This document is an excerpt from the EUR-Lex website
Document 52024DC0604
Recommendation for a COUNCIL RECOMMENDATION on the economic, social, employment, structural and budgetary policies of Denmark
Doporučení pro DOPORUČENÍ RADY k hospodářské a sociální politice, politice zaměstnanosti a strukturální a rozpočtové politice Dánska
Doporučení pro DOPORUČENÍ RADY k hospodářské a sociální politice, politice zaměstnanosti a strukturální a rozpočtové politice Dánska
COM/2024/604 final
EVROPSKÁ KOMISE
V Bruselu dne 19.6.2024
COM(2024) 604 final
Doporučení pro
DOPORUČENÍ RADY
k hospodářské a sociální politice, politice zaměstnanosti a strukturální a rozpočtové politice Dánska
{SWD(2024) 600 final} - {SWD(2024) 604 final}
Doporučení pro
DOPORUČENÍ RADY
k hospodářské a sociální politice, politice zaměstnanosti a strukturální a rozpočtové politice Dánska
RADA EVROPSKÉ UNIE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 121 odst. 2 a čl. 148 odst. 4 této smlouvy,
s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1263 ze dne 29. dubna 2024 o účinné koordinaci hospodářských politik a mnohostranném rozpočtovém dohledu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1466/97 1 , a zejména na čl. 3 odst. 3 uvedeného nařízení,
s ohledem na doporučení Evropské komise,
s ohledem na usnesení Evropského parlamentu,
s ohledem na závěry Evropské rady,
s ohledem na stanovisko Výboru pro zaměstnanost,
s ohledem na stanovisko Hospodářského a finančního výboru,
s ohledem na stanovisko Výboru pro sociální ochranu,
s ohledem na stanovisko Výboru pro hospodářskou politiku,
vzhledem k těmto důvodům:
(1)Dne 19. února 2021 vstoupilo v platnost nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/241 2 , kterým byl zřízen Nástroj pro oživení a odolnost. Nástroj pro oživení a odolnost poskytuje členským státům finanční podporu na provádění reforem a investic, a přináší tedy fiskální impuls financovaný EU. V souladu s prioritami evropského semestru pomáhá dosáhnout hospodářského a sociálního oživení a provést udržitelné reformy a investice, zejména za účelem podpory zelené a digitální transformace a zvýšení odolnosti ekonomik členských států. Také pomáhá posílit veřejné finance, podnítit hospodářský růst a tvorbu pracovních míst ve střednědobém a dlouhodobém výhledu, zlepšit územní soudržnost v rámci EU a podpořit setrvalé provádění evropského pilíře sociálních práv.
(2)Nařízení o plánu REPowerEU 3 přijaté dne 27. února 2023 má za cíl ukončit závislost EU na dovozu fosilních paliv z Ruska. To by pomohlo dosáhnout energetické bezpečnosti a diverzifikovat dodávky energií v EU a vedlo by k širšímu využívání obnovitelných zdrojů energie, k zvýšení kapacity pro ukládání energie a k zlepšení energetické účinnosti. Dánsko doplnilo do svého národního plánu pro oživení a odolnost novou kapitolu REPowerEU za účelem financování klíčových reforem a investic, jež pomohou dosáhnout cílů plánu REPowerEU.
(3)Dne 16. března 2023 vydala Komise sdělení „Dlouhodobá konkurenceschopnost EU: výhled po roce 2030“ 4 s cílem poskytnout informace pro účely politického rozhodování a vytvořit rámcové podmínky pro zvýšení růstu. Podle sdělení stojí konkurenceschopnost na devíti vzájemně se posilujících stimulech. Těmito stimuly jsou mimo jiné přístup k soukromému kapitálu, výzkum a inovace, vzdělávání a dovednosti a jednotný trh, které představují zásadní politické priority, aby reformy a investice mohly řešit současné výzvy v oblasti produktivity a budovat dlouhodobou konkurenceschopnost EU a jejích členských států. Dne 14. února 2024 navázala Komise na toto sdělení výroční zprávou o jednotném trhu a konkurenceschopnosti 5 . Zpráva podrobně popisuje silné stránky a výzvy evropského jednotného trhu v oblasti konkurenceschopnosti a sleduje vývoj v uplynulém roce pomocí devíti faktorů konkurenceschopnosti.
