EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 8.10.2025

COM(2025) 723 final

SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ

Strategie pro využívání umělé inteligence

1.Úvod

Umělá inteligence (dále jen „AI“) se vyvíjí nebývalým tempem a pomocí jejích schopností budou přetvořena celá průmyslová odvětví a veřejný sektor 1 . Vývoj a zavádění technologií AI (jako jsou pokročilé obecné modely umělé inteligence, AI agenti, digitální dvojčata a specializované malé modely AI) poskytují EU jedinečnou příležitost k podpoře inovací, urychlení růstu produktivity a posílení své konkurenční síly a technologické suverenity. Navzdory silné průmyslové základně a dynamickému ekosystému začínajících podniků jsou vývoj a zavádění AI v EU stále omezené, neboť tyto technologie využívá pouze 13,5 % podniků a 12,6 % malých a středních podniků 2 , které jsou páteří hospodářství EU. 

V návaznosti na Akční plán pro kontinent umělé inteligence a na závazek EU podporovat důvěryhodnou AI zaměřenou na člověka v souladu s aktem o AI 3 se strategie zaměřuje na využití transformačního potenciálu AI a slouží jako katalyzátor pro větší vertikální integraci. Jejím cílem je podpořit využívání AI, zejména mezi malými a středními podniky a malými společnostmi se střední tržní kapitalizací, a usnadnit integraci AI s cílem zvýšit konkurenceschopnost evropských průmyslových odvětví, především těch strategičtějších. Usiluje o to, aby byly využity širší společenské přínosy AI, od možnosti včasnější a přesnější zdravotnické diagnostiky až po zvýšení účinnosti a dostupnosti veřejných služeb, při současném dodržování zásady nediskriminace. Kromě toho se snaží posílit schopnosti EU a dosáhnout excelence v oblasti hraniční AI.

V zájmu dosažení těchto cílů strategie podporuje změnu přístupu podniků a organizací veřejného sektoru k řešení problémů. Přijetím politiky AI na prvním místě jsou povzbuzovány k začleňování AI na základě evropských řešení. Zaváděním AI – při současném vyhodnocování jejích potenciálních přínosů a rizik – se mohou evropské společnosti přizpůsobit jejímu transformačnímu dopadu, včetně organizace pracoviště a potřeb v oblasti odborné přípravy. Tento přístup je nejen hnací silou podnikatelského úspěchu, ale také podporuje rozvoj evropské strategické přítomnosti na různých úrovních zásobníků AI 4 , zapojuje pracovníky a podporuje vytváření robustního a svrchovaného ekosystému pro AI v EU.

Na základě poznatků získaných v rámci veřejné konzultace 5 a odvětvových diskusí 6 v posledních měsících je Strategie pro využívání umělé inteligence rozdělena do tří hlavních částí 7 :

·Zavedení stěžejních odvětvových iniciativ – s cílem podpořit využívání AI v klíčových průmyslových odvětvích hospodářství EU a ve veřejném sektoru.

·Řešení průřezových výzev – podpora většího zavádění AI v malých a středních podnicích; umožnění vytvoření pracovní síly připravené na AI napříč odvětvími; využívání pokročilých možností AI; a zajištění důvěry na trhu.

·Vytvoření jednotného mechanismu řízení – být průkopníkem odvětvového přístupu a podpořit dynamický proces spolupráce mezi zúčastněnými stranami. Rovněž bude zahájena činnost Střediska pro sledování AI, které bude vyvíjet klíčové ukazatele výkonnosti a sledovat vývoj, dopad a budoucí trendy v oblasti AI.

Strategie pro využívání umělé inteligence doprovází strategie pro umělou inteligenci ve vědě, kterou vyhlašuje jako stěžejní iniciativu Zdroj pro vědu o umělé inteligenci v Evropě a zahrnuje přijímání AI napříč vědeckými obory. Doplní ji strategie evropské datové unie, která otevírá nové zdroje vysoce kvalitních rozsáhlých datových souborů, jež jsou nezbytné pro trénink algoritmů.

2.Zavádění stěžejních odvětvových iniciativ

AI má potenciál změnit fungování průmyslových odvětví, fungování vlád a vytváření hodnot v hospodářství. Může zvýšit úsilí o zjednodušení, a tím zvýšit produktivitu a konkurenceschopnost. V následujících podkapitolách jsou popsány stěžejní iniciativy zaměřené na řešení hlavních odvětvových výzev a podporu politiky AI na prvním místě. Vycházejí z prvotní zpětné vazby zúčastněných stran získané prostřednictvím veřejné konzultace 8 , výzvy k předložení faktických podkladů 9 a sedmnácti technických strukturovaných dialogů (příloha 1) s klíčovými aktéry v daném odvětví.

Přijetí Strategie pro využívání umělé inteligence představuje začátek transformační cesty, která bude průběžně aktualizována a rozšiřována díky podnětům získaným z mechanismu řízení popsaného v poslední kapitole strategie. To znamená, že níže uvedená opatření by mohla být v budoucnu doplněna novými iniciativami v dalších odvětvích, jako je finančnictví, cestovní ruch a elektronický obchod. Na realizaci opatření této strategie uvolňuje Komise ze svých programů financování přibližně 1 miliardu EUR 10 s významným pákovým efektem v závislosti na odvětví.

2.1. Zdravotní péče, včetně léčiv

AI je významným příslibem pro transformaci zdravotní péče a farmaceutického odvětví, jakož i pro zlepšení a dokonce záchranu lidských životů v celé EU. Může podpořit dřívější a přesnější klinická rozhodnutí, snížit administrativní zátěž zdravotnických pracovníků, podpořit administrativní procesy a zlepšit výstupy pacientů v celém průběhu péče. Vzhledem k rostoucímu tlaku na systémy zdravotní péče nabízí AI konkrétní nástroje pro zvýšení účinnosti a kvality, a to i v nedostatečně obsluhovaných nebo odlehlých oblastech, kde chybí nemocnice, specialisté nebo diagnostické služby. Kromě běžné zdravotní péče, jak je zdůrazněno ve Strategii EU pro lékařská protiopatření 11 , bude Komise rovněž podporovat využívání nástrojů AI pro připravenost na zdravotní krize a reakci na ně, včetně rychlejšího odhalování a monitorování zdravotních hrozeb pro účely získávání informací o lékařských protiopatřeních.

Zavádění AI ve zdravotní péči v celé EU a její začlenění do klinických pracovních postupů a administrativních procesů je však stále omezené a nerovnoměrné 12 . Mezi překážky patří dostupnost kvalitních údajů, různorodost infrastruktur a omezená gramotnost, dovednosti a důvěra v oblast AI mezi zdravotnickými pracovníky. Je třeba přijmout opatření na podporu investic, pobídek pro inovace a přeshraniční mezioborové spolupráce, aby AI mohla přinést plný užitek systémům zdravotní péče a občanům 13 .

Na podporu politiky AI na prvním místě v odvětví zdravotní péče Komise: 

·zřídí evropská pokročilá screeningová střediska využívající AI s cílem urychlit zavádění inovativních nástrojů pro prevenci a diagnostiku ve zdravotnických zařízeních a přivést služby zdravotní péče do oblastí s nedostatečným pokrytím. Cílem iniciativy je zlepšit včasné odhalení a zajistit včasnou diagnózu, zejména u kardiovaskulárních a nádorových onemocnění. Bude prosazovat přístup, který zajistí, aby screening a diagnostika využívající AI zohledňovaly genderové faktory 14 . Zaváděním řešení využívajících umělou inteligenci tato střediska podpoří klinické ověřování v reálném provozu a místní testování výkonnosti a získají důkazy pro klinické přijetí 15 . Síť těchto středisek využívajících AI usnadní přístup k vysoce kvalitním souborům údajů, které vycházejí z evropského prostoru pro zdravotní údaje 16 , jakož i z evropských digitálních infrastruktur pro onkologické zobrazování 17 a genomické údaje 18 , přičemž podpoří testování a ověřování slibných modelů AI, včetně modelů pro personalizovanou prevenci. Bude vycházet z příslušných opatření v rámci Evropského plánu boje proti rakovině, Strategie pro vědy o živé přírodě a připravovaného plánu EU pro kardiovaskulární zdraví.

·zřídí evropskou síť odborných znalostí pro zavádění AI ve zdravotní péči s cílem konsolidovat pokyny a osvědčené postupy. Poskytne příručky pro zavádění, pokyny, včetně pokynů pro místní validaci (výkonnost v klinické praxi) a monitorování po zavedení, zásady návrhu a vytvoří základy pro výměnu osvědčených postupů pro zavádění AI ve zdravotní péči.

AI rovněž revolučním způsobem mění vývoj léčivých přípravků, od urychlení jejich objevování až po podporu sledování jejich nežádoucích účinků. Modelování a simulace založené na AI mohou urychlit objevování nových možností léčby a určit nová terapeutická využití stávajících léčivých přípravků, jako jsou například nová antibiotika, a zlepšit předpovědi bezpečnosti a účinnosti. V důsledku toho v letech 2016–2024 dvacetinásobně vzrostl počet patentů souvisejících s AI v oblasti zdravotní péče, které jsou každoročně zveřejňovány v členských státech EU 19 . Využití plného potenciálu AI v oblasti vývoje léčivých přípravků bude vyžadovat trvalý pokrok v budování spolehlivých základních modelů AI spolu s úsilím o zajištění jejich spolehlivosti, transparentnosti a klinického významu – což je priorita, která je pro podporu inovací v biotechnologickém odvětví obzvláště důležitá 20 .

Zdravotnické přístroje využívající aplikace AI mohou v souvislosti se současnými problémy systému zdravotní péče, jako je nedostatek pracovních sil, přinést obrovský pokrok při jejím poskytování. Je důležité, aby regulační rámec EU vytvářel příznivé prostředí pro inovace.

Na podporu zavádění AI v oblasti vývoje léčivých přípravků Komise:

·vyhlásí výzvu k objevování nových léků pomocí AI pro možné nové léky, které by mohly být použity k řešení nenaplněných léčebných potřeb a k léčbě obtížně léčitelných onemocnění, jako je Alzheimerova choroba nebo některé druhy rakoviny. Vítěz výzvy by získal vyhrazený přístup k výpočetní kapacitě továren na AI a poradenství, jak uvést své objevy na trh.

·navrhne vhodná opatření k zefektivnění a umožnění rychlejšího uvádění zdravotnických prostředků na trh, aniž by byla ohrožena bezpečnost.

