížení tlaků působících na mořské prostředí

40 %

40 %

100 %

0 %

·Počet operací;

·Míra dosažení prahových hodnot dobrého stavu prostředí

Životní prostředí a klima

Voda

297

Výstavba, obnova nebo rozšíření systémů odvádění a/nebo čištění odpadních vod, zachování a zlepšení přístupu k sanitaci

0 %

0 %

100 %

0 %

·Počet zlepšených systémů odvádění a/nebo čistíren odpadních vod;

·Počet lidí s přístupem ke zlepšené sanitaci;

·Populační ekvivalent (p.e.) zlepšeného odvádění a/nebo čištění odpadních vod;

Životní prostředí a klima

Voda

298

Digitalizační opatření v odvětví vodního hospodářství a odpadních vod (např. měření)

40 %

0 %

40 %

0 %

·Počet zařízení podpořených při zavádění digitalizačních opatření;

·Počet obyvatel vybavených inteligentním vodoměrem;

Životní prostředí a klima

Voda

299

Opatření na zvýšení energetické účinnosti v odvětví vodního hospodářství a odpadních vod (např. zásobování, správa, odpadní vody)

40 %

40 %

40 %

0 %

·Počet podpořených nástrojů;

·Úspory energie v MWh;

Životní prostředí a klima

Voda

300

Přírodě blízká řešení pro zvýšení retenční schopnosti půd; Sběr dešťové vody, které nezahrnuje odběr podzemní vody; Odstranění překážek bránících volnému toku řek; Čištění vody

40 %

100 %

100 %

0 %

·Množství (m3/rok) odváděné a přiváděné odpadní vody v čistírnách odpadních vod;

·Množství odebrané vody (m3/rok);

Životní prostředí a klima

Voda

301

Zajištění dodávek vody pro lidskou spotřebu (odběr, úprava, skladování a distribuční infrastruktura) včetně opatření pro dodržování kvality, opatření pro zlepšení účinnosti (např. snížení úrovně úniků vody), obnovy a zachování a zlepšení přístupu k vodě

0 %

40 %

100 %

0 %

·Množství (m3/den) dodatečné kapacity zásobování vodou;

·Počet obyvatel zásobovaných vodou – podle pohlaví;

·Počet domácností, které jsou zásobovány vodou;

Životní prostředí a klima

Voda

302

Účinné využívání vody, úspory a opětovné využití

40 %

100 %

100 %

0 %

·Počet osob, které daná opatření využívají;

Životní prostředí a klima

Voda

303

Plánování, sledování a kontrola vodního hospodářství (včetně digitalizace)

0 %

100 %

100 %

0 %

·Počet osob, které daná opatření využívají;

Bydlení a infrastruktura

Stavebnictví

304

Vývoj a výstavba nových obytných budov s nulovými nebo téměř nulovými emisemi

40 %

40 %

40 %

0 %

·Výstavba v m2;

·Nevyprodukované emise skleníkových plynů ročně v tCO2e;

·Úspory energie v MWh;

·Průměrná primární energie v kWh/m2 (předtím a poté);

·Počet uživatelů ročně – podle pohlaví;

·Podíl relevantní pro sociální bydlení;

Bydlení a infrastruktura

Stavebnictví

305

Vývoj a výstavba nových jiných než obytných budov s nulovými nebo téměř nulovými emisemi

40 %

40 %

40 %

0 %

·

·

Bydlení a infrastruktura

Stavebnictví

306

Vývoj a výstavba nových veřejných budov s nulovými nebo téměř nulovými emisemi

40 %

40 %

40 %

0 %

·

·

Bydlení a infrastruktura

Demolice

307

Demolice a bourání budov a jiných staveb

0 %

0 %

0 %

0 %

·Počet zbořených budov nebo staveb;

Bydlení a infrastruktura

Reformy

308

Politický a regulační rámec

0 %

0 %

0 %

0 %

·Počet zákonů, které byly přijaty nebo vstoupily v platnost;

·Počet dokončených příprav nebo hodnocení politik;

·Počet dokončených konzultací se zúčastněnými stranami;

·Počet platných prováděcích nařízení nebo pokynů;

·Počet dokončených přijetí strategií nebo rámců;

·Počet vyvinutých veřejných služeb nebo procesů;

·Počet akcí v rámci nástroje TAIEX uspořádaných na podporu veřejné správy zemí mimo EU;

·Počet twinningových projektů uspořádaných na podporu veřejné správy zemí mimo EU;

·Počet příslušných veřejných politik, které byly vypracovány/revidovány a/nebo se provádějí ve třetích zemích;

Bydlení a infrastruktura

Sociální a dostupné bydlení

309

Vývoj a výstavba nových obytných budov s nulovými nebo téměř nulovými emisemi pro sociální a dostupné bydlení

40 %

40 %

40 %

   40 %

·Výstavba v m2 a počet renovovaných nebo přidaných sociálních a cenově dostupných bytů;

·Nevyprodukované emise skleníkových plynů ročně v tCO2e;

·Úspory energie v MWh;

·Průměrná primární energie v kWh/m2 (předtím a poté);

·Počet uživatelů ročně – podle pohlaví;

·% podíl relevantní pro sociální bydlení;

Bydlení a infrastruktura

Sociální a dostupné bydlení

310

Renovace a vybavení (včetně energetických opatření jako vedlejší činnosti) obytných budov pro sociální a dostupné bydlení

40 %

40 %

0 %

40 %

·Renovace v m2 a počet renovovaných nebo přidaných sociálních a cenově dostupných bytů;

·

Bydlení a infrastruktura

Sociální a dostupné bydlení

311

Změna účelu (včetně energetických opatření jako vedlejší činnosti) jiných než obytných a průmyslových budov na obytné budovy pro sociální a dostupné bydlení

40 %

40 %

0 %

40 %

·Renovované/přestavěné/přidané byty v m2 a počet renovovaných nebo přidaných sociálních a cenově dostupných bytů;

·

Bydlení a infrastruktura

Sociální a dostupné bydlení

312

Vývoj a výstavba nových budov s nulovými nebo téměř nulovými emisemi pro ubytování studentů

40 %

40 %

40 %

100 %

·Výstavba v m2 a počet renovovaných nebo přidaných míst ve studentském bydlení;

·

Bydlení a infrastruktura

Sociální a dostupné bydlení

313

Renovace a vybavení (včetně energetických opatření jako vedlejší činnosti) budov pro ubytování studentů

40 %

40 %

0 %

100 %

·Renovované / přidané m2 a počet renovovaných nebo přidaných míst ve studentském bydlení;

·

Bydlení a infrastruktura

Sociální a dostupné bydlení

314

Vývoj a výstavba nových budov s nulovými nebo téměř nulovými emisemi za účelem boje proti bezdomovectví

40 %

40 %

40 %

100 %

·Výstavba v m2 a počet přidaných míst pro bydlení;

·Nevyprodukované emise skleníkových plynů ročně v tCO2e;

·Úspory energie v MWh;

·Průměrná primární energie v kWh/m2 (předtím a poté);

·Počet uživatelů ročně – podle pohlaví:

·% podíl relevantní pro sociální bydlení;

·Snížení emisí znečišťujících látek (PM2,5 a NOx) v tunách;

Bydlení a infrastruktura

Sociální a dostupné bydlení

315

Renovace a vybavení (včetně energetických opatření jako vedlejší činnosti) budov za účelem boje proti bezdomovectví

40 %

40 %

0 %

100 %

·Renovované / přidané m2 a počet renovovaných nebo přidaných míst pro bydlení;

·

Bydlení a infrastruktura

Sociální a dostupné bydlení

316

Vývoj a výstavba nových jiných než obytných budov s nulovými nebo téměř nulovými emisemi, které souvisejí se sociálním a dostupným bydlením

40 %

40 %

40 %

40 %

·Výstavba v m2 a počet renovovaných nebo přidaných míst pro bydlení;

·

Bydlení a infrastruktura

Sociální a dostupné bydlení

317

Renovace (včetně energetických opatření jako vedlejší činnosti) jiných než obytných budov souvisejících se sociálním a dostupným bydlením

40 %

40 %

0 %

40 %

·Výstavba v m2 a počet renovovaných nebo přidaných míst pro bydlení;

·

Makroekonomická pomoc a obchod

Finanční sektor

318

Podpora měnových institucí ve třetích zemích

0 %

0 %

0 %

0 %

·Počet projektů;

Makroekonomická pomoc a obchod

Makroekonomická podpora

319

Makrofinanční pomoc

0 %

0 %

0 %

0 %

·Počet podpořených zemí;

·Počet zahrnutých osob;

Makroekonomická pomoc a obchod

Reformy

320

Politický a regulační rámec pro oblast obchodu

0 %

0 %

0 %

0 %

·Počet zákonů, které byly přijaty nebo vstoupily v platnost;

·Počet dokončených příprav nebo hodnocení politik;

·Počet dokončených konzultací se zúčastněnými stranami;

·Počet platných prováděcích nařízení nebo pokynů;

·Počet dokončených přijetí strategií nebo rámců;

·Počet vyvinutých veřejných služeb nebo procesů;

·Počet akcí v rámci nástroje TAIEX uspořádaných na podporu veřejné správy zemí mimo EU;

·Počet twinningových projektů uspořádaných na podporu veřejné správy zemí mimo EU;

·Počet příslušných veřejných politik, které byly vypracovány/revidovány a/nebo se provádějí ve třetích zemích;

Makroekonomická pomoc a obchod

Obchod

321

Podpora obchodu ve třetích zemích

0 %

0 %

0 %

0 %

·Počet procesů týkajících se praxe partnerských zemí v oblasti obchodu, investic a podnikání nebo podpory vnějšího rozměru vnitřních politik EU nebo zájmu EU, které byly ovlivněny;

Migrace a hranice

Správa hranic a víza

322

Podpora řádného fungování schengenského prostoru

0 %

0 %

0 %

0 %

·Počet provedených schengenských doporučení;

·Podíl řešených doporučení schengenského hodnocení z jejich celkového počtu;

Migrace a hranice

Správa hranic a víza

323

Podpora evropské integrované správy hranic

0 %

0 %

0 %

0 %

·Počet kusů zařízení zakoupených pro hraniční přechody a ostrahu hranic – podle typu (automatizované systémy ochrany hranic včetně letadel, bezpilotních letadel, námořní dopravy, pozemní dopravy);

·Počet vybudovaných zařízení podle typu (pro prověřování a řízení na hranicích, pro hraniční přechody);

·Počet projektů spolupráce se třetími zeměmi;

·Počet položek vybavení daného členského státu zaregistrovaných v rezervě technického vybavení Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž podle typu (důležité vybavení/ostatní);

·Počet zaměstnanců vyškolených k provádění monitorování pro nezávislé monitorovací orgány stanovené v nařízení o prověřování;

·Počet podporovaných rozsáhlých informačních systémů – podle typu podpory (vyvinuté, udržované, modernizované);

·Počet vyškolených zaměstnanců – podle pohlaví;

·Počet modernizovaných správních jednotek;

·Počet položek důležitého vybavení, které byly dány k dispozici Evropské agentuře pro pohraniční a pobřežní stráž pro operace, v porovnání s tím, co agentura od daných členských států požadovala;

·Podíl řešených doporučení z celkového počtu doporučení – podle oblastí (hranice, Schengenský informační systém, systém vstupu/výstupu a evropský systém pro cestovní informace a povolení (ETIAS));

·Podíl řešených doporučení z celkového počtu doporučení v rámci posouzení zranitelnosti agentury Frontex;

·Počet činností nezávislých pozorovatelů;

Migrace a hranice

Správa hranic a víza

324

Podpora společné vízové politiky

0 %

0 %

0 %

0 %

·Počet projektů podporujících digitalizaci vyřizování víz;

·Počet personálu vyslaného do konzulátů ve třetích zemích; — podle cíle (za účelem vyřizování víz/ostatní) a podle pohlaví;

·Počet nových nebo zmodernizovaných konzulátů mimo schengenský prostor – podle typu modernizace (modernizace s cílem zvýšit klientskou vstřícnost pro žadatele o víza /ostatní);

·Počet vyškolených zaměstnanců – podle pohlaví;

·Počet modernizovaných správních jednotek;

·Podíl řešených doporučení ze schengenských hodnocení v oblasti společné vízové politiky;

·Počet zahájených/zlepšených forem spolupráce zavedených mezi členskými státy v oblasti vyřizování víz;

·Podíl účastníků, kteří tři měsíce po skončení odborné přípravy uvedou, že využívají dovednosti a schopnosti získané během ní;

Migrace a hranice

Migrace – EU

325

Posílení a rozvoj všech aspektů společného evropského azylového systému včetně jeho vnějšího rozměru (s výjimkou infrastruktury pro bydlení)

0 %

0 %

0 %

0 %

·Počet vyškolených a přijatých právních poradců;

·Počet zástupců pro nezletilé osoby bez doprovodu;

·Počet podpořených účastníků – podle typu pomoci (právní poradenství, právní pomoc, ostatní), podle stavu zranitelnosti (zranitelní/ostatní) a podle pohlaví;

·Počet podporovaných rozsáhlých informačních systémů – podle typu podpory (vyvinuté, udržované, modernizované);

·Počet přijatých pracovníků;

·Počet vyškolených zaměstnanců – podle pohlaví;

·Počet osob ubytovaných v přijímacích střediscích financovaných EU – podle následujících ukazatelů: nezletilé osoby bez doprovodu, rodiny, celkem – a podle pohlaví;

·Počet žadatelů na jednoho právního poradce,

·Poměr nezletilých osob bez doprovodu na jednoho zástupce;

·Počet migrujících žen, kterým byly poskytnuty podpůrné služby v souvislosti s genderově podmíněným násilím, sexuálním vykořisťováním nebo porušováním pracovních práv;

·Podíl účastníků, kteří tři měsíce po skončení odborné přípravy uvedou, že využívají dovednosti a schopnosti získané během ní;