(4)Dne 21. listopadu 2023 přijala Komise roční analýzu udržitelného růstu 2024 6 , jež zahájila cyklus evropského semestru koordinace hospodářských politik pro rok 2024. Priority analýzy v rámci čtyř rozměrů konkurenceschopné udržitelnosti potvrdila 22. března 2024 Evropská rada. Dne 21. listopadu 2023 přijala Komise na základě nařízení (EU) č. 1176/2011 také zprávu mechanismu varování 2024, ve které není Dánsko uvedeno mezi členskými státy, jež by mohly být postiženy nerovnováhami nebo by u nich takové postižení mohlo hrozit a u nichž bude zapotřebí hloubkový přezkum. Komise taktéž přijala doporučení pro doporučení Rady týkající se hospodářské politiky eurozóny, které Rada přijala dne 12. dubna 2024, jakož i návrh společné zprávy o zaměstnanosti 2024, která analyzuje provádění hlavních směrů politik zaměstnanosti a zásad evropského pilíře sociálních práv a kterou Rada přijala dne 11. března 2024.
(5)Dne 30. dubna 2024 vstoupil v platnost nový rámec správy ekonomických záležitostí EU. Zmiňovaný rámec zahrnuje nové nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1263 o účinné koordinaci hospodářských politik a mnohostranném rozpočtovém dohledu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1466/97. Zahrnuje rovněž pozměněné nařízení (ES) č. 1467/97 o provádění postupu při nadměrném schodku a pozměněnou směrnici 2011/85/EU o rozpočtových rámcích členských států 7 . Nový rámec má jako cíle udržitelnost veřejného dluhu a udržitelný a inkluzivní růst prostřednictvím postupné fiskální konsolidace a reforem a investic. Prosazuje odpovědnost členských států, více se zaměřuje na střednědobý horizont a stanoví rovněž účinnější a soudržnější vymáhání. Každý členský stát by měl Radě a Komisi předložit národní střednědobý fiskálně-strukturální plán. Národní střednědobé fiskálně-strukturální plány obsahují fiskální, reformní a investiční závazky členského státu na plánovací období čtyř nebo pěti let v závislosti na obvyklé délce volebního období v daném státě. Dráha čistých výdajů 8 v rámci národních střednědobých fiskálně-strukturálních plánů by měla být v souladu s požadavky nařízení (EU) 2024/1263 včetně požadavků na to, aby byl veřejný dluh nejpozději do konce období korekce uveden na věrohodně sestupnou dráhu nebo aby na této dráze setrval anebo aby zůstal na obezřetné úrovni pod hodnotou 60 % HDP a aby se schodek veřejných financí ve střednědobém horizontu snížil pod referenční hodnotu 3 % HDP a/nebo se pod touto hodnotou udržel. Pokud se členský stát zaváže k příslušnému souboru reforem a investic v souladu s kritérii stanovenými v nařízení (EU) 2024/1263, může být období korekce prodlouženo, a to nejvýše o tři roky. V rámci podpory při přípravě těchto plánů má Komise dne [21. června] 2024 poskytnout členským státům pokyny k obsahu plánů a následných výročních zpráv o pokroku, které budou muset předložit, a v souladu s článkem 5 nařízení (EU) 2024/1263 jim předá technické pokyny k fiskální korekci (referenční trajektorie a případně technické informace). Členské státy musí předložit své střednědobé fiskálně-strukturální plány do 20. září 2024 s výjimkou případů, kdy se členský stát a Komise dohodnou na přiměřeném prodloužení této lhůty. Členské státy by měly zajistit zapojení svých vnitrostátních parlamentů a konzultace s nezávislými fiskálními institucemi, sociálními partnery a případně dalšími vnitrostátními zúčastněnými stranami.
