SDĚLENÍ KOMISE

o výkladu a provádění některých právních ustanovení nařízení EU o taxonomii a souvislostech s nařízením o zveřejňování informací o udržitelném financování

(2023/C 211/01)

Cílem tohoto dokumentu věnujícího se často kladeným dotazům je poskytnout vysvětlení týkající se toho, jakým způsobem by hospodářské subjekty měly zohlednit požadavky na soulad s minimálními zárukami podle článku 18 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/852 (1) (dále jen „nařízení o taxonomii“). Cílem tohoto dokumentu je rovněž vyjasnit status investic do hospodářských činností a aktiv, které jsou v souladu s taxonomií, podle nařízení (EU) 2019/2088, tj. nařízení o zveřejňování informací souvisejících s udržitelností v odvětví finančních služeb (dále jen „nařízení o zveřejňování informací o udržitelném financování“) (2).

Často kladené dotazy, kterým se tento dokument věnuje, objasňují stávající ustanovení platných právních předpisů. Nijak nerozšiřují práva a povinnosti vyplývající z těchto právních předpisů, ani nezavádějí žádné další požadavky na dotčené hospodářské subjekty a příslušné orgány. Účelem často kladených dotazů je pouze pomoci finančním a nefinančním podnikům při provádění příslušných právních předpisů. K závaznému výkladu práva Unie je příslušný pouze Soudní dvůr Evropské unie. Názory vyjádřené v tomto sdělení nepředjímají postoj, který může Evropská komise zaujmout u soudů EU a vnitrostátních soudů.

Obsah

Minimální záruky podle nařízení o taxonomii

2

1.

Jakou úlohu hrají minimální záruky v nařízení o taxonomii?

2

2.

Jak jsou minimální záruky v článku 18 nařízení o taxonomii EU stanovené?

2

3.

Jaká jsou hlavní očekávání týkající se podniků podle článku 18 nařízení o taxonomii?

3

Interakce s nařízením o zveřejňování informací o udržitelném financování

5

4.

Považují se investice, které jsou v souladu s taxonomií, za „udržitelné investice“ podle nařízení o zveřejňování informací o udržitelném financování?

5

Minimální záruky podle nařízení o taxonomii

1.   Jakou úlohu hrají minimální záruky v nařízení o taxonomii?

Nařízení o taxonomii stanoví, že se hospodářská činnost může kvalifikovat jako environmentálně udržitelná pouze tehdy, pokud je kromě splnění ostatních požadavků článku 3 (3)„vykonávána v souladu s minimálními zárukami stanovenými v článku 18“. To je v souladu se zásadami zakotvenými v evropském pilíři sociálních práv na podporu udržitelného růstu podporujícího začlenění, jakož i s příslušnými mezinárodními minimálními lidskými a pracovními právy a normami.

Minimální záruky proto tvoří nedílnou součást taxonomie a jsou jedním ze čtyř kritérií stanovených v článku 3, která musí být splněna, aby hospodářské činnosti mohly být považovány za environmentálně udržitelné. Cílem začlenění minimálních záruk do rámce taxonomie je zajistit, aby subjekty vykonávající hospodářské činnosti považované za činnosti, které jsou v souladu s taxonomií, splňovaly určité minimální normy v sociální a správní oblasti.

Jinými slovy, účelem minimálních záruk podle nařízení o taxonomii je zabránit tomu, aby se činnosti a investice považovaly za „udržitelné“, pokud v rámci nich dochází k porušení klíčových sociálních zásad a lidských a pracovních práv či pokud nejsou v souladu s minimálními standardy odpovědného chování podniků.

2.   Jak jsou minimální záruky v článku 18 nařízení o taxonomii EU stanovené?

V článku 18 nařízení o taxonomii se stanoví zvláštní požadavky na minimální záruky, které odkazují jak na mezinárodní standardy odpovědného chování podniků podle čl. 18 odst. 1, tak na zásadu „významně nepoškozovat“ uvedenou v nařízení o zveřejňování informací o udržitelném financování (4) podle čl. 18 odst. 2.

Podle čl. 18 odst. 1 se minimálními zárukami rozumí postupy náležité péče a nápravy uplatňované podnikem, který provádí hospodářskou činnost, jež zajišťují soulad s pokyny OECD pro nadnárodní společnosti a obecnými zásadami OSN v oblasti podnikání a lidských práv. Posledně jmenované zahrnují zásady a práva stanovená v osmi z deseti základních úmluv uvedených v Deklaraci Mezinárodní organizace práce (MOP) o základních principech a právech v práci (5) a v Mezinárodní listině lidských práv (6).

