Choose the experimental features you want to try

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 52023XC0323(01)

    Sdělení Komise Pokyny ke státní podpoře v odvětví rybolovu a akvakultury 2023/C 107/01

    C/2023/1598

    Úř. věst. C 107, 23.3.2023, p. 1–48 (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, GA, HR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)

    23.3.2023   

    CS

    Úřední věstník Evropské unie

    C 107/1


    SDĚLENÍ KOMISE

    Pokyny ke státní podpoře v odvětví rybolovu a akvakultury

    (2023/C 107/01)

    OBSAH

    ČÁST I

    SPOLEČNÁ USTANOVENÍ 3
    Kapitola 1 3

    1.

    ÚVOD 3
    Kapitola 2 4

    2.

    OBLAST PŮSOBNOSTI, OZNAMOVACÍ POVINNOST A DEFINICE 4

    2.1.

    Oblast působnosti těchto pokynů a účinek fondu ENRAF 4

    2.1.1.

    Oblast působnosti 4

    2.1.2.

    Podpora pro jiná opatření 5

    2.1.3.

    Účinek nařízení (EU) 2021/1139 5

    2.2.

    Horizontální a jiné nástroje podpory vztahující se na odvětví rybolovu a akvakultury 6

    2.3.

    Podpora pro kategorie opatření, na která se vztahuje nařízení o blokových výjimkách 7

    2.4.

    Oznamovací povinnost 8

    2.5.

    Definice 9
    Kapitola 3 11

    3.

    POSOUZENÍ SLUČITELNOSTI PODLE ČL. 107 ODST. 3 PÍSM. C) SMLOUVY O FUNGOVÁNÍ EU 11

    3.1.

    První podmínka: podpora usnadňuje rozvoj určité hospodářské činnosti 12

    3.1.1.

    Podporovaná hospodářská činnost 12

    3.1.2.

    Motivační účinek 12

    3.1.3.

    Dodržování příslušných ustanovení práva Unie 14

    3.2.

    Druhá podmínka: podpora neovlivňuje nepříznivě podmínky obchodu v takové míře, jež by byla v rozporu se společným zájmem 15

    3.2.1.

    Potřeba zásahu státu 15

    3.2.2.

    Vhodnost podpory 16

    3.2.3.

    Přiměřenost podpory 16

    3.2.4.

    Transparentnost 19

    3.2.5.

    Zamezení nežádoucím negativním účinkům na hospodářskou soutěž a obchod 20

    3.2.6.

    Zvážení pozitivních a negativních účinků podpory (ověřování vyváženosti) 22

    ČÁST II

    KATEGORIE PODPORY 25
    Kapitola 1 25

    1.

    PODPORA NA ŘÍZENÍ RIZIK A ŘEŠENÍ KRIZÍ 25

    1.1.

    Podpora na náhradu škod způsobených přírodními pohromami nebo mimořádnými událostmi 25

    1.2.

    Podpora na náhradu škod způsobených nepříznivými klimatickými jevy, které mohou být přirovnány k přírodní pohromě 27

    1.3.

    Podpora na náklady na prevenci, tlumení a eradikaci nákaz zvířat v akvakultuře a napadení invazními nepůvodními druhy a podpora na náhradu škod způsobených těmito nákazami zvířat a napadením 29

    1.4.

    Podpora na náhradu škod způsobených chráněnými druhy zvířat 31

    1.5.

    Podpora na investice do prevence a zmírnění škod způsobených rizikovými událostmi 32
    Kapitola 2 33

    2.

    PODPORA V NEJVZDÁLENĚJŠÍCH REGIONECH 33

    2.1.

    Provozní podpora v nejvzdálenějších regionech 33

    2.2.

    Podpora na obnovu rybářského loďstva v nejvzdálenějších regionech 33

    2.3.

    Podpora na investice do vybavení, které přispívá ke zvýšení bezpečnosti, včetně vybavení umožňujícího plavidlům rozšíření rybolovných oblastí pro drobný pobřežní rybolov v nejvzdálenějších regionech 35
    Kapitola 3 35

    3.

    PODPORA NA OPATŘENÍ TÝKAJÍCÍ SE LOĎSTVA A ZASTAVENÍ RYBOLOVNÝCH ČINNOSTÍ 35

    3.1.

    První pořízení rybářského plavidla 36

    3.2.

    Výměna nebo modernizace hlavního nebo pomocného motoru 37

    3.3.

    Zvýšení hrubé prostornosti rybářského plavidla za účelem zlepšení bezpečnosti, pracovních podmínek nebo energetické účinnosti 38

    3.4.

    Podpora na trvalé zastavení rybolovných činností 39

    3.5.

    Podpora na dočasné zastavení rybolovných činností 42

    3.6.

    Podpora likvidity pro rybáře 44

    ČÁST III

    PROCESNÍ ZÁLEŽITOSTI 45

    1.

    MAXIMÁLNÍ DOBA TRVÁNÍ REŽIMŮ PODPORY A HODNOCENÍ 45

    2.

    DOLOŽKA O PŘEZKUMU U OPATŘENÍ ZAHRNUJÍCÍCH SPECIFICKÉ ZÁVAZKY 46

    3.

    POUŽITÍ POKYNŮ 46

    4.

    NÁVRHY VHODNÝCH OPATŘENÍ 47

    5.

    PODÁVÁNÍ ZPRÁV A SLEDOVÁNÍ 47

    6.

    PŘEZKUM POKYNŮ 48

    ČÁST I

    SPOLEČNÁ USTANOVENÍ

    Kapitola 1

    1.   ÚVOD

    (1)

    Ustanovení čl. 107 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“) stanoví, že „podpory poskytované v jakékoli formě státem nebo ze státních prostředků, které narušují nebo mohou narušit hospodářskou soutěž tím, že zvýhodňují určité podniky nebo určitá odvětví výroby, jsou, pokud ovlivňují obchod mezi členskými státy, neslučitelné s vnitřním trhem, nestanoví-li Smlouvy jinak“. Přestože Smlouva o fungování EU stanoví zásadu, že státní podpora je zakázána, v některých případech může být tato podpora na základě čl. 107 odst. 2 a 3 Smlouvy o fungování EU s vnitřním trhem slučitelná.

    (2)

    V souladu s čl. 107 odst. 2 písm. b) Smlouvy o fungování EU je s vnitřním trhem slučitelná státní podpora na náhradu škod způsobených přírodními pohromami nebo jinými mimořádnými událostmi, a to i v odvětví rybolovu a akvakultury. Zadruhé, na základě čl. 107 odst. 3 písm. c) Smlouvy o fungování EU může Komise považovat za slučitelnou s vnitřním trhem podporu, která má usnadnit hospodářský rozvoj odvětví rybolovu a akvakultury, pokud tato podpora nemění podmínky obchodu v takové míře, jež by byla v rozporu se společným zájmem. Zatřetí, podle ustanovení čl. 107 odst. 3 písm. a) Smlouvy o fungování EU mohou být za slučitelné s vnitřním trhem považovány podpory, které mají napomáhat hospodářskému rozvoji oblastí s mimořádně nízkou životní úrovní nebo s vysokou nezaměstnaností, jakož i rozvoji regionů uvedených v článku 349 Smlouvy o fungování EU s ohledem na jejich strukturální, hospodářskou a sociální situaci.

    (3)

    Komise v těchto pokynech stanoví kritéria pro určení oblastí, které splňují podmínky čl. 107 odst. 3 Smlouvy o fungování EU a lze je proto považovat za slučitelné s vnitřním trhem. Pokud jde o podporu poskytnutou podle čl. 107 odst. 2 písm. b) Smlouvy o fungování EU, tyto pokyny stanoví podmínky, za nichž je opatření představující podporu na náhradu škod způsobených přírodními pohromami nebo jinými mimořádnými událostmi slučitelné s vnitřním trhem.

    (4)

    Hospodářské subjekty ve všech členských státech mají přístup ke sdíleným a omezeným biologickým mořským zdrojům. Společná rybářská politika zajišťuje, aby tyto biologické mořské zdroje, jakož i rybolov a loďstva, jež takové zdroje využívají, byly řízeny způsobem umožňujícím zachování zdrojů na udržitelné úrovni. Státní podpora, která má usnadnit hospodářský rozvoj odvětví rybolovu a akvakultury, je začleněna do širší společné rybářské politiky zřízené nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1380/2013 (1). V rámci této politiky poskytuje Unie finanční podporu odvětví rybolovu a akvakultury prostřednictvím nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1139 (dále jen „nařízení (EU) 2021/1139“) (2), kterým se zřizuje Evropský námořní, rybářský a akvakulturní fond (dále jen „ENRAF“). Uvedené nařízení umožňuje poskytovat podporu na intervence, které přispívají k dosažení cílů společné rybářské politiky stanovených v článku 2 nařízení (EU) č. 1380/2013, a stanoví seznam nezpůsobilých operací a přísné podmínky s cílem zajistit, aby investice a náhrady pro loďstvo byly v souladu s těmito cíli.

    (5)

    Sociální a ekonomický dopad státní podpory je stejný bez ohledu na to, zda je (i když jen částečně) financována z rozpočtu Evropské unie, nebo členským státem. Komise se proto domnívá, že by měl existovat soulad a jednotnost mezi její politikou kontroly státní podpory a podporou, která je poskytována v rámci společné rybářské politiky prostřednictvím fondu ENRAF. Při uplatňování a výkladu těchto pokynů Komise přihlíží k pravidlům společné rybářské politiky a k pravidlům, jimiž se řídí fond ENRAF.

    (6)

    V roce 2019 zahájila Komise hodnocení Pokynů pro posuzování státní podpory v odvětví rybolovu a akvakultury (3), které ukázalo, že rámec státní podpory v odvětví rybolovu a akvakultury je celkově účinný, minimalizuje narušení hospodářské soutěže a dopad na obchod, zvyšuje transparentnost, soudržnost a právní jistotu a přispívá k dosažení cílů společné rybářské politiky. Pro rozvoj hospodářských činností v odvětví rybolovu a akvakultury jsou však v zájmu jednotného přístupu mezi pravidly státní podpory pro toto odvětví a ENRAF zapotřebí určité cílené úpravy. V této souvislosti Komise v rámci ověřování vyváženosti (část I oddíl 3.2.6 těchto pokynů) přihlíží k horizontálním pravidlům státní podpory a politikám vyplývajícím ze Zelené dohody pro Evropu (4), včetně udržitelné modré ekonomiky.

    Kapitola 2

    2.   OBLAST PŮSOBNOSTI, OZNAMOVACÍ POVINNOST A DEFINICE

    2.1.   Oblast působnosti těchto pokynů a účinek fondu ENRAF

    2.1.1.   Oblast působnosti

    (7)

    Tyto pokyny stanoví zásady, které Komise uplatní při posuzování toho, zda lze podporu pro odvětví rybolovu a akvakultury považovat za slučitelnou s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 2 nebo 3 Smlouvy o fungování EU.

    (8)

    Tyto pokyny se použijí na všechny podpory poskytované v odvětví rybolovu a akvakultury. Vztahují se i na složky regionální podpory, které se týkají odvětví rybolovu a akvakultury. Týkají se rovněž veškeré další podpory, která je poskytována odvětví rybolovu a akvakultury v rámci jiných fondů Unie. Pokud podpora spadá pod nástroj horizontální či jiné podpory, platí pro tuto podporu podmínky stanovené v části I oddílu 2.2 těchto pokynů.

    (9)

    Tyto pokyny se vztahují na všechny podniky. Velké podniky bývají méně zasaženy selháním trhů než mikropodniky a malé a střední podniky (5). Také je pravděpodobnější, že velké podniky v odvětví rybolovu a akvakultury budou významnými hráči na trhu a v důsledku toho může v určitých případech podpora poskytnutá velkým podnikům obzvláště narušit hospodářskou soutěž a obchod na vnitřním trhu. Jelikož podpora pro odvětví rybolovu a akvakultury poskytovaná velkým podnikům může potenciálně narušovat hospodářskou soutěž, jsou pravidla státní podpory pro velké podniky v těchto pokynech harmonizována s obecnými pravidly pro státní podporu a vztahuje se na ně posuzování slučitelnosti podle čl. 107 odst. 3 písm. c) Smlouvy o fungování EU, které je podrobněji rozvedeno v části I kapitole 3 těchto pokynů.

    (10)

    Podniky v obtížích jsou z oblasti působnosti těchto pokynů vyloučeny, pokud se nepoužije výjimka stanovená v tomto bodě. Komise je toho názoru, že podnik, který se nachází v obtížích, nelze vzhledem k tomu, že je ohrožena jeho samotná existence, považovat za vhodný nástroj k prosazování jiných cílů veřejné politiky, dokud není zajištěna jeho životaschopnost. Pokud je tedy podnik přijímající podporu považován za podnik v obtížích ve smyslu bodu 31 písm. bb) těchto pokynů, bude podpora posuzována v souladu s Pokyny pro státní podporu na záchranu a restrukturalizaci nefinančních podniků v obtížích (6). Výjimkami z této obecné zásady jsou:

    (a)

    podpora na náhradu ztrát nebo škod způsobených přírodními pohromami a jinými mimořádnými událostmi podle části II kapitoly 1 oddílu 1.1 těchto pokynů, je-li tato podpora slučitelná s vnitřním trhem podle čl. 107 odst. 2 písm. b) Smlouvy o fungování EU;

    (b)

    podpora na náhradu ztrát nebo škod způsobených nepříznivými klimatickými jevy, které mohou být přirovnány k přírodní pohromě, nákazami zvířat, napadením invazními nepůvodními druhy a chráněnými druhy zvířat podle části II kapitoly 1 oddílů 1.2, 1.3 nebo 1.4 těchto pokynů, pokud byly finanční obtíže podniku činného v odvětví rybolovu a akvakultury způsobeny těmito rizikovými událostmi, je-li tato podpora slučitelná s vnitřním trhem podle čl. 107 odst. 3 písm. c) Smlouvy o fungování EU;

    (c)

    podpora na prevenci, tlumení a eradikaci nákaz zvířat v akvakultuře podle části II kapitoly 1 oddílu 1.3 bodu 188 písm. a) až c) a e) až h) těchto pokynů, kde by ekonomická situace podniku neměla být brána v úvahu z důvodu mimořádné situace a nutnosti chránit veřejné zdraví, je-li tato podpora slučitelná s vnitřním trhem podle čl. 107 odst. 3 písm. c) Smlouvy o fungování EU, a

    (d)

    podpory týkající se informačních akcí a na propagační opatření, které mají obecnou povahu, pokud spadají pod část I kapitolu 2 oddíl 2.3 těchto pokynů.

    (11)

    Komise při posuzování podpory poskytnuté podniku, na který se vztahuje dosud neuhrazený příkaz k navrácení podpory na základě předchozího rozhodnutí Komise, jímž byla podpora prohlášena za protiprávní a neslučitelnou s vnitřním trhem, zohlední částku podpory, která má být navrácena (7). To se nevztahuje na podporu na náhradu škod způsobených přírodními pohromami a jinými mimořádnými událostmi podle čl. 107 odst. 2 písm. b) Smlouvy o fungování EU (část II kapitola 1 oddíl 1.1 těchto pokynů) a na podporu nákladů na prevenci, tlumení a eradikaci nákaz zvířat v akvakultuře podle části II kapitoly 1 oddílu 1.3 bodu 188 písm. a) až c) a e) až h) těchto pokynů.

    (12)

    Aby mohla být podpora poskytnuta v Severním Irsku, musí-li opatření splňovat podmínky stanovené v nařízení (EU) č. 1380/2013 nebo nařízení (EU) 2021/1139, musí být Komisi v oznámení podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy o fungování EU předloženy ekvivalentní informace.

    2.1.2.   Podpora pro jiná opatření

    (13)

    Pokud podpora neodpovídá jednomu z typů podpory uvedených v části II kapitolách 1, 2 nebo 3 a části I kapitole 2 oddílech 2.2 a 2.3 těchto pokynů, je v zásadě neslučitelná s vnitřním trhem. Pokud členský stát nicméně hodlá poskytnout takovou podporu nebo takovou podporu poskytuje, Komise ji bude posuzovat případ od případu přímo na základě čl. 107 odst. 3 Smlouvy o fungování EU, přičemž zohlední pravidla stanovená v článcích 107, 108 a 109 Smlouvy o fungování EU a analogicky tyto pokyny. Členské státy musí jasně prokázat, že podpora je v souladu se zásadami stanovenými v části I kapitole 3 těchto pokynů. Komise zejména posoudí, zda pozitivní účinky opatření takové podpory převažují nad zjištěnými negativními účinky na hospodářskou soutěž a obchod. Komise může považovat podporu za slučitelnou s vnitřním trhem pouze tehdy, převáží-li pozitivní účinky nad těmi negativními, jak je stanoveno v části I kapitole 3 oddíle 3.2.6 těchto pokynů.

    2.1.3.   Účinek nařízení (EU) 2021/1139

    (14)

    Článek 42 Smlouvy o fungování EU stanoví, že kapitola Smlouvy o fungování EU týkající se pravidel hospodářské soutěže, mezi něž patří také ustanovení o státní podpoře, se vztahuje na produkci zemědělských produktů, jež zahrnují produkty odvětví rybolovu a akvakultury (8), a obchod s nimi pouze v rozsahu vymezeném Evropským parlamentem a Radou se zřetelem k cílům uvedeným v článku 39.

    (15)

    V čl. 10 odst. 1 nařízení (EU) 2021/1139 se stanoví, že na podporu poskytovanou členskými státy podnikům v odvětví rybolovu a akvakultury se použijí články 107, 108 a 109 Smlouvy o fungování EU. Ustanovení čl. 10 odst. 2 nařízení (EU) 2021/1139 však stanoví výjimku z tohoto obecného pravidla, podle níž se články 107, 108 a 109 Smlouvy o fungování EU nepoužijí na platby uskutečněné členskými státy podle nařízení (EU) 2021/1139, na které se vztahuje oblast působnosti článku 42 Smlouvy o fungování EU. V souladu s čl. 10 odst. 3 nařízení (EU) 2021/1139 se ustanovení článků 107, 108 a 109 Smlouvy o fungování EU použijí, pokud vnitrostátní úprava stanoví v odvětví rybolovu a akvakultury financování z veřejných prostředků, které jde nad rámec ustanovení nařízení (EU) 2021/1139. V takovém případě se na dané financování z veřejných prostředků jako celek vztahují pravidla státní podpory. Pravidla státní podpory se proto vztahují: a) v rámci nařízení (EU) 2021/1139 na i) jakékoli financování z veřejných prostředků, které jde nad rámec ustanovení uvedeného nařízení, a ii) platby podle nařízení (EU) 2021/1139, které nespadají do odvětví rybolovu a akvakultury ve smyslu článku 42 Smlouvy o fungování EU, a dále b) na vnitrostátní platby provedené mimo rámec nařízení (EU) 2021/1139.

    (16)

    Fond ENRAF je založen na jednoduché struktuře bez předepisování závazných, předem definovaných opatření či podrobných náležitostí způsobilosti na úrovni Unie, s výjimkou některých podpůrných opatření. V rámci každé priority popisuje specifické cíle. Členské státy by proto měly ve svém programu uvést nejvhodnější prostředky k dosažení široce popsaných cílů a priorit stanovených v rámci ENRAF. Podle pravidel stanovených v nařízení (EU) 2021/1139 a v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1060 (9) by mohla být podporována řada opatření určených členskými státy v rámci těchto programů v režimu sdíleného řízení.

    (17)

    Některé platby uskutečněné členskými státy podle nařízení (EU) 2021/1139 nemusí představovat platby pro odvětví rybolovu a akvakultury, neboť se na ně nemusí vztahovat článek 42 Smlouvy o fungování EU. Tak tomu může být například u některých plateb týkajících se operací podle článků 14, 23, 25, 29, 30, 31, 32, 33 a 34 nařízení (EU) 2021/1139.

    (18)

    Na platby podle nařízení (EU) 2021/1139, které nespadají do odvětví rybolovu a akvakultury, se vztahují pravidla státní podpory uvedená ve Smlouvě o fungování EU. Pokud tyto platby představují státní podporu, měly by být posuzovány podle příslušných nástrojů státní podpory.

    (19)

    Tyto pokyny se nevztahují na podporu, která se poskytuje jako dodatečné financování za účelem poskytnutí náhrady uvedené v článcích 24, 35, 36 a 37 nařízení (EU) 2021/1139. Pokud však členské státy poskytnou dodatečné financování na podporu náhrady dodatečných nákladů vzniklých hospodářským subjektům, které se věnují rybolovu, chovu, zpracování a uvádění na trh určitých produktů rybolovu a akvakultury z nejvzdálenějších regionů, podle článku 24 nařízení (EU) 2021/1139, oznámí členské státy státní podporu Komisi, která ji může schválit v souladu s nařízením (EU) 2021/1139 jako součást dané náhrady. Taková státní podpora se tudíž považuje za oznámenou ve smyslu čl. 108 odst. 3 první věty Smlouvy o fungování EU.

