This document is an excerpt from the EUR-Lex website
Document 52024AE3643
Opinion of the European Economic and Social Committee – Defence funding in the EU (exploratory opinion at the request of the Polish Presidency)
Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru – Financování obrany v EU (průzkumné stanovisko na žádost polského předsednictví)
Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru – Financování obrany v EU (průzkumné stanovisko na žádost polského předsednictví)
EESC 2024/03643
Úř. věst. C, C/2025/2013, 30.4.2025, ELI: http://data.europa.eu/eli/C/2025/2013/oj (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, GA, HR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)
|
Úřední věstník |
CS Řada C |
|
C/2025/2013 |
30.4.2025 |
Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru
Financování obrany v EU
(průzkumné stanovisko na žádost polského předsednictví)
(C/2025/2013)
Zpravodaj:
Marcin NOWACKI|
Žádost o vypracování stanoviska |
dopis Adama Szłapky, ministra pro záležitosti Evropské unie, Polská republika, 6. 9. 2024 |
|
Právní základ |
článek 304 Smlouvy o fungování Evropské unie |
|
Odpovědná sekce |
Hospodářská a měnová unie, hospodářská a sociální soudržnost |
|
Přijato v sekci |
6. 2. 2025 |
|
Přijato na plenárním zasedání |
26. 2. 2025 |
|
Plenární zasedání č. |
594 |
|
Výsledek hlasování (pro/proti/zdrželi se hlasování) |
138/49/8 |
1. Závěry a doporučení
|
1.1 |
Evropský hospodářský a sociální výbor (EHSV) zdůrazňuje, že v reakci na vývoj bezpečnostní situace v Evropě je naléhavě zapotřebí zavést účinné a jednotné mechanismy financování obrany. S ohledem na stávající geopolitické problémy a zejména na ruskou agresi vůči Ukrajině musí EU neprodleně strategicky investovat do svých obranných schopností a vojenské i civilní připravenosti, aby mohla chránit své základní hodnoty, mír na svém území, svou bezpečnost a své hospodářské zájmy. EHSV by chtěl rovněž upozornit, že jakákoli hrozba, jíž Evropa čelí, je hrozbou pro bezpečnost společnosti v celé EU, která proto musí jednat soudržně, aby všem členským státům zaručila bezpečnost a stabilitu. |
|
1.2 |
EU musí jasně vymezit cíle své obranné politiky a posílit evropský obranný pilíř, jehož zdroje a operační schopnosti je nutné koordinovat s NATO. Obranná politika je součástí zahraniční a bezpečnostní politiky EU, jejímž úkolem je prosazovat mír, demokracii a lidská práva na našem kontinentu, v jeho sousedství i v ostatních částech světa a chránit multilaterální instituce systému OSN. Bude tudíž zapotřebí, aby se při rozvoji obranných schopností vždy vycházelo z těchto hodnot. |
|
1.3 |
EHSV zdůrazňuje, že je nutné prozkoumat, jakým způsobem lze obranné schopnosti EU posílit v souladu se Smlouvou. Tento krok má zásadní význam pro naplnění společných bezpečnostních priorit při současném dodržení zásad EU. |
|
1.4 |
EHSV upozorňuje, že v zájmu jednotného přístupu k obraně je nutné prohloubit spolupráci mezi EU a NATO. Je totiž důležité zajistit doplňkovost a interoperabilitu strategií EU a NATO, aby zůstal zachován soudržný a účinný bezpečnostní rámec. |
|
1.5 |
V bezprostředním horizontu je nutné se prioritně zaměřit na financování vývoje a výroby moderních obranných systémů. Je třeba ihned – tj. již v současném rozpočtovém období – navýšit investice do těchto technologií. |
|
1.6 |
Je naprosto nezbytné posílit evropskou technologickou a průmyslovou základnu obrany (EDTIB), aby bylo možné snížit závislost na vnějších dodavatelích a podpořit zavádění inovací v EU. ESHV se sice domnívá, že je třeba i nadále prioritně usilovat o zajištění výroby v rámci EU, konstatuje však, že některé členské státy mohou v tomto ohledu během přechodného období narazit na obtíže. Bylo by tedy vhodné, kdyby byla dočasně zachována možnost licenční výroby. Usnadnilo by se tím přenášení technologií a budování kapacit a členským státům by to pomohlo v rozvoji jejich obranných schopností. |
|
1.7 |
EHSV doporučuje, aby byly ve větší míře využívány mechanismy společného zadávání veřejných zakázek, mj. v rámci Evropského mírového nástroje (EPF), s cílem dosáhnout co nejúčinnějšího využívání zdrojů a posílit strategická partnerství. Je třeba rozšířit iniciativy, jako je akt na podporu výroby munice (ASAP) a akt o posílení evropského obranného průmyslu prostřednictvím kolaborativního zadávání veřejných zakázek (EDIRPA), aby bylo možné odstranit překážky ve výrobě a zlepšit operační připravenost. |
|
1.8 |
Je třeba udržovat partnerství se třetími zeměmi a společně usilovat o rozvoj bezpečnostní infrastruktury a technologických inovací. Prostřednictvím spolupráce v takových oblastech, jako je kybernetická bezpečnost a bezpečnost vesmírného prostoru, lze posílit obranné schopnosti Evropy a její připravenost na nové hrozby. V této souvislosti by chtěl EHSV vyzdvihnout význam partnerství veřejného a soukromého sektoru jakožto doplňkového nástroje, který může pomoci zajistit potřebné znalosti a zdroje a urychlit vyvíjení inovací a jejich zavádění v kritických oblastech. |
|
1.9 |
EHSV upozorňuje na strategický význam iniciativy IRIS2 (z anglického „Infrastructure for Resilience, Interconnectivity and Security by Satellite“, tj. infrastruktura pro zajištění odolnosti, propojení a bezpečnosti prostřednictvím družic) – jde o zabezpečený družicový komunikační systém, který hraje zcela zásadní roli z hlediska posílení schopností EU v oblasti obrany a kybernetické bezpečnosti. Je nutné položit důraz na investice do vesmírných systémů, jako je IRIS2, aby bylo možné rozvíjet strategické schopnosti a náležitě reagovat na nové bezpečnostní hrozby. |
|
1.10 |
V rámci financování obrany je třeba se prioritně zaměřit na poskytování podpory členským státům EU ležícím u vnějších hranic, jichž se nejvíce dotýkají regionální konflikty, pokud ovšem striktně dodržují společné cíle a zásady EU a NATO. Posílení obranných schopností v těchto regionech pomůže zvýšit celkovou bezpečnost EU a umožní koordinovaným způsobem reagovat na aktuální hrozby podél unijních hranic. |
|
1.11 |
EHSV upozorňuje, že je nezbytné zahrnout financování obrany do obecnějších finančních mechanismů EU, mj. i do příštího víceletého finančního rámce (VFR). V návrzích týkajících se příštího VFR by měl být na obranu vyčleněn velký objem dodatečných prostředků, aniž by se to však dotklo jiných klíčových priorit EU, například politiky soudržnosti, ekologické transformace či evropského pilíře sociálních práv. |
|
1.12 |
