EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 19.11.2025

COM(2025) 845 final

SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU

Plán transformace obranného průmyslu EU:







uvolnění přelomových inovací pro obrannou připravenost

1.Úvod – rychlost, agilnost a ochota podstupovat riziko jsou nezbytným předpokladem obrany

Inovace jsou klíčovou složkou obranné připravenosti Evropy ( 1 ). Přelomové technologie a jejich rychlý vývoj, testování a integraci do obranných schopností představují základní prvky moderního vedení války. Aby EU mohla zajistit důvěryhodné odstrašování a připravit se na nemyslitelné scénáře, měla by urychlit transformaci svého obranného průmyslu a plně využít potenciál inovací.

Válka na Ukrajině je důkazem toho, jak rychle se vyvíjejí obranné technologie a jak mohou měnit dynamiku bojiště ( 2 ). Klíčovou roli v obraně Ukrajiny hrají malé a střední podniky, malé podniky se střední tržní kapitalizací, startupy a scaleupy, které mají často civilní zázemí v oblasti deep tech a které rychle dodávají kritické schopnosti ozbrojeným silám. Inovační a adaptační cykly se stále více zkracují. Špičkové technologie a složité systémy jsou kombinovány s nízkonákladovými a masově vyráběnými produkty. Přelomové technologie, jako například umělá inteligence a kvantové technologie, kybernetické prostředky a vesmírné systémy, umožňují rychlé taktické změny na bojišti.

Od ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022 bylo v Evropě založeno více než 230 startupů zabývajících se obrannými technologiemi a soukromé investice do obranných startupů dosáhly v roce 2024 historického maxima ( 3 ). Tito aktéři v oblasti nové obrany, z nichž někteří přicházejí z civilních trhů a trhů dvojího užití, transformují odvětví obrany ( 4 ). Rozšiřují evropskou technologickou a průmyslovou základnu obrany (EDTIB), urychlují vývoj a zavádění přelomových inovací a zavádějí nový provozní model založený na rychlé iteraci, agilnosti, špičkových inovacích, architektuře upřednostňující software a větší ochotě podstupovat riziko. Soukromé financování umožňuje jejich rychlý růst ( 5 ). Tyto podniky přinášejí nový přístup k obraně. Spojení silných stránek aktérů v oblasti nové obrany a zavedených aktérů v obranném průmyslu může být hnacím motorem transformace odvětví obranného průmyslu, podpořit agilnější a přizpůsobivější přístupy a zpochybnit stávající postupy s cílem dosáhnout rychlejšího a efektivnějšího rozvoje a zavádění schopností.

Evropa vyniká ve vývoji komplexních obranných systémů a špičkových technologií. Jak však ukazují zkušenosti Ukrajiny z bojiště, v rychle se vyvíjejícím prostředí hrozeb, kde vojenská převaha závisí nejen na vyspělých technologiích, ale také na schopnosti rychle se přizpůsobovat, iterovat, nasazovat a masově vyrábět nákladově efektivní řešení, to již nestačí. EU potřebuje zásadní změnu myšlení a postupů zděděných z dob míru na všech úrovních: na úrovni členských států, průmyslu i orgánů EU. Agilnost, rychlost, spolupráce a ochota podstupovat riziko by se měly stát novým standardem v rozvoji obranných schopností v Evropě.

To vyžaduje systematické využívání širšího evropského ekosystému civilního výzkumu a deep tech inovací, které zajistí schopnost rychle získávat řešení dvojího užití vznikající na civilní straně, testovat je a integrovat je do vývoje obranných schopností. Členské státy EU nesou odpovědnost za definování signálů poptávky a jejich sdělování průmyslu. Dosažení skutečné transformace evropské průmyslové základny bude záviset nejen na opatřeních na straně nabídky, ale zároveň na odvážné transformaci poptávky, která nasměruje průmysl k inovacím a k připravenosti na tyto signály v oblasti poptávky reagovat. Členské státy by měly disponovat nástroji pro rychlejší zadávání veřejných zakázek v oblasti obrany v zájmu větší otevřenosti vůči novým účastníkům a rychlé integrace přelomových technologií do schopností ve všech oblastech, což jim umožní čelit rychle se vyvíjejícím hrozbám.

Tento plán představuje jasné kroky k urychlení transformace obranného průmyslu EU a k podpoře aktérů v oblasti nové obrany. Zaměřuje se na tři hlavní cíle: i) lépe propojit komunity v oblasti obrany a deep tech s cílem urychlit vývoj přelomových řešení a vznik aktérů v oblasti nové obrany, přilákat dovednosti a talenty a urychlit přínosy přebírání technologií (spin-in); ii) urychlit integraci pokročilých technologií do vojenských schopností členských států EU s cílem dosáhnout obranné připravenosti EU a účinného odstrašování; iii) posílit výrobní kapacitu Evropy v oblasti obrany prostřednictvím přelomových průmyslových pokročilých řešení v oblasti výroby, díky čemuž budou schopnosti poskytovány rychle, v dostatečném rozsahu a nákladově efektivním způsobem. Doplňuje plán Zachování míru – Plán obranné připravenosti 2030 ze dne 16. října ( 6 ).  

První část Plánu transformace obranného průmyslu EU obsahuje analýzu poznatků z Ukrajiny v zájmu nového, agilnějšího přístupu k obraně v EU, mimo jiné podporou vzniku a růstu aktérů v oblasti nové obrany. Zdůrazňuje také, jak nově vznikající přelomové technologie zásadním způsobem mění podobu moderního vedení války integrací technologií, jako je umělá inteligence, autonomní systémy a kvantové technologie, do schopností, které mění způsob vedení vojenských operací. Tato transformace umožňuje existenci adaptivnějších a odolnějších obranných systémů založených na datech a mění definici moderního vedení války a odstrašování.