2.2. Robotika

S více než 90 000 průmyslovými roboty instalovanými v roce 2023 a více než 400 výrobci servisních robotů stojí Evropa v čele robotické revoluce – „fyzické AI“. Integrace AI, která vychází z vynikajících výsledků v oblasti mechatroniky, senzorů a mikrořadičů, umožní vývojářům v EU přinést řadu inovací, od kognitivních robotů po autonomní drony, které budou mít široký dopad na výrobu, zdravotní péči, zemědělství, obranu atd. EU je obzvláště silná v oblasti průmyslové robotiky, kde spolupracující roboti (nazývaní také „koboti“) umožňují bezpečnou a účinnou interakci mezi člověkem a roboty, pomáhají zmírnit nedostatek pracovních sil a omezují vystavení pracovníků náročným nebo nebezpečným úkolům. Další rozvoj robotiky prostřednictvím integrace generativní AI a zavádění evropských řešení je však nutností, pokud chce EU v oblasti inovací v tomto segmentu i nadále zaujímat vedoucí postavení.

Na podporu zavádění AI v odvětví robotiky Komise:

·vytvoří katalyzátor pro zavádění evropské robotiky, který propojí vývojáře a uživatelská odvětví s cílem urychlit vývoj a zavádění evropských řešení reagujících na potřeby trhu. K tomu dojde ve spolupráci s Asociací pro umělou inteligenci, data a robotiku 21 . V této souvislosti bude Komise financovat rozvoj odvětvových sítí pro urychlení zavádění robotiky poháněné AI se zaměřením na případy užití s velkým dopadem, které budou upřednostňovány v úzké spolupráci s odvětvími koncových uživatelů a zajistí, aby inovace byly v souladu s potřebami reálného provozu.

2.3. Výroba, strojírenství a stavebnictví

Evropské výrobní odvětví zahrnuje 2,2 milionu podniků, většinou malých a středních, zaměstnává 30 milionů osob a vytváří přibližně 14 % HDP EU 22 . Výroba zahrnuje širokou škálu vzájemně propojených segmentů od tradičních a technicky vyspělých odvětví až po stavebnictví nebo logistiku, od vývoje nových (čistších) materiálů až po dodavatelský řetězec a logistiku. Navzdory silným stránkám EU se ve středně až vysoce technologicky náročné výrobě v odvětvích, jako je strojírenství a elektrotechnika, chemický průmysl a strojírenství, výroba přesouvá do regionů s nižšími náklady, což snižuje konkurenceschopnost a oslabuje odolnost a strategickou autonomii. Transformační potenciál spojený s AI a automatizací by však mohl tento trend zvrátit.

AI může zvýšit účinnost, přesnost a přizpůsobivost různých výrobních procesů. Základem této transformace je využívání digitálních dvojčat využívajících AI, která společnostem umožňují provádět komplexní simulace a teoretické scénáře ve virtuálním prostředí. Již dnes se používají ve výrobních odvětvích, kde usnadňují prediktivní údržbu 23 a pomáhají navrhovat a optimalizovat fungování celých dodavatelských řetězců, výrobních hal a jejich klíčových výrobních postupů. Vytvářením inteligentních digitálních modelů budov, výrobků, strojů a výrobních procesů mohou společnosti testovat, vylepšovat a dolaďovat své činnosti před provedením změn v reálném světě.

Na podporu zavádění AI ve výrobním odvětví Komise:

·podpoří vývoj hraničního modelu AI a AI agentů přizpůsobených výrobě. V návaznosti na datové prostory pro výrobu 24 a připravovanou strategii evropské datové unie Komise usnadní sdružování dat mezi průmyslovými subjekty prostřednictvím důvěryhodných třetích stran, aby zajistila dostatečný objem tréninkových dat při současném zachování duševního vlastnictví a bezpečnosti dat a případně využila datové laboratoře v továrnách na AI.

·bude financovat vývoj urychlovacích sítí pro zavádění AI ve výrobě a účinněji tak překlene mezeru mezi výzkumnými laboratořemi a jejím zaváděním. Tyto projekty urychlí vývoj výrobních řešení využívajících AI, která řeší potřeby průmyslu poskytováním trvalé podpory, jež zajistí, že tato řešení přejdou z laboratoře na vysokou úroveň vyspělosti vhodnou pro aplikace v reálném provozu.

2.4. Obrana, bezpečnost a vesmír

Umělá inteligence se stala zásadní přelomovou technologií s hlubokým dopadem na geopolitiku, bezpečnost a obranu. Jak je zdůrazněno v Bílé knize o budoucnosti evropské obrany – Připravenost 2030 25 , nové technologie včetně AI 26 zásadně mění povahu vedení války. Úloha AI v obraně se radikálně zvýší v souvislosti s rostoucím zájmem o dvojí užití aplikací AI a zejména s očekávaným potenciálem hraničních modelů zajistit strategickou a vojenskou převahu. AI může přinést strategickou výhodu, pokud se použije pro bezpilotní prostředky, situační orientaci a rozpoznávání vzorců na bojišti, pro podporu zbraní (např. stíhacích letounů) nebo pokud se použije pro automatizaci části obranných produktů, jako jsou drony. Jak bylo oznámeno v bílé knize, do konce roku 2025 bude předložen evropský plán pro transformaci obrany s cílem podpořit rychlejší zavádění zásadních přelomových technologií, včetně AI, do obranných schopností, aby bylo do roku 2030 dosaženo evropské obranné připravenosti v souladu s hospodářskými a bezpečnostními zájmy a cíli Unie.

Kromě toho Komise spolu s členskými státy spolufinancuje výpočetní kapacity, a to i v synergii s obranou. Členské státy mohou prostřednictvím svých národních plánů rovněž využít nástroj Bezpečnostní akce pro Evropu (SAFE) a investovat do klíčových oblastí obrany, včetně vybavení využívajícího AI a kybernetické bezpečnosti.

Vize evropské kosmické ekonomiky 27 navíc uznává klíčovou roli umělé inteligence při zvyšování konkurenceschopnosti a odolnosti kosmického odvětví EU. Umělá inteligence přináší revoluci ve způsobu navrhování, výroby a provozu kosmických systémů. Stejně tak je umělá inteligence klíčová pro pozemní infrastrukturu, aby bylo možné zvládat budoucí megakonstelace, a pro rozvíjení schopností modelování kosmických dat velkého objemu. Proto bude Komise v zájmu uvolnění plného potenciálu kosmických systémů EU v příslušných případech podporovat prostředí, které usnadní integraci kapacit a technologií AI i s cílem zvýšit výkonnost, účinnost a bezpečnost. V této souvislosti bude Komise podporovat vývoj suverénních hraničních modelů a systémů agentské AI a zajistí, aby bezpečnost byla zakotvena již v jejich návrhu.

Na podporu politiky AI na prvním místě v odvětví obrany a vesmíru Komise:

·urychlí vývoj a zavádění evropských kapacit v oblasti situačního povědomí a C2 (velení a řízení) založených na AI prostřednictvím Evropského obranného fondu (EDF) a zároveň podpoří řešení s otevřenou architekturou dvojího použití pro bezpečnost hranic a ochranu kritické infrastruktury a zajistí interoperabilitu na podporu stěžejních iniciativ v oblasti obrany, včetně iniciativ Hlídka východního křídla a Drone Wall, zejména pro integraci autonomních prvků do různých řešení.

·zavede strategickou a specializovanou evropskou infrastrukturu vysoce zabezpečených výpočetních kapacit (např. továrny/gigatovárny na AI) pro výcvik obranných a kosmických modelů AI a vývoj obranných a kosmických aplikací AI.

·podpoří soulad kosmické výroby a provozu v EU s umělou inteligencí, včetně infrastruktury na oběžné dráze a na zemi, a to prostřednictvím pokročilé výroby, robotiky, specializovaného zpracování dat na okraji sítě nebo na oběžné dráze, datových sítí ve vesmíru, zařízení pro zpracování signálu a řídicích a kontrolních systémů.

Komise a ESVČ uvedou výše uvedená prioritní opatření do souladu s koordinovanými závazky, iniciativami a opatřeními přijatými členskými státy v rámci procesu plánu připravenosti v oblasti obrany, jakož i s příslušným rámcem a iniciativami zaměřenými na urychlení zavádění AI v oblasti obrany, mimo jiné s využitím Evropského obranného fondu a centra Evropské obranné agentury pro inovace v oblasti obrany. 

Jak je zdůrazněno v dokumentu ProtectEU – Evropská strategie vnitřní bezpečnosti 28 , AI se rovněž stává základním nástrojem pro zajištění vnitřní bezpečnosti a kybernetické bezpečnosti, neboť státy a občané čelí stále složitějším a rychle se měnícím digitálním hrozbám. Teroristické a organizované zločinecké organizace stále častěji využívají technologie založené na AI k urychlení, zkvalitnění a rozšíření dosahu své nezákonné činnosti. Kybernetická kriminalita, sabotáže a terorismus se prolínají do hybridních útoků, při nichž nepřátelské subjekty často využívají AI. Proto musíme pro vnitřní a kybernetickou bezpečnost zajistit rychlé zavedení řešení založených na AI. Podpoří to práci úřadů při plnění komplexních bezpečnostních úkolů, pomůže v boji proti zneužívání AI, odhalí anomálie, analyzuje incidenty a účinněji na ně reaguje. Umožní rychlejší identifikaci útoků, lepší rozhodování a účinnější využívání zdrojů.

Na podporu politiky AI na prvním místě v oblasti vnitřní bezpečnosti, včetně odvětví kybernetické bezpečnosti, Komise:

·podpoří vývoj a zavádění řešení využívajících umělou inteligenci 29 pro účely vnitřní bezpečnosti, mimo jiné podporou aplikovaného výzkumu a inovací a podněcováním uvádění řešení využívajících umělou inteligenci přizpůsobených pro použití v oblasti vnitřní bezpečnosti na trh.

·bude financovat projekty na vývoj a zavádění nástrojů, technologií a služeb kybernetické bezpečnosti založených na AI, které se zabývají odhalováním hrozeb, odhalováním zranitelností, zmírňováním hrozeb, obnovou po incidentech prostřednictvím samostatné opravy, analýzou dat a jejich sdílením.

·podpoří interoperabilitu a důvěryhodné začlenění AI do architektur kybernetické bezpečnosti, infrastruktur a sledování hrozeb, včetně kybernetických středisek a připravovaných bezpečnostních středisek pro kabelové sítě, jakož i pro digitální prostředí dvojího užití a digitální prostředí relevantní pro obranu,

2.5. Mobilita, doprava a automobilový průmysl

Odvětví mobility má zásadní význam pro evropské hospodářství a udržitelnou transformaci Evropy. AI se již široce používá a má na toto odvětví silný dopad, od optimalizace tras až po pokročilé asistenční systémy pro řidiče. Technologie automatizované dopravy a mobility založené na AI se rychle rozšiřují ve všech druzích dopravy. Podporují bezpečnější a udržitelnější mobilitu tím, že zlepšují dopravní toky, logistiku a plánování dopravy. Automatizovaná vozidla 30 například umožňují flexibilní a nákladově efektivní služby a pomáhají řešit nedostatek řidičů 31 . Jejich zavádění však brání technologické, regulační a ekonomické problémy. Kombinace předpisů na vnitrostátní úrovni a na úrovni EU komplikuje testování, schvalování a provoz automatických vozidel v reálném provozu. Přijetí dále brání otázky důvěry, obtížný přístup ke kvalitním trénovacím datůmm a nedostatečné zavádění dopravních a digitálních infrastruktur.

