Choose the experimental features you want to try

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 52024IP0045

P9_TA(2024)0045 – Stav provádění společné rybářské politiky a budoucí perspektivy – Usnesení Evropského parlamentu ze dne 18. ledna 2024 o stavu provádění společné rybářské politiky a budoucích perspektivách (2021/2169(INI))

Úř. věst. C, C/2024/5734, 17.10.2024, ELI: http://data.europa.eu/eli/C/2024/5734/oj (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, GA, HR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)

ELI: http://data.europa.eu/eli/C/2024/5734/oj

European flag

Úřední věstník
Evropské unie

CS

Řada C


C/2024/5734

17.10.2024

P9_TA(2024)0045

Stav provádění společné rybářské politiky a budoucí perspektivy

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 18. ledna 2024 o stavu provádění společné rybářské politiky a budoucích perspektivách (2021/2169(INI))

(C/2024/5734)

Evropský parlament,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie (SFEU), a zejména na její články 3, 4, 5, 11, 13, 38, 39, 43 a 349,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1380/2013 ze dne 11. prosince 2013 o společné rybářské politice (1),

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2014/89/EU ze dne 23. července 2014, kterou se stanoví rámec pro územní plánování námořních prostor (směrnice o územním plánování námořních prostor) (2),

s ohledem na své usnesení ze dne 22. listopadu 2012 o drobném pobřežním rybolovu, řemeslném rybolovu a reformě společné rybářské politiky (3),

s ohledem na své usnesení ze dne 21. ledna 2021 s názvem „Více ryb v mořích? Opatření na podporu obnovy populací nad úroveň maximálního udržitelného výnosu, včetně oblastí na obnovu rybích populací a chráněných mořských oblastí“  (4),

s ohledem na své usnesení ze dne 18. května 2021 o zajištění plnění cílů týkajících se povinnosti vykládky podle článku 15 společné rybářské politiky (5),

s ohledem na své usnesení ze dne 9. června 2021 o strategii EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030: Navrácení přírody do našeho života (6),

s ohledem na své usnesení ze dne 16. září 2021 o budoucích rybářích: přilákání nové generace pracovníků do odvětví rybolovu a vytváření pracovních míst v pobřežních komunitách (7),

s ohledem na své usnesení ze dne 20. října 2021 o strategii „od zemědělce ke spotřebiteli“ pro spravedlivé, zdravé a ekologické potravinové systémy (8),

s ohledem na své usnesení ze dne 5. dubna 2022 o budoucnosti rybolovu v Lamanšském průlivu, Severním moři, Irském moři a Atlantském oceánu s ohledem na vystoupení Spojeného království z EU (9),

s ohledem na své usnesení ze dne 7. června 2022 o provádění článku 17 nařízení o společné rybářské politice (10),

s ohledem na své usnesení ze dne 19. ledna 2023 o situaci drobného rybolovu v EU a výhledech do budoucna (11),

s ohledem na usnesení Rady ze dne 3. listopadu 1976 o některých vnějších aspektech vytvoření rybolovné oblasti ve Společenství o šířce 200 mil s účinkem od 1. ledna 1977  (12) (Haagské usnesení z roku 1976), a zejména na přílohu VII uvedeného usnesení,

s ohledem na sdělení Komise ze dne 10. října 2007 nazvané „Integrovaná námořní politika pro Evropskou unii“ (COM(2007)0575),

s ohledem na sdělení Komise ze dne 20. května 2020 nazvané „Strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030: Navrácení přírody do našeho života (COM(2020)0380),

s ohledem na sdělení Komise ze dne 21. února 2023 nazvané „Společná rybářská politika dnes a zítra: Paktem pro rybolov a oceány k udržitelnému, vědecky podloženému, inovativnímu a inkluzivnímu řízení rybolovu“ (COM(2023)0103),

s ohledem na zprávu Vědeckotechnického a hospodářského výboru pro rybářství (VTHVR) ze dne 26. září 2019 nazvanou „Sociální údaje o odvětví rybolovu v EU (VTHVR 19-03)“,

s ohledem na zprávu výboru VTHVR ze dne 10. prosince 2020 nazvanou „Sociální rozměr společné rybářské politiky (VTHVR 20-14)“,

s ohledem na studii z července 2021 vypracovanou pro Výbor pro rybolov s názvem „Dopady pandemie COVID-19 na rybolov a akvakulturu v EU“,

s ohledem na zprávu výboru VTHVR ze dne 8. prosince 2021 nazvanou „Výroční hospodářská zpráva o rybářském loďstvu Unie za rok 2021 (VTHVR 21-08)“,

s ohledem na dokument k námořní ekonomice č. 8/2020 ze dne 9. března 2021 s názvem „Rybářské loďstvo Unie v roce 2020: trendy a hospodářské výsledky“, který vypracovalo Generální ředitelství Komise pro námořní záležitosti a rybolov,

s ohledem na zprávu Evropské výkonné agentury pro klima, infrastrukturu a životní prostředí Evropské komise ze dne 7. října 2022 nazvanou „Změna klimatu a společná rybářská politika“  (13),

s ohledem na zprávu Světové banky z roku 2017 nazvanou „The Sunken Billions revisited – Progress and Challenges in Global Marine Fisheries“ (Nový pohled na potopené miliardy: Pokrok a výzvy celosvětového mořského rybolovu),

s ohledem na stanovisko galicijské Rady pro rybolov ze dne 8. února 2022 k přezkumu společné rybářské politiky,

s ohledem na článek 54 jednacího řádu,

s ohledem na zprávu Výboru pro rybolov (A9-0357/2023),

A.

vzhledem k tomu, že vzhledem k tomu, že Evropský parlament již vyjádřil svůj názor na několik specifických rysů společné rybářské politiky (SRP), tato zpráva navazuje na předchozí odvětvové zprávy a poskytuje celkové politické hodnocení fungování SRP a zamyšlení se nad výhledem do budoucnosti, přičemž se zaměřuje především na zachování živých mořských zdrojů a řízení rybolovu v rámci SRP;

B.

vzhledem k tomu, že článek 39 SFEU vyžaduje, aby společná rybářská politika ve všech svých oblastech, a zejména při zachování biologických mořských zdrojů, mimo jiné zajišťovala přiměřenou životní úroveň rybářské komunity a zajišťovala plynulé zásobování (potravinové zabezpečení); vzhledem k tomu, že článek 11 SFEU rovněž stanoví, že do „vymezení a provádění politik a činností Unie musí být zahrnuty požadavky na ochranu životního prostředí, zejména s ohledem na podporu udržitelného rozvoje“;

C.

vzhledem k tomu, že SRP se snaží zajistit, aby „činnosti rybolovu a akvakultury byly dlouhodobě udržitelné z hlediska životního prostředí a byly řízeny způsobem, jenž je v souladu s cílem dosažení přínosů v hospodářské a sociální oblasti a v oblasti zaměstnanosti“; vzhledem k tomu, že SRP také zahrnuje cíl přispět k „dostupnosti dodávek potravin“ a uvádí cíle uplatňování „ekosystémového přístupu k řízení rybolovu s cílem minimalizovat negativní dopady rybolovných činností na mořský ekosystém“, přispět „k přiměřené životní úrovni pro ty, kdo jsou na rybolovných činnostech závislí, s přihlédnutím k pobřežnímu rybolovu a socioekonomickým aspektům“ a podporovat „pobřežní rybolovné činnosti s přihlédnutím k socioekonomickým aspektům“;

D.

vzhledem k tomu, že dosažení zachování využívaných populací a cílů společné rybářské politiky v oblasti životního prostředí jako celku by nestačilo k závěru, že SRP uspěla;

E.

vzhledem k tomu, že je vhodné zachovat rovnováhu mezi třemi pilíři udržitelnosti a řešit mezery v sociálním rozměru společné rybářské politiky;

F.

vzhledem k tomu, že společná rybářská politika musí také přispívat k zásobování trhu EU udržitelnými potravinami a ke snížení závislosti trhu EU na dovozu potravin;

G.

vzhledem k tomu, že potravinové zabezpečení je jedním z cílů udržitelného rozvoje; vzhledem k tomu, že rybí bílkoviny mají mimořádnou strategickou hodnotu a zásadní význam pro potravinové zabezpečení; vzhledem k tomu, že rybolov patří mezi systémy produkce živočišných bílkovin s nejnižším dopadem;

H.

vzhledem k tomu, že Komise považuje nezbytnost produkovat více potravin z oceánů za strategický cíl; vzhledem k tomu, že zpráva vědecké skupiny na vysoké úrovni z roku 2017, kterou jmenoval tehdejší komisař Karmenu Vella, doporučuje „začlenit paradigma odpovědné kultury ‚potraviny z oceánů‘ do širokého politického programu na úrovni EU i na celosvětové úrovni“;

I.

vzhledem k tomu, že rybolov EU představuje strategické odvětví EU, které poskytuje značný počet přímých a nepřímých pracovních míst v rybářských a pobřežních oblastech, pomáhá zajišťovat dostatek potravin a zachovat udržitelné hospodářství tím, že spojuje zaměstnanost a živobytí lidí s územím a udržováním kulturních tradic;

J.

vzhledem k tomu, že rybolov vytváří pracovní místa na moři i na pevnině; vzhledem k tomu, že některé regiony jsou závislé na místní vykládce, která zajišťuje životaschopnost mnoha podniků a udržuje živé pobřežní komunity;

K.

vzhledem k tomu, že výrobci potravin z vodních organismů a související odvětví hrají zásadní roli pro společnost a pro komunity, které podporují;

L.

vzhledem k tomu, že rybolov je nepostradatelnou součástí potravinového zabezpečení EU;

M.

vzhledem k tomu, že v procesu rozhodování by měly hrát významnější roli cíle spočívající v zajištění dodávek potravin z rybolovu EU a zajištění přiměřené životní úrovně;

N.

vzhledem k tomu, že zdravé evropské odvětví rybolovu má zásadní význam pro snížení závislosti na třetích zemích, jako je Čína, pokud jde o dodávky potravin v EU;

O.

vzhledem k tomu, že oceán musí být v rámci mezinárodních jednání pod záštitou OSN uznán za společný statek lidstva;

P.

vzhledem k tomu, že EU by měla podporovat cíle společné rybářské politiky na mezinárodní úrovni, vytvořit rovné podmínky a spolupracovat se třetími zeměmi a mezinárodními organizacemi s cílem zlepšit dodržování mezinárodních pravidel, včetně opatření pro boj proti nezákonnému, nehlášenému a neregulovanému rybolovu, a to na základě nejlepších dostupných vědeckých poznatků;

Q.

vzhledem k tomu, že je třeba stanovit politiku řízení rybolovných zdrojů, která bude podporovat kolektivní přístup k rybolovným zdrojům, bude založena především na jejich biologických aspektech a bude představovat systém společného řízení rybolovu, který zohlední specifické podmínky rybolovných zdrojů a příslušných mořských oblastí se skutečným zapojením těch, kteří v tomto odvětví pracují;

R.

s ohledem na to, že Komise ve svém sdělení „Společná rybářská politika dnes a zítra: Paktem pro rybolov a oceány k udržitelnému, vědecky podloženému, inovativnímu a inkluzivnímu řízení rybolovu“ nenavrhuje revizi SRP, ale usiluje o její lepší provádění;

S.

vzhledem k tomu, že při přijímání po sobě jdoucích regionálních víceletých plánů řízení počínaje rokem 2016 se Evropský parlament a Rada rozhodly požadovat používání úrovní úmrtnosti způsobené rybolovem na základě maximálního udržitelného výnosu pouze pro hlavní cílové populace; vzhledem k tomu, že tyto plány rovněž poskytují určitou nezbytnou dodatečnou flexibilitu v těchto referenčních úrovních úmrtnosti, zejména s cílem zohlednit vzájemné působení mezi populacemi a rybolovem (účinky blokačních druhů); vzhledem k tomu, že ve víceletém plánu řízení pro západní Středomoří se zákonodárce dále rozhodl odložit lhůtu pro uplatnění úrovní úmrtnosti způsobené rybolovem na základě maximálního udržitelného výnosu do roku 2025;

T.

vzhledem k tomu, že vědci uznávají, že dosažení maximálního udržitelného výnosu pro všechny populace současně je v praxi nemožné;

U.

vzhledem k tomu, že zdraví rybích populací se v různých vodách EU liší;

V.

vzhledem k tomu, že opatření na řízení rybolovu přijatá v rámci společné rybářské politiky přinášejí ovoce, neboť roste počet populací ryb, které jsou využívány na udržitelné úrovni, což u populací, které byly využívány nadmíru, umožňuje dosahovat vyšších výnosů;

W.