    2.2.   Horizontální a jiné nástroje podpory vztahující se na odvětví rybolovu a akvakultury

    (20)

    Pokud podpora spadá do oblasti působnosti některých horizontálních pokynů či jiných nástrojů přijatých Komisí, posoudí Komise tuto podporu na základě zásad stanovených v příslušných oddílech uvedených horizontálních a jiných nástrojů státní podpory ve spojení s podmínkami stanovenými v části I kapitole 3 oddíle 3.2.6 těchto pokynů.

    (21)

    Uvedené horizontální pokyny a jiné nástroje zahrnují Kritéria pro analýzu slučitelnosti státních podpor na vzdělávání podléhajících individuální oznamovací povinnosti (10), Pokyny ke státní podpoře investic v rámci rizikového financování (11), Rámec pro státní podporu výzkumu, vývoje a inovací (12), Pokyny pro státní podporu v oblasti klimatu, životního prostředí a energetiky na rok 2022 (13), Pokyny pro státní podporu na záchranu a restrukturalizaci nefinančních podniků v obtížích (14), Pravidla státní podpory pro zavádění širokopásmových sítí (15) a Kritéria pro analýzu slučitelnosti státních podpor na zaměstnávání znevýhodněných a zdravotně postižených pracovníků podléhajících individuální oznamovací povinnosti (16).

    (22)

    Pokyny k regionální státní podpoře na období 2022–2027 (17) se nevztahují na odvětví rybolovu a akvakultury, s výjimkou případů, kdy je státní podpora v tomto odvětví poskytována v rámci režimu horizontální regionální provozní podpory.

    2.3.   Podpora pro kategorie opatření, na která se vztahuje nařízení o blokových výjimkách

    (23)

    Je-li podpora ve prospěch malých a středních podniků nebo velkých podniků stejného druhu jako podpora spadající do kategorie podpory, kterou lze považovat za slučitelnou s vnitřním trhem podle jednoho z nařízení o blokových výjimkách uvedených v bodě 28 písm. a), posoudí Komise podporu s přihlédnutím k posouzení slučitelnosti podle čl. 107 odst. 3 písm. c) Smlouvy o fungování EU, které je podrobně rozvedeno v části I kapitole 3, tomuto oddílu a kritériím uvedeným pro jednotlivé kategorie podpory stanovené v uvedených nařízeních.

    (24)

    Podpory, které nesplňují všechna kritéria uvedená v příslušném nařízení o blokových výjimkách, bude Komise posuzovat případ od případu. Pokud podpora přesahuje rámec ustanovení příslušného nařízení, musí členský stát doložit opodstatněnost podpory a její nezbytnost.

    (25)

    Ve vztahu k bodům 23 a 24:

    (a)

    podpora stejného druhu jako podpora spadající do kategorie podpory na náhradu škod způsobených přírodními pohromami stanovené v článku 49 nařízení Komise (EU) 2022/2473 (18) je slučitelná s vnitřním trhem, pokud splňuje zvláštní podmínky stanovené v části II kapitole 1 oddíle 1.1 těchto pokynů;

    (b)

    podpora stejného druhu jako podpora spadající do kategorie podpory na náhradu škod způsobených nepříznivými klimatickými jevy, které mohou být přirovnány k přírodní pohromě, stanovené v článku 51 nařízení (EU) 2022/2473 je slučitelná s vnitřním trhem, pokud splňuje zvláštní podmínky stanovené v části II kapitole 1 oddíle 1.2 těchto pokynů;

    (c)

    podpora stejného druhu jako podpora spadající do kategorie podpory na náklady na prevenci, tlumení a eradikaci nákaz zvířat stanovené v článku 42 nařízení (EU) 2022/2473 je slučitelná s vnitřním trhem, pokud splňuje zvláštní podmínky stanovené v části II kapitole 1 oddíle 1.3 těchto pokynů;

    (d)

    podpora stejného druhu jako podpora spadající do kategorie podpory na náhradu škod způsobených chráněnými druhy zvířat stanovené v článku 53 nařízení (EU) 2022/2473 je slučitelná s vnitřním trhem, pokud splňuje zvláštní podmínky stanovené v části II kapitole 1 oddíle 1.4 těchto pokynů;

    (e)

    podpora stejného druhu jako podpora spadající do kategorie podpory na prevenci a zmírnění škod způsobených nákazami zvířat, přírodními pohromami, nepříznivými klimatickými jevy, které mohou být přirovnány k přírodní pohromě, a chráněnými druhy zvířat stanovené v článcích 43, 48, 50 a 52 nařízení (EU) 2022/2473 je slučitelná s vnitřním trhem, pokud splňuje zvláštní podmínky stanovené v části II kapitole 1 oddíle 1.5 těchto pokynů, a

    (f)

    podpora stejného druhu jako podpora spadající do kategorie podpory na první pořízení rybářského plavidla stanovené v článku 20 nařízení (EU) 2022/2473 je slučitelná s vnitřním trhem, pokud splňuje zvláštní podmínky stanovené v části II kapitole 3 oddíle 3.1 těchto pokynů.

    2.4.   Oznamovací povinnost

    (26)

    Tyto pokyny se vztahují na režimy podpor i na jednotlivou podporu.

    (27)

    Komise členským státům připomíná, že mají povinnost oznámit Komisi všechny plány na poskytnutí nové podpory, jak je uvedeno v čl. 108 odst. 3 Smlouvy o fungování EU a článku 2 nařízení Rady (EU) 2015/1589 (19).

    (28)

    Komise rovněž připomíná členským státům, že oznámení Komisi se nevyžaduje, pokud jde o:

    (a)

    podporu, která je v souladu s jedním z nařízení o blokových výjimkách přijatých na základě článku 1 nařízení Rady (EU) 2015/1588 (20), pokud se vztahuje na odvětví rybolovu a akvakultury, a to zejména:

    (i)

    podporu, která je v souladu s nařízením (EU) 2022/2473, a

    (ii)

    podporu na vzdělávání, podporu přístupu malých a středních podniků k financování, podporu v oblasti výzkumu a vývoje, podporu na inovace určenou malým a středním podnikům, podporu pro znevýhodněné pracovníky a pracovníky se zdravotním postižením, regionální investiční podporu v nejvzdálenějších regionech, režimy regionální provozní podpory, podporu na projekty Evropské územní spolupráce a podporu obsaženou ve finančních produktech podporovaných z Fondu InvestEU, s výjimkou operací uvedených v čl. 1 odst. 1 nařízení Komise (EU) č. 717/2014 (21), v souladu s nařízením Komise (EU) č. 651/2014 (22);

    (b)

    podporu de minimis, která je v souladu s nařízením (EU) č. 717/2014.

    (29)

    Členským státům se připomíná, že systém financování, například prostřednictvím parafiskálních poplatků, tvoří nedílnou součást podpory (23).

    (30)

    V případě, že jsou režimy podpory financovány ze zvláštních poplatků uložených na některé produkty rybolovu nebo akvakultury bez ohledu na jejich původ, zejména pak z parafiskálních poplatků, posoudí Komise režim na základě zásad uvedených v části I kapitole 3 a podmínek příslušného oddílu těchto pokynů. Pouze podporu, ze které mají stejný přínos jak domácí, tak dovážené produkty, lze považovat za slučitelnou s vnitřním trhem.

    2.5.   Definice

    (31)

    Pro účely těchto pokynů se rozumí:

    (a)

    „podporou“ jakékoliv opatření splňující všechna kritéria stanovená v čl. 107 odst. 1 SFEU;

    (b)

    „podporou ad hoc“ podpora, která není poskytnuta na základě režimu podpory;

    (c)

    „intenzitou podpory“ hrubá výše podpory vyjádřená jako procentní podíl způsobilých nákladů před odpočtem daně nebo jiných poplatků;

    (d)

    „režimem podpory“ akt, na jehož základě může být bez dalších prováděcích opatření poskytnuta jednotlivá podpora podnikům, jež jsou v tomto aktu vymezeny obecným a abstraktním způsobem, a dále akt, na jehož základě může být jednomu nebo několika podnikům poskytnuta na neurčitou dobu a/nebo v neurčené výši podpora, která není spojena s konkrétním projektem;

    (e)

    „opatřeními biologické bezpečnosti“ řídicí a fyzická opatření, jejichž cílem je snížit riziko zavlečení, rozvoje a šíření nákaz do/z/uvnitř: i) populace zvířat nebo ii) provozu, zóny, jednotky, dopravního prostředku nebo jakýchkoli jiných zařízení, prostor nebo umístění;

    (f)

    „opatřeními v oblasti tlumení a eradikace“ opatření týkající se nákaz zvířat, v jejichž případě příslušný orgán úředně uznal ohnisko, nebo týkající se invazních nepůvodních druhů, v jejichž případě příslušný orgán úředně potvrdil jejich výskyt;

    (g)

    „datem poskytnutí podpory“ datum, kdy přijímající podnik získá podle platného vnitrostátního právního režimu na tuto podporu právní nárok;

    (h)

    „zpustošením“ napadení ryb ulovených v sítích nebo chovaných v rybnících chráněnými druhy zvířat, jako jsou tuleni, mořské vydry a mořští ptáci;

    (i)

    „plánem hodnocení“ dokument, který se vztahuje na jeden nebo více režimů podpory a který obsahuje alespoň tyto minimální aspekty: cíle, které mají být hodnoceny, otázky pro hodnocení, ukazatele výsledků, metodu, jež se pro účely hodnocení navrhuje, požadavky na sběr údajů, navrhovaný časový harmonogram hodnocení včetně data předložení průběžné a závěrečné hodnotící zprávy, popis nezávislého orgánu, který hodnocení provádí, nebo kritérií, která se použijí při jeho výběru, a způsoby zveřejnění hodnocení;

    (j)

    „produkty rybolovu a akvakultury“ produkty uvedené v příloze I nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1379/2013 (24);

    (k)

    „odvětvím rybolovu a akvakultury“ odvětví hospodářství, které zahrnuje veškeré činnosti v oblasti produkce, zpracování a uvádění produktů rybolovu nebo akvakultury na trh;

    (l)

    „rybolovnou kapacitou“ prostornost plavidla v GT (hrubá prostornost) a jeho výkon v kW (kilowatty), jak jsou definovány v článcích 4 a 5 nařízení (EU) 2017/1130 (25);

    (m)

    „hrubým grantovým ekvivalentem“ výše, jíž by podpora dosáhla, kdyby byla přijímajícímu podniku poskytnuta formou dotace před srážkou daně či jiných poplatků;

    (n)

    „jednotlivou podporou“ podpora ad hoc a poskytnutí podpory jednotlivým přijímajícím podnikům na základě režimu podpory;

    (o)

    „vnitrozemským rybolovem“ rybolovné činnosti provozované pro obchodní účely ve vnitrozemských vodách prostřednictvím plavidel nebo jiných zařízení včetně zařízení používaných pro rybolov pod ledem;

    (p)

    „invazními nepůvodními druhy“ invazní nepůvodní druhy s významným dopadem na Unii a invazní nepůvodní druhy s významným dopadem na členský stát ve smyslu čl. 3 bodu 3 a 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1143/2014 (26) (dále jen „nařízení (EU) č. 1143/2014“);

    (q)

    „velkými podniky“ podniky, které nesplňují kritéria stanovená v příloze I nařízení (EU) 2022/2473;

    (r)

    „mikropodniky a malými a středními podniky“ podniky, které splňují kritéria stanovená v příloze I nařízení (EU) 2022/2473;

    (s)

    „provozní podporou“ podpora, jejímž cílem je zvýšení obchodní likvidity podniku, snížení jeho výrobních nákladů nebo zlepšení jeho příjmů, a to zejména podpora, která je vypočtena výhradně na základě vyráběného množství či množství uváděného na trh, ceny produktů, vyrobených jednotek nebo výrobních prostředků;

    (t)

    „nejvzdálenějšími regiony“ regiony uvedené v článku 349 Smlouvy o fungování EU (27);

    (u)

    „preventivními opatřeními“ opatření týkající se nákazy zvířat nebo invazních nepůvodních druhů, které se dosud nevyskytly;

    (v)

    „zpracováním a uvedením na trh“ veškeré úkony, včetně manipulace, úpravy, produkce a distribuce, které se provádějí od vykládky nebo sběru do fáze konečného produktu;

    (w)

    „chráněným druhem zvířat“ veškeré druhy zvířat, kromě ryb, chráněné právními předpisy Unie nebo vnitrostátními právními předpisy;

    (x)

    „vratnou zálohou“ půjčka na projekt, která se vyplácí v jedné či více splátkách a její podmínky splacení závisejí na výsledku projektu;

    (y)

    „rizikovými událostmi“ přírodní pohromy, nepříznivé klimatické jevy, které mohou být přirovnány k přírodní pohromě, nákazy zvířat, napadení invazními nepůvodními druhy nebo škody způsobené chováním chráněných druhů zvířat;

    (z)

    „drobným pobřežním rybolovem“ rybolov prováděný: a) mořskými a vnitrozemskými rybářskými plavidly o celkové délce menší než 12 metrů, která nepoužívají vlečná lovná zařízení uvedená v čl. 2 bodě 1 nařízení Rady (ES) č. 1967/2006 (28), nebo b) pěšími rybáři, včetně sběračů měkkýšů;

    (aa)

    „zahájením prací na projektu nebo zahájením činnosti“ buď zahájení činnosti, nebo stavebních prací v rámci investice, nebo první právně vymahatelný závazek k objednání zařízení nebo služeb či jiný závazek, v jehož důsledku se projekt nebo činnost stává nezvratnou, podle toho, co nastane dříve; za zahájení prací nebo činnosti se nepovažují nákup pozemků a přípravné práce, jako je získání povolení a zpracování studií proveditelnosti;

    (bb)

    „podnikem v obtížích“ podnik, který splňuje kritéria stanovená v oddíle 2.2 Pokynů Komise pro státní podporu na záchranu a restrukturalizaci nefinančních podniků v obtížích (29) nebo v jejich nástupci.

    (32)

    Kromě definic uvedených v tomto oddíle se v příslušných případech použijí definice obsažené v příslušných nástrojích uvedených v bodech 21, 22 a v bodě 28 písm. a) těchto pokynů a definice uvedené v článku 4 nařízení (EU) č. 1380/2013 (30) a článku 2 nařízení (EU) 2021/1139.

    Kapitola 3

    3.   POSOUZENÍ SLUČITELNOSTI PODLE ČL. 107 ODST. 3 PÍSM. C) SMLOUVY O FUNGOVÁNÍ EU

    (33)

    Na základě čl. 107 odst. 3 písm. c) Smlouvy o fungování EU může Komise považovat za slučitelnou s vnitřním trhem státní podporu, která má usnadnit rozvoj určitých hospodářských činností nebo hospodářských oblastí, pokud tato podpora nemění podmínky obchodu v takové míře, jež by byla v rozporu se společným zájmem.

    (34)

    Za účelem posouzení, zda lze státní podporu v odvětví rybolovu a akvakultury považovat za slučitelnou s vnitřním trhem, Komise určí, zda opatření podpory usnadňuje rozvoj určité hospodářské činnosti (první podmínka) a zda nepříznivě ovlivňuje podmínky obchodu v takové míře, jež by byla v rozporu se společným zájmem (druhá podmínka).

    (35)

    V této kapitole Komise objasňuje, jak bude provádět posouzení slučitelnosti. Stanoví obecné podmínky slučitelnosti a případně uvádí zvláštní podmínky pro režimy podpory a dodatečné podmínky pro jednotlivou podporu, která podléhá oznamovací povinnosti.

    (36)

    Aby mohla Komise provést posouzení uvedené v bodě 34, zváží tyto aspekty:

    (a)

    první podmínka: podpora usnadňuje rozvoj určité hospodářské činnosti:

    i)

    určení dotčené hospodářské činnosti (oddíl 3.1.1 této kapitoly);

    ii)

    motivační účinek: podpora musí změnit chování daného podniku (daných podniků) tak, aby zahájil(y) další činnost, kterou by bez poskytnutí podpory nevykonával(y) nebo kterou by vykonával(y) v omezeném rozsahu nebo odlišným způsobem (oddíl 3.1.2 této kapitoly);

    iii)

    podpora není v rozporu s příslušnými ustanoveními a obecnými zásadami práva Unie (oddíl 3.1.3 této kapitoly);

    (b)

    druhá podmínka: podpora neovlivňuje nepříznivě podmínky obchodu v takové míře, jež by byla v rozporu se společným zájmem:

    i)

    potřeba zásahu státu: podpora musí přinést podstatné zlepšení, jež trh sám není schopen zajistit, například tím, že napraví selhání trhu či případně vyřeší problém týkající se rovných podmínek nebo soudržnosti (oddíl 3.2.1 této kapitoly);

    ii)

    vhodnost podpory: navrhovaná podpora musí být vhodným nástrojem politiky k usnadnění rozvoje dané hospodářské činnosti (oddíl 3.2.2 této kapitoly);

    iii)

    přiměřenost podpory (omezení podpory na nezbytné minimum): výše a intenzita podpory musí být omezena na minimum, které je nutné k podnícení daného podniku (daných podniků) k dodatečným investicím nebo činnostem (oddíl 3.2.3 této kapitoly);

    iv)

    transparentnost podpory: členské státy, Komise, hospodářské subjekty a veřejnost musí mít snadný přístup ke všem relevantním aktům a k příslušným informacím ohledně podpory, jež se na základě těchto aktů poskytuje (oddíl 3.2.4 této kapitoly);

    v)

    zamezení nežádoucím negativním účinkům podpory na hospodářskou soutěž a obchod (oddíl 3.2.5 této kapitoly);

    vi)

    zvážení pozitivních a negativních účinků, které podpora může mít na hospodářskou soutěž a obchod mezi členskými státy (ověřování vyváženosti) (oddíl 3.2.6 této kapitoly).

    (37)

    Na celkovou vyváženost některých kategorií režimů lze dále uplatnit požadavek hodnocení ex post popsaný v bodech 326 až 333. Komise může v takových případech omezit délku trvání těchto režimů (běžně na čtyři roky i méně) s možností následně znovu oznámit prodloužení platnosti režimu.

    (38)

    Tato obecná kritéria slučitelnosti se vztahují na veškeré podpory spadající do oblasti působnosti těchto pokynů, pokud nejsou v části I kapitole 3 oddílech 3.1 a 3.2 těchto pokynů stanoveny výjimky vyplývající z konkrétních okolností v odvětví rybolovu a akvakultury.

    3.1.   První podmínka: podpora usnadňuje rozvoj určité hospodářské činnosti

    3.1.1.   Podporovaná hospodářská činnost

    (39)

    Komise na základě informací poskytnutých členským státem určí, která hospodářská činnost bude prostřednictvím oznámeného opatření podpořena.

    (40)

    Členský stát musí prokázat, že cílem podpory je usnadnit rozvoj určené hospodářské činnosti.

    (41)

    Podpora za účelem prevence nebo zmírnění negativních dopadů hospodářských činností na klima nebo životní prostředí či na cíl společné rybářské politiky týkající se zachování zdrojů může usnadnit rozvoj hospodářských činností tím, že zvýší udržitelnost dané hospodářské činnosti.

    (42)

    Členské státy musí popsat, zda a jak podpora přispěje k dosažení cílů společné rybářské politiky a v rámci této politiky k cílům ENRAF, a konkrétněji popsat očekávané výhody podpory.

    (43)

    Komise má za to, že podpora poskytnutá v souladu s částí II kapitolou 1 oddíly 1.1, 1.2, 1.3 a 1.4 a částí II kapitolou 3 oddíly 3.4, 3.5 a 3.6 těchto pokynů může usnadnit rozvoj hospodářských činností v odvětví rybolovu a akvakultury, neboť bez podpory se takový rozvoj nemusí uskutečnit ve stejném rozsahu.

    Dodatečné podmínky pro podporu na základě režimu, která podléhá individuální oznamovací povinnosti

    (44)

    Orgán poskytující podporu musí v souvislosti s podporou na investiční projekty na základě režimu, které podléhají individuální oznamovací povinnosti, vysvětlit, jak vybraný projekt přispěje k plnění cílů režimu. Za tímto účelem by členské státy měly nahlížet do informací poskytnutých žadatelem o podporu.

    3.1.2.   Motivační účinek

    (45)

    Podporu v odvětví rybolovu a akvakultury lze považovat za slučitelnou s vnitřním trhem pouze tehdy, jestliže má motivační účinek. Podpora vykazuje motivační účinek, jestliže mění chování podniku takovým způsobem, že podnik zahájí další činnost, která přispívá k rozvoji daného odvětví a kterou by bez poskytnutí podpory nevykonával nebo by ji vykonával pouze omezeným nebo jiným způsobem. Podpora však nesmí subvencovat náklady na činnost, které by podniku vznikly v každém případě, a nesmí vyrovnávat běžná podnikatelská rizika hospodářské činnosti.