Na podporu politiky „AI na prvním místě“ v odvětví mobility Komise:

·bude využívat továrny a gigatovárny na AI k urychlení vývoje inovativních modelů umělé inteligence a společných softwarových platforem pro automatizované systémy řízení a systémy řízení vozidel v rámci Evropské aliance pro propojená a autonomní vozidla 32 .

·zahájí iniciativu „Města usilující o realizaci autonomního řízení“ s cílem urychlit zavádění provozních služeb ve spolupráci s evropskými poskytovateli v rámci rozsáhlých přeshraničních testovacích prostředí oznámených v Průmyslovém akčním plánu pro evropský automobilový průmysl. V návaznosti na doporučení vydaná Evropskou aliancí pro propojená a autonomní vozidla 33 se zaměří na autonomní vozidla s AI (robotická vozidla) a autonomní dojíždění z bodu do bodu ve městech, zřizování provozních společných podniků a využívání připravených inovačních opatření aktu o AI v oblasti regulačních pískovišť a testování v reálném provozu.

2.6. Elektronické komunikace

Začleňování AI do odvětví elektronických komunikací se v posledních letech výrazně zrychlilo v důsledku rostoucí poptávky po automatizaci, optimalizaci sítí a zlepšování zákaznické zkušenosti. 65 % provozovatelů po celém světě zavádí strategie v oblasti AI a aktivně testuje řešení založená na AI v rámci provozu sítí a zákaznických služeb 34 . AI má velký potenciál, zejména díky inteligentnějšímu řízení sítí a inovacím služeb 35 . Její dopad v této oblasti je však stále omezený kvůli nedostatku otevřených platforem a kapacit v zařízeních hraničí architektury.

Na podporu politiky AI na prvním místě v odvětví elektronických komunikací Komise:

·podpoří kapacity EU v oblasti zařízení pro edge computing související s AI poskytováním specializované podpory v rámci společného podniku pro inteligentní sítě a služby a společného podniku pro čipy.

·vytvoří evropskou platformu pro AI v telekomunikacích (pilotní akce zásobníku AI v rámci programu Digitální Evropa) pro telekomunikační operátory, prodejce a uživatelská odvětví, aby společně 36 vytvořili prvky zásobníku AI, včetně zprostředkovatelských vrstev, datového inženýrství, cloudových rozhraní a služeb AI, případně na základě otevřeného zdrojového kódu.

2.7. Energetika

AI má potenciál zlepšit energetickou účinnost v celém řetězci ekonomické hodnoty. Od lepšího řízení sítě a integrace energie z obnovitelných zdrojů až po účinnější využívání stávající infrastruktury nebo optimalizaci skladovacích kapacit. Nástroje umělé inteligence podnikům pomáhají šetřit energii díky optimalizovanému návrhu a provozu budov a díky automatizaci nákupu/prodeje energie jim pomáhají snižovat náklady na energii. A konečně, nově vznikající nástroje založené na AI mohou občanům a podnikům usnadnit řízení spotřeby energie a pomoci jim orientovat se v maloobchodních nabídkách energie. Energetika je zároveň kritickým odvětvím, které zajišťuje elektřinu potřebnou pro rostoucí evropskou digitální ekonomiku a datová centra.

Zavádění umělé inteligence v odvětví energetiky je však nerovnoměrné. V důsledku přísných bezpečnostních požadavků, roztříštěné správy a omezeného sdílení údajů dochází k pomalejšímu pokroku v oblasti řízení sítě, flexibility na straně poptávky 37 a plánování infrastruktury 38 .

S cílem podpořit využívání AI ke zlepšení řízení sítě a energetické účinnosti bude Komise:

·podporovat vývoj modelů AI, které zlepšují prognózy, optimalizaci, digitální dvojčata a vyvažování systémů v rámci energetického systému. Tyto činnosti jsou podporovány využitím infrastruktury cloud-edge-IoT, softwaru a nástrojů AI, aby sloužily jako digitální páteř napříč všemi aktivy energetického systému a zajišťovaly bezpečné, účinné a spolehlivé sdílení dat v celém energetickém ekosystému.

AI zlepšuje spotřebu energie a energetickou účinnost v různých odvětvích. Pokročilé modely a systémy AI však také spotřebovávají značné množství energie, zejména v datových centrech. Připravovaný strategický plán pro digitalizaci a umělou inteligenci v odvětví energetiky dále rozpracuje využití AI v energetickém systému a společně s aktem pro rozvoj cloudu a umělé inteligence se bude zabývat strategiemi, které zajistí energetické zdroje pro rozvoj AI, například zlepšením energetické účinnosti datových center. Kromě toho je třeba lépe porozumět vlivu architektury algoritmů AI na vzorce spotřeby energie. Proto, jak předpokládá akt o AI, Komise přijme požadavek na standardizaci týkající se společných postupů pro podávání zpráv a dokumentaci týkajících se dopadu systémů AI a obecných modelů na spotřebu energie.

2.8. Klima a životní prostředí

Evropa je domovem mnoha předních organizací inovujících v oblasti klimatu a životního prostředí. Od roku 2019 přilákaly začínající podniky v oblasti AI v těchto odvětvích rizikový kapitál v hodnotě přibližně 700 milionů eur 39 . Umělá inteligence má dlouholeté výsledky v oblasti monitorování, prognóz a pozorování Země. Může zlepšit systémy včasného varování před požáry, povodněmi, suchem a vlnami veder, pomoci při reakci na katastrofy a podpořit vodní hospodářství 40 , jakož i rozhodování o odolnosti a připravenosti na změnu klimatu. Průlomové iniciativy, jako je Cíl Země 41 a Evropské digitální dvojče oceánů 42 , poskytují simulace s vysokým rozlišením a interaktivní simulace s nebývalou prediktivní silou.

Navzdory těmto pokrokům však zůstává plný potenciál umělé inteligence pro opatření v oblasti klimatu a životního prostředí nevyužit, a to z důvodu vědecké a technologické složitosti modelování klimatu a životního prostředí založeného na umělé inteligenci v kombinaci s přetrvávajícími nedostatky v kapacitách a dovednostech místních orgánů, malých a středních podniků a občanské společnosti. Roztříštěný ekosystém nástrojů, datových sad a služeb v oblasti klimatu a životního prostředí tyto problémy ještě zhoršuje a brání jejich širokému přijetí a dopadu.

Na podporu politiky AI na prvním místě v oblasti klimatu a životního prostředí Komise:

·zavede model hraniční umělé inteligence pro výzkum zemského systému s otevřeným zdrojovým kódem a související aplikace a služby poháněné umělou inteligencí, které umožní lepší předpovědi počasí, monitorování Země a teoretické scénáře jako další krok iniciativy Cíl Země. Bude plně vytrénovaný v továrnách EU na umělou inteligenci a bude se řídit multidisciplinárním přístupem integrujícím různé odborné znalosti. Prostřednictvím tohoto modelu Komise zpřístupní místním orgánům a příslušným aktérům místní digitální dvojčata založená na umělé inteligenci (integrující data z programu Copernicus ve vlastnictví EU 43 ), která pomáhají předvídat rizika a snižovat dopady změny klimatu prostřednictvím lepší připravenosti a odolného plánování měst a venkova 44 , jakož i služby pro lepší zvládání katastrof a krizovou pomoc.

2.9. Zemědělsko-potravinářské odvětví

Umělá inteligence již nyní mění zemědělskou výrobu v několika klíčových oblastech a může způsobit revoluci ve způsobu výroby potravin s ohledem na životní prostředí, klima a obyvatele 45 . Může zlepšit přesné zemědělství a pohánět roboty a stroje používané při práci na poli. Již nyní podporuje zemědělce prostřednictvím poradenských nástrojů založených na umělé inteligenci, které poskytují individuální doporučení pro jejich specifické potřeby.

Mnoho aplikací pro přesné zemědělství se však nedostane na trh kvůli nedostatku kvalitních dat 46 a společně dohodnutých formátů nebo chybějící interoperabilitě mezi platformami, které jsou uzavřené nebo vázané na jednoho dodavatele. Zemědělci navíc často váhají s přijetím řešení založených na umělé inteligenci kvůli nedostatku času a dovedností, nedůvěře v umělou inteligenci a nejistotě ohledně odpovědnosti a obavám ze ztráty kontroly nad rozhodováním. V této souvislosti zůstává zavádění umělé inteligence v evropských zemědělských podnicích omezené, zejména ve srovnání s jinými regiony 47 .

Na podporu politiky AI na prvním místě v zemědělsko-potravinářském odvětví Komise:

·podpoří vytvoření AI platformy pro zemědělsko-potravinářské odvětví, která usnadní zavádění specializovaných zemědělských nástrojů a aplikací využívajících AI. Platforma usnadní vyhledávání a integraci aplikací, zvýší důvěru zemědělců v aplikace využívající umělou inteligenci a podpoří vývoj s otevřeným zdrojovým kódem 48 .

2.10 Kulturní a kreativní odvětví a média

Potenciál umělé inteligence v kulturních a kreativních odvětvích roste a otevírá nové možnosti pro kreativitu. Umělá inteligence může pomáhat filmařům ve všech fázích výroby a vylepšovat procesy, jako je vytvoření storyboardu a speciální efekty. Může zlepšit vyhledatelnost online médií, hudby a literárního obsahu, což povede k rozmanitější spotřebě a lepšímu rozdělení příjmů tvůrců. Může podpořit kulturní rozmanitost a poskytnout tvůrcům znalosti a nástroje, které potřebují k vytváření inkluzivnějšího a rozmanitějšího obsahu, kde je zajištěna inkluze a přístupnost pro osoby se zdravotním postižením. Může personalizovat generování obsahu a zvýšit zapojení publika.

Umělá inteligence také podporuje kulturní dědictví a může být využita k různým účelům, jako je restaurování, rekonstrukce, konzervace, opětovné využití pro virtuální produkci a smysluplnější zapojení uživatelů – v konečném důsledku podporuje i další související odvětví, jako je cestovní ruch 49 . Celkově lze říci, že zavádění modelů umělé inteligence vytváří cenné příležitosti pro spolupráci mezi kulturními a tvůrčími odvětvími, přičemž videoherní průmysl je v pozici klíčového testovacího centra pro inovace přenositelné napříč různými odvětvími.