vzhledem k tomu, že EU nedodržela lhůtu pro dosažení míry využívání ve výši maximálního udržitelného výnosu, jež byla stanovena na rok 2020, u všech rybích populací; vzhledem k tomu, že však bylo dosaženo značného pokroku při dosahování cíle týkajícího se maximálního udržitelného výnosu, a to zejména v severovýchodním Atlantiku a Baltském moři, kde v roce 2020 tvořily 99 % vykládek, které jsou řízeny výhradně EU a pro něž byla k dispozici vědecká doporučení, „udržitelně řízené populace“;

X.

vzhledem k tomu, že se EU zavázala plnit Agendu OSN 2030, která zahrnuje cíl udržitelného rozvoje č. 14 „chránit a udržitelně využívat oceány, moře a mořské zdroje pro udržitelný rozvoj“;

Y.

vzhledem k tomu, že přezkum společné rybářské politiky v roce 2013 vedl k zásadní změně paradigmatu v průběhu desetiletí řízení rybolovu tím, že požadoval, aby všechny úlovky, zejména úlovky druhů mimo kvóty nebo podměrečných ryb, byly uchovávány na palubě plavidel a vyloženy; vzhledem k tomu, že se však zdá, že tento nástroj, který má přispět k provádění cíle postupného odstraňování výmětů nežádoucích úlovků při rybolovu, se sám o sobě stal cílem;

Z.

vzhledem k tomu, že povinnost vykládky činí mnoho smíšeného rybolovu nerentabilním, zejména proto, že rybáři musí třídit a skladovat ryby nízké hodnoty nebo neobchodovatelné ryby na palubě, zvýšit pracovní sílu, zkrátit dobu odpočinku a zmenšit skladovací prostor na palubě; vzhledem k tomu, že povinnost vykládky může také vést k nedostatečnému využívání oprávněných rybolovných práv pro některé populace, neboť plavidla musí ukončit jakoukoli rybolovnou činnost, jakmile je vyčerpána jejich kvóta pro jednu populaci (blokační druh);

AA.

vzhledem k tomu, že úroveň nežádoucích úlovků je v různých lovištích vysoce proměnlivá; vzhledem k tomu, že uplatňování různých možností flexibility stanovených v článku 15 základního nařízení SRP vedlo k četným, složitým, neustále se měnícím a nekontrolovatelným souborům odchylek od povinnosti vykládky;

AB.

vzhledem k tomu, že nejúspěšnější politiky zaměřené na snížení a odstranění výmětů na celém světě byly prováděny postupně, přičemž politika se vyvíjela na základě zkušeností;

AC.

vzhledem k tomu, že pro udržitelný rybolov jsou nezbytné nové techniky se selektivním lovným zařízením, které rovněž zajistí dobré výnosy;

AD.

vzhledem k tomu, že SRP a nařízení o technických opatřeních jdou ruku v ruce, a proto je třeba toto nařízení rovněž přezkoumat, aby se usnadnilo povolování inovativních lovných zařízení;

AE.

vzhledem k tomu, že počet celkových přípustných odlovů (TAC) by měl být přizpůsoben těm, které jsou nezbytné pro řízení rybolovu jako celku; vzhledem k tomu, že ICES uvedla, že řada TAC by mohla být ze systému EU odstraněna, aniž by bylo narušeno celkové řízení rybolovných zdrojů (14);

AF.

vzhledem k tomu, že zásada relativní stability, poprvé stanovená v základním nařízení o SRP z roku 1982 a provedená nařízením o celkových přípustných odlovech a kvótách z roku 1983, stanovila klíč pro rozdělení celkových přípustných odlovů podle členských států na základě zásad přidělování historických odlovů (1973–1978), jak jsou zakotveny v haagských preferencích z roku 1976;

AG.

vzhledem k tomu, že relativní stabilita má velký význam pro předvídatelnost a kontinuitu rybářského loďstva v Evropské unii;

AH.

vzhledem k tomu, že brexit ovlivnil rozdělení rybolovných práv v EU a měl socioekonomický dopad;

AI.

vzhledem k tomu, že EU musí plnit cíle Pařížské dohody v boji proti změně klimatu a stát se do roku 2050 klimaticky neutrální, jakož i plnit závazky Mezinárodní námořní organizace (IMO) a zároveň vytvářet pracovní místa a udržitelný růst způsobem, který neohrožuje produkci potravin, jejich dodávky a potravinové zabezpečení;

AJ.

vzhledem k tomu, že přestože rybolov není činností, při níž by vznikalo nejvíce nehod, v rámci všech námořních plavidel jsou nejčastěji zapojena plavidla rybářská; vzhledem k tomu, že v roce 2018 byl zaznamenán 40 % nárůst počtu mimořádných událostí týkajících se rybářských plavidel v porovnání s předchozím rokem;

AK.

vzhledem k tomu, že navzdory výše uvedenému je vykazována sestupná tendence, přičemž k velké většině mimořádných událostí dochází v důsledku lidského faktoru (62,4 %) a druhou nejčastější příčinou je pak selhání systému / vybavení (23,2 %); vzhledem k tomu, že třemi nejčastěji hlášenými lidskými faktory, které přispívají k nehodám na rybářských plavidlech, jsou nedostatečná informovanost o bezpečnosti, nedostatek znalostí a nevhodné pracovní metody palubních pracovníků; vzhledem k tomu, že všechny tyto faktory nelze řešit odděleně od ziskovosti odvětví rybolovu, kterou je třeba zajistit, aby toto odvětví mohlo dále investovat do bezpečných pracovních podmínek;

AL.

vzhledem k tomu, že v odvětví rybolovu přijde celosvětově každoročně o život 32 000 osob, nemluvě o tisících obětí nehod; vzhledem k tomu, že navíc se mezi osobami vykonávajícími tuto náročnou práci vyskytují v posledních letech ve znepokojivě rostoucí míře nemoci z povolání, na což upozornily i profesní organizace;

AM.

vzhledem k tomu, že rybolov je velice náročným povoláním, které obnáší vážná zdravotní a bezpečnostní rizika pro ty, kteří ho vykonávají; vzhledem k tomu, že Mezinárodní organizace práce tento problém uznala v úmluvě z roku 2007 a vyzvala země, které ji ratifikovaly, aby v tomto odvětví zajistily bezpečné a zdravé pracovní podmínky; uznává, že dobré životní podmínky pracovníků na palubě rybářských plavidel mají zásadní význam pro budoucnost tohoto odvětví;

AN.

vzhledem k tomu, že je třeba zdůraznit, že činnosti námořního rybolovu hrají významnou úlohu při zlepšování životní úrovně rybářských komunit;

AO.

vzhledem k tomu, že Evropský námořní, rybářský a akvakulturní fond (ENRAF) nabízí finanční podporu na přechod k udržitelnějšímu rybolovu, včetně podpory na zvýšení energetické účinnosti rybářských plavidel nebo na inovace zaměřené na rybolovná zařízení s malým dopadem;

AP.

vzhledem k tomu, že tato podpora je nicméně nedostatečná; vzhledem k tomu, že omezení rybolovné kapacity a úzká rozpětí, která mají některé členské státy k dispozici v rámci svých vnitrostátních stropů, neumožňují zlepšit bezpečnost, pracovní a životní podmínky na palubě rybářských plavidel; vzhledem k tomu, že nové bezuhlíkové pohonné systémy vyžadují více prostoru na palubě než tradiční motory a palivové nádrže;

AQ.

vzhledem k tomu, že základní nařízení o SRP stanoví, že víceleté plány řízení musí být přijímány přednostně; vzhledem k tomu, že tento přístup nepochybně přispěl k lepšímu řízení zdrojů a k relativní jistotě pro toto odvětví;

AR.

vzhledem k tomu, že některé populace se nacházejí v mořských oblastech, na něž se vztahují různé regionální víceleté plány řízení, a proto je třeba přijmout jednotná opatření v celém jejich rozsahu rozšíření;

AS.

vzhledem k tomu, že SRP dosud není plně prováděna a některá z jejích opatření, jako je vytvoření oblastí obnovy rybích populací, nebyla využita;

AT.

vzhledem k tomu, že regionalizace nabízí jedinečnou příležitost vyhnout se mikrořízení z Bruselu a přizpůsobit rozhodovací proces regionálním a místním specifikům, tradičním strukturám (jako jsou „cofradías“) a konkrétním činnostem (jako je pěší rybolov a sběr měkkýšů);

AU.

vzhledem k tomu, že včasné a účinné konzultace a zapojení dotčených odvětví mají zásadní význam pro dobrou, funkční, spravedlivou, dobře přijatou a úspěšnou legislativu a pro její provádění a dodržování; vzhledem k tomu, že v této souvislosti je zásadní úloha poradních sborů a jejich poradenství má zásadní význam pro rozhodovací proces;

AV.

vzhledem k tomu, že poradní sbory mají potenciál přeměnit se na klíčové subjekty v oblasti řízení založeného na výsledcích nebo společného řízení;

AW.

vzhledem k tomu, že ačkoli Komise pravidelně zveřejňuje analýzu hospodářské situace rybářských loďstev EU ex post, její iniciativy týkající se strategií nebo právních předpisů v oblasti řízení rybolovu často postrádají řádné předběžné socioekonomické posouzení;

AX.

vzhledem k tomu, že věda, zkušenosti rybářů a úplná posouzení dopadu zaručují objektivní základ pro rozhodování a rozhodnutí na nich založená jsou spolehlivější a snadněji přijímaná dotčenými odvětvími;

AY.

vzhledem k tomu, že rybolov a akvakultura jsou relativně malá hospodářská odvětví, jsou však odvětvími strategickými, pokud jde o jejich socioekonomickou úlohu a úlohu v oblasti potravinového zabezpečení, jak se ukázalo během pandemie COVID-19 a nedávného mezinárodního geopolitického vývoje;

AZ.

vzhledem k tomu, že strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030 zahrnuje cíl snížit negativní dopady na citlivé druhy a přírodní stanoviště, včetně mořského dna, způsobené rybolovem a těžbou, aby bylo dosaženo dobrého stavu prostředí;

BA.

vzhledem k tomu, že mezi cíle strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti patří snížení vedlejších úlovků druhů na úroveň, která umožní jejich obnovu a zachování;

BB.

vzhledem k tomu, že na vnitřním trhu se již prodávají produkty pod obchodním označením „ryby“ nebo jako určité rybí druhy, ačkoli se jedná o čistě rostlinné produkty;

BC.

vzhledem k tomu, že drobní a tradiční rybáři a odvětví měkkýšů hrají strategickou úlohu z hlediska dostupnosti potravin a mají zásadní socioekonomickou úlohu v mnoha pobřežních komunitách;

BD.

vzhledem k tomu, že drobný rybolov včetně tradičního rybolovu má specifické vlastnosti a problémy;

BE.

vzhledem k tomu, že SRP a z ní vyplývající nařízení nemusí dostatečně řešit specifické rysy drobného a tradičního rybolovu a v těchto případech by nemusela poskytovat správnou, dostatečnou nebo nezbytnou odpověď na několik problémů, s nimiž se v současné době potýkají;

BF.

vzhledem k tomu, že profesní námořní aktivity obecně jsou považovány za vysoce rizikové a nebezpečné, zejména rybolov, ve kterém 85 % plavidel EU tvoří malá pobřežní plavidla (méně než 12 metrů celkové délky), která jsou tudíž vystavena ještě většímu riziku v důsledku nepříznivých povětrnostních podmínek a toho, že jsou činné poblíž pobřeží;

BG.

vzhledem k tomu, že pro malá pobřežní plavidla je kromě toho obtížnější poskytovat ochranné prostory a zlepšovat životní podmínky, přičemž rizika jsou spojena i s vyšším stářím podstatné části tohoto loďstva;

BH.

vzhledem k tomu, že nedávné výzvy, jako je brexit, pandemie COVID-19 a ruská válečná agrese proti Ukrajině, měly dále závažný dopad zejména na drobný rybolov;

BI.

vzhledem k tomu, že nařízení o ENRAF definuje „drobný pobřežní rybolov“ jako rybolovné činnosti prováděné námořními a vnitrozemskými rybářskými plavidly o celkové délce menší než 12 metrů, která nepoužívají vlečná zařízení, a také pěšími rybáři, včetně sběračů měkkýšů; vzhledem k tomu, že se jedná o jedinou definici drobného pobřežního rybolovu, která existuje v právních předpisech EU;

BJ.

vzhledem k tomu, že v mnoha členských státech a mezinárodních fórech překračují charakteristické rysy drobného rybolovu definici ENRAF, neboť se uplatňuje řada dodatečných kritérií, včetně kritérií týkajících se povoleného lovného zařízení, maximální délky plavidla, výkonu motoru, maximální délky rybářských výjezdů, vzdálenosti od přístavu, v níž mohou plavidla provozovat svou činnost, oblasti činnosti, maximální povolené doby plavby a vlastnictví plavidla;

BK.

