52025AE1017

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

EUROPA
EUR-Lex home
EUR-Lex - 52025AE1017 - EN

Help

Search tips

Need more search options? Use the Advanced search

Document 52025AE1017

Help

Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru – Zjednodušení právních předpisů – využívání digitálních nástrojů při zlepšování právní úpravy (průzkumné stanovisko na žádost dánského předsednictví)

EESC 2025/01017

Úř. věst. C, C/2025/5146, 28.10.2025, ELI: http://data.europa.eu/eli/C/2025/5146/oj (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, GA, HR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)

ELI: http://data.europa.eu/eli/C/2025/5146/oj

HTML

PDF - authentic OJ

e-signature

How to verify the authenticity of the Official Journal

Úřední věstník
Evropské unie

Řada C

C/2025/5146

28.10.2025

Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru

Zjednodušení právních předpisů – využívání digitálních nástrojů při zlepšování právní úpravy

(průzkumné stanovisko na žádost dánského předsednictví)

(C/2025/5146)

Zpravodajka:

Alena MASTANTUONO

Spoluzpravodaj:

Tymoteusz ZYCH

Poradci	Zdeněk ZAJÍČEK (pro zpravodajku)
	Antoni RYTEL (pro spoluzpravodaje)
Žádost o vypracování stanoviska	7. 2. 2025, dánské předsednictví Rady
Právní základ	článek 304 Smlouvy o fungování Evropské unie
Odpovědná sekce	Jednotný trh, výroba a spotřeba
Přijato v sekci	26. 6. 2025
Přijato na plenárním zasedání	16. 7. 2025
Plenární zasedání č.	598
Výsledek hlasování (pro/proti/zdrželi se hlasování)	173/2/9

1. Závěry a doporučení

1.1

Evropský hospodářský a sociální výbor (EHSV) zdůrazňuje, že je třeba na základě modelu zaměřeného na člověka a v souladu s demokratickými zásadami a cíli programu zlepšování právní úpravy zjednodušit právní předpisy, a tak zvýšit transparentnost, účinnost a odpovědnost při tvorbě právních předpisů EU. Poukazuje na to, že digitální nástroje, jako jsou umělá inteligence a platformy elektronické veřejné správy, jsou schopny k tomuto cíli přispět.

1.2

Vzhledem k neustálým změnám právních předpisů a narůstajícímu množství pravidel na unijní, celostátní, regionální a místní úrovni je nereálné očekávat, že regulační orgány, zákonodárci a veřejnost budou informováni o všech povinnostech. EHSV proto doporučuje, aby byla tato pravidla přístupnější, a to díky tomu, že ke každému novému právnímu aktu bude připojeno jasné shrnutí povinností. Mělo by se to týkat i již přijatých právních předpisů. Tato shrnutí by měli překládat lidé, ale měla by být zformátována tak, aby bylo možné generovat metadata pro další digitální použití. Umělá inteligence pak může pomoci identifikovat překrývání, nesrovnalosti nebo mezery tím, že propojí související ustanovení a zdůrazní vzájemnou provázanost právních předpisů z různých zdrojů. Měla by rovněž sloužit jako dobrý základ pro aktualizaci stávajících právních předpisů.

1.3

EU by měla vytvořit jednotnou a interoperabilní digitální platformu pro tvorbu právních předpisů. Tato platforma, vytvořená na základě aktualizované unijní interinstitucionální dohody, by orgánům EU umožnila společně vypracovávat, měnit a sledovat právní předpisy. Díky centralizaci textů a metadat by mohla provádět téměř okamžité kontroly konzistentnosti, upozorňovat na vzájemnou právní závislost a navrhovat sladěné formulace, a tak zvyšovat účinnost i transparentnost. V části 4 níže navrhuje EHSV pro orgány EU model, jak do legislativního procesu začlenit digitální nástroje a shrnutí povinností. EHSV vyzývá orgány EU, aby jmenovaly osobu odpovědnou za regulační technologie, která by dohlížela na zavádění digitálních nástrojů a umělé inteligence do regulačních procesů EU.

1.4

EHSV rovněž vybízí orgány EU, aby využívaly umělou inteligenci k analýze údajů, jako jsou hospodářské trendy a příspěvky zúčastněných stran, což by umožnilo proaktivně identifikovat oblasti vyžadující regulaci a stanovit fakticky podložené legislativní priority. Zdůrazňuje zároveň, že umělá inteligence nemůže nahradit tradiční dialog se zúčastněnými stranami ani jednání se sociálními partnery a je nutné ji důkladně testovat, aby se zabránilo diskriminaci, předpojatosti a dalším případným nepřesnostem.