I přes svůj potenciál zůstává zavádění umělé inteligence v kulturních a tvůrčích odvětvích nerovnoměrné 50 , částečně kvůli společným výzvám, jako je přístup k etickým, transparentním, inkluzivním a vysoce kvalitním modelům, zpeněžení specializovaných modelů umělé inteligence, zajištění různých zdrojů financování a pěstování pokročilých dovedností. Kulturní a tvůrčí odvětví jsou navíc znepokojena neoprávněným používáním obsahu chráněného autorským právem při trénování generativních modelů umělé inteligence a jejich výstupů což může mít negativní dopad na kulturní rozmanitost, kreativitu a pluralitu médií 51 . Význam velkých technologických firem v těchto odvětvích navíc s sebou nese složitou dynamiku, která může ovlivnit kulturní rozmanitost a inovační kapacitu menších organizací. 

Pro podporu zavádění umělé inteligence v kulturních a tvůrčích odvětvích Komise 52 :

·podpoří rozvoj mikrostudií v celé EU, která se specializují na virtuální tvorbu s využitím umělé inteligence. Kromě toho bude Komise podporovat investice do vývoje a zavádění evropských modelů umělé inteligence zaměřených na interaktivní a imerzivní vyprávění příběhů, včetně médií, a na objevitelnost evropského hudebního a literárního obsahu online 53 .

·pomůže rozvoji celoevropských platforem využívajících mnohojazyčné technologie umělé inteligence, které širšímu publiku v reálném čase zpřístupní zprávy a informace z profesionálních médií v celé EU. Umělá inteligence bude využita k překladu obsahu pro příslušné kanály – včetně vysílání – prostřednictvím klasifikace, rozpoznávání, jazykové analýzy a překladu obsahu.

·zahájí cílenou studii s cílem prozkoumat právní problémy související s výstupy generovanými umělou inteligencí a způsoby, jakými by bylo možné využít nejmodernější technologická ochranná opatření a technologie, včetně umělé inteligence, k prevenci a zmírnění rizik generování obsahu porušujícího autorská práva umělou inteligencí, včetně odhalování a odstraňování takového obsahu.

2.11. Veřejný sektor

Umělá inteligence má velký potenciál zefektivnit veřejnou správu 54 . Z průzkumu Komise 55 vyplývá, že 52 % dotázaných manažerů veřejné správy uvedlo, že jejich správa již zavedla alespoň jedno řešení využívající AI, zatímco 63 % nové projekty s využitím AI plánuje. Podobně v roce 2024 zaznamenala organizace Public Sector Tech Watch 56  více než 1 200 případů využití umělé inteligence ve veřejné správě EU. Pro plnohodnotné a odpovědné zavádění řešení využívajících AI je však zásadní jasné a praktické vedení, zejména pro správní orgány, které s AI teprve začínají. Konkrétní překážky, jako jsou roztříštěné zdroje dat ve veřejném sektoru a omezená dostupnost důvěryhodných nástrojů založených na umělé inteligenci, stále brzdí potenciál technologií umělé inteligence. Klíčem k úspěšné integraci umělé inteligence do veřejného sektoru bude proto řešení potenciálních předsudků, investice do infrastruktury a dovedností a zajištění transparentnosti a důvěry.

Veřejná správa může mít z politiky AI na prvním místě prospěch nejen díky zefektivnění své práce, snížení administrativní zátěže a omezení byrokracie pro podniky, ale také díky tomu, že pomůže startupům v oblasti umělé inteligence růst díky zvýšené poptávce po řešeních evropského původu využívajících umělou inteligenci s otevřeným zdrojovým kódem. To může posílit suverenitu EU v oblasti umělé inteligence. Spíše než jako izolovaný nástroj musí být umělá inteligence považována za strategický přínos integrovaný do institucí a služeb 57 . Vzhledem k dopadu, který může mít umělá inteligence na veřejný sektor, a tím i na občany, je zásadní posoudit a zachovat bezpečnost, jakož i operační autonomii a suverenitu v úzké koordinaci s členskými státy. Komise se snaží jít příkladem a provádět vnitřní politiky v oblasti umělé inteligence inovativním, odpovědným a důvěryhodným způsobem (příloha 2).

Na podporu zavádění řešení využívajících umělou inteligenci ve veřejném sektoru Komise:

·vytvoří soubor nástrojů umělé inteligence určený pro orgány veřejné správy (včetně soudnictví 58 ), který bude obsahovat sdílené úložiště praktických, otevřených a opakovaně použitelných nástrojů a řešení 59  na podporu interoperability umělé inteligence 60 . Tento soubor nástrojů bude zahrnovat také řešení využívající umělou inteligenci uvedená v plánu pro účinný a zákonný přístup k údajům pro účely vymáhání práva 61 . Kromě toho bude spuštěn program Public Sector AI & Interoperability Readiness Pathway (PAIR Pathway), který v rámci uživatelské cesty poskytne praktické příklady krok za krokem, což pomůže správním orgánům vyvinout služby přizpůsobené jejich specifickým potřebám.

·urychlí zavádění evropských škálovatelných a replikovatelných generativních řešení využívajících umělou inteligenci ve veřejné správě 62 se zvláštním zaměřením na vzdělávání 63 a s ohledem na potenciální rizika v této oblasti. To bude zahrnovat vytvoření komplexního souboru technických a politických nástrojů na podporu vývoje generativních a agentních řešení využívajících umělou inteligenci 64 . Toto opatření zlepší kvalitu služeb poskytovaných občanům.

·bude revidovat evropský rámec interoperability tak, aby zahrnoval pokyny, které umožňují politiku AI na prvním místě v rámci evropských orgánů veřejné správy.

3.Řešení průřezových problémů

V návaznosti na ambice Akčního plánu pro kontinent umělé inteligence se Strategie pro využívání umělé inteligence zabývá klíčovými průřezovými výzvami s cílem rozšířit rozvoj a integraci AI napříč strategickými odvětvími EU a v konečném důsledku zvýšit technologickou suverenitu.

3.1. Podpora příležitostí pro evropské malé a střední podniky

Evropské malé a střední podniky, které představují více než 90 % evropských podniků 65 , se potýkají s obtížemi při zavádění umělé inteligence. Mnoho z nich se obává, že umělá inteligence je příliš složitá nebo drahá. Nabídky dostupné na trhu jsou zaměřeny na větší společnosti, zatímco malé a střední podniky potřebují řešení využívající umělou inteligenci na míru, která zohledňují jejich velikost. Potřebují nestranné poradenství ohledně používání vhodných řešení využívajících umělou inteligenci. K řešení tohoto problému vytvořila Komise ve spolupráci s členskými státy evropská centra pro digitální inovace. Více než 250 center má lokální sídlo a podporuje společnosti v jejich digitalizaci ve více než 85 % regionů EU 66 .

Tato střediska byla přeorientována a nyní se z nich stávají zážitková centra pro umělou inteligenci. Tato centra budou mít zásadní význam při propojování nabídky a poptávky a při podpoře evropské vrstvy umělé inteligence. Budou podporovat politiku AI na prvním místě, přičemž zohlední nezbytné zvyšování kvalifikace pracovní síly malých a středních podniků, a budou fungovat jako privilegovaný přístupový bod do evropského ekosystému inovací v oblasti umělé inteligence 67 . Budou podporovat evropská řešení, která podporují růst domácího vícejazyčného ekosystému umělé inteligence v EU, založeného zejména na otevřeném zdrojovém kódu. 

S cílem podpořit zavádění evropských řešení využívajících umělou inteligenci Komise:

·zveřejní výzvu k vyjádření zájmu, v níž vyzve evropské společnosti, aby se podělily o své modely a systémy umělé inteligence se sítí evropských center pro digitální inovace, která může následně podpořit jejich rozsáhlé zavádění v evropských strategických odvětvích.

3.2. Vytváření pracovní síly připravené na umělou inteligenci napříč odvětvími

V návaznosti na pilíř Akčního plánu pro kontinent umělé inteligence týkající se dovedností a talentů se Strategie pro využívání umělé inteligence zaměřuje na příležitosti a rizika, které přináší transformace AI. Rostoucí integrace umělé inteligence do strategických odvětví EU může dále automatizovat rutinní úkoly a podporovat efektivitu, stejně jako posílit inovativní postupy, kreativitu a kognitivní uvažování napříč profesemi, včetně lékařů, učitelů 68 , a inženýrů. Současné údaje také naznačují, že umělá inteligence již podporuje pracovní místa, přičemž významná většina evropských pracovníků (67 %) uvádí, že jim umělá inteligence pomohla rychleji plnit jejich úkoly 69 . Současně však přetrvávají obavy z dopadu umělé inteligence na kvalitu pracovních míst a jejich přesouvání 70 .

Předpokladem odpovědného a prospěšného využívání AI všemi pracovníky jsou odpovídající dovednosti. Solidní gramotnost v oblasti umělé inteligence by měla začínat již na počáteční úrovni vzdělávání 71 a pokračovat na trhu práce prostřednictvím rekvalifikace a zvyšování kvalifikace.

Pro každé odvětví strategie Komise:

·poskytne přístup k praktickým školením v oblasti umělé inteligence přizpůsobeným odvětvím a pracovním profilům prostřednictvím Akademie dovedností v oblasti umělé inteligence 72 , která bude kromě vlastní nabídky sdružovat školení poskytovaná jinými nástroji EU. Školení by měla přednostně vést k získání mikrocertifikátů 73 .

·podpoří zapojení průmyslu do zvyšování kvalifikace a rekvalifikace v oblasti AI, mimo jiné prostřednictvím Paktu pro dovednosti 74 , a poskytne přístup k dalším možnostem odborné přípravy pracovníkům v odvětvích, která procházejí restrukturalizací nebo jimž hrozí přesun, a to i v důsledku AI, prostřednictvím záruky k získání dovedností, která byla oznámena v Unii dovedností 75 .

V neposlední řadě bude Komise podporovat praktické využití a široké přijetí příslušných rámců kompetencí, jako je rámec digitálních kompetencí pro občany, který bude aktualizován do konce roku 2025, rámec gramotnosti v oblasti umělé inteligence pro základní a střední vzdělávání a další rámce pro jednotlivé profily a odvětví.

V odvětvích s vysokou mírou digitalizace, která potřebují talentované pracovníky v oblasti umělé inteligence, jako je mobilita, energetika, životní prostředí, kulturní a tvůrčí odvětví (včetně médií), Komise:

·bude financovat programy „umělé inteligence pro podniky“ (se zaměřením na vedoucí pracovníky), které rozvíjejí hybridní profily, jako jsou inženýři umělé inteligence 76 s odbornými znalostmi v daném odvětví prostřednictvím programu Digitální Evropa a potenciální podpory programu Erasmus+ 77 .