(6)V roce 2024 se evropský semestr pro koordinaci hospodářských politik nadále vyvíjí v souladu s prováděním Nástroje pro oživení a odolnost. Stále platí, že pro naplnění politických priorit v rámci evropského semestru je zásadně důležité plné provedení plánů pro oživení a odolnost, neboť tyto plány pomáhají účinně řešit všechny výzvy, které byly uvedeny v příslušných doporučeních pro jednotlivé země vydaných v posledních letech, nebo významnou část těchto výzev. Doporučení pro jednotlivé země z let 2019, 2020, 2022 a 2023 zůstávají stejně relevantní i pro plány pro oživení a odolnost, které byly revidovány, aktualizovány nebo pozměněny v souladu s články 14, 18 a 21 nařízení (EU) 2021/241.
(7)Dne 30. dubna 2021 předložilo Dánsko Komisi v souladu s čl. 18 odst. 1 nařízení (EU) 2021/241 svůj národní plán pro oživení a odolnost. Komise podle článku 19 nařízení (EU) 2021/241 posoudila relevanci, účinnost, efektivnost a ucelenost tohoto plánu v souladu s pokyny pro posuzování stanovenými v příloze V uvedeného nařízení. Dne 13. července 2021 přijala Rada rozhodnutí o schválení posouzení plánu pro oživení a odolnost Dánska 9 , které bylo dne 9. listopadu 2023 změněno s ohledem na čl. 18 odst. 2 nařízení (EU) 2021/241 za účelem aktualizace maximálního finančního příspěvku na nevratnou finanční podporu a za účelem začlenění kapitoly REPowerEU 10 . Uvolnění splátek je podmíněno rozhodnutím Komise přijatým v souladu s čl. 24 odst. 5 nařízení (EU) 2021/241, že Dánsko uspokojivě splnilo příslušné milníky a cíle stanovené v prováděcím rozhodnutí Rady. Předpokladem uspokojivého splnění je rovněž absence zvratu u dříve dosažených milníků a cílů.
(8)Dne 19. června 2024 zveřejnila Komise zprávu o Dánsku pro rok 2024 11 . Posoudila pokrok, který Dánsko učinilo při plnění příslušných doporučení, jež pro něj přijala Rada v letech 2019 až 2023, a zhodnotila, jak Dánsko provádí plán pro oživení a odolnost. Vycházejíc z této analýzy, zpráva o Dánsku poukázala na mezery, pokud jde o výzvy, které plán pro oživení a odolnost neřeší nebo je řeší pouze částečně, a na nové a vznikající výzvy. Posoudila rovněž pokrok Dánska při provádění evropského pilíře sociálních práv a v plnění hlavních cílů EU v oblasti zaměstnanosti, dovedností a snižování chudoby, jakož i pokrok při dosahování cílů OSN v oblasti udržitelného rozvoje.
(9)Na základě údajů potvrzených Eurostatem 12 se přebytek veřejných financí Dánska snížil ze 3,3 % HDP v roce 2022 na 3,1 % v roce 2023, zatímco veřejný dluh klesl ze 29,8 % HDP na konci roku 2022 na 29,3 % na konci roku 2023.