vzhledem k tomu, že Rada je odpovědná za stanovení rybolovných práv, která jsou poté přidělena členským státům při dodržení zásady relativní stability; vzhledem k tomu, že v souladu se zásadou subsidiarity jsou za přidělování rybolovných práv jednotlivým loďstvům odpovědné členské státy;

BL.

vzhledem k tomu, že podle článku 17 SRP použijí členské státy při přidělování rybolovných práv, která mají k dispozici, transparentní a objektivní kritéria, včetně environmentálních, sociálních a ekonomických kritérií, a usilují o poskytování pobídek rybářským plavidlům, která používají selektivní lovná zařízení nebo rybolovné postupy s menším dopadem na životní prostředí;

BM.

vzhledem k tomu, že mezi jednotlivými odvětvími v různých zemích mohou existovat velké rozdíly, což vede k tomu, že není žádoucí uplatňovat univerzální přístup;

BN.

vzhledem k tomu, že podle nejnovějšího posouzení sociálního rozměru SRP, který provedl VTHVR, pouze 16 z 23 pobřežních členských států odpovědělo na žádost Komise o informace o použité metodě přidělování; vzhledem k tomu, že některé z těchto odpovědí byly málo užitečné, protože obsahovaly pouze obecný popis vnitrostátního rybářského loďstva nebo pouze zdůrazňovaly plánovaná přidělování, aniž by nastínily použitá „transparentní a objektivní kritéria“;

BO.

vzhledem k tomu, že Parlament při několika příležitostech vyzval Komisi a členské státy, aby zajistily specifická podpůrná opatření pro odvětví drobného pobřežního rybolovu;

BP.

vzhledem k tomu, že fond ENRAF poskytuje finanční podporu mladým rybářům, kteří začínají s rybolovem, avšak neexistuje žádná následná záruka pro získání rybolovných práv;

BQ.

vzhledem k tomu, že organizace producentů hrají klíčovou úlohu při provádění a prosazování cílů společné rybářské politiky a společné organizace trhu v odvětví rybolovu a akvakultury;

BR.

vzhledem k tomu, že další tradiční struktury, jako jsou sdružení rybářů, jsou rovněž klíčovými aktéry v potravinových systémech některých členských států, kde působí jako neziskové subjekty sociální ekonomiky zastupující odvětví rybolovu, a zejména drobné pobřežní loďstvo a sběratele měkkýšů, plní funkce společné správy ku prospěchu námořního rybolovu a pracovníků v odvětví rybolovu a plní úkoly související s podnikáním, jako je uvádění produktů na trh a poskytování poradenských a řídicích služeb;

BS.

vzhledem k tomu, že vnímání odvětví rybolovu ze strany veřejnosti i přes úsilí, úspěchy a trvalou ochotu tohoto odvětví zlepšit udržitelnost rybolovu stále obsahuje negativní stereotypy o rybolovné činnosti v mořském životě; vzhledem k tomu, že toto negativní vnímání má dopad na strukturu spotřeby potravin z vodních organismů a atraktivitu pracovních míst v odvětví rybolovu EU, které se rovněž potýká s obrovskou výzvou v oblasti generační obměny;

BT.

vzhledem k tomu, že generační obměna závisí na přitažlivosti tohoto odvětví a na tom, že mladší generace chtějí pracovat v udržitelných a ziskových odvětvích;

BU.

vzhledem k tomu, že rybolovná činnost je obecně považována za rizikové povolání, ve kterém se slučuje náročná povaha práce na rybářských lodích s nepředvídatelnými příjmy; vzhledem k tomu, že jde o významné faktory nedostatečného zájmu mladších lidí o toto povolání, což ohrožuje generační obměnu v odvětví rybolovu a budoucnost odvětví rybolovu jako celku;

BV.

vzhledem k tomu, že zlepšení životních a pracovních podmínek a bezpečnosti je zastřešujícím sociálním cílem nezbytným k přilákání mladých lidí a dosažení generační obměny;

BW.

vzhledem k tomu, že mladí lidé, kteří chtějí začít sami podnikat jako rybáři, čelí významným překážkám;

BX.

vzhledem k tomu, že nástroje společné rybářské politiky, které mohou přispět ke zvýšení atraktivity rybolovu a akvakultury jako povolání, jsou nedostatečné;

BY.

vzhledem k tomu, že SRP nezmiňuje významné společenské problémy, jako je změna klimatu, brexit, Zelená dohoda pro Evropu, energetická krize, ani se nezabývá dopadem rostoucího počtu chráněných mořských oblastí, rozšiřování míst s obnovitelnou energií na moři a transformace energetiky na potravinové zabezpečení;

BZ.

vzhledem k tomu, že i tak většina členských států a ekonomických partnerů EU v odvětví rybolovu často zmiňuje nestabilní příjem z rybolovných činností v některých odvětvích jako jeden z důvodů nedostatečného zájmu mladých lidí o rybolov, což je v posledních letech rostoucí trend, jenž ještě více komplikuje zachování činnosti v kontextu ubývajících pracovních míst v pobřežních komunitách;

CA.

vzhledem k tomu, že i tak většina členských států a ekonomických partnerů EU v odvětví rybolovu často zmiňuje nedostatečný zájem mladých lidí o rybolov, což je skutečnost, která byla poprvé uznána nejméně před dvěma desetiletími a jež vytváří dodatečné problémy pro toto odvětví jako celek a zhoršuje sociální problémy v pobřežních komunitách na pevninské Evropě i v zámořských regionech;

CB.

vzhledem k tomu, že značný počet osob pracujících v odvětví rybolovu jsou ženy, většina je zaměstnána v činnostech na pevnině, často neformálně, na podporu činností na moři, zejména v případě drobného rybolovu; vzhledem k tomu, že navzdory významnému přínosu žen v tomto odvětví není jejich úloha stále dostatečně doceněna;

CC.

vzhledem k tomu, že boj proti nezákonnému, nehlášenému a neregulovanému rybolovu pomáhá zajistit rovné podmínky pro spravedlivou hospodářskou soutěž mezi EU a některými zahraničními loďstvy s nižšími sociálními a environmentálními normami, která by při prodeji svých produktů na trhu EU mohla oslabit konkurenceschopnost výrobců EU; vzhledem k tomu, že právní předpisy proti nezákonnému, nehlášenému a neregulovanému rybolovu nicméně samy o sobě nemohou zajistit rovné podmínky;

CD.

vzhledem k tomu, že obrana a prosazování modelu udržitelnosti EU jsou naprosto slučitelné s obranou odvětví EU a měly by jít ruku v ruce s obranou zájmů odvětví EU;

CE.

vzhledem k tomu, že společné podniky s unijním kapitálem hrají úlohu při šíření hodnot a cílů společné rybářské politiky v oblasti udržitelnosti, jakož i důležitou úlohu v rozvojové spolupráci se třetími zeměmi, neboť přispívají ke zlepšování hospodářství, pracovních podmínek a potravinového zabezpečení v zemích, kde jsou usazeny;

CF.

vzhledem k tomu, že rybolov hrál velmi významnou úlohu v rámci kampaně před referendem o členství Spojeného království v EU v roce 2016;

CG.

vzhledem k tomu, že zvýšení autonomních celních kvót pro kousky tuňáka bez kůže prospělo čínskému průmyslu, který nezaručuje informace o sledovatelnosti a spoléhá na subvence;

CH.

vzhledem k tomu, že nejvzdálenější regiony čelí specifickým výzvám spojeným s jejich odlehlostí, charakterem povrchu, velikostí trhů a klimatem, jak je uvedeno v článku 349 SFEU; vzhledem k tomu, že v rámci SRP nejsou dostatečně zohledněny specifické rysy rybolovu v nejvzdálenějších regionech;

CI.

vzhledem k tomu, že drobný rybolov v nejvzdálenějších regionech je hlavní hnací silou hospodářství, zdrojem potravinové soběstačnosti a tradiční činností, která je součástí kultury těchto území, vytváří pracovní místa na moři a ve zpracovatelském odvětví a přispívá k dynamice odvětví cestovního ruchu, což je významný hospodářský motor těchto regionů;

CJ.

vzhledem k tomu, že v zájmu zachování odvětví rybolovu v nejvzdálenějších regionech a v souladu se zásadami rozdílného zacházení s malými ostrovy a územími uvedenými v cíli udržitelného rozvoje č. 14 by mělo být možné podpořit na základě článku 349 SFEU obnovu plavidel provozujících drobný rybolov v nejvzdálenějších regionech, která vykládají všechny své úlovky v přístavech nejvzdálenějších regionů a přispívají k místnímu udržitelnému rozvoji;

CK.

vzhledem k tomu, že ukazatele pro určení, zda je rybolovná kapacita v rovnováze s dostupnými rybolovnými právy, nejsou přizpůsobeny charakteristikám místních loďstev nejvzdálenějších regionů;

CL.

vzhledem k tomu, že je třeba uznat a zvážit zvláštní rysy a trvalá strukturální omezení nejvzdálenějších regionů; zdůrazňuje, že odvětví rybolovu hraje důležitou úlohu v socioekonomické situaci, zaměstnanosti a podpoře hospodářské a sociální soudržnosti těchto regionů a že v udržitelné modré ekonomice existuje potenciál pro růst zaměstnanosti; zdůrazňuje, že zeměpisná poloha staví nejvzdálenější regiony do výsadního postavení, pokud jde o monitorování a kontrolu pobřežních a oceánských oblastí, a měla by být využita pro úsilí EU v boji proti nezákonnému, nehlášenému a neregulovanému rybolovu;

CM.

vzhledem k tomu, že změna klimatu je velkou výzvou pro zachování vodních zdrojů a pro budoucí živobytí hospodářských subjektů závislých na rybolovu;

CN.

vzhledem k tomu, že rybáři jsou oběťmi změny klimatu;

CO.

vzhledem k tomu, že změna klimatu má přímý a významný dopad na mořské druhy, neboť mění jejich množství, rozmanitost a migrační vzorce a ovlivňuje jejich potravu, vývoj a reprodukci, ale i vztahy mezi jednotlivými druhy; vzhledem k tomu, že tyto změny mají dopad na společnou rybářskou politiku a řízení vod EU;

CP.

vzhledem k tomu, že odolnost a dobré zdraví mořských ekosystémů jsou zásadní, a to jak pro regulaci klimatu, tak pro zachování rybích populací;

CQ.

vzhledem k tomu, že zachování a obnova ekosystémů modrého uhlíku má zásadní význam pro odolnost pobřežních komunit a odvětví rybolovu;

Obecné cíle SRP

1.

připomíná, že společná rybářská politika musí zajistit, aby činnosti v oblasti rybolovu a akvakultury byly dlouhodobě udržitelné z hlediska životního prostředí a byly řízeny způsobem, jenž je v souladu s cíli dosahovat přínosů v hospodářské a sociální oblasti a v oblasti zaměstnanosti a přispívat k dostupnosti dodávek potravin; dále připomíná, že článek 39 SFEU stanoví, že SRP musí zaručit dostupnost dodávek a zajistit přiměřenou životní úroveň lidem pracujícím v rybolovu a akvakultuře;

2.

vyjadřuje politování nad tím, že od roku 2014 provádění SRP dostatečně nezohlednilo socioekonomické aspekty, dostupnost dodávek potravin nebo ekosystémový přístup, což je vše nezbytné k zajištění udržitelného řízení populací;

3.

domnívá se, že následné negativní dopady na odvětví rybolovu se ještě zhoršily poté, co se objevily nebývalé výzvy, které v roce 2012, kdy byla vypracována SRP, nebylo možné předvídat, jako je brexit, pandemie COVID-19 a energetická krize; zdůrazňuje závažný dopad ruské válečné agrese proti Ukrajině, která má nepříznivé účinky na oblasti, jako je námořní bezpečnost, což vede k narušení rybolovných činností, zejména v Černém moři, v důsledku volně se pohybujících námořních min a ke ztrátě biologické rozmanitosti, což se projevuje zejména znepokojivým zvýšením úmrtnosti kytovců v Černém moři;

4.

vítá skutečnost, že EU urychleně přijala opatření na podporu odvětví a usnadnění jeho situace v této obtížné době; zdůrazňuje však, že kumulativní účinky této situace přivedly četná loďstva na pokraj zhroucení a oslabily ziskovost tisíců podniků až do té míry, že je ohroženo jejich samotné přežití, což může mít ničivé dopady na zaměstnanost a sociální soudržnost v pobřežních oblastech;

5.

zdůrazňuje, že provádění SRP se bude muset přizpůsobit problému boje proti změně klimatu, kdy se EU zavázala stát se do roku 2050 klimaticky neutrální;

6.

je proto přesvědčen, že SRP musí být nadále prováděna a případně reformována a odpovídajícím způsobem upravena;

7.