Pokyny OECD pro nadnárodní podniky spojují všechny tematické oblasti odpovědného chování podniků a odpovědného řízení dodavatelského řetězce. Rovněž doporučují, aby podniky uplatňovaly postupy řádné správy a řízení, včetně náležité péče (7), jak je stanoveno v Principech OECD správy a řízení společností.

Obecné zásady OSN v oblasti podnikání a lidských práv i) určují standard chování podniků, jehož cílem je předcházet porušování lidských práv, a ii) zabývají se veškerými potenciálními riziky vyplývajícími z hospodářských činností prováděných podniky. Odpovědnost obchodních subjektů za dodržování lidských práv se týká mezinárodně uznávaných práv, kterými se rozumí přinejmenším práva vyjádřená v osmi z deseti základních úmluv MOP a v Mezinárodní listině lidských práv.

Ustanovení čl. 18 odst. 2 přímo odkazuje na zásadu „významně nepoškozovat“ uvedenou v čl. 2 bodě 17 nařízení o zveřejňování informací o udržitelném financování. Tím je zajištěno vymezení minimálních sociálních norem na evropské úrovni a konzistentnost evropských právních předpisů.

Podrobnosti o zásadě „významně nepoškozovat“ uvedené v nařízení o zveřejňování informací o udržitelném financování jsou uvedeny v nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2022/1288, které Evropská komise přijala v dubnu 2022. Podle tohoto nařízení vyžaduje uplatňování zásady nařízení o zveřejňování informací o udržitelném financování „významně nepoškozovat“ kromě zveřejnění toho, zda jsou udržitelné investice v souladu s pokyny OECD pro nadnárodní podniky a obecnými zásadami OSN v oblasti podnikání a lidských práv, také zvážení seznamu hlavních nepříznivých ukazatelů. Evropská komise se domnívá, že v kontextu čl. 18 odst. 2 nařízení o taxonomii je třeba souvislost mezi minimálními zárukami a zásadou „významně nepoškozovat“ uvedenou v nařízení o zveřejňování informací o udržitelném financování chápat minimálně prostřednictvím hlavních ukazatelů nepříznivých dopadů na udržitelnost v oblasti sociálních a zaměstnaneckých otázek, dodržování lidských práv, boje proti korupci a úplatkářství uvedených v tabulce 1 přílohy I nařízení Komise v přenesené pravomoci k nařízení o zveřejňování informací o udržitelném financování (8).

Ukazatel nepříznivých dopadů na udržitelnost z tabulky 1	Metrika
Porušování zásad globálního paktu Organizace spojených národů a pokynů Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) pro nadnárodní podniky	Podíl investic do společností, do nichž je investováno, které se podílely na porušování zásad globálního paktu OSN nebo pokynů OECD pro nadnárodní podniky
Chybějící postupy a mechanismy pro sledování dodržování zásad globálního paktu OSN a pokynů OECD pro nadnárodní podniky	Podíl investic do společností, do nichž je investováno, bez politik pro sledování dodržování zásad globálního paktu OSN a pokynů OECD pro nadnárodní podniky nebo bez mechanismů pro vyřizování stížností na porušování zásad globálního paktu OSN a pokynů OECD pro nadnárodní podniky
Neočištěný rozdíl v odměňování žen a mužů	Průměrný neočištěný rozdíl v odměňování žen a mužů ve společnostech, do nichž je investováno
Genderová diverzita v představenstvu	Průměrný poměr žen vůči mužům v představenstvech společností, do nichž je investováno, vyjádřený jako procentní podíl všech členů představenstva
Expozice vůči kontroverzním zbraním (protipěchotní miny, kazetová munice, chemické a biologické zbraně)	Podíl investic do společností, do nichž je investováno, které se zabývají výrobou nebo prodejem kontroverzních zbraní

3.   Jaká jsou hlavní očekávání týkající se podniků podle článku 18 nařízení o taxonomii?

Podniky, které zveřejňují informace o svém dodržování taxonomie, budou muset posoudit, zda splňují požadavky na minimální záruky taxonomie podle čl. 18 odst. 1 a čl. 18 odst. 2.

Podle čl. 18 odst. 1 musí podniky, jejichž hospodářské činnosti mají být považovány za činnosti, které jsou v souladu s taxonomií, uplatňovat postupy náležité péče a nápravy, aby tak zajistily soulad s normami odpovědného chování podniků uvedenými v pokynech OECD pro nadnárodní podniky a v obecných zásadách OSN v oblasti podnikání a lidských práv (viz otázka č. 2). Oba tyto texty podrobně popisují, jak lze zásady a postupy náležité péče uplatňovat.