    (46)

    Pokud právní předpisy Unie nebo tyto pokyny výslovně nestanoví výjimky, opatření státní podpory, která mají pouze zlepšit finanční situaci podniků, ale nijak nepřispívají k rozvoji odvětví rybolovu a akvakultury, a zejména podpory, která je poskytována výhradně na základě ceny, množství, jednotky výroby nebo jednotky výrobních prostředků, se považují za provozní podporu, která je neslučitelná s vnitřním trhem. Navíc již ze své podstaty by taková podpora mohla narušit mechanismy, kterými se řídí organizace vnitřního trhu.

    (47)

    Nejsou-li výslovně stanoveny výjimky v právních předpisech Unie nebo v těchto pokynech a v dalších řádně odůvodněných případech, jsou provozní podpora a podpora pro usnadnění dosažení závazných norem v zásadě neslučitelné s vnitřním trhem.

    (48)

    Podpora, na kterou se vztahuje část II kapitola 1, by se měla omezit na pomoc podnikům působícím v odvětví rybolovu a akvakultury, které čelí různým obtížím, přestože vynaložily přiměřené úsilí k minimalizaci těchto rizik. Státní podpora by neměla mít za následek to, že podniky svádí ke zbytečnému riskování. Podniky působící v odvětví rybolovu a akvakultury musí samy nést důsledky neopatrného výběru výrobních metod nebo produktů. Tato zásada se vztahuje například na část II kapitolu 3 oddíly 3.4, 3.5 a 3.6.

    (49)

    Z důvodů vysvětlených v bodě 45 má Komise za to, že podpora nemá pro přijímající podnik motivační účinek v případech, kdy byly příslušné projekty nebo činnosti zahájeny již před podáním žádosti přijímajícího podniku o podporu u vnitrostátních orgánů.

    (50)

    Žádost o podporu musí obsahovat alespoň jméno/název žadatele a údaje o velikosti podniku, popis projektu nebo činnosti včetně jejich umístění a data zahájení a ukončení, částku podpory potřebnou k provedení projektu nebo činnosti a způsobilé náklady.

    (51)

    Velké podniky musí navíc v žádosti popsat situaci, jež by nastala v případě, že by podpora nebyla poskytnuta, tedy hypotetický srovnávací scénář, nebo uvést alternativní projekt nebo činnost a předložit doklady na podporu hypotetického srovnání uvedeného v žádosti. Tento požadavek se nevztahuje na obce, které jsou samostatnými místními orgány s ročním rozpočtem nižším než 10 milionů EUR a s méně než 5 000 obyvateli.

    (52)

    Po obdržení žádosti musí orgán poskytující podporu provést kontrolu věrohodnosti uvedeného hypotetického srovnání a potvrdit, že podpora má požadovaný motivační účinek. Hypotetické srovnání je důvěryhodné, jestliže je věrohodné a týká se faktorů rozhodovacího procesu převládajících v okamžiku, kdy přijímající podnik přijímá rozhodnutí o daném projektu nebo o dané činnosti.

    (53)

    Podpora ve formě daňového zvýhodnění se považuje za podporu s motivačním účinkem, jestliže režim podpory zakládá právo na podporu podle objektivních kritérií a bez dalšího uplatnění rozhodovacích pravomocí členského státu a jestliže je režim podpory schválen a je platný před zahájením prací na subvencovaném projektu nebo před zahájením činnosti. Tento požadavek se neuplatňuje v případě následných daňových režimů, pokud se na činnost vztahovaly již předchozí režimy ve formě daňového zvýhodnění.

    (54)

    Podpora, která je vyrovnávací povahy, jako je podpora uvedená v části II kapitole 1 oddílech 1.1, 1.2, 1.3 a 1.4 a části II kapitole 3 oddílech 3.5 a 3.6, a podpora, která splňuje podmínky stanovené v části II kapitole 2 oddílech 2.1, 2.2 a 2.3, nemusí mít motivační účinek nebo se má za to, že má motivační účinek.

    Dodatečné podmínky pro investiční podporu, která podléhá individuální oznamovací povinnosti, a investiční podporu určenou velkým podnikům v rámci oznámených režimů

    (55)

    Vedle požadavků uvedených výše v bodech 45 a 48 až 53, jež se týkají investiční podpory, která podléhá individuální oznamovací povinnosti, a investiční podpory určené velkým podnikům v rámci oznámených režimů, musí členský stát poskytnout jasné důkazy o tom, že podpora má skutečný dopad na volbu investice. S cílem umožnit komplexní posouzení musí členský stát poskytnout nejen informace týkající se podporovaného projektu, ale také komplexní popis hypotetického srovnání se situací, v níž by veřejný orgán přijímajícímu podniku žádnou podporu neposkytl.

    (56)

    Členské státy se vyzývají, aby vypracovaly skutečné a úřední dokumenty správní rady, posouzení rizik, včetně posouzení specifického rizika spojeného s umístěním, finanční zprávy, interní podnikatelské plány, odborné posudky a jiné studie související s posuzovaným investičním projektem. Tyto dokumenty musí být aktuální pro rozhodovací proces týkající se investice nebo jejího umístění. Při prokázání motivačního účinku by pro členské státy mohly být přínosné i dokumenty obsahující informace o prognózách poptávky, prognózách nákladů, finančních prognózách, dokumenty, které jsou předkládány investičnímu výboru a které rozvíjejí různé investiční scénáře, nebo dokumenty poskytnuté finančním institucím.

    (57)

    V této souvislosti může být úroveň ziskovosti hodnocena pomocí metod, které se v dotčeném odvětví běžně používají a které mohou zahrnovat způsoby hodnocení čisté současné hodnoty projektu (NPV) (31), míry vnitřní návratnosti (IRR) (32) nebo průměrnou návratnost použitého kapitálu (ROCE). Ziskovost projektu je třeba srovnávat s běžnou mírou návratnosti, kterou přijímající podnik uplatňuje v dalších investičních projektech podobného druhu. Nejsou-li tyto míry k dispozici, musí být ziskovost projektu porovnána s kapitálovými náklady podniku jako celku nebo s mírou návratnosti, kterou lze v daném odvětví běžně vysledovat.

    (58)

    Pokud není žádný hypotetický srovnávací scénář znám, lze motivační účinek předpokládat, jestliže existuje mezera ve financování. Ta existuje v případech, kdy investiční náklady převyšují čistou současnou hodnotu očekávaných provozních zisků investice na základě předem vypracovaného podnikatelského plánu.

    (59)

    Pokud podpora nezmění chování přijímajícího podniku tím, že podnítí dodatečné investice, nemá pozitivní účinky na rozvoj daného odvětví. Podpora proto nebude považována za slučitelnou s vnitřním trhem, pokud se má za to, že by stejná investice byla realizována i bez podpory.

    3.1.3.   Dodržování příslušných ustanovení práva Unie

    (60)

    Pokud určité opatření státní podpory, podmínky, které jsou s ním spojeny, včetně metody jeho financování, je-li taková metoda jeho nedílnou součástí, nebo činnost, kterou financuje, představují porušení příslušných právních předpisů Unie, nelze podporu prohlásit za slučitelnou s vnitřním trhem (33).

    (61)

    V odvětví rybolovu a akvakultury se to týká zejména státní podpory:

    (a)

    poskytnuté na rybolovné činnosti, jež zahrnují závažná porušení předpisů podle článku 42 nařízení Rady (ES) č. 1005/2008 (34) nebo článku 90 nařízení (ES) č. 1224/2009 (35) a které představují nebo podporují nezákonný, nehlášený a neregulovaný rybolov (36);

    (b)

    poskytnuté na provoz, řízení nebo vlastnictví rybářského plavidla uvedeného na unijním seznamu plavidel provádějících nezákonný, nehlášený a neregulovaný rybolov podle čl. 40 odst. 3 nařízení (ES) č. 1005/2008 nebo plavidla plujícího pod vlajkou zemí určených jako nespolupracující třetí země podle článku 33 uvedeného nařízení;

    (c)

    zahrnující nedodržování pravidel stanovených v nařízení (EU) č. 1379/2013 (37), kterým se řídí společná organizace trhu (38), nebo

    (d)

    zahrnující zvýšení rybolovné kapacity nebo výstavbu nových plavidel, která přímo a automaticky vede k nedodržení čl. 22 odst. 7 nařízení (EU) č. 1380/2013 a stropů rybolovné kapacity stanovených v příloze II ze strany členského státu.

    (62)

    Kromě toho nelze státní podporu prohlásit za slučitelnou s vnitřním trhem, pokud jejím poskytnutím podléhá přijímající podnik povinnosti používat vnitrostátní produkty nebo služby, nebo pokud se tím omezuje jeho možnost využívat výsledky výzkumu, vývoje a inovací v jiných členských státech.

    (63)

    Komise nepovolí podporu na činnosti související s vývozem do třetích zemí nebo členských států, která by byla přímo spojena s vyváženým množstvím, podporu vázanou na použití domácího zboží na úkor dováženého zboží ani podporu, jejímž cílem je zřízení a provoz distribuční sítě nebo uhrazení jakýchkoli dalších výdajů v souvislosti s vývozními činnostmi. Podporu vývozu v zásadě nepředstavuje podpora na pokrytí nákladů na účast na veletrzích nebo na studie či poradenské služby potřebné k uvedení nového nebo stávajícího produktu na nový trh.

    (64)

    Oznámení o státní podpoře by měla obsahovat informace o tom, jak budou vnitrostátní orgány ověřovat dodržování bodů 61 až 63.

    3.2.   Druhá podmínka: podpora neovlivňuje nepříznivě podmínky obchodu v takové míře, jež by byla v rozporu se společným zájmem

    (65)

    Podle čl. 107 odst. 3 písm. c) Smlouvy o fungování EU lze podporu, která má usnadnit rozvoj určitých hospodářských činností nebo hospodářských oblastí, prohlásit za slučitelnou s vnitřním trhem, avšak pouze „pokud nemění podmínky obchodu v takové míře, jež by byla v rozporu se společným zájmem“.

    (66)

    Tento oddíl stanoví způsob výkonu posuzovací pravomoci Komise při provádění posouzení podle druhé podmínky posuzování slučitelnosti podle bodu 36 písm. b).

    (67)

    Každé opatření podpory ze své podstaty narušuje hospodářskou soutěž a ovlivňuje obchod mezi členskými státy. Aby však Komise zjistila, zda jsou rušivé účinky podpory omezeny na minimum, ověří, zda je podpora nezbytná, vhodná, přiměřená a transparentní.

    (68)

    Komise poté posoudí rušivý účinek dotčené podpory na hospodářskou soutěž a podmínky obchodu. Komise poté porovná pozitivní účinky podpory s jejími negativními účinky na hospodářskou soutěž a obchod. Pokud pozitivní účinky převažují nad negativními účinky, Komise prohlásí podporu za slučitelnou s vnitřním trhem.

    3.2.1.   Potřeba zásahu státu

    (69)

    Pro posouzení toho, zda je státní podpora nezbytná k dosažení zamýšleného výsledku, je nejprve zapotřebí provést rozbor problému. Státní podpora musí být zaměřena na situace, kdy podpora může vést k zásadnímu vývoji, který trh nemůže zajistit, například napravením selhání trhu týkajícího se dané podporované činnosti nebo investice.

    (70)

    Za určitých podmínek může státní podpora skutečně napravit selhání trhu, a přispět tak k účinnému fungování trhů a posílení konkurenceschopnosti. To platí zejména v souvislosti s omezenými veřejnými zdroji.

    (71)

    Pro účely těchto pokynů má Komise za to, že trh bez zásahu státu neplní očekávané cíle v případě podpory, která splňuje zvláštní podmínky stanovené v části I kapitole 2 oddíle 2.3 a v části II kapitole 1 oddílech 1.1, 1.2, 1.3 a 1.4 a kapitole 2 oddíle 2.2. Taková podpora bude proto považována za nezbytnou.

    3.2.2.   Vhodnost podpory

    (72)

    Navrhované opatření podpory musí být vhodným nástrojem politiky k usnadnění rozvoje dané hospodářské činnosti. K dosažení cílů podpory mohou existovat jiné, vhodnější nástroje, jako je regulace, tržní nástroje, rozvoj infrastruktury a zlepšení podnikatelského prostředí. Členský stát musí prokázat, že podpora a její návrh jsou vhodné k dosažení cíle opatření, na něž je podpora zaměřena.

    (73)

    Komise má za to, že opatření podpory, která splňují zvláštní podmínky stanovené v části I kapitole 2 oddíle 2.3, v části II kapitole 1 oddílech 1.1, 1.2, 1.3, 1.4 a 1.5 a v části II kapitole 2 oddíle 2.2, jsou vhodným nástrojem politiky. Opatření podpory, které je stejného druhu jako operace způsobilá pro financování podle nařízení (EU) 2021/1139, je vhodné, je-li v souladu s příslušnými ustanoveními uvedeného nařízení.

    (74)

    V jiných případech, které nespadají pod bod 73, musí členský stát prokázat, že neexistují žádné jiné méně rušivé nástroje politiky.

    (75)

    Pokud se členský stát rozhodne zavést opatření podle části II kapitoly 3, zatímco v příslušném programu ENRAF je souběžně stanovena stejná intervence, měl by stanovit výhody takového vnitrostátního nástroje podpory ve srovnání s příslušnou intervencí v rámci programu ENRAF.

    Vhodnost různých forem podpory

    (76)

    Podporu lze poskytovat v různých formách. Členské státy by však měly zajistit, aby byla podpora poskytována v takové formě, která bude pravděpodobně znamenat nejmenší narušení obchodu a hospodářské soutěže.

    (77)

    Komise má za to, že podpora poskytovaná ve formě stanovené v těchto pokynech nebo v příslušné intervenci ENRAF v souladu s nařízením (EU) 2021/1139 představuje vhodnou formu podpory.

    (78)

    Pokud je tedy podpora poskytována ve formě, která přináší přímou finanční výhodu (např. přímé dotace, osvobození od daní, dávek na sociální zabezpečení nebo jiných povinných dávek či jejich snížení), musí členský stát prokázat, proč jsou jiné formy podpory s potenciálně méně rušivými účinky, jako jsou např. vratné zálohy nebo formy podpory založené na dluhových nebo kapitálových nástrojích (např. úvěry s nízkou úrokovou sazbou nebo slevy na úrocích, státní záruky nebo jiná forma poskytnutí kapitálu za výhodných podmínek), méně vhodné.

    (79)

    Posuzováním slučitelnosti podpory s vnitřním trhem nejsou dotčena platná pravidla pro zadávání veřejných zakázek a zásady transparentnosti, otevřenosti a nediskriminace při výběru poskytovatele služeb.

    3.2.3.   Přiměřenost podpory

    (80)

    Podpora v odvětví rybolovu a akvakultury se považuje za přiměřenou, pokud je výše podpory na jeden přijímající podnik omezena na minimum nezbytné k provádění podporované činnosti.

    Maximální intenzity podpory a maximální výše podpory

    (81)

    Komise má v zásadě za to, že aby byla podpora přiměřená, neměla by její výše překročit způsobilé náklady.

    (82)

    Aby byly zajištěny předvídatelnost a rovné podmínky, předpokládá se v těchto pokynech u podpor použití maximálních intenzit podpory.

    (83)

    Pokud jsou způsobilé náklady vypočteny správně a jsou dodrženy maximální intenzity podpory nebo maximální výše podpory stanovené v oddílech části II těchto pokynů, považuje se kritérium přiměřenosti za splněné.

    (84)

    U kategorií opatření, na něž se vztahuje nařízení (EU) 2022/2473, jak je stanoveno v části I kapitole 2 oddíle 2.3, se má za to, že zásada přiměřenosti podpory je dodržena, pokud výše podpory nepřesahuje použitelnou maximální intenzitu veřejné podpory stanovenou v uvedeném nařízení a jeho příloze IV. Pokud opatření podpory přesahuje rámec ustanovení nařízení (EU) 2022/2473, musí členský stát doložit opodstatněnost podpory a její nezbytnost.

    (85)

    Orgán poskytující podporu musí při poskytování podpory vypočítat maximální intenzitu podpory a výši podpory. Způsobilé náklady musí být doloženy písemnými doklady, které musí být jasné, konkrétní a aktuální. Pro účely výpočtu intenzity nebo výše podpory a způsobilých nákladů se všechny použité částky musí uvádět před srážkou daně nebo jiných poplatků.

    (86)

    Daň z přidané hodnoty (DPH) není pro podporu způsobilá, s výjimkou případů, kdy je podle vnitrostátních právních předpisů o DPH neodečitatelná.

    (87)

    Je-li podpora poskytnuta jinak než formou dotace, výše podpory se rovná jejímu hrubému grantovému ekvivalentu.

    (88)

    Podpora splatná v několika splátkách je diskontována na hodnotu platnou k okamžiku poskytnutí podpory. Způsobilé náklady jsou diskontovány na hodnotu platnou k okamžiku poskytnutí podpory. Úrokovou sazbou, která se použije pro účely diskontace, je diskontní sazba platná k datu poskytnutí podpory.

    (89)

    Je-li podpora poskytnuta formou daňového zvýhodnění, jsou jednotlivé tranše podpory diskontovány pomocí diskontní sazby platné k jednotlivým obdobím, kdy nastala účinnost daňového zvýhodnění.

    (90)

    S výjimkou části II kapitoly 1 a kapitoly 3 lze podporu poskytnout podle tohoto zjednodušeného vykazování nákladů:

    (a)

    jednotkové náklady;

    (b)

    jednorázové částky;

    (c)

    paušální financování.

    (91)

    Výše podpory musí být stanovena jedním z těchto způsobů:

    (a)

    přiměřenou, spravedlivou a ověřitelnou metodou výpočtu založenou na:

    i)

    statistických údajích, jiných objektivních informacích nebo odborném posudku nebo

    ii)

    ověřených údajích jednotlivých přijímajících podniků z minulých let nebo

    iii)

    použití obvyklých postupů účtování nákladů jednotlivých přijímajících podniků;

    (b)

    v souladu s pravidly pro uplatňování odpovídajících jednotkových nákladů, jednorázových částek a paušálních sazeb, jež se použijí v politikách Unie pro podobný druh operace.

    (92)

    Pokud jde o opatření spolufinancovaná z prostředků EU, výše způsobilých nákladů lze vypočítat v souladu se zjednodušeným vykazováním nákladů stanoveným v nařízení (EU) 2021/1060.

    (93)

    Komise při posuzování slučitelnosti podpory vezme v úvahu veškeré pojistky, které přijímající podnik uzavřel nebo mohl uzavřít. Pokud jde o podporu na náhradu ztrát způsobených nepříznivými klimatickými jevy, které mohou být přirovnány k přírodní pohromě, podpora v maximální intenzitě podpory by měla být poskytnuta pouze podniku, jehož ztráta nemůže být hrazena z pojistky, aby se zamezilo riziku narušení hospodářské soutěže. Z toho důvodu musí být přijímající podniky pobízeny k uzavírání pojistek, kdykoli je to možné, aby se dále zkvalitnilo řízení rizik.

    Dodatečné podmínky pro investiční podporu, která podléhá individuální oznamovací povinnosti, a investiční podporu určenou velkým podnikům v rámci oznámených režimů

    (94)

    Obecně se předpokládá, že aby se investiční podpora podléhající individuální oznamovací povinnosti považovala za omezenou na minimum, musí výše podpory odpovídat čistým dodatečným nákladům na provedení investice v dané oblasti ve srovnání s hypotetickým srovnávacím scénářem, ve kterém by podpora nebyla poskytnuta (39), s maximální intenzitou podpory jako horní hranicí. Stejně tak musí členské státy v případě investiční podpory poskytnuté velkým podnikům v rámci oznámených režimů zajistit, aby byla podpora omezena na minimum na základě „přístupu vycházejícího z čistých dodatečných nákladů“, s horní hranicí v podobě maximálních intenzit podpory.

    (95)

    Výše podpory by neměla přesáhnout minimum nezbytné k tomu, aby byl projekt dostatečně ziskový, např. by neměla zvýšit míru vnitřní návratnosti tohoto projektu nad běžnou míru návratnosti uplatňovanou daným podnikem u jiných investičních projektů podobného druhu, nebo jestliže tyto míry nejsou k dispozici, neměla by zvýšit míru vnitřní návratnosti projektu nad rámec kapitálových nákladů podniku jako celku nebo nad rámec míry návratnosti běžně pozorované v daném odvětví.