zdůrazňuje, že mořské plody jsou vysoce kvalitním zdrojem bílkovin a nezbytnou součástí zdravého stravování, přičemž mají obecně nižší uhlíkovou stopu než potraviny produkované na pevnině; bere tedy na vědomí strategickou hodnotu mořských plodů v kontextu Zelené dohody pro Evropu a přispění k několika cílům udržitelného rozvoje, jako je cíl č. 2 „Konec hladu“, cíl č. 3 „Dobré zdraví a dobré životní podmínky“, cíl č. 12 „Zodpovědná spotřeba a výroba“, cíl č. 13 „Opatření v oblasti klimatu“ a cíl č. 14 „Život pod vodou“;

8.

domnívá se, že SRP musí respektovat všechny politické cíle stejným způsobem; zdůrazňuje, že je vhodné zachovat v rámci SRP rovnováhu mezi třemi pilíři udržitelnosti; podporuje proto posílení socioekonomického a potravinového rozměru SRP a řešení mezer a zvýšení ambicí v jejich rámci, jakož i plné uplatňování ekosystémového přístupu a dosažení rovných podmínek v jeho mezinárodním rozměru;

9.

domnívá se, že cíle rybářské politiky by měly zahrnovat zajištění zásobování obyvatelstva rybami jako součást potravinového zabezpečení a suverenity, rozvoj pobřežních komunit, prosazování a podporu společenského uznání povolání souvisejících s rybolovem, jakož i podporu zaměstnanosti a zlepšení životních podmínek rybářů;

10.

vyzývá Komisi, aby před tím, než navrhne jakoukoli strategii nebo právní předpis nebo přijme politické rozhodnutí, za tímto účelem systematicky prováděla komplexní posouzení dopadů ex anteex post, včetně socioekonomických analýz, a to po konzultaci se všemi zúčastněnými stranami v rybářském odvětví;

11.

konstatuje, že zatímco základní nařízení o SRP zdůrazňuje environmentální, sociálně-ekonomické a potravinové cíle této politiky, nařízení (EU) 2016/2336 týkající se hlubinných populací se zabývá pouze environmentálními aspekty; domnívá se, že v budoucnu by všechna nařízení podřízená základnímu nařízení měla plně zahrnovat socioekonomické aspekty a aspekty potravinového zabezpečení;

12.

vyzývá Komisi a Radu, aby při tvorbě politik kladly větší důraz na význam rybolovu, pokud jde o příspěvek k potravinovému zabezpečení zajišťováním vysoce kvalitních produktů z mořských plodů, zejména v krizích, jako je pandemie COVID-19, jakož i jejich přínos k hospodářské a sociální struktuře a kulturnímu, turistickému a gastronomickému dědictví evropských pobřežních a ostrovních komunit;

13.

zdůrazňuje strategickou úlohu rybářů a výrobců v odvětví akvakultury v potravinovém hodnotovém řetězci a v potravinovém zabezpečení, jakož i úlohu žen coby rybářek, velitelek plavidel, osob spravujících sítě, pomocných pracovnic na pobřeží a pracovnic v oblasti balení a jejich potřebu uznání;

14.

připomíná, že všechna moře a oceány jsou celosvětovým společným statkem a že mořské zdroje jsou přírodním veřejným zdrojem, že rybolovné činnosti a řízení jsou přínosem založeným na těchto zdrojích a patří k našemu společnému dědictví a že tyto zdroje by měly být řízeny na základě spolehlivého vědeckého poradenství způsobem, který zaručí nejvyšší dlouhodobé přínosy pro celou společnost;

15.

domnívá se, že strop podpory de minimis pro podniky zpracovávající ryby a produkty akvakultury by měl být uveden do souladu se stejným režimem vztahujícím se na podniky zpracovávající zemědělské produkty, a to s cílem zajistit soudržnost a potravinové zabezpečení; vítá proto změny režimu de minimis, které v tomto ohledu přijala Komise;

Maximální udržitelný výnos (MSY)

16.

připomíná, že SRP si mimo jiné „klade za cíl zajistit, aby využívání živých biologických mořských zdrojů obnovilo a zachovávalo stavy lovených druhů nad úrovněmi, které mohou poskytnout maximální udržitelný výnos“, a že „míry využití pro maximální udržitelný výnos bude dosaženo (...) pro všechny populace nejpozději do roku 2020“ a do roku 2025 pro populace, na něž se vztahuje plán řízení populací žijících při dně v západním Středozemním moři; zdůrazňuje však, že u vícedruhového rybolovu nelze použít řízení druhů vycházející z modelu maximálního udržitelného výnosu, a to ani tehdy, jedná-li se o vědecky známý a dokumentovaný rybolov;

17.

domnívá se, že zavedení maximálního udržitelného výnosu jako referenčního bodu pro řízení rybolovu bylo hlavním faktorem pro zlepšení celkového stavu rybích populací; připomíná, že v průběhu let uplatňování společné rybářské politiky vyvinulo odvětví rybolovu značné úsilí o snížení rybolovného tlaku do té míry, že v roce 2020 celkový poměr úmrtnosti způsobené rybolovem (F/FMSY) klesl pod hodnotu 1 v severovýchodním Atlantiku;

18.

zdůrazňuje, že je zásadní pokračovat v úsilí o obnovu a udržení rybích populací nad úrovní maximálního udržitelného výnosu a zrychlit jej, zejména ve Středomoří, kde F/FMSY zůstává nad hodnotou 1, a zároveň zajistit, aby byly produkovány maximální udržitelné úrovně mořských plodů, s cílem zajistit dodávky potravin a pozitivní sociální a ekonomickou návratnost pro rybáře a pobřežní komunity;

19.

domnívá se v tomto ohledu, že o dosažení cíle maximálního udržitelného výnosu by se mělo usilovat s ohledem na praktickou realitu a s ohledem na socioekonomický rozměr, rozměr přiměřenosti a rozměr potravinového zabezpečení, které jsou zakotveny ve Smlouvě a v kodexu chování Organizace pro výživu a zemědělství (FAO);

20.

domnívá se, že maximální udržitelný výnos by se měl stát součástí ekosystémového modelu zahrnujícího všechny faktory ovlivňující stav populací, jako jsou interakce mezi druhy, globální oteplování a znečištění, aby se zabránilo tomu, že vyčerpání populací bude přičítáno pouze odvětví rybolovu;

21.

vyzývá Komisi, aby na základě široké konzultace zúčastněných stran posoudila možnost zavedení cílů v oblasti řízení rybolovu, které zajistí jak optimalizaci úrovně rybích populací, tak optimální socioekonomickou výkonnost flotily;

22.

vyzývá v tomto ohledu členské státy, které by chtěly zahájit projekty, případně včetně jiných typů opatření v oblasti řízení, jako je maximální ekonomický výnos, aby zahájily konzultace s cílem zjistit, kde by tyto zkušební projekty mohly být nejlépe provedeny;

Povinnost vykládky a snížení nežádoucích úlovků

23.

opakuje stanoviska, jež vyjádřil ve svém usnesení ze dne 18. května 2021 o povinnosti vykládky; připomíná, že některé nežádoucí nebo vedlejší úlovky jsou nevyhnutelné, zejména ve smíšeném rybolovu, neboť ryby mohou být poškozené či neprodejné, podměrečné nebo mohou být vhodné ke spotřebě, avšak jejich prodej je zakázán, atd.; dále připomíná, že navzdory pokračujícímu úsilí a spolupráci všech zúčastněných stran nemůže být povinnost vykládky řádně prováděna, pokud nebudou zlepšeny určité nedostatky, jako jsou nedostatečné skladovací prostory na palubě nebo sběrná zařízení v přístavu, jakož i přiměřené používání výjimek; poukazuje na to, že tyto nedostatky brání řádnému provádění, což vede k nedostatečnému shromažďování údajů o populacích a ztěžuje přesné odhadování úlovků, a proto je obtížné zajistit spolehlivé vědecké odhady rybích populací;

24.

zdůrazňuje, že povinnost vykládky není sama o sobě cílem, ale nástrojem minimalizace nežádoucích úlovků; v této souvislosti zdůrazňuje, že díky větší selektivitě dosažené v posledních letech došlo ke značnému snížení nežádoucích vedlejších úlovků; zdůrazňuje, že to je výsledkem úsilí vynaloženého rybáři ve spolupráci s vědeckou obcí s použitými znalostmi na podporu rozvoje selektivnějších rybolovných technik a lovných zařízení; poukazuje tedy na to, že je třeba zaměřit větší úsilí na financování vývoje a zavádění lovných zařízení, která přispívají k selektivitě a lepšímu shromažďování údajů;

25.

připomíná, že Parlament požádal Komisi, aby posoudila provádění povinnosti vykládky, včetně posouzení socioekonomického dopadu této povinnosti, která musí být prováděna pro veškerý rybolov, včetně drobného rybolovu;

26.

dále se domnívá, že:

stávající povinnost vykládky by měla být uplatňována pragmaticky, s přihlédnutím ke zvláštním charakteristikám každého druhu rybolovu; zdůrazňuje význam zkušenosti rybářů ohledně toho, kdy a kde lovit a zároveň se vyhnout nežádoucím úlovkům, přičemž oceňuje jejich úsilí o zlepšení selektivity,

je třeba podpořit výměny kvót mezi členskými státy a mezi organizacemi producentů, prostřednictvím společných kvót, jakož i technické a časové a prostorové selektivity,

je třeba uznat význam zachování stávajících výjimek z povinnosti vykládky založených na nejlepším dostupném vědeckém poradenství a snížení administrativní zátěže při provádění povinnosti vykládky; Komise by toto měla zohlednit při jejich přezkumu,

uplatňování povinnosti vykládky, včetně její oblasti působnosti, by mělo být přezkoumáno, aby se omezily problémy s blokačními druhy a komplexními odchylkami,

povinnost vykládky by měla být účinně kontrolována a prosazována a současně by měla být zvýšena její atraktivita, aby se zlepšila odpovědnost rybářských subjektů, a tím i dodržování předpisů, zejména prostřednictvím pobídek, například na podporu využívání nástrojů umělé inteligence ke zvýšení selektivity a zlepšení identifikace druhů, jakož i dostatečným zlepšením a přizpůsobením evropských přístavů; vyzývá členské státy, aby za tímto účelem plně využívaly možností a podpory z ENRAF;

27.

trvá na tom, že cíle minimalizace nežádoucích úlovků nelze dostatečně dosáhnout prostřednictvím povinnosti vykládky a že tento cíl by měl být v první řadě plněn pomocí technických opatření a měl by být podporován lepší dokumentací úlovků na základě nejlepšího dostupného vědeckého poradenství; vyzývá Komisi, aby posoudila další alternativy za účelem minimalizace nežádoucích úlovků a aby navrhla opatření, která zajistí lepší fungování povinnosti vykládky, a současně pokračovala v hledání různých způsobů, jak provést povinnost vykládky a vytvořit selektivnější lovná zařízení;

Opatření pro zachování zdrojů

Rybolovná práva

28.

připomíná, že celkové přípustné odlovy (TAC) a kvóty jsou nejjednodušším způsobem řízení úmrtnosti dané rybolovem, avšak TAC pro jednotlivé populace mohou být problematické ve smíšeném rybolovu (kvůli blokačnímu efektu);

29.

zdůrazňuje, že je třeba zlepšit vědecké poradenství pro smíšený rybolov, a to i s ohledem na dopady změny klimatu na oceány, jakož i zvážit při stanovování TAC složení úlovků a vysídlování druhů v důsledku změny klimatu;

30.

zdůrazňuje, že v případě rybolovu v rámci řízení kvót může problém „blokačních druhů“ způsobit ukončení rybolovných činností před koncem sezóny, což může mít pro rybáře významné ekonomické důsledky; vyzývá Komisi a členské státy, aby využívaly současných možností SRP, jako jsou výměny kvót nebo meziroční a mezidruhová flexibilita, a současně v této souvislosti zdůrazňuje, že dobrý systém kvót by měl zahrnovat přiměřenou míru flexibility, protože by umožnil rybářům, kteří potřebují dodatečné kvóty pro „blokační druhy“, a rybářům, kteří mají kvóty k dispozici, dosáhnout vzájemně výhodného výsledku;

31.

vyzývá Komisi a Radu, aby zvážily stanovení TAC na delší než roční nebo dvouleté období, zejména pro hlavní cílové populace, a to vždy na základě nejlepšího dostupného vědeckého poradenství, s cílem zajistit větší předvídatelnost a dlouhodobou jistotu pro rybáře a soulad se zásadou maximálního udržitelného výnosu; vyzývá Komisi a Radu, aby usilovaly o nejlepší dostupné vědecké poradenství ohledně možnosti zrušit TAC pro určité populace a současně zajistily, aby dotčené populace zůstaly z krátkodobého a střednědobého hlediska v bezpečných biologických limitech;

32.