Hlavním požadavkem podle čl. 18 odst. 1 je, že podnik musí uplatňovat vhodné postupy, včetně postupů pro průběžnou identifikaci, prevenci, zmírňování nebo nápravu příslušných skutečných a potenciálních nepříznivých dopadů souvisejících s jeho vlastní činností, hodnotovými řetězci a obchodními vztahy, aby bylo zajištěno, že jeho činnosti jsou prováděny v souladu s těmito standardy.

Někdy se stává, že i když podnik všechny vhodné postupy uplatňuje, nemůže určitá rizika řešit nebo odstranit určité negativní dopady. To nemusí nutně znamenat, že podnik nedodržuje minimální záruky, pokud informace o těchto potenciálních dopadech jasně zveřejnil a vysvětlil, co učinil pro jejich identifikaci, prevenci, zmírnění nebo nápravu a proč nemohl některé dopady odstranit. Ve skutečnosti se uznává, že mohou nastat případy, kdy navzdory přiměřeným opatřením v oblasti náležité péče nemusí být podniky schopny předcházet nepříznivým dopadům ve svém hodnotovém řetězci, zastavit je nebo je zmírnit.

V rámci těchto postupů náležité péče a nápravy jsou společnosti podle čl. 18 odst. 2 povinny zohlednit hlavní ukazatele nepříznivých dopadů podle nařízení o zveřejňování informací o udržitelném financování týkající se sociálních a zaměstnaneckých otázek, dodržování lidských práv, boje proti korupci a úplatkářství uvedených v otázce č. 2 (9).

Jedinou otázkou, které se v současnosti věnuje čl. 18 odst. 2 a která není výslovně zahrnuta v čl. 18 odst. 1, je hlavní nepříznivý dopad související s expozicí vůči kontroverzním zbraním, jak jsou vymezeny v nařízení Komise v přenesené pravomoci k nařízení o zveřejňování informací o udržitelném financování (10) (protipěchotní miny, kazetová munice, chemické a biologické zbraně). Podniky proto musí na základě čl. 18 odst. 2 zajistit, aby jejich postupy náležité péče a nápravy umožňovaly identifikaci, prevenci, zmírnění nebo nápravu jakékoli skutečné či potenciální expozice vůči výrobě nebo prodeji kontroverzních zbraní.

Kromě výše popsaných ustanovení čl. 18 odst. 2 se nařízení o taxonomii dále nijak nezabývá zbraněmi nebo vybavením a technologiemi pro obranné účely v souvislosti s posuzováním minimálních záruk. Jak je uvedeno v návrhu sdělení Komise o výkladu a provádění některých právních ustanovení aktu EU v přenesené pravomoci o taxonomii pro oblast klimatu (11), Komise uznává, že je třeba zajistit přístup k financování a investicím pro všechna strategická odvětví, včetně obranného průmyslu, a to včetně financování a investic ze soukromého sektoru. Obranný průmysl je považován za významného přispěvatele k odolnosti a bezpečnosti Unie, a tím i k míru a sociální udržitelnosti (12).

Seznam ukazatelů nařízení o zveřejňování informací o udržitelném financování týkajících se sociálních a zaměstnaneckých otázek, dodržování lidských práv, boje proti korupci a boje proti úplatkářství se může změnit s případnými budoucími revizemi aktu v přenesené pravomoci týkajícího se nařízení o zveřejňování informací o udržitelném financování. Z tohoto důvodu budou muset podniky rovněž zvážit všechny otázky, které by mohly v budoucnu řešit nepříznivé ukazatele nařízení o zveřejňování informací o udržitelném financování, a to v souladu s čl. 18 odst. 2.

Podávání zpráv v souladu se směrnicí o podávání zpráv podniků o udržitelnosti (13) pomůže společnostem posoudit jejich soulad s požadavky článku 18 a pomůže investorům získat nezbytné informace od společností, do nichž je investováno (14). Článek 18 nařízení o taxonomii nevyžaduje další zveřejňování informací, a proto nedochází k duplicitě s požadavky na podávání zpráv podle směrnice o podávání zpráv podniků o udržitelnosti.

Další neformální rady týkající se osvědčených postupů mohou uživatelé nalézt v Závěrečné zprávě o minimálních zárukách platformy pro udržitelné financování zveřejněné v říjnu 2022.