    (96)

    Pokud jde o investiční podporu určenou velkým podnikům v rámci oznámených režimů, členské státy musí zajistit, aby výše podpory odpovídala čistým dodatečným nákladům na realizaci investice v dané oblasti, a to na základě hypotetického srovnávacího scénáře se situací, kdy by podpora nebyla poskytnuta. Metoda popsaná v bodě 95 se musí společně s maximálními intenzitami podpory používat jako horní hranice.

    (97)

    V případě investiční podpory, která podléhá individuální oznamovací povinnosti, Komise ověří, zda výše podpory přesahuje nezbytné minimum nutné k tomu, aby byl projekt dostatečně ziskový, jak je stanoveno v bodě 95. Výpočty používané pro analýzu motivačního účinku lze využít i k posouzení přiměřenosti dané podpory. Členský stát musí prokázat přiměřenost podpory na základě dokumentů, které jsou např. uvedeny v bodě 56.

    (98)

    Dodatečné podmínky stanovené v bodech 94 až 97 se nevztahují na obce, které jsou samostatnými místními orgány s ročním rozpočtem nižším než 10 milionů EUR a s méně než 5 000 obyvateli, uvedené v bodě 51.

    Kumulace podpory

    (99)

    Podporu lze poskytnout souběžně v rámci několika režimů podpory nebo ji kumulovat s podporou ad hoc za předpokladu, že celková výše státní podpory na určitou činnost nebo projekt nepřesáhne intenzitu podpory a výši podpory stanovenou v těchto pokynech.

    (100)

    Podporu s identifikovatelnými způsobilými náklady lze kumulovat s jinou státní podporou, jestliže se tyto podpory týkají různých identifikovatelných způsobilých nákladů. Podporu s identifikovatelnými způsobilými náklady lze kumulovat s jinou státní podporou na úhradu týchž – částečně či plně se překrývajících – způsobilých nákladů, avšak pouze tehdy, nevede-li taková kumulace k překročení nejvyšší intenzity nebo výše podpory, která se na daný druh podpory vztahuje podle těchto pokynů.

    (101)

    Podporu spadající do oblasti působnosti těchto pokynů, u níž nelze identifikovat způsobilé náklady, lze kumulovat s jakýmkoli jiným opatřením státní podpory s identifikovatelnými způsobilými náklady. Podporu, u níž nelze identifikovat způsobilé náklady, lze kumulovat s jinou státní podporou, u níž tyto náklady nelze identifikovat, pokud není překročena příslušná maximální prahová hodnota pro celkové financování, kterou stanoví za konkrétních okolností každého případu tyto pokyny nebo jiné pokyny pro státní podporu, nařízení o blokové výjimce nebo rozhodnutí přijaté Komisí.

    (102)

    Státní podpora ve prospěch odvětví rybolovu a akvakultury by se neměla kumulovat s platbami uvedenými v nařízení (EU) 2021/1139 v souvislosti se stejnými způsobilými náklady, pokud by taková kumulace vedla k tomu, že intenzita nebo výše podpory překročí hodnoty stanovené v těchto pokynech.

    (103)

    Jestliže se financování z prostředků Unie, které centrálně spravují orgány, agentury, společné podniky a jiné subjekty Unie a které není přímo ani nepřímo pod kontrolou členských států, kombinuje se státní podporou, pak při určování, zda jsou dodrženy prahové hodnoty oznamovací povinnosti a maximální intenzity podpory a výše podpory, se bere v potaz pouze tato státní podpora, a to za předpokladu, že celková výše veřejných finančních prostředků poskytnutých k úhradě týchž způsobilých nákladů nepřekračuje nejvýhodnější sazbu financování, kterou stanoví použitelná ustanovení práva Unie.

    (104)

    Podpora schválená podle těchto pokynů by se ve vztahu k týmž způsobilým nákladům neměla kumulovat s podporou de minimis, pokud by tato kumulace vedla k překročení hodnot intenzity nebo výše podpory stanovených v těchto pokynech.

    3.2.4.   Transparentnost

    (105)

    Členské státy musí zajistit, aby v modulu Komise pro transparentnost státní podpory (40) nebo na souhrnné internetové stránce o státní podpoře na vnitrostátní nebo regionální úrovni byly zveřejněny (41) tyto informace:

    (a)

    úplné znění režimu podpory a jeho prováděcí ustanovení nebo právní základ pro jednotlivou podporu či příslušný odkaz;

    (b)

    totožnost orgánu nebo orgánů poskytujících podporu;

    (c)

    totožnost jednotlivých příjemců, forma a výše podpory poskytnuté každému příjemci, datum poskytnutí podpory, druh podniku (malé a střední podniky / velký podnik), region, v němž se příjemce nachází (na úrovni NUTS II), a hlavní hospodářské odvětví, v němž příjemce působí (na úrovni skupiny NACE). Od tohoto požadavku lze upustit v případě poskytnutí jednotlivé podpory, která nepřesahuje prahovou hodnotu 10 000 EUR (42).

    (106)

    U režimů v podobě daňového zvýhodnění mohou být informace o výši jednotlivé podpory poskytovány v těchto rozmezích (v milionech EUR): 0,01–0,03; nad 0,03–0,5; nad 0,5–1; nad 1–2; nad 2.

    (107)

    Tyto informace musí být po přijetí rozhodnutí o poskytnutí podpory zveřejněny, uchovávány nejméně deset let a být bez omezení k dispozici široké veřejnosti (43).

    (108)

    Z důvodů transparentnosti musí členské státy podávat zprávy, jak je požadováno v části III oddíle 4 těchto pokynů.

    3.2.5.   Zamezení nežádoucím negativním účinkům na hospodářskou soutěž a obchod

    (109)

    Podpora pro odvětví rybolovu a akvakultury může potenciálně způsobit narušení výrobkového trhu. Určitá podpora může vzbuzovat obavy související s vytvářením nadbytečné kapacity na upadajících trzích, pokud jde o prvovýrobu produktů rybolovu (44) a akvakultury a jejich zpracování a uvádění na trh. Aby bylo možno považovat podporu za slučitelnou s vnitřním trhem, musí být minimalizovány nebo vyloučeny negativní účinky podpory, které by představovaly narušení hospodářské soutěže a dopad na obchod mezi členskými státy. Komise má za to, že v případě podpory, která splňuje zvláštní podmínky stanovené v části I kapitole 2 oddíle 2.3, v části II kapitole 1 oddílech 1.1, 1.2, 1.3, 1.4 a 1.5 a v části II kapitole 2 oddíle 2.2, je negativní účinek na hospodářskou soutěž a obchod v zásadě omezen na minimum.

    (110)

    Členské státy by měly poskytnout důkazy, které Komisi umožní určit dotčený výrobkový trh (výrobkové trhy), tj. trh nebo trhy ovlivněné změnou chování přijímajícího podniku. Při posuzování negativních účinků podpory se analýza narušení hospodářské soutěže zaměří na předvídatelný dopad podpory na hospodářskou soutěž mezi podniky na dotčeném výrobkovém trhu (trzích) (45) v odvětví rybolovu a akvakultury.

    (111)

    Zaprvé, je-li podpora dobře cílená, přiměřená a omezená na čisté dodatečné náklady, zmírní se negativní účinek takové podpory a více se omezí riziko, že podpora nežádoucím způsobem naruší hospodářskou soutěž. Zadruhé, Komise stanoví maximální intenzity podpory nebo výše podpory. Cílem je zabránit použití státní podpory na projekty, u nichž se poměr mezi výší podpory a způsobilými náklady považuje za velmi vysoký a je obzvláště pravděpodobné, že bude rušivý. Obecně platí, že čím větší jsou pozitivní účinky, které podporovaný projekt pravděpodobně vyvolá, a čím vyšší je pravděpodobná potřeba podpory, tím vyšší je horní hranice intenzity podpory.

    (112)

    Avšak i v případech, kdy je podpora nezbytná a přiměřená, může vést ke změně chování přijímajících podniků, která naruší hospodářskou soutěž. Tato situace je pravděpodobnější v odvětví rybolovu a akvakultury, které se od ostatních trhů liší svou specifickou strukturou, neboť se vyznačuje vysokým počtem malých podniků a rybími populacemi, jež představují společný, omezený zdroj. Na takových trzích je riziko narušení hospodářské soutěže vysoké, i když je podpora poskytována jen v malé výši.

    Režimy investiční podpory na zpracování a uvádění produktů rybolovu a akvakultury na trh

    (113)

    Vzhledem k tomu, že investiční podpora pro podniky působící v oblasti zpracování a uvádění produktů rybolovu a akvakultury na trh a pro podniky působící v jiných odvětvích, například v odvětví zpracování potravin, má obvykle podobné rušivé účinky na hospodářskou soutěž a obchod, měla by se obecná východiska politiky v oblasti hospodářské soutěže, pokud jde o účinky na hospodářskou soutěž a obchod, uplatňovat na všechna tato odvětví stejným způsobem. Proto musí být dodrženy podmínky popsané v bodech 114 až 124, pokud jde o investiční podporu na zpracování a uvádění produktů rybolovu a akvakultury na trh.

    (114)

    Režimy investiční podpory nesmí vést k významnému narušení hospodářské soutěže a obchodu. I když na jednotlivé úrovni lze považovat narušení za velmi omezená (za předpokladu, že jsou splněny všechny podmínky pro investiční podporu), na kumulativní úrovni mohou ale režimy stále vést ke značným narušením. Jestliže se režim investiční podpory zaměřuje na určitá odvětví, je riziko takových narušení ještě zřetelnější.

    (115)

    Dotčené členské státy proto musí prokázat, že jakékoli negativní účinky budou omezeny na minimum, a musí zohlednit např. rozsah daných projektů, výše jednotlivé i kumulované podpory, předpokládané přijímající podniky i charakteristiky cílových odvětví. Aby Komise mohla posoudit pravděpodobné negativní účinky, vyzývá dotčené členské státy, aby jí předkládaly veškerá posouzení dopadů, která mají k dispozici, jakož i hodnocení ex post vypracovaná k podobným režimům.

    Investiční podpora na zpracování a uvádění produktů rybolovu a akvakultury na trh, která podléhá individuální oznamovací povinnosti a investiční podpora určená velkým podnikům v rámci oznámených režimů

    (116)

    Komise při posuzování negativních účinků jednotlivé investiční podpory a investiční podpory určené velkým podnikům v rámci oznámených režimů klade zvláštní důraz na negativní účinky související s vytvářením nadbytečné kapacity na upadajících trzích, prevenci opouštění trhu a pojem významné tržní síly. Tyto negativní účinky jsou popsány v bodech 117 až 124 a musí být vyváženy pozitivními účinky podpory.

    (117)

    S cílem určit a posoudit případná narušení hospodářské soutěže a obchodu by členské státy měly poskytnout důkazy, které Komisi umožní určit dotčené výrobkové trhy (tj. produkty, které jsou dotčeny změnou chování příjemce podpory) a dotčené konkurenty a zákazníky/spotřebitele. Dotčený produkt je obvykle produkt, na nějž se vztahuje investiční projekt (46). Týká-li se projekt meziproduktu a významná část produkce se na trhu neprodává, může být dotčeným produktem následný produkt. Relevantní výrobkový trh zahrnuje dotčený produkt a jeho rovnocenné náhrady z pohledu spotřebitele (na základě charakteristických vlastností produktu, jeho ceny nebo určeného účelu použití) nebo výrobce (na základě flexibility výrobních zařízení).

    (118)

    K posouzení těchto případných narušení Komise používá různá kritéria, jako je např. tržní struktura dotčených produktů, výsledky trhu (upadající nebo rostoucí trhy), postup výběru přijímajícího podniku, překážky vstupu na trh a jeho opuštění, diferenciace produktů.

    (119)

    Systematické spoléhání podniku na státní podporu může znamenat, že podnik není schopen sám soutěžit nebo že oproti svým konkurentům získává neoprávněné výhody.

    (120)

    Komise rozlišuje dva hlavní zdroje případných negativních účinků na výrobkové trhy:

    (a)

    případy značného nárůstu kapacity, který vede k vzniku nadbytečné kapacity nebo ji zhoršuje, a to zejména na upadajícím trhu, a

    (b)

    případy, kdy má příjemce podpory významnou tržní sílu.

    (121)

    Aby Komise posoudila, zda podpora vytváří nebo zachovává neúčinné tržní struktury, vezme v úvahu dodatečnou výrobní kapacitu vytvořenou projektem a to, zda je trh nevýkonný.

    (122)

    Jestliže předmětný trh roste, obvykle je méně důvodů k obavám, že podpora negativně ovlivní dynamické pobídky nebo nežádoucím způsobem ovlivní opuštění trhu nebo vstup na něj.

    (123)

    Více obav se objevuje v případě upadajících trhů. Komise proto rozlišuje mezi případy, kdy je trh z dlouhodobého hlediska ve strukturálním poklesu (tj. zmenšuje se), a případy, kdy je trh v relativním poklesu (tj. vykazuje růst, ale nepřesahuje referenční hodnotu míry růstu).

    (124)

    Nedostatečná výkonnost se obvykle měří podle HDP v EHP za období tři let před zahájením projektu (referenční hodnota). Lze ji rovněž měřit na základě předpokládané míry růstu v příštích třech až pěti letech. Mezi ukazatele může patřit očekávaný budoucí růst dotyčného trhu, výsledné očekávané míry využití kapacity a pravděpodobný dopad zvýšení kapacity na konkurenty, pokud jde o ceny a zisková rozpětí.

    3.2.6.   Zvážení pozitivních a negativních účinků podpory (ověřování vyváženosti)

    (125)

    Komise posoudí, zda pozitivní účinky podpory převažují nad zjištěnými negativními účinky na hospodářskou soutěž a obchod. Komise může považovat opatření podpory za slučitelné s vnitřním trhem pouze tehdy, převáží-li pozitivní účinky nad těmi negativními.

    (126)

    V případech, kdy navrhovaná podpora nebude řešit vhodným a přiměřeným způsobem jasně zjištěné selhání trhu, negativní účinky narušující hospodářskou soutěž budou mít tendenci převážit nad pozitivními účinky podpory, a Komise proto pravděpodobně dospěje k závěru, že navrhovaná podpora je neslučitelná s vnitřním trhem.

    (127)

    V rámci posouzení pozitivních a negativních účinků podpory Komise zohlední dopad podpory na dosažení cílů společné rybářské politiky stanovených v článku 2 nařízení (EU) č. 1380/2013 a uvedených v ENRAF. Hlavním cílem společné rybářské politiky je zajistit, aby činnosti v oblasti rybolovu a akvakultury byly dlouhodobě udržitelné z hlediska životního prostředí a byly řízeny způsobem, jenž je v souladu s cíli dosáhnout přínosů v hospodářské a sociální oblasti a v oblasti zaměstnanosti a přispět k dostupnosti dodávek potravin (čl. 2 odst. 1 nařízení (EU) č. 1380/2013); dalším cílem je zajistit soudržnost s právními předpisy Unie v oblasti životního prostředí (čl. 2 odst. 5 písm. j) nařízení (EU) č. 1380/2013). Opatření, která jsou v rozporu s některým z těchto cílů, pravděpodobně nebudou mít pozitivní účinky na společnou rybářskou politiku a mohou mít negativní účinky na hospodářskou soutěž a obchod vzhledem k omezeným zdrojům, o něž podniky v tomto odvětví soutěží. Je tedy nepravděpodobné, že u takových opatření převáží pozitivní účinky. V této souvislosti bude Komise věnovat zvláštní pozornost riziku zvýšení rybolovné kapacity, nadměrného rybolovu či přemístění intenzity rybolovu, jakož i vyváženosti mezi rybolovnou kapacitou a dostupnými rybolovnými právy.

    (128)

    Vzhledem k pozitivním účinkům na rozvoj odvětví rybolovu a akvakultury má Komise v zásadě za to, že u podpory, která splňuje podmínky stanovené v části I kapitole 2 oddíle 2.3, v části II kapitole 1 oddílech 1.1, 1.2, 1.3, 1.4 a 1.5 a v části II kapitole 2 oddíle 2.2, je negativní účinek na hospodářskou soutěž a obchod mezi členskými státy omezen na minimum.

    (129)

    Pokud jde o státní podporu spolufinancovanou z ENRAF, Komise bude mít za to, že související pozitivní účinky byly zjištěny.

    (130)

    Podpora, která přispívá k cílům politiky zachování zdrojů postupným rušením výjimek, které jsou v současnosti povoleny podle pravidel společné rybářské politiky, jako jsou výjimky z povinnosti vykládky, bude považována za podporu, která má pozitivní účinek na cíle společné rybářské politiky.

    (131)

    Za pozitivní příspěvek k cílům společné rybářské politiky bude Komise rovněž považovat podporu, jež je určena na cíle politiky v oblasti životního prostředí a která může být spojena s úsilím o zachování zdrojů na základě přispívání k dobrému stavu prostředí mořských vod, provádění a monitorování chráněných mořských oblastí, provádění opatření přispívajících k obnově kontinuity říčních toků podle rámcové směrnice o vodě 2000/60/ES (47), nebo směrnice (EU) 2019/904 (48), pokud jde o lovná zařízení/plasty, nebo zavádění prioritních rámcových opatření pro lokality sítě Natura 2000.

    (132)

    Komise bude při tomto posuzování vyváženosti věnovat zvláštní pozornost článku 3 nařízení (EU) 2020/852, včetně zásady „významně nepoškozovat“, nebo jiným srovnatelným metodikám, jako je ekosystémový přístup uplatňovaný při řízení mořského rybolovu v souladu s čl. 2 odst. 3 nařízení (EU) č. 1380/2013. Společná rybářská politika sestává z legislativních aktů zavádějících ucelený rámec pro správu rybolovu, který vyžaduje nalezení rovnováhy mezi kritérii ekologické, sociální a hospodářské udržitelnosti.

    (133)

    Kromě toho může Komise případně vzít v úvahu, zda má navrhovaná podpora další pozitivní nebo negativní účinky. Pokud takové další pozitivní účinky odrážejí účinky obsažené v politikách Unie, jako je Zelená dohoda pro Evropu, zahrnující udržitelnou modrou ekonomiku (49), Strategie „od zemědělce ke spotřebiteli“ (50), Akční plán pro oběhové hospodářství (51), Strategie v oblasti biologické rozmanitosti (52), Akční plán EU: „Vstříc nulovému znečištění ovzduší, vod a půdy“ (53), Strategie pro přizpůsobení se změně klimatu (54), politiky týkající se energetické účinnosti (55), sdělení o iniciativě zaměřené na formování digitální budoucnosti Evropy (56), lze předpokládat, že navrhovaná podpora, jež je v souladu s těmito politikami Unie, má takové širší pozitivní účinky.

    (134)

    Naproti tomu podpora, která přispívá ke zvýšení rybolovné kapacity nebo vede k nadměrnému rybolovu nebo přemístění intenzity rybolovu, jež by mohlo vést k takovému nadměrnému rybolovu (viz bod 4 pokynů), pravděpodobně ohrožuje cíle společné rybářské politiky. S ohledem na právní a hospodářský kontext odvětví rybolovu, ve kterém podniky soutěží o omezené zdroje, opatření s takovými účinky, které jsou v zásadě považovány za škodlivé, pravděpodobně nepovedou při posuzování vyváženosti k pozitivnímu výsledku.

    (135)

    S výjimkou podpory výslovně stanovené v těchto pokynech není pozitivní výsledek při ověřování vyváženosti pravděpodobný u následujících druhů opatření podpory, jež jsou v zásadě považována za škodlivá a která jsou určena na:

    (a)

    zvýšení rybolovné kapacity rybářského plavidla;

    (b)

    pořízení zařízení, které zvyšuje schopnost rybářského plavidla vyhledat ryby;

    (c)

    výstavbu, pořízení nebo dovoz rybářských plavidel;

    (d)

    převod rybářských plavidel do třetích zemí nebo změnu jejich vlajky na vlajku třetích zemí, mimo jiné prostřednictvím vytváření společných podniků s partnery ze třetích zemí;

    (e)

    dočasné nebo trvalé zastavení rybolovných činností;

    (f)

    průzkumný rybolov;

    (g)

    převod vlastnictví podniku;

    (h)

    přímé vysazování ryb s výjimkou případů experimentálního vysazování ryb;

    (i)

    výstavbu nových přístavů nebo nových aukčních síní, s výjimkou nových míst vykládky;

    (j)

    mechanismy tržní intervence, jejichž cílem je dočasné nebo trvalé stažení produktů rybolovu a akvakultury z trhu s cílem snížit dodávky v zájmu zabránění poklesu cen nebo řízení zvyšování cen, pokud nejsou v souladu s články 30 a 31 nařízení (EU) č. 1379/2013;

    (k)

    investice do rybářských plavidel, které jsou nezbytné pro splnění požadavků podle práva Unie platného v době předložení žádosti o podporu, včetně požadavků v rámci závazků Unie v souvislosti s regionálními organizacemi pro řízení rybolovu;

    (l)

    investice do rybářských plavidel, která prováděla rybolovnou činnost po dobu méně než 60 dnů za dva kalendářní roky předcházející roku podání žádosti o podporu, nebo

    (m)

    výměnu nebo modernizaci hlavního nebo pomocného motoru rybářského plavidla.