Migrace a hranice

Migrace – EU

326

Přijímací infrastruktura – rozvoj a výstavba

0 %

0 %

0 %

0 %

·Počet míst v přijímacích infrastrukturách v souladu s acquis EU – podle míst dostupných pro nezletilé osoby bez doprovodu, rodiny, celkem – a podle pohlaví;

·Počet osob ubytovaných v přijímacích střediscích financovaných EU – podle následujících ukazatelů: nezletilé osoby bez doprovodu, rodiny, celkem – a podle pohlaví;

Migrace a hranice

Migrace – EU

327

Přijímací infrastruktury – renovace a modernizace

0 %

0 %

0 %

0 %

·Počet osob ubytovaných v přijímacích střediscích financovaných EU – podle následujících ukazatelů: nezletilé osoby bez doprovodu, rodiny, celkem – a podle pohlaví;

·Uživatelé modernizovaných přijímacích zařízení ročně – podle pohlaví;

Migrace a hranice

Migrace – EU

328

Posílení a rozvoj legální migrace do členských států a včasná integrace migrantů v souladu s jejich ekonomickými a sociálními potřebami

0 %

0 %

0 %

40 %

·Počet účastníků opatření před odjezdem financovaných EU – podle pohlaví;

·Počet informačních kampaní na zvýšení povědomí o způsobech legální migrace do Unie;

·Počet účastníků, kteří obdrželi informace nebo pomoc při legální migraci, včetně za účelem sloučení rodiny;

·Počet účastníků využívajících programy mobility ze třetích zemí – podle pohlaví;

·Počet přesídlených osob – podle pohlaví;

·Počet osob přijatých v rámci humanitárního přijímání – podle pohlaví;

·Počet vyškolených zaměstnanců – podle pohlaví;

·Počet místních a regionálních orgánů, kterým byla poskytnuta podpora na provádění integračních opatření;

·Počet účastníků podpořených za účelem integrace – podle typu podpory (jazykový kurz, kurz občanské orientace)

·Počet účastníků, jimž bylo poskytnuto individualizované profesní poradenství;

·Podíl účastníků, kteří požádali o uznání/posouzení své kvalifikace nebo dovedností získaných v třetí zemi;

·Podíl účastníků, kteří požádali o právní postavení dlouhodobě pobývajícího rezidenta;

·Podíl účastníků, kteří tři měsíce po skončení odborné přípravy uvedou, že využívají dovednosti a schopnosti získané během ní;

Migrace a hranice

Migrace – EU

329

Přispívání k boji proti neoprávněné migraci, zlepšování účinného, bezpečného a důstojného navracení a zpětného přebírání osob a přispívání k účinné počáteční reintegraci v zemích původu a její prosazování (pouze vnitřní politika EU)

0 %

0 %

0 %

0 %

·Počet navracených osob, kterým byla poskytnuta pomoc při reintegraci – podle pohlaví;

·Počet vytvořených míst v zajišťovacích zařízeních;

·Počet nově vybavených nebo zrenovovaných míst v zajišťovacích zařízeních;

·Počet vyškolených zaměstnanců – podle pohlaví;

·Počet navracených osob s podporou EU – podle statusu návratu (dobrovolně navrácení/vyhoštění) a podle pohlaví;

·Podíl účastníků, kteří tři měsíce po skončení odborné přípravy uvedou, že využívají dovednosti a schopnosti získané během ní;

·Podíl řešených doporučení schengenského hodnocení z jejich celkového počtu;

Migrace a hranice

Migrace – EU

330

Posílení solidarity a spravedlivého rozdělení odpovědnosti mezi členskými státy, zejména v případě členských států vystavených migračnímu tlaku

0 %

0 %

0 %

0 %

·Počet žadatelů o mezinárodní ochranu a osob požívajících mezinárodní ochrany přemístěných z jednoho členského státu do druhého – podle pohlaví;

·Částky v eurech převedené z jednoho členského státu do druhého a rovnocennost alternativních solidárních opatření v rámci mechanismu solidarity;

·Počet žadatelů, u nichž byl proveden zápočet odpovědnosti v rámci mechanismu solidarity;

·Počet realizovaných přesunů osob na základě dublinského nařízení;

·Podíl přesunů osob na základě dublinského nařízení financovaných EU z celkového počtu uskutečněných přesunů osob na základě dublinského nařízení

Migrace a hranice

Migrace ve třetích zemích – vnější činnost

331

Podpora základních potřeb uprchlíků ve třetích zemích

0 %

0 %

0 %

0 %

·Počet migrantů, uprchlíků a vnitřně vysídlených osob z hostitelských komunit ve třetích zemích, kteří jsou chráněni nebo jimž byla poskytnuta pomoc s podporou EU – podle pohlaví;

·Počet migrujících žen, kterým byly poskytnuty podpůrné služby v souvislosti s genderově podmíněným násilím, sexuálním vykořisťováním nebo porušováním pracovních práv;

Migrace a hranice

Migrace ve třetích zemích – vnější činnost

332

Usnadnění řádné, bezpečné, legální a odpovědné migrace a mobility mimo EU (pouze pro partnerské země mimo EU a v těchto zemích) (s výjimkou infrastruktury pro bydlení)

0 %

0 %

0 %

0 %

·Počet migrantů, uprchlíků a vnitřně vysídlených osob nebo jednotlivců z hostitelských komunit, kteří jsou chráněni nebo jimž byla poskytnuta pomoc s podporou Unie – podle pohlaví;

·Počet migrujících žen, kterým byly poskytnuty podpůrné služby v souvislosti s genderově podmíněným násilím, sexuálním vykořisťováním nebo porušováním pracovních práv;

·Počet migračních úředníků, tvůrců politik a poskytovatelů služeb vyškolených v přístupech k migraci, které zohledňují rovnost žen a mužů;

·Počet nových nebo renovovaných míst v ubytovacích zařízeních;

·Počet ubytovaných osob – podle pohlaví;

Migrace a hranice

Reformy

333

Politický a regulační rámec pro oblast migrace a ochrany hranic

0 %

0 %

0 %

0 %

·Počet zákonů, které byly přijaty nebo vstoupily v platnost;

·Počet dokončených příprav nebo hodnocení politik;

·Počet dokončených konzultací se zúčastněnými stranami;

·Počet platných prováděcích nařízení nebo pokynů;

·Počet dokončených přijetí strategií nebo rámců;

·Počet vyvinutých veřejných služeb nebo procesů;

·Počet akcí v rámci nástroje TAIEX uspořádaných na podporu veřejné správy zemí mimo EU;

·Počet twinningových projektů uspořádaných na podporu veřejné správy zemí mimo EU;

·Počet příslušných veřejných politik, které byly vypracovány/revidovány a/nebo se provádějí ve třetích zemích;

Víceodvětvová podpora

Finanční nástroje a rozpočtové záruky EU

334

Podpora prostřednictvím využívání finančních nástrojů a rozpočtových záruk**

0 %

0 %

0 %

0 %

·Objem příspěvku EU (rozpočtová záruka, závazky z finančních nástrojů nebo ochrana úvěrů) rozdělený podle zemí a regionů;

·Počet operací;

·Výše úvěrů a jiných zdrojů financování / investic poskytnutých příslušné cílové skupině;

·Částka mobilizovaných investic;

·Výše mobilizovaných soukromých finančních prostředků; Další kapitál uvolněný v důsledku zavedení mechanismů snižování rizika a dalších nástrojů vzbuzujících důvěru za účelem přilákání investorů;

·Pákový efekt: poměr mezi výší financí, které mají být proplaceny, a příspěvkem EU (od mezinárodních finančních institucí nebo jiných poskytovatelů financování);

·Multiplikační efekt: Poměr mezi celkovou investicí a příspěvkem EU (od mezinárodních finančních institucí, veřejných a soukromých investorů) (tj. kombinovaný příspěvek nebo krytí rozpočtové záruky);

·Počet podpořených podniků – mikro, malé a střední, velké;

·Počet podpořených účastníků finančních operací – podle typu účastníka (banky, mikrofinanční instituce, fondy, andělští investoři atd.);

·Počet podpořených veřejných subjektů – podle typu subjektu (tj. místní/ústřední vláda, veřejná společnost atd.);

·Počet udržených nebo vytvořených pracovních míst;

Víceodvětvová podpora

Integrované územní nástroje

335

Komunitně vedený místní rozvoj / LEADER a další integrované územní nástroje

0 %

40 %

0 %

0 %

·Počet přípravných projektů;

·Počet provedených projektů;

·Počet provedených strategií;

·Počet dohod o financování;

·Počet projektů spolupráce;

·Počet podpořených místních akčních skupin;

·Počet obyvatel, na něž se vztahují projekty v rámci strategií integrovaného územního rozvoje;

·Podíl venkovského obyvatelstva, na které se vztahují strategie LEADER;

·Počet udržených nebo vytvořených pracovních míst;

·Počet vytvořených podniků;

·Počet vyškolených osob;

·Počet přilákaných návštěvníků;

Víceodvětvová podpora

Víceodvětvová podpora ve třetích zemích;

336

Nástroje technické spolupráce a rovnocenná podpora třetím zemím

0 %

0 %

0 %

0 %

·Počet akcí v rámci nástroje TAIEX uspořádaných na podporu veřejné správy zemí mimo EU;

·Počet twinningových projektů uspořádaných na podporu veřejné správy zemí mimo EU;

Víceodvětvová podpora

Víceodvětvová podpora ve třetích zemích;

337

Příspěvky do svěřenských fondů

0 %

0 %

0 %

0 %

·Výše mobilizovaných a využitých finančních prostředků (EUR);

Víceodvětvová podpora

Víceodvětvová podpora ve třetích zemích;

338

Ostatní víceodvětvová pomoc ve třetích zemích

0 %

0 %

0 %

0 %

·Počet projektů;

Výzkum a inovace

Základní výzkum

339

Hraniční výzkum, odborná příprava výzkumných pracovníků a výzkumné infrastruktury**

40 %

40 %

40 %

0 %

·Počet recenzovaných výzkumných výstupů (publikace, sborníky z konferencí atd.);

·Počet podpořených výzkumných pracovníků – podle pohlaví, fáze kariéry a země původu;

·Podíl výzkumných výstupů (všech typů) dostupných v rámci otevřeného přístupu;

·Počet podpořených podniků podle typu (malé a střední podniky, startupy, scaleupy);

·Počet přihlášek práv duševního vlastnictví (včetně patentů, ochranných známek atd.);

·Počet zaměstnanců v právních subjektech podporovaných z prostředků EU;

·Společné investice veřejného a soukromého sektoru do projektů financovaných EU (EUR);

·Podíl projektů se zapojením koncových uživatelů a občanů;

·Počet projektů a příspěvek EU na projekty začleňující dimenzi rovnosti mužů a žen (EUR);

·Citace recenzovaných výzkumných výstupů;

·Podíl výzkumných pracovníků se zvýšeným individuálním dopadem ve svém oboru podle pohlaví;

·Citace výzkumných výstupů (jakéhokoli typu) dostupných v rámci otevřeného přístupu;

·Počet udělených práv duševního vlastnictví;

·Počet citací patentů;

·Počet patentových skupin (inovací);

·Veřejné a soukromé investice mobilizované po účasti, včetně investic do malých a středních podniků a startupů (EUR);

Výzkum a inovace

Investiční majetek

340

Investice do dlouhodobého majetku včetně výzkumné infrastruktury, které přímo souvisejí s výzkumem a inovacemi

0 %

0 %

0 %

0 %

·

·

Výzkum a inovace

Investiční majetek

341

Investice do nehmotného majetku přímo souvisejícího s výzkumem a inovacemi

0 %

0 %

0 %

0 %

·

·

Výzkum a inovace

Investiční majetek

342

Investice do hmotného majetku přímo souvisejícího s výzkumem a inovacemi

0 %

0 %

0 %

0 %

·

·

Výzkum a inovace

Spolupráce

343

Přenos technologií a spolupráce mezi podniky, výzkumnými středisky a vysokoškolským sektorem

0 %

0 %

0 %

0 %

·

·

Výzkum a inovace

Digitální odvětví

344

Umělá inteligence, data a robotika

0 %

0 %

0 %

0 %

·

·

Výzkum a inovace

Digitální odvětví

345

Čipy a polovodiče včetně fotoniky

0 %

0 %

0 %

0 %

·

·

Výzkum a inovace

Digitální odvětví

346

Cloud – edge

40 %

40 %

0 %

0 %

·

·

Výzkum a inovace

Digitální odvětví

347

Kybernetická bezpečnost

0 %

0 %

0 %

0 %

·

·

Výzkum a inovace

Digitální odvětví

348

HPC a kvantová technologie

0 %

0 %

0 %

0 %

·

·

Výzkum a inovace

Digitální odvětví

349

Sítě 3C: Pevné a mobilní vysokokapacitní sítě (včetně 6G)

0 %

0 %

0 %

0 %

·

·

Výzkum a inovace

Digitální odvětví

350

Technologie softwarového inženýrství a iniciativa Sada protokolů otevřeného internetu (Open Internet Stack)

0 %

0 %

0 %

0 %

·

·

Výzkum a inovace

Digitální odvětví

351

Virtuální světy a web 4.0

0 %

0 %

0 %

0 %

·

·

Výzkum a inovace

Digitální odvětví

352

Nová digitální dvojčata (architektury digitálních vozidel a řešení umělé inteligence, digitální modelování Země a změny klimatu, digitální člověk)

40 %

40 %

0 %

0 %

·

·

Výzkum a inovace

Digitální odvětví

353

Nové vznikající digitální technologie

0 %

0 %

0 %

0 %

·

·

Výzkum a inovace

Energie

354

Technologie skladování energie (např. baterie, akumulace tepla)

100 %

0 %

0 %

0 %

·

·

Výzkum a inovace

Energie

355

Energetická účinnost

100 %

40 %

0 %

0 %

·

·

Výzkum a inovace

Energie

356

Nízkouhlíkový vodík a jeho deriváty, paliva z obnovitelných zdrojů nebiologického původu (RFNBO) a biopaliva z udržitelných zdrojů