1.5

Umělá inteligence by kromě toho měla mít své místo při provádění pravidel, pokud jde o zajištění souladu a srovnávání přístupů členských států k provádění právních předpisů EU a určování osvědčených postupů i nesrovnalostí. Tyto poznatky mohou pomoci zefektivnit prosazování pravidel, snížit roztříštěnost trhu a podpořit účinnější a harmonizovanější uplatňování pravidel EU ve všech členských státech.

1.6

EHSV se domnívá, že tyto procesy zlepšování právní úpravy by rovněž výrazně zlepšily legislativní proces na vnitrostátní úrovni a přinesly větší soudržnost a transparentnost i pozitivní výsledky, pokud jde o výrazné snížení překážek jednotného trhu a administrativní zátěže. Nejdůležitější je však to, že by se zvýšila důvěra ve veřejné instituce a míra dodržování předpisů, což by přispělo k lepším životním podmínkám evropských občanů.

2. Souvislosti

2.1

Prostředí technologií pro oblast práva se v posledních dvou desetiletích značně změnilo a současně proběhl technologický vývoj. Jednotlivé vlády začaly různým tempem zkoušet využívání jeho přidané hodnoty. Toto prostředí je založeno na několika prvcích: porozumění tvorbě právních předpisů a teorii práva, využití nástrojů IT a jejich inteligentní vývoj a uznání, že je třeba zvažovat širší etické a právní dopady.

2.2

Posílení legislativního procesu pomocí digitálních nástrojů lze dosáhnout automatizací regulačních šablon, podporou platforem elektronické veřejné správy, využíváním umělé inteligence a analýzy dat při posuzování dopadů politik a zajištěním transparentnosti a dodržování předpisů. V procesu navrhování právních předpisů mohou být zákonodárcům při vypracování a analýze právních předpisů nápomocny nástroje založené na umělé inteligenci, aby tak byla zajištěna konzistentnost a omezily se chyby. Se zjednodušením právnického slangu a výslednou větší srozumitelností právních předpisů pro podniky a občany by mohlo pomoci zpracování přirozeného jazyka. Centralizované digitální portály umožňují zúčastněným stranám přístup k legislativním návrhům, jejich sledování a připomínkování v reálném čase. Platformy, jako jsou Regulations.gov v USA a Better Regulation na úrovni EU, umožňují zapojení veřejnosti, čímž zvyšují odpovědnost.

2.3

Potenciální dopad nových právních předpisů na podniky a hospodářský růst je možné posoudit prostřednictvím prediktivní analýzy. Za pomoci strojového učení je možné zjistit nadbytečné nebo protikladné právní předpisy a zajistit zjednodušení právního rámce. Regulační orgány mají částečně i díky regulačním povinnostem k dispozici obrovské množství údajů. Jsou-li řádně uloženy a analyzovány, mají nesmírný potenciál stát se významným zdrojem pro posuzování dopadů.

2.4

Nejdůležitější je, že digitální nástroje mohou občanům pomoci s dodržováním předpisů. Inteligentní nástroje, jako jsou kalkulátory, elektronické kalendáře právních povinností a elektronické daňové formuláře, mohou automatizovat procesy dodržování předpisů, čímž se sníží administrativní zátěž a byrokracie. Kromě usnadnění administrativních postupů pro občany to rovněž vede k vyšší míře dodržování předpisů. Srozumitelnost a snadné uplatňování pravidel zvyšuje důvěru ve veřejnou správu.

