EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 7.6.2024

COM(2024) 235 final

SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ

Udržitelný rybolov v EU: aktuální stav a hlavní směry pro rok 2025

{SWD(2024) 139 final}

SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ

Udržitelný rybolov v EU: aktuální stav a hlavní směry pro rok 2025

1.Úvod

Toto sdělení obsahuje informace o stavu evropského rybolovu na základě sledování v roce 2023. Obsahuje rovněž ukazatele pro návrhy Komise a konzultace s třetími zeměmi o rybolovných právech na rok 2025. Cílem je zvýšit odolnost rybářů, podpořit obnovu populací ryb směrem k úrovním maximálního udržitelného výnosu (MSY) a zachovat zdravé populace na úrovni MSY.

V porovnání s rokem 2003 je nyní nadměrně loveno mnohem méně populací ryb. Rybáři zaznamenávají socioekonomické zisky z populací, které jsou již nějakou dobu řízeny na zdravější úrovni. V letech 2023–2024 byla energie jedním z hlavních nákladů rybářského loďstva EU, přestože snížení cen pohonných hmot nadále podkopává dosažené zisky. Probíhající opatření 1 na podporu energetické transformace odvětví rybolovu a akvakultury navržená Komisí jsou proto zásadní pro posílení jeho socioekonomické odolnosti, protože podporují toto odvětví při snižování závislosti na využívání fosilních paliv.

Klíčové výzvy v oblasti rybolovu a akvakultury v EU, opatření navrhovaná k jejich řešení a potřeby zlepšit odolnost rybolovu v EU byly nastíněny v balíčku pro rybolov a oceány 2 , po němž následoval intenzivní dialog se zúčastněnými stranami s jejich příspěvky. Nyní je čas podívat se na tyto bezprostřední výzvy a potřeby z širší perspektivy a posoudit situaci v oblasti rybolovu a akvakultury v EU na základě dostupných důkazů a názorů členských států a zúčastněných stran. Na základě zpětné vazby obdržené k balíčku a překážek, které podle různých zúčastněných stran brání hladkému přechodu na vyšší energetickou účinnost v odvětví a úspěšnému provádění všech prvků SRP, zahajuje Komise úplné hodnocení nařízení o společné rybářské politice (dále jen „nařízení o SRP“) 3 .

Toto hodnocení se bude týkat období deseti let (2014–2024) provádění nařízení o SRP. Bude se zabývat vývojem v oblasti rybolovu, akvakultury, životního prostředí, obchodu, rozšíření, zdraví, dobrých životních podmínek zvířat a výzkumné politiky, nedávným politickým vývojem, měnícím se geopolitickým kontextem a dopady na rybářskou politiku EU. Pokryje také změnu dynamiky vztahů v oblasti rybolovu v rámci vnějšího rozměru společné rybářské politiky (SRP), včetně vystoupení Spojeného království z EU a vztahů s pobřežními státy v severovýchodním Atlantiku a mezi nimi. To je nezbytné pro získání komplexního přehledu o tom, jak nařízení a nástroje fungují, a pro přípravu půdy pro nadcházející roky.

2.Pokrok při dosahování udržitelného rybolovu v EU

Populace jsou loveny udržitelným způsobem na úrovni svého MSY, pokud je poměr mezi skutečnou úmrtností způsobenou rybolovem (F) a úmrtností způsobenou rybolovem na úrovni MSY (FMSY) nižší nebo roven jedné 4 . Díky opatřením rybářů a vnitrostátních správních orgánů a závazku Evropského parlamentu, Rady a Komise řídit rybolov odpovědně se rybolov stal udržitelnějším a v EU je nyní nadměrně loveno mnohem méně populací.

Mise EU „Obnova našich oceánů a vod do roku 2030“ 5 přispívá k široké škále řešení na ochranu a obnovu mořských a sladkovodních ekosystémů a jejich biologické rozmanitosti, k řešení znečištění a k podpoře udržitelného rybolovu. Přispívá proto také k provádění akčního plánu EU pro mořské prostředí 6 .

Vědeckotechnický a hospodářský výbor pro rybářství (VTHVR) každoročně aktualizuje dostupné informace o stavu populací ryb s ohledem na cíle společné rybářské politiky. V roce 2003 byla průměrná úmrtnost způsobená rybolovem v severovýchodním Atlantiku 7 o 53 % vyšší než cílová hodnota FMSY. Z nejnovějšího posouzení vyplývá, že míra úmrtnosti postupně klesá a v roce 2022 byla o 42 % nižší než úroveň FMSY. V rámci tohoto průměrného údaje existují velké rozdíly. 25 populací ryb je stále loveno nad úrovní FMSY, zatímco 58 populací je loveno v rámci této hodnoty. Míra úmrtnosti způsobené rybolovem prudce klesla ve všech oblastech, přičemž nejnižší úrovně dosáhla v Biskajském zálivu a v pobřežních oblastech Pyrenejského poloostrova a v případě široce rozšířených populací (např. makrely obecné, tresky modravé, kranase obecného a sledě obecného). V Severním moři je průměrná míra úmrtnosti stále vyšší než v jiných oblastech.

Ve Středozemním a Černém moři dosáhl medián úrovní F/FMSY nejvyšší hodnoty 1,90 v roce 2007, v letech 2008–2011 se ustálil na hodnotě 1,87 a od té doby klesá. V posledních třech letech klesla úroveň F/FMSY z 1,59 na 1,20 a v roce 2022 a dosáhla nejnižší hodnoty od roku 2003. Tento trend je konzistentní ve všech subregionech. Rybolovný tlak ve Středozemním a Černém moři je však stále o 20 % vyšší než průměrná úroveň považovaná za udržitelnou.