100 %

0 %

0 %

0 %

·

·

Výzkum a inovace

Energie

357

Energie z obnovitelných zdrojů

100 %

0 %

0 %

0 %

·

·

Výzkum a inovace

Energie

358

Zachycování, využívání a ukládání uhlíku (CCUS),

100 %

0 %

0 %

0 %

·

·

Výzkum a inovace

Energie

359

Nefosilní energetická infrastruktura (např. rozvodné sítě)

100 %

0 %

0 %

0 %

·

·

Výzkum a inovace

Zemědělství

360

Konkurenceschopné, udržitelné a odolné zemědělství, lesnictví a venkovské oblasti

40 %

40 %

40 %

0 %

·

·

Výzkum a inovace

Genderové hledisko

361

Financování genderového a intersekcionálního výzkumu*

0 %

0 %

0 %

40 %

·

·

Výzkum a inovace

Ekologické hledisko

362

Oběhové hospodářství a řízení zdrojů

100 %

0 %

100 %

0 %

·

·

Výzkum a inovace

Ekologické hledisko

363

Přizpůsobování se změně klimatu a zvyšování odolnosti vůči ní

40 %

100 %

40 %

0 %

·

·

Výzkum a inovace

Ekologické hledisko

364

Nízkoemisní a bezemisní doprava (vozidla, železnice, letectví a plavidla nebo vodní doprava)

100 %

0 %

40 %

0 %

·

·

Výzkum a inovace

Ekologické hledisko

365

Ochrana přírody

40 %

40 %

100 %

0 %

·

·

Výzkum a inovace

Ekologické hledisko

366

Obnova přírody

40 %

40 %

100 %

0 %

·

·

Výzkum a inovace

Ekologické hledisko

367

Oceán a voda včetně modré ekonomiky

40 %

40 %

100 %

0 %

·

·

Výzkum a inovace

Ekologické hledisko

368

Prevence a omezování znečištění

40 %

0 %

100 %

0 %

·

·

Výzkum a inovace

Ekologické hledisko

369

Technologie pro nulové čisté emise

100 %

0 %

0 %

0 %

·

·

Výzkum a inovace

Ekologické hledisko

370

Klimatologie

100 %

100 %

40 %

0 %

·

·

Výzkum a inovace

Zdravotní péče

371

Výzkum v oblasti zdraví

0 %

0 %

0 %

40 %

·

·

Výzkum a inovace

Horizontální hledisko

372

Podpora mezinárodního výzkumu a mezinárodní spolupráce

0 %

0 %

0 %

0 %

·

·

Výzkum a inovace

Horizontální hledisko

373

Šíření excelence ve výzkumu a posilování Evropského výzkumného prostoru

0 %

0 %

0 %

0 %

·

·

Výzkum a inovace

Průmysl

374

Vědy o živé přírodě a biotechnologie (včetně biologických materiálů)

40 %

40 %

0 %

0 %

·

·

Výzkum a inovace

Průmysl

375

Akce na podporu přelomových inovací ve startupech a scaleupech (netematické)**

0 %

0 %

0 %

0 %

·

·

Výzkum a inovace

Průmysl

376

Suroviny, chemické látky a pokročilé materiály

0 %

0 %

0 %

0 %

·

·

Výzkum a inovace

Inovace

377

Výzkumné a inovační procesy, přenos technologií a spolupráce mezi podniky se zaměřením na životní prostředí (včetně zmírňování průmyslového znečištění, oběhového hospodářství a biologické rozmanitosti)

40 %

0 %

40 %

0 %

·

·

Výzkum a inovace

Inovace

378

Výzkumné a inovační procesy, přenos technologií a spolupráce mezi podniky se zaměřením na klimatické cíle

100 %

40 %

0 %

0 %

·

·

Výzkum a inovace

Společné výzkumné středisko

379

Věda pro politiky EU

0 %

0 %

0 %

0 %

·

·

Výzkum a inovace

Jaderná energie

380

Štěpení

40 %

0 %

0 %

0 %

·

·

Výzkum a inovace

Jaderná energie

381

Fúze

100 %

0 %

0 %

0 %

·

·

Výzkum a inovace

Reformy

382

Politický a regulační rámec

0 %

0 %

0 %

0 %

·Počet zákonů, které byly přijaty nebo vstoupily v platnost;

·Počet dokončených příprav nebo hodnocení politik;

·Počet dokončených konzultací se zúčastněnými stranami;

·Platná prováděcí nařízení nebo pokyny;

·Dokončené přijetí strategie nebo rámce;

·Vyvinuté veřejné služby nebo procesy;

·Počet akcí v rámci nástroje TAIEX uspořádaných na podporu veřejné správy zemí mimo EU;

·Počet twinningových projektů uspořádaných na podporu veřejné správy zemí mimo EU;

·Počet příslušných veřejných politik, které byly vypracovány/revidovány a/nebo se provádějí ve třetích zemích;

Výzkum a inovace

Odolnost, obrana, vesmír

383

Výzkum a vývoj v oblasti obrany

0 %

0 %

0 %

0 %

·Počet podpořených MSP;

·Podíl podpořených MSP;

·Hodnota evropského výzkumu a vývoje v oblasti obrany prováděného ve vzájemné spolupráci a s podporou EU;

Výzkum a inovace

Odolnost, obrana, vesmír

384

Výzkum vesmíru

40 %

40 %

40 %

0 %

·Počet malých a středních podniků podpořených výzkumem a vývojem EU v oblasti vesmíru;

·Počet přihlášek práv duševního vlastnictví od malých a středních podniků podpořených v rámci výzkumu a vývoje v oblasti vesmíru;

Výzkum a inovace

Odolnost, obrana, vesmír

385

Podpora bezpečnosti, hranic a civilní připravenosti

0 %

0 %

0 %

0 %

·Počet recenzovaných výzkumných výstupů (publikace, sborníky z konferencí atd.);

·Počet podpořených výzkumných pracovníků – podle pohlaví, fáze kariéry a země původu;

·Podíl výzkumných výstupů (všech typů) dostupných v rámci otevřeného přístupu;

·Počet podpořených podniků podle typu (malé a střední podniky, startupy, scaleupy);

·Počet přihlášek práv duševního vlastnictví (včetně patentů, ochranných známek atd.);

·Počet zaměstnanců v právních subjektech podporovaných z prostředků EU;

·Společné investice veřejného a soukromého sektoru do projektů financovaných EU (EUR);

·Podíl projektů se zapojením koncových uživatelů a občanů;

·Počet projektů a příspěvek EU na projekty začleňující dimenzi rovnosti mužů a žen (EUR);

·Citace recenzovaných výzkumných výstupů;

·Podíl výzkumných pracovníků se zvýšeným individuálním dopadem ve svém oboru podle pohlaví;

·Citace výzkumných výstupů (jakéhokoli typu) dostupných v rámci otevřeného přístupu;

·Počet udělených práv duševního vlastnictví;

·Počet citací patentů;

·Počet patentových skupin (inovací);

·Veřejné a soukromé investice mobilizované po účasti, včetně investic do malých a středních podniků a startupů (EUR);

·Hodnota evropského výzkumu a vývoje v oblasti obrany prováděného ve vzájemné spolupráci a s podporou EU;

Výzkum a inovace

Sociální vědy

386

Sociální vědy, občanská společnost, demokracie a kultura

0 %

0 %

0 %

40 %

·

·

Mír, konflikty a humanitární pomoc

Konflikt, mír a bezpečnost

387

Námořní dohled a bezpečnost

0 %

0 %

0 %

0 %

·Procento teritoriálních vod a výlučné ekonomické zóny, které jsou pod pravidelným dohledem;

·Poměr úspěšných zásahů (např. zabavení, zatčení) k celkovému počtu nahlášených nebo odhadovaných nezákonných činností;

Mír, konflikty a humanitární pomoc

Konflikt, mír a bezpečnost

388

Budování míru občanskými iniciativami, předcházení konfliktům a jejich řešení, jakož i opatření vedoucí k usmíření

0 %

0 %

0 %

0 %

·Počet osob majících přímý prospěch z intervencí podporovaných Unií, jejichž konkrétním cílem je podporovat civilní budování míru po konfliktu nebo předcházení konfliktům – podle pohlaví;

·Počet státních institucí a nestátních subjektů, které EU podporuje v oblasti bezpečnosti, správy hranic, boje proti násilnému extremismu, předcházení konfliktům a ochrany civilního obyvatelstva a lidských práv;

Mír, konflikty a humanitární pomoc

Konflikt, mír a bezpečnost

389

Účast na mezinárodních mírových operacích

0 %

0 %

0 %

0 %

·Počet mírových operací;

Mír, konflikty a humanitární pomoc

Konflikt, mír a bezpečnost

390

Podpora řízení bezpečnostních systémů ve třetích zemích

0 %

0 %

0 %

0 %

·Počet státních institucí a nestátních subjektů podporovaných v oblasti bezpečnosti, správy hranic, boje proti násilnému extremismu, předcházení konfliktům a ochrany civilního obyvatelstva a lidských práv;

Mír, konflikty a humanitární pomoc

Konflikt, mír a bezpečnost

391

Dětští vojáci (prevence a demobilizace)

0 %

0 %

0 %

0 %

·Počet dětí, které využívají podporu;

Mír, konflikty a humanitární pomoc

Konflikt, mír a bezpečnost

392

Opatření zaměřená na posílení a podporu demokratických procesů ve třetích zemích

0 %

0 %

0 %

0 %

·Počet zemí, které EU podpořila při konání voleb a/nebo zlepšení volebního procesu;

·Počet volebních procesů a demokratických cyklů podporovaných, pozorovaných a sledovaných prostřednictvím volebních pozorovatelských misí;

·Počet organizací občanské společnosti na místní úrovni, které využívají podporu EU (nebo kterým byla poskytnuta);

·Počet vládních politik vypracovaných nebo revidovaných za účasti organizací občanské společnosti s podporou EU;

·Počet obětí porušování lidských práv, které přímo využívají pomoci financované EU.

Mír, konflikty a humanitární pomoc

Konflikt, mír a bezpečnost

393

Boj proti organizované trestné činnosti a terorismu ve třetích zemích

0 %

0 %

0 %

0 %

·Počet projektů;

Mír, konflikty a humanitární pomoc

Konflikt, mír a bezpečnost

394

Kontrola omamných látek ve třetích zemích

0 %

0 %

0 %

0 %

·Počet projektů;

Mír, konflikty a humanitární pomoc

Humanitární pomoc

395

Operace humanitární pomoci

0 %

0 %

0 %

0 %

·Počet projektů humanitární pomoci – podle projektů, které zohledňují genderové a věkové aspekty, a ostatních projektů;

Mír, konflikty a humanitární pomoc

Humanitární pomoc

396

Obnova a rekonstrukce bezprostředně po mimořádných událostech

0 %

0 %

0 %

0 %

·Počet přístřešků – rekonstruovaných a nově postavených;

Mír, konflikty a humanitární pomoc

Humanitární pomoc

397

Hmotná pomoc a služby při katastrofách a mimořádná potravinová pomoc (včetně podpůrných služeb)

0 %

0 %

0 %

0 %

·Metrické tuny hmotné pomoci přepravené v rámci operací kapacity pro evropskou humanitární reakci;

Odolnost, obranný průmysl a vesmír

Vnitřní bezpečnost EU

398

Zlepšení a usnadnění výměny informací mezi příslušnými orgány a relevantními institucemi a jinými subjekty Unie a uvnitř těchto orgánů, institucí a subjektů a tam, kde je to relevantní, i se třetími zeměmi a mezinárodními organizacemi

0 %

0 %

0 %

0 %

·Počet zasedání / seminářů / studijních návštěv pro odborníky

·Počet podporovaných systémů IKT pro výměnu informací – podle typu podpory (vyvinuté, udržované, modernizované);

·Podíl plně funkčních systémů IKT pro výměnu informací;

·Podíl systémů IKT EU pro výměnu informací v členských státech, jejichž interoperabilita byla zajištěna;

·Počet správních jednotek v oblasti prosazování práva, které modernizovaly své mechanismy výměny informací s ostatními členskými státy a orgány Unie;

Odolnost, obranný průmysl a vesmír

Vnitřní bezpečnost EU

399

Podpora posilování kapacit členských států v oblasti předcházení trestné činnosti, terorismu a radikalizaci a boje proti nim, jakož i řízení a řešení událostí, rizik a krizí souvisejících s bezpečností, a to i prostřednictvím intenzivnější spolupráce mezi veřejnými orgány, příslušnými institucemi a jinými subjekty Unie, občanskou společností a soukromými partnery v různých členských státech

0 %

0 %

0 %

0 %

·Počet účastníků vzdělávacích aktivit (včetně výměnných programů a studijních návštěv);

·Počet zakoupených položek vybavení – podle typu (dopravní prostředky, bezpečnostní prvky, ostatní);

·Počet provedených projektů a iniciativ – podle typu (prevence trestné činnosti, rozvoj nových/modernizovaných schopností příslušných orgánů, podpora obětí trestné činnosti);

·Počet kritických infrastruktur a veřejných prostor chráněných před riziky spojenými s bezpečností;

·Podíl účastníků, kteří tři měsíce po skončení odborné přípravy uvedou, že využívají dovednosti a kompetence získané během ní

·Počet účinně fungujících kontaktních míst pro střelné zbraně v členských státech;

·Počet účinně fungujících úřadů pro vyhledávání majetku z trestné činnosti a úřadů pro správu majetku zřízených v členských státech;

Odolnost, obranný průmysl a vesmír

Vnitřní bezpečnost EU

400

Zlepšení a zintenzivnění přeshraniční spolupráce včetně společných operací mezi příslušnými orgány v souvislosti s terorismem a závažnou a organizovanou trestnou činností s přeshraničním rozměrem

0 %

0 %

0 %

0 %

·Počet přeshraničních operací – podle typu (společné vyšetřovací týmy nebo operační akce v rámci politického cyklu EU / platformy EMPACT);

·Počet setkání odborníků a společných cvičení;

·Počet položek vybavení zakoupeného pro přeshraniční operace – podle typu (dopravní prostředky zakoupené pro přeshraniční operace, ostatní);