Druhá část se zaměřuje na klíčové výzvy, které je třeba řešit, a na odpovídající navrhovaná opatření. Vymezuje čtyři hlavní oblasti, v kterých je třeba přijmout příslušná opatření, jimiž jsou: podpora celé investiční cesty podniků v oblasti nové obrany; zrychlení uvádění obranných technologií na trh; zlepšení přístupu k zakázkám a rozšíření souboru inovativních obranných řešení a podpora dovedností a talentů potřebných k udržení technologického náskoku Evropy v oblasti obrany. Urychlené provedení opatření uvedených v tomto plánu vytvoří podmínky pro rychlý vznik nového ekosystému obranného průmyslu v Evropě, který bude vhodný pro evropskou obrannou připravenost.

2.Adaptace na moderní vedení války: ponaučení z Ukrajiny a vyvíjejícího se obranného paradigmatu Evropy

2.1Ponaučení z Ukrajiny: agilnost, inovace a rychlé přizpůsobení na bojišti

Ruská totální agresivní válka proti Ukrajině podtrhla význam toho, že v moderním vedení války má stěžejní význam nejen potřeba navýšit výrobu a mít k dispozici dostatečné množství materiálu a prostředků, ale také agilnost, schopnost reagovat a technologická přizpůsobivost. EU a její členské státy by se měly z těchto poznatků poučit z hlediska vlastní obranné připravenosti.

Využití inovací v oblasti dvojího užití

Klíčovým faktorem úspěchu ukrajinské obrany jsou inovace v oblasti dvojího užití a rychlá integrace civilních technologií do vojenských schopností. V této souvislosti má strategický význam budování silnějších synergií mezi tradičními aktéry obranného průmyslu a odvětvím civilních technologií v rámci celého ekosystému výzkumu a inovací.

Ukrajina tváří v tvář početně silnějšímu protivníkovi, který měl na bojišti převahu v dělostřelecké palebné síle, úspěšně využila svůj inovační ekosystém k tomu, aby rychle a nákladově efektivně rozšířila vojenské dronové a protidronové systémy, zejména drony využívající pohled první osoby (FPV), a použila je pro obranné účely. Díky těmto levným, ale vysoce účinným dronům krátkého dosahu je Ukrajina schopna působit ruským silám vážné škody a udržovat obranné linie, čímž kompenzuje přetrvávající nedostatek tradičních obranných kapacit, jako je například dělostřelectvo. Zásadní úlohu při narušování protivníkových systémů velení a řízení a při ochraně vlastních komunikačních a zpravodajských sítí Ukrajiny zároveň hrají i kybernetické schopnosti.

Upřednostňování škálovatelných a přizpůsobitelných systémů

Charakteristickým rysem ukrajinské reakce jsou softwarově definované zbraňové systémy. Uzpůsobitelná softwarová řešení se stala motorem vojenské účinnosti – od syntézy dat v reálném čase a digitálních nástrojů pro zaměřování až po adaptivní systémy pro elektronický boj.

Modularita a otevřená architektura mají klíčový význam pro rychlé změny konfigurace, modernizaci nebo integraci obranných systémů, přičemž využívají komerčně dostupné interoperabilní technologie. Ukrajina se potýká s výzvou spočívající v tom, jak získané zbraňové systémy s omezenou interoperabilitou přizpůsobit platformám ve svém inventáři. Tato zkušenost zdůrazňuje, jak důležité je integrovat interoperabilitu a modularitu již ve fázi návrhu, což znamená přijetí flexibilnějších, lépe škálovatelných a rychlejších přístupů, které obstojí i v budoucnosti a které zajistí schopnost zbraňových systémů rychle se přizpůsobovat měnícím se potřebám. Zdůrazňují rovněž význam zachování kontroly nad subjektem navrhujícím obranné systémy, která umožňuje rychlé přizpůsobení a použití bez zahraničních omezení.

Podpora agilního ekosystému, který je schopen rychle poskytovat operativní řešení

Ukrajinský ekosystém obranného průmyslu, který zahrnuje jak zavedené průmyslové subjekty, tak rostoucí skupinu startupů a malých a středních podniků, dokáže v reálném čase integrovat operativní zpětnou vazbu, rychle vyvinout řešení na míru a dodat je s pozoruhodnou rychlostí. Podniky v oblasti nové obrany prokázaly výjimečnou schopnost dodávat drony, bezpečné komunikační systémy a další softwarová řešení během několika týdnů. Dokáží rychle mobilizovat týmy, software a hardware, což jim umožňuje udržet si a znovu získat vojenskou převahu na bojišti.

Organizační a technologická agilnost je přímým důsledkem modelů zadávání veřejných zakázek založených na decentralizovaném rozhodování zdola nahoru, rychlém testování v bojových podmínkách, integraci zpětné vazby od koncových uživatelů do průmyslových procesů a strukturované místní spolupráci mezi inovátory, koncovými uživateli a investory.

Klíčovou roli v tomto procesu hraje platforma BRAVE1 ( 7 ). Komise proto navázala partnerství s Ukrajinou v rámci iniciativy BraveTech EU ( 8 ) s cílem podporovat Ukrajinu průlomovými řešeními a zároveň urychlit přenos znalostí a inovací získaných při bojových operacích do Evropy. Tato iniciativa urychlí vývoj, testování a zavádění pokročilých obranných řešení a podpoří přímou spolupráci mezi podniky na Ukrajině a v EU.

Ukrajina ukazuje, že inovace závisejí také na spolehlivém přístupu k materiálům, a to jak surovinám, tak zpracovaným materiálům, včetně pokročilých materiálů, a k součástkám. Škálovatelnost závisí na včasném přístupu ke kritickým komponentám ( 9 ). Ukrajina částečně, ale úspěšně zaplňuje mezery ve schopnostech vývojem domácích řešení ( 10 ), avšak stále se potýká se strukturálními problémy, jako jsou obtíže s masovou výrobou, částečně kvůli omezené dostupnosti klíčových komponent.