Interakce s nařízením o zveřejňování informací o udržitelném financování

4.   Považují se investice, které jsou v souladu s taxonomií, za „udržitelné investice“ podle nařízení o zveřejňování informací o udržitelném financování?

V 19. bodě odůvodnění nařízení o taxonomii se objasňuje, že „udržitelné investice“ podle nařízení o zveřejňování informací o udržitelném financování zahrnují investice do „environmentálně udržitelných hospodářských činností“ ve smyslu nařízení o taxonomii.

V rámci stanovování toho, co musí určitá činnost splňovat, aby mohla být považována za „environmentálně udržitelnou“, vytváří čl. 18 odst. 2 vazbu mezi nařízením o taxonomii a nařízením o zveřejňování informací o udržitelném financování prostřednictvím jednoho z kroků požadovaných nařízením o taxonomii: souladu s minimálními zárukami. Podle doporučení uvedených v otázkách č. 1 a č. 2 výše se má za to, že sociální prvky zásady „významně nepoškozovat“ se na úrovni subjektu považují za splněné u podniků, které vykazují své činnosti jako „environmentálně udržitelné“ podle taxonomie EU.

Podle doporučení uvedených v otázkách č. 1 a č. 2 se navíc zásada „významně nepoškozovat“ uvedená v nařízení o zveřejňování informací o udržitelném financování a požadavek zajistit, že společnost, do níž je investováno, bude dodržovat postupy řádné správy, považují za splněné u investic do hospodářských činností, které jsou v souladu s taxonomií, neboť jsou v souladu s minimálními zárukami taxonomie. Čtyři aspekty řádné správy uvedené v čl. 2 bodě 17 nařízení o zveřejňování informací o udržitelném financování (konkrétně řádnou strukturu řízení, vztahy se zaměstnanci, odměňování příslušných zaměstnanců a dodržování daňových předpisů (15)) lze považovat za splněné na základě ustanovení uvedených v článku 18 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/852.

Proto lze tyto investice do „environmentálně udržitelných“ hospodářských činností v souladu s taxonomií automaticky kvalifikovat jako „udržitelné investice“ v souvislosti s požadavky na zveřejňování informací na úrovni produktu podle nařízení o zveřejňování informací o udržitelném financování. To znamená, že investice do konkrétních hospodářských činností lze považovat za udržitelné investice.

Pokud však účastník finančního trhu investuje do podniku s určitým stupněm souladu s taxonomií prostřednictvím nástroje financování, který nespecifikuje způsob použití výnosů, jako jsou obecný kapitál či dluh, musel by i tak zkontrolovat dodatečné prvky podle nařízení o zveřejňování informací o udržitelném financování, aby mohla být celá investice do tohoto podniku považována za udržitelnou investici. To znamená, že účastník finančního trhu by i tak musel: i) zkontrolovat, zda jsou ostatní hospodářské činnosti podniku v souladu s environmentálními prvky zásady „významně nepoškozovat“ uvedené v nařízení o zveřejňování informací o udržitelném financování a ii) posoudit, zda považuje příspěvek ke splnění environmentálního cíle za dostatečný.

---

(1)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/852 ze dne 18. června 2020 o zřízení rámce pro usnadnění udržitelných investic a o změně nařízení (EU) 2019/2088 (Úř. věst. L 198, 22.6.2020, s. 13).

(2)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2088 ze dne 27. listopadu 2019 o zveřejňování informací souvisejících s udržitelností v odvětví finančních služeb (Úř. věst. L 317, 9.12.2019, s. 1).

(3)  Čtyři kritéria stanovená v článku 3 nařízení o taxonomii stanoví, že hospodářská činnost: a) významně přispívá k jednomu nebo více environmentálním cílům stanoveným v článku 9 v souladu s články 10 až 16; b) významně nepoškozuje žádný z environmentálních cílů stanovených v článku 9 v souladu s článkem 17; c) je vykonávána v souladu s minimálními zárukami stanovenými v článku 18; d) splňuje technická screeningová kritéria, která Komise stanovila v souladu s čl. 10 odst. 3, čl. 11 odst. 3, čl. 12 odst. 2, čl. 13 odst. 2, čl. 14 odst. 2 nebo čl. 15 odst. 2.

(4)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2088 ze dne 27. listopadu 2019 o zveřejňování informací souvisejících s udržitelností v odvětví finančních služeb (Úř. věst. L 317, 9.12.2019, s. 1).