2.5

Několik zemí začalo pro tvorbu právních předpisů používat digitální nástroje. Používání šablon, které kontrolují správnou strukturu právních textů, se v jednotlivých zemích liší. Může jít o specializované nástroje, nebo dokonce jen o zásuvné moduly ve Wordu. Podobnými nástroji, například AT4AM, který se používá v Evropském parlamentu, je rovněž podporována práce s plnými zněními a automatické vytváření pozměňovacích návrhů. Dalším příkladem je přenos strukturovaných údajů mezi institucemi. Některé země mají zvláštní struktury v XML (vycházející například ze standardu Akoma Ntoso), který slouží jako standard pro přenos údajů mezi institucemi. Například Německo a Slovinsko usilují o pokrytí celého procesu na základě pravidel, zatímco Česko se opírá o jednotný společný informační systém. Česká iniciativa eLegislativa je v současnosti jednou z nejpokročilejších. Jedná se o jediný unikátní nástroj pokrývající celý proces tvorby právních předpisů od prvotní myšlenky přes vypracování souvisejících dokumentů, jako je hodnocení dopadů regulace a přehled veřejných závazků, až po zveřejnění ve Sbírce zákonů, včetně centrální správy šablon a srovnávacích tabulek pro provádění evropského práva (1). Podobný systém nazvaný Rządowy Proces Legislacyjny (RPL) a jeho doprovodný internetový portál legislacja.rcl.gov.pl funguje v Polsku. Umožňuje diskusi mnoha zúčastněných stran a sledování legislativního procesu napříč subjekty.

2.6

Evropská unie vytvořila na základě závěrů Rady vyzývajících k zavedení identifikátoru evropské legislativy (ELI) (2012/C325/02) rámec pro společná legislativní metadata. Provádění tohoto rámce se v jednotlivých zemích značně liší, což vede k velkým rozdílům, pokud jde o míru digitalizace legislativního procesu každé země.

3. Obecné připomínky

3.1

EHSV uznává transformační potenciál digitálních nástrojů při posilování legislativního procesu. Využíváním automatizace, umělé inteligence (AI) a platforem elektronické veřejné správy mohou EU a její členské státy dosáhnout větší transparentnosti, účinnosti a odpovědnosti při tvorbě právních předpisů. Integrace digitálních řešení je v souladu se zásadami programu zlepšování právní úpravy EU a slouží jako základ pro přístupnější a efektivnější právní rámec.

3.2

Zefektivnění regulace a začlenění digitálních nástrojů a/nebo umělé inteligence do tvorby právních předpisů může významně posílit legislativní proces tím, že dojde ke zlepšení účinnosti, transparentnosti a přístupnosti. Několik studií prokázalo, že řešení založená na technologiích mohou snížit administrativní zátěž a vytvořit prostředí příznivější pro podnikání (2).

3.3

EHSV zdůrazňuje, že předpokladem úspěšného využívání digitálních technologií při vypracovávání právních předpisů je dodržování zásad legitimity a vymahatelnosti a soulad s ústavním právem členských států a Smlouvami EU, ale také odpovědnost zákonodárců, právní teorie (hermeneutika) a demokratické systémy (oddělení pravomocí). Tento přístup by měl být rovněž založen na různých disciplínách, včetně filozofie práva, právní informatiky a počítačové lingvistiky, a měl by podporovat pluralitu perspektiv pro utváření nové vize.

3.4

Pro využívání digitálních technologií při vypracovávání předpisů je rovněž nezbytný právní základ pro zavádění pravidel, která budou jasná všem aktérům zapojeným do tohoto procesu. EHSV doporučuje, aby používání digitálních nástrojů předcházela analýza procesů, propojení mezi různými aktéry a právními akty a znalostí a kapacit uživatelů, kteří musí být řádně vyškoleni, aby porozuměli nové logice a metodám tvorby právních předpisů. Kromě toho by uživatelé měli mít možnost hlásit problémy a poskytovat zpětnou vazbu, což může využívání digitálních technologií zlepšit.

3.5

Využívání digitálních nástrojů může být obzvláště užitečné pro právní rámce založené na umělé inteligenci, protože mohou sjednotit předpisy napříč různými vládními útvary a agenturami, čímž se omezí zdvojování a nejasnosti. S rostoucím počtem nařízení je zajištění konzistentnosti pravidel a definic pouze lidským úsilím obtížné; digitální nástroje k tomuto zjednodušení přispívají.

3.6

Díky většímu zjednodušení a transparentnosti procesu vypracovávání lze rovněž lépe konzultovat občanskou společnost a sledovat, jak regulační orgány a zákonodárci zohlednili její připomínky. Pro EHSV je klíčové lepší pochopení a větší transparentnost konzultačního procesu. Zároveň zdůrazňuje, že digitální gramotnost je v tomto ohledu nezbytným předpokladem a že on-line konzultace nebo nástroje pro shromažďování připomínek nikdy nemohou nahradit zavedené postupy pro informování, konzultace, spolupráci a jednání se sociálními partnery a dalšími zúčastněnými stranami, zejména se zranitelnými skupinami.