·zřídí „laboratoř pro podnikatele v oblasti umělé inteligence“, která v návaznosti na stávající iniciativy (např. z aliancí EIT a evropských univerzit) 78 , spojí vynikající absolventy oboru umělé inteligence s podnikatelskými mentory ze stávajících společností zabývajících se umělou inteligencí, které chtějí rozšířit své modely nebo připravit půdu pro budoucí partnerství.

Komise si je vědoma důsledků, které bude mít umělá inteligence na pracovní sílu, a jejích možných rozdílů mezi demografickými skupinami, odvětvími a regiony, a proto bude aktivně sledovat dopad umělé inteligence na trh práce, aby předvídala potřeby trhu, zjistila možná narušení a podpořila rozvoj vhodných a inkluzivních politik, včetně podpory přechodu na jiné dovednosti a řešení strukturálních nerovností (např. genderových a mezigeneračních rozdílů). Výsledky budou sloužit jako podklad pro širší Evropskou observatoř poznatků o dovednostech, která byla oznámena v rámci Unie dovedností.

Pro doplnění tohoto monitorování bude nezbytné zapojit zaměstnavatele, pracovníky a další sociální partnery do otevřeného dialogu.

3.3. Podpora umělé inteligence jako výrobního faktoru

Umělá inteligence se v dnešní ekonomice rychle stává vedle tradičních vstupů základním výrobním faktorem a může mít různé podoby. Například obecné modely umělé inteligence provádějí širokou škálu úloh flexibilními způsoby, což z nich činí základ mnoha aplikací umělé inteligence. Nejpokročilejší modely jsou vzhledem ke svým špičkovým schopnostem hnací silou vývoje AI agentů, tj. systémů AI, které se mohou samostatně rozhodovat a přijímat opatření. To agentům umožňuje rozumět jazyku, uvažovat o úkolech, autonomně provádět akce k dosažení předem definovaných cílů a komunikovat s okolním světem, včetně interakcí s lidmi.

Kromě obecných modelů umělé inteligence existují také specializované, menší modely, které jsou vytrénovány nebo přizpůsobeny tak, aby vynikaly ve specifických oblastech, jako je lékařská diagnostika, právní výzkum a uzavírání smluv pomocí AI, a poskytovaly tak rychle a efektivně odbornou podporu. Takové specializované modely a aplikace se běžně vytvářejí destilací / jemným laděním jejich znalostí do lehčích architektur vhodných pro cílené a efektivní nasazení nebo integrací nástrojů, jako jsou externí znalostní báze 79 .

Digitální dvojčata, což jsou virtuální repliky reálných objektů nebo procesů, jako je digitální kopie továrny, budovy nebo dokonce lidského těla, lze navíc rozšířit o pokročilou umělou inteligenci, která pomáhá předvídat výsledky a optimalizovat výkon prostřednictvím modelování a simulací; mohou také generovat syntetická data, která jsou velmi užitečná pro další trénink umělé inteligence. 

Současné pokroky v oblasti paměti, uvažování a autonomního chování otevírají cestu k obecné umělé inteligence (Artificial General Intelligence, AGI), chápané jako umělá inteligence schopná vykonávat jakýkoli kognitivní úkol, který dokáže člověk. Modely AI na technologické hranici, běžně označované jako hraniční umělá inteligence, se stávají strategickým přínosem a kritickou součástí technologické vrstvy AI. Pro EU je prioritou zajistit, aby evropské modely s nejmodernějšími schopnostmi posilovaly suverenitu a konkurenceschopnost důvěryhodným a na člověka zaměřeným způsobem.

Komise bude stavět na svých přednostech – prvotřídní výpočetní infrastruktuře, vynikajících vědeckých talentech, osobitém přístupu s jasným důrazem na otevřený zdrojový kód a bezpečnost a: 

·zahájí a bude koordinovat iniciativu pro hraniční AI s cílem urychlit pokrok v oblasti hraničních schopností umělé inteligence v Evropě tím, že spojí přední evropské průmyslové a akademické subjekty a podpoří strategické úsilí 80 . Tato iniciativa se zaměří na uvolnění pokročilých schopností prostřednictvím špičkových architektur umělé inteligence a vysoce kvalitních dat s využitím výpočetní kapacity, kterou nabízejí továrny na umělou inteligenci a gigatovárny. Pro podporu spolupráce bude komunita sdružena prostřednictvím výzvy k vyjádření zájmu. Iniciativa bude řešit úzká místa v ekosystému a navazující poptávku evropského průmyslu, čímž se zvýší konkurenceschopnost i suverenita v oblasti vývoje hraničních AI.

V rámci této iniciativy Komise zahájí velké celoevropské soutěže na vývoj otevřených hraničních modelů umělé inteligence, které jsou hlavní hnací silou inovací. Tyto projekty získají bezplatný přístup k superpočítačům EuroHPC a jejich otevřené modely budou široce dostupné veřejným orgánům v celé Evropě i evropské vědecké a obchodní komunitě.

Tato akce doplní a dále podpoří Strategii EU pro startupy a scaleupy 81 , která zahrnuje Fond TechEU Scale-up pro mobilizaci soukromých finančních prostředků pro technologickou nezávislost Evropy a iniciativu Lab to Unicorn. Kromě toho se v rámci aktu o akcelerátoru průmyslu zavedou nezbytné páky pro posílení průmyslové kapacity a vedoucích trhů v EU. Přijetí řešení využívajících umělou inteligenci evropské výroby v celé naší průmyslové základně přinese zvýšení efektivity a modernizaci výrobních modelů a ekosystémů.

Základním kamenem pro stimulaci inovací v oblasti pokročilých modelů a specializovaných aplikací umělé inteligence je živá výzkumná komunita EU. V nadcházejícím rámcovém programu pro výzkum a inovace 82 jsou výzkum, vývoj a zavádění modelů a agentů umělé inteligence nové generace označeny za strategické priority pro Evropu, které mají být podporovány z probíhajícího programu Horizont Evropa i z navrhovaného Evropského fondu pro konkurenceschopnost (v rámci příštího víceletého finančního rámce). V této souvislosti je třeba podpořit vývoj suverénních schopností hraniční umělé inteligence a AI agentů, jejichž nedílnou součástí je bezpečnost a zabezpečení.

Současně je nezbytné posílit aplikovaný výzkum umělé inteligence, aby se vyvinuly technologie s dopadem na celou řadu odvětví. Za tímto účelem zahájí Komise v rámci stávajícího programu Horizont Evropa cílený výzkum nové generace prostředků umělé inteligence přizpůsobený klíčovým odvětvím aplikované umělé inteligence.

Zatímco Strategie pro využívání umělé inteligence se zabývá výzkumem v oblasti umělé inteligence s cílem rozvíjet technologie umělé inteligence a jejich zavádění ve všech odvětvích, evropská strategie pro umělou inteligenci ve vědě, která byla předložena spolu s tímto sdělením, se zaměřuje na zavádění umělé inteligence do výzkumu v celé Evropě ve všech vědních oborech. Strategie nastiňuje konkrétní opatření na podporu a podněcování využívání a rozvoje umělé inteligence evropskou vědeckou komunitou. Za tímto účelem budou v rámci Zdroj pro vědu o umělé inteligenci v Evropě (RAISE) sdruženy strategické zdroje (tj. finanční prostředky, výpočetní technika, data a talent), aby se posunuly technologické hranice umělé inteligence a využil se její potenciál k dosažení vědeckých objevů.

RAISE bude fungovat na dvou hlavních pilířích: a) Věda pro umělou inteligenci, podpora základního výzkumu s cílem rozvíjet základní schopnosti umělé inteligence, zejména bezpečnou a hraniční umělou inteligenci; a b) Strategie pro umělou inteligenci ve vědě, která podporuje využití AI pro pokrok v různých vědních oborech. Kromě toho bude RAISE aktivně podporovat interakce mezi těmito dvěma pilíři, což umožní společný vývoj umělé inteligence a vědy. V tomto ohledu bude Komise dále rozvíjet koncepci RAISE, včetně jeho řídící struktury, a zahájí pilotní fázi, jak je dále vysvětleno ve strategii pro umělou inteligenci ve vědě. V rámci tohoto úsilí se spojí vybrané přední evropské laboratoře umělé inteligence, které vytvoří jedinečný soubor excelence v oblasti umělé inteligence a přispějí k Iniciativě pro hraniční AI.

3.4. Zajištění důvěry na evropském trhu

V Akčním plánu pro kontinent umělé inteligence se Komise zavázala k jasnému, jednoduchému a inovacím vstřícnému provádění aktu o umělé inteligenci. Zákazy praktik s nepřijatelnými riziky a povinnosti týkající se obecných modelů umělé inteligence jsou již použitelné. Iniciativy, jako je Kodex správné praxe pro obecné modely umělé inteligence 83 , pokyny Komise 84 a Pakt o umělé inteligenci, přinášejí jasnost ohledně platných pravidel a podporu pro jejich uplatňování. Zpětná vazba od zúčastněných stran však ukazuje, že největší překážky při provádění aktu o AI představuje nejistota a nedostatek pokynů, což zpomaluje zavádění AI. V rámci Strategie pro využívání umělé inteligence Komise zintenzivní své úsilí o zajištění souladu s aktem o umělé inteligenci.

Zaprvé, jak bylo oznámeno v Akčním plánu pro kontinent umělé inteligence, Komise zřídila Asistenční službu pro akt o umělé inteligenci 85 , což je centrum, kde lze získat přístup ke všem důležitým informacím o aktu o umělé inteligenci, orientovat se v jeho obsahu, pochopit, jak se uplatňuje, a získat na míru šité odpovědi na všechny otázky související s jeho prováděním. Zahrnuje jednotnou informační platformu s interaktivními nástroji, zejména s nástrojem pro kontrolu dodržování právních předpisů, který pomáhá zúčastněným stranám zjistit, zda se na ně vztahují právní povinnosti, a pochopit, jaké kroky musí podniknout, aby je splnily.

Za druhé, Komise připraví další pokyny k praktickému uplatňování aktu o umělé inteligenci. Komise bude prioritně pracovat zejména na: 

·pokynech ke klasifikaci systémů AI jako vysoce rizikových.

·pokynech k provázanosti aktu o umělé inteligenci s ostatními právními předpisy Unie, které se týkají příslušných odvětvových právních předpisů (např. doprava, strojní zařízení, rádiová zařízení).

Značný počet členských států dosud nezřídil příslušné vnitrostátní orgány. Komise zintenzivní činnost, aby zajistila, že tento vývoj neohrozí úspěšné provádění aktu o umělé inteligenci.