Je třeba vést informační kampaně a připomínat v nich občanům, že financování obrany má zcela zásadní význam pro mír a bezpečnost v Evropě, ale také pro její demokratický způsob života a sociální soudržnost. |
|
1.13 |
EHSV podporuje dvojí přístup, který EU v oblasti obrany uplatňuje. Zdůrazňuje, že je nutné posílit evropský bezpečnostní a obranný pilíř a prostřednictvím finančních a průmyslových nástrojů rozvíjet strategickou spolupráci mezi partnery. Je rovněž nutné zajistit doplňkovost a interoperabilitu strategií EU a NATO, aby zůstal zachován odolný obranný rámec. |
|
1.14 |
EHSV pevně věří, že tímto stanoviskem výrazně přispěje k přípravě pracovního programu Evropské komise a ohlášené bílé knihy o budoucnosti evropské obrany. Vyzdvihuje při tom význam tohoto stanoviska z hlediska zajištění soudržnosti politik, vytyčení strategických investičních priorit a podpory jednotného a perspektivního řešení aktuálních problémů Evropské unie v oblasti obrany a bezpečnosti. |
|
1.15 |
Vzhledem k tomu, že Evropa čelí mimořádně závažným geopolitickým hrozbám, je bezpodmínečně nutné, aby si EU vytvořila společnou obrannou politiku, která bude součástí společné zahraniční a bezpečnostní politiky, a také silný evropský obranný pilíř a aby za tímto účelem přijala nezbytná legislativní a finanční opatření. Musí se rovněž aktivně podílet na diplomatickém úsilí o dosažení spravedlivého míru na Ukrajině. |
2. Související informace
|
2.1 |
Dne 17. září 2024 rozhodlo předsednictvo EHSV o tom, že bude vypracováno průzkumné stanovisko s názvem Financování obrany v EU, a to v reakci na žádost, kterou mu dne 6. září 2024 zaslal polský ministr pro záležitosti Evropské unie Adam Szłapka. Důvodem pro předložení tohoto stanoviska je stále naléhavější potřeba zaujmout ve věci obrany s ohledem na aktuální geopolitické a bezpečnostní problémy, jimž Evropa čelí, jednotný a strategický přístup. Oblast obrany zaujímá strategické místo mezi politickými prioritami EU, o čemž mj. svědčí skutečnost, že byl v Evropské komisi nově zřízen post komisaře pro obranu a vesmír. |
|
2.2 |
EHSV v tomto stanovisku vychází ze svých dřívějších prací na otázkách týkajících se obrany, přejímá zásady a priority, jež ve svých stanoviscích popsala Poradní komise pro průmyslové změny, a doplňuje svou vizi soudržné a prozíravé evropské obranné strategie. Vyslovuje se zde pro to, aby byl při posilování evropských obranných schopností uplatňován dlouhodobý a strukturální přístup a aby byl kladen důraz na odolnost, snížení závislosti a prosazování inovací v kritických oblastech. Díky zahrnutí těchto společných priorit navazuje toto stanovisko na předešlé příspěvky EHSV a odráží jeho dlouhodobé úsilí o podporu strategické průmyslové konkurenceschopnosti (1). |
|
2.3 |
EHSV věří, že tímto stanoviskem zásadním způsobem přispěje k pracovnímu programu Evropské komise na rok 2025 a k ohlášené bílé knize o budoucnosti evropské obrany, neboť oba dokumenty budou mít stěžejní význam pro strategické směřování EU v oblasti obrany a bezpečnosti. Zdůrazňuje, že tyto dokumenty budou hrát důležitou roli při usměrňování kritických investic, podpoře synergií v rámci EU a posilování schopnosti EU čelit stále složitějším geopolitickým výzvám. Dále pak by chtěl vyjádřit své přesvědčení, že toto stanovisko vytyčí základní předpoklady pro podporu dlouhodobé odolnosti. |
|
2.4 |
Geopolitická rizika, která ohrožují politickou a hospodářskou bezpečnost v Evropě i v ostatních částech světa, nejsou dána jen agresivní politikou ruské vlády. Patří k nim především situace na Blízkém východě a v oblasti Sahelu, kde probíhají více či méně intenzivní válečné konflikty, dále pak džihádistický terorismus, konflikty v oblasti Jihočínského moře a Tchaj-wanu, důsledky soupeření USA a Číny o technologickou, hospodářskou a vojenskou převahu, hrozba obchodní války, obtížný přístup k surovinám, které jsou nezbytné v rámci současné technologické revoluce a ekologické transformace, a hrozby plynoucí z kybernetických útoků a dezinformačních kampaní. |
|
2.5 |
V současnosti se potýkáme s rozličnými a stále četnějšími bezpečnostními hrozbami, které spolu vzájemně souvisejí a na něž je třeba reagovat přijetím nejrůznějších opatření. EHSV se v tomto stanovisku sice primárně zabývá financováním vojenské obrany, chtěl by však zdůraznit, že je rovněž důležité zajistit náležité financování civilní obrany a připravenosti, aby tak bylo možné zvýšit odolnost společnosti. Odpovídá to výzvě, kterou ve své zprávě formuloval Sauli Niinistö, tj. že je třeba zapojit při zlepšování připravenosti EU celou společnost a všechny úrovně správy a zohlednit veškerá rizika (2). |
|
2.6 |
EHSV vítá skutečnost, že byl v Evropském parlamentu zřízen plnohodnotný Výbor pro bezpečnost a obranu (SEDE). V této souvislosti by chtěl upozornit, že obrana se mezi strategickými prioritami EU přesouvá na stále významnější místo. Jde o významný krok, jímž se na institucionální úrovni posílí schopnost EU komplexně a cíleně dohlížet na tvorbu, financování a provádění této politiky. |
|
2.7 |
Ruská agrese vůči Ukrajině odhalila, že se v mechanismech financování obrany v EU vyskytují nedostatky a že kvůli určitým překážkám není EU náležitě schopna reagovat na bezprostřední a vyvstávající bezpečnostní hrozby. Členské státy i EU musí do obrany investovat mnohem více finančních prostředků, aby bylo možné proti těmto mnohostranným hrozbám účinně zakročit. Platná ustanovení týkající se vynakládání prostředků EU, například ustanovení čl. 41 odst. 2 Smlouvy o Evropské unii, omezují možnost využít na obranné účely souhrnný rozpočet EU (3). V důsledku toho pak EU není s to komplexně řešit společné problémy v oblasti bezpečnosti. |
|
2.8 |
Vedle těchto bezprostředních hrozeb se hospodářských a bezpečnostních zájmů Evropy v dlouhodobém měřítku dotýkají globální strategické ambice Číny a rostoucí geopolitický vliv této země. Složitou globální bezpečnostní situaci pak dále výrazně komplikují nestabilní podmínky a vyvíjející se rizika v některých regionech, například na Blízkém východě a v severní Africe. EHSV upozorňuje, že je naléhavě nutné věnovat této nestabilitě na Blízkém východě, rizikům objevujícím se na jižních hranicích EU a přetrvávajícím hrozbám na východních hranicích pozornost, poněvadž to vše má přímý vliv na stabilitu a soudržnost EU. Je nutné zajistit v souladu se Strategickým kompasem EU koordinovanější a jednotnější přístup, aby bylo možné posílit sdílení zdrojů, interoperabilitu a transatlantickou spolupráci (4). Pro evropskou bezpečnost má i nadále ústřední význam NATO, které zahrnuje 23 z 27 členských států EU. EU musí úsilí NATO doplňovat, přičemž musí s pomocí svých hospodářských a finančních nástrojů posílit svou úlohu v oblasti obrany, zaručit interoperabilitu dle požadavků NATO a soustředit se na to, aby finanční formou a průmyslovou a výzkumnou činností pomáhala dosáhnout kolektivní bezpečnosti. |