3.7

EHSV zdůrazňuje, že je důležité zaměřit se na fázi provádění právních předpisů. Účinnost právních předpisů se měří jejich jasností, vymahatelností a snadností, s níž je mohou občané a podniky dodržovat. Doporučuje členským státům i orgánům EU, aby posílily interoperabilitu mezi různými veřejnými digitálními nástroji a zajistily, aby legislativní pravidla byla snadno přístupná a srozumitelná. V tomto ohledu stojí za zmínku iniciativy v jednotlivých členských státech, jako je interoperabilita digitálního výkaznictví v EU, kterou rozvinuly finské daňové orgány, standardizované výkaznictví založené na datech v Estonsku, dánský zákon o roční účetní závěrce podporující automatické podávání zpráv a český právní elektronický systém (3).

3.8

Evropská komise využívá digitální nástroje, včetně umělé inteligence. Technologický pokrok rovněž znamená zlepšení systému a upevnění interoperability různých nástrojů, které používá. Stále však chybí jasný přehled pravidel a toho, jak se vzájemně ovlivňují. Jak je zdůrazněno v Draghiho zprávě, regulační zátěž evropských podniků je velká a stále narůstá, EU však postrádá společnou metodiku jejího vyhodnocení. Ve zprávě se dále uvádí, že Komise v rámci programu zlepšování právní úpravy již řadu let pracuje na snížení „počtu“ a „přílivu“ právních předpisů a její strategie z února 2025 je příslibem zlepšení (4). EHSV se domnívá, že pro zlepšování právní úpravy je zásadní mít o těchto dvou aspektech přehled v reálném čase.

3.9

V této souvislosti EHSV vyzývá orgány EU, aby vytvořily centralizovanou databázi shrnující právní povinnosti vyplývající z přijatých právních aktů. Tato databáze by zvýšila regulační transparentnost a zajistila, že všechny zúčastněné strany – regulační orgány, spolunormotvůrci, členské státy a občanská společnost – novým pravidlům jasně porozumějí. Pokud regulační orgány převedou pravidla do povinností samy – přístup založený na lidech – může to poskytnout pevný základ, který by pak digitální nástroje, včetně umělé inteligence, mohly využívat jako referenční. Na základě osvědčených postupů by každý právní předpis mohl být zdokumentován ve třech formách: jeho účel (důvodová zpráva právního aktu s body odůvodnění), text právního předpisu rozdělený na kapitoly, články a písmena a jakožto nový prvek sada „atomizovaných“ právních norem představujících konkrétní povinnosti nebo úkoly nebo práva v podobě strukturovaných dat (XML). Strukturování legislativních aktů tímto způsobem by mohlo být dále rozvíjeno pomocí specializovaných informačních systémů (podobných jako eLegislativa nebo Právní elektronický systém).

3.10

Vzhledem k tomu, že zjednodušení právních předpisů a digitální inovace při jejich tvorbě mohou výrazně zlepšit účinnost, transparentnost a přístupnost, EHSV zdůrazňuje, že je třeba zaujmout přístup zaměřený na člověka, kdy digitální nástroje nenahrazují, nýbrž posilují demokratické procesy. Využitím pokroku v digitální oblasti a zároveň řešením rizik, která s ním mohou být spojena, může EU vytvořit jednodušší, podnikatelsky vstřícnější legislativní systém zaměřený na občany a zároveň zajistit právní jasnost.

3.11

Nadcházející diskuse o nové unijní interinstitucionální dohodě představují příležitost k institucionalizaci digitálních legislativních nástrojů. EHSV navrhuje model, v němž orgány EU přijmou digitální platformy pro vypracovávání návrhů, nástroje pro posuzování dopadů a mechanismy pro usnadnění dodržování předpisů, aby byly právní předpisy EU soudržnější a přístupnější.

3.12

Orgány EU by měly využívat řádně otestovanou umělou inteligenci a podobné technologie k tomu, aby upozornily na oblasti vyžadující legislativní opatření, analyzovaly postoje zúčastněných stran a identifikovaly oblasti, v nichž dochází k nejasnostem, a aby určily ty, v nichž se vzájemně propojují právní normy vycházející z různých zdrojů.