zdůrazňuje, že relativní stabilita, jež byla zajištěna před čtyřmi desetiletími, je široce uznávána jako zásadní nástroj pro zajištění dlouhodobé předvídatelnosti a kontinuity při sdílení rybích populací mezi zeměmi;

Řízení loďstva

33.

zdůrazňuje, že navzdory mezinárodnímu úsilí a úsilí EU zlepšit bezpečnostní podmínky na palubě rybářských plavidel stále existují nedostatky, tj. mezinárodní úmluvy stanovující pravidla a systémy pro ochranu lodí a osob na palubě se uplatňují především na větší plavidla;

34.

připomíná, že pracovní a životní podmínky na palubě nelze posuzovat odděleně od bezpečnostních podmínek; je toho názoru, že dobré pracovní a životní podmínky na plavidlech a přiměřená modernizace těchto plavidel zlepšují bezpečnost, jakož i dobu odpočinku pro rybáře; domnívá se, že tyto aspekty mají přímý dopad na bezpečnost na palubě, neboť vysoké procento nehod a mimořádných událostí na rybářských plavidlech je nadále spojeno s lidskou chybou, ať už způsobenou nedostatečnými znalostmi či výcvikem nebo únavou;

35.

naléhavě vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily nejvyšší normy bezpečnosti na palubách lodí bez ohledu na jejich velikost; vybízí dané odvětví, aby uplatňovalo nejlepší možné podmínky pro bezpečnost na palubě;

36.

s ohledem na současné možnosti ENRAF ohledně podpory zdraví, bezpečnosti, pracovních podmínek a energetické účinnosti na palubě rybářských plavidel trvá na tom, že současné používání hrubé prostornosti jako měřítka pro měření rybolovné kapacity v EU by mohlo bránit zlepšením v oblasti energetické účinnosti, bezpečnosti a pohodlí plavidel, neboť omezuje možnosti jejich výměny a modernizace nebo zvýšení prostoru, i když nezvyšuje schopnost plavidel více lovit; zdůrazňuje, že to zase narušuje zlepšení výše uvedených znaků, které by nakonec podpořily zaměstnanost, rozvoj pobřežních komunit a atraktivitu odvětví, zejména pro mladé lidi a ženy;

37.

bere na vědomí sdělení Komise o transformaci energetiky v odvětví rybolovu a akvakultury (15), které se snaží zajistit, aby odvětví rybolovu přispělo k tomu, že se EU stane do roku 2050 klimaticky neutrální, a současně aby byl rybolov v EU sociálně, hospodářsky a environmentálně udržitelný; připomíná, že tento přechod se potýká s několika překážkami, jako je současná definice a omezení rybolovné kapacity; připomíná, že vodík, amoniak nebo elektrické motory jsou obecně těžší a větší než rovnocenné dieselové motory, a že jejich instalace na palubě proto vyžaduje dodatečnou hrubou prostornost a že vhodné technologie nejsou dostatečně dostupné, mají vysoké náklady a že chybí výzkum a vývoj zaměřený konkrétně na odvětví rybolovu a akvakultury; vyjadřuje politování nad tím, že sdělení Komise se těmito překážkami nezabývá;

38.

vyzývá Komisi, aby navrhla opatření s cílem reagovat na nezbytnost usnadnit dekarbonizaci odvětví rybolovu, vyřešit problém stárnutí rybolovných loďstev a zlepšit bezpečnost a pracovní podmínky; domnívá se, že tato opatření by mohla případně zahrnovat:

plné využití dostupné hrubé prostornosti v rámci vnitrostátních stropů kapacity,

změnu definice rybolovné kapacity, například vyloučením „sociální a bezpečnostní“ prostornosti z výpočtu rybolovné kapacity;

zvýšení limitů rybolovné kapacity z hlediska hrubé prostornosti a výkonu motoru, aniž by byla zvýšena schopnost plavidel ulovit více ryb;

39.

vyzývá Komisi a členské státy, aby usnadnily přístup lidí z odvětví k finančním prostředkům z fondu ENRAF;

40.

dále vyzývá Komisi a členské státy, aby urychlily výzkum a vývoj s cílem přizpůsobit politiku státní podpory a v součinnosti s ENRAF poskytnout přiměřené a dostatečné finanční prostředky, aby mohlo odvětví dosáhnout dekarbonizace loďstva EU v krátké lhůtě požadované Zelenou dohodou pro Evropu a dalších souvisejících povinností;

41.

vyzývá také Komisi, aby v zájmu dosažení uhlíkové neutrality přezkoumala ENRAF v souladu s Dohodou WTO o subvencích v odvětví rybolovu přijatou na 12. ministerské konferenci (MC12) dne 17. června 2022; vyzývá k tomu, aby bylo možné financovat nová plavidla v mezích dodržování mezinárodních dohod o rybolovu;

42.

dále vyzývá k vytvoření pomoci pro hospodářskou transformaci s cílem pokročit s dekarbonizací, přičemž je třeba pokrýt všechny skupiny loďstva; trvá na tom, že tato pomoc by měla být rovněž využívána k tomu, aby se stávající, velmi stará plavidla nahradila účinnějšími, bezpečnějšími, technologicky inovativnějšími a prostornějšími loděmi, čímž se rovněž přispěje ke zvýšení atraktivity odvětví a k podpoře generační obměny;

43.

vyzývá Komisi a členské státy, aby doplnily finanční prostředky z ENRAF například prostřednictvím Fondu pro spravedlivou transformaci, RePower EU a Horizont Evropa k usnadnění dekarbonizace a k financování výzkumu, aby se usnadnila spravedlivá ekologická transformace, při níž "nikdo nebude opomenut;

44.

naléhavě vyzývá Komisi a členské státy, aby spolupracovaly na podpoře výzkumu a umožnily inovativní zařízení a techniky selektivního rybolovu, které přispějí k podstatnému snížení emisí CO2 a spotřeby paliva;

Víceleté regionální plány řízení

45.

uznává zásadní úlohu víceletých plánů řízení jakožto hlavních rámců pro dlouhodobé regionální řízení rybolovu na základě nejlepšího dostupného vědeckého, technického a ekonomického poradenství, avšak lituje, že nedosáhly svého plného potenciálu;

46.

vyzývá Komisi, aby posoudila účinnost provádění stávajících víceletých plánů řízení s cílem zajistit jejich relevantnost pro dosažení cílů společné rybářské politiky; v případě potřeby by tyto plány měly být aktualizovány a zlepšeny, aby zohledňovaly socioekonomické aspekty a měnící se podmínky;

47.

vyzývá Komisi, aby v koordinaci s ostatními partnery v dané oblasti – konkrétně se zeměmi mimo EU a příslušnými regionálními organizacemi pro řízení rybolovu – prozkoumala, zda by mohly být víceleté plány řízení podobné těm, které jsou zavedeny v ostatních mořských pánvích, navrženy pro zbývající vody EU, zejména ve východním Středomoří a Černém moři, a jak mohou doplnit stávající nástroje řízení v těchto mořských pánvích a spolupracovat s nimi;

48.

zdůrazňuje, že je třeba zajistit součinnost mezi regionálními víceletými plány řízení a konkrétními námořními politikami pro jednotlivé oblasti;

49.

domnívá se, že je naprosto nezbytné, aby všechny místní a regionální orgány příslušné k řízení rybolovu, jakož i poradní sbory, které mají v tomto ohledu zásadní úlohu, byly plně zapojeny do vymezení, vypracování a provádění víceletých plánů řízení v souladu se SRP;

50.

zdůrazňuje, že rybolov je odvětvím, které je nejvíce závislé na zdravých, produktivních a odolných populacích a mořských ekosystémech, a že tyto ekosystémy jsou rovněž zasaženy mnoha dalšími způsoby využívání mořského prostředí a činnostmi probíhajícími v tomto prostředí, jako je námořní doprava a cestovní ruch, rozvoj měst a pobřeží, využívání surovin a zdrojů energie včetně těžby na mořském dnu, a že jsou rovněž ovlivňovány znečištěním moří a změnou klimatu; zdůrazňuje proto, že je třeba zlepšit uplatňování ekosystémového přístupu na regionální, státní a evropské úrovni, při kterém mají víceleté plány řízení a další nástroje řízení hrát zásadní úlohu;

51.

zdůrazňuje potřebu jednotných opatření pro řízení rybolovu týkajících se tažných populací v regionech, na něž se vztahuje několik víceletých plánů řízení, jakož i v regionech, na něž se víceleté plány nevztahují;

Správa

52.

důrazně doporučuje, aby vzhledem ke strategickému významu rybolovu a akvakultury jako zdroje zdravých a vysoce kvalitních potravin bohatých na proteiny byla tato politika dále uznána v rámci Komise jako strategická a aby příslušné útvary Komise měly k dispozici dostatečný počet odborníků v oblasti rybolovu a akvakultury;

53.

žádá, aby v budoucích složeních sboru členů Komise existoval komisař, který by se zabýval výhradně rybolovem, akvakulturou a námořními záležitostmi;

54.

zdůrazňuje, že je důležité, aby Komise zahrnula dostatečně podrobné informace do svých výročních zpráv, jak je uvedeno v článku 50 SRP, aby bylo možné účinně sledovat a posuzovat provádění SRP Komisí; vyzývá Komisi, aby při přezkumu SRP změnila článek 49 s cílem stanovit lhůtu pro zprávu, která má být předložena deset let po přezkumu a poté každých pět let Evropskému parlamentu a Radě;

55.

vyzývá Komisi, aby lépe podporovala členské státy při provádění a dodržování cílů společné rybářské politiky a zajišťování souladu s nimi; zdůrazňuje význam transparentnosti při řízení rybolovných zdrojů ze strany Komise a členských států; zdůrazňuje, že transparentnost řízení je klíčovým prvkem pro dosažení vysoké úrovně důvěry občanů EU a zachování dobré pověsti odvětví rybolovu EU;

56.

navrhuje Komisi a Radě, aby Evropský parlament získal při každoročních jednáních o rybolovných právech status pozorovatele, což by zajistilo plné politické zastoupení;

Regionalizace a zapojení zúčastněných stran

57.

zdůrazňuje význam posílení regionalizace v SRP, která umožní větší zapojení regionů a místních orgánů do přípravy, vypracování a hodnocení vnitrostátních operačních programů v oblasti rybolovu a do řízení rybolovu obecněji, a to rovněž za plného využití stávajících možností v SRP;

58.

zdůrazňuje význam zohlednění regionálních specifik za současného uplatnění harmonizovaného přístupu k řízení rybolovu v celé EU; vybízí členské státy, aby zvýšily svou spolupráci v rámci regionálních skupin spolu s příslušnými zúčastněnými stranami, poradními sbory a místními a regionálními orgány v souladu s článkem 18 základního nařízení o SRP za účelem navržení regionálních opatření pro zachování zdrojů prostřednictvím společných doporučení, která budou lépe přizpůsobena specifickým rysům konkrétních mořských oblastí;

59.

zdůrazňuje zásadní úlohu poradních sborů při posilování spolupráce zúčastněných stran a zajištění jejich odpovídajícího a spravedlivého zapojení do rozhodovacího procesu EU;

60.

dále zdůrazňuje, že poradní sbory jsou zásadní za účelem poskytnutí zkušeností a znalostí Evropské komisi a členským státům, jakož i předložení doporučení v otázkách týkajících se řízení rybolovu a sociálně-ekonomických aspektů rybolovu a akvakultury a jejich ochrany a vysvětlení problémů daného odvětví a dalších zúčastněných stran, čímž se podpoří a zlepší právní předpisy;

61.

podtrhává, že poradní sbory hrají rovněž klíčovou úlohu v kontextu regionalizace;

62.

vyzývá Komisi, aby zajistila, že regionální zúčastněné strany a poradní sbory budou hrát větší úlohu při jednáních a konzultacích se třetími zeměmi, zejména se Spojeným královstvím a Norskem; zdůrazňuje, že Komise je odpovědná za organizaci jednání se třetími zeměmi tak, aby umožňovala přímé interakce a výměny mezi zúčastněnými stranami na obou stranách;

63.

podporuje složení poradních sborů s většinovým zastoupením socioekonomických subjektů ve srovnání s jinými zájmovými skupinami;

64.

zdůrazňuje význam aktivního zapojení zúčastněných stran do poradních sborů, a to v dobré pracovní atmosféře založené na respektu, začlenění všech stanovisek různých skupin zúčastněných stran, nestranných sekretariátech, rotujícím předsednictví a externích, pravidelných a nezávislých přezkumech výkonnosti;

65.

zdůrazňuje, že je důležité zapojit poradní sbory do činnosti Evropského parlamentu, a proto doporučuje pravidelné výměny mezi zástupci poradních sborů a příslušnými výbory Parlamentu;

66.