(5)  Mezi základní úmluvy Mezinárodní organizace práce patří: Úmluva č. 87 o svobodě sdružování a ochraně práva odborově se organizovat z roku 1948, Úmluva č. 98 o provádění zásad práva organizovat se a kolektivně vyjednávat z roku 1949, Úmluva č. 29 o odstranění nucené práce z roku 1930 (a protokol z roku 2014 k ní), Úmluva č. 105 o odstranění nucené práce z roku 1957, Úmluva č. 138 o nejnižším věku pro vstup do zaměstnání z roku 1973, Úmluva č. 182 o nejhorších formách dětské práce z roku 1999, Úmluva č. 100 o stejném odměňování z roku 1951, Úmluva č. 111 o diskriminaci (zaměstnání a povolání) z roku 1958.

(6)  To zahrnuje: Všeobecnou deklaraci lidských práv z roku 1948, Mezinárodní pakt o občanských a politických právech z roku 1966 a Mezinárodní pakt o hospodářských, sociálních a kulturních právech z roku 1966.

(7)  Viz také specifické doporučení OECD pro náležitou péči na podporu odpovědného chování podniků z roku 2018 a odvětvové pokyny OECD, k dispozici na adrese: https://mneguidelines.oecd.org/mneguidelines/, které poskytují praktickou podporu podnikům při provádění pokynů OECD pro nadnárodní podniky.

(8)  Metodika výpočtu těchto ukazatelů je uvedena v příloze I nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2022/1288. Pojem „společnosti, do nichž je investováno“ uvedený v tabulce 1 přílohy I nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2022/1288 odpovídá odkazům na „podniky“ uvedeným v nařízení o taxonomii.

(9)  Metodika výpočtu těchto ukazatelů je uvedena v tabulkách 1 a 3 přílohy I nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2022/1288 (Úř. věst. L 196, 25.7.2022, s. 1).

(10)  Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2022/1288 ze dne 6. dubna 2022, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2088, pokud jde o regulační technické normy, které upřesňují podrobnosti týkající se obsahu a struktury informací ve vztahu k zásadě „významně nepoškozovat“ a které upřesňují obsah, metodologie a strukturu informací ve vztahu k ukazatelům udržitelnosti a nepříznivým dopadům na udržitelnost a obsah a strukturu informací ve vztahu k prosazování environmentálních nebo sociálních vlastností a cílů udržitelných investic v dokumentech před uzavřením smlouvy, na webových stránkách a v pravidelných zprávách (Úř. věst. L 196, 25.7.2022, s. 1).

(11)  Otázka č. 11 „Jak se rámec udržitelného financování vztahuje na přístup obranného průmyslu k financování ze soukromých zdrojů?“, s. 16.

(12)  Viz návrh Komise návrhu aktu na podporu výroby munice (ASAP), COM(2023) 237 final.

(13)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2464 ze dne 14. prosince 2022, kterou se mění nařízení (EU) č. 537/2014, směrnice 2004/109/ES, směrnice 2006/43/ES a směrnice 2013/34/EU, pokud jde o podávání zpráv podniků o udržitelnosti (Úř. věst. L 322, 16.12.2022, s. 15).

(14)  Směrnice o podávání zpráv podniků o udržitelnosti vyžaduje, aby standardy pro podávání zpráv o udržitelnosti, jež mají podniky povinnost dodržovat za účelem splnění svých povinností týkajících se zveřejňování informací, obsahovaly informace, které účastníci finančního trhu potřebují ke splnění svých povinností týkajících se zveřejňování informací podle nařízení o zveřejňování informací o udržitelném financování. V praxi to znamená, že podniky budou muset vykazovat totožné informace o hlavních ukazatelích nepříznivých dopadů požadované podle nařízení v přenesené pravomoci k nařízení o zveřejňování informací o udržitelném financování. Ustanovení čl. 29b odst. 5 písm. b) směrnice 2013/34/EU

„5. Při přijímání aktů v přenesené pravomoci podle odstavce 1 Komise v co největší míře zohlední: [...] b) informace, které účastníci finančního trhu potřebují k plnění svých povinností týkajících se zveřejňování informací, jež jsou stanoveny v nařízení (EU) 2019/2088 a v aktech v přenesené pravomoci přijatých na základě uvedeného nařízení“.

(15)  Unijní seznam jurisdikcí nespolupracujících v daňové oblasti byl aktualizován v únoru 2023. Poskytuje užitečné vodítko pro identifikaci zemí, které nesplnily své závazky týkající se dodržování kritérií řádné správy v oblasti daní v určitém časovém rámci, a zemí, které tak odmítly učinit.