|
2.9 |
Mario Draghi ve své nedávno zveřejněné zprávě uvádí, že ze 75 miliard EUR, jež členské státy EU od června 2022 do června 2023 vynaložily v rámci veřejných zakázek v oblasti obrany, bylo 78 % zaplaceno dodavatelům mimo EU (5). Takováto míra závislosti jasně dokládá, že je naléhavě nutné posílit evropskou technologickou a průmyslovou základnu obrany. Jedině tak totiž bude možné snížit závislost na vnějších dodavatelích, posílit strategické schopnosti EU a zajistit, aby kritické obranné schopnosti zůstaly pod evropskou kontrolou. |
|
2.10 |
V rámci stávajících mechanismů, například Evropského obranného fondu, je již sice účinně podporován výzkum a vývoj, Stále je zde však patrný kritický nedostatek finančních prostředků na zajištění kapacit v oblasti využití jejich výsledků a výroby. Tento nedostatek musí být napraven v příštím víceletém finančním rámci, aby mohly být klíčové obranné technologie nejenom vyvíjeny, ale také v náležitém rozsahu vyráběny a zaváděny. Posílí se tím evropská technologická a průmyslová základna obrany a EU tak bude schopna komplexně a udržitelně reagovat na aktuální problémy v oblasti obrany. |
|
2.11 |
V současnosti se usiluje především o posílení připravenosti a konkurenceschopnosti evropské technologické a průmyslové základny, aby tak bylo možné zaručit včasnou dostupnost a dodávky obranných produktů. V dlouhodobém horizontu zůstává zásadním cílem dosažení nezávislosti v oblasti obrany, kvůli čemuž by však neměly být upozaděny kritické a naléhavé potřeby vyplývající ze současné bezpečnostní situace. V souvislosti s realizací tohoto cíle bude naprosto nezbytné vytvořit silnější a soudržnější mechanismus financování. Bude mimořádně důležité posílit evropskou technologickou a průmyslovou základnu a přeshraniční spolupráci a podpořit inovativní obranné projekty, aby byla EU schopna reagovat na nové hrozby. Díky strategické spolupráci s partnery si bude moci Evropa vybudovat vlastní silný a integrovaný obranný průmysl, který jí umožní působit po boku spojenců a zachovat si bezpečnost. |
|
2.12 |
Příchod nových bezpečnostních hrozeb přiměl členské státy k tomu, aby vyvinuly společné iniciativy v oblasti financování obrany, které by jim umožnily reagovat na tyto problémy kolektivně. V této souvislosti byl zaveden Evropský mírový nástroj (EPF), který je mimorozpočtovým nástrojem a díky němuž může EU obejít stávající omezení a financovat činnosti v oblasti obrany, například co se týče společného zadávání vojenských zakázek. Tento nástroj je součástí společné zahraniční a bezpečnostní politiky a slouží rovněž k podpoře spolupráce s partnery EU, přičemž cílem je posílit kolektivní kapacity a partnerství v oblasti bezpečnosti. Jde sice o cenný mechanismus pro zajištění společného postupu, vzhledem ke svému mimorozpočtovému charakteru však má jen omezený rozsah a potenciál využití. |
|
2.13 |
Dne 20. března 2023 byl v rámci Evropského mírového nástroje schválen společný nákup munice pro Ukrajinu v hodnotě 1 miliardy EUR, což dokládá, že je EU schopna reagovat na naléhavé potřeby v oblasti bezpečnosti (6). Toto bezprostřední opatření bylo posléze doplněno aktem na podporu výroby munice (ASAP), který byl zaveden dne 3. května 2023 a má za cíl zvýšit v dlouhodobém měřítku kapacitu výroby munice v EU. Důvodem k přijetí tohoto aktu byl záměr odstranit překážky ve výrobě a zajistit nepřetržité dodávky munice jak pro Ukrajinu, tak za účelem obrany EU. Toto úsilí pak dále podporuje nástroj na posílení evropského obranného průmyslu prostřednictvím kolaborativního zadávání veřejných zakázek (EDIRPA), jehož cílem je pobídnout členské státy k tomu, aby spolupracovaly na společném zadávání veřejných zakázek v oblasti obrany, a posílit evropskou technologickou a průmyslovou základnu obrany. Tímto nástrojem bylo – jak EHSV uvedl v příslušném stanovisku – jasně dáno najevo, že je nezbytné řešit kritické nedostatky v oblasti obrany prostřednictvím společného zadávání veřejných zakázek (7). Byla rovněž vypracována Strategie pro evropský obranný průmysl (EDIS), v níž byl definován komplexní rámec pro posílení evropské technologické a průmyslové základy obrany prostřednictvím inovací, přeshraniční spolupráce a odolných dodavatelských řetězců. EHSV v příslušném stanovisku poukázal na to, že tato strategie má EU pomoci v jejím úsilí o vybudování odolného a nezávislého obranného průmyslu (8). Všechny tyto iniciativy jsou projevem strategického záměru EU posílit v reakci na aktuální hrozby svou operační připravenost a kolektivní bezpečnost. |
|
2.14 |
Při posilování obranných schopností EU hraje stěžejní roli Evropský obranný fond a Program pro evropský obranný průmysl (EDIP). Evropský obranný fond je zaměřen na kooperativní přeshraniční výzkum a vývoj, podporu inovací a odstranění nedostatků v oblasti kritických schopností s cílem posílit strategické schopnosti EU. Program pro evropský obranný průmysl pak umožňuje rozsáhleji a okamžitě reagovat na nastalé problémy, jako je tomu v souvislosti s ruskou agresí vůči Ukrajině, a položit při tom důraz na společné zadávání veřejných zakázek, posílení obranného průmyslu a operační připravenost. V rámci tohoto programu byly v zájmu posílení spolupráce a dodavatelských řetězců zavedeny různé mechanismy, například nástroj na posílení evropského obranného průmyslu prostřednictvím kolaborativního zadávání veřejných zakázek, a také režim bezpečnosti dodávek. Na tyto iniciativy sice bylo oproti minulosti vyčleněno značné množství finančních prostředků, stále ještě to však nepostačuje k tomu, aby bylo možné reagovat na rozšiřující se spektrum hrozeb, jimž Evropa čelí. |
3. Obecné připomínky
|
3.1 |
EHSV se domnívá, že z hlediska bezpečnosti je zapotřebí, aby EU přikročila k vytvoření společné obranné politiky, která bude součástí její společné zahraniční a bezpečnostní politiky, a také silného evropského obranného pilíře a aby za tímto účelem co nejdříve přijala nezbytná legislativní a finanční opatření. Musí se rovněž aktivně podílet na diplomatickém úsilí o dosažení spravedlivého míru na Ukrajině, a to v úzké spolupráci s ukrajinskou vládou. |
|
3.2 |
