This document is an excerpt from the EUR-Lex website
Document 52025PC0080
Proposal for a DIRECTIVE OF THE EUROPEAN PARLIAMENT AND OF THE COUNCIL amending Directives (EU) 2022/2464 and (EU) 2024/1760 as regards the dates from which Member States are to apply certain corporate sustainability reporting and due diligence requirements
Návrh SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY, kterou se mění směrnice (EU) 2022/2464 a (EU) 2024/1760, pokud jde o data, od nichž mají členské státy uplatňovat některé požadavky na podávání zpráv podniků o udržitelnosti a náležitou péči podniků v oblasti udržitelnosti
Návrh SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY, kterou se mění směrnice (EU) 2022/2464 a (EU) 2024/1760, pokud jde o data, od nichž mají členské státy uplatňovat některé požadavky na podávání zpráv podniků o udržitelnosti a náležitou péči podniků v oblasti udržitelnosti
COM/2025/80 final
EVROPSKÁ KOMISE
V Bruselu dne 26.2.2025
COM(2025) 80 final
2025/0044(COD)
Návrh
SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,
kterou se mění směrnice (EU) 2022/2464 a (EU) 2024/1760, pokud jde o data, od nichž mají členské státy uplatňovat některé požadavky na podávání zpráv podniků o udržitelnosti a náležitou péči podniků v oblasti udržitelnosti
(Text s významem pro EHP)
{SWD(2025) 80 final}
DŮVODOVÁ ZPRÁVA
1.SOUVISLOSTI NÁVRHU
•Odůvodnění a cíle návrhu
Obecné souvislosti a cíle
Mario Draghi ve své zprávě nazvané „Budoucnost evropské konkurenceschopnosti“ zdůraznil, že je třeba, aby Evropa vytvořila regulační prostředí, které usnadní konkurenceschopnost a odolnost, a upozornil na zátěž a náklady spojené s dodržováním předpisů, které vznikají na základě směrnice o podávání zpráv podniků o udržitelnosti (CSRD) a směrnice o náležité péči podniků v oblasti udržitelnosti (CSDDD). 1 V Budapešťském prohlášení o Nové dohodě pro konkurenceschopnost Evropy hlavy států a předsedové vlád EU vyzvali k „zahájení revolučního procesu zjednodušování, který povede k jasnému, jednoduchému a inteligentnímu regulačnímu rámci pro podniky a prudce sníží administrativní a regulační zátěž a zátěž spojenou s podáváním zpráv, zejména pro malé a střední podniky“. 2 Vyzvali Komisi, aby v první polovině roku 2025 předložila konkrétní návrhy na snížení požadavků na podávání zpráv alespoň o 25 %.
Komise ve svém sdělení o Kompasu konkurenceschopnosti pro EU potvrdila, že navrhne první „zjednodušující balíček Omnibus“, který bude zahrnovat rozsáhlé zjednodušení v oblasti podávání zpráv o udržitelném financování, náležité péče v oblasti udržitelnosti a taxonomie. 3 Ve sdělení nazvaném „Evropa jednodušší a rychlejší: Sdělení o provádění a zjednodušování“ Komise stanovila program v oblasti provádění a zjednodušování, který přinese rychlá a viditelná zlepšení pro lidi a podniky, což si vyžádá více než jen postupné kroky, ale bude přitom nutné přijmout odvážná opatření k zefektivnění a zjednodušení unijních, vnitrostátních a regionálních pravidel. 4
Dne 5. ledna 2023 vstoupila v platnost směrnice o podávání zpráv podniků o udržitelnosti (CSRD). 5 Tato směrnice posílila a modernizovala požadavky na podávání zpráv podniků o udržitelnosti prostřednictvím změn směrnice o účetnictví, směrnice o průhlednosti, směrnice o auditu a nařízení o auditu. 6 Směrnice CSRD je důležitým prvkem Zelené dohody pro Evropu a akčního plánu pro udržitelné financování. 7 Jejím cílem je zajistit, aby investoři měli k dispozici informace, které potřebují k pochopení a řízení rizik, jimž jsou podniky, do nichž se investuje, vystaveny v souvislosti se změnou klimatu a dalšími otázkami udržitelnosti. Směrnice má rovněž zajistit, aby investoři a jiné zúčastněné strany disponovali potřebnými informacemi o dopadech podniků na lidi a životní prostředí. Přispívá tak k finanční stabilitě a environmentální integritě. To je nezbytná podmínka pro to, aby finanční zdroje proudily do podniků, které sledují cíle udržitelnosti, a zajišťuje to větší odpovědnost a transparentnost vůči všem zúčastněným stranám, pokud jde o výkonnost podniků v oblasti udržitelnosti.
Dne 13. června 2024 byla přijata směrnice o náležité péči podniků v oblasti udržitelnosti (CSDDD). Má přispět k širší ambici Evropské unie, pokud jde o přechod k udržitelnému a klimaticky neutrálnímu hospodářství podle Zelené dohody pro Evropu. Vyžaduje, aby podniky v rámci svého provozu, provozu svých dceřiných podniků a řetězců činností identifikovaly a řešily nepříznivé dopady na lidská práva a životní prostředí.
Směrnice CSRD a CSDDD jsou nyní prováděny v novém a složitém kontextu. Útočná válka Ruska proti Ukrajině zvýšila ceny energií pro podniky v EU. Roste obchodní napětí, neboť geopolitická situace se neustále mění. Odlišný přístup některých jiných významných jurisdikcí k regulaci podávání zpráv podniků o udržitelnosti a náležité péče podniků v oblasti udržitelnosti vyvolává otázky o dopadu těchto právních předpisů na konkurenční postavení podniků v EU. Schopnost Unie zachovat a chránit své hodnoty závisí mimo jiné na schopnosti jejího hospodářství přizpůsobit se nestabilnímu a někdy nepřátelskému geopolitickém kontextu a zachovat si v něm konkurenceschopnost.
Tento návrh proto odkládá datum použitelnosti směrnice CSDDD a některých ustanovení směrnice CSRD.
Konkrétní souvislosti a cíle tohoto návrhu týkající se směrnice CSRD
Směrnice CSRD se v současné době vztahuje na velké podniky, malé a střední podniky s cennými papíry kótovanými na regulovaných trzích EU, mateřské podniky velkých skupin a na emitenty, kteří patří do těchto kategorií podniků. Uplatňování požadavků na podávání zpráv zavedených směrnicí CSRD je zaváděno postupně podle různých kategorií podniků. V první vlně musí v roce 2025 podat zprávu za účetní rok 2024 velké subjekty veřejného zájmu s více než 500 zaměstnanci. 8 Ve druhé vlně musí v roce 2026 podat zprávu za účetní rok 2025 ostatní velké podniky. 9 Ve třetí vlně musí v roce 2027 podat zprávu za účetní rok 2026 malé a střední podniky s cennými papíry kótovanými na regulovaných trzích EU, ačkoli mají možnost využít výjimky a za účetní roky 2026 a 2027 zprávu nepodávat. 10 Ve čtvrté vlně musí v roce 2029 podat zprávu za účetní rok 2028 některé podniky ze zemí mimo EU, které vykonávají činnost na území Unie a překračují přitom určité prahové hodnoty. 11
Směrnice CSRD vyžaduje, aby podniky, které spadají do její oblasti působnosti, podávaly zprávy o udržitelnosti v souladu s povinnými evropskými standardy pro podávání zpráv o udržitelnosti (ESRS), a vyžaduje také, aby Komise tyto standardy přijala prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci. V červenci 2023 přijala Komise první soubor standardů ESRS, které nerozlišují mezi jednotlivými odvětvími, což znamená, že je mají uplatňovat všechny podniky spadající do oblasti působnosti směrnice bez ohledu na hospodářské odvětví, v němž podnik působí. 12 Směrnice CSRD rovněž vyžaduje, aby Komise přijala odvětvové standardy pro podávání zpráv, přičemž první soubor těchto standardů má být přijat do června 2026. Směrnice CSRD umožňuje kótovaným malým a středním podnikům, aby zprávy podávaly za použití samostatného a jednoduššího, pro ně přiměřeného souboru standardů namísto úplného souboru standardů ESRS.