Urychlení transferu znalostí z Ukrajiny

V zájmu dalšího využití zkušeností z ukrajinské války a nového řízení obrany posílí Komise a vysoká představitelka úlohu Úřadu EU pro inovace v oblasti obrany v Kyjevě (EUDIO), který se stane Úřadem EU pro obranný průmysl a který bude v úzké spolupráci s ukrajinskými orgány sledovat vývoj vojenských technologií a obranných inovací v první linii. Bude podporovat provádění programů posilování průmyslu, fungovat jako kontaktní místo pro ukrajinské orgány a zúčastněné strany z EU, pokud jde o možnosti financování a spolupráce na úrovni EU v oblasti obrany, společného zadávání veřejných zakázek a výrobních iniciativ, a bude poskytovat zúčastněným stranám z EU informace o nejnovějším technologickém vývoji na bojišti. Kromě toho bude EUDIO sledovat prioritní technologické oblasti pro společný vývoj, jako jsou drony, elektronický boj, kybernetické technologie a technologie zdravotní péče na bojišti, a bude také spolupracovat s mezinárodními partnery.

V návaznosti na předběžnou dohodu, které dosáhly Parlament a Rada ohledně nařízení o pobídkách k investicím souvisejícím s obranou v rozpočtu EU, zahájí Komise proces přidružení Ukrajiny k Evropskému obrannému fondu. Kromě toho Komise v úzké spolupráci s Evropskou obrannou agenturou (EDA) urychleně zavede iniciativu BraveTech EU, aby urychlila vývoj a zavádění technologií odpovídajících obranným potřebám Ukrajiny a podpořila úzkou spolupráci mezi inovačními ekosystémy EU a Ukrajiny v oblasti obrany.

2.2Připravovaná evropská revoluce v oblasti obrany

Nárůst investic do obrany v Evropě vytváří podmínky pro rychlý vývoj a zavádění přelomových technologií a vznik aktérů v oblasti nové obrany v rámci EDTIB. Tyto dva trendy jsou hnací silou revoluce v evropském obranném průmyslu.

Technologické inovace transformují obranné schopnosti a moderní vedení války

Celá řada kritických technologií, které přetvářejí obranu, má ze své podstaty dvojí užití. Využití civilního inovačního ekosystému EU bude mít zásadní význam pro integraci těchto technologií takovou rychlostí a v takovém rozsahu, jak je to nezbytné pro dosažení obranné připravenosti EU. Každá z těchto technologií sama o sobě má potenciál přinést konkrétní řešení operačních problémů na bojišti. Zároveň je nanejvýš důležité integrovat potenciál těchto technologií do tradičnějších obranných schopností a obranných subsystémů.

Strategickou hnací silou vojenských inovací je umělá inteligence. Budoucí bojiště bude určováno stejně tak algoritmy a daty jako kinetickými schopnostmi. Aplikace umělé inteligence přetvářejí vojenskou strategii, urychlují rozhodování a umožňují přesné operace. Umožňují automatizaci, zlepšují funkce velení a řízení a zlepšují situační orientaci díky rychlé syntéze a analýze dat v rámci přístupu zaměřeného na člověka. Snižují vystavení lidí vysoce rizikovému prostředí, přispívají k menšímu počtu obětí omezením interakcí lidí v boji a podporují operativní rozhodování v reálném čase. Integrovaná řešení využívající umělou inteligenci mají klíčový význam pro obrannou převahu, ať už se jedná o drony (vzdušné, podmořské, pozemní), protidronové systémy, protivzdušnou obranu, přesné údery, velení a řízení, logistiku nebo virtuální realitu pro připravenost k boji.

Klíčovou nově vznikající technologii pro obranné schopnosti představují kvantové technologie. Kvantové senzory zajišťují bezkonkurenční přesnost v oblasti navigace a detekce cílů, a to i v prostředí bez přístupu ke globálnímu družicovému navigačnímu systému (GNSS). Kvantová komunikace, zejména kvantová distribuce klíčů, umožňuje mimořádně bezpečný přenos dat a chrání vojenské a zpravodajské informace před zachycením nebo budoucími kybernetickými hrozbami, jež umožňují kvantové technologie. Kvantová výpočetní technika způsobí revoluci v operačním plánování tím, že umožní rychlé zpracování složitých scénářů, optimalizaci logistických řetězců a podporu pokročilých simulací pro objevování materiálů nebo dynamiku bojiště. Vzhledem k tomu, že v EU sídlí přibližně 32 % světových podniků specializujících se na kvantové technologie ( 11 ), Evropa má silnou technologickou a průmyslovou základnu podporovanou dynamickým ekosystémem výzkumných organizací, inovativních startupů a zavedených průmyslových subjektů. ( 12 )

Vesmírné technologie stále více podporují multidoménové operace tím, že poskytují datovou oporu pro nadřazenost v rozhodování a operační koordinaci ( 13 ). Vesmírné technologie poskytují pokročilá řešení pro geoprostorové zpravodajství a situační orientaci, zabezpečenou komunikaci na bojišti i lepší předvídání obranných schopností. Iniciativy, jako je například IRIS², veřejná regulovaná služba systému Galileo a plánovaná vládní služba pro pozorování Země společně s rostoucím počtem nových aktérů v oblasti vesmíru v EU povedou k další integraci vesmírných řešení do obranných schopností a zároveň ke snižování rizik a omezování závislostí. Kromě toho jsou pro obranu zásadním faktorem bezpečné a odolné technologie připojení, včetně technologií pro kvantové obranné systémy a obranné systémy využívající umělou inteligenci, v nichž má Evropa silnou konkurenční výhodu.

Kybernetika jako pátá operační oblast ( 14 ) je ústředním prvkem evropské i národní obranné a bezpečnostní strategie. Kybernetická bezpečnost a kapacity v oblasti kybernetické obrany, které mají ze své podstaty dvojí užití, již nyní určují vojenskou sílu na bojišti, ale mají zásadní význam také pro ochranu kritických infrastruktur, jako jsou komunikační sítě (pozemní nebo vesmírné), energetická infrastruktura nebo dopravní a finanční sektor. Kybernetika je klíčovou součástí každé hybridní války, jejímž cílem je zasévat rozkol a destabilizovat Evropu. Jak je uvedeno v bílé knize ( 15 ), nejdůležitější je rozvíjet a zavádět obranné i útočné kybernetické schopnosti.