·Počet přeshraničních projektů na budování kapacit;

·Šetření zahájená v rámci operací platformy EMPACT;

·Zatýkání při operacích v rámci platformy EMPACT;

·Odhadovaná hodnota majetku zabaveného při operacích v rámci platformy EMPACT v eurech;

·Počet správních jednotek s existujícími mechanismy/ postupy/ nástroji/ pokyny pro spolupráci s jinými členskými státy nebo orgány Unie;

·Počet příslušníků personálu zapojených do přeshraničních operací

·Podíl zohledněných doporučení vydaných v rámci schengenského hodnocení na jejich celkovém počtu;

Odolnost, obranný průmysl a vesmír

Vnitřní bezpečnost EU

401

Provádění a prosazování sankčních režimů EU a zvyšování odolnosti EU vůči účinkům nezákonného uplatňování extrateritoriálních sankcí a jiných opatření ze strany třetích zemí mimo jejich území

0 %

0 %

0 %

0 %

·Počet vyšetřování prováděných donucovacími orgány na úrovni členských států a postihy za porušení sankcí;

·Počet řízení o nesplnění povinnosti zahájených z důvodu nesprávného uplatnění sankcí;

·Celková hodnota aktiv zmrazených nebo zabavených v rámci sankčních režimů EU;

·Počet zavedených nebo aktualizovaných legislativních protiopatření;

·Počet zprovozněných alternativních finančních nebo platebních kanálů;

·Počet případů podpory zpracovaných pro společnosti EU postižené sankcemi vůči třetím zemím;

·Počet žalob podaných proti extrateritoriálním sankcím;

·Omezení finančních a ekonomických zdrojů, které mají sankcionované osoby nebo subjekty k dispozici;

·Míra sladění právních předpisů mezinárodních partnerů se sankčními opatřeními EU;

Odolnost, obranný průmysl a vesmír

Předcházení rizikům a řízení rizik

402

Civilní ochrana, řízení rizik a katastrof a zdravotní bezpečnost

0 %

0 %

0 %

0 %

·Počet podporovaných systémů ochrany a řízení katastrof (např. systémy včasného varování, systémy veřejného varování a oznamování);

·Počet zakoupených kritických položek;

·Počet projektů na budování kapacit;

·Počet členských států EU, které vypracovaly nebo aktualizovaly národní akční plán připravenosti na základě doporučení z hodnocení připravenosti na mimořádné události v oblasti veřejného zdraví;

·Počet kapacit, které jsou k dispozici pro nasazení – podle úrovně (země nebo EU, včetně operačních kapacit RescEU a kapacit pro odezvu registrovaných v Evropském souboru civilní ochrany);

·Další obyvatelé využívající ochranná opatření;

·V členských státech EU se zvyšují kapacity pro připravenost a reakce na všechna nebezpečí;

Odolnost, obranný průmysl a vesmír

Předcházení rizikům a řízení rizik

403

Systémy civilní ochrany a řízení katastrof na podporu opatření pro přizpůsobení se změně klimatu a zvyšování odolnosti vůči ní, prevence a řízení rizik souvisejících s klimatem (např. systémy monitorování katastrof, připravenosti, varování a reakce na ně)

0 %

100 %

0 %

0 %

·Počet podporovaných systémů ochrany a řízení katastrof (např. systémy včasného varování, systémy veřejného varování a oznamování);

·Počet zakoupených kritických položek;

·Počet projektů na budování kapacit;

·Počet kapacit, které jsou k dispozici pro nasazení – podle úrovně (země nebo EU, včetně operačních kapacit RescEU a kapacit pro odezvu registrovaných v Evropském souboru civilní ochrany);

·Další obyvatelé využívající ochranná opatření;

·Hodnota majetku a/nebo počet obyvatel využívajících opatření ke zvyšování odolnosti vůči změně klimatu

Odolnost, obranný průmysl a vesmír

Obrana

404

Rozšíření průmyslové výroby a odolnosti obranného průmyslu

0 %

0 %

0 %

0 %

·Počet evropských podniků využívajících zvýšené výrobní kapacity – podle mikropodniků, malých a středních podniků a velkých podniků;

·Zvýšení výrobní kapacity EU v oblasti obrany – podle typu obranných produktů;

Odolnost, obranný průmysl a vesmír

Obrana

405

Kooperativní zadávání veřejných zakázek v oblasti obrany

0 %

0 %

0 %

0 %

·Počet společného zadávání veřejných zakázek v oblasti obrany;

·Hodnota společně pořizovaného evropského obranného vybavení;

Odolnost, obranný průmysl a vesmír

Obrana

406

Vojenská mobilita

40 %

40 %

40 %

0 %

·Infrastruktura přizpůsobená požadavkům na vojenskou mobilitu (v km) – podle typu (silniční, železniční, letecká, námořní, vnitrozemské vodní cesty);

·Počet nakoupených vojenských dopravních prostředků;

·Počet modernizací vojenského vybavení a nástaveb;

·Hodnota pořízeného vybavení pro vojenskou mobilitu;

Odolnost, obranný průmysl a vesmír

Obrana

407

Vojenská infrastruktura (kromě vojenské mobility)

0 %

0 %

0 %

0 %

·Kapacita nových nebo modernizovaných zařízení – podle typu (výcvikové prostory, ubytování dvojího využití, nouzová zdravotnická zařízení, vojenské sklady, ostatní) (v m²)

·Počet uživatelů nových nebo modernizovaných zařízení ročně;

Odolnost, obranný průmysl a vesmír

Obrana

408

Podpora strategických partnerů a jejich obranných průmyslových ekosystémů

0 %

0 %

0 %

0 %

·Počet zúčastněných obranných společností z počtu strategických partnerů – podle zemí (včetně Ukrajiny);

·Průměrný růst zúčastněných obranných společností;

Odolnost, obranný průmysl a vesmír

Reformy

409

Politický a regulační rámec pro oblast bezpečnosti a obrany

0 %

0 %

0 %

0 %

·Počet zákonů, které byly přijaty nebo vstoupily v platnost;

·Počet dokončených příprav nebo hodnocení politik;

·Počet dokončených konzultací se zúčastněnými stranami;

·Počet platných prováděcích nařízení nebo pokynů;

·Počet dokončených přijetí strategií nebo rámců;

·Počet vyvinutých veřejných služeb nebo procesů;

·Počet akcí v rámci nástroje TAIEX uspořádaných na podporu veřejné správy zemí mimo EU;

·Počet twinningových projektů uspořádaných na podporu veřejné správy zemí mimo EU;

·Počet příslušných veřejných politik, které byly vypracovány/revidovány a/nebo se provádějí ve třetích zemích;

Odolnost, obranný průmysl a vesmír

Reformy

410

Politický a regulační rámec pro oblast připravenosti

0 %

0 %

0 %

0 %

·

Odolnost, obranný průmysl a vesmír

Vesmír

411

Pozorování Země – Copernicus

100 %

100 %

40 %

0 %

·Dostupnost dat a informací z programu Copernicus (%);

·Množství údajů družic Sentinel v rámci programu Copernicus a údajů o službách v rámci programu Copernicus, která jsou k dispozici ke stažení (TB);

Odolnost, obranný průmysl a vesmír

Vesmír

412

Určování polohy, navigace a určování času – Galileo a EGNOS

40 %

0 %

0 %

0 %

·Dostupnost otevřené služby systému Galileo (%);

·Dostupnost systému EGNOS pro bezpečné přistávání letadel;

·Počet zařízení uzpůsobených pro systém Galileo;

·Počet zařízení podporujících službu EGNOS;

Odolnost, obranný průmysl a vesmír

Vesmír

413

Systém EU pro bezpečnou kosmickou konektivitu

0 %

0 %

0 %

0 %

·Procento zavedených služeb souvisejících s portfoliem služeb;

·Počet kvantových propojení;

·Počet provozovaných optických pozemních stanic;

·Počet poskytovatelů zdrojů pro položky katalogu služeb družicové komunikace v rámci státní správy („GOVSATCOM“);

·Počet vypuštěných evropských družic zajišťujících gigabitové připojení;

·Počet km kvantových bezpečných síťových připojení;

Odolnost, obranný průmysl a vesmír

Vesmír

414

Získávání poznatků o situaci ve vesmíru

0 %

0 %

0 %

0 %

·Dostupnost služeb pozorování a sledování vesmíru (v %);

·Počet uživatelů

·Počet chráněných kosmických lodí;

Odolnost, obranný průmysl a vesmír

Vesmír

415

Přístup do vesmíru

0 %

0 %

0 %

0 %

·Počet plánovaných vypuštění na základě sdružování poptávky na úrovni EU;

·Počet vypuštění pro potřeby Evropské unie – podle území vypuštění: z území Unie, z území členů Evropského sdružení volného obchodu, kteří jsou členy Evropského hospodářského prostoru, nebo z jiných území;

Odolnost, obranný průmysl a vesmír

Vesmír

416

Komercializace vesmíru a kosmická ekonomika

0 %

0 %

0 %

0 %

·Počet společností podpořených v rámci opatření CASSINI Business Accelerator;

·Počet podpořených společností;

·Průměrný růst společností podpořených v rámci opatření CASSINI Business Accelerator;

· Průměrný růst podpořených společností;

Práva, rovnost a spravedlnost

Demokracie a práva

417

Práva spotřebitelů a ochrana spotřebitele

0 %

0 %

0 %

0 %

·Počet spotřebitelských případů řešených evropskými spotřebitelskými centry;

·Počet odborníků z řad spotřebitelů, kteří se zúčastnili odborné přípravy a budování kapacit;

·Procento obchodníků, na které se zaměřily koordinované akce v oblasti prosazování práva a kteří dosáhli souladu se spotřebitelským právem;

Práva, rovnost a spravedlnost

Demokracie a práva

418

Organizace a hnutí za práva žen a vládní instituce*

0 %

0 %

0 %

100 %

·Počet podpořených organizací;

Práva, rovnost a spravedlnost

Demokracie a práva

419

Ukončení násilí páchaného na ženách a dívkách a dalších ohrožených skupinách a opatření na podporu obětí a osob přeživších genderově podmíněné násilí*

0 %

0 %

0 %

100 %

·Počet organizací občanské společnosti, které využily činnosti v oblasti podpory a budování kapacit

·Počet opatření na podporu služeb pro oběti genderově podmíněného násilí (např. počet azylových domů, krizových center pro oběti znásilnění a poradenských center);

·Počet osob, které využily činnosti – podle pohlaví;

Práva, rovnost a spravedlnost

Demokracie a práva

420

Svoboda projevu a podpora přístupu k veřejným informacím

0 %

0 %

0 %

0 %

·Počet subjektů, které využily činnosti v oblasti podpory a budování kapacit – podle typu subjektů (organizace občanské společnosti a ostatní subjekty);

·Počet podpořených projektů;

·Počet osob, které využily činnosti – podle pohlaví;

Práva, rovnost a spravedlnost

Demokracie a práva

421

Podpora zapojení a účasti občanů

0 %

0 %

0 %

0 %

·Počet subjektů, které využily činnosti v rámci podpory a budování kapacit (ze strany organizací občanské společnosti a dalších subjektů);

·Počet nadnárodních sítí a iniciativ, které se zaměřují na evropskou paměť a dědictví v důsledku intervence programu;

·Počet osob, které využily činnosti – podle pohlaví;

·Jak občané vnímají demokratickou účast („s mým hlasem se počítá“) – podle pohlaví;

Práva, rovnost a spravedlnost

Demokracie a práva

422

Podpora základních práv, právního státu, rovnosti, antidiskriminačních opatření, digitálních práv a ochrany údajů

0 %

0 %

0 %

40 %

·Počet organizací občanské společnosti a jiných subjektů, které využily činnosti v oblasti podpory a budování kapacit

·Počet podpořených projektů;

·Počet osob, které využily činnosti – podle pohlaví a v rozložených hodnotách pro osoby se zdravotním postižením;

·Povědomí o základních právech a o Listině základních práv EU;

·Povědomí o zásadách právního státu

·Informovanost lidí a organizací o obecném nařízení o ochraně osobních údajů;

Práva, rovnost a spravedlnost

Demokracie a práva

423

Podpora obránců lidských práv a oznamovatelů

0 %

0 %

0 %

0 %

·Počet podpořených obránců lidských práv a oznamovatelů;

·Počet osob, které využily činnosti – podle pohlaví;

Práva, rovnost a spravedlnost

Demokracie a práva

424

Podpora organizací občanské společnosti

0 %

0 %

0 %

40 %

·Počet podpořených organizací občanské společnosti;

Práva, rovnost a spravedlnost

Demokracie a práva

425

Pomoc zákonodárným orgánům a politickým stranám ve třetích zemích;

0 %

0 %

0 %

0 %

·Počet projektů;

Práva, rovnost a spravedlnost

Demokracie a práva

426

Podpora volebních procesů ve třetích zemích

0 %

0 %

0 %

0 %

·Počet volebních procesů a demokratických cyklů podporovaných, pozorovaných a sledovaných prostřednictvím volebních pozorovatelských misí;

Práva, rovnost a spravedlnost

Genderové hledisko

427

Podpora inkluzivních politik genderové rovnosti*

0 %

0 %

0 %

40 %

·Počet akcí;

Práva, rovnost a spravedlnost

Spravedlnost

428

Budování kapacit aktérů v oblasti soudnictví, justičního vzdělávání, transparentnosti a odpovědnosti

0 %

0 %

0 %

0 %

·Počet grantů;

·Počet oslovených subjektů (občanskou společností a dalšími subjekty);

·Počet vyškolených pracovníků v oblasti soudnictví – podle pohlaví;

Práva, rovnost a spravedlnost

Spravedlnost

429

Digitalizace systému soudnictví

0 %

0 %

0 %

0 %

·Počet zavedených/upravených/spravovaných systémů IKT na úrovni EU;

·Počet systémů IKT, pro něž je v členských státech zajištěna interoperabilita díky informačním systémům EU;