Na žádost Komise předložila skupina EFRAG standard pro podávání zpráv o udržitelnosti určený pro dobrovolné použití malými a středními podniky, které nespadají do oblasti působnosti požadavků na podávání zpráv (standard VSME). 13 Cílem standardu VSME je poskytnout malým a středním podnikům jednoduchý, široce uznávaný nástroj, jehož prostřednictvím mohou poskytovat informace o udržitelnosti bankám, velkým podnikům a dalším zúčastněným stranám, které od nich mohou tyto informace požadovat.
Dalším důležitým aspektem směrnice CSRD jsou ustanovení o ověřování a podávání zpráv o hodnotovém řetězci. Podniky musí zveřejňovat informace o udržitelnosti spolu se stanoviskem statutárního auditora nebo – pokud to členské státy povolí – nezávislého poskytovatele ověřovacích služeb. V současné době se vyžaduje stanovisko s omezenou jistotou, přičemž směrnice CSRD stanoví, že v budoucnu by se tento požadavek mohl za určitých podmínek změnit na požadavek přiměřené jistoty. 14 Směrnice CSRD rovněž vyžaduje, aby Komise přijala standardy pro ověřování zpráv o udržitelnosti prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci.
Směrnice CSRD vyžaduje, aby podniky podávaly zprávy o hodnotovém řetězci v rozsahu nezbytném pro pochopení jejich dopadů, rizik a příležitostí souvisejících s udržitelností. Směrnice CSRD vymezuje tzv. strop hodnotového řetězce, podle něhož standardy ESRS nesmí obsahovat požadavky na podávání zpráv, které by od podniků vyžadovaly, aby od malých a středních podniků patřících do jejich hodnotového řetězce získávaly informace nad rámec informací, jež se mají zveřejňovat na základě přiměřeného standardu pro kótované malé a střední podniky.
Cílem tohoto návrhu je snížit zátěž spojenou s podáváním zpráv a omezit účinky přenosu zátěže na menší podniky. Zaprvé, samostatný legislativní návrh předložený Komisí souběžně s tímto návrhem by zjednodušil rámec a snížil zátěž těmito způsoby:
–Počet podniků, na něž se vztahuje povinnost podávat zprávy o udržitelnosti, by se snížil přibližně o 80 %, přičemž z oblasti působnosti by byly vyňaty velké podniky s nejvýše 1 000 zaměstnanci (tj. některé podniky z druhé vlny a některé podniky z první vlny) a kótované malé a střední podniky (tj. všechny podniky ze třetí vlny). Požadavky na podávání zpráv by se vztahovaly pouze na velké podniky, které mají v průměru více než 1 000 zaměstnanců (tj. podniky, které mají více než 1 000 zaměstnanců a buď obrat vyšší než 50 milionů EUR, nebo bilanční sumu vyšší než 25 milionů EUR). Tato revidovaná prahová hodnota by lépe sladila směrnici CSRD se směrnicí CSDDD. 15
–Pro podniky, na něž se nevztahuje povinnost podávat zprávy o udržitelnosti, Komise navrhuje přiměřený standard určený pro dobrovolné použití, který by vycházel ze standardu VSME vypracovaného skupinou EFRAG. Podle tohoto návrhu by Komise tento dobrovolný standard přijala prostřednictvím aktu v přenesené pravomoci. Dokud nebude tento akt přijat, hodlá Komise v zájmu řešení poptávky na trhu co nejdříve vydat doporučení týkající se dobrovolného podávání zpráv o udržitelnosti na základě standardu VSME vypracovaného skupinou EFRAG.
–Strop hodnotového řetězce by se rozšířil a posílil. Místo toho, aby byl pouze limitem pro to, co mohou standardy ESRS specifikovat, by se vztahoval přímo na podnik podávající zprávy. Chránil by všechny podniky s nejvýše 1 000 zaměstnanci, a nikoli pouze malé a střední podniky, jak je tomu v současné době. Příslušný limit by byl vymezen v dobrovolném standardu, který by Komise přijala prostřednictvím aktu v přenesené pravomoci na základě standardu VSME vypracovaného skupinou EFRAG. Výrazně se tím omezí účinek přenosu zátěže na menší podniky.
–Neexistovaly by žádné odvětvové standardy pro podávání zpráv, čímž by se zabránilo zvýšení počtu předepsaných datových bodů, které by podniky měly vykazovat.
–Byla by zrušena možnost přejít od požadavku omezené jistoty k požadavku přiměřené jistoty. Díky tomu by bylo jasné, že se podnikům spadajícím do oblasti působnosti směrnice v budoucnu nezvýší náklady na ověření.
–Namísto povinnosti přijmout do roku 2026 standardy pro ověřování zpráv o udržitelnosti vydá Komise do roku 2026 pokyny pro cílené ověřování. Komise bude díky tomu schopna rychleji řešit nově vznikající problémy v oblasti ověřování zpráv o udržitelnosti, které mohou pro podniky, na něž se vztahují požadavky na podávání zpráv, vytvářet zbytečnou zátěž.
–Návrh zavádí režim dobrovolného uplatňování („opt-in“), kdy velké podniky, které mají v průměru více než 1 000 zaměstnanců (tj. podniky, které mají více než 1 000 zaměstnanců a buď obrat vyšší než 50 milionů EUR, nebo bilanční sumu vyšší než 25 milionů EUR) a čistý obrat nepřesahující 450 milionů EUR a které deklarují, že jejich činnosti jsou v souladu nebo částečně v souladu s taxonomií EU, zveřejní klíčové ukazatele výkonnosti pro obrat a kapitálové výdaje a mohou se rozhodnout zveřejnit klíčový ukazatel výkonnosti pro provozní náklady. Tento přístup založený na dobrovolném uplatňování zcela odstraní náklady na dodržování pravidel podávání zpráv podle taxonomie pro velké podniky, které mají v průměru více než 1 000 zaměstnanců (tj. podniky, které mají více než 1 000 zaměstnanců a buď obrat vyšší než 50 milionů EUR, nebo bilanční sumu vyšší než 25 milionů EUR) a čistý obrat nepřesahující 450 milionů EUR a které nedeklarují, že jejich činnosti souvisejí s hospodářskými činnostmi, které se podle nařízení o taxonomii považují za environmentálně udržitelné. Kromě toho návrh poskytuje větší flexibilitu tím, že těmto podnikům umožňuje podávat zprávy o činnostech, které splňují některá technická screeningová kritéria taxonomie, avšak ne všechna. Toto podávání zpráv o částečném souladu může podpořit postupnou environmentální transformaci činností v průběhu času v souladu s cílem navýšit financování transformace.