    (136)

    Je nepravděpodobné, že výsledek při ověřování vyváženosti bude pozitivní u opatření podpory, která:

    (a)

    neobsahují záruky, že žadatel o státní podporu, nebo u kterých, není-li žádost požadována, rovnocenný úkon nestanoví, že přijímající podnik dodržuje a bude dodržovat pravidla společné rybářské politiky po celou dobu provádění projektu a po dobu pěti let od okamžiku konečné platby podpory podniku, a

    (b)

    nestanoví, že je nepřípustné, aby v případech žádosti o podporu podle článků 32 až 39 nařízení (EU) 2022/2473 přijímající podnik, který podle zjištění příslušného vnitrostátního orgánu nedodržel v obdobích uvedených v písmenu a) požadavky uvedené v písmenu a) nebo se dopustil jednoho nebo více trestných činů proti životnímu prostředí stanovených v článcích 3 a 4 směrnice 2008/99/ES (57), žádal o podporu, a že tento podnik musí podporu úměrně k danému nedodržení nebo trestnému činu vrátit.

    (137)

    Ustanovení uvedená v bodě 136 se nepoužijí na:

    podporu, která splňuje zvláštní podmínky stanovené v části II kapitole 1 oddílu 1.1 těchto pokynů, ani

    na podporu nákladů na prevenci, tlumení a eradikaci nákaz zvířat v akvakultuře podle části II kapitoly 1 oddílu 1.3 těchto pokynů.

    (138)

    U kategorií podpory v části I kapitole 2 oddílech 2.1.2, 2.2 a oddíle 2.3 bodě 24 a v části II kapitole 2 oddílech 2.1 a 2.3 a kapitole 3 těchto pokynů porovná Komise zjištěné negativní účinky na hospodářskou soutěž a podmínky obchodu s pozitivními účinky plánované podpory na podporované hospodářské činnosti, včetně příspěvku k dosažení cílů společné rybářské politiky a v rámci této politiky k dosažení cílů ENRAF.

    ČÁST II

    KATEGORIE PODPORY

    Kapitola 1

    1.   PODPORA NA ŘÍZENÍ RIZIK A ŘEŠENÍ KRIZÍ

    1.1.   Podpora na náhradu škod způsobených přírodními pohromami nebo mimořádnými událostmi

    (139)

    Komise bude považovat podporu na náhradu škod způsobených přírodními pohromami nebo mimořádnými událostmi za slučitelnou s vnitřním trhem podle čl. 107 odst. 2 písm. b) Smlouvy o fungování EU, pokud bude v souladu se zásadami stanovenými v části I kapitole 3 a se zvláštními podmínkami stanovenými v tomto oddíle.

    (140)

    „Přírodní pohroma“ a „mimořádná událost“ uvedené v čl. 107 odst. 2 písm. b) Smlouvy o fungování EU představují výjimky z obecného zákazu státní podpory na vnitřním trhu stanoveného v čl. 107 odst. 1 Smlouvy o fungování EU. Z tohoto důvodu Komise zastává důsledně stanovisko, že tyto pojmy musí být vykládány restriktivně. To bylo potvrzeno Soudním dvorem Evropské unie (58).

    (141)

    Doposud Komise v oblasti státní podpory v odvětví rybolovu a akvakultury přijímala výklad, že mimořádně silné bouře a povodně, zejména povodně vyvolané vodou z přetékajících řek a jezer, mohou představovat přírodní pohromy. Navíc je v souladu s nařízením (EU) 2022/2473 možné blokovou výjimku udělit u těchto druhů přírodních pohrom: zemětřesení, laviny, sesuvy půdy, povodně, tornáda, hurikány, sopečné erupce a samovolné přírodní požáry.

    (142)

    Následující události jsou příklady mimořádných událostí, které Komise uznává v případech nespadajících do odvětví rybolovu a akvakultury: válka, vnitřní nepokoje, stávky a s určitými výhradami a v závislosti na jejich rozsahu závažné průmyslové nebo jaderné havárie a požáry, které způsobily velké ztráty. Propuknutí nákazy zvířat nebo napadení rostlin škůdci nejsou v zásadě mimořádnou událostí.

    (143)

    S ohledem na svoji předchozí praxi v této oblasti bude Komise i nadále posuzovat návrhy na poskytnutí podpory v souladu s čl. 107 odst. 2 písm. b) Smlouvy o fungování EU případ od případu.

    (144)

    Podpora podle tohoto oddílu musí navíc splňovat tyto podmínky:

    (a)

    příslušný orgán členského státu úředně uznal, že událost má povahu přírodní pohromy nebo mimořádné události, a

    (b)

    existuje přímá příčinná souvislost mezi přírodní pohromou nebo mimořádnou událostí a škodou, která dotčenému podniku vznikla.

    (145)

    Členské státy mohou případně předem stanovit kritéria, na jejichž základě se úřední uznání uvedené v bodě 144 písm. a) považuje za udělené.

    (146)

    Podpora musí být vyplacena přímo dotčenému podniku nebo seskupení či organizaci producentů, jichž je tento podnik členem. Je-li podpora vyplacena seskupení či organizaci producentů, nesmí výše podpory přesáhnout částku, na niž má dotčený podnik nárok.

    (147)

    Režimy podpory musí být zavedeny do tří let ode dne, kdy došlo k dané události, a podpora musí být vyplacena do čtyř let od tohoto data. V případě konkrétní přírodní pohromy nebo mimořádné události Komise schválí samostatně oznámenou podporu, jež se odchyluje od tohoto pravidla, a to v řádně odůvodněných případech, například z důvodu povahy a/nebo rozsahu této události anebo trvalé povahy škody či skutečnosti, že se škoda projeví až s časovým odstupem.

    (148)

    S cílem usnadnit rychlé řešení krizí Komise schválí rámcové režimy podpory ex ante pro kompenzaci škod způsobených mimořádně silnými bouřemi, povodněmi, zemětřeseními, lavinami, sesuvy půdy, tornády, hurikány, sopečnými erupcemi a samovolnými přírodními požáry za předpokladu, že jsou jasně stanoveny podmínky, za kterých může být podpora poskytnuta. Členské státy musí v těchto případech dodržovat povinnost podávat zprávy uvedené v bodě 345.

    (149)

    Podpora poskytnutá na náhradu škod způsobených jinými druhy přírodních pohrom, které nejsou uvedeny v bodě 141, a škod způsobených mimořádnými událostmi musí být samostatně oznámena Komisi.

    (150)

    Způsobilými náklady jsou náklady na náhradu škody vzniklé v přímém důsledku přírodní pohromy nebo mimořádné události, posouzené orgánem veřejné moci, nezávislým odborníkem, který byl uznán orgánem poskytujícím podporu, nebo pojišťovnou.

    (151)

    Škoda může zahrnovat:

    (a)

    hmotné škody na majetku (např. na budovách, vybavení, strojním zařízení, zásobách a výrobních prostředcích) a

    (b)

    ztrátu příjmů v důsledku úplného nebo částečného zničení produkce rybolovu nebo akvakultury nebo odpovídajících výrobních prostředků.

    (152)

    Výše škody se musí vypočítat na úrovni jednotlivého příjemce.

    (153)

    Výpočet škody na majetku musí vycházet z nákladů na opravu nebo z ekonomické hodnoty poškozeného majetku před přírodní pohromou nebo mimořádnou událostí. Výše škody nesmí přesáhnout výši nákladů na opravu nebo částku, o niž se v důsledku přírodní pohromy nebo mimořádné události snížila reálná tržní hodnota majetku, tj. rozdíl mezi hodnotou majetku bezprostředně před pohromou nebo mimořádnou událostí a bezprostředně po ní.

    (154)

    Ztráta příjmů se musí vypočítat tak, že se odečte:

    (a)

    výsledek získaný vynásobením množství produktů rybolovu a akvakultury vyprodukovaných v roce, v němž k přírodní pohromě nebo mimořádné události došlo, nebo v každém následujícím roce ovlivněném úplným nebo částečným zničením výrobních prostředků, průměrnou prodejní cenou dosaženou během daného roku

    od

    (b)

    výsledku získaného vynásobením průměrného ročního množství produktů rybolovu a akvakultury vyprodukovaných v tříletém období před přírodní pohromou nebo mimořádnou událostí, nebo tříletého průměru stanoveného na základě pětiletého období před přírodní pohromou nebo mimořádnou událostí, s vyloučením nejvyšší a nejnižší hodnoty, dosaženou průměrnou prodejní cenou.

    (155)

    Tato částka může být navýšena o další náklady, které přijímajícímu podniku vznikly v důsledku přírodní pohromy nebo mimořádné události, a musí být snížena o veškeré náklady, které v důsledku přírodní pohromy nebo mimořádné události nevznikly a které by jinak přijímajícímu podniku vznikly.

    (156)

    Komise může uznat i jiné metody výpočtu výše škody, pokud dojde k uspokojivému závěru, že tyto metody jsou reprezentativní, nezakládají se na nezvykle vysokých úlovcích nebo výnosech a nevedou k nadměrné náhradě pro žádný přijímající podnik.

    (157)

    Pokud byl malý nebo střední podnik založen méně než tři roky přede dnem, kdy k události došlo, odkaz na tříleté nebo pětileté období uvedené v bodě 154 písm. b) je třeba chápat tak, že se vztahuje k množství vyprodukovanému a prodanému průměrným podnikem téže velikosti jako žadatel, tedy mikropodnikem či malým nebo středním podnikem, ve vnitrostátním nebo regionálním odvětví, jež bylo přírodní pohromou nebo mimořádnou událostí postiženo.

    (158)

    Podpora a veškeré další platby obdržené za účelem náhrady škod, včetně plateb na základě pojistných smluv, musí být omezeny na 100 % způsobilých nákladů.

    1.2.   Podpora na náhradu škod způsobených nepříznivými klimatickými jevy, které mohou být přirovnány k přírodní pohromě

    (159)

    Komise bude považovat podporu na náhradu škod způsobených nepříznivými klimatickými jevy, které mohou být přirovnány k přírodní pohromě, za slučitelnou s vnitřním trhem podle čl. 107 odst. 3 písm. c) Smlouvy o fungování EU, pokud je v souladu se zásadami stanovenými v části I kapitole 3 a se zvláštními podmínkami stanovenými v tomto oddíle.

    (160)

    Podpora na náhradu škod způsobených nepříznivými klimatickými jevy, které mohou být přirovnány k přírodní pohromě, se považuje za vhodný nástroj, který podnikům pomůže zotavit se z těchto škod a usnadní rozvoj hospodářských činností nebo určitých hospodářských oblastí, aniž by měnila podmínky obchodu v takové míře, jež by byla v rozporu se společným zájmem, za předpokladu, že dodržuje podmínky stanovené v tomto oddíle.

    (161)

    Doposud Komise v oblasti státní podpory v odvětví rybolovu a akvakultury přijímala výklad, že bouře, poryvy větru způsobující mimořádně vysoké vlny, silný a dlouhotrvající déšť, záplavy a mimořádně zvýšené teploty vod po delší období mohou představovat nepříznivé klimatické jevy, které mohou být přirovnány k přírodní pohromě. Kromě toho je v souladu s nařízením (EU) 2022/2473 možné blokovou výjimku udělit u těchto druhů nepříznivých povětrnostních podmínek: mráz, bouře, krupobití, led, silný a dlouhotrvající déšť a velké sucho.

    (162)

    S ohledem na svoji předchozí praxi v této oblasti bude Komise i nadále posuzovat návrhy na poskytnutí státní podpory na náhradu škod způsobených nepříznivými klimatickými jevy, které mohou být přirovnány k přírodní pohromě, případ od případu.

    (163)

    Podpora podle tohoto oddílu musí navíc splňovat tyto podmínky:

    (a)

    škoda způsobená nepříznivým klimatickým jevem, který může být přirovnán k přírodní pohromě, musí činit více než 30 % průměrné roční produkce vypočítané na základě předcházejících tří kalendářních let nebo tříletého průměru stanoveného na základě pětiletého období předcházejícího nepříznivému klimatickému jevu, který může být přirovnán k přírodní pohromě, s vyloučením nejvyšší a nejnižší hodnoty;

    (b)

    musí existovat přímá příčinná souvislost mezi nepříznivým klimatickým jevem, který může být přirovnán k přírodní pohromě, a škodou, která podniku vznikla;

    (c)

    v případě ztrát způsobených nepříznivými klimatickými jevy, které mohou být přirovnány k přírodní pohromě, jež by mohly být kryty ze vzájemných fondů financovaných prostřednictvím nařízení (EU) 2021/1139, musí členský stát odůvodnit, proč hodlá poskytnout podporu, a nikoli finanční náhradu vyplácenou prostřednictvím těchto vzájemných fondů.

    (164)

    Podpora musí být vyplacena přímo dotčenému podniku nebo seskupení či organizaci producentů, jichž je tento podnik členem. Je-li podpora vyplacena seskupení či organizaci producentů, nesmí výše podpory přesáhnout částku, na niž má dotčený podnik nárok.

    (165)

    Režimy podpory související s nepříznivými klimatickými jevy, které mohou být přirovnány k přírodní pohromě, musí být zavedeny do tří let ode dne, kdy došlo k dané události. Podpora musí být vyplacena do čtyř let od uvedeného data.

    (166)

    S cílem usnadnit rychlé řešení krizí Komise schválí rámcové režimy podpory ex ante pro kompenzaci škod způsobených nepříznivými klimatickými jevy, které mohou být přirovnány k přírodní pohromě, za předpokladu, že jsou jasně stanoveny podmínky, za kterých může být podpora poskytnuta. Členské státy musí v těchto případech dodržovat povinnost podávat zprávy uvedené v bodě 345.

    (167)

    Podpora poskytnutá na náhradu škod způsobených jinými druhy nepříznivých klimatických jevů, které mohou být přirovnány k přírodní pohromě, neuvedenými v bodě 161 musí být oznámena Komisi samostatně.

    (168)

    Způsobilými náklady jsou náklady na náhradu škody vzniklé v přímém důsledku nepříznivého klimatického jevu, který může být přirovnán k přírodní pohromě, posouzené buď orgánem veřejné moci, nezávislým odborníkem, který byl uznán orgánem poskytujícím podporu, nebo pojišťovnou.

    (169)

    Škoda může zahrnovat:

    (a)

    hmotné škody na majetku (např. na budovách, plavidlech, vybavení, strojích, zásobách a výrobních prostředcích) a

    (b)

    ztrátu příjmů v důsledku úplného nebo částečného zničení produkce rybolovu nebo akvakultury nebo odpovídajících výrobních prostředků.

    (170)

    Výše škody se musí vypočítat na úrovni jednotlivého příjemce.

    (171)

    V případě hmotné škody na majetku musí škoda vést ke ztrátě převyšující 30 % průměrné roční produkce vypočítané na základě předcházejících tří kalendářních let nebo tříletého průměru stanoveného na základě pětiletého období předcházejícího nepříznivému klimatickému jevu, který může být přirovnán k přírodní pohromě, s vyloučením nejvyšší a nejnižší hodnoty.

    (172)

    Výpočet škody na majetku musí vycházet z nákladů na opravu nebo z ekonomické hodnoty poškozeného majetku před výskytem nepříznivého klimatického jevu, který může být přirovnán k přírodní pohromě. Výše škody nesmí přesáhnout náklady na opravu nebo částku, o niž se v důsledku nepříznivého klimatického jevu, který může být přirovnán k přírodní pohromě, snížila reálná tržní hodnota majetku, tj. rozdíl mezi hodnotou majetku bezprostředně před nepříznivým klimatickým jevem, který může být přirovnán k přírodní pohromě, a bezprostředně po něm.

    (173)

    Ztráta příjmů se musí vypočítat tak, že se odečte:

    (a)

    výsledek získaný vynásobením množství produktů rybolovu a akvakultury vyprodukovaných v roce, v němž se nepříznivý klimatický jev, který může být přirovnán k přírodní pohromě, vyskytl, nebo v každém následujícím roce ovlivněném úplným nebo částečným zničením výrobních prostředků, průměrnou prodejní cenou dosaženou během daného roku

    od

    (b)

    výsledku získaného vynásobením průměrného ročního množství produktů rybolovu a akvakultury vyprodukovaných v tříletém období, jež výskytu nepříznivého klimatického jevu, který může být přirovnán k přírodní pohromě, předcházelo, nebo tříletého průměru stanoveného na základě pětiletého období, jež výskytu nepříznivého klimatického jevu, který může být přirovnán k přírodní pohromě, předcházelo, s vyloučením nejvyšší a nejnižší hodnoty, dosaženou průměrnou prodejní cenou.

    (174)

    Tato částka může být navýšena o další náklady, jež přijímajícímu podniku vznikly v důsledku nepříznivého klimatického jevu, který může být přirovnán k přírodní pohromě, a musí být snížena o veškeré náklady, jež v důsledku nepříznivého klimatického jevu, který může být přirovnán k přírodní pohromě, nevznikly a které by jinak přijímajícímu podniku vznikly.

    (175)

    Komise může uznat i jiné metody výpočtu výše škody, pokud dojde k uspokojivému závěru, že tyto metody jsou reprezentativní, nezakládají se na nezvykle vysokých úlovcích nebo výnosech a nevedou k nadměrné náhradě pro žádný přijímající podnik.

    (176)

    Pokud byl malý nebo střední podnik založen méně než tři roky přede dnem, kdy došlo k nepříznivému klimatickému jevu, který může být přirovnán k přírodní pohromě, odkaz na tříleté nebo pětileté období uvedené v bodě 163 písm. a), bodě 171 a bodě 173 písm. b) je třeba chápat tak, že se vztahuje k množství vyprodukovanému a prodanému průměrným podnikem téže velikosti jako žadatel, tedy mikropodnikem či malým nebo středním podnikem, ve vnitrostátním nebo regionálním odvětví, jež bylo nepříznivým klimatickým jevem, který může být přirovnán k přírodní pohromě, postiženo.

    (177)

    Podpora a veškeré další platby obdržené za účelem náhrady škod, včetně plateb na základě pojistných smluv, musí být omezeny na 100 % způsobilých nákladů.

    1.3.   Podpora na náklady na prevenci, tlumení a eradikaci nákaz zvířat v akvakultuře a napadení invazními nepůvodními druhy a podpora na náhradu škod způsobených těmito nákazami zvířat a napadením

    (178)

    Komise bude považovat podporu na náklady na prevenci, tlumení a eradikaci nákaz zvířat v akvakultuře a napadení invazními nepůvodními druhy a podporu na náhradu škod způsobených těmito nákazami zvířat a napadením za slučitelnou s vnitřním trhem podle čl. 107 odst. 3 písm. c) Smlouvy o fungování EU, pokud je v souladu s částí I kapitolou 3 a se zvláštními podmínkami stanovenými v tomto oddíle.

    (179)

    Podpora na náklady na prevenci, tlumení a eradikaci nákaz zvířat v akvakultuře a napadení invazními nepůvodními druhy a podpora na náhradu škod způsobených těmito nákazami zvířat a napadením se považují za vhodný nástroj, který podnikům pomůže řešit rizika vyplývající z těchto hrozeb a usnadní rozvoj hospodářských činností nebo určitých hospodářských oblastí, aniž by měnily podmínky obchodu v takové míře, jež by byla v rozporu se společným zájmem, za předpokladu, že dodržují podmínky stanovené v tomto oddíle.

    (180)

    Podpora podle tohoto oddílu může být poskytnuta pouze:

    (a)

    pokud jde o nákazy zvířat a napadení invazními nepůvodními druhy, u nichž existují právní nebo správní předpisy Unie nebo vnitrostátní právní nebo správní předpisy, a

    (b)

    jako součást:

    (i)

    veřejného programu na unijní, celostátní nebo regionální úrovni, jehož cílem je prevence, tlumení nebo eradikace nákaz zvířat, nebo

    (ii)

    mimořádných opatření uložených příslušnými vnitrostátními orgány nebo

    (iii)

    opatření k eradikaci nebo zabránění dalšímu šíření invazního nepůvodního druhu prováděná v souladu s nařízením (EU) č. 1143/2014.

    (181)

    Programy a opatření uvedené v bodě 180 písm. b) musí obsahovat popis dotčených opatření v oblasti prevence, tlumení a eradikace.

    (182)

    Podpora se nesmí vztahovat na opatření, u nichž právní předpisy Unie stanoví, že náklady na taková opatření má nést přijímající podnik, ledaže jsou náklady na tato opatření podpory zcela vyrovnány povinnými poplatky přijímajících podniků.