(10)Dne 12. července 2022 doporučila Rada 13 Dánsku v roce 2023 zajistit, aby růst primárních běžných výdajů financovaných z vnitrostátních zdrojů byl v souladu s celkově neutrálním nastavením fiskální politiky 14 , a brát přitom v potaz pokračující dočasnou a cílenou podporu domácností a podniků, které jsou nejzranitelnější vůči prudkým nárůstům cen energií, a osob prchajících z Ukrajiny. Dánsku bylo doporučeno připravit se na přizpůsobení běžných výdajů vyvíjející se situaci. Dánsku bylo též doporučeno rozšířit veřejné investice do zelené a digitální transformace a energetické bezpečnosti při zohlednění iniciativy REPowerEU, a to i s využitím Nástroje pro oživení a odolnost a dalších fondů Unie. Podle odhadů Komise bylo nastavení fiskální politiky 15 v roce 2023 expanzivní v rozsahu 2,4 % HDP v kontextu vysoké inflace. Příspěvek růstu primárních běžných výdajů financovaných z vnitrostátních zdrojů (očištěných o diskreční opatření na straně příjmů) k nastavení fiskální politiky v roce 2023 měl expanzivní povahu v rozsahu 1,8 % HDP. Expanzivní růst primárních běžných výdajů financovaných z vnitrostátních zdrojů (očištěných o diskreční opatření na straně příjmů) byl způsoben vyššími sociálními dávkami a trvalým růstem mezd ve veřejném sektoru. Růst primárních běžných výdajů financovaných z vnitrostátních zdrojů nebyl v roce 2023 v souladu s doporučením Rady. Výdaje financované z grantů z Nástroje pro oživení a odolnost a dalších fondů EU v roce 2023 činily 0,2 % HDP. Investice financované z vnitrostátních zdrojů v roce 2023 dosáhly 3,2 % HDP, což představuje nárůst o 0,1 procentního bodu oproti roku 2022. Dánsko financovalo dodatečné investice prostřednictvím Nástroje pro oživení a odolnost a dalších fondů EU. Dánsko financovalo veřejné investice do zelené a digitální transformace a do energetické bezpečnosti, jako je rozšíření dálkového vytápění z obnovitelných zdrojů, energetické renovace veřejných budov, rozšíření energetického propojení v regionu Severního moře, výroba vodíku na bázi zelené elektřiny a poskytování rychlého internetového připojení domácnostem.
(11)Prognóza Komise z jara 2024 předpokládá růst reálného HDP o 2,6 % v roce 2024 a o 1,4 % v roce 2025 a inflaci měřenou harmonizovaným indexem spotřebitelských cen na úrovni 2,0 % v roce 2024 a 1,9 % v roce 2025.
(12)Prognóza Komise z jara 2024 předpovídá v roce 2024 přebytek veřejných financí ve výši 2,4 % HDP, zatímco poměr veřejného dluhu k HDP by se měl do konce roku 2024 snížit na 26,5 %. Snížení přebytku v roce 2024 odráží především vyšší veřejnou spotřebu, a to jak v oblasti odměňování, tak v oblasti ostatní spotřeby. Na základě odhadů Komise se předpokládá, že nastavení fiskální politiky bude v roce 2024 expanzivní v rozsahu 0,3 % HDP.
(13)Podle prognózy Komise z jara 2024 se očekává, že z nevratné podpory („grantů“) z Nástroje pro oživení a odolnost budou v roce 2024 financovány výdaje ve výši méně než 0,1 % HDP, tedy stejně jako v roce 2023. Výdaje financované z grantů z Nástroje pro oživení a odolnost umožní kvalitní investice a reformy zaměřené na zvýšení produktivity bez přímého dopadu na saldo veřejných financí a veřejný dluh Dánska.
(14)Dne 14. července 2023 Rada Dánsku doporučila 16 zachovat v roce 2024 zdravou fiskální situaci. Členské státy byly vyzvány, aby při plnění rozpočtů na rok 2023 a při přípravě rozpočtů na rok 2024 zohlednily skutečnost, že Komise navrhne Radě zahájení postupů při nadměrném schodku na základě údajů o plnění rozpočtu za rok 2023. Podle prognózy Komise z jara 2024 se předpokládá strukturální saldo Dánska v roce 2024 ve výši 2,4 % HDP oproti 3,6 % v roce 2023, což je nad střednědobým rozpočtovým cílem země, kterým je strukturální saldo ve výši –0,5 % HDP. To je v souladu s tím, co doporučila Rada.