Zadruhé, Komise má v úmyslu bezodkladně přijmout akt v přenesené pravomoci za účelem revize prvního souboru standardů ESRS. V zájmu rychlého zjednodušení a zefektivnění standardů ESRS a zajištění jasnosti a právní jistoty pro podniky hodlá Komise přijmout potřebný akt v přenesené pravomoci co nejdříve, nejpozději však šest měsíců po vstupu v platnost směrnice, která má zjednodušit rámec pro podávání zpráv a je předmětem samostatného legislativního návrhu uvedeného výše. Revize aktu v přenesené pravomoci podstatně sníží počet povinných datových bodů podle standardů ESRS, a to i) odstraněním bodů, jež se považují za nejméně důležité pro podávání zpráv o udržitelnosti pro obecné účely, ii) upřednostněním kvantitativních datových bodů před textem a iii) dalším rozlišením mezi povinnými a dobrovolnými datovými body, aniž by byla narušena interoperabilita s globálními standardy pro podávání zpráv a dotčeno posouzení významnosti každého podniku. Revize vyjasní ustanovení, jež se považují za nejasná. Zlepší soulad s ostatními právními předpisy EU. Poskytne jasnější pokyny, jak uplatňovat zásadu významnosti, aby podniky oznamovaly pouze významné informace a snížilo se riziko, že poskytovatelé ověřovacích služeb budou neúmyslně pobízet podniky k oznamování informací, které nejsou nezbytné, nebo k tomu, aby na proces posouzení významnosti věnovaly nadměrné zdroje. Zjednoduší strukturu a prezentaci standardů. Ještě více posílí už tak velmi vysoký stupeň interoperability s globálními standardy pro podávání zpráv o udržitelnosti. Zajistí také provedení jakýchkoli dalších změn, jež mohou být považovány za nezbytné po zkušenostech s prvním uplatňováním standardů ESRS.
Zatřetí, tímto návrhem by se o dva roky odložilo datum použitelnosti požadavků na podávání zpráv pro druhou vlnu (velké podniky, které nejsou subjekty veřejného zájmu a mají více než 500 zaměstnanců, jakož i velké podniky s méně než 500 zaměstnanci 16 ) a třetí vlnu (kótované malé a střední podniky, malé a nepříliš složité úvěrové instituce a kaptivní pojišťovny a zajišťovny). Cílem tohoto odkladu je zabránit situaci, kdy by určité podniky musely podávat zprávu za účetní rok 2025 (druhá vlna) nebo 2026 (třetí vlna) a následně by byly od tohoto požadavku osvobozeny. Taková situace by znamenala, že dotčeným podnikům vzniknou zbytečné náklady, kterým lze předejít.
Komise vyzývá spolunormotvůrce, aby se na navrhovaném odkladu rychle dohodli zejména proto, aby byla zajištěna nezbytná právní jasnost pro podniky ve druhé vlně, od nichž se v současné době vyžaduje, aby poprvé podaly zprávu v roce 2026 za účetní rok 2025.
Konkrétní souvislosti a cíle tohoto návrhu týkající se směrnice CSDDD
Podle stávajících pravidel by členské státy měly směrnici CSDDD provést ve vnitrostátním právu do 26. července 2026. Začátek jejího uplatňování se předpokládá ve třech fázích: od července 2027 by se pravidla začala uplatňovat pouze na největší podniky v EU, tj. ty, které mají více než 5 000 zaměstnanců a vykazují čistý roční (celosvětový) obrat ve výši více než 1,5 miliardy EUR, jakož i na podniky ze zemí mimo EU, které v EU dosahují čistého obratu více než 1,5 miliardy EUR. Ve druhé vlně by nový rámec musely od července 2028 dodržovat podniky v EU s více než 3 000 zaměstnanci a s čistým obratem ve výši více než 900 milionů EUR, jakož i podniky ze zemí mimo EU, které dosahují tohoto čistého obratu v EU. V poslední vlně by v červenci 2029 musely směrnici (vnitrostátní předpisy provádějící směrnici) začít uplatňovat všechny ostatní podniky spadající do obecné oblasti působnosti. Odhaduje se, že od tohoto data se směrnice CSDDD bude uplatňovat na přibližně 6 000 velkých podniků v EU a přibližně 900 podniků ze zemí mimo EU. Osobní působnost a postupné zavádění zohledňují skutečnost, že podniky různé velikosti mají různé kapacity k provádění nového povinného rámce, a jsou tak klíčovým prvkem pro zajištění přiměřeného přístupu.
Kromě toho by samostatný legislativní návrh předložený Komisí souběžně s tímto návrhem několika způsoby zjednodušil rámec a snížil zátěž podniků. Tímto návrhem by se odložila první fáze uplatňování směrnice o jeden rok. Cílem tohoto odkladu je poskytnout první skupině podniků více času na přípravu na jejich povinnosti podle pozměněné směrnice, a to i s přihlédnutím k pokynům, které Komise přijme v souladu s přísnějším harmonogramem stanoveným v souběžném návrhu na zjednodušení.
Navíc by se tímto návrhem o jeden rok odložila lhůta pro provedení členskými státy, aby se zohlednila případná zpoždění v jejich probíhajícím úsilí o provedení směrnice CSDDD v důsledku možných změn směrnice prostřednictvím souběžného návrhu na zjednodušení.
•Soulad se stávajícími ustanoveními v dané oblasti politiky
Podniky, na něž se vztahují požadavky na podávání zpráv podle směrnice CSRD, jsou rovněž automaticky povinny vykazovat určité ukazatele podle článku 8 nařízení o taxonomii. Odložením uplatňování požadavků na podávání zpráv pro podniky ve druhé a třetí vlně by proto tento návrh rovněž automaticky odložil datum, ke kterému tyto podniky musí vykazovat tyto ukazatele podle nařízení o taxonomii.
Požadavky na podávání zpráv stanovené ve směrnici CSRD a standardech ESRS mají mimo jiné zajistit, aby účastníci finančního trhu, úvěrové instituce a administrátoři referenčních hodnot měli přístup k informacím o udržitelnosti, které od podniků potřebují ke splnění svých vlastních oznamovacích povinností podle nařízení o zveřejňování informací o udržitelném financování, nařízení o kapitálových požadavcích a nařízení o referenčních hodnotách. Navrhovaným odkladem se oddálí zlepšení dostupnosti informací pro účastníky finančního trhu, úvěrové instituce a administrátory referenčních hodnot.
Od podniků, na něž se vztahuje směrnice CSRD i směrnice CSDDD, se ve směrnici CSDDD nevyžaduje, aby oznamovaly jakékoli dodatečné informace nad rámec informací, které mají oznamovat podle směrnice CSRD. Jelikož se tímto návrhem odkládají opatření stanovená ve směrnici CSDDD, jakož i datum použitelnosti požadavků na podávání zpráv pro určité podniky podle směrnice CSRD, zůstává soulad mezi těmito dvěma právními předpisy zachován.
•Soulad s ostatními politikami Unie
Tento návrh je v souladu s politikou EU zaměřenou na zvýšení konkurenceschopnosti, zjednodušení regulačního rámce a snížení zátěže podniků, aniž by byly oslabeny politické cíle směrnic CSRD a CSDDD. To zahrnuje zachování Zelené dohody pro Evropu, neboť střednědobá až dlouhodobá konkurenceschopnost závisí na tom, zda podniky do svých činností dostatečně začleňují hlediska udržitelnosti.
2.PRÁVNÍ ZÁKLAD, SUBSIDIARITA A PROPORCIONALITA
•Právní základ
Právní základ návrhu vychází z článků 50 a 114 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU). Článek 50 SFEU představuje právní základ pro přijetí opatření EU, která mají v právu obchodních společností zavést právo usazování na jednotném trhu, a pověřuje Evropský parlament a Radu, aby jednaly prostřednictvím směrnic. Článek 114 SFEU představuje obecný právní základ, jehož účelem je vytvoření nebo zajištění fungování jednotného trhu – v tomto případě volného pohybu kapitálu. Články 50 a 114 SFEU jsou právním základem směrnice (EU) 2022/2464 a směrnice (EU) 2024/1760.
•Subsidiarita (v případě nevýlučné pravomoci)
Tento návrh mění data použitelnosti některých ustanovení práva EU. Tato data lze změnit pouze prostřednictvím opatření na úrovni EU.