vyjadřuje politování nad nedostatečným monitorováním a transparentností způsobu, jakým je doporučení poradních sborů zohledněno při rozhodování; vyzývá Komisi, aby pracovala na postupu, který poradním sborům umožní lépe pochopit výsledky jejich doporučení, jako je zvážení výroční zprávy, jakož i zahrnutí vysvětlení toho, jak byla doporučení poradních sborů zohledněna, do konkrétních návrhů Komise, například v rámci bodů odůvodnění příslušných legislativních aktů;

67.

vyzývá Komisi, aby se systematicky a aktivně účastnila zasedání poradních sborů a aby lépe informovala o hodnotě jejich poradenství, a žádá členské státy, aby poskytly vhodnou podporu pro fungování poradních sborů;

68.

domnívá se, že společné řízení je participativní model spoluodpovědnosti založený na přístupu zdola nahoru, který je transparentní, proaktivní a demokratický a který pomáhá vytvářet větší sdílení znalostí pro řízení rybolovu v rámci kultury odpovědnosti, vytváří síť důvěry a přispívá ke snižování konfliktů a překonávání neochoty provádět inovace a nezbytná opatření v oblasti řízení rybolovu, jakož i při tvorbě, provádění a řízení chráněných mořských oblastí, kde se ukázalo být velmi úspěšné;

69.

vítá návrh Komise oznámený v jejím sdělení „Společná rybářská politika dnes a zítra“ uskutečnit v období od jara 2023 do léta 2024 celounijní participativní prognostický projekt „Rybolov budoucnosti“ založený na rozhovorech na místě;

Rozhodnutí založená na vědeckých poznatcích a posouzení dopadů

70.

vyzývá Komisi, aby všechny své politické a legislativní iniciativy (včetně prováděcích aktů, které stanoví omezení rybolovu) založila na nejlepším dostupném vědeckém, technickém a ekonomickém poradenství (včetně empirických znalostí rybářů) a konzultacích a účasti odvětví rybolovu a dalších příslušných zúčastněných stran na předběžných posouzeních socioekonomických dopadů s využitím inovativních nástrojů, jako jsou nástroje vytvořené v rámci projektu CABFishman, pro analýzu dopadů rybolovu na pobřežní oblasti;

71.

vyzývá členské státy, aby posílily své lidské a materiální zdroje a vybavily je pro vhodné vědecké kampaně a projekty tak, aby měly dostatečné znalosti o druzích, na něž se vztahují politiky ochrany;

72.

vyzývá ENRAF, aby účinně podporoval selektivnější rybolovné techniky, které mají menší dopad, pro rybářská loďstva EU, a zejména aby podporoval rybáře, kterých se omezení týkají nejvíce, a to na základě vědeckých posouzení dopadů týkajících se používání specifických rybolovných technik; vybízí Komisi, aby prosazovala vědeckou koncepci označovanou jako „pêchécologie“ (ekologie rybolovu), jejímž cílem je sladit ochranná opatření a udržitelné využívání živých zdrojů moří;

73.

domnívá se, že poradní sbory by měly mít možnost přispívat k žádostem Komise o poradenství Mezinárodní rady pro průzkum moří (ICES) a Vědeckotechnického a hospodářského výboru pro rybářství (VTHVR) s cílem podpořit užší spolupráci mezi vědci a zúčastněnými stranami;

74.

vyzývá Komisi, aby o těchto žádostech systematicky informovala Evropský parlament, zejména o tom, jak dosahují cílů společné rybářské politiky;

Začlenění rybolovu do širšího politického kontextu

75.

zdůrazňuje, že je třeba zajistit, aby rybolov a akvakultura měly spravedlivé místo ve srovnání s ostatními odvětvími při navrhování politik a v územním plánování; připomíná, že je třeba vytvořit lepší rovnováhu mezi různými hospodářskými činnostmi souvisejícími s modrou ekonomikou s cílem omezit konflikty a předcházet jim a podpořit součinnost, zejména s obnovitelnými námořními energetickými infrastrukturami (16), prostřednictvím směrnice o územním plánování námořních prostor (17); zdůrazňuje, že k dosažení tohoto cíle je zapotřebí širokého a inkluzivního zapojení zúčastněných stran;

76.

připomíná, že požadavky na ochranu životního prostředí musí být začleněny do společné rybářské politiky s cílem podpořit udržitelný rozvoj v souladu se Smlouvou o fungování EU;

77.

zdůrazňuje, že není možné provádět řízení rybolovu jako izolovanou politiku, vyzývá Komisi, aby prováděla SRP v rámci součinnosti všech evropských veřejných politik souvisejících s hydrosférou a aby zohlednila všechny výzvy související s evropskými námořními prostory;

78.

podtrhuje, že SRP musí být zejména v souladu s právními předpisy EU v oblasti životního prostředí, především s cílem dosáhnout dobrého stavu prostředí, jak je stanoven v rámcové směrnici o strategii pro mořské prostředí (18), a musí být prováděna za dodržení tří pilířů udržitelnosti stejnou měrou;

79.

zdůrazňuje, že je třeba, aby ostatní politiky a strategie EU dostatečně zohledňovaly SRP a byly s ní v souladu;

80.

konstatuje, že je zapotřebí celostní přístup, který zajistí náležitou podporu odvětví rybolovu a akvakultury při provádění opatření navržených ke zlepšení podmínek pro mořské prostředí;

81.

připomíná, že článek 13 Smlouvy o fungování EU stanoví, že při stanovování a provádění politik Unie v oblasti rybolovu zohledňují Unie a členské státy plně požadavky na dobré životní podmínky zvířat a současně dodržují legislativní a správní předpisy a zvyky členských států;

82.

vyzývá Komisi, aby dále zvýšila vědecky podložené znalosti o dobrých životních podmínkách vodních živočichů a aby tento výzkum zohlednila při budoucím rozvoji politik v oblasti rybolovu a akvakultury; zdůrazňuje, že budoucí politický vývoj by měl zohlednit také praktickou proveditelnost při řízení rybolovu a akvakultury a možný ekonomický a provozní dopad na provozovatele a činnosti a měl by také zvážit nezbytnost zajistit rovné podmínky na mezinárodní úrovni;

83.

domnívá se, že uvádění čistě rostlinných produktů na trh pod obchodním názvem „ryby“ nebo druhy ryb může vést k nejasnostem pro spotřebitele v okamžiku nákupu; tvrdí, že obchodní název „ryby“ nebo druhy ryb by měly být na vnitřním trhu vyhrazeny pro produkty rybolovu nebo akvakultury živočišného původu;

84.

vyzývá Komisi, aby přezkoumala, aktualizovala a poskytla regulační obsah pojmu „oblast silně závislá na rybolovu“ tak, aby toto uznání poskytovalo diferencované zacházení zaměřené na zachování rybolovu v těchto oblastech prostřednictvím preferenčního rozdělení rybolovných kvót; souhlasí s tím, že mezi definiční prvky aktualizované koncepce „oblasti silně závislé na rybolovu“ by měla patřit produkce kvalitních živočišných bílkovin, příspěvek k potravinovému zabezpečení nebo zajištění vysoké přidané hodnoty úlovků a dalších mořských produktů, jakož i sociální význam této činnosti;

Drobný rybolov

85.

konstatuje, že některé aspekty SRP nemusí dostatečně zajišťovat potřeby odvětví drobného rybolovu a že je třeba zabezpečit jeho zásadní socioekonomickou úlohu v mnoha pobřežních komunitách a jeho strategickou úlohu pro dostupnost dodávek potravin;

86.

zastává názor, že SRP by měla dostatečně zohledňovat rozmanitou povahu a specifické vlastnosti a problémy odvětví drobného rybolovu a plodů moře;

87.

upozorňuje na potřebu většího zapojení a účasti profesionálů v oblasti drobného rybolovu na řízení, definování a provádění politik v oblasti rybolovu, jakož i v poradních sborech;

88.

domnívá se, že přezkum SRP by měl zahrnovat společnou, širokou a vhodnou definici drobného, tradičního a pobřežního rybolovu; zdůrazňuje, že tato definice by měla být pragmatická, měřitelná a jasná; zdůrazňuje rovněž, že tato definice by měla pramenit z odpovídajícího posouzení, které zohlední specifické vlastnosti a kritéria odvětví drobného rybolovu, a neměla by se soustředit pouze na délku plavidla, abychom dospěli k definici drobného rybolovu, která lépe odráží realitu tohoto odvětví;

89.

požaduje, aby Komise spolu s poradními sbory navrhla harmonizovanou definici, jež bude začleněna do přezkumu základního nařízení o SRP, tak aby případně pokrývala veškeré právní předpisy EU v oblasti rybolovu; domnívá se, že jakákoli z výše nastíněných změn by neměla mít dopad na provádění ENRAF během současného rozpočtového období;

90.

zdůrazňuje, že je nutné změnit nařízení Rady (ES) č. 1967/2006 o opatřeních pro řízení udržitelného využívání rybolovných zdrojů ve Středozemním moři známé také jako „nařízení o Středozemním moři“, v němž jsou stanovena pravidla týkající se technické charakteristiky rybolovného zařízení a jeho používání a které je bohužel zastaralé, a představuje tak překážku bránící plnění hlavních cílů společné rybářské politiky, zejména cílů týkajících se drobného rybolovu;

Přidělování kvót

91.

zdůrazňuje, že podle článku 17 mají členské státy přidělovat rybolovná práva svým loďstvům za použití transparentních a objektivních kritérií, včetně environmentálních, sociálních a ekonomických kritérií; zdůrazňuje, že je na členských státech, aby určily kritéria, která použijí při přidělování rybolovných práv;

92.

vítá skutečnost, že současné metody přidělování založené převážně na historických právech umožňují v odvětví rybolovu určitou míru hospodářské stability, která může být podmínkou umožňující provozovatelům inovovat a přijímat udržitelnější techniky;

93.

zdůrazňuje, že snadno přístupný systém rybolovných práv spolu s transparentními kritérii přidělování a transparentností jejich praktického uplatňování umožňuje lepší kontrolu, rovné podmínky, rovné příležitosti pro všechny zúčastněné strany a větší předvídatelnost, stabilitu a právní jistotu pro rybáře;

94.

lituje nedostatečné transparentnosti ohledně rozdělování rybolovných práv v některých členských státech a požaduje, aby byla daná kritéria zveřejněna v souladu s platnými právními předpisy o ochraně údajů;

95.

domnívá se, že by metody přidělování měly být vypracovávány a uplatňovány se zapojením rybářských komunit, regionálních orgánů a dalších příslušných zúčastněných stran, aby se zajistilo, že všechny skupiny loďstva, organizace producentů a organizace pracovníků budou spravedlivě zastoupeny, na základě nejlepšího dostupného vědeckého poradenství a že by měly zahrnovat záruky, jako jsou lhůty pro oznámení, které rybářům umožní přizpůsobit se v případě, že se členské státy rozhodnou změnit své metody přidělování;

96.

naléhavě vyzývá Radu, aby při přidělování rybolovných práv zohlednila specifika a potřeby každé skupiny loďstva, včetně drobného rybolovu;

97.

připomíná úlohu článku 17 SRP coby nástroje poskytování pobídek pro drobný rybolov s malým dopadem a skutečnost, že je na členských státech, aby využily možností, které jim poskytuje, jako jsou pobídky pro používání selektivnějších lovných zařízení nebo rybolovných technik se sníženou spotřebou energie či dopadem na stanoviště;

98.

konstatuje, že Komise zahájí diskuse mezi členskými státy a zúčastněnými stranami s cílem připravit příručku o přidělování rybolovných práv s cílem zlepšit transparentnost, podpořit udržitelné rybolovné postupy v celé EU a podpořit drobný a pobřežní rybolov;

Organizace producentů a sdružení

99.

zdůrazňuje úlohu organizací producentů při podpoře udržitelnosti, přispívání k dostupnosti dodávek potravin a posilování růstu a zaměstnanosti v odvětvích rybolovu a akvakultury prostřednictvím mimo jiné:

řízení a provádění kolektivních opatření,

propojování producentů, prvních kupujících a spotřebitelů v dodavatelském řetězci,

podpory životaschopných a udržitelných produktů rybolovu mezi spotřebiteli účastí v certifikačních systémech,

prosazování dodržování právních předpisů v oblasti rybolovu, podpory sledovatelnosti a zvyšování transparentnosti a kvality údajů v prohlášeních o úlovcích s cílem bojovat proti nezákonnému, nehlášenému a neregulovanému rybolovu,

rozdělování a řízení rybolovných kvót v některých členských státech;

100.

dále konstatuje, že v mnoha členských státech patří do organizací producentů poměrně málo drobných rybářů a ještě méně drobných rybářů má vlastní specializované organizace producentů, což omezuje jejich schopnost využívat tento kanál pro přístup k rybolovným kvótám; vybízí proto Komisi a členské státy, aby usnadnily a podpořily vytváření organizací producentů pro drobné rybáře a drobnými rybáři;