    (183)

    Podpora musí být vyplacena přímo dotčenému podniku nebo seskupení či organizaci producentů, jichž je tento podnik členem. Je-li podpora vyplacena seskupení či organizaci producentů, nesmí výše podpory přesáhnout částku, na niž má dotčený podnik nárok.

    (184)

    Jednotlivá podpora by neměla být poskytnuta, je-li zjištěno, že k výskytu nákazy zvířat nebo napadení invazními nepůvodními druhy došlo v důsledku úmyslného nebo nedbalostního jednání přijímajícího podniku.

    (185)

    Pokud jde o nákazy zvířat, lze podporu poskytnout v souvislosti s:

    (a)

    nákazami vodních živočichů uvedenými na seznamu v čl. 5 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429 (59) nebo zařazenými na seznam nákaz zvířat v Kodexu zdraví vodních živočichů Světové organizace pro zdraví zvířat (60);

    (b)

    zoonózami vodních živočichů uvedenými v bodě 2 přílohy III nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/690 (61);

    (c)

    nově se objevujícími nákazami, které splňují podmínky stanovené v čl. 6 odst. 2 nařízení (EU) 2016/429;

    (d)

    nákazami jinými než nákaza uvedená na seznamu podle čl. 9 odst. 1 písm. d) nařízení (EU) 2016/429, které splňují kritéria stanovená v článku 226 uvedeného nařízení.

    (186)

    Režimy podpory musí být zavedeny do tří let ode dne vzniku nákladů nebo škod způsobených nákazou zvířat nebo napadením invazními nepůvodními druhy. Podpora musí být vyplacena do čtyř let od uvedeného data. Tyto podmínky se nevztahují na náklady vzniklé pro účely prevence, jak je uvedeno v bodě 188.

    (187)

    S cílem usnadnit rychlé řešení krizí Komise schválí rámcové režimy ex ante za předpokladu, že jsou jasně stanoveny podmínky, za kterých může být podpora poskytnuta. Členské státy musí v těchto případech dodržovat povinnost podávat zprávy uvedené v bodě 345.

    (188)

    Podpora může zahrnovat tyto způsobilé náklady, a to i pro účely prevence:

    (a)

    zdravotní prohlídky, analýzy, testy a další metody depistáže;

    (b)

    zlepšení opatření biologické bezpečnosti;

    (c)

    nákup, skladování, podávání nebo distribuci očkovacích látek, léčivých přípravků a látek pro léčbu zvířat;

    (d)

    nákup, skladování, rozšíření a distribuci ochranných prostředků nebo vybavení pro řešení napadení invazními nepůvodními druhy;

    (e)

    porážku, likvidaci a neškodné odstranění zvířat;

    (f)

    neškodné odstranění živočišných produktů a produktů s nimi souvisejících;

    (g)

    čištění, dezinfekci nebo dezinsekci či deratizaci podniku nebo vybavení;

    (h)

    škody způsobené porážkou, utracením nebo neškodným odstraněním zvířat, živočišných produktů a produktů s nimi souvisejících.

    (189)

    Podpora ve vztahu ke způsobilým nákladům uvedeným v bodě 188 písm. a) musí být poskytnuta ve formě věcného plnění a musí být vyplacena poskytovateli zdravotních kontrol, analýz, testů a dalších metod depistáže, ledaže přijímající podniky již disponují vlastními kapacitami vhodnými pro uvedené účely.

    (190)

    V případě podpory na náhradu škod způsobených nákazami zvířat nebo napadením invazními nepůvodními druhy podle bodu 188 písm. h) se výše náhrady musí vypočítat pouze na základě:

    (a)

    tržní hodnoty zvířat poražených, utracených nebo uhynulých nebo produktů zničených:

    (i)

    v důsledku nákazy zvířat nebo napadení invazními nepůvodními druhy nebo

    (ii)

    jako součást veřejného programu nebo opatření podle bodu 180 písm. b);

    (b)

    ztráty příjmů v důsledku povinné karantény a obtíží při doplňování stavů.

    (191)

    Tržní hodnota uvedená v bodě 190 písm. a) musí být stanovena na základě hodnoty zvířat bezprostředně před vznikem nebo potvrzením podezření na nákazu zvířat nebo napadení invazními nepůvodními druhy, jako kdyby nákazou nebo napadením nebyla postižena.

    (192)

    Tato částka musí být snížena o veškeré náklady, jež nevznikly přímo v důsledku nákazy zvířat nebo napadení invazními nepůvodními druhy a které by jinak přijímajícímu podniku vznikly, a o veškeré příjmy z prodeje produktů souvisejících se zvířaty poraženými, utracenými nebo zlikvidovanými pro účely prevence nebo eradikace.

    (193)

    Ve výjimečných a řádně odůvodněných případech může Komise uznat jiné náklady vzniklé v důsledku nákaz zvířat v akvakultuře nebo napadení invazními nepůvodními druhy.

    (194)

    Podpora a veškeré další platby, které přijímající podnik obdrží, včetně plateb na základě jiných vnitrostátních nebo unijních opatření, pojistných smluv nebo vzájemných fondů týkajících se týchž způsobilých nákladů, musí být omezeny na 100 % způsobilých nákladů.

    1.4.   Podpora na náhradu škod způsobených chráněnými druhy zvířat

    (195)

    Komise bude považovat podporu na náhradu škod způsobených chráněnými druhy zvířat za slučitelnou s vnitřním trhem podle čl. 107 odst. 3 písm. c) Smlouvy o fungování EU, pokud je v souladu se zásadami stanovenými v části I kapitole 3 a se zvláštními podmínkami stanovenými v tomto oddíle.

    (196)

    Podpora na náhradu škod způsobených chráněnými druhy zvířat se považuje za vhodný nástroj, který podnikům pomůže řešit rizika, jež představují druhy zvířat chráněné unijním nebo vnitrostátním právem, a usnadní rozvoj hospodářských činností nebo určitých hospodářských oblastí, aniž by měnila podmínky obchodu v takové míře, jež by byla v rozporu se společným zájmem, za předpokladu, že dodržuje podmínky stanovené v tomto oddíle.

    (197)

    Podpora podle tohoto oddílu může být poskytnuta, pouze pokud:

    (a)

    existuje přímá příčinná souvislost mezi vzniklou škodou a chováním chráněných druhů zvířat;

    (b)

    způsobilými náklady jsou náklady na náhradu škody vzniklé v přímém důsledku chování chráněných druhů zvířat, posouzené orgánem veřejné moci, nezávislým odborníkem, který byl uznán orgánem poskytujícím podporu, nebo pojišťovnou, a

    (c)

    v odvětví rybolovu se podpora týká pouze škody na úlovcích bez ohledu na dopad chráněných druhů zvířat na celkovou volně žijící populaci.

    (198)

    Podpora musí být vyplacena přímo dotčenému podniku nebo seskupení či organizaci producentů, jichž je tento podnik členem. Je-li podpora vyplacena seskupení či organizaci producentů, nesmí výše podpory přesáhnout částku, na niž má dotčený podnik nárok.

    (199)

    Režimy podpory související se škodou způsobenou chráněnými druhy zvířat se musí zavést do tří let ode dne, kdy ke škodě došlo. Podpora musí být vyplacena do čtyř let od uvedeného data.

    (200)

    Způsobilé náklady mohou zahrnovat:

    (a)

    tržní hodnotu zvířat poškozených nebo usmrcených chráněnými druhy zvířat;

    (b)

    hmotnou škodu na těchto druzích majetku: vybavení, strojním zařízení a nemovitostech.

    (201)

    Tržní hodnota uvedená v bodě 200 písm. a) musí být stanovena na základě hodnoty zvířat bezprostředně předtím, než ke škodě došlo, jako kdyby nebyla chováním chráněných druhů zvířat dotčena.

    (202)

    Výpočet škody na majetku musí vycházet z nákladů na opravu nebo z ekonomické hodnoty poškozeného majetku předtím, než ke škodě došlo. Výše škody nesmí přesáhnout náklady na opravu nebo částku, o niž se v důsledku chování chráněných druhů zvířat snížila reálná tržní hodnota majetku, tj. rozdíl mezi hodnotou majetku bezprostředně předtím, než ke škodě došlo, a bezprostředně poté.

    (203)

    Tato částka může být navýšena o další náklady, které přijímajícímu podniku vznikly v důsledku chování chráněných druhů zvířat, a v každém případě musí být snížena o veškeré náklady, které nevznikly přímo v důsledku chování chráněných druhů zvířat a které by jinak přijímajícímu vznikly, a o veškeré příjmy z prodeje produktů souvisejících s poškozenými nebo usmrcenými zvířaty.

    (204)

    Komise může uznat i jiné metody výpočtu výše škody, pokud dojde k uspokojivému závěru, že tyto metody jsou reprezentativní, nezakládají se na nezvykle vysokých úlovcích nebo výnosech a nevedou k nadměrné náhradě pro žádný přijímající podnik.

    (205)

    S výjimkou prvních útoků chráněných druhů zvířat se od přijímajících podniků vyžaduje přiměřené úsilí, aby se zmírnilo riziko narušení hospodářské soutěže a byla zajištěna motivace k minimalizaci rizika škody. Toto úsilí musí mít podobu preventivních opatření, například ochranných plotů, která jsou přiměřená riziku škody způsobené chráněnými druhy zvířat v dotčené oblasti, jsou-li tato opatření přiměřeně možná.

    (206)

    Podpora a veškeré další platby obdržené za účelem náhrady škod, včetně plateb na základě pojistných smluv, musí být omezeny na 100 % způsobilých nákladů.

    1.5.   Podpora na investice do prevence a zmírnění škod způsobených rizikovými událostmi

    (207)

    Komise bude považovat podporu na investice do prevence a zmírnění škod způsobených rizikovými událostmi za slučitelnou s vnitřním trhem podle čl. 107 odst. 3 písm. c) Smlouvy o fungování EU, pokud je v souladu se zásadami stanovenými v části I kapitole 3 a se zvláštními podmínkami stanovenými v tomto oddíle.

    (208)

    Podpora na investice do prevence a zmírnění škod způsobených rizikovými událostmi se považuje za vhodný nástroj, který podnikům pomůže jak snížit rizika vzniku těchto škod nebo jejich výši a usnadní rozvoj hospodářských činností nebo určitých hospodářských oblastí, aniž by měnila podmínky obchodu v takové míře, jež by byla v rozporu se společným zájmem, za předpokladu, že dodržuje podmínky stanovené v tomto oddíle.

    (209)

    Investice musí sledovat především cíl týkající se prevence a zmírnění škod způsobených rizikovými událostmi. Pokud jde o prevenci a zmírnění škod způsobených chráněnými druhy zvířat v odvětví rybolovu, cílem investice musí být prevence a zmírnění zpustošení nebo škod na rybolovných zařízeních nebo jiném vybavení.

    (210)

    U investic, které vyžadují posouzení vlivů na životní prostředí podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/92/EU (62), musí být podpora podmíněna provedením takového posouzení a udělením příslušného povolení danému investičnímu projektu přede dnem poskytnutí jednotlivé podpory.

    (211)

    Podpora se musí vztahovat na způsobilé náklady, jež se přímo a specificky vynakládají na preventivní opatření. Způsobilé náklady mohou zahrnovat:

    (a)

    výstavbu, pořízení, včetně pořízení na leasing, nebo vylepšení nemovitého majetku a

    (b)

    nákup, včetně nákupu na leasing, strojů a vybavení až do tržní hodnoty majetku.

    (212)

    Maximální intenzita podpory musí být omezena na 100 % způsobilých nákladů.

    Kapitola 2

    2.   PODPORA V NEJVZDÁLENĚJŠÍCH REGIONECH

    (213)

    Nejvzdálenější regiony Unie čelí trvalým omezením svého rozvoje, uznaným v článku 349 Smlouvy o fungování EU, který Unii umožňuje přijmout zvláštní opatření na podporu nejvzdálenějších regionů, včetně na míru přizpůsobeného uplatňování práva Unie v těchto regionech a přístupu k unijním programům. Komise bude posuzovat podporu v těchto regionech na základě zásad stanovených v části I kapitole 3 těchto pokynů a zvláštních podmínek stanovených v tomto oddíle, s přihlédnutím ke sdělení Komise „Lidé na prvním místě, zajištění udržitelného růstu podporujícího začlenění, využívání potenciálu nejvzdálenějších regionů EU“ (63).

    2.1.   Provozní podpora v nejvzdálenějších regionech

    (214)

    Provozní podpora v nejvzdálenějších regionech je slučitelná s vnitřním trhem podle čl. 107 odst. 3 písm. a) Smlouvy o fungování EU, pokud je v souladu se zásadami stanovenými v části I kapitole 3, zvláštními podmínkami stanovenými v tomto oddíle a zvláštními ustanoveními, která se na tyto regiony vztahují.

    (215)

    Tento oddíl se použije na provozní podporu v nejvzdálenějších regionech uvedených v článku 349 Smlouvy o fungování EU, jejímž cílem je podle čl. 10 odst. 4 nařízení (EU) 2021/1139 zmírnění zvláštních obtíží v těchto regionech způsobených jejich odlehlostí, ostrovní povahou, malou rozlohou, složitým povrchem a podnebím, hospodářskou závislostí na malém množství produktů, přičemž neměnnost a spolupůsobení těchto faktorů vážným způsobem ohrožuje jejich rozvoj. Při uplatňování tohoto oddílu bere Komise v úvahu soudržnost provozní podpory s opatřeními v rámci ENRAF pro dotyčný region, je-li to relevantní, a její účinky na hospodářskou soutěž a obchod jak v dotčených regionech, tak v jiných částech Unie.

    (216)

    Podpora podle tohoto oddílu nesmí přesáhnout míru, která je nezbytná ke zmírnění zvláštních obtíží v nejvzdálenějších regionech způsobených izolovaností, ostrovní povahou a mimořádnou odlehlostí.

    (217)

    Způsobilé náklady vyplývající z těchto zvláštních obtíží musí být vypočteny v souladu s kritérii stanovenými v nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2021/1972 (64).

    (218)

    Aby se zabránilo nadměrné náhradě, musí dotčený členský stát vzít v úvahu jiné druhy veřejné intervence, případně včetně náhrady dodatečných nákladů vzniklých hospodářským subjektům v odvětví rybolovu, chovu, zpracování a uvádění na trh v případě určitých produktů rybolovu a akvakultury z nejvzdálenějších regionů, vyplacených podle článků 24 a 35 až 37 nařízení (EU) 2021/1139.

    (219)

    Podpora a veškeré další platby, které přijímající podnik obdrží, za tytéž způsobilé náklady, musí být omezeny na 100 % způsobilých nákladů.

    2.2.   Podpora na obnovu rybářského loďstva v nejvzdálenějších regionech

    (220)

    Komise bude považovat podporu na obnovu rybářského loďstva v nejvzdálenějších regionech za slučitelnou s vnitřním trhem podle čl. 107 odst. 3 písm. a) Smlouvy o fungování EU, pokud je v souladu se zásadami stanovenými v části I kapitole 3 a zvláštními podmínkami stanovenými v tomto oddíle.

    (221)

    Tento oddíl se použije na podporu na obnovu rybářského loďstva v nejvzdálenějších regionech podle článku 349 Smlouvy o fungování EU, jejímž cílem je podpořit náklady spojené s pořízením nového rybářského plavidla, které bude registrováno v některém z nejvzdálenějších regionů.

    (222)

    Podpora podle tohoto oddílu může být poskytnuta, pouze pokud:

    (a)

    nové rybářské plavidlo splňuje předpisy Unie a vnitrostátní předpisy o hygienických, zdravotních, bezpečnostních a pracovních podmínkách pro práci na palubě rybářských plavidel a má parametry rybářských plavidel a

    (b)

    v den podání žádosti o podporu má přijímající podnik hlavní místo své registrace v nejvzdálenějším regionu, kde bude nové plavidlo registrováno.

    (223)

    V den poskytnutí podpory musí zpráva vypracovaná před tímto dnem v souladu s čl. 22 odst. 2 a 3 nařízení (EU) č. 1380/2013 prokázat, že ve skupině loďstva nejvzdálenějšího regionu, do něhož bude nové plavidlo patřit, existuje vyváženost mezi jeho rybolovnou kapacitou a jeho rybolovnými právy (dále jen „vnitrostátní zpráva“).

    (224)

    Podporu nelze poskytnout, pokud vnitrostátní zpráva, a zejména posouzení vyváženosti v ní obsažené, nebyla vypracována na základě biologických a hospodářských ukazatelů a ukazatelů využívání plavidel podle společných pokynů (65) uvedených v čl. 22 odst. 2 nařízení (EU) č. 1380/2013.

    (225)

    Proto musí být pro poskytnutí jakékoli podpory splněny následující podmínky podle tohoto oddílu:

    (a)

    dotčený členský stát musí předložit Komisi vnitrostátní zprávu do 31. května roku N;

    (b)

    vnitrostátní zpráva musí prokázat, že ve skupině loďstva, do níž bude nové plavidlo patřit, existuje vyváženost mezi rybolovnou kapacitou a rybolovnými právy, a

    (c)

    závěr vnitrostátní zprávy za rok N, a zejména posouzení vyváženosti, které je v ní obsaženo, nesmí být Komisí zpochybněny.

    (226)

    Pro účely bodu 225 písm. c) se vyváženost obsažená ve vnitrostátní zprávě považuje za zpochybněnou, pokud Komise zašle dotčenému členskému státu v dané záležitosti do 31. března roku N+1 dopis na základě čl. 22 odst. 4 nařízení (EU) č. 1380/2013. Není-li takový dopis k tomuto termínu vystaven nebo pokud dopis nezpochybňuje posouzení vyváženosti obsažené ve vnitrostátní zprávě, může dotčený členský stát přistoupit k poskytnutí podpory.

    (227)

    Dotčený členský stát může poskytnout podporu na základě vnitrostátní zprávy za rok N pouze do 31. prosince roku N+1.

    (228)

    Stropy rybolovné kapacity každého členského státu a každé skupiny loďstva nejvzdálenějších regionů stanovené v příloze II nařízení (EU) č. 1380/2013, se zohledněním jakéhokoli možného snížení těchto stropů podle čl. 22 odst. 6 uvedeného nařízení, nesmí být v žádném okamžiku překročeny. Vstup nové kapacity pořízené s pomocí podpory do loďstva musí být proveden při plném respektování těchto stropů kapacity a nesmí vést k situaci, kdy dojde k překročení těchto stropů.

    (229)

    Podpora nesmí být podmíněna pořízením nového plavidla z konkrétní loděnice.

    (230)

    Maximální intenzita podpory nesmí být vyšší než 60 % celkových způsobilých nákladů v případě plavidel o celkové délce méně než 12 metrů, nesmí být vyšší než 50 % celkových způsobilých nákladů v případě plavidel o celkové délce 12 metrů nebo více a méně než 24 metrů a nesmí být vyšší než 25 % celkových způsobilých nákladů v případě plavidel o celkové délce 24 metrů a více.

    (231)

    Plavidlo pořízené s pomocí podpory musí zůstat registrované v nejvzdálenějším regionu po dobu alespoň 15 let ode dne poskytnutí podpory a během této doby musí vykládat všechny své úlovky v nejvzdálenějším regionu. Není-li tato podmínka splněna, musí být podpora vrácena ve výši úměrné období nebo rozsahu nesplnění pravidel.

    2.3.   Podpora na investice do vybavení, které přispívá ke zvýšení bezpečnosti, včetně vybavení umožňujícího plavidlům rozšíření rybolovných oblastí pro drobný pobřežní rybolov v nejvzdálenějších regionech

    (232)

    Komise bude považovat podporu na investice do vybavení, které přispívá ke zvýšení bezpečnosti, včetně vybavení umožňujícího rybářským plavidlům rozšíření rybolovných oblastí pro drobný pobřežní rybolov v nejvzdálenějších regionech, za slučitelnou s vnitřním trhem podle čl. 107 odst. 3 písm. a) Smlouvy o fungování EU, pokud je v souladu se zásadami stanovenými v části I kapitole 3 a se zvláštními podmínkami stanovenými v tomto oddíle.

    (233)

    Podpora podle tohoto oddílu by měla přispívat k posilování ekonomicky, sociálně a environmentálně udržitelných rybolovných činností a zlepšování bezpečnosti a pracovních podmínek na plavidlech a případně umožňovat rybářským plavidlům rozšíření jejich rybolovných oblastí pro drobný pobřežní rybolov až na 20 mil od pobřeží.

    (234)

    Odchylně od bodu 47 může být podpora podle tohoto oddílu poskytnuta za účelem splnění závazných unijních nebo vnitrostátních požadavků.