Populace v severovýchodním Atlantiku se nyní v průměru pohybují v rozmezí, které je v souladu s cíli politiky týkajícími se míry úmrtnosti způsobené rybolovem. Ačkoli bylo v roce 2023 dosaženo značného pokroku v dosažení udržitelnosti, je třeba dosáhnout dalšího pokroku, zejména ve Středozemním a Černém moři.

Vědecká komunita aktivně zkoumá, do jaké míry mohou produktivitu rybolovu snižovat jiné faktory, jako je oteplování oceánů, okyselování, znečištění a odkysličování moří, i když naše znalosti stále nejsou dokonalé. S jistotou je známo, že kromě změn v rozšíření druhů způsobených klimatem 8 se změnily planktonní druhy a načasování a rozsah kvetení planktonu 9 . V období 2015–2019 došlo také k velkému snížení početnosti planktonu 10 a ke snížení přísunu živin z pevniny 11 . Tyto změny mohly negativně ovlivnit produktivitu populací ryb.

Ve Středozemním moři jsou centrální a východní oblasti považovány za zranitelnější vůči změně klimatu kvůli zvýšenému tlaku invazních druhů tropického původu (jako jsou lessepské a jiné druhy), vyšší teplotě vody a menší cirkulaci oceánu, což vede ke snížení hladiny rozpuštěného kyslíku.

2.1 Rybolovná práva v roce 2024

Rybolovná práva jsou důležitým nástrojem v udržitelném řízení rybolovu. V Atlantiku, Baltském moři a Skagerraku/Kattegatu jsou rybolovná práva nastavena především jako omezení odlovu (také známé jako tzv. celkový přípustný odlov [TAC]).

Environmentální situace v Baltském moři a jeho řekách se dramaticky liší od situace v jiných mořských povodích a nadále ovlivňuje populace ryb a jejich vývoj. Baltské moře dnes čelí mnoha tlakům, které vedly k poklesu biologické rozmanitosti 12 . Tyto zátěže zahrnují eutrofizaci z vnosu živin a trvale vysoké úrovně kontaminujících látek. Částečně jde o důsledek neprovedení právních předpisů EU 13 . Jedním z možných řešení blízkých přírodě, které se v současné době zkoumá, je využití mlžů, kteří mohou rychle zvrátit eutrofizaci, obnovit odkysličené „mrtvé zóny“ a zachycovat uhlík stejně účinně jako lesy na souši. Kromě těchto vnějších tlaků mohou hrát významnou roli v poklesu populací ryb v Baltském moři také nedostatky v provádění pravidel EU o vážení a registraci úlovků. 

Čtyři z deseti populací v Baltském moři (sleď obecný v západní části Baltského moře, obě populace tresky obecné a losos obecný v hlavní pánvi) již nejsou loveny cíleně a mohou být vyloženy pouze jako vedlejší úlovek. Zbývající cílený rybolov se zaměřuje na ostatní pelagické druhy (šprot obecný a sleď obecný v centrálním Baltském moři, Botnickém zálivu a Rižském zálivu) a platýs velký, s omezeními odlovu stanovenými v souladu s MSY, a losos obecný v Botnickém zálivu a Finském zálivu, s omezeními odlovu stanovenými v souladu s přístupem předběžné opatrnosti.

Víceletý plán pro Baltské moře 14 nabízí mnoho nástrojů, které mají pomoci obnově slábnoucích populací ryb, včetně pozastavení cílového rybolovu, stanovení TAC pod maximální doporučenou úrovní, zákazu rybolovu v období tření a omezení rekreačního rybolovu. Pokud však členské státy nebudou uplatňovat a provádět právní předpisy EU v plném rozsahu, populace ryb se neobnoví. V prohlášení ministrů Naše Baltské moře z roku 2020 byl přijat závazek provádět právo EU v plném rozsahu. Nyní je nezbytné, abychom tak učinili 15 . Druhý ročník konference Naše Baltské moře se konal dne 29. září 2023 a jeho součástí byla i zpráva o pokroku v plnění závazků přijatých v roce 2020 16 .

K překonání dopadů znečištění, eutrofizace a změny klimatu na mořské ekosystémy, rybolov a akvakulturu je nezbytné začít s přispěním vědecké obce. Věda umožňuje tvůrcům politik přijímat informovaná rozhodnutí a plně uplatňovat ekosystémový přístup k řízení rybolovu a akvakultury, který je jednou z hlavních zásad SRP a nejlepším způsobem, jak dosáhnout jejích cílů.

Ve vodách EU v Atlantiku a Skagerraku/Kattegatu jsou populace ryb pod menším tlakem a mají jiné podmínky prostředí. V těchto mořských pánvích EU hospodaří udržitelným způsobem s 29 populacemi ryb, což v roce 2024 přineslo řadu pozitivních výsledků a vyšší TAC pro pět z nich. Rybáři v Biskajském zálivu vynaložili značné úsilí na dobré řízení populací ryb, což vedlo k tomu, že rybolov byl po řadu let řízen v souladu s MSY, jak vyplývá ze zprávy výboru VTHVR z roku 2022. Navzdory jejich úsilí však v této oblasti došlo k výraznému poklesu rybolovných práv pro rok 2024 v důsledku zákonné povinnosti udržet úrovně MSY.

Většina populací EU je nyní sdílena s pobřežními státy v severovýchodním Atlantiku. V případě více než 85 TAC sdílených se Spojeným královstvím se EU a Spojené království dohodly na TAC pro rok 2024 na základě nejlepších vědeckých doporučení, a to ve lhůtě stanovené v dohodě o obchodu a spolupráci 17 . Většina TAC byla stanovena v souladu s MSY, pokud bylo k dispozici doporučení. Mezinárodní rada pro průzkum moří (ICES) doporučila pro rok 2024 nulový odlov deseti populací ryb. U devíti z těchto populací se EU a Spojené království v souladu s právním rámcem EU dohodly na stanovení nízkých TAC pro vedlejší úlovky na rok 2024, aby se předešlo situacím, kdy dochází k zadušení ve smíšeném rybolovu. V případě jedné populace se EU a Spojené království dohodly na stanovení vědeckého sledování TAC na rok 2024, a to na základě doporučení ICES 18 .