4.Vytvoření jednotného mechanismu řízení

Strategie pro využívání umělé inteligence není iniciativou shora dolů, je to inkluzivní úsilí. S cílem vytvořit strukturu pro nepřetržitý dialog o AI a poskytnout zúčastněným stranám z jednotlivých odvětví možnost aktivně se podílet na tvorbě politiky v oblasti AI Komise: 

·přemění stávající Alianci pro umělou inteligenci na koordinační fórum pro zúčastněné strany v oblasti umělé inteligence 86 a tvůrce politik. Vstupem do „Aliance pro využívání umělé inteligence“ budou moci zúčastněné strany veřejně vyjádřit svůj zájem o účast v odvětvových pracovních postupech a získat přímý přístup k tvůrcům politik, aby mohli diskutovat o dopadech, překážkách a příležitostech konkrétních odvětvových řešení využívajících umělou inteligenci. Aliance bude sloužit jako kontaktní místo a bude úzce spolupracovat a doplňovat se s ostatními poradními iniciativami v oblasti umělé inteligence (včetně odvětvových, regulačních a výzkumných a inovačních iniciativ) a propojovat zúčastněné strany s příslušnými diskusemi 87 . Umožní navazování kontaktů mezi kolegy a mezi poskytovateli a uživateli řešení využívajících umělou inteligenci – například propojení vývojáře nástrojů pro zajištění shody s potenciálními uživateli. Evropský úřad pro umělou inteligenci, který je otevřen všem odvětvím, příslušným akademickým pracovníkům a organizacím občanské společnosti, bude každoročně pořádat setkání, na nichž se bude diskutovat o politikách v oblasti inovací umělé inteligence, a zřídí odvětvové rady, které budou projednávat a monitorovat provádění strategie. Průběžná spolupráce mezi Aliancí pro využívání umělé inteligence, Evropskou radou pro umělou inteligenci a RAISE rovněž usnadní rozšíření cenného výzkumu do vývoje a jeho uvedení na evropský trh.

·Zřídí Středisko pro sledování umělé inteligence 88 , které by poskytovalo spolehlivé ukazatele pro hodnocení dopadu umělé inteligence v aktuálně uvedených a budoucích odvětvích, sledovalo vývoj a trendy a změny, které může přinést na trh práce. Na základě monitorovacích činností Komise v rámci digitální dekády navrhne cíl pro veřejné a soukromé investice do umělé inteligence 89 . Středisko bude rovněž podporovat organizaci odvětvových diskusí. Bude sloužit k politické analýze a rozhodování a také k informování komunity AI a širší veřejnosti o nejnovějším vývoji v této oblasti.

Evropská rada pro umělou inteligenci, zřízená podle aktu o umělé inteligenci, bude i nadále hlavním diskusním fórem o umělé inteligenci 90 s členskými státy a bude pravidelně informována o činnostech v rámci Aliance pro využívání umělé inteligence. Prostřednictvím subkonfigurace Evropské rady pro umělou inteligenci bude pokračovat úsilí o monitorování národních strategií v oblasti umělé inteligence a usnadnění výměny osvědčených postupů mezi členskými státy, včetně veřejného sektoru. V této souvislosti Komise vyzývá členské státy, aby přizpůsobily své národní strategie v oblasti AI odvětvovému přístupu uvedenému v tomto sdělení.

EU považuje umělou inteligenci za strategickou globální technologii a staví se do role proaktivního, kooperativního a spolehlivého partnera, který chce jít příkladem a spolupracovat na mezinárodní úrovni a zároveň chránit své zájmy, bezpečnost a hodnoty. Budoucí mezinárodní angažovanost bude vycházet z pevného základu dvoustranné spolupráce a aktivního zapojení do všech relevantních mezinárodních fór a iniciativ v oblasti umělé inteligence (G7, G20, Globální partnerství pro umělou inteligenci, OECD, Rada Evropy, Síť institutů pro bezpečnost a ochranu umělé inteligence, summity o umělé inteligenci a systém OSN) 91 . EU bude rovněž pokračovat v práci na zajištění důvěryhodných přeshraničních datových toků, které jsou zásadním prvkem rozvoje umělé inteligence, s podobně smýšlejícími partnery v rámci dvoustranných a vícestranných obchodních dohod, jakož i v rámci skupin G7, G20 a OECD. Kromě toho EU podporuje technologie umělé inteligence, které jsou prospěšné pro společnost, a prosazuje politiku umělé inteligence ve veřejném zájmu 92 .

Vzhledem ke změnám v globálním prostředí je důležitost a potřeba asertivního zapojení v oblasti AI, a to i v součinnosti s našimi nejbližšími spojenci, větší než kdykoli předtím a bude se jen zvyšovat. Vnější závislosti vrstvy AI, které mohou být zneužity, a tím zvyšují rizika pro dodavatelské řetězce ze strany státních i nestátních aktérů, vyžadují, aby Evropská unie zvýšila své úsilí. EU proto úzce spolupracuje se svými členskými státy na různých oblastech práce v oblasti hospodářské bezpečnosti, včetně připravované doktríny hospodářské bezpečnosti, s cílem řešit tyto výzvy 93 .

Nedávné iniciativy EU, zejména iniciativa pro továrny na umělou inteligenci a iniciativa pro gigatovárny na umělou inteligenci, představují zásadní změnu v úsilí EU o posílení odolnosti. Tyto iniciativy jsou spolu se silnými a rostoucími investicemi do oblasti hraniční umělé inteligence důležité pro připravenost EU. Kromě dohledu Evropského úřadu pro umělou inteligenci v souvislosti s aktem o umělé inteligenci, jehož cílem je zmírnit bezpečnostní problémy, spolupracuje EU na mezinárodní úrovni, aby spojila své síly a bojovala proti nebezpečí, které představují škodliví uživatelé. Bude využívat a stavět na strategických přednostech a silných stránkách EU, jako jsou talent, výzkum, průmyslová síla (včetně průmyslových dat) a její velký jednotný trh s jednotnými pravidly, a využívat je na mezinárodní úrovni jako součást technologické nabídky EU k vytváření partnerství a aliancí po celém světě, jak je uvedeno v nedávném společném sdělení o mezinárodní digitální strategii pro EU 94 . Zvláštní pozornost bude věnována možnostem integrace umělé inteligence a vzájemně výhodné spolupráci s kandidátskými zeměmi a nejbližšími sousedy, které budou zapojeny do provádění strategie.

5.Závěr

Cílem Strategie pro využívání umělé inteligence je podpořit průmyslová odvětví a veřejný sektor, aby lépe porozuměly tomu, co umělá inteligence dokáže, kde je efektivní a jak může přinést konkurenční výhodu. Podporuje organizace, aby při řešení problémů více zohledňovaly umělou inteligenci. Tím, že navrhuje průřezová a odvětvová politická opatření, poskytuje strategie šablonu na podporu zavádění a rozšiřování příslušných řešení využívajících umělou inteligenci. Vytvořením jednotného mechanismu řízení strategie podporuje dialog mezi tvůrci politik a různými odvětvovými komunitami. Propojením a posílením nástrojů souvisejících s umělou inteligencí slouží jako plán pro plné přijetí a integraci umělé inteligence do strategických odvětví EU, což povede k posílení kontinentu umělé inteligence.

(1)

Viz například Generative AI Outlook Report (Zpráva o výhledu v oblasti generativní AI) Společného výzkumného střediska: https://op.europa.eu/en/publication-detail/-/publication/9f7e0b86-477c-11f0-85ba-01aa75ed71a1/language-en  

(2)

  https://ec.europa.eu/eurostat/databrowser/view/isoc_eb_ai/default/table?lang=en  

(3)

  https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=CELEX%3A32024R1689  

(4)

Zásobník AI je soubor technologií, rámců a infrastruktury, které spolupracují při vytváření, zavádění a rozšiřování systémů AI a usnadňují jejich používání.

(5)

  https://ec.europa.eu/info/law/better-regulation/have-your-say/initiatives/14625-Apply-AI-Strategy_cs  

(6)

V posledních několika měsících bylo uspořádáno sedmnáct odvětvových strukturovaných dialogů a dva politické dialogy na vysoké úrovni: viz tabulka v příloze.

(7)

Opatření uvedená ve strategii se nedotýkají článků 107 a 108 SFEU ani příslušných antimonopolních pravidel EU.

(8)

  https://ec.europa.eu/info/law/better-regulation/have-your-say/initiatives/14625-Apply-AI-Strategy/public-consultation_cs  

(9)

  https://ec.europa.eu/info/law/better-regulation/have-your-say/initiatives/14625-Apply-AI-Strategy_cs  

(10)

Včetně zejména programů Horizont Evropa, Digitální Evropa, EU pro zdraví a Kreativní Evropa.

(11)

COM(2025) 529 final

(12)

  https://op.europa.eu/en/publication-detail/-/publication/9ddf7bf8-62bf-11f0-bf4e-01aa75ed71a1/language-en#:~:text=Using%20a%20mixed%20methods%20approach%2C%20entailing%20a%20literature,and%20business%20challenges%2C%20and%20social%20and%20cultural%20barriers

(13)

Například prostřednictvím Evropského plánu boje proti rakovině a jeho sítě odborných znalostí v oblasti rakoviny a sítě EU propojující uznávaná národní komplexní onkologická centra.

(14)

Viz například: Gender medicine: effects of sex and gender on cardiovascular disease manifestation and outcomes (Genderová medicína: vliv pohlaví a genderu na projevy a výsledky kardiovaskulárních onemocnění) | Nature Reviews Cardiology .

(15)

Základy pro tuto práci budou položeny akcemi financovanými v rámci pracovního programu DEP na období 2025–2027 a projektu COMPASS-AI .

(16)

  https://health.ec.europa.eu/ehealth-digital-health-and-care/european-health-data-space-regulation-ehds_en  

(17)

  https://digital-strategy.ec.europa.eu/cs/policies/cancer-imaging  

(18)

  https://digital-strategy.ec.europa.eu/en/policies/1-million-genomes

(19)

  Study on the deployment of AI in healthcare (Studie o zavádění AI ve zdravotní péči) – Evropská komise, 2025

(20)

Komise se zavázala pracovat na tomto tématu i v rámci připravovaného evropského aktu o biotechnologiích, jehož cílem bude umožnit inovace a zvýšit konkurenceschopnost EU v biotechnologických odvětvích.

(21)

  https://adr-association.eu  

(22)

2024, Světová banka, „Trading Economics“.

(23)

Analýza dat ze senzorů strojních zařízení za účelem předvídání poruch zařízení dříve, než k nim dojde.