    (235)

    Podpora na investice zahrnující výměnu nebo modernizaci hlavního nebo pomocného motoru rybářského plavidla může být způsobilá pouze podle článku 18 nařízení (EU) 2021/1139 nebo podle části II kapitoly 3 oddílu 3.2 těchto pokynů.

    (236)

    Podpora na investice vedoucí ke zvýšení hrubé prostornosti rybářského plavidla může být způsobilá pouze podle článku 19 nařízení (EU) 2021/1139 nebo podle části II kapitoly 3 oddílu 3.3 těchto pokynů.

    (237)

    Maximální intenzita podpory musí být omezena na 100 % způsobilých nákladů.

    Kapitola 3

    3.   PODPORA NA OPATŘENÍ TÝKAJÍCÍ SE LOĎSTVA A ZASTAVENÍ RYBOLOVNÝCH ČINNOSTÍ

    (238)

    Za účelem posílení ekonomicky, sociálně a environmentálně udržitelných rybolovných činností je vhodné zahrnout do těchto pokynů některá vnitrostátně financovaná opatření týkající se investic do rybářských plavidel a zastavení rybolovných činností.

    (239)

    Aby byl zajištěn soulad a soudržnost mezi unijní politikou státní podpory a společnou rybářskou politikou, podmínky vztahující se na uvedená opatření financovaná zcela z vnitrostátních zdrojů musí zohledňovat požadavky stanovené v rámci ENRAF pro rovnocenná opatření spolufinancovaná EU, zejména opatření stanovená v článcích 17 až 21 nařízení (EU) 2021/1139, není-li v tomto oddíle uvedeno jinak.

    (240)

    Podpora podle této kapitoly může být za určitých podmínek stanovených v oddílech 3.1 až 3.6 poskytnuta také na vnitrozemský rybolov.

    (241)

    Je-li podpora podle této kapitoly poskytnuta pro rybářské plavidlo Unie, toto plavidlo nesmí být převedeno ani změnit vlajku mimo Unii po dobu nejméně pěti let od poslední platby podpory.

    3.1.   První pořízení rybářského plavidla

    (242)

    Komise bude považovat podporu na první pořízení rybářského plavidla za slučitelnou s vnitřním trhem podle čl. 107 odst. 3 písm. c) Smlouvy o fungování EU, pokud je v souladu se zásadami stanovenými v části I kapitole 3 a se zvláštními podmínkami stanovenými v tomto oddíle.

    (243)

    Podpora na první pořízení rybářského plavidla může představovat vhodný nástroj, který do odvětví přivede nové rybáře a podpoří generační obměnu. Z tohoto důvodu může podpora na první pořízení rybářského plavidla v některých případech usnadnit rozvoj hospodářských činností nebo určitých hospodářských oblastí, aniž by měnila podmínky obchodu v takové míře, jež by byla v rozporu se společným zájmem, za předpokladu, že dodržuje podmínky stanovené v tomto oddíle.

    (244)

    Podpora podle tohoto oddílu může být poskytnuta pouze:

    (a)

    fyzické osobě, která ke dni podání žádosti o podporu není starší 40 let a alespoň pět let pracovala jako rybář nebo získala náležitou kvalifikaci;

    (b)

    právnickým osobám, které zcela vlastní jedna nebo více fyzických osob, z nichž každá splňuje podmínky stanovené v písmenu a);

    (c)

    v případě společného prvního pořízení rybářského plavidla několika fyzickým osobám, z nichž každá splňuje podmínky stanovené v písmenu a);

    (d)

    v případě nabytí částečného vlastnictví rybářského plavidla fyzické osobě, která splňuje podmínky stanovené v písmenu a) a u které se má za to, že má nad daným plavidlem právo kontroly, neboť vlastní alespoň 33 % plavidla nebo podílu na plavidle, nebo právnické osobě, která splňuje podmínky stanovené v písmenu b) a u které se má za to, že má nad daným plavidlem právo kontroly, neboť vlastní alespoň 33 % plavidla nebo podílu na plavidle.

    (245)

    Podpora podle tohoto oddílu může být poskytnuta pouze na rybářské plavidlo, které splňuje všechny tyto požadavky:

    (a)

    patří do skupiny loďstva, u které nejnovější zpráva o rybolovné kapacitě podle čl. 22 odst. 2 nařízení (EU) č. 1380/2013 prokázala vyváženost s rybolovnými právy dostupnými pro tuto skupinu;

    (b)

    je vybaveno pro rybolovné činnosti;

    (c)

    není celkově delší než 24 metrů;

    (d)

    bylo zaregistrováno v rejstříku loďstva Unie po dobu nejméně tří kalendářních let předcházejících roku podání žádosti o podporu v případě plavidla pro drobný pobřežní rybolov a po dobu nejméně pěti kalendářních let v případě jiného typu plavidla a

    (e)

    bylo zaregistrováno v rejstříku loďstva Unie nanejvýš 30 kalendářních let před rokem předložení žádosti o podporu.

    (246)

    Pro účely bodu 245 písm. a) se použijí postup a podmínky stanovené v části II kapitole 2 oddíle 2.2 bodech 225 až 227.

    (247)

    Pokud jde o vnitrozemský rybolov, bod 245 písm. a) se nepoužije a bod 245 písm. d) a e) je třeba chápat tak, že se vztahuje nikoli k datu registrace v rejstříku loďstva Unie, ale k datu uvedení do provozu, v souladu s vnitrostátním právem.

    (248)

    Způsobilé náklady mohou zahrnovat přímé a nepřímé náklady související s prvním pořízením rybářského plavidla.

    (249)

    Maximální intenzita podpory musí být omezena na 40 % způsobilých nákladů.

    3.2.   Výměna nebo modernizace hlavního nebo pomocného motoru

    (250)

    Komise bude považovat podporu na výměnu nebo modernizaci hlavního nebo pomocného motoru za slučitelnou s vnitřním trhem podle čl. 107 odst. 3 písm. c) Smlouvy o fungování EU, pokud je v souladu se zásadami stanovenými v části I kapitole 3 a se zvláštními podmínkami stanovenými v tomto oddíle.

    (251)

    Podpora na výměnu nebo modernizaci hlavního nebo pomocného motoru může představovat vhodný nástroj, který podpoří podniky mimo jiné ve zvyšování energetické účinnosti a snižování emisí CO2. Z tohoto důvodu může podpora na výměnu nebo modernizaci hlavního nebo pomocného motoru v některých případech usnadnit rozvoj hospodářských činností nebo určitých hospodářských oblastí, aniž by měnila podmínky obchodu v takové míře, jež by byla v rozporu se společným zájmem, za předpokladu, že dodržuje podmínky stanovené v tomto oddíle.

    (252)

    Podpora podle tohoto oddílu může být poskytnuta pouze na výměnu nebo modernizaci hlavního nebo pomocného motoru rybářského plavidla o celkové délce nepřesahující 24 metrů.

    (253)

    Podpora podle tohoto oddílu musí splňovat všechny tyto podmínky:

    (a)

    plavidlo patří do skupiny loďstva, u které nejnovější zpráva o rybolovné kapacitě podle čl. 22 odst. 2 nařízení (EU) č. 1380/2013 prokázala vyváženost s rybolovnými právy dostupnými pro tuto skupinu;

    (b)

    plavidlo bylo zaregistrováno v rejstříku loďstva Unie alespoň pět kalendářních let před rokem předložení žádosti o podporu;

    (c)

    v případě plavidel pro drobný pobřežní rybolov a plavidel používaných pro vnitrozemský rybolov má nový nebo modernizovaný motor nejvýše stejný výkon v kW jako motor stávající;

    (d)

    v případě jiných plavidel o celkové délce do 24 metrů má nový nebo modernizovaný motor nejvýše stejný výkon v kW jako motor stávající a produkuje alespoň o 20 % méně emisí CO2 než motor stávající;

    (e)

    rybolovná kapacita stažená v důsledku výměny nebo modernizace hlavního nebo pomocného motoru nesmí být nahrazena.

    (254)

    Pro účely bodu 253 písm. a) se použijí postup a podmínky stanovené v části II kapitole 2 oddíle 2.2 bodech 225 až 227.

    (255)

    Pokud jde o vnitrozemský rybolov, bod 253 písm. a) se nepoužije a bod 253 písm. b) je třeba chápat tak, že se vztahuje nikoli k datu registrace v rejstříku loďstva Unie, ale k datu uvedení do provozu, v souladu s vnitrostátním právem.

    (256)

    Členské státy musí prokázat, že mají zavedeny účinné kontrolní a donucovací mechanismy, které zaručují plnění podmínek stanovených v tomto oddíle.

    (257)

    Členské státy musí zajistit fyzické ověření všech vyměněných nebo modernizovaných motorů.

    (258)

    Snížení emisí CO2 požadované podle bodu 253 písm. d) se bude považovat za splněné v kterémkoli z těchto případů:

    (a)

    pokud příslušné informace osvědčené výrobcem dotčených motorů v rámci schválení typu nebo certifikátu výrobku naznačují, že nový motor má o 20 % nižší emise CO2 než vyměňovaný motor;

    (b)

    pokud příslušné informace osvědčené výrobcem dotčených motorů v rámci schválení typu nebo certifikátu výrobku naznačují, že nový motor spotřebuje o 20 % méně paliva než vyměňovaný motor.

    (259)

    Pokud příslušné informace osvědčené výrobcem dotčeného motoru v rámci schválení typu nebo certifikátu výrobku pro jeden nebo oba motory neumožňují srovnání emisí CO2 nebo spotřeby paliva, snížení emisí CO2 požadované podle bodu 253 písm. d) se bude považovat za splněné v kterémkoli z těchto případů:

    (a)

    nový motor používá energeticky účinnou technologii a rozdíl ve stáří mezi novým motorem a vyměňovaným motorem činí nejméně sedm let;

    (b)

    nový motor používá typ paliva nebo pohonný systém, u nějž se má za to, že vypouští méně CO2 než vyměňovaný motor;

    (c)

    dotčený členský stát změří, že nový motor vypouští o 20 % méně CO2 nebo používá o 20 % méně paliva než vyměňovaný motor při běžné intenzitě rybolovu dotčeného plavidla.

    (260)

    K určování energeticky účinných technologií podle bodu 259 písm. a) a dalšímu upřesňování metodických prvků pro provádění bodu 259 písm. c) se použije prováděcí nařízení (EU) 2022/46 (66).

    (261)

    Způsobilé náklady mohou zahrnovat přímé a nepřímé náklady související s výměnou nebo modernizací hlavního nebo pomocného motoru.

    (262)

    Maximální intenzita podpory musí být omezena na 40 % způsobilých nákladů.

    3.3.   Zvýšení hrubé prostornosti rybářského plavidla za účelem zlepšení bezpečnosti, pracovních podmínek nebo energetické účinnosti

    (263)

    Komise bude považovat podporu na zvýšení hrubé prostornosti rybářského plavidla za účelem zlepšení bezpečnosti, pracovních podmínek nebo energetické účinnosti za slučitelnou s vnitřním trhem podle čl. 107 odst. 3 písm. c) Smlouvy o fungování EU, pokud je v souladu se zásadami stanovenými v části I kapitole 3 a se zvláštními podmínkami stanovenými v tomto oddíle.

    (264)

    Podpora na zvýšení hrubé prostornosti rybářského plavidla může představovat vhodný nástroj, který podpoří investice podniků do zlepšování bezpečnosti, pracovních podmínek nebo energetické účinnosti. Z tohoto důvodu může podpora na zvýšení hrubé prostornosti rybářského plavidla v některých případech usnadnit rozvoj hospodářských činností nebo určitých hospodářských oblastí, aniž by měnila podmínky obchodu v takové míře, jež by byla v rozporu se společným zájmem, za předpokladu, že dodržuje podmínky stanovené v tomto oddíle,

    (265)

    Podpora podle tohoto oddílu musí splňovat všechny tyto podmínky:

    (a)

    rybářské plavidlo patří do skupiny loďstva, u které nejnovější zpráva o rybolovné kapacitě podle čl. 22 odst. 2 nařízení (EU) č. 1380/2013 prokázala vyváženost rybolovné kapacity této skupiny s rybolovnými právy dostupnými pro tuto skupinu;

    (b)

    rybářské plavidlo není celkově delší než 24 metrů;

    (c)

    plavidlo bylo zaregistrováno v rejstříku loďstva Unie alespoň deset kalendářních let před rokem předložení žádosti o podporu a

    (d)

    přijetí nové rybolovné kapacity vzniklé operací do rybářského loďstva je kompenzováno předchozím stažením alespoň stejného objemu rybolovné kapacity bez veřejné podpory ze stejné skupiny loďstva nebo ze skupiny loďstva, u níž poslední zpráva o rybolovné kapacitě podle čl. 22 odst. 2 nařízení (EU) č. 1380/2013 prokázala, že rybolovná kapacita není v rovnováze s rybolovnými právy dostupnými pro tuto skupinu.

    (266)

    Pro účely bodu 265 písm. a) se použijí postup a podmínky stanovené v části II kapitole 2 oddíle 2.2 bodech 225 až 227.

    (267)

    Způsobilé náklady mohou zahrnovat:

    (a)

    zvýšení hrubé prostornosti nezbytné pro následnou instalaci nebo obnovu ubytovacích zařízení určených výhradně pro použití posádkou, včetně hygienických zařízení, společných prostor, kuchyňských zařízení a palubních přístřešků;

    (b)

    zvýšení hrubé prostornosti nezbytné pro následné zlepšení nebo instalaci palubních protipožárních, bezpečnostních a poplašných systémů nebo systémů snižování hluku;

    (c)

    zvýšení hrubé prostornosti nezbytné pro následnou instalaci integrovaných můstkových systémů ke zlepšení navigace nebo ovládání motoru;

    (d)

    zvýšení hrubé prostornosti nezbytné pro následnou instalaci nebo opravu motoru či pohonného systému, který prokáže vyšší energetickou účinnost nebo nižší emise CO2 ve srovnání s předchozím stavem, který nemá výkon vyšší než dříve certifikovaný výkon motoru rybářského plavidla podle čl. 40 odst. 1 nařízení Rady (ES) č. 1224/2009 (67) a jehož maximální výkon je pro daný model motoru nebo pohonného systému osvědčen výrobcem;

    (e)

    výměnu nebo opravu hruškovité přídě za předpokladu, že se tím zvýší celková energetická účinnost rybářského plavidla.

    (268)

    Pokud jde o vnitrozemský rybolov, bod 265 písm. a) a d) se nepoužije a bod 265 písm. c) je třeba chápat tak, že se vztahuje nikoli k datu registrace v rejstříku loďstva Unie, ale k datu uvedení do provozu, v souladu s vnitrostátním právem.

    (269)

    Členské státy musí prokázat, že mají zavedeny účinné kontrolní a donucovací mechanismy, které zaručují plnění podmínek stanovených v tomto oddíle.

    (270)

    Dotčený členský stát musí Komisi sdělit povahu opatření podpory, včetně objemu zvýšení rybolovné kapacity a účelu takového zvýšení.

    (271)

    Způsobilé náklady mohou zahrnovat přímé a nepřímé náklady související s investiční podporou na zlepšení bezpečnosti, pracovních podmínek a energetické účinnosti, která vede ke zvýšení hrubé prostornosti rybářského plavidla.

    (272)

    Maximální intenzita podpory musí být omezena na 40 % způsobilých nákladů.

    3.4.   Podpora na trvalé zastavení rybolovných činností

    (273)

    Komise bude považovat podporu na trvalé zastavení rybolovných činností za slučitelnou s vnitřním trhem podle čl. 107 odst. 3 písm. c) Smlouvy o fungování EU, pokud je v souladu se zásadami stanovenými v části I kapitole 3 a se zvláštními podmínkami stanovenými v tomto oddíle.

    (274)

    Podpora na trvalé zastavení rybolovných činností může představovat vhodný nástroj, který přijímajícím podnikům v odvětví rybolovu pomůže přizpůsobit se nové situaci, zejména diverzifikací v podobě zavedení nových druhů hospodářských činností (68). Z tohoto důvodu může podpora na trvalé zastavení rybolovných činností v některých případech usnadnit rozvoj hospodářských činností nebo určitých hospodářských oblastí, aniž by měnila podmínky obchodu v takové míře, jež by byla v rozporu se společným zájmem, za předpokladu, že dodržuje podmínky stanovené v tomto oddíle.

    (275)

    Podpora podle tohoto oddílu musí splňovat všechny tyto podmínky:

    (a)

    zastavení musí být plánováno jako nástroj akčního plánu podle čl. 22 odst. 4 nařízení (EU) č. 1380/2013;

    (b)

    trvalého zastavení rybolovných činností musí být dosaženo vrakováním rybářského plavidla nebo jeho vyřazením z provozu a dodatečným vybavením pro jiné činnosti, než je komerční rybolov;

    (c)

    rybářské plavidlo musí být registrováno jako aktivní plavidlo a provádělo rybolovnou činnost po dobu nejméně 90 dnů za rok během posledních dvou kalendářních let předcházejících datu podání žádosti o podporu;

    (d)

    rovnocenná rybolovná kapacita musí být trvale odstraněna z rejstříku rybářského loďstva Unie a nesmí být nahrazena;

    (e)

    příslušné licence k rybolovu a oprávnění k rybolovu musí být trvale odebrány a

    (f)

    přijímající podniky nesmí zaregistrovat žádné rybářské plavidlo po dobu pěti let od obdržení podpory.

    (276)

    Je-li dotčená rybolovná činnost takové povahy, že ji nelze provozovat po celý kalendářní rok, minimální požadavek na rybolovnou činnost stanovený v bodě 275 písm. c) lze snížit za předpokladu, že poměr mezi počtem dnů činnosti a počtem dnů rybolovu je stejný jako poměr mezi počtem dnů činnosti a počtem kalendářních dnů v roce u přijímajících podniků, které loví ryby celoročně.

    (277)

    Kromě podpory uvedené v bodě 275 může Komise výjimečně povolit podporu na trvalé zastavení rybolovných činností z důvodů hospodářské povahy nebo jiných důvodů souvisejících se zachováním biologických mořských zdrojů, a to v řádně odůvodněných případech prokázaných členskými státy. Podpora může být odůvodněná například v případě otázek souvisejících s dobrým stavem prostředí mořských vod, které jsou podloženy vědeckými důkazy, nebo v případech, kdy rozsah rybolovných činností na místní úrovni již nelze udržet v důsledku omezení rybolovných oblastí, a je potřeba zajistit řádnou restrukturalizaci odvětví, i když se dotčené skupiny loďstva nacházejí v rovnováze.

    (278)

    Podpora podle bodu 277 musí splňovat podmínky stanovené v bodě 275 písm. b) až f) a přijímající podniky se kromě toho musí zavázat, že od okamžiku podání žádosti o podporu do uplynutí pěti let po vyplacení podpory nezvýší svou aktivní rybolovnou kapacitu. Přijímající podniky se rovněž musí zavázat, že podporu nevyužijí k výměně nebo modernizaci svých motorů, pokud nejsou splněny podmínky stanovené v článku 18 nařízení (EU) 2021/1139.

    (279)

    Pokud jeden rok před oznámením členský stát poskytl podporu nebo provedl operace v rámci ENRF nebo ENRAF vedoucí ke zvýšení rybolovné kapacity v mořské oblasti nebo pokud zahrnul tyto operace do vnitrostátního programu ENRAF, musí dotčený členský stát vysvětlit, do jaké míry je podpora na trvalé zastavení rybolovných činností v téže mořské oblasti slučitelná s takovým zvýšením rybolovné kapacity, a doložit opodstatněnost podpory a její nezbytnost.

    (280)

    Pokud jde o vnitrozemský rybolov, podporu na trvalé zastavení rybolovných činností lze poskytnout pouze přijímajícím podnikům, které působí výhradně ve vnitrozemských vodách, a v případech opatření pro zachování zdrojů podložených vědeckými důkazy nebo spadajících pod bod 277. Bod 275 písm. a) se na vnitrozemský rybolov nepoužije a bod 275 písm. d) a f) se použije ve vztahu k příslušnému rejstříku vnitrostátního loďstva, je-li podle vnitrostátního práva k dispozici, a nikoli ve vztahu k rejstříku loďstva Unie. Licence k rybolovu a oprávnění k rybolovu musí být trvale odebrány, bez ohledu na to, zda je rejstřík vnitrostátního loďstva k dispozici.

    (281)

    Kromě toho se na vnitrozemský rybolov použije následující úprava týkající se minimálního počtu dnů rybolovných činností stanovených v bodě 275 písm. c). Pokud je rybářské plavidlo činné v odlovu několika druhů, u nichž je ve vnitrozemských vodách povolen různý počet dnů rybolovu, je počet dnů rybolovu pro výpočet poměru uvedeného v bodě 276 roven průměru počtu dnů rybolovu povolených pro odlovy prováděné tímto plavidlem. Minimální počet dnů rybolovných činností vyplývající z takové úpravy však nesmí být v žádném případě nižší než 30 dnů nebo vyšší než 90 dnů.