Evropský obranný fond v posledních letech financoval vývoj celé řady obranných technologií a produktů, což vedlo k inovativním řešením v oblasti umělé inteligence, robotiky, hypersonických zbraňových systémů, cloudu, nových pokročilých materiálů, vesmírných technologií a kvantových technologií. Evropský obranný fond věnuje 4–8 % svého ročního rozpočtu na přelomové technologie.

Aby Komise dále podpořila jejich rozvoj a posílila technologickou suverenitu, bude nadále zjednodušovat a urychlovat postupy Evropského obranného fondu pro podávání a hodnocení žádostí o granty na výzkum a vývoj přelomových technologií ( 16 ). Komise rovněž posílí svou kapacitu pro sledování obranných technologií prostřednictvím vlastního Společného výzkumného střediska (JRC) ( 17 ) a v úzké spolupráci s agenturou EDA a s členskými státy s cílem zvýšit informovanost a znalosti na úrovni celé EU o nově vznikajících obranných technologiích, včetně obranného průmyslu EU. Kromě toho bude Komise usilovat o zajištění maximální možné podpory rozvoje schopností v rámci schopnostních koalic pomocí nástrojů EU na obranu.

Vzestup nových aktérů vede ke změnám průmyslových postupů a operačních přístupů, což přináší větší agilnost a schopnost reagovat

Vznik aktérů v oblasti nové obrany, jako jsou například inovativní malé a střední podniky, malé podniky se střední tržní kapitalizací a startupy, transformuje způsob vývoje, výroby a nasazování obranných schopností. Tyto podniky doplňují zavedené průmyslové aktéry, čímž podněcují agilní vývojové procesy, rychlejší iterační cykly a nové přístupy k poskytování schopností, a pomáhají tak evropskému odvětví obrany rychleji reagovat na měnící se operační potřeby.

Na úrovni členských států, EU a NATO bylo zahájeno několik iniciativ na podporu nových účastníků vstupujících do ekosystému obranného průmyslu, jejich integrace do obranných dodavatelských řetězců a jejich spolupráce se zavedenými aktéry.

Cílem Programu pro evropský obranný průmysl (EDIP) ( 18 ) je posílit evropskou průmyslovou základnu obrany včetně vzniku inovativních malých a středních podniků a zvýšit jejich konkurenceschopnost a odolnost, mimo jiné prostřednictvím akcí k posílení průmyslu.

Evropský program pro inovace v oblasti obrany – EUDIS ( 19 ) – je první iniciativou EU, která poskytuje cílenou podporu novým subjektům v tomto odvětví. Program EUDIS, který byl zahájen v roce 2022, posiluje a urychluje novou generaci podniků v oblasti obrany v celé Evropě. Do roku 2027 se má v jeho rámci vyčlenit až 1,5 miliardy EUR na podporu průlomových technologií a na posílení vazeb mezi nově vznikajícími inovátory a zavedenými průmyslovými aktéry prostřednictvím pravidelných hackathonů v oblasti obrany, programu pro urychlení podnikání v oblasti obrany, navazování kontaktů, cílených výzev v oblasti výzkumu a vývoje a přístupu ke kapitálovému financování. Centrum pro inovace v oblasti obrany (HEDI), jehož provoz zahájila agentura EDA v roce 2022, navíc funguje jako platforma podporující úzkou spolupráci mezi členskými státy a zúčastněnými stranami EU v otázkách obranných inovací. Na urychlení přijímání nových obranných technologií a na podporu aktérů v oblasti nové obrany se zaměřuje rovněž program NATO nazvaný DIANA ( 20 ), Inovační fond NATO ( 21 ) a nedávno zahájený Akční plán rychlého přijetí ( 22 ). ( 23 )

Aby se využil transformační potenciál aktérů v oblasti nové obrany k podpoře obranné připravenosti EU, měla by Komise v rámci činností Evropského fondu pro konkurenceschopnost souvisejících s obranou poskytovat významnou podporu inovativním malým a středním podnikům a zahrnout opatření usnadňující jejich přístup do dodavatelských řetězců v odvětví obrany.

3.Proměna EU ve velmoc v oblasti nové obrany

Transformace obranného průmyslu EU na základě ponaučení z poznatků získaných ze zkušeností Ukrajiny a využití potenciálu přelomových technologií i aktérů v oblasti nové obrany vyžaduje řešení celé řady strukturálních problémů.

3.1Podpora celé investiční cesty podniků v oblasti obrany

Nová generace evropských aktérů v oblasti obrany vzbuzuje rostoucí zájem soukromých investorů.

Úloha EU by měla přesahovat rámec podpory podniků v oblasti nové obrany v jejich počáteční fázi. Tito inovátoři jsou klíčovým pilířem strategické autonomie EU, a proto by měli mít možnost najít v Evropě investice potřebné k tomu, aby mohli rozšířit svou činnost a konkurovat v celosvětovém měřítku. Bez těchto příležitostí hrozí riziko, že se obrátí na zahraniční investory, což by ohrozilo bezpečnostní a obranné zájmy EU.

Zajištění financování podniků v oblasti obrany v Evropě v počáteční i pozdní fázi je naléhavou prioritou. Ačkoli v EU již nyní působí několik „jednorožců“ v oblasti obrany, rostoucí počet podniků v oblasti nové obrany vyžaduje větší investiční úsilí a přístup ke kapitálu. EU by měla mobilizovat celý svůj finanční ekosystém, včetně soukromého kapitálu, rizikového kapitálu, penzijních fondů, investičních fondů a správců aktiv, aby podpořila obranné inovace od počáteční fáze výzkumu až po rozsáhlou průmyslovou výrobu tak, jak to bude nezbytné pro obrannou připravenost do roku 2030.