3.13

Podobný přístup by měl být ve velké míře uplatňován při provádění pravidelné následné analýzy stávajících předpisů, zejména pokud jde o postoje zainteresovaných stran (oblast, v níž se jiné nástroje k dosažení stejného cíle ukázaly jako neúčinné) a která porovnává modely provádění v členských státech. Následná analýza by měla být propojena s výše uvedeným diagnostickým procesem a měla by být zohledněna při vytváření legislativního programu EU.

4. Doporučený model pro orgány EU

4.1

K zajištění účinnosti a konzistentnosti je zapotřebí jediný unikátní nástroj pro tvorbu právních předpisů EU, který by pokrýval celý legislativní systém – od vypracování posouzení dopadů (předběžného, dynamického a následného) a právních aktů přes postup spolunormotvůrce, je-li uplatňován, až po provádění v členských státech a dodržování ze strany těch, pro něž je právní předpis určen. Tento proces by musel být vymezen zvláštním právním předpisem a začleněn do interinstitucionální dohody.

4.2

Nezbytným předpokladem je digitalizace všech právních předpisů a jejich přenos do databáze v jednotlivých segmentech – ustanovení a jejich obohacení nezbytnými metadaty, zejména údaji o časové účinnosti a odkazy na jiné právní předpisy. Z hlediska uživatele by právní předpisy mohly být vytvářeny pomocí dvou základních součástí – editorového a procesního portálu. Editorový portál obsahuje šablony všech možných druhů právních aktů a zajišťuje soulad s formálními pravidly při vytváření legislativních návrhů. Procesní portál pak slouží k realizaci celého legislativního procesu, který je pro daný druh právního aktu povinný, včetně například interních schvalovacích postupů jednotlivých orgánů nebo vytváření dokumentů pro schůze parlamentních výborů.

4.3

Systém vzhledem k tomu, že by uživatelé pracovali s jednou databází, umožní ověřit, zda navrhovaný právní předpis vychází z platných právních předpisů, ale také zda je ovlivněn připravovanými právními předpisy, které dosud neprošly celým legislativním procesem. Uživatelé by vždy věděli, zda pracují na platném, budoucím nebo potenciálně pozměněném textu. Byli by rovněž informováni, pokud by změny, které navrhli, byly v důsledku jiné legislativní činnosti nadbytečné. Systém by mohl omezit spory, které v současné době vznikají při začleňování pozměňovacích návrhů do konečného znění. S tímto systémem by byly kompatibilní doprovodné nástroje, jako je překladatelský software a slovníky a aplikace umožňující uživateli pracovat off-line. Všechny výstupy by měly být veřejnosti k dispozici na veřejném portálu, kde bude možné sledovat stav práce na legislativním návrhu.

4.4

EHSV zdůrazňuje, že začleňování umělé inteligence a digitálních nástrojů do legislativního procesu EU by mohlo začít v počátečních, předlegislativních fázích. Digitální nástroje by byly využívány ještě před zahájením legislativní iniciativy s cílem analyzovat shromážděné údaje a posoudit potřebu takové iniciativy na základě posouzení dopadů za použití zpětné vazby od společnosti. Šablony pro vypracování právních předpisů by měly být používány s kódy, které by upozorňovaly na podobná pravidla a povinnosti a na vzory pro interní konzultace. Ke každému návrhu by mělo být připojeno shrnutí povinností, které z textu vyplývají, a to dříve, než budou spolu s posouzením dopadů předloženy k veřejné konzultaci.

4.5

Shrnutí povinností a posouzení dopadů by bylo velmi užitečné pro Evropskou komisi při přijímání politických rozhodnutí, ale také pro Výbor pro kontrolu regulace při analýze návrhu.

4.6

Systém by měl sledovat připomínky všech aktérů zapojených do procesu. Totéž platí pro veřejné a jakékoli jiné konzultace. Systém by měl rovněž zajistit spravedlivější rovnováhu mezi účastníky veřejných konzultací k návrhům právních předpisů. Připomínkám organizace s velkým počtem členů by neměla být přikládána stejná váha jako připomínkám jedné osoby. Bylo by nezbytné propojit databázi a rejstřík transparentnosti, v němž jsou tyto údaje uchovávány. To by rovněž znamenalo odklonit se od dnešního přístupu, kdy existují pravidla pro malý počet subjektů s výjimkami pro většinu, a namísto toho přejít k zásadě „zelenou malým a středním podnikům“ a přijmout odlišné podmínky pro velké subjekty, a nikoli naopak.