•Proporcionalita
Cílem politiky je odložit data použitelnosti některých ustanovení práva EU. Jediným prostředkem k dosažení tohoto cíle je navrhnout změnu těchto dat.
•Volba nástroje
Tento návrh se skládá ze směrnice, kterou se mění ustanovení směrnice o podávání zpráv podniků o udržitelnosti (CSRD) a směrnice o náležité péči podniků v oblasti udržitelnosti (CSDDD). Souhrnná směrnice se považuje za nejvhodnější právní nástroj ke změně stávajících směrnic, pokud jde o zjednodušení a snížení zátěže v oblasti podávání zpráv o udržitelnosti a náležité péče v oblasti udržitelnosti.
3.VÝSLEDKY HODNOCENÍ EX POST, KONZULTACÍ SE ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A POSOUZENÍ DOPADŮ
•Hodnocení ex post / kontroly účelnosti platných právních předpisů
Směrnice CSDDD dosud nebyla provedena ve vnitrostátním právu ani uplatňována podniky. Směrnici CSRD uplatňuje první skupina podniků, které zveřejňují své první zprávy o udržitelnosti hlavně v první polovině roku 2025. Nebylo proto možné provést hodnocení ex post ani kontrolu účelnosti žádného z těchto právních předpisů.
•Konzultace se zúčastněnými stranami
Obsah tohoto návrhu pomohly zformovat níže uvedené konzultační činnosti.
ꟷEvropská komise, „Výzva k předložení faktických podkladů o racionalizaci požadavků na podávání zpráv“, říjen až prosinec 2023. 17
ꟷEvropská komise, „Kontrola skutečného stavu v oblasti podávání zpráv o udržitelnosti a kulatý stůl o zjednodušení“, začátek února 2025.
ꟷEvropská komise pořádala rovněž samostatné akce zúčastněných stran, včetně dvou velkých hybridních fór zúčastněných stran o směrnici CSRD v květnu a listopadu 2024, kterých se osobně zúčastnilo více než 400 osob a virtuálně více než 3 000 osob.
ꟷEvropská komise obdržela velmi velký počet dopisů a podrobných analýz od všech typů zúčastněných stran (od podniků přes investory, banky, občanskou společnost, nevládní organizace a obchodní komory až po vnitrostátní správní orgány členských států).
Směrnice o podávání zpráv podniků o udržitelnosti
Cílem výzvy Evropské komise k předložení faktických podkladů o racionalizaci požadavků na podávání zpráv bylo získat důkazy a názory týkající se právních předpisů, u nichž se má za to, že vytváří administrativní zátěž. Odpovědělo na ni téměř 200 zúčastněných stran, které požadovaly především zjednodušení podávání zpráv o udržitelnosti, náležité péče a taxonomie EU.
Na setkáních Evropské komise s evropským průmyslem, sociálními partnery a občanskou společností začátkem února 2025 vyjádřily zúčastněné strany podporu zastřešujícím cílům směrnic CSRD a CSDDD, ale zdůraznily potřebu zjednodušení a harmonizace při jejich provádění.
Některé zúčastněné strany, zejména podnikatelské a průmyslové skupiny, navrhly pozastavit uplatňování stávajících právních předpisů s cílem zaměřit se na zjednodušení. Tvrdily, že odložení požadavků na podávání zpráv podle směrnice CSRD by Komisi poskytlo příležitost zjednodušit rámec, přičemž podniky by zároveň dostaly více času na přípravu na jakékoli nadcházející změny.
Jiné zúčastněné strany, zejména skupiny občanské společnosti, považovaly za velmi přínosné pravidla zachovat a uvedly, že je důležité zajistit právní jistotu a regulační stabilitu pro podniky, jakož i zachovat cíle Zelené dohody pro Evropu a akčního plánu pro udržitelné financování. Zdůraznily rovněž, že namísto odkladu nebo změny stávajících pravidel by prováděcí pokyny měly být použity k vyjasnění a zjednodušení některých částí rámce pro podávání zpráv o udržitelnosti.
Potřeba zjednodušení se odráží i v mnoha dalších zprávách, doporučeních a názorech zúčastněných stran z řad podniků finančního i nefinančního sektoru; mnohé z nich zdůrazňují význam snížení složitosti a administrativní zátěže a staly se podkladem pro opatření ke snížení zátěže popsaná v tomto návrhu.
Směrnice o náležité péči podniků v oblasti udržitelnosti
Návrh vychází z konzultací s různými zúčastněnými stranami, včetně podniků, obchodních sdružení a organizací občanské společnosti, jakož i z dalších kontaktů se zúčastněnými stranami a příspěvků obdržených od zúčastněných stran. Patří sem zejména dvoudenní akce se zúčastněnými stranami, která Komisi umožnila vyslechnout odborníky z praxe, pokud jde o problémy, které spatřují ve stávajícím legislativním rámci, a o možná řešení těchto problémů. Zatímco některé zúčastněné strany požadovaly dalekosáhlé změny a odklady, jiné zdůrazňovaly potřebu regulační jistoty a namísto opětovného otevření směrnice, které odmítly, se zaměřily na její provádění. Cílem návrhu spolu se souběžným návrhem na zjednodušení je nalézt rovnováhu mezi těmito perspektivami tak, aby byla zachována integrita směrnice CSDDD a zároveň zavedeny změny, které tuto směrnici zjednoduší a zefektivní.
•Sběr a využití výsledků odborných konzultací
Nepoužije se.
•Posouzení dopadů
K tomuto návrhu je připojen pracovní dokument útvarů Komise, který obsahuje analýzu dopadů navrhovaných opatření. Vzhledem k naléhavé potřebě předložit návrhy na řešení zjištěných problémů nebylo možné vypracovat úplné posouzení dopadů.
•Účelnost právních předpisů a zjednodušení
Tento návrh je výslovně navržen tak, aby usnadnil výrazné zjednodušení režimu podávání zpráv o udržitelnosti.
•Základní práva
Směrnice o podávání zpráv podniků o udržitelnosti
Návrh respektuje základní práva a ctí zásady uvedené v Listině základních práv Evropské unie. Směrnice o podávání zpráv podniků o udržitelnosti má nepřímý pozitivní dopad na základní práva, neboť požadavky na podávání zpráv o udržitelnosti mohou příznivě ovlivnit chování podniků. Zajišťuje, aby si podniky byly více vědomy základních práv, a pozitivně ovlivňuje způsob, jakým určují a řídí skutečné a potenciální nepříznivé dopady na základní práva. Navrhovaným odkladem by se tyto pozitivní dopady oddálily, pokud jde o podniky, které by začaly požadavky na podávání zpráv uplatňovat k pozdějšímu datu. Snížení zátěže těchto podniků, a zejména snížení zátěže podniků vyňatých z oblasti působnosti směrnice CSRD na základě samostatného návrhu předloženého Komisí souběžně s tímto návrhem, by však mělo vést k jiným společenským přínosům, pokud jde o tvorbu bohatství, zaměstnanost a inovace, včetně inovací pro udržitelnost.
Směrnice o náležité péči podniků v oblasti udržitelnosti
Návrh respektuje základní práva a ctí zásady uvedené v Listině základních práv Evropské unie. Ochrana a podpora základních práv je jedním z hlavních cílů směrnice CSDDD. Směrnice vyžaduje, aby velmi velké podniky identifikovaly a řešily nepříznivé dopady v oblasti lidských práv a životního prostředí v rámci jejich provozu, provozu jejich dceřiných podniků a řetězců činností. Navrhovaným odkladem by se tyto pozitivní dopady oddálily, pokud jde o první skupinu podniků spadajících do oblasti působnosti směrnice, které by začaly požadavky na náležitou péči uplatňovat k pozdějšímu datu.