101.

zdůrazňuje, že organizace rybářů, jako jsou spolky, které sledují hlavní cíle organizace producentů podle společné organizace trhů (19), by měly být způsobilé k získání finanční pomoci za stejných podmínek jako v současnosti uznávané organizace producentů; trvá v tomto ohledu na tom, že dotčené členské státy, Komise a spolky by měly společně zvážit příslušné možnosti a řešení;

Generační obměna a úloha žen

102.

poukazuje na to, že standardy SRP patří k nejvyšším na celém světě a významně přispívají k environmentální, hospodářské a sociální udržitelnosti a že ačkoli stále existuje mnoho prostoru pro zlepšení, pokrok, kterého bylo dosaženo v posledních desetiletích, ukazuje, čeho lze dosáhnout s cílem více přispět na jedné straně k udržitelnosti rybích populací a přírodních stanovišť a na druhé straně ke zvýšení výdělků rybářů a vlastníků plavidel; zdůrazňuje, že klíčem k přilákání nové generace rybářů a k zajištění dlouhodobé hospodářské stability v odvětví rybolovu je mimo jiné prosazování vysokých standardů z hlediska environmentální, hospodářské a sociální udržitelnosti odvětví rybolovu;

103.

konstatuje, že ochrana životního prostředí vzbuzuje u Evropanů, zejména u mladších generací, stále větší zájem; zdůrazňuje význam udržitelného řízení rybolovu pro přilákání mladých rybářů; požaduje v tomto ohledu podporu rybolovu s malým dopadem;

104.

dále vyzývá Komisi, aby zajistila, že část finančních příspěvků podle dohod o partnerství v oblasti udržitelného rybolovu bude rovněž přidělena pokud možno na lepší začlenění mladých lidí a žen do odvětví rybolovu a akvakultury, na obnovu mořského prostředí a na zlepšení znalostí o stavu klimatu a mořského prostředí;

105.

zdůrazňuje, že je třeba přilákat mladé lidi nejen k rybolovu na moři, ale také k řízení rybolovných podniků a akvakultuře, aby se zajistila generační obměna v celém odvětví potravin z vodních organismů;

106.

poukazuje na to, že generační obměna je důležitá za účelem boje proti demografickým problémům, kterým čelí zejména pobřežní a okolní venkovské oblasti, a přispěje k ochraně jejich kulturního dědictví;

107.

vítá skutečnost, že nový fond ENRAF na období 2021–2027 poskytuje pomoc a podporu mladým rybářům, kteří uskutečňují svůj první nákup plavidla nebo rybolovného podniku; vyzývá v tomto ohledu Komisi a členské státy, aby podporovaly generační obměnu tím, že budou podporovat lidi, kteří chtějí zahájit profesní dráhu v odvětví rybolovu, a odstraní překážky, například budou řešit vysoké náklady při zahájení podnikání, příjmovou nestabilitu, nerovnost žen a mužů a nestabilitu profesní dráhy;

108.

vyzývá Komisi, aby ve spolupráci s členskými státy poskytla nová opatření, a odvětví, aby přijalo opatření, která podnítí zapojení mladých lidí a žen na všech úrovních odvětví a lépe podpoří generační obměnu, zejména tím, že zvýší atraktivitu, bezpečnost a výdělky na všech pracovních místech v hodnotovém řetězci rybolovu a akvakultury;

109.

zdůrazňuje, že je důležité zajistit řádné informace a odbornou přípravu, zejména pro mladé lidi, s cílem zajistit sdílení znalostí, především v souvislosti s příspěvkem rybolovu k otázkám udržitelnosti; považuje to za důležité za účelem zaručení jejich osobní situace, kdy se přispěje ke zlepšení jejich příjmu, a v širším smyslu i soudržnosti jejich místních komunit, zejména v nejvíce izolovaných pobřežních regionech, ve kterých je méně pracovních příležitostí;

110.

zdůrazňuje, že generační obměna musí zohlednit cíle Zelené dohody pro Evropu a potřebu zajistit digitální transformaci také v udržitelné modré ekonomice; domnívá se však, že generační obměna nesmí vést ke kolizi mezi generacemi a měla by zahrnovat rybáře všech věkových skupin a zajistit rovnováhu při ekologické a digitální transformaci, aby se zajistilo, že nebude ztraceno dědictví zkušeností; dále požaduje posílené příležitosti v oblasti mobility a zaměstnání v celé EU, bez obtíží nebo omezení ohledně uznání dovedností a odborné přípravy rybářů;

111.

uznává významnou úlohu žen v logistické a administrativní podpoře rybářských plavidel, jakož i při uvádění na trh a zpracování ryb; zdůrazňuje však, že tato úloha je často přehlížena nebo jen stěží viditelná, zejména pokud jde o rybářky či velitelky plavidel, jakož i jejich úlohu ve vědě;

112.

vyzývá proto Komisi, aby zahájila iniciativy s cílem uznat práci žen v odvětví rybolovu a zlepšit viditelnost jejich úlohy, a to jak tím, že napomůže jejich začlenění do různých oblastí, tak tím, že podpoří lepší zastoupení žen ve všech zastupitelských organizacích a subjektech, a zaručit rovné odměňování žen a mužů;

113.

připomíná, že strategie pro rovnost žen a mužů na období 2020–2025 vyžaduje, aby relevantní fondy EU podporovaly opatření, jako je ENRAF, na podporu rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem žen a účasti žen na trhu práce, investice do pečovatelských zařízení, podnikání žen a boj proti genderové segregaci;

114.

vyzývá Komisi a členské státy, aby se snažily zajistit, aby všechny programy a opatření zaměřené na přilákání mladých lidí do odvětví rybolovu prováděné v rámci SRP přispívaly k dosažení rovnosti žen a mužů;

Vnější rozměr společné rybářské politiky a správa oceánů

115.

vyzývá Komisi, aby vynaložila větší úsilí v rámci prosazování SRP jako politického modelu správy oceánů tím, že využije postavení EU v regionálních organizacích pro řízení rybolovu, v dohodách o volném obchodu a dohodách o partnerství v oblasti udržitelného rybolovu a obecněji na mezinárodních fórech; zdůrazňuje, že to bude mít zásadní význam pro zajištění spravedlivé hospodářské soutěže mezi hospodářskými subjekty EU a pro ochranu zájmů odvětví rybolovu a akvakultury EU na globální úrovni;

116.

vyzývá Komisi, aby sledovala přerozdělování finančních příspěvků EU a zajistila, aby byly přidělovány na odvětví rybolovu a akvakultury;

117.

požaduje, aby byla posílena úloha regionálních organizací pro řízení rybolovu, a vyzývá Komisi, aby navrhla obecný rámec pro mandáty k vyjednávání pro účast v těchto organizacích; dále vyzývá Komisi, aby zajistila zapojení Parlamentu v nejranějších fázích přípravy opatření a doporučení k přijetí v rámci regionálních organizací pro řízení rybolovu, a to tak, aby nebyla oslabena vyjednávací pozice EU;

118.

domnívá se, že by neměla existovat žádná oceánská oblast a relevantní rybolovné zdroje, na které se nevztahuje příslušná regionální organizace pro řízení rybolovu; vyzývá Komisi, aby v případě potřeby podporovala vytváření nových regionálních organizací pro řízení rybolovu, jakož i přizpůsobování těch stávajících, na mezinárodních fórech, zlepšila ochranu rybích populací a udržitelné řízení rybolovných zdrojů a bránila udržitelné činnosti loďstev působících v těchto oblastech;

119.

poukazuje na to, že dohody o partnerství v oblasti udržitelného rybolovu se zeměmi mimo EU poskytují vzájemný prospěch jak EU, tak partnerským zemím; zdůrazňuje, že nedávné dohody o partnerství v oblasti udržitelného rybolovu obsahují doložky o lidských právech a zahrnují potřeby místního obyvatelstva;

120.

domnívá se, že je naprosto nezbytné, aby Komise při zapojování se do vnějšího rozměru společné rybářské politiky plně respektovala všechny aspekty mezinárodního práva;

121.

vyzývá Komisi, aby zajistila, že cíle společné rybářské politiky budou plně začleněny do postoje EU na všech mezinárodních fórech o životním prostředí, jako je Úmluva o biologické rozmanitosti nebo Úmluva o mezinárodním obchodu ohroženými druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (CITES), kde se projednávají otázky týkající se biologických mořských zdrojů;

Dovoz a obchod a nezákonný, nehlášený a neregulovaný rybolov

122.

domnívá se, že dovážené produkty potravin z vodních organismů musí podléhat přísným postupům kontroly a certifikace, aby se zajistilo, že pocházejí z udržitelného rybolovu, a musí splňovat přísné zdravotní, environmentální a sociální normy, které jsou na stejné úrovni, jako normy uplatňované na produkty z EU; zastává názor, že to by mělo být vyžadováno prostřednictvím zvláštních ustanovení v nových obchodních dohodách vyjednaných EU;

123.

připomíná, že systém sledovatelnosti pro čerstvé, zmrazené a zpracované produkty potravin z vodních organismů dovážených do Unie, mimo jiné pro kousky tuňáka bez kůže dovážené v rámci autonomních celních kvót (ATQ), je zásadní, aby bylo možné naplnit očekávání spotřebitelů tím, že budou poskytovány informace s cílem zlepšit bezpečnost potravin a umožnit kontrolu dovozu ze třetích zemí spolu s opatřeními pro boj proti nezákonnému, nehlášenému a neregulovanému rybolovu; požaduje harmonizovanější systém v EU v souvislosti s prováděním právních předpisů EU týkajících se nezákonného, nehlášeného a neregulovaného rybolovu;

124.

připomíná, že EU je největším a nejatraktivnějším dovozním trhem pro produkty mořských plodů a akvakultury; požaduje, aby byla tato obchodní síla využita k ochraně zájmů spotřebitelů z EU při prosazování přísných norem a zájmů odvětví EU, k zamezení toho, aby její partneři nedodržovali dohody nebo závazky, a k podpoře rovných podmínek na mezinárodní úrovni, zejména pokud jde o sociální, hospodářské a environmentální normy;

125.

vítá skutečnost, že dohoda o obchodu a spolupráci mezi EU a Spojeným královstvím zahrnuje přímou vazbu mezi ustanoveními o obchodu a rybolovu; vyzývá Komisi a Radu, aby zajistily, že jednání o rybolovu se Spojeným královstvím a s dalšími pobřežními státy v severovýchodním Atlantiku budou rovněž spojena s otázkami týkajícími se obchodu a přístupu na jednotný trh EU;

126.

zdůrazňuje význam unijní politiky nulové tolerance vůči nezákonnému, nehlášenému a neregulovanému rybolovu vzhledem k tomu, že se tento rybolov stále objevuje na mezinárodní úrovni, přičemž zahrnuje příklady sahající od nedostatečné transparentnosti a operací nezákonného rybolovu až po moderní otroctví, jako je tomu v případě některých čínských plavidel, a vyjadřuje politování nad pokračujícím prodejem nepovolených mořských plodů na řadě trhů EU;

127.

připomíná, že Komise a členské státy musí zvýšit své úsilí v boji proti nezákonnému, nehlášenému a neregulovanému rybolovu a zajistit, aby k němu spotřeba mořských plodů v EU nepřispívala;

128.

vyzývá Komisi, aby posílila úlohu sdružení EFCA v boji proti nezákonnému, nehlášenému a neregulovanému rybolovu;

129.

požaduje, aby všechny dohody o volném obchodu se třetími zeměmi zahrnovaly oddíl věnovaný boji proti nezákonnému, nehlášenému a neregulovanému rybolovu;

Nejvzdálenější regiony

130.

domnívá se, že některé aspekty SRP dostatečně neřeší specifické potřeby nejvzdálenějších regionů; vyzývá Komisi a dotčené členské státy, aby tuto situaci řešily na základě článku 349 SFEU a prostřednictvím regionalizovaného přístupu, který je zakotven v SRP, a aby případně provedly potřebné úpravy;

131.

poukazuje na specifické rysy odvětví rybolovu a akvakultury v nejvzdálenějších regionech; vyzývá Komisi, aby navrhla program možností, které se konkrétně týkají odlehlosti a ostrovní povahy (POSEI) pro rybolov a akvakulturu, podobně jako v zemědělství;

132.

zdůrazňuje, že podpora EU a členských států na obnovu loďstev provozujících drobný rybolov má pro tyto regiony zásadní význam; vyzývá Komisi, aby zejména přizpůsobila své pokyny pro analýzu rovnováhy mezi rybolovnou kapacitou a rybolovnými právy (COM(2014)0545) charakteristikám nejvzdálenějších regionů;

133.

zdůrazňuje, že je důležité provést důkladné studie s cílem posoudit biologické mořské zdroje ve všech vodách Unie a zejména v nejvzdálenějších regionech;

134.