Zlepšení řízení sdílených populací, na němž se dohodly EU a Spojené království v rámci Specializovaného výboru pro rybolov, zejména sladění oblastí řízení s hodnotícími jednotkami používanými radou ICES, přispělo ke zlepšení udržitelného řízení sdílených populací a k dosažení rychlé a uspokojivé dohody 19 .

Většina populací sdílených mezi EU, Norskem a Spojeným královstvím v Severním moři vykazuje pozitivní trend. Pro rok 2024 se EU, Norsko a Spojené království dohodly na stanovení TAC pro tyto populace v souladu s doporučením pro MSY. Dohoda o TAC zahrnuje zvýšení této hodnoty pro tresku obecnou, které bylo z preventivních důvodů stanoveno pod úrovní doporučení pro MSY. TAC pro dvě další populace byly stanoveny pod bodovou hodnotou MSY, aby se zohlednila jejich interakce s treskou obecnou ve smíšeném rybolovu. TAC pro sledě obecného v Severním moři byl stanoven v souladu s vědeckým doporučením a strany se dohodly, že budou pokračovat v omezování odlovů v oblasti Skagerraku/Kattegatu, aby se zmírnil dopad na vyčerpanou populaci sledě obecného v západní části Baltského moře. TAC pro dvě posuzované populace řízené dvoustranně s Norskem ve Skagerraku/Kattegatu byly stanoveny v souladu s MSY nebo s doporučením vycházejícím z předběžné opatrnosti 20 .

V případě makrely obecné, tresky modravé a sledě obecného, jejichž populace jsou široce rozšířeny v severovýchodním Atlantiku 21 , se pobřežní státy 22 dohodly na stanovení celkových TAC pro rok 2024 na úrovni MSY. Vzhledem k neexistenci dohod o sdílení a jednostranným opatřením některých stran, včetně nadměrných meziročních převodů, však součet kvót pobřežních států a jednotlivých stran zabývajících se rybolovem stále překračuje celkové dohodnuté TAC. To dále podkopává udržitelnost těchto populací, brání pokroku při dosahování dohod s pobřežními státy a obecněji narušuje spolupráci na těchto fórech. EU je i nadále odhodlána dosáhnout udržitelného výsledku jednání o sledi obecném. Nadále se aktivně zapojuje do diskusí s ostatními pobřežními státy a stranami zabývajícími se rybolovem s cílem uzavřít nová komplexní ujednání o sdílení za účelem udržitelného řízení těchto populací.

Středozemní a Černé moře se vyznačují smíšeným rybolovem, při kterém je řada populací sdílena se třetími zeměmi. Míra úmrtnosti způsobené rybolovem se u některých populací přiblížila udržitelné úrovni. V roce 2021 dosáhlo 26 populací úrovně FMSY nebo nižší, ale 38 populací je stále loveno nad udržitelnou úrovní. Je třeba pokračovat v opatřeních na snížení rybolovu a dosažení MSY. Za tímto účelem musí státy uplatňovat víceletý plán pro západní Středomoří 23 a strategii Generální komise pro rybolov ve Středozemním moři (GFCM) 24 do roku 2030. Rybolovná práva na rok 2024 jsou v souladu s podstatným souborem opatření přijatých v nařízení o rybolovných právech na rok 2023 pro provádění víceletého plánu pro západní Středomoří.

V přechodné fázi víceletého plánu pro západní Středomoří a v zájmu dosažení MSY do roku 2025 se rybolovná práva pro rok 2024 25 řídí integrovaným přístupem. Tento přístup vychází z nástrojů řízení a rozvíjí kompenzační mechanismus, který státy motivuje k používání selektivnějších lovných zařízení a k uzavření oblastí pro rybolov. Členské státy jsou vyzývány k tomu, aby používaly tento mechanismus i nadále. Rada rovněž stanovila maximální omezení odlovu v roce 2024 pro nejvíce nadměrně lovené garnely hlubokomořské a zachovala omezení intenzity rybolovu pro dlouhé lovné šňůry.

Intenzivní práce v rámci komise GFCM podporovaná důsledným postojem EU v regionálních organizacích pro řízení rybolovu vedla k přijetí významných rozhodnutí. To vedlo zejména k přijetí dvou víceletých plánů řízení a maximálních omezení odlovu pro delfína obecného ve Středozemním moři, ke konsolidaci opatření pro řízení úhoře říčního ve Středozemním moři ve všech biotopech včetně sladkých vod a k dalším opatřením na snížení úmrtnosti sklovitého úhoře způsobené rybolovem.

Komise GFCM rovněž pokračovala v provádění dvou dlouhodobých plánů řízení v Jaderském moři s cílem zajistit vysoké dlouhodobé výnosy v souladu s MSY. Pro pokračující provádění víceletého plánu pro malé pelagické druhy stanovila komise GFCM na rok 2024 nižší omezení odlovu sardelí a sardinek a zmrazení kapacity pro plavidla lovící vlečnými sítěmi a plavidla lovící košelkovými nevody. Pro víceletý plán pro populace žijící při dně v Jaderském moři stanovila komise GFCM maximální omezení intenzity rybolovu pro plavidla lovící vlečnými sítěmi pro lov při dně i vlečnými sítěmi vlečenými pomocí výložníků na bocích plavidla, aby bylo v roce 2026 dosaženo MSY pro všech pět klíčových populací (štikozubec evropský, humr severský, jazyk obecný, garnely hlubokomořské a parmice pruhované). Nižší omezení odlovu byla přijata v rámci čtyř víceletých plánů řízení hlubinného rybolovu krevet v Jónském moři, Levantském moři a Sicilském průlivu (včetně řízení intenzity rybolovu štikozubce). Komise GFCM přijala omezení odlovu korálů červených. Pro Černé moře byl stanoven TAC pro pakambalu velkou v rámci plánu komise GFCM a autonomní kvóta EU pro šprota obecného.