(15)Rada Dánsku rovněž doporučila, aby co nejdříve v letech 2023 a 2024 ukončilo mimořádná podpůrná opatření v oblasti energetiky. Upřesnila, že pokud by si nový nárůst cen energií vyžádal nová nebo pokračující podpůrná opatření, mělo by Dánsko zajistit, aby tato podpůrná opatření byla zaměřena na ochranu zranitelných domácností a podniků, aby byla fiskálně dostupná a zachovávala stimuly k úsporám energií. Podle prognózy Komise z jara 2024 jsou čisté rozpočtové náklady 17 na mimořádná podpůrná opatření v oblasti energetiky odhadovány na 0,5 % HDP v roce 2023 a předpokládá se, že by měly v roce 2024 činit 0,1 % HDP a v roce 2025 0,1 % HDP. Předpokládá se, že mimořádná podpůrná opatření v oblasti energetiky budou co nejdříve v letech 2023 a 2024 ukončena. To je v souladu s tím, co doporučila Rada.
(16)Rada Dánsku rovněž doporučila zachovat veřejné investice financované z vnitrostátních zdrojů a zajistit účinné využívání grantů z Nástroje pro oživení a odolnost a dalších fondů EU, především za účelem podpory zelené a digitální transformace. Podle prognózy Komise z jara 2024 se předpokládá, že veřejné investice financované z vnitrostátních zdrojů zůstanou v roce 2024 stabilní na úrovni 3,2 % HDP oproti 3,2 % HDP v roce 2023. To je v souladu s tím, co doporučila Rada. Veřejné výdaje financované z příjmů z fondů EU včetně grantů z Nástroje pro oživení a odolnost by měly podle očekávání v roce 2024 zůstat stabilní ve výši 0,2 % HDP.
(17)Prognóza Komise z jara 2024 vycházející z politických opatření známých ke dni její uzávěrky a z předpokladu nezměněné politiky předvídá v roce 2025 přebytek veřejných financí ve výši 1,4 % HDP. Snížení přebytku v roce 2025 odráží především vyšší veřejnou spotřebu, včetně vojenských výdajů. Poměr veřejného dluhu k HDP by se měl do konce roku 2025 snížit na 25,1 %.
(18)V souladu s čl. 19 odst. 3 písm. b) a s přílohou V kritériem 2.2 nařízení (EU) 2021/241 zahrnuje plán pro oživení a odolnost rozsáhlý soubor vzájemně se posilujících reforem a investic, které mají být provedeny do roku 2026. Očekává se, že tyto reformy a investice pomohou účinně řešit všechny výzvy identifikované v příslušných doporučeních pro Dánsko nebo jejich významnou část. Pro podporu dlouhodobé konkurenceschopnosti Dánska prostřednictvím zelené a digitální transformace a pro současné zajištění sociální spravedlnosti je v tomto napjatém časovém rámci nezbytné, aby byl plán včetně kapitoly REPowerEU prováděn rychle a účinně. Pro splnění závazků, jež byly v plánu formulovány, do srpna 2026 je nezbytné, aby Dánsko pokračovalo v provádění reforem a investic. Aby byla zajištěna široká podpora pro úspěšné provádění plánu pro oživení a odolnost, je i nadále nezbytné do procesu systematicky zapojovat místní a regionální orgány, sociální partnery, občanskou společnost a další příslušné zúčastněné strany.