Komise přijala významné kroky zaměřené na zlepšení přístupu podniků v oblasti obrany k financováním, včetně malých podniků se střední tržní kapitalizací, startupů, scaleupů a malých a středních podniků. Ústředním prvkem tohoto úsilí je Nástroj pro kapitálové investice pro obranu, fond fondů spolufinancovaný Komisí a fondem EIF, který by měl do roku 2026 nasměrovat do podniků EU v oblasti obrany více než 500 milionů EUR ( 24 ). Evropská investiční banka (EIB) zvyšuje svou podporu podnikům v oblasti obrany, včetně speciálního balíčku na podporu přístupu malých a středních podniků v dodavatelských řetězcích obranného průmyslu k dluhovému financování.

Změny navržené v souhrnném balíčku o obranné připravenosti navíc umožní fondu InvestEU zvýšit finanční podporu odvětví obrany. Komise rovněž buduje silnější synergie mezi programy financování obrany a civilního sektoru na úrovni EU. Program Horizont Evropa a jeho Evropská rada pro inovace (ERI) hrají důležitou roli v podpoře podniků při vývoji přelomových inovací, jako jsou kvantové technologie, biotechnologie, robotika a umělá inteligence. Od roku 2026 bude fungovat nástroj ERI Accelerator, který bude schopen podporovat projekty dvojího užití, zatímco program na podporu růstu v rámci platformy STEP bude podporovat inovace v oblasti kritických obranných technologií. Cílem návrhu Komise pro příští rámcový program Horizont Evropa (2028–2034) je navázat na toto úsilí a dále posílit integrovaný evropský inovační ekosystém. Přezkum politiky soudržnosti v polovině období navíc umožňuje členským státům dobrovolně využívat fondy soudržnosti na podporu průmyslových kapacit a technologií v oblasti obrany a dvojího užití.

Nedostatek růstového kapitálu však i nadále představuje mezeru na evropské cestě obranných inovací. Tato skutečnost odráží širší strukturální nedostatky na evropských kapitálových trzích, obzvláštní znepokojení však vzbuzuje v oblasti obrany vzhledem k její strategické povaze a důsledkům pro evropskou bezpečnost.

3.2Maximální zrychlení doby uvádění obranných produktů, technologií a systémů na trh

Zásadními kroky na cestě k uvádění obranných systémů a technologií na trh jsou testování a validace. Výzkumné a technologické infrastruktury poskytují nezbytnou kapacitu pro urychlení tohoto procesu a umožňují, aby přelomové technologie rychleji dosáhly operační připravenosti. Cyklus obranných inovací od vzniku nápadu po dosažení schopnosti je však dosud velmi pomalý a těžkopádný a není dostačující pro obrannou připravenost, které Evropa musí dosáhnout do roku 2030. Evropa potřebuje zásadní posun umožňující rychle přeměňovat myšlenky v průlomová řešení pro ozbrojené síly.

Zásadní význam pro uvádění obranných technologií na trh má rovněž výrobní kapacita. Ta je však nákladná a vyžaduje velké počáteční investice. Podniky v oblasti nové obrany se často zdráhají vyčlenit takové zdroje bez jasných obchodních vyhlídek, což zpomaluje dobu uvedení na trh a snižuje jejich konkurenční výhodu. Těmto podnikům by prospěly agilní a flexibilní přístupy k výrobě, jako je například „výroba jako služba“, a to i prostřednictvím dočasné změny využití výrobních kapacit jiných odvětví než obranného průmyslu. V praxi by větší podniky z jakéhokoli odvětví mohly dát k dispozici své výrobní kapacity a zabezpečená zařízení obrannému průmyslu EU, a poskytnout tak zdroje, které jsou připravené k použití, škálovatelné a bezpečné. Rozvoj výrobních kapacit rovněž vyžaduje bezpečný přístup k odolným, udržitelným a konkurenceschopným dodávkám navazujících výrobků, materiálů a technologií. Schopnost růstu obranného průmyslu je úzce spojena s bezpečným, oběhovým a odolným zásobováním kritickými surovinami ( 25 ).

Zásadní význam pro podniky v oblasti obrany má provozní testování technologií v relevantním prostředí. Přístup k testovací infrastruktuře je však často omezený. Kapacitní omezení a nedostatečná přeshraniční mobilita v rámci EU vytvářejí významné překážky pro nové účastníky, zejména pro malé a střední podniky, startupy, scaleupy a malé podniky se střední tržní kapitalizací. To výrazně prodlužuje dobu potřebnou pro uvedení nových obranných technologií na trh. Obranný trh EU je navíc značně roztříštěný a jednotlivé členské státy mají odlišné režimy certifikace a validace technologií. Procesy hodnocení a provádění jsou již samy o sobě zdlouhavé a zatěžující a roztříštěné certifikační postupy zpomalují zavádění inovativních obranných řešení ještě více. Omezený přístup ke sdíleným datům v oblasti obrany přináší rovněž omezení vývoje pokročilých softwarových schopností, jako jsou například nejmodernější řešení umělé inteligence v oblasti obrany.

Komise v nedávné době předložila regulační návrhy, které znamenají významné kroky s cílem dále posílit integraci malých a středních podniků, malých podniků se střední tržní kapitalizací, startupů a scaleupů do velkých obranných projektů, a to zavedením agilnějších a dostupnějších mechanismů financování v rámci Evropského obranného fondu ( 26 ). To zahrnuje využívání finanční podpory třetím stranám (kaskádového financování) v projektech výzkumu a vývoje, kratší dobu trvání projektů a zjednodušené postupy podávání a hodnocení žádostí přizpůsobené na míru přelomovým technologiím a malým a středním podnikům. Regulační a investiční prostředí příznivější pro inovace, které předpokládá připravovaný Evropský inovační akt, pomůže rychleji uvádět inovace na trh a umožní zefektivnit procesy zadávání veřejných zakázek. Komise doplní toto úsilí návrhem nových opatření, která by urychlila dobu uvádění na trh u nových účastníků a částečně kompenzovala rizika, s nimiž se setkávají při překonávání „údolí smrti“ ( 27 ).