EHSV se domnívá, že v zájmu odvrácení geopolitických rizik a hrozeb, na něž poukazuje v předcházející části stanoviska, a ochránění evropských občanů je nutné navýšit výdaje na obranu a bezpečnost. Bezpečnostní a obranná politika EU by měla být zasazena do kontextu zahraniční politiky EU a hodnot, o které se tato politika opírá, tj. obrany míru a demokracie a mezinárodního pořádku založeného na respektování zásad právního státu a mezinárodního práva a také institucí systému Organizace spojených národů a demokratických hodnot, jimiž se tento systém řídí. Bude tudíž zapotřebí, aby se při rozvoji obranných schopností vždy vycházelo z těchto hodnot. |
|
3.3 |
V souvislosti s rozvojem konceptu strategické autonomie v oblasti bezpečnosti a obrany by EU měla jasně vymezit cíle své obranné politiky a posílit evropský pilíř bezpečnostní a obranné politiky, jehož zdroje a operační schopnosti je třeba koordinovat s NATO jakožto politicko-vojenskou aliancí, k níž náleží převážná většina členských států. |
|
3.4 |
EHSV důrazně podporuje probíhající diskuse o financování obrany a bezpečnosti v EU, neboť se podle něj jedná o zcela zásadní nástroj pro posílení bezpečnostního rámce a podporu strategické spolupráce s partnery. Toto financování má stěžejní význam z hlediska vybudování a udržování vojenské i civilní obranné připravenosti a odolnosti. EHSV by chtěl rovněž poukázat na to, že je nutné kombinovat v tomto ohledu prostředky členských států a prostředky EU. Takováto společná strategie financování hraje důležitou roli, poněvadž by umožnila docílit efektivního využívání zdrojů, koordinovat investice a účinně řešit komplexní bezpečnostní problémy. EHSV věnuje otázkám obrany a bezpečnosti vytrvalou pozornost, o čemž svědčí fakt, že se jimi zabýval v řadě svých předešlých stanovisek, především ve výše uvedených stanoviscích, která připravila CCMI. Z toho je jasně patrné, že se aktivně snaží přispět k vytvoření soudržné a účinné evropské obranné politiky (9). V souladu se zprávou Maria Draghiho bude třeba posílit na evropské úrovni potenciál takových finančních nástrojů, jako je Evropský obranný fond, Evropská investiční banka (EIB) a Evropská banka pro obnovu a rozvoj (EBRD). Tento krok by měly usnadnit příslušné právní předpisy, přičemž kapacitu Evropského obranného fondu by bylo možné zvýšit ještě před schválením víceletého finančního rámce na období po roce 2027. |
|
3.5 |
EHSV by chtěl mimoto upozornit, že v zájmu zajištění důrazné reakce na současné geopolitické hrozby se evropští členové NATO musí zavázat, že budou do obrany investovat minimálně 2,5 % svého HDP. Členské státy budou mít nad svými ozbrojenými silami i nadále plně svrchovanou kontrolu. Jde o základní zásadu evropské obranné politiky, podle níž je třeba zaručit, aby vnitrostátní priority v oblasti bezpečnosti odpovídaly společným cílům na úrovni EU a NATO. Uplatnění tohoto přístupu je nejenom v souladu s pokyny NATO, ale pomůže také zvýšit finanční a strategickou angažovanost na podporu evropské a transatlantické bezpečnosti. Tento dialog je nezbytným předpokladem pro zajištění odolnější a reakceschopnější obranné pozice v celé EU. |
|
3.6 |
Když Rusko napadlo Ukrajinu, byly členské státy EU, které hraničí s oblastí zasaženou konfliktem, těmi prvními, kdo této zemi poskytl okamžitou pomoc, a to jak v logistické oblasti, tak co se týče koordinace obrany. Vzhledem k jejich zeměpisné blízkosti a roli, kterou již od začátku hrají při zajišťování bezpečnosti a podpory, jim musí být v budoucích rámcích financování obrany věnována prioritní pozornost. Je naprosto nezbytné posílit jejich obranné schopnosti, poněvadž to má zásadní význam pro zvýšení celkové bezpečnosti a reakceschopnosti EU, zejména v souvislosti s aktuálními hrozbami podél jejích hranic. |
|
3.7 |
EHSV požaduje vyčlenění dodatečných prostředků, a to ještě před zavedením příštího VFR. Krom toho upozorňuje, že je nutné výrazně v příštím VFR navýšit celkový rozpočet, aby bylo možné náležitě pokrýt potřeby v oblasti obrany. Tento proaktivní přístup k financování obrany má zásadní význam pro účinné řešení naléhavých bezpečnostních problémů, zejména s ohledem na vývoj geopolitické situace a nové hrozby. Díky vyššímu rozpočtu by EU získala nezbytnou finanční kapacitu, aby mohla komplexně reagovat na aktuální potřeby v oblasti obrany a posílit své dlouhodobé strategické schopnosti. EHSV by chtěl zdůraznit, že tento přístup by měl doplňovat mandát NATO v oblasti kolektivní obrany, který již dlouhou dobu skýtá spolehlivý rámec pro řešení společných bezpečnostních problémů. Transatlantická spolupráce – především s USA – hraje z hlediska evropské obrany velice důležitou roli a měla by ji hrát i nadále, aby bylo možné překonat současné i budoucí problémy v oblasti bezpečnosti a obrany. EHSV upozorňuje, že spolupráce a partnerství v oblasti bezpečnosti a obrany se vždy musí opírat o důvěru, rovnost, vzájemnou úctu, respektování demokratických hodnot a lidských práv a ochranu multilaterálních institucí. Členské státy EU by k těmto zásadám a hodnotám měly přihlížet i v souvislosti s vývozem zbraní a obranných systémů. |
|
3.8 |
Za účelem zajištění dlouhodobého a udržitelného financování obrany v EU by rozhodně mohly být využity návrhy týkající se příštího VFR, které by měla v souladu s prioritami polského předsednictví Rady Evropské unie v roce 2025 předložit Komise. Toto sladění je nesmírně důležité, neboť tak bude možné zajistit, aby se k řešení naléhavých problémů v oblasti obrany a bezpečnosti přistupovalo koordinovaným způsobem. |
|
3.9 |
EHSV důrazně doporučuje navýšit v příštím VFR celkový rozpočet, přičemž je nutné vyčlenit na obranu velký objem dodatečných prostředků. Upozorňuje však, že se to nesmí dotknout jiných klíčových priorit EU, zejména ekologické transformace, politiky soudržnosti a evropského pilíře sociálních práv, neboť mají zásadní význam pro podporu sociální a hospodářské konvergence v rámci EU. Chtěl by zdůraznit, že každá investice do obrany je rovněž investicí do obecnějších sociálních cílů a iniciativ vycházejících z evropského pilíře sociálních práv a umožňuje posílit bezpečnost a zároveň také sociální ochranu. |
|
3.10 |
Bezpečnost EU nelze zajistit pouze vojenskou silou. V situaci, jako je ta současná, je z hlediska dlouhodobé bezpečnosti nezbytné, aby EU spolu s uskutečňováním iniciativ v oblasti obrany řešila také sociální problémy. Dle zprávy Enrica Letty je v oblasti obrany zapotřebí posílit spolupráci a vytvořit jednotný trh (10), což by umožnilo dosáhnout úspor z rozsahu a ušetřit velké množství prostředků, které by bylo možné použít na sociální výdaje. Výzkumná služba Evropského parlamentu odhaduje (11), že neexistence společného evropského postupu v oblasti výdajů na obranu nás stojí 18 až 57 miliard EUR ročně. |