EU se dohodla na opatřeních týkajících se úhoře říčního 26 v mořských a přilehlých brakických vodách severovýchodního Atlantiku (včetně Baltského moře), přičemž pokračuje šestiměsíční období zákazu rybolovu. Rovněž se dohodla na období zákazu rybolovu, které se bude shodovat s migrací mladých úhořů a bude chránit dospělé úhoře plovoucí mezi mořem a řekami. Tato opatření budou během roku 2024 více sledována. Komise bude pokračovat ve sledování pokroku při provádění opatření uvedených ve společném prohlášení 27 o posílení obnovy populace úhoře říčního, které Komise a některé členské státy 28 podepsaly.

3.Stav loďstva EU

Členské státy musí udržovat loďstva v rámci vnitrostátních stropů kapacity plavidla (ve smyslu hrubé prostornosti [GT]) a výkonu motoru (kW). Členské státy, které mají segmenty loďstva s prokazatelnou nerovnováhou, musí předložit akční plány, které stanoví cíle úpravy a nástroje k dosažení rovnováhy s jasným časovým rámcem pro provedení. Jakákoli kapacita, která je stažena s veřejnou podporou, se nesmí nahradit 29 .

Od roku 2022 klesl počet plavidel o 0,44 %, GT o 0,52 % a výkon motoru o 0,10 %. V důsledku toho ke dni 31. prosince 2023 rybářské loďstvo Unie 30 sestávalo ze 71 608 plavidel s hrubou prostorností 1 305 115 a výkonem motoru 5 226 554 kW.

Členské státy ve svých zprávách za rok 2023 uvádějí, že jejich loďstva nepřekračují stanovené stropy a splňují požadavky podle článku 22 nařízení o SRP. Přetrvávají však pochyby ohledně přesnosti a spolehlivosti údajů, z nichž vnitrostátní zprávy vycházejí, a ohledně přesnosti akčních plánů členských států. Řada členských států nepovažuje za nutné předkládat akční plány, přestože mají segmenty loďstva s „červeným praporkem“ 31 , který ukazuje, že tyto segmenty nejsou v rovnováze.

K posouzení, zda je loďstvo v rovnováze, se používají různé parametry. Například nerentabilní nebo nedostatečně využívané segmenty loďstva mohou naznačovat, že segmenty loďstva jsou opakovaně nebo trvale vázané a neaktivní. Podobně pokud mnoho plavidel tráví méně času rybolovem, než by mohlo, pak může být segment loďstva příliš velký vzhledem k dostupným zdrojům, na které jsou plavidla odkázána.

V několika segmentech stále chybí údaje, které by umožnily posoudit jejich rovnováhu v plném rozsahu. Členské státy se vyzývají, aby zvýšily své úsilí o shromažďování údajů, zejména v oblastech, kde jsou informace omezené, jako jsou nejvzdálenější regiony. Za tímto účelem Komise pracuje na přijetí zvláštních pokynů pro posuzování rovnováhy některých segmentů loďstva v nejvzdálenějších regionech, které zavádějí alternativní metody, které se použijí při přípravě určitých ukazatelů používaných k posouzení rovnováhy. Ve sdělení o SRP 32 z roku 2023 Komise vyzývala členské státy, aby zvýšily transparentnost a flexibilitu řízení své rybolovné kapacity a zvážily přerozdělení nevyužité kapacity pro strukturální investice na palubách plavidel. Pro ty segmenty loďstva, které nejsou v rovnováze, připraví členské státy nové nebo aktualizované akční plány jako součást svých vnitrostátních zpráv o loďstvu.

4.Socioekonomická výkonnost

Poté, co ceny pohonných hmot v roce 2022 dosáhly maxima 1,2 EUR za litr, postupně klesaly až na 0,8–0,9 EUR za litr v prvním čtvrtletí roku 2024. Při současných cenách lze očekávat, že rybářské loďstvo EU vytvoří hrubou přidanou hodnotu ve výši přibližně 2,5 miliardy EUR, pokryje své provozní náklady a zachová pracovní místa a platy pro přibližně 122 000 rybářů. Ve srovnání s rokem 2022, kdy většina rybářských loďstev EU nebyla schopna pokrýt své provozní náklady, se jedná o významné zlepšení.

Ačkoli se celkově očekává, že většina vnitrostátních loďstev bude v roce 2024 zisková, socioekonomická analýza ukazuje, že řada segmentů loďstva bude čelit náročným podmínkám. Zejména ty segmenty, které jsou závislé na nadměrně lovených populacích a používají energeticky náročná lovná zařízení. Naproti tomu segmenty loďstva, které jsou závislé na zásobách využívaných udržitelným způsobem a které zvýšily svou energetickou účinnost, mají tendenci dosahovat lepších výsledků a generovat vyšší mzdy pro své posádky. To dokládá významné socioekonomické přínosy rybářských loďstev EU, co se týče zachování populací a energetické účinnosti.

Ačkoli ceny pohonných hmot klesly, energie zůstává i v roce 2024 jedním z hlavních nákladů rybářského loďstva EU. Tato zranitelnost je důsledkem toho, že mnoho loďstev má vysokou energetickou náročnost a míru závislosti na fosilních palivech. V této souvislosti Komise ve sdělení o energetické transformaci odvětví rybolovu a akvakultury v EU 33 navrhla několik opatření, která mají rybářským loďstvům EU pomoci urychlit energetickou transformaci a dosáhnout cíle klimatické neutrality do roku 2050. Mezi tato opatření patřilo vytvoření partnerství pro energetickou transformaci v odvětví rybolovu a akvakultury v EU 34 , a vydání příručky pro zúčastněné strany a členské státy o tom, jak nejlépe využít Evropský námořní, rybářský a akvakulturní fond (ENRAF) a další stávající fondy EU na podporu energetické transformace.