·Dostupnost digitálních řešení pro zahájení a sledování řízení;

·Uživatelé nových a aktualizovaných veřejných digitálních služeb, produktů a procesů;

Práva, rovnost a spravedlnost

Spravedlnost

430

Právní posílení lidí a přístup ke spravedlnosti

0 %

0 %

0 %

40 %

·Počet osob, které přímo využívají intervence právní pomoci

Práva, rovnost a spravedlnost

Spravedlnost

431

Podpora účinných soudních řízení, ochrana obětí a procesních práv a justiční spolupráce

0 %

0 %

0 %

0 %

·Počet organizací občanské společnosti, které využily činnosti v rámci podpory a budování kapacit (ze strany organizací občanské společnosti a dalších subjektů);

·Počet projektů na pomoc a podporu obětem trestných činů v EU;

·Počet projektů zaměřených na zvyšování povědomí o procesních právech osob podezřelých nebo obviněných z trestného činu v EU;

·Počet obětí trestných činů, kterým byla poskytnuta pomoc v rámci činností spolufinancovaných z programu (případně v členění podle pohlaví a zdravotního postižení);

·Počet zpráv vyměněných prostřednictvím systému ECRIS Hits na portálu/stránkách e-justice, které se týkají potřeby informací o přeshraničních občanských a trestních případech;

Práva, rovnost a spravedlnost

Reformy

432

Přístup k veřejným informacím

0 %

0 %

0 %

0 %

·Počet zákonů, které byly přijaty nebo vstoupily v platnost;

·Počet dokončených příprav nebo hodnocení politik;

·Počet dokončených konzultací se zúčastněnými stranami;

·Počet platných prováděcích nařízení nebo pokynů;

·Počet dokončených přijetí strategií nebo rámců;

·Počet vyvinutých veřejných služeb nebo procesů;

·Počet akcí v rámci nástroje TAIEX uspořádaných na podporu veřejné správy zemí mimo EU;

·Počet twinningových projektů uspořádaných na podporu veřejné správy zemí mimo EU;

·Počet příslušných veřejných politik, které byly vypracovány/revidovány a/nebo se provádějí ve třetích zemích;

Práva, rovnost a spravedlnost

Reformy

433

Boj proti praní peněz a financování terorismu

0 %

0 %

0 %

0 %

·

Práva, rovnost a spravedlnost

Reformy

434

Boj proti korupci

0 %

0 %

0 %

0 %

·

Práva, rovnost a spravedlnost

Reformy

435

Soudní systém

0 %

0 %

0 %

0 %

·

Práva, rovnost a spravedlnost

Reformy

436

Politický a regulační rámec

0 %

0 %

0 %

0 %

·

Práva, rovnost a spravedlnost

Reformy

437

Kvalita tvorby právních předpisů

0 %

0 %

0 %

0 %

·

Sociální rozměr

Zaměstnanost a trh práce

438

Zlepšení přístupu k zaměstnání

0 %

0 %

0 %

100 %

·Počet účastníků – podle pohlaví, postavení na trhu práce, věku a úrovně vzdělání;

·Počet účastníků – podle postavení po účasti (získávají kvalifikaci, jsou zapojeni do hledání zaměstnání, vzdělávání nebo odborné přípravy, jsou zaměstnáni) a podle pohlaví;

Sociální rozměr

Zaměstnanost a trh práce

439

Modernizace a posilování institucí trhu práce

0 %

0 %

0 %

100 %

·Počet podpořených orgánů veřejné správy nebo služeb;

·Počet vyškolených zaměstnanců podle pohlaví;

·Počet nástrojů pro prognózování dovedností;

Sociální rozměr

Zaměstnanost a trh práce

440

Podpora účasti žen a genderové rovnosti na trhu práce*

0 %

0 %

0 %

100 %

·Počet účastníků – podle pohlaví, postavení na trhu práce, věku a úrovně vzdělání;

·Počet účastníků – podle postavení po účasti (získávají kvalifikaci, jsou zapojeni do hledání zaměstnání, vzdělávání nebo odborné přípravy, jsou zaměstnáni) a podle pohlaví;

Sociální rozměr

Zaměstnanost a trh práce

441

Zvýšení účasti státních příslušníků třetích zemí na trhu práce

0 %

0 %

0 %

100 %

·Počet účastníků – podle pohlaví, postavení na trhu práce, věku a úrovně vzdělání;

·Počet účastníků – podle postavení po účasti (získávají kvalifikaci, jsou zapojeni do hledání zaměstnání, vzdělávání nebo odborné přípravy, jsou zaměstnáni) a podle pohlaví;

Sociální rozměr

Zaměstnanost a trh práce

442

Sociálně-ekonomická podpora uprchlíků ve třetích zemích

0 %

0 %

0 %

0 %

·Počet účastníků – podle pohlaví;

·Počet zaměstnaných účastníků – podle pohlaví;

·Počet vydaných pracovních povolení pro uprchlíky;

Sociální rozměr

Zaměstnanost a trh práce

443

Zvláštní podpora zaměstnanosti mladých lidí

0 %

0 %

0 %

100 %

·Počet účastníků – podle pohlaví, postavení na trhu práce, věku a úrovně vzdělání;

·Počet účastníků – podle postavení po účasti (získávají kvalifikaci, jsou zapojeni do hledání zaměstnání, vzdělávání nebo odborné přípravy, jsou zaměstnáni) a podle pohlaví;

Sociální rozměr

Zaměstnanost a trh práce

444

Zlepšení přístupu marginalizovaných komunit, jako jsou Romové, k zaměstnání

0 %

0 %

0 %

100 %

·

·

Sociální rozměr

Zaměstnanost a trh práce

445

Zlepšení přístupu osob se zdravotním postižením k zaměstnání

0 %

0 %

0 %

100 %

·

·

Sociální rozměr

Zaměstnanost a trh práce

446

Přizpůsobení pracovníků, podniků a podnikatelů změnám

0 %

0 %

0 %

100 %

·Počet podpořených podniků – mikro, malé a střední, velké;

·Počet účastníků – podle pohlaví, postavení na trhu práce, věku a úrovně vzdělání;

·Počet účastníků – podle postavení po účasti (získávají kvalifikaci, jsou zapojeni do hledání zaměstnání, vzdělávání nebo odborné přípravy, jsou zaměstnáni) a podle pohlaví;

Sociální rozměr

Zaměstnanost a trh práce

447

Samostatná výdělečná činnost a zakládání podniků

0 %

0 %

0 %

100 %

·Počet účastníků – podle pohlaví, postavení na trhu práce, věku a úrovně vzdělání;

·Počet založených podniků;

·Počet účastníků nově samostatně výdělečně činných podle pohlaví;

Sociální rozměr

Zaměstnanost a trh práce

448

Bezpečnost a ochrana zdraví při práci

0 %

0 %

0 %

100 %

·Počet vyškolených zaměstnanců inspektorátů práce – podle pohlaví a věku;

·Počet pracovníků/vedoucích pracovníků proškolených v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci – podle pohlaví a věku;

·Počet podniků podpořených při zavádění a provádění opatření v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci;

·Počet zaměstnanců, kteří mají prospěch z dodatečných nebo zlepšených zdravotních a bezpečnostních podmínek ve svém pracovním prostředí;

Sociální rozměr

Zaměstnanost a trh práce

449

Podpora sociálních partnerů

0 %

0 %

0 %

100 %

·Počet podporovaných sociálních partnerů – odbory a organizacemi zaměstnavatelů;

Sociální rozměr

Potraviny a materiální podpora

450

Řešení materiální deprivace prostřednictvím potravinové a/nebo materiální pomoci nejchudším osobám, včetně doprovodných opatření (s výjimkou katastrof)

0 %

0 %

0 %

100 %

·Počet konečných příjemců – podle pohlaví, věku a typu podpory (potraviny, materiální podpora, poukázky/karty);

Sociální rozměr

Potraviny a materiální podpora

451

Programy pro zajišťování potravin pro domácnosti

0 %

0 %

0 %

100 %

·Počet provedených programů nebo opatření;

·Počet osob, které je využívají – podle pohlaví a věku;

Sociální rozměr

Potraviny a materiální podpora

452

Služby pro boj proti podvýživě (poruchy růstu, hubnutí, deficit mikronutrientů, obezita)

0 %

0 %

0 %

100 %

·Počet žen v reprodukčním věku, dospívajících dívek a dětí mladších 5 let, kterým byly poskytnuty služby v oblasti výživy;

Sociální rozměr

Zdravotní péče

453

Výkonnost systémů zdravotní péče (kromě infrastruktury a digitalizace)

0 %

0 %

0 %

100 %

·Počet zavedených nových nebo zdokonalených služeb, které poskytují cenově dostupný přístup k základním zdravotním službám;

·Počet zakoupených zařízení nebo mobilních prostředků;

·Počet vyškolených zdravotnických pracovníků – podle pohlaví a věku;

·Počet uživatelů nových nebo modernizovaných služeb elektronického zdravotnictví za rok

Sociální rozměr

Zdravotní péče

454

Digitalizace ve zdravotní péči

0 %

0 %

0 %

40 %

·Počet veřejných institucí podpořených pro účely vývoje digitálních služeb, produktů a procesů;

·Počet systémů elektronických zdravotních záznamů s označením CE registrovaných v databázi EU;

·Počet služeb zavedených pro infrastrukturu MyHealth@EU;

·Počet osob, které mají přístup k různým kategoriím údajů ve svých elektronických zdravotních záznamech;

·Počet uživatelů nových a aktualizovaných veřejných digitálních služeb, produktů a procesů;

Sociální rozměr

Zdravotní péče

455

Podpora zdraví a prevence nemocí s výjimkou dopadů změny klimatu na zdraví

0 %

0 %

0 %

100 %

·Počet uskutečněných zdravotních kampaní – podle kampaní zahrnujících lékařské vyšetření nebo ošetření (screeningové programy, očkování...) a informačních a propagačních kampaní;

·Proočkovanost dětí (např. proti spalničkám);

·Proočkovanost dospělých (např. proti sezónní chřipce, lidským papilomavirům) – podle pohlaví;

·Pokrytí screeningovými programy rakoviny prsu, děložního čípku a rakoviny tlustého střeva a konečníku – podle pohlaví;

·Populace, na kterou se vztahují onkologické registry poskytující informace o stádiu rakoviny děložního čípku, prsu, tlustého střeva a konečníku a rakoviny u dětí v době diagnózy – podle pohlaví

·Počet jednoletých dětí plně očkovaných s podporou EU;

Sociální rozměr

Zdravotní péče

456

Opatření zaměřená na odolnost zdravotnických služeb vůči změně klimatu

0 %

100 %

0 %

0 %

·Počet zavedených a funkčních integrovaných systémů včasného varování před zdravotními riziky citlivými na klima (např. vlny veder, výstrahy týkající se kvality ovzduší nebo nemocí přenášených vektory);

·Hodnota majetku a/nebo počet obyvatel využívajících opatření ke zvyšování odolnosti vůči změně klimatu

Sociální rozměr

Zdravotní péče

457

Prevence dopadů na zdraví souvisejících se změnou klimatu

0 %

100 %

0 %

100 %

·Počet uskutečněných zdravotních kampaní – podle kampaní zahrnujících lékařskou prevenci (screeningové programy, očkování...) a informačních a propagačních kampaní;

·Hodnota majetku a/nebo počet obyvatel využívajících opatření ke zvyšování odolnosti vůči změně klimatu

Sociální rozměr

Zdravotní péče

458

Základní hygienické podmínky ve třetích zemích

0 %

0 %

0 %

0 %

·Počet osob s přístupem ke kvalitnějšímu zdroji pitné vody a/nebo hygienickému zařízení;

Sociální rozměr

Zdravotní péče

459

Výroba čistých kuchyňských spotřebičů ve třetích zemích;

100 %

0 %

40 %

0 %

·Počet vyrobených zařízení;

·Počet domácností používajících čisté kuchyňské spotřebiče;

Sociální rozměr

Zdravotní péče

460

Reprodukční zdraví ve třetích zemích*

0 %

0 %

0 %

0 %

·Počet žen, které využívají bezplatné nebo dotované služby v oblasti sexuálního a reprodukčního zdraví, včetně antikoncepce;

·Počet žen v reprodukčním věku, dospívajících dívek a dětí mladších 5 let, kterým byly poskytnuty intervence související s výživou;

Sociální rozměr

Zdravotní péče

461

Zdravotní péče poskytovaná migrantům ve třetích zemích

0 %

0 %

0 %

0 %

·Počet migrantů využívajících zdravotní péči ve třetích zemích – podle pohlaví;

·Počet migrantů, kteří uvádějí, že jsou v dobrém zdravotním stavu;

·Procento migrantů, s diagnózou chronického onemocnění sledovaných zdravotnickými zařízeními;

Sociální rozměr

Zdravotní péče

462

Zdravotnická infrastruktura – Vývoj a výstavba nových budov s nulovými nebo téměř nulovými emisemi

100 %

40 %

0 %

40 %

·Výstavba v m² a kapacita nových zdravotnických zařízení;

·Nevyprodukované emise skleníkových plynů ročně v tCO2e;

·Úspory energie v MWh;

·Průměrná primární energie v kWh/m2 (předtím a poté);

·Počet uživatelů ročně – podle pohlaví;

·Snížení emisí znečišťujících látek (PM2,5 a NOx) v tunách;

Sociální rozměr

Zdravotní péče

463

Zdravotnická infrastruktura – Vývoj a výstavba ostatních typů budov

0 %

0 %

0 %

40 %

·Výstavba v m² a kapacita nových zdravotnických zařízení;

·Nevyprodukované emise skleníkových plynů ročně v tCO2e;

·Úspory energie v MWh;

·Průměrná primární energie v kWh/m2 (předtím a poté);

·Počet uživatelů ročně – podle pohlaví;

·Snížení emisí znečišťujících látek (PM2,5 a NOx) v tunách;

Sociální rozměr

Reformy

464

Aktivní politiky na trhu práce

0 %

0 %

0 %

100 %

·Počet zákonů, které byly přijaty nebo vstoupily v platnost;