|
3.11 |
EHSV zdůrazňuje, že je nutné pokusit se přezkoumat stávající předpisy, které v současnosti omezují možnost financování obrany, zejména co se týče ustanovení Smlouvy, která omezují možnost využít na obranné účely rozpočet EU. Je třeba nalézt v rámci těchto mezí praktická řešení, protože to má zásadní význam pro naplnění společných bezpečnostních priorit při současném dodržení zásad EU. Spolu s touto reformou je nutné navýšit v příštím VFR rozpočet EU, aby tak byl k dispozici dostatek finančních prostředků na pokrývání aktuálních potřeb v oblasti bezpečnosti. Pokud EU sladí financování obrany se svými obecnějšími strategiemi financování, může tím docílit soudržnějšího a koordinovanějšího přístupu k investicím do obrany. EU by mohla zvážit možnost zvýšit příspěvky do VFR a vytvořit za účelem financování obranných projektů úvěrové mechanismy, po vzoru mechanismů, které byly využívány v průběhu pandemie COVID-19. Mimoto by měly být pro výdaje na obranu zavedeny závazné cíle a mechanismy pravidelné kontroly. |
|
3.12 |
EHSV upozorňuje, že je rovněž nutné se zaměřit na bezprostřední potřeby, například co se týče zadávání veřejných zakázek a posílení průmyslu, s cílem zajistit okamžitou připravenost a odolnost. Na případě Ukrajiny se jasně ukázalo, jak nesmírně důležité jsou inovace v oblasti obrany a dvojího užití, obzvláště pak drony, které jsou nepostradatelným prostředkem při provádění vojenských operací i v civilním využití. Je nezbytné posílit schopnost EU vyvíjet a vyrábět tyto technologie na svém území, neboť to má zásadní význam pro zajištění operační účinnosti a snížení závislosti na vnějších dodavatelích. Toto úsilí dodatečně podpoří také strategická spolupráce s partnery – mj. s Japonskem, Korejskou republikou a Austrálií –, která zároveň umožní posílit obranný rámec a inovační schopnosti Evropy. |
|
3.13 |
V kontextu ruské agrese vůči Ukrajině se jasně ukázal význam moderních obranných technologií, jako jsou drony a protiraketové systémy, které hrají stěžejní roli při odvracení rozsáhlých útoků. Dle odhadů přesahují hospodářské škody na Ukrajině částku 462 miliard EUR, z čehož je patrné, že nečinnost má enormní finanční dopad a že je nutné investovat v celé EU do proaktivních obranných opatření (12). Pro zajištění této regionální připravenosti je nezbytné vytvořit silný obranný rámec EU, který umožní reagovat nejenom na aktuální konflikty, ale také na dlouhodobé problémy, které jsou dány tím, že vliv některých velmocí sahá až k evropským hranicím a zasahuje do globálních strategických oblastí. Toto úsilí by mělo být v souladu s cíli obranné politiky EU v rámci její strategie zahraniční a bezpečnostní politiky a mělo by být dohodnuto na úrovni NATO, aby bylo možné podpořit stabilitu a zajistit potřebnou koordinovanou reakci. |
|
3.14 |
EHSV vyzdvihuje význam výzkumu a vývoje v oblasti obrany a bezpečnosti, který dává vzniknout inovacím, jež mají širší ekonomické přínosy, poněvadž je lze využít i pro jiné než vojenské účely. Investice do obrany přímo podporují inovace, výzkum a vývoj, a pohánějí tak technologický pokrok, který posiluje vojenské i civilní schopnosti. EHSV poukazuje na to, že odvětví obrany má – je-li pojímáno šířeji, mj. i ve spojení s konektivitou, infrastrukturou a přizpůsobitelností technologií v různých odvětvích – potenciál z hlediska dlouhodobého růstu. Technologický pokrok v oblasti obrany totiž umožňuje nejenom posílit vojenské schopnosti, ale má rovněž civilní využití, jímž může podpořit hospodářský rozvoj v různých odvětvích. Tento komplexní přístup pomáhá zvýšit odolnost ekonomiky a zajistit, aby investice do obrany přispívaly k celkovějšímu společenskému a technologickému pokroku. |
|
3.15 |
EHSV upozorňuje, že EU musí neprodleně posílit své obranné schopnosti a soustředit se při tom na obranné technologie, jež jsou výsledkem kombinace průmyslové výroby a pokroku na poli elektroniky, komunikace a optiky a hrají zcela zásadní roli z hlediska průzkumu a operativní podpory. Jejich strategický význam ještě umocňuje skutečnost, že mají potenciál v oblasti dvojího užití a mohou být rovněž nasazovány k ostraze hranic a monitorování civilní infrastruktury. Vzhledem k této možnosti dvojího užití je v zájmu ochrany bezpečnostních zájmů naprosto nezbytné, aby všechny členské státy EU i mezinárodní partneři důsledně dodržovali kontrolu vývozu a sankce. Jestliže se EU přednostně zaměří na rozvoj této technologie, pak jí to umožní získat konkurenční výhodu a posílit odolnost své průmyslové základny v oblasti obrany. EHSV proto žádá, aby se ihned začala podporovat výroba dronů a protiraketových systémů, a zdůrazňuje, že je třeba o to usilovat již v současném rozpočtovém období. |
|
3.16 |
EHSV zdůrazňuje, že je nutné cíleně investovat do obranných technologií, aby mohla Evropa reagovat na aktuální problémy v oblasti bezpečnosti. Podle zprávy Evropské komise s názvem Safer Together: Strengthening Europe’s Civilian and Military Preparedness and Readiness (Společně bezpečnější – posílení civilní a vojenské pohotovosti a připravenosti Evropy), kterou vypracoval bývalý finský prezident Sauli Niinistö, by bylo vhodné zřídit program investičních záruk, neboť by se tím výrazně zlepšily možnosti financování v obranném průmyslu. Tento fond by sloužil ke zmírnění investičních rizik a poskytoval by pobídky k inovacím v klíčových oblastech, jako je kybernetická bezpečnost, umělá inteligence a schopnosti dvojího užití. Zavedení zvláštních záruk pro odvětví obrany by pomohlo rozsáhleji zapojit veřejný i soukromý sektor a zajistit stabilní zdroj prostředků pro financování technologického pokroku (13). |
|
3.17 |
EHSV doporučuje navýšit investice do nově vznikajících technologií, například v oblasti kybernetické bezpečnosti, umělé inteligence a vesmírných schopností. Vyzdvihuje při tom význam komplexního přístupu, v jehož rámci se v zájmu účinného řešení novodobých bezpečnostních problémů realizuje civilní i vojenský výzkum a vývoj. Bude-li EU podporovat inovace v těchto klíčových oblastech, pak bude moci zlepšit své technologické schopnosti a udržet si konkurenční výhodu ve stále složitějším globálním bezpečnostním prostředí. Cenné možnosti z hlediska společných technologických inovací – zejména v oblasti kybernetické bezpečnosti a umělé inteligence – skýtá transatlantické partnerství v rámci NATO. Sladěním priorit EU a NATO se zaručí, aby mohla Evropa sdílet poznatky a využívat je k posílení svých obranných schopností. |