4.ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY
Návrh nemá žádné důsledky pro rozpočet.
5.OSTATNÍ PRVKY
•Plány provádění a způsoby monitorování, hodnocení a podávání zpráv
Nepoužije se.
•Informativní dokumenty (u směrnic)
Informativní dokumenty se nepovažují za nezbytné.
•Podrobné vysvětlení konkrétních ustanovení návrhu
Článek 1 mění čl. 5 odst. 2 směrnice (EU) 2022/2464 (směrnice o podávání zpráv podniků o udržitelnosti, „CSRD“) zavedením dvouletého odkladu požadavků na podávání zpráv o udržitelnosti pro všechny podniky spadající do oblasti působnosti směrnice CSRD, které musí tyto požadavky dodržovat od účetního roku 2025 nebo 2026 v závislosti na své velikosti.
Konkrétně:
–ustanovení odst. 1 písm. a) vyžaduje, aby členské státy zajistily, aby zprávy o udržitelnosti podávaly od účetních období začínajících dne 1. ledna 2027 (namísto 1. ledna 2025) nebo později tyto podniky:
·velké podniky, které mají během účetního období v průměru nejvýše 500 zaměstnanců,
·velké podniky, které mají během účetního období v průměru více než 500 zaměstnanců, avšak nejsou subjekty veřejného zájmu,
·mateřské podniky velkých skupin, které k rozvahovému dni překračují na konsolidovaném základě průměrný počet 500 zaměstnanců během účetního období,
·mateřské podniky velkých skupin, které k rozvahovému dni překračují na konsolidovaném základě průměrný počet 500 zaměstnanců během účetního období, avšak nejsou subjekty veřejného zájmu,
–ustanovení odst. 1 písm. b) vyžaduje, aby členské státy zajistily, aby malé a střední podniky s cennými papíry přijatými k obchodování na regulovaném trhu EU, malé a nepříliš složité instituce (za předpokladu, že se jedná o velké podniky nebo kótované malé a střední podniky) a kaptivní pojišťovny a zajišťovny v EU (za předpokladu, že se jedná o velké podniky nebo kótované malé a střední podniky) podávaly zprávy o udržitelnosti od účetních období začínajících dne 1. ledna 2028 (namísto 1. ledna 2026) nebo později,
–ustanovení odst. 2 písm. a) vyžaduje, aby členské státy zajistily, aby zprávy o udržitelnosti podávali od účetních období začínajících dne 1. ledna 2027 (namísto 1. ledna 2025) nebo později tito emitenti:
·emitenti, kteří jsou velkými podniky, jež mají během účetního období v průměru nejvýše 500 zaměstnanců,
·emitenti, kteří jsou mateřskými podniky velkých skupin, jež mají na konsolidovaném základě během účetního období v průměru nejvýše 500 zaměstnanců,
–ustanovení odst. 2 písm. b) vyžaduje, aby členské státy zajistily, aby emitenti, kteří jsou malými a středními podniky, malými a nepříliš složitými institucemi (za předpokladu, že se jedná o velké podniky nebo kótované malé a střední podniky) a kaptivními pojišťovnami a zajišťovnami v EU (za předpokladu, že se jedná o velké podniky nebo kótované malé a střední podniky), podávali zprávy o udržitelnosti od účetních období začínajících dne 1. ledna 2028 (namísto 1. ledna 2026) nebo později.
Článek 2 mění článek 37 směrnice (EU) 2024/1760 (směrnice o náležité péči podniků v oblasti udržitelnosti, „CSDDD“) tím, že o jeden rok odkládá lhůtu pro provedení ve vnitrostátním právu, jakož i použitelnost směrnice pro první skupinu podniků spadajících do oblasti působnosti směrnice.
Článek 3 vyžaduje, aby členské státy provedly článek 1 této směrnice nejpozději do 31. prosince 2025 a sdělily Komisi znění svých prováděcích opatření.
Článek 4 stanoví, že tato směrnice vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
2025/0044 (COD)
Návrh
SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,
kterou se mění směrnice (EU) 2022/2464 a (EU) 2024/1760, pokud jde o data, od nichž mají členské státy uplatňovat některé požadavky na podávání zpráv podniků o udržitelnosti a náležitou péči podniků v oblasti udržitelnosti
(Text s významem pro EHP)
EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na články 50 a 114 této smlouvy,
s ohledem na návrh Evropské komise,
po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,
s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru 18 ,
v souladu s řádným legislativním postupem,
vzhledem k těmto důvodům:
(1)Ve sdělení ze dne 11. února 2025 nazvaném „Evropa jednodušší a rychlejší: Sdělení o provádění a zjednodušování“ 19 Komise předložila vizi programu v oblasti provádění a zjednodušování, který přinese rychlá a viditelná zlepšení pro lidi a podniky. Proto nestačí jen postupné kroky, Unie musí k dosažení tohoto cíle jednat odvážně. Na zefektivnění a zjednodušení unijních, vnitrostátních i regionálních pravidel a na účinnějším provádění politik musí spolupracovat Komise, Evropský parlament, Rada, orgány členských států na všech úrovních i zúčastněné strany.
(2)V souvislosti se závazkem Komise snížit zátěž spojenou s podáváním zpráv a posílit konkurenceschopnost je pro dosažení těchto cílů nezbytné zavést cílené změny směrnic Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2464 20 a (EU) 2024/1760 21 a zároveň zachovat politické cíle Zelené dohody pro Evropu 22 a akčního plánu pro udržitelné financování 23 .
(3)V čl. 5 odst. 2 prvním pododstavci směrnice (EU) 2022/2464 jsou stanovena data, od nichž mají členské státy uplatňovat požadavky na podávání zpráv o udržitelnosti stanovené ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU 24 , přičemž tato data se liší v závislosti na velikosti dotčeného podniku. Velké podniky, které jsou subjekty veřejného zájmu a mají během účetního období v průměru více než 500 zaměstnanců, a subjekty veřejného zájmu, které jsou mateřskými podniky velkých skupin, jež k rozvahovému dni překračují na konsolidovaném základě průměrný počet 500 zaměstnanců během účetního období, mají v roce 2025 podat zprávu za účetní období začínající dne 1. ledna 2024 nebo později. Ostatní velké podniky a ostatní mateřské podniky velké skupiny mají v roce 2026 podat zprávu za účetní období začínající dne 1. ledna 2025 nebo později. Malé a střední podniky – s výjimkou mikropodniků –, malé a nepříliš složité instituce a kaptivní pojišťovny a zajišťovny mají v roce 2027 podat zprávu za účetní období začínající dne 1. ledna 2026 nebo později. Vzhledem k probíhajícím iniciativám Komise, jejichž cílem je zjednodušit některé stávající povinnosti týkající se podávání zpráv o udržitelnosti, a s cílem snížit související administrativní zátěž podniků, zajistit právní jasnost a zabránit tomu, aby podnikům, které jsou v současné době povinny podat zprávu za účetní období začínající dne 1. ledna 2025 nebo později a dne 1. ledna 2026 nebo později, vznikly zbytečné náklady, kterým se lze vyhnout, by měly být požadavky na podávání zpráv o udržitelnosti v případě těchto podniků odloženy o dva roky.