·Počet dokončených příprav nebo hodnocení politik;

·Počet dokončených konzultací se zúčastněnými stranami;

·Počet platných prováděcích nařízení nebo pokynů;

·Počet dokončených přijetí strategií nebo rámců;

·Počet vyvinutých veřejných služeb nebo procesů;

·Počet akcí v rámci nástroje TAIEX uspořádaných na podporu veřejné správy zemí mimo EU;

·Počet twinningových projektů uspořádaných na podporu veřejné správy zemí mimo EU;

·Počet příslušných veřejných politik, které byly vypracovány/revidovány a/nebo se provádějí ve třetích zemích;

Sociální rozměr

Reformy

465

Fungování trhu práce

0 %

0 %

0 %

100 %

·

Sociální rozměr

Reformy

466

Genderová rovnost, zákaz diskriminace, rovné příležitosti a zastoupení*

0 %

0 %

0 %

100 %

·

Sociální rozměr

Reformy

467

Zdravotní péče

0 %

0 %

0 %

100 %

·

Sociální rozměr

Reformy

468

Bydlení

0 %

0 %

0 %

100 %

·

Sociální rozměr

Reformy

469

Dlouhodobá péče

0 %

0 %

0 %

100 %

·

Sociální rozměr

Reformy

470

Důchodové systémy a aktivní stárnutí

0 %

0 %

0 %

100 %

·

Sociální rozměr

Reformy

471

Chudoba, sociální začlenění a sociální ochrana

0 %

0 %

0 %

100 %

·

Sociální rozměr

Reformy

472

Mzdy a stanovování mezd

0 %

0 %

0 %

100 %

·

Sociální rozměr

Reformy

473

Politický a regulační rámec pro oblast sociální politiky

0 %

0 %

0 %

100 %

·

Sociální rozměr

Reformy

474

Politika a správní řízení v oblasti potravinového zabezpečení

0 %

0 %

0 %

100 %

·

Sociální rozměr

Reformy

475

Pojištění, zaměstnanecké důchody a osobní důchody

0 %

0 %

0 %

100 %

·

Sociální rozměr

Sociální začleňování

476

Sociální začlenění mladých lidí

0 %

0 %

0 %

100 %

·Počet účastníků – podle pohlaví, postavení na trhu práce, věku a úrovně vzdělání;

·Počet účastníků – podle postavení po účasti (získávají kvalifikaci, jsou zapojeni do hledání zaměstnání, vzdělávání nebo odborné přípravy, jsou zaměstnáni) a podle pohlaví;

Sociální rozměr

Sociální začleňování

477

Sociální integrace včetně přístupu ke kvalitním službám pro státní příslušníky třetích zemí

0 %

0 %

0 %

100 %

·Počet účastníků – podle pohlaví, postavení na trhu práce, věku, úrovně vzdělání a typu podpory (jazykový kurz, kurz občanské orientace, individuální profesní poradenství, jiné);

·Počet místních a regionálních orgánů, kterým byla poskytnuta podpora na provádění integračních opatření;

·Počet účastníků – podle postavení po účasti (získávají kvalifikaci, jsou zapojeni do hledání zaměstnání, vzdělávání nebo odborné přípravy, jsou zaměstnáni) a podle pohlaví;

·Počet účastníků odborné přípravy, kteří tři měsíce po skončení odborné přípravy uvedou, že využívají dovednosti a schopnosti získané během ní;

Sociální rozměr

Sociální začleňování

478

Opatření pro sociální začleňování a přístup ke kvalitním službám pro osoby se zdravotním postižením

0 %

0 %

0 %

100 %

·Počet účastníků – podle pohlaví, postavení na trhu práce, věku a úrovně vzdělání;

·Počet účastníků – podle postavení po účasti (získávají kvalifikaci, jsou zapojeni do hledání zaměstnání, vzdělávání nebo odborné přípravy, jsou zaměstnáni) a podle pohlaví;

Sociální rozměr

Sociální začleňování

479

Opatření k řešení dětské chudoby

0 %

0 %

0 %

100 %

·Počet podpořených dětí – podle pohlaví;

Sociální rozměr

Sociální začleňování

480

Opatření pro sociální začleňování včetně přístupu ke kvalitním službám pro marginalizované komunity, jako jsou Romové

0 %

0 %

0 %

100 %

·Počet účastníků – podle pohlaví, postavení na trhu práce, věku a úrovně vzdělání;

·Počet účastníků – podle postavení po účasti (získávají kvalifikaci, jsou zapojeni do hledání zaměstnání, vzdělávání nebo odborné přípravy, jsou zaměstnáni) a podle pohlaví;

Sociální rozměr

Sociální začleňování

481

Dlouhodobá péče včetně poskytování služeb rodinné a komunitní péče (kromě infrastruktury)*

0 %

0 %

0 %

100 %

·Počet zavedených nových nebo lepších služeb;

·Počet osob, které jich využily – podle pohlaví;

Sociální rozměr

Sociální začleňování

482

Opatření pro sociální integraci včetně přístupu ke službám pro osoby ohrožené chudobou nebo sociálním vyloučením

0 %

0 %

0 %

100 %

·Počet účastníků – podle pohlaví, postavení na trhu práce, věku a úrovně vzdělání;

·Počet účastníků – podle postavení po účasti (získávají kvalifikaci, jsou zapojeni do hledání zaměstnání, vzdělávání nebo odborné přípravy, jsou zaměstnáni) a podle pohlaví;

Sociální rozměr

Sociální začleňování

483

Opatření k řešení otázky bezdomovectví

0 %

0 %

0 %

100 %

·Počet účastníků – podle pohlaví;

Sociální rozměr

Sociální začleňování

484

Podpora sociální ekonomiky a sociálních podniků

0 %

0 %

0 %

100 %

·Počet podpořených podniků – mikro, malé a střední, velké;

·Počet účastníků – podle pohlaví, postavení na trhu práce, věku a úrovně vzdělání;

·Počet udržených nebo vytvořených pracovních míst v podpořených subjektech – podle pohlaví;

·Zvýšení zaměstnanosti v podporovaných sociálních podnicích;

Sociální rozměr

Sociální začleňování

485

Podpora neformálních a poloformálních finančních zprostředkovatelů ve třetích zemích;

0 %

0 %

0 %

0 %

·Počet podpořených finančních zprostředkovatelů;

Sociální rozměr

Sociální začleňování

486

Ostatní sociální infrastruktury (včetně předškolních center a center pro péči) – Vývoj a výstavba nových budov s nulovými nebo téměř nulovými emisemi*

100 %

40 %

40 %

40 %

·Výstavba v m² a zvýšená kapacita (počet míst) – podle typů: předškolní zařízení, pečovatelská zařízení, ostatní;

·Nevyprodukované emise skleníkových plynů ročně v tCO2e;

·Úspory energie v MWh;

·Průměrná primární energie v kWh/m2 (předtím a poté);

·Počet uživatelů nových zařízení ročně – podle typů: předškolní zařízení, pečovatelská zařízení, ostatní – podle pohlaví;

·Snížení emisí znečišťujících látek (PM2,5 a NOx) v tunách;

Sociální rozměr

Sociální začleňování

487

Ostatní sociální infrastruktury (včetně předškolních center a center pro péči) – Vývoj a výstavba jiných typů budov*

0 %

0 %

0 %

40 %

·Výstavba v m² a zvýšená kapacita (počet míst) – podle typů: předškolní zařízení, pečovatelská zařízení, ostatní;

·Nevyprodukované emise skleníkových plynů ročně v tCO2e;

·Úspory energie v MWh;

·Průměrná primární energie v kWh/m2 (předtím a poté);

·Počet uživatelů nových zařízení ročně – podle typů: předškolní zařízení, pečovatelská zařízení, ostatní – podle pohlaví;

·Snížení emisí znečišťujících látek (PM2,5 a NOx) v tunách;

Sociální rozměr

Sociální začleňování

488

Přímá podpora příjmu domácností, která řeší specifickou zranitelnost příjemců s ohledem na dopad systému obchodování s emisemi ETS2

40 %

0 %

0 %

100 %

·Počet podpořených domácností;

·Snížení počtu zranitelných domácností a zranitelných uživatelů dopravy;

·Snížení počtu domácností trpících energetickou chudobou a dopravní chudobou;

Doprava

Letecká doprava

489

Pozemní odbavování v letecké dopravě s nulovými emisemi

40 %

0 %

40 %

0 %

·Počet vozidel s nulovými přímými (výfukovými) emisemi CO2;

·Nevyprodukované emise skleníkových plynů ročně v tCO2e;

Doprava

Letecká doprava

490

Pozemní odbavování v letecké dopravě – jiné operace

0 %

40 %

0 %

0 %

·Počet vozidel;

Doprava

Letecká doprava

491

Kapacita letištních terminálů

0 %

40 %

0 %

0 %

·Další kapacita letištních terminálů (počet cestujících);

·Další kapacita letištních terminálů (náklad v tunách);

Doprava

Letecká doprava

492

Kapacita letištních terminálů – nízké a nulové emise

100 %

40 %

40 %

0 %

·Další kapacita letištních terminálů (počet cestujících);

·Další kapacita letištních terminálů (náklad v tunách);

·Nevyprodukované emise skleníkových plynů ročně v tCO2e;

·Úspory energie v MWh;

·Průměrná primární energie v kWh/m2 (předtím a poté);

Doprava

Letecká doprava

493

Ostatní letištní infrastruktura (např. vzletové a přistávací dráhy, zařízení CNS)

0 %

40 %

0 %

0 %

·Další kapacita letiště pro odbavení letů (počet cestujících);

·Počet další kapacity pohybů letadel;

·Počet letů využívajících modernizované kapacity CNS;

Doprava

Letecká doprava

494

Ostatní letištní infrastruktura, která primárně přispívá k přizpůsobování se změně klimatu (např. přímořské hráze, ochranné hráze a zábrany proti bouřlivému přílivu)

0 %

100 %

0 %

0 %

·Počet a plocha (m2) vybudovaných staveb pro přizpůsobení se změně klimatu;

·Část letiště vybavená adaptačními prvky;

·Celková plocha (m2) chráněné letištní infrastruktury;

Doprava

Letecká doprava

495

Řízení letového provozu a uspořádání vzdušného prostoru U-space

0 %

0 %

0 %

0 %

·Počet letů se zdokonalenými dráhami letu;

·Počet modernizovaných a aktivovaných služeb řízení letového provozu;

·Počet vymezených vzdušných prostorů U-space;

·Nevyprodukované emise skleníkových plynů ročně v tCO2e;

·Zvýšení podílu nejefektivnějších drah letu;

·Snížení průměrného zpoždění letů v minutách;

Doprava

Letecká doprava

496

Sledování výkonnosti v oblasti bezpečnosti letectví

0 %

0 %

0 %

0 %

·Sledování výkonnosti v oblasti bezpečnosti, výroční bezpečnostní zprávy agentury EASA včetně statistik týkajících se normalizace;

·Zvýšení výkonnosti v oblasti bezpečnosti;

Doprava

Letecká doprava

497

Zlepšení a modernizace stávajících letadel pro účely bezpečnosti nebo řízení letového provozu

40 %

0 %

40 %

0 %

·Počet a typ modernizovaných vozidel (osobní/nákladní/ostatní);

·Počet letadel se zdokonalenými schopnostmi v oblasti bezpečnosti nebo letového provozu;

·Počet cestujících/nákladů přepravených modernizovanými letadly;

Doprava

Letecká doprava

498

Zlepšení a modernizace stávajících letadel pro zajištění udržitelnosti

40 %

0 %

0 %

0 %

·Počet a typ modernizovaných vozidel (osobní/nákladní/ostatní);

·Počet letadel používajících pomalu spalovaná paliva;

·Počet letadel se zdokonalenými schopnostmi v oblasti udržitelnosti;

·Nevyprodukované emise skleníkových plynů ročně v tCO2e;

·Snížení emisí znečišťujících látek v tunách (PM2,5 a NOx);

·Počet cestujících/nákladů přepravených vozidly používajícími pomalu spalované/energeticky účinné palivo;

·Počet cestujících/nákladů přepravených modernizovanými letadly;

Doprava

Letecká doprava

499

Infrastruktura umožňující dopravu s nízkými nebo nulovými emisemi pro provoz letiště/vertiportu

40 %

40 %

40 %

0 %

·Počet, typ paliva a výkon čerpacích stanic (– v rámci sítě TEN-T / mimo rámec sítě TEN-T);

·Nevyprodukované emise skleníkových plynů ročně v tCO2e;

·Snížení emisí znečišťujících látek v tunách (PM2,5 a NOx);

·Počet cestujících/nákladů přepravených letadly s nízkými nebo nulovými emisemi;

Doprava

Letecká doprava

500

Výroba, nákup nebo pronájem jiných letadel

0 %

0 %

0 %

0 %

·Počet a typ nových vozidel (osobní/nákladní/ostatní);

·Počet sedadel nebo objem nákladu vstupující na trh;

Doprava

Letecká doprava

501

Výroba, nákup nebo pronájem letadel nejnovější generace („nejlepších ve své třídě“) za účelem nahrazení méně energeticky účinných letadel

40 %

0 %

40 %

0 %

·Počet a typ nových vozidel (osobní/nákladní/ostatní);

·Počet sedadel nebo objem nákladu vstupující na trh;

·Nevyprodukované emise skleníkových plynů ročně v tCO2e;

Doprava

Letecká doprava

502

Výroba, nákup nebo pronájem letadel s nulovými emisemi a hybridních letadel

100 %

0 %

40 %

0 %

·Počet a typ nových vozidel (osobní/nákladní/ostatní);

·Počet sedadel nebo objem nákladu vstupující na trh;

·Nevyprodukované emise skleníkových plynů ročně v tCO2e;

Doprava

Letecká doprava

503

Výroba, nákup nebo pronájem letadel pro záchranné účely (např. pátrací a záchranné služby, zdravotnické služby, letecké hašení požáru)

0 %

100 %

0 %

0 %

·Počet a typ nových letadel (typ primárního využití);