3.3Zlepšení přístupu ke schopnostem v oblasti nové obrany

Přístup k zakázkám, ať už od veřejných orgánů, nebo od soukromých podniků, je jakýmsi svatým grálem každého startupu. Vytváří významné pozitivní vedlejší účinky a pomáhá podnikům přilákat nové investory a zákazníky. Nedávné iniciativy EU, jako je například Bezpečnostní akce pro Evropu (SAFE) a program EDIP, výrazně navyšují financování obrany a podporují společné zadávání veřejných zakázek v členských státech. Malé a střední podniky, malé podniky se střední tržní kapitalizací, startupy a scaleupy se však dosud potýkají s překážkami, které jim brání v přístupu k zakázkám v oblasti obrany a v plném využívání tohoto prudkého nárůstu investic do obrany.

Zaprvé se většina nových účastníků při snaze o vstup do odvětví obrany často potýká s nedostatkem znalostí a informací. Mnozí z nich nemají přímý přístup ke koncovým uživatelům, jako jsou ozbrojené síly, hlavní dodavatelé nebo systémoví integrátoři. Často jim chybí základní informace týkající se například operačních potřeb, které by jim umožnily účinně přizpůsobit svá řešení požadavkům členských států na obranné schopnosti.

Zadruhé, procesy zadávání veřejných zakázek v oblasti obrany jsou i nadále zdlouhavé a složité, zejména pro nové účastníky. Byly navrženy v době míru a pro velké systémové integrátory. Procesy zadávání veřejných zakázek v oblasti obrany jsou také velmi často roztříštěné a izolované podle členských států. Dosažení skutečně jednotného trhu EU v oblasti obrany má klíčový význam pro vytvoření prostředí, v němž se budou startupy, malé a střední podniky a malé podniky se střední tržní kapitalizací rozvíjet, prosperovat a v konečném důsledku budou moci zůstat v Evropě. Novým účastníkům chybějí specializované znalosti, zdroje a zkušenosti, jimiž disponují větší zavedení aktéři, aby mohli efektivně řídit požadavky na zadávání zakázek, což často vede k nerovným podmínkám. Omezuje to rovněž jejich schopnost rozšiřovat svá řešení ve velkém měřítku po celé EU.

V zájmu úplného vyřešení těchto problémů se EU musí oprostit od vnímání veřejných zakázek jako transakčního procesu nákupu výrobků a musí na ně začít nahlížet jako na strategický akt investování do průmyslové kapacity a odolnosti. Veřejné zakázky, které představují přibližně 15 % HDP EU ( 29 ), jsou nejsilnějším, avšak nedostatečně využívaným nástrojem pro budování odolné, inovativní a škálovatelné průmyslové základny, která je nezbytná pro obrannou připravenost EU do roku 2030. Tento strategický posun vyžaduje nejen rychlejší procesy, ale také kompletní změnu definice „hodnoty“ v zadávání zakázek v oblasti obrany, která již nebude upřednostňovat nejnižší náklady, ale dlouhodobou průmyslovou sílu, technologickou suverenitu a rozvoj pracovních sil.

V neposlední řadě existuje výrazný nesoulad mezi úsilím v oblasti výzkumu a vývoje v odvětví obrany a procesy zadávání veřejných zakázek, a to i u mnoha projektů spolupráce podporovaných Evropským obranným fondem. Zlepšení vazby mezi výzkumem a vývojem a zadáváním veřejných zakázek v oblasti obrany, zejména u projektů podporovaných Evropským obranným fondem, přináší významnou příležitost umožňující urychlit zavádění těchto slibných technologií a posílit obrannou připravenost EU.

Komise zahájila několik iniciativ na zlepšení přístupu k zakázkám pro obranný průmysl, zejména pro malé a střední podniky, malé podniky se střední tržní kapitalizací, startupy a scaleupy, jako je například EUDIS Matchmaking a Business Accelerator. Na vnitrostátní úrovni byly zřízeny specializované inovační jednotky nebo centra na ministerstvech obrany, jež mají působit jako prostředníci mezi ozbrojenými silami a ekosystémem v oblasti nové obrany ( 30 ).

3.4Vytváření dovedností a talentů v oblasti obrany

Obranný průmysl je rychle se rozvíjejícím odvětvím, které v současné době zažívá nebývalý růst a prochází hlubokou transformací. Odvětví obrany se potýká s nedostatkem pracovních sil a dovedností a s kritickými výzvami v oblasti talentů, které ohrožují jeho operační schopnosti, a mají tudíž dopad na bezpečnost EU. Hlavní úzké místo v této souvislosti představuje riziko nedostatku kvalifikovaných pracovníků. Zavedené podniky a noví účastníci v odvětví obrany si vzájemně konkurují v oblasti získávání a udržení talentů, přičemž odvětví obrany čelí konkurenci i ze strany jiných průmyslových odvětví.  

Na straně nabídky se toto odvětví potýká s obtížemi při získávání a udržení odborníků s pokročilými dovednostmi potřebnými pro vývoj přelomových obranných technologií včetně umělé inteligence, kvantové výpočetní techniky a autonomních systémů, jakož i pro výrobu a údržbu. V oblasti získávání kvalifikovaných odborníků panuje silná konkurence. Stranu nabídky posílí vysoce kvalitní pracovní místa s konkurenceschopnou mzdou a dobrými pracovními podmínkami, jakož i podpora pracovníků během probíhajících transformací.

Požadavky na bezpečnostní prověrku, včetně požadavků na státní příslušnost, omezují mobilitu v rámci EU i přístup k celosvětovým rezervoárům talentů. Na trhu práce jsou rovněž nedostatečně zastoupeny ženy. Komise bude podporovat zúčastněné strany zapojené do rozsáhlého partnerství v oblasti dovedností pro letectví, kosmonautiku a obranu v rámci Paktu pro dovednosti v tom, aby pokračovaly ve své práci na prognózách dovedností, programech prohlubování dovedností a rekvalifikace a zapojování talentů s cílem podpořit členské státy a průmyslové subjekty při prohlubování dovedností přibližně 12 % stávajících pracovníků v oblasti letectví, kosmonautiky a obrany ročně a při rekvalifikaci 600 000 osob pro účely obranného průmyslu do roku 2030.