5.Povinnost vykládky

Členské státy však většinou používají tradiční monitorovací techniky, jako jsou inspekce na moři, inspekce při vykládce a letecký dohled. Tyto nástroje samy o sobě nestačí k řešení problému nezákonných výmětů úlovků při rybolovu v moři 35 a skutečně existují náznaky nezákonných a nedokumentovaných výmětů.

Dne 22. listopadu 2023 přijaly Evropský parlament a Rada nová kontrolní pravidla EU, která přispějí k účinnému sledování dodržování povinnosti vykládky 36 . Patří mezi ně v případě větších plavidel, u nichž existuje vysoké riziko nedodržení povinnosti vykládky, povinnost instalovat na palubu dálkové elektronické monitorovací systémy, včetně kamer s uzavřeným televizním okruhem, a to nejpozději do 10. ledna 2028. Nová pravidla však nestanoví povinnost používat kamery na palubách plavidel o celkové délce menší než 18 metrů. Je proto nutné prozkoumat, jak budou tato plavidla kontrolována a jak bude zajištěno dodržování povinnosti vykládky u mnoha plavidel v loďstvu EU o délce pod 18 metrů a u plavidel, která jsou považována za méně než „vysoce riziková“.

Zúčastněné strany se snaží tyto problémy řešit. Výzkumné projekty a spolupráce mezi vědci a rybáři přinesly cenné poznatky o selektivnějších metodách rybolovu a lovných zařízeních a o řízení výmětů podle pravidel povinnosti vykládky. Evropský námořní a rybářský fond (ENRF) a ENRAF poskytují finanční podporu s vysokou mírou veřejné podpory na provádění povinnosti vykládky. Na konci roku 2023 41 si členské státy vybraly 302 operací s celkovým objemem finančních prostředků z ENRAF na povinnost vykládky ve výši 58,2 milionu EUR. Cílem většiny operací bylo zvýšit přidanou hodnotu nebo kvalitu nežádoucích úlovků 42 , snížit dopad rybolovu na mořské prostředí a eliminovat výměty 43 .

Navzdory vynaloženému úsilí je i pět let poté, co povinnost vykládky vstoupila v platnost v plném rozsahu, zapotřebí mnohem více úsilí k jejímu provedení. V lednu 2024 zahájila Komise studii, která je základem pro hodnocení povinnosti vykládky. Studie shromáždí podklady pro posouzení toho, jak se povinnost vykládky osvědčila a proč se osvědčuje právě tak, jak se osvědčuje.

6.Hlavní sdělení a směry pro návrhy rybolovných práv pro rok 2024

6.1Klíčové fáze pro stanovení rybolovných práv pro další období

Při přípravě návrhů na rybolovná práva pro rok 2025 Komise zohlední závěry rozsudku Soudního dvora ze dne 11. ledna 2024 ve věci C-330/22 44 . Bude rovněž vycházet z vědeckých doporučení rady ICES a výboru VTHVR, včetně ekosystémových hledisek, pokud jsou ve vědeckých doporučeních uvedena, z rozhodnutí přijatých během mezinárodních jednání se třetími zeměmi, z rozhodnutí přijatých regionálními organizacemi pro řízení rybolovu a ze socioekonomické analýzy, jakož i ze vstupu stálé fáze víceletého plánu pro západní Středomoří v platnost od ledna 2025.

Do svých původních návrhů zahrne co nejvíce populací v závislosti na dostupnosti a načasování vědeckých doporučení.

Komise vyzývá členské státy a zúčastněné strany, aby posoudily vědecká doporučení, jakmile budou veřejně dostupná. Zúčastněné strany mohou Komisi poskytovat zpětnou vazbu nebo doporučení prostřednictvím poradních sborů, vnitrostátních orgánů a jednotlivě.

Komise bude od října vést různé konzultace se Spojeným královstvím, Norskem a dalšími pobřežními státy. Cílem je uzavřít jednání včas, aby bylo možné začlenit výsledky konzultací do jednání Rady pro zemědělství a rybolov v prosinci 2024.

Vedle nastavení rybolovných práv bude Komise po celý rok pracovat na dosažení pokroku, co se týče dohod o sdílení hojně rozšířených populací se třetími zeměmi, které takové dohody nemají, aby zajistila udržitelný rybolov sdílených populací.

6.2Stanovení rybolovných práv pro jednotlivá moře

Pro populace, které v Baltském moři, Skagerraku/Kattegatu a Atlantiku řídí pouze EU, navrhne Komise TAC a kvóty v souladu s MSY, jakmile bude mít k dispozici příslušná doporučení. Pokud plány řízení poskytují flexibilitu pro stanovení omezení odlovu, může Komise navrhnout použití horního rozmezí MSY pro zdravé populace, pokud z vědeckých doporučení vyplývá, že je to nezbytné pro dosažení cílů stanovených ve víceletých plánech, a to zejména pro smíšený rybolov. Pokud se biomasa snížila natolik, že je pod bezpečnými biologickými limity, Komise navrhuje obnovit populace a zahrnout nápravná opatření v souladu s každým víceletým plánem. Zaměří se na co nejrychlejší získání úplného doporučení MSY pro ostatní klíčové populace.

Komise také případně od doporučení ICES odečte výjimky de minimis nebo výjimky z důvodu vysoké schopnosti přežití. Komise rovněž vyhodnotí pokrok členských států při provádění stávajících opatření na snížení vedlejších úlovků přijatých spolu s TAC pro nevyhnutelné vedlejší úlovky, jež byly přijaty s cílem zmírnit potenciální blokační situace.