·Další kapacity, které jsou k dispozici pro nasazení na úrovni EU;

·Další obyvatelstvo, které využívá ochranných opatření a/nebo pokrytá oblast;

·Škody nebo oběti, jimž bylo v důsledku intervence zabráněno;

Doprava

Cyklistika

504

Cyklistická infrastruktura

100 %

40 %

0 %

0 %

·Délka nových nebo modernizovaných cyklistických pruhů (v km, v rámci sítě TEN-T / mimo rámec sítě TEN-T);

·Dodatečná kapacita nových nebo modernizovaných parkovacích míst pro jízdní kola (– v rámci sítě TEN-T / mimo rámec sítě TEN-T);

·Nevyprodukované emise skleníkových plynů ročně v tCO2e;

·Počet uživatelů specializované cyklistické infrastruktury za rok

·Snížení emisí znečišťujících látek v tunách (PM2,5 a NOx);

·Snížení počtu smrtelných a vážných zranění zranitelných účastníků silničního provozu;

Doprava

Cyklistika

505

Nákup nebo provoz osobních mobilních zařízení, cyklistická logistika (jízdní kola/elektrokola)

100 %

0 %

0 %

0 %

·Počet jízdních kol;

·Nevyprodukované emise skleníkových plynů ročně v tCO2e;

Doprava

Digitalizace dopravy

506

Digitalizace dopravy

40 %

40 %

40 %

0 %

·Počet dokončených projektů podle typu dopravy (letecká, vnitrozemská vodní, námořní, železniční, silniční, městská, multimodální, ostatní);

·Počet měst, která mají nové nebo modernizované digitalizované městské dopravní systémy

·Délka silnic, železnic a/nebo ploch vzdušného prostoru s novými nebo modernizovanými systémy řízení dopravy (v km, v rámci sítě TEN-T / mimo rámec sítě TEN-T);

·Nevyprodukované emise skleníkových plynů ročně v tCO2e;

·Počet uživatelů nové nebo modernizované veřejné dopravy;

·Roční počet elektronicky provedených kontrol informací o nákladní dopravě;

Doprava

Vnitrozemská vodní doprava

507

Vnitrozemská vodní nákladní a osobní doprava – nová plavidla s nulovými nebo nízkými emisemi, jednoúčelová plavidla včetně plavidel pro přístavní a servisní činnosti (např. příbřežní činnosti, bagrování pod vodou)

100 %

0 %

0 %

0 %

·Počet plavidel podle typu;

·Nevyprodukované emise skleníkových plynů ročně v tCO2e;

·Využití infrastruktury – roční počet cestujících nebo tonáž nákladu;

Doprava

Vnitrozemská vodní doprava

508

Vnitrozemská vodní nákladní a osobní doprava – modernizace plavidel s nulovými nebo nízkými emisemi, jednoúčelových plavidel včetně plavidel pro přístavní a servisní činnosti (např. příbřežní činnosti, bagrování pod vodou) na plavidla s nulovými nebo nízkými emisemi

100 %

0 %

0 %

0 %

·Počet plavidel podle typu;

·Nevyprodukované emise skleníkových plynů ročně v tCO2e;

·Využití infrastruktury – roční počet cestujících nebo tonáž nákladu;

·Snížení emisí znečišťujících látek v tunách (PM2,5 a NOx);

Doprava

Vnitrozemská vodní doprava

509

Nová a modernizovaná plavidla přizpůsobená nízkému stavu vody na vnitrozemských vodních cestách

0 %

100 %

0 %

0 %

·Počet plavidel podle typu;

·Roční počet cestujících využívajících infrastrukturu;

Doprava

Vnitrozemská vodní doprava

510

Infrastruktura umožňující dopravu s nízkými nebo nulovými emisemi pro vnitrozemské vodní cesty

100 %

40 %

0 %

0 %

·Počet, typ paliva a výkon čerpacích stanic (– v rámci sítě TEN-T / mimo rámec sítě TEN-T);

·Výkon (kgH2/den nebo MWh/den) a typ paliva čerpacích stanic (– v rámci sítě TEN-T / mimo rámec sítě TEN-T);

·Počet a výkon (MWh) elektráren na pevnině (OPS) (– v rámci sítě TEN-T / mimo rámec sítě TEN-T);

·Nevyprodukované emise skleníkových plynů ročně v tCO2e;

Doprava

Vnitrozemská vodní doprava

511

Vnitrozemské přístavy

40 %

40 %

0 %

0 %

·Počet přístavů (– v rámci sítě TEN-T / mimo rámec sítě TEN-T) ;

·Nevyprodukované emise skleníkových plynů ročně v tCO2e;

·Využití infrastruktury – roční počet cestujících nebo tonáž nákladu;

Doprava

Vnitrozemská vodní doprava

512

Vnitrozemské vodní cesty

40 %

40 %

0 %

0 %

·km (– v rámci sítě TEN-T / mimo rámec sítě TEN-T);

·Počet dokončených projektů na zlepšení splavnosti (např. zdymadla, mosty, přístaviště);

·Nevyprodukované emise skleníkových plynů ročně v tCO2e;

·Využití infrastruktury – roční počet cestujících nebo tonáž nákladu;

Doprava

Multimodální doprava

513

Systémy ITS a IKT

40 %

0 %

0 %

0 %

·Počet dokončených projektů podle typu dopravy (letecká, vnitrozemská vodní, námořní, železniční, silniční, městská, multimodální, ostatní);

·Počet měst, která mají nové nebo modernizované digitalizované městské dopravní systémy

·Délka silnic s novými nebo modernizovanými systémy řízení dopravy (– v rámci sítě TEN-T / mimo rámec sítě TEN-T);

·Nevyprodukované emise skleníkových plynů ročně v tCO2e;

·Počet uživatelů nové nebo modernizované veřejné dopravy za rok

·Obyvatelstvo, které využívá nový nebo modernizovaný digitalizovaný systém městské dopravy;

Doprava

Multimodální doprava

514

Multimodální doprava

40 %

0 %

40 %

0 %

·Počet nových nebo modernizovaných intermodálních/multimodálních spojení včetně uzlů a terminálů;

·Počet dokončených intermodálních/multimodálních projektů;

·Využití infrastruktury – roční počet cestujících nebo tonáž nákladu;

·Roční počet cestujících nebo tonáž nákladu využívající nové intermodální/multimodální služby;

·Nevyprodukované emise skleníkových plynů ročně v tCO2e;

Doprava

Železniční doprava

515

Evropský systém řízení železničního provozu (ERTMS) - palubní část

100 %

0 %

40 %

0 %

·Počet vozidel

·Využití infrastruktury – roční počet cestujících nebo tonáž nákladu;

·Časové úspory díky lepší železniční infrastruktuře (v hodinách)

Doprava

Železniční doprava

516

Evropský systém řízení železničního provozu (ERTMS) - traťová část

100 %

0 %

40 %

0 %

·km (ekvivalent dvojkolejné trati) (– v rámci sítě TEN-T / mimo rámec sítě TEN-T) ;

·

Doprava

Železniční doprava

517

Telematické aplikace podporující kapacitu železnic, přípravu vlaků, řízení dopravy a krizové řízení

100 %

40 %

40 %

0 %

·Počet provozovatelů infrastruktury, kteří splňují technické specifikace EU;

·Počet provozovatelů stanic, kteří splňují technické specifikace EU;

·Počet provozovatelů terminálů, kteří splňují technické specifikace EU;

·Podíl železniční dopravy (měřeno ve vlakových kilometrech) obsluhované vyhovujícími telematickými aplikacemi;

·Vývoj osobní a nákladní železniční dopravy (měřeno ve vlakových kilometrech);

·Vývoj zpoždění (podíl vlaků, které překročí hranici zpoždění 5 min (osobní) a 30 min (nákladní));

Doprava

Železniční doprava

518

Mobilní majetek železnic (jiný)

40 %

0 %

40 %

0 %

·Počet lokomotiv/vlaků;

·Využití infrastruktury – roční počet cestujících nebo tonáž nákladu;

·Časové úspory díky lepší železniční infrastruktuře (v hodinách)

Doprava

Železniční doprava

519

Výroba mobilního majetku železnic (s nulovými emisemi)

100 %

0 %

40 %

0 %

·Počet lokomotiv/vlaků;

·Nevyprodukované emise skleníkových plynů ročně v tCO2e;

·Využití infrastruktury – roční počet cestujících nebo tonáž nákladu;

·Časové úspory díky lepší železniční infrastruktuře (v hodinách)

·Snížení emisí znečišťujících látek v tunách (PM2,5 a NOx);

Doprava

Železniční doprava

520

Pořízení mobilního majetku železnic (s nulovými emisemi) (nákup a leasing)

100 %

0 %

40 %

0 %

·Počet lokomotiv/vlaků;

·

Doprava

Železniční doprava

521

Nově postavené nebo renovované železnice

100 %

40 %

40 %

0 %

·km nových nebo modernizovaných elektrifikovaných železnic (– v rámci sítě TEN-T / mimo rámec sítě TEN-T);

·km nových nebo modernizovaných železnic bez elektrifikace (– v rámci sítě TEN-T / mimo rámec sítě TEN-T);

·

Doprava

Železniční doprava

522

Modernizace mobilního majetku v souvislosti se systémovým zaváděním nových technologií (např. tiché brzdy, digitální automatické spřáhlo)

40 %

40 %

40 %

0 %

·Počet modernizovaných vozidel;

·Využití železniční infrastruktury – roční tonáž nákladu;

·Úspora času díky použití digitálního automatického spřáhla (v hodinách);

·Nevyprodukované emise skleníkových plynů ročně v tCO2e

Doprava

Železniční doprava

523

Kapacita železniční stanice nebo terminálu

100 %

40 %

40 %

0 %

·Dodatečná kapacita nádraží/terminálů (cestující) (– v rámci sítě TEN-T / mimo rámec sítě TEN-T);

·Dodatečná kapacita nádraží (nákladní) (– v rámci sítě TEN-T / mimo rámec sítě TEN-T);

·Počet vybudovaných železničních terminálů;

·Roční počet cestujících využívajících infrastrukturu;

·Časové úspory díky lepší železniční infrastruktuře (v hodinách)

·Snížení emisí znečišťujících látek v tunách (PM2,5 a NOx);

Doprava

Reformy

524

Politický a regulační rámec: Doprava

40 %

40 %

40 %

0 %

·Počet zákonů, které byly přijaty nebo vstoupily v platnost;

·Počet dokončených příprav nebo hodnocení politik;

·Počet dokončených konzultací se zúčastněnými stranami;

·Počet platných prováděcích nařízení nebo pokynů;

·Počet dokončených přijetí strategií nebo rámců;

·Počet vyvinutých veřejných služeb nebo procesů;

·Počet akcí v rámci nástroje TAIEX uspořádaných na podporu veřejné správy zemí mimo EU;

·Počet twinningových projektů uspořádaných na podporu veřejné správy zemí mimo EU;

·Počet příslušných veřejných politik, které byly vypracovány/revidovány a/nebo se provádějí ve třetích zemích;

Doprava

Silniční doprava

525

Infrastruktura umožňující silniční dopravu a veřejnou dopravu s nulovými nebo nízkými emisemi (kromě čerpacích stanic)

100 %

40 %

40 %

0 %

·Počet infrastruktur podle typu;

·Nevyprodukované emise skleníkových plynů ročně v tCO2e;

·Počet uživatelů nově vybudovaných, rekonstruovaných, zdokonalených nebo modernizovaných silnic za rok

·Časové úspory díky lepší silniční infrastruktuře (v hodinách)

Doprava

Silniční doprava

526

Dobíjecí a čerpací infrastruktura umožňující dopravu s nulovými nebo nízkými emisemi pro autobusy/nákladní automobily/autokary/osobní automobily/dodávky

100 %

40 %

40 %

0 %

·Počet čerpacích a dobíjecích stanic (– v rámci sítě TEN-T / mimo rámec sítě TEN-T) podle typu paliva;

·Výkon (kgH2/den nebo MWh/den) čerpacích/dobíjecích stanic (– v rámci sítě TEN-T / mimo rámec sítě TEN-T) podle typu paliva

·Nevyprodukované emise skleníkových plynů ročně v tCO2e;

·Objem pohonných hmot distribuovaných prostřednictvím čerpacích/dobíjecích stanic;

Doprava

Silniční doprava

527

Městská a příměstská doprava s nízkými nebo nulovými emisemi, osobní silniční doprava (těžká vozidla / lehká vozidla LDV a motocykly)

100 %

0 %

40 %

0 %

·Počet vozidel podle typu paliva;

·Nevyprodukované emise skleníkových plynů ročně v tCO2e;

·Počet uživatelů nové nebo modernizované veřejné dopravy za rok

·Snížení emisí znečišťujících látek v tunách (PM2,5 a NOx) ;

Doprava

Silniční doprava

528

Osobní silniční motorová vozidla s nízkými emisemi

40 %

0 %

40 %

0 %

·Počet vozidel podle typu paliva;

·Počet vozidel podle typu vozidla (osobní automobil, dodávka, autobus, nákladní automobil, autokar);

·Nevyprodukované emise skleníkových plynů ročně v tCO2e;

·Snížení emisí znečišťujících látek v tunách (PM2,5 a NOx);

Doprava

Silniční doprava

529

Nově vybudované nebo modernizované silnice

0 %

40 %

40 %

0 %

·Počet km (– v rámci sítě TEN-T / mimo rámec sítě TEN-T);

·Nevyprodukované emise skleníkových plynů ročně v tCO2e;

·Snížení počtu smrtelných a vážných zranění na silnicích;

Doprava

Silniční doprava

530

Nákup silničních vozidel s nulovými nebo nízkými emisemi pro účely dopravy

0 %

0 %

40 %

0 %

·Počet vozidel podle typu;

Doprava

Silniční doprava

531

Rekonstruované nebo modernizované dálnice a silnice

0 %

40 %

0 %

0 %

·Počet km (– v rámci sítě TEN-T / mimo rámec sítě TEN-T) ;