4.7

Systém by měl umožnit znázornění vývoje práce spolunormotvůrců, tj. Evropského parlamentu a Rady. Zahrnuje to veškeré informace o změnách a případných souvisejících aktualizovaných posouzeních dopadů a aktualizace souhrnu povinností. Rovněž by byla zapotřebí transparentnější a konzistentnější práce v rámci třístranných jednání. Zajištění konzistentnosti a transparentnosti by neznamenalo, že je demokratický proces oslaben, právě naopak.

4.8

EHSV dále zdůrazňuje, že právní služby EU by měly provádět průzkumná a pravidelná následná hodnocení, čímž by byla zajištěna právní soudržnost a nezbytnost. Za zásadní je rovněž považováno zmapování vzájemných právních závislostí, které provede umělá inteligence, což by spolunormotvůrcům umožnilo předvídat překrývání, rozpory a právní mezery, a tak zajistit, aby nové právní předpisy doplňovaly stávající právní rámec a podporovaly zlepšování právní úpravy. Zveřejnění konečného přijatého znění v Úředním věstníku EU spolu s aktualizovaným posouzením dopadů a seznamem povinností by usnadnilo jeho provádění a prosazování. Pokud jde o provedení ve vnitrostátním právu, členské státy by se musely držet dohodnutého seznamu povinností, což by zabránilo roztříštěnosti jednotného trhu a orgánům zajišťujícím prosazování usnadnilo výklad práva.

4.9

Existence jedné databáze by rovněž zajistila, že Komise jakožto strážkyně Smluv bude zpětnou vazbu k provádění a prosazování dostávat téměř okamžitě. Součástí databáze by mělo povinně být poskytnutí prostoru pro připomínky občanské společnosti, aby mohla posuzovat provádění, ale také varovat před iniciativami členských států, které by mohly potenciálně vést k další roztříštěnosti jednotného trhu.

4.10

V neposlední řadě by provádění regulačních ustanovení mělo být doprovázeno digitálními nástroji. Mohlo by se jednat o automatické kalkulátory, elektronické kalendáře nebo systémy výkaznictví. Komise by tak získala cenné údaje a mohl by se snížit počet budoucích žádostí o podávání zpráv v souladu se zásadou „pouze jednou“. Především by to však zlepšilo dodržování předpisů. EHSV doporučuje vytvořit na úrovni EU datové prostory, které budou propojené s datovými prostory členských států, a zavést právo občanů na digitální služby. Zajistilo by se tak, že veřejná správa bude od občanů požadovat informace pouze jednou a v případě potřeby je získá z veřejných datových prostorů.

4.11

Tyto procesy zlepšování právní úpravy by rovněž výrazně zlepšily legislativní proces na vnitrostátní úrovni a přinesly větší interoperabilitu a transparentnost i pozitivní výsledky, pokud jde o výrazné snížení překážek jednotného trhu a administrativní zátěže.

V Bruselu dne 16. července 2025.

předseda

Evropského hospodářského a sociálního výboru

Oliver RÖPKE

(1) Na základě Zákona č. 222/2016 Sb. o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv, čímž je závazný pro všechny subjekty podílející se na procesu tvorby právních předpisů.

(2) Studie skupiny Zaměstnavatelé v EHSV A Business-Centric Approach to Cutting Red Tape - From Complexity to Clarity: Reducing EU Regulatory Burdens with AI (Přístup k omezování byrokracie zaměřený na podniky: od složitosti ke srozumitelnosti – snižování unijní regulační zátěže pomocí umělé inteligence): https://www.eesc.europa.eu/en/news-media/press-releases/reducing-eu-regulatory-burdens-ai-eesc-employers-group-present-new-study.

(3) Elektronický kalendář právních povinností podnikatelů, který vypracovala Hospodářská komora České republiky, zobrazuje na základě důkladné analýzy právního systému jejich povinnosti: https://www.pespropodnikatele.cz/.

(4) Sdělení Evropa jednodušší a rychlejší.

PŘÍLOHA

Obrázek: Navrhovaný model legislativního procesu EU s použitím tří šablon pro texty, posouzení dopadů a tabulky shrnující povinnosti

ELI: http://data.europa.eu/eli/C/2025/5146/oj

ISSN 1977-0863 (electronic edition)

Top

Choose the experimental features you want to try