(4)V čl. 5 odst. 2 třetím pododstavci směrnice (EU) 2022/2464 jsou stanovena data, od nichž mají členské státy uplatňovat požadavky na podávání zpráv o udržitelnosti stanovené ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2004/109/ES 25 , přičemž tato data se liší v závislosti na velikosti dotčeného emitenta. Emitenti, kteří jsou velkými podniky a mají během účetního období v průměru více než 500 zaměstnanců, a emitenti, kteří jsou mateřskými podniky velkých skupin, jež k rozvahovému dni překračují na konsolidovaném základě průměrný počet 500 zaměstnanců během účetního období, mají v roce 2025 podat zprávu za účetní období začínající dne 1. ledna 2024 nebo později. Ostatní emitenti, kteří jsou velkými podniky, a ostatní emitenti, kteří jsou mateřskými podniky velké skupiny, mají v roce 2026 podat zprávu za účetní období začínající dne 1. ledna 2025 nebo později. Emitenti, kteří jsou malými a středními podniky – s výjimkou mikropodniků –, malými a nepříliš složitými institucemi a kaptivními pojišťovnami a zajišťovnami, mají v roce 2027 podat zprávu za účetní období začínající dne 1. ledna 2026 nebo později. Vzhledem k probíhajícím iniciativám Komise, jejichž cílem je zjednodušit některé stávající povinnosti týkající se podávání zpráv o udržitelnosti, a s cílem snížit související administrativní zátěž podniků, zajistit právní jasnost a zabránit tomu, aby emitentům, kteří jsou v současné době povinni podat zprávu za účetní období začínající dne 1. ledna 2025 nebo později a dne 1. ledna 2026 nebo později, vznikly zbytečné náklady, kterým se lze vyhnout, by měly být požadavky na podávání zpráv o udržitelnosti v případě těchto emitentů odloženy o dva roky.
(5)Datum, do kterého mají členské státy začít uplatňovat směrnici 2024/1760, by mělo být pro první skupinu podniků spadajících do oblasti působnosti směrnice odloženo o jeden rok, aby tyto podniky dostaly více času na přípravu na požadavky uvedené směrnice a aby mohly zohlednit pokyny, které má Komise vydat ohledně toho, jak by měly plnit své povinnosti v oblasti náležité péče v praxi.
(6)Kromě toho by s ohledem na souběžný legislativní návrh, jehož cílem je zjednodušit rámec udržitelnosti a snížit zátěž pro podniky, měla být lhůta, v níž mají členské státy provést směrnici 2024/1760 ve vnitrostátním právu, prodloužena o jeden rok, aby se zohlednila případná zpoždění v probíhajícím úsilí o provedení uvedené směrnice v důsledku jejích možných změn.
(7)Jelikož cílů této směrnice nemůže být uspokojivě dosaženo členskými státy, ale spíše jich může z důvodu rozsahu či účinků činnosti být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje tato směrnice rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů.
(8)Směrnice (EU) 2022/2464 a (EU) 2024/1760 by proto měly být odpovídajícím způsobem změněny.
(9)Z důvodu naléhavosti a co nejrychlejšího zajištění právní jistoty by tato směrnice měla vstoupit v platnost prvním dnem po vyhlášení,
PŘIJALY TUTO SMĚRNICI:
Článek 1
Změny směrnice (EU) 2022/2464
Ustanovení čl. 5 odst. 2 směrnice (EU) 2022/2464 se mění takto:
1)první pododstavec se mění takto:
a)v písmeni b) se návětí nahrazuje tímto:
„pro účetní období začínající dne 1. ledna 2027 nebo později:“;
b)v písmeni c) se návětí nahrazuje tímto:
„pro účetní období začínající dne 1. ledna 2028 nebo později:“;
2)třetí pododstavec se mění takto:
a)v písmeni b) se návětí nahrazuje tímto:
„pro účetní období začínající dne 1. ledna 2027 nebo později:“;
b)v písmeni c) se návětí nahrazuje tímto:
„pro účetní období začínající dne 1. ledna 2028 nebo později:“.
Článek 2
Změny směrnice (EU) 2024/1760
V čl. 37 odst. 1 směrnice (EU) 2024/1760 se první a druhý pododstavec nahrazují tímto:
„Členské státy do 26. července 2027 přijmou a zveřejní právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí. Znění těchto předpisů neprodleně sdělí Komisi.
Tyto předpisy se použijí:
a)od 26. července 2028, pokud jde o společnosti uvedené v čl. 2 odst. 1 písm. a) a b), jež byly založeny podle právních předpisů členského státu a v posledním účetním období předcházejícím 26. července 2028, za které byla nebo měla být přijata roční účetní závěrka, měly v průměru více než 3 000 zaměstnanců a dosáhly čistého celosvětového obratu vyššího než 900 000 000 EUR, s výjimkou opatření nezbytných k zajištění souladu s článkem 16, jež členské státy začnou vůči těmto společnostem uplatňovat za účetní období začínající 1. ledna 2029 nebo později;
b)od 26. července 2028, pokud jde o společnosti uvedené v čl. 2 odst. 2 písm. a) a b), jež byly založeny podle právních předpisů třetí země a v účetním období předcházejícím poslednímu účetnímu období předcházejícímu 26. července 2028 dosáhly v Unii čistého obratu vyššího než 900 000 000 EUR, s výjimkou opatření nezbytných k zajištění souladu s článkem 16, jež členské státy začnou vůči těmto společnostem uplatňovat za účetní období začínající 1. ledna 2029 nebo později;
c)od 26. července 2029, pokud jde o všechny ostatní společnosti uvedené v čl. 2 odst. 1 písm. a) a b) a čl. 2 odst. 2 písm. a) a b) a společnosti uvedené v čl. 2 odst. 1 písm. c) a čl. 2 odst. 2 písm. c), s výjimkou opatření nezbytných k zajištění souladu s článkem 16, jež členské státy začnou vůči těmto společnostem uplatňovat za účetní období začínající 1. ledna 2030 nebo později.“
Článek 3
Provedení ve vnitrostátním právu
1.Členské státy do 31. prosince 2025 uvedou v účinnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí. Neprodleně sdělí Komisi jejich znění.
Tyto předpisy přijaté členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu si stanoví členské státy.
2.Členské státy sdělí Komisi znění hlavních ustanovení vnitrostátních právních předpisů, které přijmou v oblasti působnosti této směrnice.
Článek 4
Vstup v platnost
Tato směrnice vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Článek 5
Určení
Tato směrnice je určena členským státům.
V Bruselu dne
Za Evropský parlament Za Radu
předseda/předsedkyně předseda/předsedkyně
LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ A DIGITÁLNÍ VÝKAZ
1.RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU3
1.1Název návrhu/podnětu3
1.2Příslušné oblasti politik3
1.3Cíle3
1.3.1Obecné cíle3
1.3.2Specifické cíle3
1.3.3Očekávané výsledky a dopady3
1.3.4Ukazatele výkonnosti3
1.4Návrh/podnět se týká:4
1.5Odůvodnění návrhu/podnětu4
1.5.1Potřeby, které mají být uspokojeny v krátkodobém nebo dlouhodobém horizontu, včetně podrobného harmonogramu pro zahajovací fázi provádění podnětu4
1.5.2Přidaná hodnota ze zapojení EU (může být důsledkem různých faktorů, např. přínosů z koordinace, právní jistoty, vyšší účinnosti nebo doplňkovosti). Pro účely tohoto oddílu se „přidanou hodnotou ze zapojení EU“ rozumí hodnota plynoucí z akce Unie, jež doplňuje hodnotu, která by jinak vznikla činností samotných členských států.4
1.5.3Závěry vyvozené z podobných zkušeností v minulosti4
2.SPRÁVNÍ OPATŘENÍ8
2.1Pravidla pro sledování a podávání zpráv8
2.2Systémy řízení a kontroly8
2.2.1Odůvodnění navrhovaných způsobů plnění rozpočtu, mechanismů provádění financování, způsobů plateb a kontrolní strategie8
2.2.2Informace o zjištěných rizicích a systémech vnitřní kontroly zřízených k jejich zmírnění8
2.2.3Odhad a odůvodnění nákladové efektivnosti kontrol (poměr mezi náklady na kontroly a hodnotou souvisejících spravovaných finančních prostředků) a posouzení očekávané míry rizika výskytu chyb (při platbě a při uzávěrce)8
2.3Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí9
4.Digitální rozměr29
4.1Požadavky digitálního významu30
4.2Údaje30
4.3Digitální řešení31
4.4Posouzení interoperability31
4.5Opatření na podporu digitálního provádění32
1.RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU
1.1Název návrhu/podnětu
Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice (EU) 2022/2464 a (EU) 2024/1760, pokud jde o některé požadavky na podávání zpráv podniků o udržitelnosti a náležitou péči podniků v oblasti udržitelnosti.