Co se týče populací, které řídí pouze EU, bude Komise tam, kde to bude možné, pokračovat v přechodu na systém víceletých TAC. Pro dvě populace, které řídí pouze EU byly stanoveny víceleté TAC na roky 2024 a 2025. To zvýší účinnost a předvídatelnost pro odvětví rybolovu v EU, pokud jde o populace vybrané v úzké konzultaci s členskými státy, zúčastněnými stranami a ICES. Členské státy jsou žádány, aby uvedly seznam prioritních populací, pro něž doporučují dvouleté TAC. Na základě zhodnocení Komise požádá ICES, aby posoudila zjištěné populace:

I.v souladu s kritérii víceletého doporučení ICES,

II.pokud jde o proveditelnost víceletého doporučení, a

III.pokud jde o možné důsledky tohoto víceletého doporučení.

V případě sdílených populací řízených se Spojeným královstvím, Norskem a dalšími pobřežními státy bude EU postupovat stejně jako v případě populací řízených pouze EU. Svůj postoj založí na nejlepších dostupných vědeckých doporučeních s cílem stanovit rybolovná práva v souladu s úrovněmi MSY a případně vyjednat se Spojeným královstvím, Norskem a dalšími pobřežními státy ochranná opatření. Rada Evropské unie bude nadále spolupracovat se Spojeným královstvím na společných závazcích EU a Spojeného království přijatých ve specializovaném výboru pro rybolov a se Spojeným královstvím a Norskem na plnění třístranných závazků přijatých za účelem dosažení udržitelného rybolovu a řízení sdílených populací. EU je i nadále odhodlána nalézt udržitelná, vyvážená a komplexní ujednání o sdílení rozsáhlých populací, které jsou řízeny společně s ostatními pobřežními státy.

Pro Středozemní a Černé moře je zásadní, aby členské státy plnily cíle víceletého plánu EU pro západní Středomoří a komise GFCM v rámci strategie do roku 2030. Komise vybízí členské státy, aby prováděly doprovodná opatření v rámci programů ENRAF. Dne 1. ledna 2025 skončí přechodná fáze víceletého plánu EU pro západní Středomoří a plán vstoupí do fáze plné realizace. To znamená, že pokud jsou populace nad preventivními referenčními body, mohly by se rozsahy FMSY ve víceletém plánu použít k případnému uplatnění pružných opatření na smíšený rybolov. Návrh rybolovných práv by měl zahrnovat dostupné nástroje řízení, rozmezí FMSY a kompenzační mechanismus pro zlepšení selektivity lovných zařízení a využívání oblastí se zákazem rybolovu. Výbor VTHVR každoročně vyhodnocuje pokrok v provádění víceletého plánu. Komise rovněž zahájila práci na každém z aspektů udržitelnosti, aby mohla v červenci 2024 podat zprávu o dopadu víceletého plánu pro západní Středomoří na dotčené populace a rybolov.

Řízení sdílených populací je rovněž nezbytné k zajištění udržitelného rybolovu v mezinárodních vodách a rovných podmínek ve Středozemním a Černém moři. Za tímto účelem bude návrh rybolovných práv na rok 2025 zahrnovat stávající opatření komise GFCM a další opatření, která budou přijata na výročním zasedání komise GFCM v listopadu, včetně důležitých opatření k provádění víceletých plánů pro malé pelagické druhy a druhy žijící při dně v Jaderském moři a dlouhodobých opatření pro úhoře říčního a korála červeného. Pokud jde o druhy v Černém moři, navrhne Komise TAC a kvóty pro pakambalu velkou a šprota obecného v souladu s opatřeními, která mají být přijata na výročním zasedání komise GFCM na základě jejích výsledků pilotních studií a výzkumných programů.

V pokroku, jehož bylo dosaženo ve Středozemním a Černém moři, je nutno pokračovat a na základě výsledků konference komise GFCM na vysoké úrovni z října 2023 a konference Fish Forum z roku 2024 jej ještě urychlit. Větší pozornost je třeba věnovat summitu komise GFCM a organizace FAO o drobném rybolovu (červenec 2024) a regionální konferenci o akvakultuře (prosinec 2024). To budou důležité milníky v procesu přípravy dalšího prohlášení ministrů MedFish4Ever pro příští konferenci ministrů v roce 2026. Všechny členské státy musí pokračovat v činnosti zaměřené na dosažení udržitelnosti populací, neboť ta je základem odolného odvětví rybolovu a ochrany ekosystémů v těchto mořských pánvích.

Je naléhavě nutné zlepšit ochranu úhoře říčního. Kromě pečlivého sledování provádění rybolovných práv pro rok 2024 a posouzení opatření pro rok 2025 pro mořské vody Komise znovu v rámci akčního plánu EU pro mořské prostředí vyzývá členské státy, aby aktualizovaly své plány řízení populací úhoře říčního podle nařízení o obnově populace úhoře říčního 45 , a to v souladu se svými právními závazky podle práva EU v oblasti životního prostředí. Je důležité posílit opatření ve vnitrozemských vodách, a vytvořit tak rovné podmínky, neboť míra úmrtnosti úhoře ve vnitrozemských vodách je značná a vyžaduje naléhavá nápravná opatření. S cílem usnadnit tento dialog a proces uspořádala Komise 24. dubna 2024 v rámci akčního plánu pro mořské prostředí technický seminář o řízení populací úhoře říčního. Komise GFCM v současné době pracuje na budoucích dlouhodobých opatřeních pro úhoře říčního, která se týkají všech stanovišť, včetně vnitrozemských vod.

7. Závěr

Celková udržitelnost rybolovu v EU se v roce 2023 díky pokračujícím opatřením dále zlepšila. To platí zejména pro vody EU v Atlantiku. Situace v Baltském moři je však i nadále velmi znepokojivá, neboť populace dříve komerčně významných populací se v důsledku mnoha zdrojů zátěže stále snižují. Pokud jde o Středozemní a Černé moře, navzdory nedávnému zlepšení stavu některých populací je k řešení situace zapotřebí více opatření a většího odhodlání.