trvá na tom, že je třeba podporovat selektivní metody rybolovu, jako jsou ukotvená lovná zařízení s uzavíracím mechanismem používaná loďstvy provozujícími drobný rybolov v nejvzdálenějších regionech, za podmínky, že tato zařízení přispívají k udržitelnému a selektivnímu rybolovu;

135.

zdůrazňuje, že je třeba poskytnout nezbytné zdroje na zlepšení vědeckých poznatků o výlučných hospodářských zónách nejvzdálenějších regionů;

Změna klimatu a další výzvy do budoucna

136.

zdůrazňuje, že zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně jsou klíčovými výzvami, které současná SRP dostatečně neřeší;

137.

zdůrazňuje, že snaha odvětví rybolovu zlepšit udržitelnost populací a zavázat se k jejich udržování v dobrém stavu, jakmile bude tohoto stavu dosaženo, bude bezvýznamná, nebude-li řešena změna klimatu;

138.

klade velký důraz na to, že je třeba, aby se vědecký výzkum více zaměřil na interakce mezi změnami životního prostředí způsobenými změnou klimatu a rybími populacemi, aby se zabránilo tomu, že by vyčerpání populací bylo přičítáno výhradně odvětví rybolovu;

139.

zdůrazňuje, že rybáři a ostatní části řetězce mořských plodů nejsou příčinou změny klimatu, ale spíše jejími oběťmi;

140.

domnívá se, že odvětví akvakultury je schopno trvale přispívat k poskytování ekosystémových služeb pro společnost a že rybníkářství, pěstování řas a chov korýšů a měkkýšů může přispět k dekarbonizaci hospodářství EU a ke zmírnění změny klimatu; zdůrazňuje však, že sekvestrace uhlíku v důsledku pěstování řas a chovu korýšů a měkkýšů je omezená a závisí na výrobních postupech a použití při sběru produktu; vyzývá členské státy, aby s cílem přispět k boji proti změně klimatu případně prosazovaly účinné krátké dodavatelské řetězce;

141.

poukazuje na to, že některé akvakulturní postupy, jako je pěstování slávek nebo ústřic a rybniční polykultura, mohou být v kontextu právních předpisů EU v oblasti klimatu úspěšnými modely pro budoucí systémy emisních kreditů; vyzývá Komisi a členské státy, aby podporovaly tento typ ekologického podnikání;

142.

vyzývá členské státy, aby nadále podporovaly pěstování řas a usnadňovaly využívání a rozvoj řas jako potravin a krmiv; zdůrazňuje, že v pěstování řas se skrývá nevyužitý potenciál pro vytváření nových pracovních míst, poskytování ekosystémových služeb a výrobu potravin a krmiv šetrnějších k životnímu prostředí;

143.

vyzývá Evropskou komisi, aby při revizi společné rybářské politiky zohlednila skutečnost, že vlastnosti oceánu (teplota, hustota, slanost, nasycení kyslíkem atd.) se za posledních 10 let změnily;

144.

zdůrazňuje potřebu odolnějších ekosystémů prostřednictvím propojených a účinně řízených chráněných mořských oblastí jako základu odolných a ziskových hospodářských odvětví rybolovu;

145.

zdůrazňuje, že v oblasti rybolovu je odolnosti vůči změně klimatu dosaženo prostřednictvím diverzifikace rybolovných oblastí a cílových druhů;

146.

vybízí Komisi a členské státy, aby navýšily lidské a finanční zdroje pro vědu o rybolovu související se změnou klimatu a dekarbonizací loďstev a analyzovaly dopad změny klimatu na stav rybolovu a jeho životní prostředí;

147.

vyzývá k inovacím při monitorování dopadu změny klimatu na populace v rámci úzké spolupráce mezi vědeckou obcí a zúčastněnými stranami s cílem zvýšit reaktivitu a vyvinout přizpůsobené nástroje řízení;

148.

vyzývá Komisi, aby navrhla nástroje a dostatečné financování pro odvětví zasažená změnou klimatu;

149.

vyzývá Komisi, aby v zájmu podpory oběhového hospodářství v odvětví rybolovu vytvářela evropské programy shromažďování odpadků na moři, kterým by se případně mohli rybáři věnovat v obdobích, kdy nemohou provozovat rybolov, a doplnit tak své příjmy;

150.

vyzývá Komisi a členské státy, aby se zabývaly všemi ustanoveními SRP, která nebyla provedena, a prováděly příslušná navazující opatření;

Rekreační rybolov

151.

zdůrazňuje naléhavost a potřebu zlepšit shromažďování údajů o úlovcích v rámci rekreačního rybolovu; naléhavě vyzývá Komisi a členské státy, aby do evropského rámce pro shromažďování údajů (20), zřízeného nařízením (EU) 2017/1004, zahrnuly všechny druhy, na něž se vztahují TAC a kvóty, vedle druhů uvedených ve víceletých plánech řízení a druhů, na něž se vztahuje povinnost vykládky;

152.

zdůrazňuje, že jsou zapotřebí údaje k posouzení dopadu rekreačního rybolovu EU na mořský ekosystém a biologické mořské zdroje ve vodách EU, včetně údajů o vedlejších úlovcích, zejména o druzích chráněných podle práva EU nebo mezinárodního práva, údajů o dopadech rekreačního rybolovu na mořská stanoviště, včetně citlivých mořských oblastí, a údajů o dopadech rybolovu na potravní sítě;

153.

zdůrazňuje však, že rekreační rybolov by mohl mít významný dopad na populace ryb; vítá pokrok dosažený při revizi nařízení o kontrole rybolovu a vyzývá členské státy, aby zajistily, že rekreační rybolov bude probíhat způsobem slučitelným s cíli společné rybářské politiky;

Akvakultura

154.

připomíná, že je důležité, aby akvakultura zaručila dlouhodobé potravinové zabezpečení a přispěla k uspokojení rostoucí světové poptávky po potravinách z vodních organismů, jakož i její příspěvek k vytváření růstu a pracovních míst pro občany EU, k lepšímu zachování ekosystémů a biologické rozmanitosti a k tomu, aby byla součástí oběhovějšího řízení zdrojů;

155.

zdůrazňuje, že mořské plody z akvakultury jako zdroj bílkovin v potravinách mají nižší uhlíkovou stopu a ve srovnání s ostatními suchozemskými zvířata vyžadují nejmenší zdroje, a hrají tudíž důležitou úlohu při budování udržitelného potravinového systému;

156.

uznává úlohu strategických pokynů a víceletých vnitrostátních strategických plánů pro rozvoj udržitelné a odolné akvakultury;

157.

vyjadřuje politování nad tím, že evropská akvakultura od roku 2014 stagnuje a že bylo dosaženo omezeného pokroku při snižování administrativní zátěže a začleňování akvakultury do námořního, pobřežního a vnitrozemského územního plánování;

158.

zdůrazňuje, že evropská akvakultura zdaleka nedosáhla své plné kapacity a že míra závislosti EU na dovozu je velmi vysoká, neboť téměř 75 % všech mořských plodů, které jsou spotřebovávány v EU, se dováží ze třetích zemí;

159.

vyzývá Komisi a členské státy, aby místo akvakultury využívající druhy na nízkých stupních potravinového řetězce podporovaly růst akvakultury s nízkým dopadem na životní prostředí, která zahrnuje nejen měkkýše a řasy, ale také sladkovodní a mořský chov ryb; zdůrazňuje zejména význam produkce ryb pro zásobování trhu EU, a to vzhledem k rozsahu dováženého množství (94 % v roce 2021);

160.

připomíná, že velké producentské země mimo EU i nadále výrazně podporují růst svého odvětví chovu ryb, přičemž EU je jejich hlavním vývozním trhem;

161.

vyzývá Komisi a členské státy, aby aktivně podporovaly provádění revidovaných strategických pokynů a víceletých vnitrostátních plánů a prosazovaly jejich dlouhodobou udržitelnost se zaměřením nejen na environmentální udržitelnost, ale také na hospodářskou a sociální udržitelnost akvakultury v EU;

162.

vyjadřuje politování nad tím, že současná obchodní politika EU nezaručuje rovné podmínky pro producenty z EU a ze zemí mimo EU, které umožní odvětví akvakultury dosáhnout udržitelných hospodářských výsledků a následně přispět k sociálnímu a hospodářskému rozvoji regionů EU;

163.

připomíná, že je důležité, aby akvakultura zaručila dlouhodobé potravinové zabezpečení a přispěla k uspokojení rostoucí světové poptávky po potravinách z vodních organismů, jakož i její příspěvek k vytváření růstu a pracovních míst pro občany EU, k lepšímu zachování ekosystémů a biologické rozmanitosti a k tomu, aby byla součástí oběhovějšího řízení zdrojů; vyjadřuje politování nad tím, že evropská akvakultura od roku 2014 stagnuje a že bylo dosaženo omezeného pokroku při snižování administrativní zátěže a začleňování akvakultury do námořního, pobřežního a vnitrozemského územního plánování; zdůrazňuje, že evropská akvakultura zdaleka nedosahuje plné kapacity a že 75 % plodů moře spotřebovávaných v EU je chováno v zařízeních mimo EU; vyzývá Komisi, aby aktivně podporovala provádění revidovaných strategických pokynů a vnitrostátních plánů a aby prosazovala jejich dlouhodobou environmentální, hospodářskou a sociální udržitelnost;

°

° °

164.

pověřuje svou předsedkyni, aby předala toto usnesení Radě, Komisi, jakož i vládám a parlamentům členských států.

(1)   Úř. věst. L 354, 28.12.2013, s. 22.

(2)   Úř. věst. L 257, 28.8.2014, s. 135.

(3)   Úř. věst. C 419, 16.12.2015, s. 167.

(4)   Úř. věst. C 456, 10.11.2021, s. 129.

(5)   Úř. věst. C 15, 12.1.2022, s. 9.

(6)   Úř. věst. C 67, 8.2.2022, s. 25.

(7)   Úř. věst. C 117, 11.3.2022, s. 67.

(8)   Úř. věst. C 184, 5.5.2022, s. 2.

(9)   Úř. věst. C 434, 15.11.2022, s. 2.

(10)   Úř. věst. C 493, 27.12.2022, s. 62.

(11)   Úř. věst. C 214, 16.6.2023, s. 150.

(12)   Úř. věst. C 105, 7.5.1981, s. 1.

(13)  Evropská komise, Evropská výkonná agentura pro klima, infrastrukturu a životní prostředí, Bastardie, F., Feary, D., Kell, L. a kol., Climate change and the common fisheries policy – adaptation and building resilience to the effects of climate change on fisheries and reducing emissions of greenhouse gases from fishing: final report (Změna klimatu a společná rybářská politika – přizpůsobování se účinkům změny klimatu na rybolov a budování odolnosti vůči nim a snižování emisí skleníkových plynů z rybolovu: závěrečná zpráva), Úřad pro publikace Evropské unie, 2022.

(14)  ICES (2018), žádost EU, aby ICES poskytla doporučení ohledně revize příspěvku celkových přípustných odlovů k řízení rybolovu a zachování populací. Poradenství ICES na zvláštní žádost. Ekoregiony severovýchodního Atlantiku, sr.2018.15. Zveřejněno dne 20. září 2018, https://doi.org/10.17895/ices.pub.4531.

(15)  COM(2023)0100.

(16)  Podle zvláštní zprávy Evropského účetního dvora s názvem „Energie z mořských obnovitelných zdrojů v EU“ ze dne 5. července 2023:„Je třeba lépe identifikovat a řešit možné negativní důsledky rozvoje energie z mořských obnovitelných zdrojů pro odvětví rybolovu“(https://www.eca.europa.eu/ECAPublications/SR-2023-22/SR-2023-22_CS.pdf, str. 43).

(17)  Směrnice 2014/89/EU ze dne 23. července 2014, kterou se stanoví rámec pro územní plánování námořních prostor (Úř. věst. L 257, 28.8.2014, s. 135).

(18)  Směrnice 2008/56/ES ze dne 17. června 2008, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti mořské environmentální politiky (dále jen „rámcová směrnice o strategii pro mořské prostředí“) (Úř. věst. L 164, 25.6.2008, s. 19).

(19)  Nařízení (EU) č. 1379/2013 ze dne 11. prosince 2013 o společné organizaci trhů s produkty rybolovu a akvakultury (Úř. věst. L 354, 28.12.2013, s. 1).

(20)  Nařízení (EU) 2017/1004 ze dne 17. května 2017 o vytvoření rámce Unie pro shromažďování, správu a využívání údajů v odvětví rybolovu a pro podporu vědeckého poradenství pro společnou rybářskou politiku a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 199/2008 (Úř. věst. L 157, 20.6.2017, s. 1).


ELI: http://data.europa.eu/eli/C/2024/5734/oj

ISSN 1977-0863 (electronic edition)


Top