Na straně poptávky vznikají nedostatky v ozbrojených silách a u zadavatelů veřejných zakázek, kteří potřebují dostatečné odborné znalosti pro účinnou specifikaci, pořizování a integraci složitých a inovativních obranných systémů, jakož i pro inovativní a rychlé zadávání veřejných zakázek. Bez těchto dovedností hrozí, že se nepodaří uvést technologický pokrok plně do praxe. V této souvislosti plánuje agentura EDA, že bude nabízet cílené programy odborné přípravy zaměřené na budování potřebných odborných znalostí v rámci ozbrojených sil a orgánů pro zadávání veřejných zakázek.

4.Závěr – Význam nového ekosystému obranného průmyslu

Evropský obranný průmysl je strategickým zdrojem pro dosažení cílů Plánu obranné připravenosti. Musí však projít hlubokým transformačním procesem a dojít ke změně myšlení z období míru směrem k obranné připravenosti.

Ukrajině se podařilo vytvořit špičkový ekosystém obranného průmyslu. Ukrajinský obranný průmysl je tlačen k neustálým inovacím, a to nejen za účelem vývoje nových nebo komplexních systémů, ale také vývoje nízkonákladových řešení a zvyšování vojenské převahy stávajících obranných schopností. Ukrajina transformovala svůj obranný průmysl a vytvořila podmínky pro rychlé dodávky průlomových řešení svým ozbrojeným silám a pro to, aby vedle zavedených aktérů hráli v tomto úsilí ústřední roli i noví aktéři v oblasti obrany.

Evropa si musí vzít z Ukrajiny poučení. Vývoj a zavádění přelomových inovací by již neměly být „nadstavbovou“ politikou. Musí se stát významným nástrojem k prosazení takové agilnosti, rychlosti a rozsahu v obranném průmyslu, které Evropa potřebuje. Úloha členských států EU při transformaci signálů poptávky po schopnostech je jedinečná a zásadní, neboť vede průmysl k větším inovacím, konkurenceschopnosti, odolnosti a připravenosti. Komise je odhodlána poskytnout nezbytnou podporu, aby tuto transformaci podnítila a urychlila.

Aktéři v oblasti nové obrany mohou tento trend zrychlit díky svému zájmu o přelomová řešení a nové přístupy a ochotě podstupovat riziko. Je nezbytné vytvořit podmínky pro rychlý vznik těchto subjektů a jejich spolupráci se zavedenými aktéry. Evropa potřebuje transformovaný ekosystém obranného průmyslu, který by propojoval zavedené průmyslové lídry, aktéry v oblasti nové obrany a širší technologickou komunitu. Tento transformovaný ekosystém by měl být schopen plně využít svou průmyslovou sílu a inovační potenciál k tomu, aby poskytoval obranné schopnosti s nebývalou rychlostí, rozsahem a efektivitou.

Plán transformace obranného průmyslu navrhuje jasné kroky k dosažení tohoto cíle. Je proto klíčovým faktorem pro zajištění obranné připravenosti Evropy do roku 2030, a to i při podpoře stěžejních obranných iniciativ. Komise opatření navrhovaná v tomto plánu okamžitě spustí, aby zahájila transformaci evropského ekosystému obranného průmyslu, a od roku 2028 je rozšíří. Za účelem sledování provádění, podpory sdílení osvědčených postupů mezi členskými státy a motivace k rychlému rozvoji opatření na vnitrostátní úrovni bude Komise pořádat každoroční strategický dialog o transformaci obranného průmyslu, jehož se budou účastnit členské státy, obranný průmysl a Evropská obranná agentura.

(1)

  Plán připravenosti 2030 – Evropská komise , 16. října 2025.

(2)

Podle zprávy Centra pro strategická a mezinárodní studia například na Ukrajině změnily drony vybavené autonomní navigací založenou na umělé inteligenci účinnosti na bojišti a zvýšily pravděpodobnost zásahu z pouhých 10–20 % na 70–80 %. Tento obrovský skok na poli přesnosti nejen že zvyšuje vojenskou účinnost, ale vede rovněž k výraznému snížení nákladů.

(3)

Dealroom.

(4)

„Nová obrana“ označuje nové paradigma v obranných inovacích vyvolané technologickými trendy, jako je například využívání civilních technologií dvojího užití, softwarově definované vedení války a cykly agilních inovací, jakož i nové obchodní modely, které vedou ke zvýšení efektivity, snížení nákladů a zrychlení dodávek obranných řešení s větším důrazem na ochotu podstupovat riziko.  

(5)

Soukromé investice do evropských obranných a bezpečnostních startupů a scaleupů v oblasti deep tech dosáhnou v roce 2024 rekordní výše přes 5 miliard EUR, což představuje pětinásobný nárůst oproti roku 2019. V roce 2024 získaly tyto startupy dle zprávy Inovačního fondu NATO a Dealroomu Defence, Security, and Resilience in Europe (Obrana, bezpečnost a odolnost v Evropě) z února 2025 10 % veškerých finančních prostředků rizikového kapitálu v Evropě.

(6)

Zachování míru – Plán obranné připravenosti 2030 stanoví jasné cíle a milníky pro dosažení obranné připravenosti do roku 2030, jak je uvedeno v bílé knize o evropské obraně: Plán připravenosti 2030 – Evropská komise .

(7)

 BRAVE1 je ukrajinská obranná technologická platforma vytvořená za účelem urychlení inovací a podpory vývoje pokročilých vojenských řešení. Tato platforma, jejíž provoz zahájila ukrajinská vláda v roce 2023, sdružuje vládní instituce, průmysl a inovátory a poskytuje organizační, informační a finanční podporu na projekty v oblasti obranných technologií s cílem přeměnit zkušenosti z bojiště na nejmodernější obranné technologie. Brave1 – Ukrainian Defense Innovations (Ukrajinské obranné inovace) .