(24)

  https://manufacturingdataspace-csa.eu/  

(25)

  https://www.eeas.europa.eu/eeas/white-paper-for-european-defence-readiness-2030_en  

(26)

Připravovaný prováděcí plán pro AI v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky a společné bezpečnostní a obranné politiky stanoví rámec pro koordinovaná opatření s cílem pokročit v bezpečnostních a obranných schopnostech v oblasti AI.

(27)

  https://defence-industry-space.ec.europa.eu/vision-european-space-economy_en  

(28)

  https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=CELEX%3A52025DC0148  

(29)

COM(2025) 349 final, Plán pro zákonný a účinný přístup k údajům pro účely prosazování práva

(30)

Pojem „vozidlo“ se týká dopravních prostředků ve všech druzích dopravy, tj. silniční, železniční, letecké a vodní dopravě.

(31)

Společné výzkumné středisko, Requirements for Inclusive Automated Vehicle Services: Insights for Vehicle and Smartphone Application Design (Požadavky na inkluzivní služby automatizovaných vozidel: poznatky pro návrh využívání pro vozidla a chytré telefony), 2025, https://publications.jrc.ec.europa.eu/repository/handle/JRC142261

(32)

V návaznosti na Průmyslový akční plán pro evropský automobilový průmysl ( https://transport.ec.europa.eu/document/download/89b3143e-09b6-4ae6-a826-932b90ed0816_en ). Memorandum o porozumění mezi partnerstvími 2Zero, CCAM a BATT4EU dále posílí vazby na čipy, umělou inteligenci a robotiku. https://ec.europa.eu/commission/presscorner/api/files/document/print/en/ ip_25_2090/IP_25_2090_EN.pdf

(33)

Otevřená výzva k připojení se k alianci: https://ec.europa.eu/eusurvey/runner/75555fa5-6d3c-253b-cefc-1c9b4f8daadf .

(34)

  https://www.gsmaintelligence.com/research/telco-ai-state-of-the-market-q4-2024  

(35)

A to i prostřednictvím mobilních zařízení a zpracování dat na okraji sítě.

(36)

V souladu s příslušnými pravidly EU v oblasti hospodářské soutěže, včetně Pokynů k použitelnosti článku 101 SFEU na dohody o horizontální spolupráci.

(37)

Flexibilitou na straně poptávky se rozumí schopnost přizpůsobit spotřebu elektřiny v reakci na vnější signály, jako jsou změny cen nebo poptávka v síti. To umožňuje spotřebitelům přesunout, snížit nebo zvýšit spotřebu energie v určitých obdobích, zejména v době energetické špičky, a přispět tak k rovnováze sítě a snížit potřebu dodatečné výrobní kapacity.

(38)

Evropská síť provozovatelů elektroenergetických přenosových soustav (ENTSO-E) vypracovává každé dva roky desetiletý plán rozvoje sítě pro celou Unii. Nejnověji směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/944 ze dne 5. června 2019 o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou a o změně směrnice 2012/27/EU (směrnice o elektřině) ukládá provozovatelům distribučních soustav povinnost pravidelně připravovat a zveřejňovat plány rozvoje distribuční soustavy.

(39)

  https://dealroom.co/eu-apply-ai-climate-environment  

(40)

Cílem strategie pro vodohospodářskou odolnost, přijaté v červnu 2025, je snížit vodní stopu, a to i u výpočetních zařízení, zvýšením jejich oběhovosti prostřednictvím opětovného využívání vody, vyšší účinnosti a suchého chlazení.

(41)

  https://destination-earth.eu/  

(42)

  https://www.edito.eu/  

(43)

  https://www.copernicus.eu/en  

(44)

Umělá inteligence má také velký potenciál napomáhat a maximalizovat potenciál zavádění hodnot a principů nového evropského Bauhausu.

(45)

  Vize pro zemědělství a potraviny – Společné utváření atraktivního zemědělského a potravinářského odvětví EU pro budoucí generace .

(46)

Důležitým faktorem pro úspěšné zavádění umělé inteligence v zemědělství by bylo vytvoření systému jedinečných identifikačních kódů zemědělských podniků, který byl mimo jiné zkoumán v rámci konsorcia evropské digitální infrastruktury (EDIC) pro zemědělsko-potravinářské odvětví.  Dalším důležitým faktorem pro úspěch umělé inteligence v zemědělsko-potravinářském odvětví je zlepšení konektivity na venkově.

(47)

Průzkum společnosti McKinsey z roku 2024 zjistil, že pouze 27 % evropských pěstitelů používá algoritmy pro sledování výnosů a 49 % používá přesné řídicí systémy postřikovačů – což je přibližně poloviční míra zavádění oproti Spojeným státům ( https://www.mckinsey.com/industries/agriculture/our-insights/global-farmer-insights-2024?.com ).

(48)

Toto úsilí bude rovněž podpořeno stávajícími nástroji, jako je společný datový prostor pro zemědělství ( https://agridataspace-csa.eu/ ) a partnerství Zemědělství dat (Agriculture of Data) spolufinancované programem Horizont Evropa.

(49)

Ačkoli cestovní ruch nepatří mezi hlavní odvětví Strategie pro využívání umělé inteligence, je nesporně důležitou hnací silou evropské ekonomiky, neboť se podílí přibližně na 5 % hrubé přidané hodnoty a přímo podporuje více než 20 milionů pracovních míst a více než 3 miliony podniků. Rychlá integrace umělé inteligence do cestovního ruchu z pohledu spotřebitelů i provozovatelů mění způsob fungování tohoto odvětví. Komise proto bude i nadále podporovat využívání umělé inteligence v cestovním ruchu, které respektuje etické postupy a ochranu osobních údajů, podporuje transparentnost a inkluzivitu a zároveň podporuje udržitelné inovace.

(50)

51 % společností zabývajících se videohrami, 39 % audiovizuálních společností a 35 % zpravodajských mediálních společností přijalo řešení založená na umělé inteligenci. 35 % hudebních tvůrců také uvádí, že při své práci využívá umělou inteligenci. European Media Outlook, připravované 2. vydání, Technopolis Group na základě průzkumu EMI Enterprise Survey, 2024.

(51)

 Pokud jde o autorská práva, Komise již usnadnila vypracování Kodexu správné praxe k upřesnění pravidel pro obecné systémy umělé inteligence (GPAI) v aktu o umělé inteligenci. Kodex byl schválen jako dostatečný k tomu, aby poskytovatelé mohli prokázat splnění svých povinností v souvislosti s aktem o umělé inteligenci. Kromě toho a v přímé souvislosti s autorským právem Komise přijala šablonu týkající se obsahu používaného pro trénování GPAI a probíhá studie o proveditelnosti registru výjimek v rámci výjimky pro vytěžování textu a dat (TDM) a plánuje se další studie na podporu posouzení pravidel směrnice o autorském právu na jednotném digitálním trhu, včetně výjimky pro TDM. Kromě toho Komise zahájila postup pro vypracování nového Kodexu správné praxe v souvislosti s článkem 50 aktu o umělé inteligenci pro transparentnost obsahu vytvářeného umělou inteligencí.

(52)

jako doplněk k uvedeným opatřením navrhne Komise strategii pro umělou inteligenci v kulturních a tvůrčích odvětvích, která dále zajistí, aby umělá inteligence umožňovala a posilovala lidskou tvořivost a zároveň chránila evropskou kulturní a jazykovou rozmanitost.

(53)

Ty budou financovány z programu Digitální Evropa a Kreativní Evropa.

(54)

Viz například zpráva JRC o potenciálu generativní umělé inteligence pro veřejný sektor: https://publications.jrc.ec.europa.eu/repository/handle/JRC139825 Viz například zpráva Společného výzkumného střediska o potenciálu generativní umělé inteligence pro veřejný sektor: https://publications.jrc.ec.europa.eu/repository/handle/JRC139825  

(55)

  https://publications.jrc.ec.europa.eu/repository/handle/JRC138684  

(56)

  https://interoperable-europe.ec.europa.eu/collection/public-sector-tech-watch  

(57)

V tomto duchu podporuje například centrum CityVerse EDIC ekosystém EU pro pokročilá řešení využívající umělou inteligenci pro města. Další informace naleznete na adrese https://digital-strategy.ec.europa.eu/en/factpages/citiverse .

(58)

Konkrétní opatření budou oznámena v připravované strategii DigitalJustice@2030, jejímž cílem je zlepšit účinnost justice, snížit administrativní zátěž a náklady, a tím podpořit hospodářský růst.

(59)

Například modely architektury, standardy, specifikace pro data a umělou inteligenci a registry LLM.

(60)

Tento soubor nástrojů bude zveřejněn na webových stránkách Public Sector Tech Watch , zatímco stránka AI-on-Demand Platform jej bude rovněž propagovat jako součást svého portfolia zdrojů připravených k použití, které pomáhají veřejné správě přejít od pilotních projektů k plnohodnotnému provoznímu nasazení řešení využívajících umělou inteligenci. Program PAIR Pathway bude poskytován prostřednictvím organizace Public Sector Tech Watch a doplněn podporou evropských center pro digitální inovace (EDIH), která budou v tomto smyslu vyškolena a budou podporovat zvyšování povědomí.

(61)

  https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=CELEX%3A52025DC0349  

(62)

Bude realizováno prostřednictvím výzvy GenAI4EU v programu Digitální Evropa (2025–2026 DIGITAL-2025- AI- 08 – Využití umělé inteligence: Generativní umělá inteligence pro veřejnou správu (Apply AI: GenAI for the public administrations ). Cílem výzvy je urychlit zavádění škálovatelných a replikovatelných řešení využívajících generativní umělou inteligenci ve veřejné správě podporou až čtyř pilotních projektů v klíčových funkčních oblastech, jako je rozhodování založené na datech, optimalizace vnitřních procesů a operací, zlepšení interakce s občany a zjednodušení právních a správních postupů.

(63)

Komise bude prostřednictvím programu Erasmus+ podporovat rozvoj partnerství veřejného a soukromého sektoru a spolupráci s odvětvím vzdělávacích technologií za účelem etického návrhu, vývoje a využívání nástrojů umělé inteligence ve vzdělávání. Kromě toho bude podporovat zapojení více zúčastněných stran s cílem podpořit účinné a odpovědné zavádění umělé inteligence ve vzdělávání a odborné přípravě, mimo jiné prostřednictvím cílených opatření v rámci centra digitálního vzdělávání.

(64)

Za použití především v Evropě vyvinuté umělé inteligence založené na technologii GPT s otevřeným zdrojovým kódem a vícejazyčných konverzačních agentů a vícejazyčných chatbotů.