Lidskou činnost a intenzitu zátěží, jakož i vazby mezi nimi, ovlivňuje změna klimatu. Pro snížení zátěže pro populace ryb je zásadní, aby členské státy plně prováděly právní předpisy EU a aby všechny zúčastněné strany ke snížení zátěže pro populace ryb podnikly společné kroky. Proti znečištění moří bojuje EU prostřednictvím řady legislativních a politických iniciativ v širším rámci akčního plánu pro nulové znečištění 46 .

Návrhy Komise týkající se rybolovných práv na rok 2025 budou usilovat o obnovu rybích populací, konsolidaci těch populací, které dosáhly udržitelné úrovně, a zvýšení odolnost rybářů.

Prosperující odvětví rybolovu je klíčem k zachování evropských pobřežních komunit a k řízení přechodu na udržitelnější potravinové systémy. Jak je uvedeno v balíčku pro rybolov a oceány, nyní je nanejvýš důležité přijmout společný závazek, aby byly naše mořské oblasti a evropský rybolov připraveny na budoucnost.

Komise vyzývá členské státy, poradní sbory, zúčastněné strany a veřejnost, aby do 31. srpna 2024 poskytly zpětnou vazbu k tomuto sdělení.

Plánovaný harmonogram činností 47

(1) COM(2023) 100 final.

(2) COM(2023) 100 final; COM(2023) 101 final; COM(2023) 102 final; COM(2023) 103 final.

(3) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1380/2013 ze dne 11. prosince 2013 o společné rybářské politice, o změně nařízení Rady (ES) č. 1954/2003 a (ES) č. 1224/2009 a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 2371/2002 a (ES) č. 639/2004 a rozhodnutí Rady 2004/585/ES.

(4)  Podrobnou analýzu FMSY a stavu biomasy rybích populací ve všech mořských pánvích lze nalézt v oddíle 1 doprovodného pracovního dokumentu útvarů Komise.

(5)   https://research-and-innovation.ec.europa.eu/funding/funding-opportunities/funding-programmes-and-open-calls/horizon-europe/eu-missions-horizon-europe/restore-our-ocean-and-waters_en

(6) COM(2023) 102 final.

(7) V tomto oddíle se spojení „severovýchodní Atlantik“ vztahuje na populace v oblasti 27 Organizace pro výživu a zemědělství (FAO).

(8)

  Změna klimatu a společná rybářská politika – Evropská komise (europa.eu)

(9)  Plovoucí mikroskopické řasy a živočichové tvoří základ pelagického potravinového řetězce a jsou přímým nebo nepřímým zdrojem potravy pro ryby, měkkýše a mořské ptáky. https://oap.ospar.org/en/ospar-assessments/quality-status-reports/qsr-2023/indicator-assessments/changes-plankton-biomass-abundance/

(10)   https://oap.ospar.org/en/ospar-assessments/quality-status-reports/qsr-2023/indicator-assessments/changes-plankton-biomass-abundance/

(11)   https://oap.ospar.org/en/ospar-assessments/quality-status-reports/qsr-2023/indicator-assessments/changes-plankton-biomass-abundance/

(12)  Zpráva Helsinské komise o stavu kvality z roku 2023 (HOLAS 3): https://helcom.fi/wp-content/uploads/2023/10/State-of-the-Baltic-Sea-2023.pdf

(13) Zejména směrnice o dusičnanech, směrnice o čištění městských odpadních vod, rámcová směrnice o strategii pro mořské prostředí, rámcová směrnice o vodě, směrnice o ochraně přírodních stanovišť a směrnice o ochraně ptáků, rámcová směrnice o odpadech, směrnice o územním plánování námořních prostor, směrnice o plastech na jedno použití, nařízení o společné rybářské politice, integrovaná námořní politika a společná zemědělská politika.

(14) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1139 ze dne 6. července 2016, kterým se zavádí víceletý plán pro populace tresky obecné, sledě obecného a šprota obecného v Baltském moři a pro rybolov využívající tyto populace a kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 2187/2005 a zrušuje nařízení Rady (ES) č. 1098/2007 (Úř. věst. L 191, 15.7.2016, s. 1).

(15)   https://commission.europa.eu/system/files/2020-09/ministerial_declaration_our_baltic_conference.pdf

(16)   https://op.europa.eu/cs/publication-detail/-/publication/2e76afa1-5695-11ee-9220-01aa75ed71a1

(17) Dohoda o obchodu a spolupráci mezi Evropskou unií a Evropským společenstvím pro atomovou energii na jedné straně a Spojeným královstvím Velké Británie a Severního Irska na straně druhé (Úř. věst. L 149, 30.4.2021, s. 10).

(18)      Písemný záznam o konzultacích v oblasti rybolovu mezi Spojeným královstvím a Evropskou unií na rok 2024: https://oceans-and-fisheries.ec.europa.eu/system/files/2023-12/2024-eu-uk-fisheries-consultations_en.pdf .

(19)      Zápisy ze schůzí specializovaného výboru pro rybolov naleznete zde: https://commission.europa.eu/strategy-and-policy/relations-non-eu-countries/relations-united-kingdom/eu-uk-trade-and-cooperation-agreement/meetings-eu-uk-partnership-council-and-specialised-committees-under-trade-and-cooperation-agreement/specialised-committee-fisheries_en .

(20)      Záznam o závěrech konzultací v oblasti rybolovu mezi Norskem a Evropskou unií, co se týče regulace rybolovu ve Skagerraku a Kattegatu, pro rok 2024: https://oceans-and-fisheries.ec.europa.eu/document/download/675ccb20-4b1c-456e-b13c-8e7b853002e3_en?filename=2023-12-08-EU-NO-Skagerrak-Agreed-Record-2024.pdf .