|
3.18 |
EHSV poukazuje na to, že v odvětví obrany hrají významnou úlohu malé a střední podniky a podniky se střední tržní kapitalizací a že tyto podniky mohou podpořit inovace a akceschopnost. Upozorňuje, že je nutné identifikovat konkrétní finanční problémy, s nimi se malé a střední podniky potýkají, a prostřednictvím cílených opatření tyto problémy řešit, například vytvořením zvláštních finančních nástrojů a zjednodušením přístupu k veřejným prostředkům. Je naprosto nezbytné zajistit, aby těchto opatření mohl využívat široký okruh malých a středních podniků ve všech členských státech, a diverzifikovat tak dodavatelský řetězec a posílit odolnost evropského obranného průmyslu. Tím, že EU malým a středním podnikům pomůže překonat tyto problémy, jim umožní účinněji se zapojit do obranných projektů a přispívat k inovacím a konkurenceschopnosti v tomto odvětví. |
|
3.19 |
Hlavním cílem obranné politiky EU je vytvořit odolný a přizpůsobitelný evropský obranný rámec a rozvinout při tom finanční infrastrukturu, navýšit investice do výzkumu a vývoje a posílit evropskou technologickou a průmyslovou základnu obrany. V souvislosti s nedávnými geopolitickými událostmi se jasně ukázalo, že je naléhavě nutné snížit závislost na vnějších dodavatelích a zajistit silný vnitřní trh pro výrobu v oblasti obrany. Je třeba podporovat evropský průmysl i společné evropské programy zaměřené na výzkum, vývoj a výrobu. Dále pak je nutné stanovit společné postupy nákupu, jak v rámci vnitřního trhu, tak od vnějších dodavatelů, neboť by to umožnilo snížit náklady. EU musí prostřednictvím různých nástrojů – například přenosu technologií a sdílení poznatků – pomáhat jednotlivým členským státům, z nichž každý se nachází na jiném stupni průmyslového rozvoje, s cílem zaručit inkluzivní pokrok. Je to v souladu s článkem 173 SFEU, v němž se zdůrazňuje, že je důležité posílit konkurenceschopnost EU a podporovat inovace v zájmu zajištění udržitelných a bezpečných dodavatelských řetězců (14). Zároveň bude s ohledem na naléhavost bezpečnostní situace i nadále nutné udržovat spolupráci s podobně smýšlejícími vnějšími partnery, od níž by se nemělo zcela upouštět. |
|
3.20 |
Cíle v oblasti bezpečnosti nepřímo podporuje Evropská banka pro obnovu a rozvoj (EBRD), která hraje zásadní roli při financování infrastruktury v členských státech ležících u vnějších hranic EU a strategicky důležitých regionech. V kontextu narůstajících bezpečnostních problémů tato banka svou činností zaměřenou na podporu stability a odolnosti dotčených regionů doplňuje úsilí Evropské investiční banky (EIB). EIB by díky svému novému strategickému plánu na podporu zboží a technologií dvojího užití mohla v evropském odvětví obrany a bezpečnosti zaujmout ještě významnější úlohu. Tento plán přináší nové možnosti financování přeshraničních projektů a také zvláštní finanční nástroj určený malým a středním podnikům, který má posílit kritické dodavatelské řetězce v oblasti obrany (15). EIB a EBRD dohromady skýtají koordinovaný rámec pro posílení evropských obranných schopností, v němž jsou vyváženým způsobem podporovány inovace, stabilita v dotčených regionech a ekologická transformace. |
|
3.21 |
Schopnosti EU by mohla dále posílit také partnerství s některými zeměmi, které nejsou členem NATO, například s Japonskem, Jižní Koreou a Austrálií, a uskutečňování dalších společných kroků v oblasti bezpečnostní infrastruktury a technologických inovací. Tato partnerství by podpořila obrannou a technologickou připravenost Evropy a umožnila reagovat na tradiční vojenské hrozby i na nové problémy související s kybernetickou bezpečností a bezpečností vesmírného prostoru. |
|
3.22 |
EHSV zdůrazňuje, že je nutné pohlížet na obranu v širším kontextu a nebrat při tom v potaz pouze tradiční vojenské aspekty, nýbrž také další kritická odvětví, jako je konektivita, infrastruktura, kybernetická bezpečnost a informační společnost. V dlouhodobých rozpočtech v oblasti obrany se musí přihlížet k inflaci, technologickému pokroku a vývoji geopolitické situace. Při financování obrany je třeba se zaměřit na odolnost a udržitelnost a na to, aby schopnosti zůstaly zachovány i během období hospodářského útlumu. Novodobé bezpečnostní hrozby ve stále větší míře zasahují slabá místa v digitálním systému a infrastruktuře, a proto mají tyto oblasti zásadní význam pro zajištění odolnosti EU. Je tedy nesmírně důležité věnovat pozornost těmto vzájemně propojeným odvětvím, aby mohla být oblasti obrany soustavně uplatňována komplexní strategie umožňující reagovat na aktuální bezpečnostní problémy. Opatření ve výše uvedených oblastech by sloužila dvojímu účelu, poněvadž mají zásadní význam i z hlediska uskutečnění cílů Strategie hospodářské bezpečnosti EU (16). |
|
3.23 |
Z hlediska posílení obranných schopností EU hraje zcela zásadní roli projekt IRIS2, a to díky zabezpečené družicové komunikaci. Tato iniciativa se zrodila v reakci na potřebu vytvoření vesmírných systémů, které by umožnily zlepšit strategické schopnosti EU a její kybernetickou bezpečnost. Zaměřením se na tento projekt si může EU zajistit odolnost vůči novým hrozbám a zároveň posílit svůj integrovaný bezpečnostní rámec (17). |
|
3.24 |
EHSV vyzývá k tomu, aby byly podniknuty kroky s cílem posílit obranné schopnosti EU v souladu se Smlouvou. Je třeba nalézt v rámci těchto mezí praktická řešení, protože to má zásadní význam pro naplnění společných bezpečnostních priorit při současném dodržení zásad EU. |
|
3.25 |
EHSV zdůrazňuje, že z hlediska zajištění podpory pro posílení civilní a vojenské obrany a navýšení souvisejících finančních prostředků má určující význam postoj veřejnosti. Je nezbytné vést koordinované informační kampaně s cílem připomenout občanům, že financování obrany naprosto zásadním způsobem pomáhá ochránit mír a bezpečnost v Evropě a její základní hodnoty. Pokud bude veřejnost o obranných iniciativách lépe informována a bude je vnímat pozitivněji, pak se tím podpoří společné úsilí o uskutečnění bezpečnostních cílů na úrovni členských států i na úrovni EU. V rámci těchto kampaní je třeba informovat i o širších důsledcích bezpečnostních trendů, a pomoci tak rozvíjet uvědomělejší a aktivnější veřejnou diskusi o otázkách připravenosti a odolnosti, přičemž zásadní roli bude hrát úsilí o zajištění civilní připravenosti a připravenosti obyvatel. Dále pak je třeba prostřednictvím těchto kampaní ozřejmit, že je důležité udržovat mezinárodní partnerství. |
V Bruselu dne 26. února 2025.