1.2Příslušné oblasti politik
Unie kapitálových trhů, unie úspor a investic, Zelená dohoda pro Evropu, strategie udržitelného financování, právo obchodních společností a správa a řízení společností.
1.3Cíle
1.3.1Obecné cíle
Obecným cílem tohoto legislativního návrhu je zjednodušit a omezit některé prvky směrnice 2006/43/ES, směrnice 2013/34/EU, směrnice (EU) 2022/2464 a směrnice (EU) 2024/1760, aby se snížila zátěž podniků podléhajících požadavkům na podávání zpráv.
Snížením administrativní zátěže spojené s požadavky na podávání zpráv o udržitelnosti a nákladů na dodržování těchto požadavků, které vyplývají z výše uvedených právních předpisů, má tento návrh posílit proporcionalitu rámce a konkurenceschopnost evropských podniků při současném zachování cílů Zelené dohody pro Evropu.
1.3.2Specifické cíle
Specifické cíle navrhovaných změn směrnice (EU) 2022/2464 obsažených v tomto návrhu se zaměřují na dosažení těchto výsledků:
–Odložit požadavky na podávání zpráv o udržitelnosti pro podniky ve druhé a třetí vlně o dva roky.
Specifické cíle navrhovaných změn směrnice (EU) 2024/1760 obsažených v tomto návrhu se zaměřují na dosažení těchto výsledků:
–Odložit lhůtu pro provedení ve vnitrostátním právu a použitelnost požadavků na náležitou péči v oblasti udržitelnosti pro podniky v první vlně o jeden rok.
1.3.3Očekávané výsledky a dopady
Upřesněte účinky, které by návrh/podnět měl mít na příjemce / cílové skupiny.
Očekávaným výsledkem a dopadem navrhovaných změn je zjednodušení požadavků na podávání zpráv o udržitelnosti a následné snížení administrativní zátěže podniků v tomto ohledu, přičemž zůstanou zachovány cíle Zelené dohody pro Evropu a akčního plánu pro udržitelné financování. Očekává se rovněž, že navrhované změny povedou k významným úsporám nákladů, které podnikům spadajícím do oblasti působnosti vznikají při podávání zpráv o udržitelnosti.
Změny směrnice (EU) 2024/1760 obsažené v tomto návrhu by měly zmírnit zátěž podniků spojenou s dodržováním předpisů, neboť podniky budou mít více času na přípravu na dodržování předpisů a úpravu svých politik, procesů a postupů, a to i s přihlédnutím k pokynům, které Komise vydá, aby jim umožnila vycházet z osvědčených postupů a snížit svou závislost na právním poradenství a poradenských službách.
1.3.4Ukazatele výkonnosti
Upřesněte ukazatele pro sledování pokroku a dosažených výsledků.
Směrnici CSRD uplatnila první skupina podniků, které zveřejňují své první zprávy o udržitelnosti hlavně v první polovině roku 2025. Nebylo proto možné provést hodnocení ex post ani kontrolu účelnosti právních předpisů.
Za účelem sledování pokroku při dosahování specifických cílů návrhu Komise prozkoumá možnost organizovat výměny informací se zúčastněnými stranami v různých formátech, jakož i pravidelné průzkumy mezi uživateli informací o udržitelnosti a podniky, které tyto informace zveřejňují, v závislosti na dostupnosti finančních zdrojů. Článek 6 směrnice CSRD vyžaduje, aby Komise do dubna 2029 předložila zprávu o provádění směrnice.
V tomto návrhu se Komise rovněž zavazuje k revizi prvního souboru standardů ESRS. Podle směrnice 2013/34/EU je Komise povinna tyto standardy pro podávání zpráv o udržitelnosti, včetně standardů pro podávání zpráv o udržitelnosti pro malé a střední podniky, každé tři roky přezkoumat s cílem zohlednit příslušný vývoj, včetně vývoje v oblasti mezinárodních standardů.
Provádění pozměněné směrnice CSDDD a její účinnost při dosahování stanovených cílů, zejména při řešení nepříznivých dopadů, budou rovněž předmětem pravidelného hodnocení podle článku 36 uvedené směrnice.
Ke sledování pokroku v souvislosti s těmito návrhy bude použita řada ukazatelů, jako je účinnost a včasnost navržených opatření, efektivnost procesů shromažďování a zpracování údajů v souladu s požadavky na podávání zpráv o udržitelnosti a cíl omezit administrativní zátěž a vyhnout se zbytečným nebo duplicitním požadavkům na podávání zpráv.
1.4Návrh/podnět se týká:
nové akce
nové akce následující po pilotním projektu / přípravné akci 26
prodloužení stávající akce
sloučení jedné či více akcí v jinou/novou akci nebo přesměrování jedné či více akcí na jinou/novou akci
1.5Odůvodnění návrhu/podnětu
1.5.1Potřeby, které mají být uspokojeny v krátkodobém nebo dlouhodobém horizontu, včetně podrobného harmonogramu pro zahajovací fázi provádění podnětu
Tímto návrhem Komise navrhuje směrnici, kterou se mění směrnice (EU) 2022/2464 a (EU) 2024/1760. Jakmile spolunormotvůrci dosáhnou dohody o obsahu návrhu, budou mít členské státy určitou lhůtu na provedení změn zavedených touto směrnicí, pokud jde o odložení data, od kterého musí některé skupiny podniků uplatňovat tyto směrnice, ve svém vnitrostátním právu. Lhůta pro provedení je podle tohoto návrhu stanovena na 31. prosince 2025. Cílem tohoto návrhu je rovněž odložit lhůtu pro provedení směrnice (EU) 2024/1760 o jeden rok. Členské státy by tak měly povinnost provést směrnici CSDDD nejpozději do 26. července 2027.
V samostatném legislativním návrhu Komise navrhuje změnit několik ustanovení směrnic 2006/43/ES, 2013/34/EU, (EU) 2022/2464 a (EU) 2024/1760. Komise rovněž navrhuje revizi nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2023/2772 (evropské standardy pro podávání zpráv o udržitelnosti). Komise přijme revidovaný akt v přenesené pravomoci o standardech ESRS včas, aby podniky ve druhé vlně, které by byly povinny začít podávat zprávy podle směrnice CSRD v roce 2028 za účetní rok 2027, mohly použít revidované standardy.
Za účelem sledování pokroku při dosahování specifických cílů návrhu Komise prozkoumá možnost organizovat výměny informací se zúčastněnými stranami v různých formátech, jakož i pravidelné průzkumy mezi uživateli informací o udržitelnosti a podniky, které tyto informace zveřejňují, v závislosti na dostupnosti finančních zdrojů. Článek 6 směrnice CSRD vyžaduje, aby Komise do dubna 2029 předložila zprávu o provádění směrnice. Provádění pozměněné směrnice CSDDD a její účinnost při dosahování stanovených cílů, zejména při řešení nepříznivých dopadů, budou rovněž předmětem pravidelného hodnocení podle článku 36 uvedené směrnice. Tento návrh nevyžaduje plán provádění.