(8)

Cílem iniciativy BraveTech EU je zvýšit odolnost, posílit bezpečnost a podpořit strategické investice do průmyslové základny obrany Evropy. Iniciativa spojuje Evropský obranný fond, Program EU pro inovace v oblasti obrany (EUDIS) a ukrajinskou platformu pro obranné technologie BRAVE1 s cílem vytvořit jednotný rámec pro společný vývoj, testování a zavádění nejmodernějších obranných řešení. BraveTech EU – Obranný průmysl a vesmír – Evropská komise .

(9)

Klíčovým krokem v tomto směru je akt o kritických surovinách, jehož cílem je zajistit bezpečný a udržitelný přístup EU ke kritickým surovinám a snížit závislost na dodavatelích ze třetích zemí. Akt o kritických surovinách – vnitřní trh, průmysl, podnikání a malé a střední podniky .

(10)

Mezi hlavní příklady patří balistická raketa Sapsan a řízená střela s plochou dráhou letu FP-5 Flamingo.

(11)

Společné výzkumné středisko: EU Science Hub.

(12)

 Strategie pro kvantovou Evropu dále zdůrazňuje strategickou hodnotu kvantových technologií pro obranu a podtrhuje jejich povahu dvojího užití a transformační potenciál. EU již přijala opatření, která mají zajistit dostupnost vývoje v oblasti kvantových technologií a zároveň jeho soulad s evropskými prioritami v oblasti obrany a bezpečnosti.

(13)

 Kosmická strategie EU pro bezpečnost a obranu, přijatá 10. března 2023, zdůrazňuje rostoucí strategický význam vesmíru jakožto oblasti, o kterou se vedou spory a je předmětem konkurence, a vyzývá k posílení ochrany evropských kosmických prostředků a k rozvoji technologií dvojího užití na podporu obranných misí.

(14)

Společně s pevninou, vzduchem, mořem a kosmickým prostorem.

(15)

  Bílá kniha o evropské obraně – Připravenost 2030 – Obranný průmysl a vesmír .

(16)

  Souhrnný balíček o obranné připravenosti – Obranný průmysl a vesmír .

(17)

V rámci mandátu vyplývajícího z programu jeho financování.

(18)

  EDIP | Specializovaný program pro obranu .

(19)

Zahájený a financovaný v rámci Evropského obranného fondu.

(20)

  DIANA | Home – Akcelerátor obranných inovací pro severní Atlantik podporuje startupy a výzkumné pracovníky vyvíjející technologie dvojího užití pro účely obrany a bezpečnosti.

(21)

  Inovační fond NATO | NIF – fond rizikového kapitálu v hodnotě 1 miliardy EUR, který investuje do podniků v počáteční fázi rozvoje, jež se zabývají novými a přelomovými technologiemi s využitím v oblasti obrany a bezpečnosti.

(22)

Cílem Akčního plánu rychlého přijetí je výrazně zrychlit tempo, jakým aliance přijímá nové technologické produkty, a to obecně maximálně do 24 měsíců.

(23)

NIF je mnohonárodní fond rizikového kapitálu s hodnotou 1 miliardy EUR, jemuž poskytuje podporu 24 členů aliance a který investuje do startupů v oblasti obrany a deep tech.

(24)

Nástroj pro kapitálové investice pro obranu, který byl spuštěn v lednu 2024, kombinuje finanční prostředky ve výši 175 milionů EUR spolufinancované Evropskou komisí a Evropským investičním fondem (EIF) v rámci programu InvestEU.

(25)

K tomu přispěje provádění aktu o kritických surovinách a připravovaného aktu o pokročilých materiálech. K tomuto úsilí přispěje rovněž iniciativa RESourceEU tím, že urychlí některé výstupy aktu o kritických surovinách, jako je Centrum pro kritické suroviny, a zajistí, aby byly strategické projekty v EU a ve světě urychleně zavedeny do praxe.

(26)

  Evropská komise navrhuje nařízení, které má prostřednictvím rozpočtu EU stimulovat investice související s obranou – Obranný průmysl a vesmír ; Souhrnný balíček o obranné připravenosti – Obranný průmysl a vesmír .

(27)

Evropské startupy se často setkávají se dvěma „údolími smrti“. S prvním se setkají, pokud se inovace neodrazí na konkurenceschopnosti produktů, zatímco s druhým – které v Evropě představuje obzvláště náročnou výzvu – se podniky setkají ve chvíli, kdy čelí problémům při snaze o rozšíření. Strategie EU pro startupy a scaleupy .

(28)

Evropský datový prostor pro obranu by mohl vycházet ze studie proveditelnosti, kterou vypracovala agentura EDA v souvislosti s vytvořením datového prostoru EU pro případy použití v oblasti obrany a která má být zveřejněna do konce roku 2025.

(29)

  Rejstřík dokumentů Komise – SWD(2025) 332 .

(30)

Některé země například vytvořily v rámci svých ministerstev obrany specializované inovační jednotky nebo centra, jež se zaměřují na rychlé vytváření prototypů nových technologií a zefektivňování zadávacích řízení. Tyto iniciativy jsou podporovány značnými účelově vázanými rozpočtovými prostředky a strategiemi zadávání veřejných zakázek, které vyčleňují značnou část zdrojů na nové technologie, jako je například umělá inteligence, kvantová výpočetní technika a autonomní systémy. Jako příklad lze uvést oddělení pro inovaci obrany (Defense Innovation Unit) ve Spojených státech amerických, zřízené v roce 2015, a nedávné iniciativy ve Spojeném království a podobné struktury zřízené v členských státech EU, jako je například Řecko, Francie a Německo, jejichž cílem je urychlit integraci nejmodernějších řešení do obranných schopností a zajistit lepší propojení s širším inovačním ekosystémem.

(31)

S podporou stávajících nástrojů EU včetně ESF.

(32)

S ohledem na probíhající přezkum akademií dovedností EU.