(19)V rámci přezkumu fondů politiky soudržnosti v polovině období je Dánsko v souladu s článkem 18 nařízení (EU) 2021/1060 povinno do března 2025 každý program přezkoumat, mimo jiné s přihlédnutím k výzvám zjištěným v doporučeních, jež pro něj byla přijata v roce 2024, i ke svému vnitrostátnímu plánu v oblasti energetiky a klimatu. Tento přezkum je základem pro konečné přidělení finančních prostředků EU zahrnutých do každého programu. Dánsko dosáhlo pokroku v provádění politiky soudržnosti a evropského pilíře sociálních práv, nadále však zůstávají výzvy a přetrvávají rozdíly mezi regionem hlavního města a zbytkem země. Je důležité urychlit provádění programů politiky soudržnosti, přičemž priority dohodnuté v těchto programech jsou stále aktuální. Zejména je nutné nadále podporovat inovace, které přispívají k další ekologizaci a digitalizaci společnosti, a zároveň pokračovat v řešení regionálních hospodářských a sociálních rozdílů a zohledňovat demografické výzvy. Kromě toho je i nadále klíčové podporovat odborné vzdělávání, odbornou přípravu a její atraktivitua také zlepšovat základní dovednosti dospělého obyvatelstva, včetně migrantů. Dánsko by také mohlo využít Platformu strategických technologií pro Evropu k posílení dalších investic do technologií podporujících souběžnou transformaci, jakož i souvisejících nezbytných investic s cílem pomoci řešit nedostatek dovedností a pracovních sil. Dánsko by mohlo zvážit zaměření na čisté technologie účinně využívající zdroje a související hodnotové řetězce, zejména v odvětví energetiky, a na digitální technologie ve prospěch lidí a malých a středních podniků. Tím by bylo možné doplnit probíhající opatření na pomoc velkým společnostem při vývoji čistých technologií a zvýšit míru spolufinancování pro malé a střední podniky.
(20)Kromě hospodářských a sociálních výzev, které jsou řešeny prostřednictvím plánu pro oživení a odolnost a jiných fondů EU, čelí Dánsko několika dalším výzvám, jež souvisejí s dekarbonizací a udržitelností ekonomiky.
(21)Dánsko se v oblasti dekarbonizace zavázalo k dosažení ambiciózních cílů. Dánské zemědělství patří mezi největší zdroje emisí skleníkových plynů v zemi, na které se vztahuje nařízení o sdílení úsilí 18 . Intenzivní zemědělské postupy navíc způsobují nadměrné vyplavování a odtok živin z polí, což má vážné dopady na zdraví půdy a na vodní a mořské ekosystémy. Zajištění větší udržitelnosti zemědělsko-potravinářského odvětví je proto klíčem k dosažení cílů v oblasti klimatu, jakož i k obnově znehodnocené biologické rozmanitosti a ekosystémů. V roce 2023 vykázalo dánské zemědělství a související odvětví čistý vývoz ve výši přibližně 2 % HDP, přičemž zemědělská činnost je středobodem zaměstnanosti a konkurenceschopnosti v méně osídlených regionech. Politické diskuse o zavedení daně z emisí skleníkových plynů v tomto odvětví probíhají, ale v souladu se strategickým plánem SZP Dánska 19 je třeba vyvinout další úsilí k urychlení přechodu na udržitelné zemědělství a zároveň zajistit konkurenceschopnost a sociální spravedlnost. Toho by mohlo být dosaženo mimo jiné pokračováním investic do ekologických technologií, dalšími pobídkami k zavodňování a vyjímání půd bohatých na uhlík z produkce, snižováním počtu hospodářských zvířat, usnadněním přechodu na ekologické postupy a spotřebu ekologických potravin a rozšiřováním zalesněných a chráněných oblastí,
DOPORUČUJE Dánsku v období 2024–2025:
1.Včas předložit střednědobý fiskálně-strukturální plán.
2.Pokračovat v rychlém a účinném provádění plánu pro oživení a odolnost, včetně kapitoly REPowerEU, a zajistit tak dokončení reforem a investic do srpna 2026. Urychlit provádění programů v rámci politiky soudržnosti. V kontextu přezkumu v polovině období dále zaměřovat úsilí na dohodnuté priority a zároveň zvážit příležitosti pro zvýšení konkurenceschopnosti, které nabízí Platforma strategických technologií pro Evropu.
3.Vyvíjet další úsilí o udržitelné zemědělství zintenzivněním dekarbonizačních opatření a opatření ke snížení úniku živin.
V Bruselu dne
Za Radu
předseda/předsedkyně