·Počet uživatelů nově vybudovaných, rekonstruovaných, zdokonalených nebo modernizovaných silnic za rok

·Časové úspory díky lepší silniční infrastruktuře

·Snížení počtu smrtelných a vážných zranění na silnicích;

Doprava

Silniční doprava

532

Bezpečná a chráněná parkovací infrastruktura

0 %

40 %

0 %

0 %

·Počet nových nebo modernizovaných parkovišť / parkovacích míst (– v rámci sítě TEN-T / mimo rámec sítě TEN-T) ;

Doprava

Silniční doprava

533

Osobní silniční motorová vozidla s nulovými emisemi

100 %

0 %

100 %

0 %

·Počet vozidel podle typu paliva;

·Počet vozidel podle typu vozidla (osobní automobil, dodávka, autobus, nákladní automobil, autokar);

·Nevyprodukované emise skleníkových plynů ročně v tCO2e;

·Snížení emisí znečišťujících látek v tunách (PM2,5 a NOx)

Doprava

Silniční doprava

534

Modernizace silničních vozidel za účelem zvýšení bezpečnosti silničního provozu nebo snížení emisí látek znečišťujících ovzduší

40 %

0 %

100 %

0 %

·

·Snížení emisí znečišťujících látek v tunách (PM2,5 a NOx);

·Snížení počtu smrtelných a vážných zranění na silnicích

Doprava

Námořní doprava

535

Infrastruktura a zařízení umožňující dopravu s nízkými nebo nulovými emisemi pro uživatele námořní dopravy

100 %

40 %

100 %

0 %

·Počet, typ paliva a výkon čerpacích stanic (– v rámci sítě TEN-T / mimo rámec sítě TEN-T);

·Výkon (kgH2/den) a typ paliva čerpacích stanic (– v rámci sítě TEN-T / mimo rámec sítě TEN-T);

·Počet a výkon (MWh) elektráren na pevnině (OPS) (– v rámci sítě TEN-T / mimo rámec sítě TEN-T);

·Nevyprodukované emise skleníkových plynů ročně v tCO2e;

Doprava

Námořní doprava

536

Námořní nákladní a/nebo osobní doprava – nová plavidla s nízkými nebo nulovými emisemi včetně plavidel pro přístavní a servisní činnosti (např. příbřežní činnosti, bagrování pod vodou, ledoborce), jakož i související vybavení

100 %

40 %

100 %

0 %

·Počet plavidel podle typu;

·Nevyprodukované emise skleníkových plynů ročně v tCO2e;

·Snížení emisí znečišťujících látek v tunách (PM2,5 a NOx);

Doprava

Námořní doprava

537

Námořní nákladní a/nebo osobní doprava – modernizace plavidel s nulovými nebo nízkými emisemi včetně plavidel pro přístavní a servisní činnosti (např. příbřežní činnosti, bagrování pod vodou, ledoborce), jakož i souvisejícího vybavení

100 %

40 %

100 %

0 %

·Počet plavidel podle typu;

·Nevyprodukované emise skleníkových plynů ročně v tCO2e;

·Snížení emisí znečišťujících látek v tunách (PM2,5 a NOx);

Doprava

Námořní doprava

538

Plavidla pro mimořádné situace (např. pátrací a záchranná plavidla, zdravotnická plavidla, plavidla pobřežní stráže)

0 %

0 %

0 %

0 %

·Počet a typ nových typů plavidel;

·Počet podpořených projektů;

·Další obyvatelstvo, které využívá ochranných opatření (např. pokrytá oblast);

·Snížení škod nebo obětí v důsledku intervence;

Doprava

Námořní doprava

539

Námořní přístavy

40 %

40 %

0 %

0 %

·Počet přístavů (– v rámci sítě TEN-T / mimo rámec sítě TEN-T);

·Nevyprodukované emise skleníkových plynů ročně v tCO2e;

Doprava

Námořní doprava

540

Infrastruktura a zařízení pro provoz s nulovými emisemi ve vnitrozemských a námořních přístavech

40 %

40 %

40 %

0 %

·Počet přístavů (– v rámci sítě TEN-T / mimo rámec sítě TEN-T);

·Počet a výkon čerpacích stanic (– v rámci sítě TEN-T / mimo rámec sítě TEN-T) podle typu paliva;

·Výkon (kgH2/den) čerpacích stanic (– v rámci sítě TEN-T / mimo rámec sítě TEN-T);

·Počet a výkon (MWh) elektráren na pevnině (OPS) (– v rámci sítě TEN-T / mimo rámec sítě TEN-T);

·Nevyprodukované emise skleníkových plynů ročně v tCO2e;

·Počet instalovaných kapacit infrastruktury s nulovými emisemi (počet, MW);

·Snížení emisí znečišťujících látek v tunách (PM2,5 a NOx);

Doprava

Městská doprava

541

Kolejová vozidla čisté městské dopravy

100 %

0 %

100 %

0 %

·Počet tramvají;

·Počet autobusů;

·Kapacita kolejových vozidel pro hromadnou veřejnou dopravu šetrných k životnímu prostředí (počet cestujících);

·Nevyprodukované emise skleníkových plynů ročně v tCO2e;

·Počet uživatelů nové nebo modernizované veřejné dopravy za rok

·Snížení emisí znečišťujících látek v tunách (PM2,5 a NOx);

Doprava

Městská doprava

542

Nově vybudovaná nebo modernizovaná infrastruktura městské dopravy s nulovými nebo nízkými emisemi (metro/tramvaj/lehká železnice/letecká doprava)

100 %

40 %

40 %

0 %

·Počet km (– v rámci sítě TEN-T / mimo rámec sítě TEN-T);

·Počet vlaků metra/tramvají/lehké železnice (– v rámci sítě TEN-T / mimo rámec sítě TEN-T);

·Počet stanic/zastávek/vertiportů (– v rámci sítě TEN-T / mimo rámec sítě TEN-T);

·Nevyprodukované emise skleníkových plynů ročně v tCO2e;

·Počet uživatelů nové nebo modernizované veřejné dopravy za rok

·Snížení emisí znečišťujících látek v tunách (PM2,5 a NOx);

Doprava

Městská doprava

543

Urbanistické plánování pro dopravu

40 %

40 %

40 %

0 %

·Počet podpořených strategií integrovaného územního rozvoje;

·Počet integrovaných projektů projekty územního rozvoje;

·Počet obyvatel, na něž se vztahují projekty v rámci strategií integrovaného územního rozvoje;

*    Oblast intervence, jejímž hlavním cílem je genderová rovnost („bodové hodnocení genderové rovnosti 2“)

**    V případě potřeby lze přiřadit konkrétnější oblast intervence, pokud budou v průběhu provádění dané činnosti zpřístupněny další informace

Top

V Bruselu dne 16.7.2025

COM(2025) 545 final

PŘÍLOHY

návrhu

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,

kterým se stanoví rámec pro sledování rozpočtových výdajů a výkonnost rozpočtu a další horizontální pravidla programů a činností Unie

{SEC(2025) 590 final} - {SWD(2025) 590 final} - {SWD(2025) 591 final}


PŘÍLOHA II
Seznam kódů pro dimenzi území

Část 1: KÓDY PRO DIMENZI TYPU ÚZEMÍ (I)

01

Městské oblasti

02

Venkovské oblasti

03

Oblasti postižené průmyslovou transformací

04

Ostrovy a pobřežní oblasti

05

Ostatní typy cílových území

06

Řídce osídlené oblasti

07

Žádné územní zaměření

Část 2: KÓDY PRO DIMENZI TYPU ÚZEMÍ (II)

01

Nejvzdálenější regiony

02

Malé ostrovy v Egejském moři

03

Východní příhraniční regiony

04

Severní řídce osídlené oblasti

Část 3: KÓDY PRO DIMENZI ÚZEMNÍ INICIATIVY A MÍSTNÍ SPOLUPRÁCE

01

Integrovaný územní a městský rozvoj

02

Komunitně vedený místní rozvoj / LEADER

03

Jiné územní nástroje

Část 4: POLOHA (NUTS2)

XX

Kód regionu nebo oblasti, kde je operace umístěna nebo kde se provádí, podle společné klasifikace územních statistických jednotek (NUTS) uvedené v příloze I nařízení (ES) č. 1059/2003. 

PŘÍLOHA III
Specifické cíle v oblasti výdajů týkajících se klimatu a životního prostředí

Očekává se, že následující programy a nástroje přispějí na cíle v oblasti klimatu a životního prostředí alespoň následujícími procenty svého celkového finančního krytí:

1)Plány národního a regionálního partnerství: 43 %

2)Evropský fond pro konkurenceschopnost: 43 %

3)Rámcový program pro výzkum a inovace: 40 %

4)Nástroj pro propojení Evropy: 70 %

5)Nástroj Globální Evropa: 30 %



PŘÍLOHA IV
Seznam programů a činností začleňujících genderové hledisko

1)Plány národního a regionálního partnerství

2)Evropský fond pro konkurenceschopnost

3)Rámcový program pro výzkum a inovace

4)Nástroj Globální Evropa

5)Erasmus – Evropský sbor solidarity

6)Kreativní Evropa – Občané, rovnost, práva a hodnoty

7)Mechanismus civilní ochrany Unie

8)Program Spravedlnost

9)Program pomoci pro společenství kyperských Turků

10)Zámořské země a území (včetně Grónska)

PŘÍLOHA V
Informování, komunikace a zviditelnění

1)Použití a technické vlastnosti znaku Unie (dále jen „znak“) a prohlášení o financování:

a)Znak a prohlášení o financování jsou výrazně zobrazeny při všech činnostech v oblasti informování, komunikace a zviditelnění souvisejících s prováděním akcí podporovaných Unií. Patří sem zejména vztahy se sdělovacími prostředky, konference, semináře a informační materiály, jako jsou brožury, letáky, plakáty, bannery, prezentace a zboží, jakož i digitální produkty, internetové stránky (včetně mobilních zobrazení) a tradiční nebo sociální mediální platformy. Infrastruktura, vozidla, dodávky a vybavení používané nebo dodávané v rámci akcí (spolu)financovaných EU musí být jasně identifikovány.

b)Prohlášení o financování „Podpořeno Evropskou unií“ se vždy musí uvést celé a musí být umístěno vedle znaku. Přeloží se do místních jazyků. Na žádost Komise může být prohlášení o financování nahrazeno slovy „Evropská unie“. Toto zjednodušené prohlášení se vypíše v plném znění a přeloží se do místních jazyků.

c)U partnerů provádějících vnější činnost se prohlášení o financování nahradí prohlášením „V partnerství s Evropskou unií“, které se vypíše v plném znění a umístí vedle znaku. Přeloží se do místních jazyků.

d)Typ písma, který se použije spolu se znakem, je jednoduchý a snadno čitelný. Doporučeným typem písma je Arial.

e)Nepřipouští se použití podtržení a zvláštních efektů.

f)Text je ve vztahu ke znaku umístěn tak, aby se vzájemně nijak nepřekrývaly.

g)Písmo je provedeno v modré barvě evropské vlajky (Reflex Blue 1 ), bílé nebo černé v závislosti na pozadí.

h)Použitá velikost písma musí být úměrná velikosti znaku.

i)Mezi znakem a pozadím musí být dostatečný kontrast. Musí-li být použito vícebarevné pozadí, je třeba okolo vlajky užít bílé ohraničení o šířce rovnající se 1/25 výšky obdélníku.

j)Z důvodu celistvosti a viditelnosti musí být znak spolu s prohlášením o financování vždy obklopen volným prostorem nebo „ochrannou zónou“, do které nesmí zasahovat žádný jiný prvek (text, obrázek, kresba, vyobrazení atd.).

k)Grafické prvky znaku musí být v souladu s grafickým průvodcem evropským znakem v příloze A1 Pravidel pro jednotnou úpravu dokumentů 2 .

l)Příklady znaku včetně prohlášení o financování:

m)Příklady zjednodušeného prohlášení Evropské unie:

n)Příklady prohlášení o partnerství pro vnější činnost financovanou Unií:

2)Zásady používání znaku třetími stranami jsou stanoveny ve správní dohodě s Radou Evropy o užívání evropského znaku třetími stranami 3 .

3)Komise na požádání zpřístupní materiály týkající se komunikace a zviditelnění orgánům, institucím nebo jiným subjektům Unie a zajistí, aby byla Unii udělena bezúplatná, nevýhradní a neodvolatelná licence k použití takových materiálů a jakýchkoli dříve založených práv k nim, která budou zahrnovat alespoň takováto práva:

a)interní použití, tj. právo reprodukovat, kopírovat a zpřístupňovat materiály týkající se komunikace a zviditelnění orgánům a agenturám Unie a orgánům členských států a jejich zaměstnancům;

b)reprodukce materiálů týkajících se komunikace a zviditelnění jakýmikoli prostředky a v jakékoli podobě, vcelku nebo částečně;

c)zveřejňování materiálů týkajících se komunikace a zviditelnění za použití jakýchkoli a všech prostředků komunikace;

d)distribuce materiálů týkajících se komunikace a zviditelnění (nebo jejich kopií) veřejnosti v jakékoli a ve všech formách;

e)uskladnění a archivace materiálů týkajících se komunikace a zviditelnění;

f)udělování sublicencí k právům na materiály týkající se komunikace a zviditelnění třetím stranám.

4)Komise může v souladu se zásadami zjednodušení a proporcionality poskytnout příjemcům komunikační šablony a další pokyny na podporu příjemců. Partneři provádějící vnější činnost financovanou EU v rámci strategie Global Gateway se řídí těmito zvláštními pokyny.

(1)    Odkaz na barvy Pantone, čtyřbarevný proces: C:100%, M:80%, Y:0%, K:0%, digitální barvy: R:0%, G:51%, B:153%, hexadecimální kód: #003399
(2)    K dispozici na adrese https://style-guide.europa.eu/o/opportal-service/isg?resource=pdf-web/ISG_cs_4web.pdf
(3)     Úř. věst. C 271, 8.9.2012, s. 5 .
Top