předseda
Evropského hospodářského a sociálního výboru
Oliver RÖPKE
(1) Úř. věst. C, C/2024/4062, 12.7.2024, ELI: http://data.europa.eu/eli/C/2024/4062/oj.
Úř. věst. C, C/2024/4663, 9.8.2024, ELI: http://data.europa.eu/eli/C/2024/4663/oj.
Úř. věst. C, C/2024/4662, 9.8.2024, ELI: http://data.europa.eu/eli/C/2024/4662/oj.
Úř. věst. C, C/2024/4658, 9.8.2024, ELI: http://data.europa.eu/eli/C/2024/4658/oj.
(2) Safer Together: Strengthening Europe’s Civilian and Military Preparedness and Readiness (Společně bezpečnější – posílení civilní a vojenské připravenosti a pohotovosti Evropy), Evropská komise, 2024.
(3) Smlouva o Evropské unii (SEU).
(4) Strategic Compass for Security and Defence (Strategický kompas pro bezpečnost a obranu), Evropská služba pro vnější činnost (ESVČ), 2022.
(5) The future of European competitiveness – A competitiveness strategy for Europe (Budoucnost evropské konkurenceschopnosti – strategie konkurenceschopnosti pro Evropu), Evropská komise, 2024.
(6) Společný nákup munice a raketových střel pro Ukrajinu ze strany EU: Rada schválila pomoc v objemu 1 miliardy eur v rámci Evropského mírového nástroje, Rada Evropské unie, 2024.
(7) Úř. věst. C 486, 21.12.2022, s. 168.
(8) Úř. věst. C, C/2024/4663, 9.8.2024, ELI: http://data.europa.eu/eli/C/2024/4663/oj.
(9) Podrobné informace o předešlých příspěvcích EHSV týkajících se politiky v oblasti obrany: viz stanovisko EHSV Na cestě k odolnější, konkurenceschopnější a udržitelnější Evropě (Úř. věst. C, C/2024/4062, 12.7.2024, ELI: http://data.europa.eu/eli/C/2024/4062/oj).
Úř. věst. C, C/2024/4663, 9.8.2024, ELI: http://data.europa.eu/eli/C/2024/4663/oj.
Úř. věst. C, C/2024/4662, 9.8.2024, ELI: http://data.europa.eu/eli/C/2024/4662/oj.
Úř. věst. C, C/2024/4658, 9.8.2024, ELI: http://data.europa.eu/eli/C/2024/4658/oj.
Úř. věst. C 486, 21.12.2022, s. 168.
(10) Enrico Letta, Much more than a market (Mnohem více než jen trh), duben 2024.
(11) Improving the quality of European defence spending – Cost of non Europe report (Zkvalitnění evropských výdajů na obranu – zpráva o nákladech vyplývajících z neexistence společného evropského postupu), Výzkumná služba Evropského parlamentu, listopad 2024.
(12) Ukraine Recovery and Reconstruction Needs Assessment (Posouzení výše prostředků potřebných na obnovu a rekonstrukci Ukrajiny), Světová banka, 2024.
(13) Safer Together: Strengthening Europe’s Civilian and Military Preparedness and Readiness (Společně bezpečnější – posílení civilní a vojenské připravenosti a pohotovosti Evropy), Evropská komise, 2024.
(14) Smlouva o fungování Evropské unie (SFEU).
(15) Strategic Roadmap for 2024–2027 (Strategický plán na období 2024–2027), Evropská investiční banka (EIB).
(16) Společné sdělení Evropskému parlamentu, Evropské radě a Radě, Evropská komise, 2023.
(17) IRIS2: the new EU Secure Satellite Constellation (IRIS2: nový bezpečný družicový systém EU), Evropská komise, 2024.
PŘÍLOHA
Následující odstavce stanoviska sekce byly upraveny podle pozměňovacího návrhu, který přijalo plenární shromáždění, ačkoliv jejich původní znění získalo podporu více než čtvrtiny odevzdaných hlasů (čl. 74 odst. 4 jednacího řádu):
Pozměňovací návrh 8
ECO/655
Financování obrany v EU
Odstavec 1.10
Změnit:
|
Stanovisko sekce |
Pozměňovací návrh |
|
V rámci financování obrany je třeba se prioritně zaměřit na poskytování podpory členským státům EU ležícím u vnějších hranic, jichž se nejvíce dotýkají regionální konflikty, pokud ovšem striktně dodržují zásadu nepodniknutí prvního útoku . Posílení obranných schopností v těchto regionech pomůže zvýšit celkovou bezpečnost EU a umožní koordinovaným způsobem reagovat na aktuální hrozby podél unijních hranic. |
V rámci financování obrany je třeba se prioritně zaměřit na poskytování podpory členským státům EU ležícím u vnějších hranic, jichž se nejvíce dotýkají regionální konflikty, pokud ovšem striktně dodržují společné cíle a zásady EU a NATO . Posílení obranných schopností v těchto regionech pomůže zvýšit celkovou bezpečnost EU a umožní koordinovaným způsobem reagovat na aktuální hrozby podél unijních hranic. |
Výsledek hlasování o pozměňovacím návrhu:
|
pro: |
106 |
|
proti: |
79 |
|
zdrželo se hlasování: |
10 |
Pozměňovací návrh 4
ECO/655
Financování obrany v EU
Odstavec 3.1
Změnit:
|
Stanovisko sekce |
Pozměňovací návrh |
|
EHSV se domnívá, že v zájmu odvrácení geopolitických rizik a hrozeb, na něž poukazuje v předcházející části stanoviska, a ochránění evropských občanů je nutné navýšit výdaje na obranu a bezpečnost. Bezpečnostní a obranná politika EU by měla být zasazena do kontextu zahraniční politiky EU a hodnot, o které se tato politika opírá, tj. obrany míru a demokracie a mezinárodního pořádku založeného na respektování zásad právního státu a mezinárodního práva a také institucí systému Organizace spojených národů a demokratických hodnot, jimiž se tento systém řídí. Bude tudíž zapotřebí zakotvit rozvoj obranných schopností v závazném právním rámci, jímž bude všem členským státům zapovězeno preventivně vyhlásit válku jakékoli jiné zemi a jakoukoli jinou zemi napadnout nebo na ni jako první zaútočit . |
EHSV se domnívá, že v zájmu odvrácení geopolitických rizik a hrozeb, na něž poukazuje v předcházející části stanoviska, a ochránění evropských občanů je nutné navýšit výdaje na obranu a bezpečnost. Bezpečnostní a obranná politika EU by měla být zasazena do kontextu zahraniční politiky EU a hodnot, o které se tato politika opírá, tj. obrany míru a demokracie a mezinárodního pořádku založeného na respektování zásad právního státu a mezinárodního práva a také institucí systému Organizace spojených národů a demokratických hodnot, jimiž se tento systém řídí. Bude tudíž zapotřebí , aby se při rozvoji obranných schopností vždy vycházelo z těchto hodnot . |
Tento pozměňovací návrh souvisel s pozměňovacím návrhem 5 týkajícím se odstavce 1.2 a byl předložen stejnými členy.