(21)      https://www.ices.dk/community/groups/pages/wgwide.aspx Pracovní skupina pro hojně rozšířené populace (WGWIDE) shromažďuje a analyzuje údaje o velkých populacích pelagických druhů a dalších hojně rozšířených a vysoce stěhovavých druhů.

(22)      Pobřežními státy v severovýchodním Atlantiku, které řídí tyto populace, jsou členské státy Evropské unie, Spojené království, Norsko, Island, Faerské ostrovy, Grónsko a Ruská federace.

(23)      Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1022 ze dne 20. června 2019, kterým se zavádí víceletý plán pro lov populací žijících při dně v západním Středozemním moři a kterým se mění nařízení (EU) č. 508/2014 (Úř. věst. L 172, 26.6.2019, s. 1).

(24)      Strategie GFCM do roku 2030 pro udržitelný rybolov a akvakulturu ve Středozemním a Černém moři. https://www.fao.org/documents/card/en/c/cb7562en .

(25)      Nařízení Rady (EU) 2024/259 ze dne 10. ledna 2024, kterým se na rok 2024 stanoví rybolovná práva pro některé populace ryb a skupiny populací ryb ve Středozemním moři a Černém moři (Úř. věst., 2024/259, 11.1.2024).

(26)      Ustanovení článku 13 nařízení (EU) 2024/257.

(27)

  https://data.consilium.europa.eu/doc/document/ST-5374-2023-ADD-1-REV-1/cs/pdf  

(28)  Česká republika, Estonsko, Finsko, Chorvatsko, Irsko, Kypr, Litva, Lucembursko, Maďarsko, Malta, Německo, Portugalsko, Rakousko, Rumunsko, Řecko, Slovensko.

(29) Článek 22 nařízení o SRP – nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1380/2013 ze dne 11. prosince 2013 o společné rybářské politice, o změně nařízení Rady (ES) č. 1954/2003 a (ES) č. 1224/2009 a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 2371/2002 a (ES) č. 639/2004 a rozhodnutí Rady 2004/585/ES.

(30)      Včetně loďstva lovícího v nejvzdálenějších regionech.

(31)      „Červené praporky“ ukazují na segmenty loďstva, které nejsou v rovnováze s rybolovnými právy. „Zelený praporek“ ukazuje, že segment loďstva je v rovnováze s rybolovnými právy.

(32)      Sdělení Komise Evropskému parlamentu a Radě, Společná rybářská politika dnes a zítra: Paktem pro rybolov a oceány k udržitelnému, vědecky podloženému, inovativnímu a inkluzivnímu řízení rybolovu (COM(2023) 103 final).

(33) COM(2023) 100 final ( https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/PDF/?uri=CELEX:52023DC0100 ).

(34)     Partnerství pro energetickou transformaci – Evropská komise (europa.eu)

(35)      Několik členských států souhlasilo s účastí na pilotním projektu REM koordinovaném Evropskou agenturou pro kontrolu rybolovu, aby se naučily osvědčené postupy kontrol v rámci REM (jedno nebo dvě plavidla na členský stát). Dánsko využívá REM v loďstvu lovícím humry působícím v Kattegatu a Nizozemsko uplatňuje režim řádně dokumentovaného rybolovu na několika plavidlech v Severním moři. Ani jeden projekt není využíván pro účely kontroly a vymáhání dodržování předpisů.

(36)      Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/2842 ze dne 22. listopadu 2023, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 1224/2009, nařízení Rady (ES) č. 1967/2006 a (ES) č. 1005/2008 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1139, (EU) 2017/2403 a (EU) 2019/473, pokud jde o kontrolu rybolovu (Úř. věst. L, 2023/2842, 20.12.2023).

(37)      Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1004 ze dne 17. května 2017 o vytvoření rámce Unie pro shromažďování, správu a využívání údajů v odvětví rybolovu a pro podporu vědeckého poradenství pro společnou rybářskou politiku a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 199/2008 (Úř. věst. L 157, 20.6.2017, s. 1).

(38)      Sdělení Komise Evropskému parlamentu a Radě, Společná rybářská politika dnes a zítra: Paktem pro rybolov a oceány k udržitelnému, vědecky podloženému, inovativnímu a inkluzivnímu řízení rybolovu (COM(2023) 103 final).

(39) Ustanovení čl. 15 odst. 13 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1380/2013.

(40)

Ustanovení čl. 15 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1380/2013.

(41)      Zpráva o provádění ENRAF v roce 2023, publikace Generálního ředitelství pro námořní záležitosti a rybolov bude následovat.

(42)      Článek 42 nařízení o ENRF.

(43)      Články 38 a 39 nařízení o ENRF.

(44)      Rozsudek ze dne 11. ledna 2024, Friends of the Irish Environment (Possibilités de pêche supérieures à zéro), C-330/22, EU:C:2024:19. Rozsudek rozhoduje o platnosti nařízení Rady (EU) 2020/123, kterým se pro rok 2020 stanoví rybolovná práva pro některé rybí populace a skupiny rybích populací, ve spojení s články 9, 10, 15 a 16 nařízení 1380/2013 a články 1 až 5, 8 a 10 nařízení (EU) 2019/472.

(45) Nařízení Rady (ES) č. 1100/2007 ze dne 18. září 2007, kterým se stanoví opatření pro obnovu populace úhoře říčního.

(46) Patří mezi ně stanovení limitů pro odpad v moři, podvodní hluk, živiny a kontaminující látky podle rámcové směrnice o strategii pro mořské prostředí a prováděcí opatření k dosažení jejich uplatňování. Viz COM(2021) 400 final.

(47) Pro populace řízené regionálními organizacemi pro řízení rybolovu ve vodách EU a některých vodách mimo EU se rybolovná práva přijímají po každoročním zasedání těchto organizací prostřednictvím revize nařízení Rady, kterým se rybolovná práva stanoví.