1.5.2Přidaná hodnota ze zapojení EU (může být důsledkem různých faktorů, např. přínosů z koordinace, právní jistoty, vyšší účinnosti nebo doplňkovosti). Pro účely tohoto oddílu se „přidanou hodnotou ze zapojení EU“ rozumí hodnota plynoucí z akce Unie, jež doplňuje hodnotu, která by jinak vznikla činností samotných členských států.
Zveřejňování informací o udržitelnosti v EU již upravuje směrnice o účetnictví pozměněná směrnicí CSRD. Společná pravidla pro podávání zpráv o udržitelnosti a jejich ověřování zajišťují rovné podmínky pro podniky usazené v různých členských státech. Významné rozdíly mezi členskými státy, pokud jde o požadavky na podávání zpráv o udržitelnosti a ověřování, by pro podniky působící přeshraničně znamenaly dodatečné náklady a složitost, což by vedlo k narušení jednotného trhu. Samotné členské státy nemohou změnit stávající právní předpisy EU za účelem snížení zátěže podniků.
Také směrnice CSDDD již stanoví harmonizovaný regulační rámec pro náležitou péči podniků v oblasti udržitelnosti a vztahuje se i na některé podniky ze třetích zemí působící na trhu EU, čímž zajišťuje rovné podmínky v této oblasti politiky.
1.5.3Závěry vyvozené z podobných zkušeností v minulosti
Nepoužije se.
1.5.4Slučitelnost s víceletým finančním rámcem a možné synergie s dalšími vhodnými nástroji
Nepoužije se.
1.5.5Posouzení různých dostupných možností financování, včetně prostoru pro přerozdělení prostředků
Nepoužije se.
3.ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU
3.1Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové položky
Nepoužije se.
4.Digitální rozměr
4.1Požadavky digitálního významu
|
Podle požadavků na podávání zpráv zavedených směrnicí 2013/34/EU mají podniky shromažďovat a oznamovat údaje týkající se jejich dopadů, rizik a příležitostí, pokud jde o významné otázky udržitelnosti. To zahrnuje rozsáhlou identifikaci, sběr, zpracování, ověřování a zveřejňování údajů. Za účelem shromažďování příslušných údajů podniky často využívají digitální platformy pro sběr a sdílení údajů. K uchovávání a zpracování údajů pro účely podávání zpráv o udržitelnosti podniky navíc často využívají také digitální nástroje pro správu údajů. Uživatelé informací o udržitelnosti v rostoucí míře očekávají, že tyto informace budou dostupné, srovnatelné a strojově čitelné v digitální podobě. Členské státy musí požadovat, aby podniky, na něž se vztahují požadavky směrnice 2013/34/EU na podávání zpráv o udržitelnosti, na svých internetových stránkách bezplatně zveřejňovaly své zprávy vedení podniku. Digitalizace vytváří příležitosti k účinnějšímu využívání informací a má potenciál k významným úsporám nákladů u uživatelů i podniků. Digitalizace rovněž umožňuje centralizaci údajů na úrovni Unie a členských států v otevřeném a přístupném formátu, který usnadňuje čtení a umožňuje porovnávání údajů. Tyto požadavky rovněž doplňují vytvoření jednotného evropského přístupového místa (ESAP) pro veřejné informace podniků. Pokud jde o specifické požadavky v rámci směrnice, které mají digitální význam, viz níže. Směrnice 2013/34/EU vyžaduje, aby podniky, na něž se vztahuje podávání zpráv o udržitelnosti, vypracovaly zprávu vedení podniku v elektronickém formátu pro podávání zpráv, který je stanoven v článku 3 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/815 (nařízení v přenesené pravomoci o ESEF). Vyžaduje rovněž, aby tyto podniky značkovaly své zprávy o udržitelnosti, včetně informací požadovaných podle článku 8 nařízení (EU) 2020/852, v souladu s digitální taxonomií, kterou má Komise přijmout prostřednictvím změny nařízení v přenesené pravomoci o ESEF. Digitální taxonomie pro standardy Unie pro podávání zpráv o udržitelnosti umožní, aby byly zprávy o udržitelnosti označeny a byly strojově čitelné. Až do přijetí této digitální taxonomie nejsou podniky povinny své zprávy o udržitelnosti značkovat. Vzhledem k tomu, že zpráva o udržitelnosti bude strojově čitelná až poté, co bude zahrnuta do dokumentu XHTML a označkována pomocí digitální taxonomie, nejsou podniky do přijetí digitální taxonomie rovněž povinny vypracovávat zprávu vedení podniku ve formátu XHTML. Mezi zúčastněné strany, jichž se tyto požadavky týkají, patří podniky, které jsou povinny vypracovat a zveřejnit zprávu o udržitelnosti, která je digitálně označena a předložena ve formátu XHTML, jakož i poskytovatelé ověření, kteří musí ověřit, že zpráva o udržitelnosti splňuje nezbytné požadavky. Tento návrh nemění stávající pravidla pro digitální označování nebo formát zavedená směrnicí o podávání zpráv podniků o udržitelnosti, která posílí digitální podávání zpráv a umožní používat při využívání informací, které podniky oznamují, umělou inteligenci. Pokud jde o směrnici CSDDD, digitální nástroje a technologie by mohly podpořit shromažďování a posuzování údajů a snížit související náklady. Tento návrh nemění příslušná ustanovení směrnice CSDDD. |
4.2Údaje
|
Viz oddíl výše. |
4.3Digitální řešení
|
Viz oddíl výše. |
4.4Posouzení interoperability
|
Nepoužije se. |
4.5Opatření na podporu digitálního provádění
|
V zájmu usnadnění bezproblémového provádění požadavků digitálního významu uvedených v oddíle 4.1 je Komise zapojena do několika iniciativ. Zaprvé, bude nezbytná digitální taxonomie pro standardy Unie pro podávání zpráv o udržitelnosti, aby bylo možné vykazované informace označit v souladu s dotyčnými standardy pro podávání zpráv o udržitelnosti. Komise přijme digitální taxonomii pro označování informací o udržitelnosti prostřednictvím aktu v přenesené pravomoci poté, co jí orgán ESMA poskytne technické poradenství. Zadruhé, v rámci Nástroje pro technickou podporu v roce 2025 má Komise v úmyslu zahájit stěžejní projekt pro více zemí nazvaný „Zlepšení podávání zpráv o udržitelnosti pro podniky“. Cílem této iniciativy je zlepšit kapacitu členských států v oblasti podpory podniků, zejména malých a středních podniků, při provádění směrnice CSRD a požadavků na podávání zpráv podle taxonomie EU. Podpora v rámci této iniciativy zohlední vývoj požadavků na podávání zpráv a bude relevantní i pro nekótované malé a střední podniky, které nepodléhají povinnému podávání zpráv, ale čelí rostoucím požadavkům na informace o udržitelnosti ze strany svých finančních partnerů a partnerů v hodnotovém řetězci. Zatřetí, skupina EFRAG spustila fórum pro malé a střední podniky, které sdružuje příslušné zúčastněné strany z řad malých a středních podniků, jež diskutují o provádění požadavků na podávání zpráv o udržitelnosti a o tom, jak lze využít digitální řešení a nástroje, aby se pro malé a střední podniky usnadnilo podávání zpráv o udržitelnosti. Pokud jde o směrnici CSDDD, snaží se pomoci podnikům plnit jejich povinnosti v oblasti náležité péče v rámci celého hodnotového řetězce tím, že podporuje využívání digitálních nástrojů a technologií a vyžaduje, aby Komise vydala pokyny s užitečnými informacemi a odkazy na vhodné zdroje. Tento návrh nemění příslušná ustanovení. |