|
Stanovisko sekce |
Pozměňovací návrh |
|
EU musí jasně vymezit cíle své obranné politiky a posílit evropský obranný pilíř, jehož zdroje a operační schopnosti je nutné koordinovat s NATO. Obranná politika je součástí zahraniční a bezpečnostní politiky EU, jejímž úkolem je prosazovat mír, demokracii a lidská práva na našem kontinentu, v jeho sousedství i v ostatních částech světa a chránit multilaterální instituce systému OSN. Bude tudíž zapotřebí zakotvit rozvoj obranných schopností v závazném právním rámci, jímž bude všem členským státům zapovězeno preventivně vyhlásit válku jakékoli jiné zemi a jakoukoli jinou zemi napadnout nebo na ni jako první zaútočit . |
EU musí jasně vymezit cíle své obranné politiky a posílit evropský obranný pilíř, jehož zdroje a operační schopnosti je nutné koordinovat s NATO. Obranná politika je součástí zahraniční a bezpečnostní politiky EU, jejímž úkolem je prosazovat mír, demokracii a lidská práva na našem kontinentu, v jeho sousedství i v ostatních částech světa a chránit multilaterální instituce systému OSN. Bude tudíž zapotřebí , aby se při rozvoji obranných schopností vždy vycházelo z těchto hodnot . |
Výsledek hlasování tudíž platí pro oba pozměňovací návrhy:
|
pro: |
93 |
|
proti: |
85 |
|
zdrželo se hlasování: |
3 |
Pozměňovací návrh 6
ECO/655
Financování obrany v EU
Odstavec 3.23
Změnit:
|
Stanovisko sekce |
Pozměňovací návrh |
|
EHSV vyzývá k tomu, aby byly podniknuty kroky s cílem posílit obranné schopnosti EU v rámci platných ustanovení Smlouvy, která omezují možnost využít na obranné účely rozpočet EU . Je třeba nalézt v rámci těchto mezí praktická řešení, protože to má zásadní význam pro naplnění společných bezpečnostních priorit při současném dodržení zásad EU. |
EHSV vyzývá k tomu, aby byly podniknuty kroky s cílem posílit obranné schopnosti EU v souladu se Smlouvou . Je třeba nalézt v rámci těchto mezí praktická řešení, protože to má zásadní význam pro naplnění společných bezpečnostních priorit při současném dodržení zásad EU. |
Tento pozměňovací návrh souvisel s pozměňovacím návrhem 7 týkajícím se odstavce 1.3 a byl předložen stejnými členy.
|
Stanovisko sekce |
Pozměňovací návrh |
|
EHSV zdůrazňuje, že je nutné prozkoumat, jakým způsobem lze obranné schopnosti EU posílit v rámci platných ustanovení Smlouvy, která omezují možnost využít na obranné účely rozpočet EU . Tento krok má zásadní význam pro naplnění společných bezpečnostních priorit při současném dodržení zásad EU. |
EHSV zdůrazňuje, že je nutné prozkoumat, jakým způsobem lze obranné schopnosti EU posílit v souladu se Smlouvou . Tento krok má zásadní význam pro naplnění společných bezpečnostních priorit při současném dodržení zásad EU. |
Výsledek hlasování tudíž platí pro oba pozměňovací návrhy:
|
pro: |
115 |
|
proti: |
75 |
|
zdrželo se hlasování: |
5 |
Následující pozměňovací návrh byl v průběhu rozpravy zamítnut, obdržel však alespoň čtvrtinu odevzdaných hlasů (čl. 74 odst. 3 jednacího řádu):
Pozměňovací návrh 3
ECO/655
Financování obrany v EU
Odstavec 3.4
Změnit:
|
Stanovisko sekce |
Pozměňovací návrh |
|
EHSV by chtěl mimoto upozornit, že v zájmu zajištění důrazné reakce na současné geopolitické hrozby se evropští členové NATO musí zavázat, že budou do obrany investovat minimálně 2,5 % svého HDP . Členské státy budou mít nad svými ozbrojenými silami i nadále plně svrchovanou kontrolu. Jde o základní zásadu evropské obranné politiky, podle níž je třeba zaručit, aby vnitrostátní priority v oblasti bezpečnosti odpovídaly společným cílům na úrovni EU a NATO. Uplatnění tohoto přístupu je nejenom v souladu s pokyny NATO, ale pomůže také zvýšit finanční a strategickou angažovanost na podporu evropské a transatlantické bezpečnosti. Tento dialog je nezbytným předpokladem pro zajištění odolnější a reakceschopnější obranné pozice v celé EU. |
EHSV by chtěl mimoto upozornit, že je důležité, aby evropští členové NATO co nejdříve splnili své závazky týkající se výdajů v rámci NATO a aby si stanovili, kolik dalších finančních prostředků bude v příštích deseti letech zapotřebí . Uplatnění tohoto přístupu je nejenom v souladu s pokyny NATO, ale pomůže také zvýšit finanční a strategickou angažovanost na podporu evropské a transatlantické bezpečnosti. Tento dialog je nezbytným předpokladem pro zajištění odolnější a reakceschopnější obranné pozice v celé EU. |
|
Odůvodnění |
|
|
Bude podáno ústně. |
|
Výsledek hlasování o pozměňovacím návrhu:
|
pro: |
79 |
|
proti: |
102 |
|
zdrželo se hlasování: |
3 |
ELI: http://data.europa.eu/eli/C/2025/2013/oj
ISSN 1977-0863 (electronic edition)