(65)

  https://ec.europa.eu/eurostat/databrowser/view/sbs_sc_ovw/default/table?lang=en&category=bsd.sbs.sbs_ovw  

(66)

  Charakteristika a regionální pokrytí sítě evropských center pro digitální inovace: objevte komplexní zprávu | Síť evropských center pro digitální inovace

(67)

Toho bude dosaženo tím, že se organizacím pomůže získat přístup k infrastruktuře a hardwaru, usnadní se jim přístup k datům a jejich správa, na místních cloudových systémech, případně s otevřeným zdrojovým kódem, se budou nákladově efektivně a bezpečně provozovat lehké nástroje umělé inteligence a budou se nabízet specializovaná školení.

(68)

Učitelé jsou generativní umělé inteligenci vystaveni více než 90 % ostatních pracovníků ( Repozitář publikací JRC – Generative AI Outlook Report ). Na pomoc učitelům a pedagogům poskytne Komise praktickou podporu prostřednictvím aktualizace etických pokynů pro využívání umělé inteligence a dat ve výuce a učení: Etické pokyny pro pedagogy k používání umělé inteligence – Evropský vzdělávací prostor

(69)

  Dovednosti posilují postavení pracovníků v revoluci umělé inteligence | CEDEFOP

(70)

  Generativní umělá inteligence a pracovní místa: A global analysis of potential effects on job quantity and quality (Generativní umělá inteligence a pracovní místa: globální analýza možných dopadů na množství a kvalitu pracovních míst) | Mezinárodní organizace práce (International Labour Organisation)

(71)

S Plánem pro budoucnost digitálního vzdělávání a dovedností do roku 2030 Komise pomůže vzdělávacím systémům a aktérům přizpůsobit se transformaci umělé inteligence; zvýšit gramotnost a dovednosti v oblasti umělé inteligence ve formálním vzdělávání a podpořit evropské odvětví vzdělávacích technologií.

(72)

Unie dovedností (COM(2025) 90 final) oznámila přezkum akademií EU, aby se zajistilo, že budou i nadále odpovídat současným potřebám.

(73)

Mikrocertifikáty by mohly pomoci při dokládání drobných studijních zkušeností uzpůsobených na míru. Prostřednictvím doporučení Rady ze dne 16. června 2022 (2022/C 243/02) Rada vyzývá členské státy, aby přijaly společnou definici a přístup EU.

(74)

V souvislosti s výzvou Komise zdvojnásobit své závazky (přísliby), které jsou součástí Unie dovedností.

(75)

Také v souladu s Plánem EU pro práva žen: obnovení úsilí o rovnost žen a mužů – Evropská komise

(76)

Zpráva JRC ukazuje, že inženýři v oborech umělé inteligence / strojového učení patří mezi nejžádanější pracovní profily v oblasti umělé inteligence. Posílení těchto profilů a zároveň rozšíření nabídky těchto dovedností v různých oborech by mohlo potenciálně zvýšit rozšíření umělé inteligence ve všech odvětvích ( https://publications.jrc.ec.europa.eu/repository/handle/JRC143488 ).

(77)

Např. prostřednictvím aliancí pro inovace a stáží v rámci programu Digitální příležitosti.

(78)

Např. pilotní projekt zakladatelů EIT AI: https://www.eitdigital.eu/eit-ai-founders-club-2025/

(79)

 Jemné ladění zahrnuje převzetí rozsáhlého předtrénovaného základního modelu a jeho další trénování na datech specifických pro danou oblast (např. právní, lékařské, finanční) s cílem specializovat jej pro konkrétní úkol nebo oblast. Destilace je kompresní technika, při níž se menší model („žák“) učí napodobovat chování většího modelu („učitele“) a zachycuje většinu jeho schopností v kompaktnější a efektivnější podobě. To je užitečné zejména při nasazení umělé inteligence v prostředích s omezenými zdroji (např. mobilní zařízení, edge computing).

(80)

Tato iniciativa bude propojena s projektem Zdroj pro vědu o umělé inteligenci v Evropě.

(81)

  https://research-and-innovation.ec.europa.eu/document/download/2f76a0df-b09b-47c2-949c-800c30e4c530_en?filename=ec_rtd_eu-startup-scaleup-strategy-communication.pdf  

(82)

Sdělení COM(2025) 543

(83)

  https://digital-strategy.ec.europa.eu/en/policies/contents-code-gpai  

(84)

Komise zveřejnila pokyny týkající se rozsahu povinností pro obecné modely umělé inteligence, definice systému AI a zakázaných praktik AI podle aktu o AI.

(85)

  https://ai-act-service-desk.ec.europa.eu  

(86)

Mezi zúčastněné strany v současnosti patří podnikatelská nebo spotřebitelská sdružení, organizace občanské společnosti, společnosti, poradenské firmy, občané, finanční instituce, vládní nebo veřejné orgány, výzkumné a technologické organizace, sociální partneři, univerzity / vysokoškolské instituce, organizace zastupující náboženské nebo filozofické komunity.

(87)

Vytvoří například vazby na řídící strukturu Zdroje pro vědu o umělé inteligenci v Evropě (RAISE) a na stávající evropské partnerství v oblasti umělé inteligence, dat a robotiky… Kromě toho zůstane Pakt o umělé inteligenci klíčovým komunikačním kanálem se zúčastněnými stranami v otázkách regulace a Komise zajistí doplňkovost vstupů.

(88)

Středisko pro sledování umělé inteligence bude mimo jiné využívat oficiální statistiky o využívání umělé inteligence podniky v různých hospodářských odvětvích a další statistiky o dopadu umělé inteligence na společnost, které již Eurostat a členské státy EU zveřejnily.

(89)

V rámci Strategie pro využívání umělé inteligence Komise v úzké spolupráci s OECD vypracovala metodiku měření veřejných a soukromých investic do umělé inteligence, která je v souladu s politickým přístupem EU k umělé inteligenci ( https://www.oecd.org/en/publications/advancing-the-measurement-of-investments-in-artificial-intelligence_13e0da2f-en.html ).

(90)

  Ekosystém pro inovace v oblasti umělé inteligence Evropské rady pro umělou inteligenci bude hlavní pracovní skupinou, která se bude zabývat prováděním Strategie pro využívání umělé inteligence. Činnosti související s prováděním Koordinovaného plánu pro umělou inteligenci budou prováděny a přizpůsobeny obsahu této strategie. Evropská rada pro inovace v oblasti dat bude i nadále sloužit jako hlavní fórum pro diskusi o otázkách souvisejících s daty na podporu umělé inteligence a širšího rámce digitální politiky.

(91)

V návaznosti na přijetí Globálního digitálního paktu v září 2024 Evropská komise podporuje i) globální dialog o správě umělé inteligence, který byl uspořádán v rámci Týdne na vysoké úrovni OSN v září 2025, včetně jeho cílů pomoci vybudovat bezpečné, zabezpečené a důvěryhodné systémy umělé inteligence, a ii) vytvoření mezinárodního nezávislého vědeckého panelu pro umělou inteligenci.

(92)

Komise je například zapojena do projektu AI for Sustainable Development Hub (Středisko umělé inteligence pro udržitelný rozvoj) ( https://www.aihubfordevelopment.org/ ).

(93)

  https://commission.europa.eu/document/download/4047c277-f608-48d1-8800-dcf0405d76e8_en  

(94)

  https://digital-strategy.ec.europa.eu/en/library/joint-communication-international-digital-strategy-eu

EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 8.10.2025

COM(2025) 723 final

PŘÍLOHY

SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ

Strategie pro využívání umělé inteligence

Příloha 1: Souhrnná tabulka strukturovaných dialogů uspořádaných s cílem získat podklady o strategii

Příloha 2: Interní iniciativy Komise týkající se umělé inteligence

Komise jde příkladem a formulovala sdělení AI@EC 1 , v němž definuje různé organizační a provozní opatření k zajištění interního vývoje a zavádění zákonných, bezpečných a důvěryhodných systémů umělé inteligence.

V rámci svého závazku Komise zahájila několik iniciativ zaměřených na dosažení těchto cílů: 

1.Vypracování interních provozních pokynů: Komise vypracovala komplexní pokyny pro zaměstnance, kteří používají, vyvíjejí a pořizují systémy umělé inteligence. Byly vypracovány konkrétní materiály týkající se používání generativních nástrojů umělé inteligence, správy dat, bezpečnosti, evropské vysoce výkonné výpočetní techniky a dopadu umělé inteligence na životní prostředí. Komise rovněž prostřednictvím zvláštních pokynů podporuje vývoj umělé inteligence s otevřeným zdrojovým kódem v souladu se svou strategií pro otevřený zdrojový kód a poskytuje zdroje, jako jsou časté dotazy týkající se duševního vlastnictví a příručka umělé inteligence pro manažery, aby podpořila zavádění nástrojů umělé inteligence v každodenní práci.

2.Vytvoření interního registru systémů AI a klasifikace na základě rizik: Používané nebo vyvíjené systémy umělé inteligence jsou systematicky klasifikovány na základě metodiky založené na rizicích, která je v souladu s aktem o umělé inteligenci, s využitím vlastních provozních pokynů Komise.  Výsledky lze vysledovat v interním registru pro účely podávání zpráv a zajištění souladu s právními normami.

3.Organizační struktury: Provádění akcí sdělení AI@EC sleduje nový výbor, meziútvarová skupina pro umělou inteligenci. Specializované pracovní skupiny jsou zodpovědné za řízení změn a komunikaci.

4.Gramotnost v oblasti AI: Cílem speciálních vzdělávacích programů zaměřených na umělou inteligenci je vybudovat pracovní sílu kvalifikovanou v oblasti umělé inteligence a sdílení znalostí je podporováno prostřednictvím portálu AI, který slouží jako centrum znalostí, událostí a novinek, sítě AI@EC, která funguje jako komunita odborníků, a vzájemného učení prostřednictvím sítě AI Champions. Kromě toho interní průzkum hodnotí využívání a zájem o nástroje umělé inteligence, aby se zjistily nedostatky a zbývající potřeby.

Příklady toho, jak Komise interně vede v zavádění nástrojů umělé inteligence, zahrnují:

-specializovaný nástroj generativní umělé inteligence (GPT@EC), který je k dispozici všem zaměstnancům a nabízí přístup k rozhraní API pro poskytování funkcí umělé inteligence dalším systémům. První vydání otevřeného zdrojového kódu je plánováno na rok 2026.

-jazykové nástroje, jako je eTranslation 2 , poskytují nové možnosti díky novým generativním funkcím umělé inteligence a jsou k dispozici pro veřejný sektor. 

Příloha 3: Souhrnná tabulka akcí Komise souvisejících s umělou inteligencí

(1)

  https://commission.europa.eu/publications/artificial-intelligence-european-commission-aiec-communication_en#:~:text=The%20Communication%20outlines%20the%20strategic%20vision%20of%20the,of%20lawful%2C%20safe%20and%20trustworthy%20Artificial%20Intelligence%20systems .

(2)

  https://commission.europa.eu/resources/etranslation_en