    (282)

    Podpora na trvalé zastavení rybolovných činností může být poskytnuta pouze:

    (a)

    majitelům rybářských plavidel Unie, na které se trvalé zastavení rybolovných činností vztahuje, a

    (b)

    rybářům, kteří pracovali na palubě rybářského plavidla Unie, jehož se trvalé zastavení týká, nejméně 90 dnů za rok během posledních dvou kalendářních let předcházejících datu podání žádosti o podporu.

    (283)

    Minimální počet pracovních dnů stanovený v bodě 282 písm. b) se upraví v souladu s body 276 a 281, pokud jsou tyto body použitelné na rybářské plavidlo, na kterém rybář vykonává činnost.

    (284)

    Rybáři uvedení v bodě 282 písm. b) musí zastavit veškeré rybolovné činnosti na dobu pěti let od obdržení podpory. Pokud rybář opět zahájí rybolovné činnosti v tomto období, musí vrátit dotčenému členskému státu částky neoprávněně vyplacené v souvislosti s touto podporou ve výši úměrné období, během něhož nebyla splněna podmínka stanovená v první větě tohoto bodu.

    (285)

    Členské státy musí prokázat, že mají zavedeny účinné kontrolní a donucovací mechanismy, které zaručují dodržení podmínek spojených s trvalým zastavením, včetně zajištění trvalého stažení kapacity a zastavení veškerých rybolovných činností dotčeného plavidla nebo rybářů v návaznosti na toto opatření. Při neexistenci rejstříku vnitrostátního loďstva použitelného pro vnitrozemské vody musí členské státy rovněž prokázat, že uvedené kontrolní a donucovací mechanismy zajišťují řízení kapacity srovnatelné s tím, které se uplatňuje u mořského rybolovu.

    (286)

    Způsobilé náklady se musí vypočítat na úrovni jednotlivého příjemce.

    (287)

    Způsobilé náklady mohou zahrnovat:

    (a)

    v případě vrakování rybářského plavidla:

    (i)

    náklady na vrakování;

    (ii)

    náhradu ztrát hodnoty rybářského plavidla, měřené jako jeho aktuální prodejní hodnota;

    (b)

    v případě vyřazení z provozu a dodatečného vybavení pro jiné činnosti, než je komerční rybolov: investiční náklady související s přestavbou rybářského plavidla pro účely jiných hospodářských činností a

    (c)

    náklady související s rybáři uvedenými v bodě 282 písm. b) mohou zahrnovat i povinné sociální náklady odvíjející se od provádění trvalého zastavení, pokud tyto náklady nejsou pokryty jinými vnitrostátními předpisy pro případ zastavení podnikatelské činnosti.

    (288)

    Komise může uznat i jiné metody výpočtu, pokud dojde k uspokojivému závěru, že se zakládají na objektivních kritériích a nevedou k nadměrné náhradě pro žádný přijímající podnik.

    (289)

    Způsobilé náklady se musí snížit o veškeré náklady, které nevznikly v důsledku trvalého zastavení rybolovných činností a které by jinak přijímajícímu podniku vznikly.

    (290)

    Maximální podpora musí být omezena na 100 % způsobilých nákladů.

    3.5.   Podpora na dočasné zastavení rybolovných činností

    (291)

    Komise bude považovat podporu na dočasné zastavení rybolovných činností za slučitelnou s vnitřním trhem podle čl. 107 odst. 3 písm. c) Smlouvy o fungování EU, pokud je v souladu se zásadami stanovenými v části I kapitole 3 a se zvláštními podmínkami stanovenými v tomto oddíle.

    (292)

    Podpora na dočasné zastavení rybolovných činností může představovat vhodný nástroj, který odvětví pomůže reagovat na okolnosti, jež vyžadují omezené pozastavení intenzity rybolovu (69). Z tohoto důvodu může podpora na dočasné zastavení rybolovných činností v některých případech usnadnit rozvoj hospodářských činností nebo určitých hospodářských oblastí, aniž by měnila podmínky obchodu v takové míře, jež by byla v rozporu se společným zájmem, za předpokladu, že dodržuje podmínky stanovené v tomto oddíle.

    (293)

    Podpora podle tohoto oddílu může být poskytnuta v případě:

    (a)

    opatření pro zachování zdrojů podle čl. 7 odst. 1 písm. a), b), c), i) a j) nařízení (EU) č. 1380/2013 nebo rovnocenných opatření pro zachování zdrojů přijatých regionálními organizacemi pro řízení rybolovu, jsou-li použitelná na Unii, pokud je na základě vědeckého poradenství nezbytné snížit intenzitu rybolovu, aby bylo dosaženo cílů společné rybářské politiky stanovených v čl. 2 odst. 2 a čl. 2 odst. 5 písm. a) nařízení (EU) č. 1380/2013;

    (b)

    opatření Komise v případě vážného ohrožení biologických mořských zdrojů podle článku 12 nařízení (EU) č. 1380/2013;

    (c)

    naléhavých opatření členských států podle článku 13 nařízení (EU) č. 1380/2013;

    (d)

    přerušení uplatňování dohody o partnerství v oblasti udržitelného rybolovu nebo protokolu k ní z důvodů vyšší moci a

    (e)

    ekologických havárií či zdravotních krizí úředně uznaných příslušnými orgány daného členského státu.

    (294)

    Podpora podle tohoto oddílu může být poskytnuta pouze v případě zastavení rybolovných činností dotčeného plavidla nebo rybáře po dobu nejméně 30 dnů v daném kalendářním roce.

    (295)

    Podpora na dočasné zastavení rybolovných činností může být poskytnuta pouze:

    (a)

    majitelům nebo provozovatelům rybářských plavidel Unie, která jsou registrována jako aktivní a prováděla rybolovnou činnost po dobu nejméně 120 dnů během posledních dvou kalendářních let předcházejících roku podání žádosti o podporu;

    (b)

    rybářům, kteří pracovali na palubě rybářského plavidla Unie, jehož se dočasné zastavení týká, po dobu nejméně 120 dnů během posledních dvou kalendářních let předcházejících roku podání žádosti o podporu;

    (c)

    pěším rybářům, kteří prováděli rybolovné činnosti po dobu nejméně 120 dnů během posledních dvou kalendářních let předcházejících roku podání žádosti o podporu.

    (296)

    Je-li dotčená rybolovná činnost takové povahy, že ji nelze provozovat po celý kalendářní rok, dobu 120 dnů stanovenou v bodě 295 písm. a), b) a c) lze zkrátit za předpokladu, že poměr mezi počtem dnů činnosti a počtem dnů rybolovu je stejný jako poměr mezi počtem dnů činnosti a počtem kalendářních dnů v roce u přijímajících podniků, které loví ryby celoročně.

    (297)

    Pokud jde o vnitrozemský rybolov, podporu na dočasné zastavení rybolovných činností lze poskytnout pouze přijímajícím podnikům, které působí výhradně ve vnitrozemských vodách, a v případech opatření pro zachování zdrojů podložených vědeckými důkazy nebo spadajících pod bod 293 písm. e). Bod 295 písm. a) se použije ve vztahu k příslušnému rejstříku vnitrostátního loďstva, je-li podle vnitrostátního práva k dispozici.

    (298)

    Kromě toho se na vnitrozemský rybolov použije následující úprava týkající se minimálního počtu dnů rybolovných činností stanovených v bodě 295 písm. a), b) a c). Pokud jsou rybářské plavidlo nebo rybář činní v odlovu několika druhů, u nichž je ve vnitrozemských vodách povolen různý počet dnů rybolovu, je počet dnů rybolovu pro výpočet poměru uvedeného v bodě 296 roven průměru počtu dnů rybolovu povolených pro odlovy prováděné tímto plavidlem nebo rybářem. Minimální počet dnů rybolovných činností vyplývající z takové úpravy však nesmí být v žádném případě nižší než 40 dnů nebo vyšší než 120 dnů.

    (299)

    Podporu podle tohoto oddílu lze v průběhu programového období ENRAF poskytnout nejvýše na dobu 12 měsíců na plavidlo nebo na rybáře, bez ohledu na zdroj financování, ať už se jedná o financování vnitrostátní, nebo spolufinancování podle článku 21 nařízení (EU) 2021/1139. Členské státy musí v těchto případech dodržovat povinnost podávat zprávy uvedené v bodě 346.

    (300)

    Veškeré rybolovné činnosti prováděné dotčenými plavidly nebo rybáři musí být během období dotčeného dočasným zastavením těchto činností skutečně zastaveny.

    (301)

    Členské státy musí prokázat, že mají zavedeny účinné kontrolní a donucovací mechanismy, které zaručují dodržení podmínek spojených s dočasným zastavením, včetně zajištění, že dotčené plavidlo nebo rybář přerušují veškeré rybolovné činnosti v období, jehož se toto opatření týká.

    (302)

    Způsobilé náklady mohou zahrnovat:

    (a)

    ztrátu příjmů v důsledku dočasného zastavení rybolovných činností a

    (b)

    další náklady související s údržbou, servisem a ochranou nevyužívaného majetku po dobu dočasného zastavení rybolovných činností.

    (303)

    Způsobilé náklady se musí vypočítat na úrovni jednotlivého příjemce.

    (304)

    Ztráta příjmů se musí vypočítat tak, že se odečte:

    (a)

    výsledek získaný vynásobením množství produktů rybolovu vyprodukovaných v roce, kdy k dočasnému zastavení rybolovných činností došlo, a průměrnou prodejní cenou dosaženou během uvedeného roku

    od

    (b)

    výsledku získaného vynásobením průměrného ročního množství produktů rybolovu vyprodukovaných v tříletém období před dočasným zastavením rybolovných činností, nebo tříletého průměru stanoveného na základě pětiletého období před dočasným zastavením rybolovných činností, s vyloučením nejvyšší a nejnižší hodnoty, dosaženou průměrnou prodejní cenou.

    (305)

    Náklady související s údržbou, servisem a ochranou nevyužívaného majetku po dobu dočasného zastavení rybolovných činností se musí vypočítat na základě průměrných nákladů vzniklých za tříleté období, které dočasnému zastavení rybolovných činností předcházelo, nebo na základě tříletého průměru za pětileté období, které dočasnému zastavení rybolovných činností předcházelo, s vyloučením nejvyšší a nejnižší hodnoty.

    (306)

    Způsobilé náklady mohou zahrnovat další náklady, které přijímajícímu podniku vznikly v důsledku dočasného zastavení rybolovných činností, a musí být sníženy o veškeré náklady, které nevznikly v důsledku dočasného zastavení rybolovných činností a které by jinak přijímajícímu podniku vznikly.

    (307)

    Komise může uznat i jiné metody výpočtu, pokud dojde k uspokojivému závěru, že se zakládají na objektivních kritériích a nevedou k nadměrné náhradě pro žádný přijímající podnik.

    (308)

    Pokud je plavidlo po dobu dočasného zastavení činností využíváno k jiným činnostem, než je komerční rybolov, veškeré příjmy musí být přiznány a od podpory poskytnuté podle tohoto oddílu odečteny a nesmí být poskytnuta žádná podpora na další náklady související s údržbou, servisem a ochranou nevyužívaného majetku po dobu dočasného zastavení rybolovných činností.

    (309)

    Pokud byl malý nebo střední podnik založen méně než tři roky přede dnem, kdy byly rybolovné činnosti dočasně zastaveny, tříleté nebo pětileté období uvedené v bodě 304 písm. b) a bodě 305 je třeba chápat tak, že se vztahuje k množství vyprodukovanému a prodanému průměrným podnikem téže velikosti jako žadatel, tedy mikropodnikem či malým nebo středním podnikem, nebo k nákladům vynaloženým tímto podnikem, ve vnitrostátním nebo regionálním odvětví, jehož se dočasné zastavení rybolovných činností týká.

    (310)

    Podpora a veškeré další platby obdržené za účelem dočasného zastavení rybolovných činností, včetně plateb na základě pojistných smluv, musí být omezeny na 100 % způsobilých nákladů.

    3.6.   Podpora likvidity pro rybáře

    (311)

    Komise bude považovat podporu likvidity pro rybáře za slučitelnou s vnitřním trhem podle čl. 107 odst. 3 písm. c) Smlouvy o fungování EU, pokud je v souladu se zásadami stanovenými v části I kapitole 3 a se zvláštními podmínkami stanovenými v tomto oddíle.

    (312)

    Podpora likvidity pro rybáře může představovat vhodný nástroj, který podnikům v tomto odvětví pomůže reagovat na okolnosti, které ohrožují jejich životaschopnost. Z tohoto důvodu může podpora likvidity pro rybáře v některých případech usnadnit rozvoj hospodářských činností nebo určitých hospodářských oblastí, aniž by měnila podmínky obchodu v takové míře, jež by byla v rozporu se společným zájmem, za předpokladu, že dodržuje podmínky stanovené v tomto oddíle.

    (313)

    Podpora podle tohoto oddílu může být výjimečně povolena v řádně odůvodněných případech doložených členskými státy jako náhrada ztráty příjmů majitelů plavidel a rybářů v důsledku vnějších událostí, jež mají za následek dočasné omezení rybolovných činností. Těmito vnějšími událostmi nejsou:

    (a)

    případy dočasného zastavení rybolovných činností uvedené v oddíle 3.5 této kapitoly;

    (b)

    opatření pro zachování zdrojů přijatá v souladu s dohodami o partnerství v oblasti udržitelného rybolovu a dohodami o výměně nebo společném řízení;

    (c)

    omezení nebo ztráta rybolovných práv ve vodách EU v rámci provádění společné rybářské politiky;

    (d)

    snížení nebo ztráta rybolovných práv, pokud jde o vody mimo EU, např. v důsledku neobnovení, pozastavení, ukončení nebo nového sjednávání dohody o partnerství v oblasti udržitelného rybolovu a dohod o výměně nebo společném řízení či opatření ke stanovení a přidělení rybolovných práv přijatých v souladu s těmito dohodami nebo pod záštitou regionální organizace pro řízení rybolovu.

    (314)

    Podpora podle tohoto oddílu může být poskytnuta pouze tehdy, existuje-li přímá příčinná souvislost mezi vnějšími událostmi a utrpěnou ztrátou příjmů. Například podpora podle tohoto oddílu může být odůvodněná, pokud nelze rybolovné činnosti provádět z důvodu dočasné nedostupnosti přístavní infrastruktury.

    (315)

    Podpora podle tohoto oddílu může být rovněž poskytnuta podnikům působícím ve vnitrozemském rybolovu.

    (316)

    Členské státy musí prokázat, že mají zavedeny účinné kontrolní a donucovací mechanismy, které zaručují dodržení podmínek spojených s podporou likvidity pro rybáře.

    (317)

    Způsobilými náklady je ztráta příjmů v důsledku vnějších událostí.

    (318)

    Způsobilé náklady se musí vypočítat na úrovni jednotlivého příjemce.

    (319)

    Ztráta příjmu se musí vypočítat tak, že se odečte:

    (a)

    výsledek získaný vynásobením množství produktů rybolovu vyprodukovaných v roce, kdy k vnějším událostem došlo, a průměrnou prodejní cenou dosaženou během uvedeného roku

    od

    (b)

    výsledku získaného vynásobením průměrného ročního množství produktů rybolovu vyprodukovaných v tříletém období, jež vnějším událostem předcházelo, nebo tříletého průměru stanoveného na základě pětiletého období, jež vnějším událostem předcházelo, s vyloučením nejvyšší a nejnižší hodnoty, dosaženou průměrnou prodejní cenou.

    (320)

    Způsobilé náklady mohou zahrnovat další náklady, které přijímajícímu podniku vznikly v důsledku vnějších událostí, a musí být sníženy o veškeré náklady, které nevznikly v důsledku vnějších událostí a které by jinak přijímajícímu podniku vznikly.

    (321)

    Komise může uznat i jiné metody výpočtu, pokud dojde k uspokojivému závěru, že se zakládají na objektivních kritériích a nevedou k nadměrné náhradě pro žádný přijímající podnik.

    (322)

    Pokud je plavidlo po dobu vnějších událostí využíváno k jiným činnostem, než je komerční rybolov, veškeré příjmy musí být přiznány a od podpory poskytnuté podle tohoto oddílu odečteny.

    (323)

    Pokud byl malý nebo střední podnik založen méně než tři roky přede dnem, kdy k vnějším událostem došlo, odkaz na tříleté nebo pětileté období uvedené v bodě 319 písm. b) je třeba chápat tak, že se vztahuje k množství vyprodukovanému a prodanému průměrným podnikem téže velikosti jako žadatel, tedy mikropodnikem či malým nebo středním podnikem, ve vnitrostátním nebo regionálním odvětví, jež bylo vnějšími událostmi dotčeno.

    (324)

    Podpora a veškeré další platby, včetně plateb na základě pojistných smluv, musí být omezeny na 100 % způsobilých nákladů.

    ČÁST III

    PROCESNÍ ZÁLEŽITOSTI

    1.   MAXIMÁLNÍ DOBA TRVÁNÍ REŽIMŮ PODPORY A HODNOCENÍ

    (325)

    Na základě praxe zavedené předchozími pokyny a s cílem přispět k transparentnosti a pravidelnému přezkumu všech stávajících režimů podpory povolí Komise pouze režimy podpory s platností na dobu určitou. Režimy podpory se v zásadě nesmí používat po dobu delší než sedm let.

    (326)

    Komise může požadovat, aby se na režimy podpory uvedené v bodě 327 vztahovalo hodnocení ex post, aby zajistila, že narušení hospodářské soutěže a obchodu bude omezené. Hodnocení se budou provádět u těch režimů podpory, u nichž je potenciál narušení hospodářské soutěže a obchodu zvláště vysoký, tj. pokud provádění nebude včas přezkoumáno, hrozí, že hospodářskou soutěž značně omezí nebo naruší.

    (327)

    Hodnocení ex post může být vyžadováno u režimů podpory s vysokými rozpočty podpory nebo s novými vlastnostmi nebo v případě, že se předpokládají významné změny na trhu, v technologiích nebo v právních předpisech. V každém případě se bude vyžadovat hodnocení režimů, jejichž rozpočtové prostředky státní podpory nebo účtované výdaje přesahují 150 milionů EUR v kterémkoli daném roce nebo 750 milionů EUR během jejich celkové doby trvání, tj. kombinované doby trvání režimu podpory a jakéhokoli předchozího režimu podpory zahrnujícího podobný cíl a zeměpisnou oblast, počínaje dnem 1. ledna 2023. Vzhledem k cílům hodnocení, a aby se zabránilo nepřiměřené zátěži pro členské státy, jsou hodnocení ex post vyžadována pouze u režimů podpory, jejichž celková doba trvání přesahuje tři roky, počínaje dnem 1. ledna 2023.

    (328)

    Od požadavku na hodnocení ex post lze upustit u režimů podpory, které bezprostředně navazují na režim podpory zaměřený na podobný cíl a zeměpisnou oblast, u něhož bylo provedeno hodnocení, byla vypracována závěrečná hodnotící zpráva v souladu s plánem hodnocení schváleným Komisí a nedošlo u něj k žádným negativním zjištěním. Režim podpory, jehož závěrečná hodnotící zpráva není v souladu se schváleným plánem hodnocení, musí být s okamžitým účinkem pozastaven.

    (329)

    Cílem hodnocení by mělo být ověřit, zda byly splněny předpoklady a podmínky, na nichž je založena slučitelnost režimu podpory, zejména nezbytnost a účinnost opatření podpory s ohledem na jeho obecné a specifické cíle. Hodnocení by rovněž mělo posoudit dopad režimu podpory na hospodářskou soutěž a obchod.

    (330)

    U režimů podpory, na které se vztahuje požadavek na hodnocení podle bodu 327, musí členské státy oznámit návrh plánu hodnocení, který bude nedílnou součástí posouzení režimu Komisí, a to takto:

    (a)

    společně s režimem podpory, pokud rozpočet státní podpory režimu podpory překročí 150 milionů EUR v kterémkoli daném roce nebo 750 milionů EUR za celkovou dobu jeho trvání;

    (b)

    do 30 pracovních dnů poté, co došlo k významné změně vedoucí k navýšení rozpočtu režimu podpory na částku přesahující 150 milionů EUR v kterémkoli daném roce nebo 750 milionů EUR za celkovou dobu trvání režimu podpory;

    (c)

    do 30 pracovních dnů poté, co byly oficiálně zaúčtovány výdaje v rámci režimu podpory překračující 150 milionů EUR v kterémkoli roce.

    (331)

    Návrh plánu hodnocení musí být v souladu se společnými metodickými zásadami stanovenými Komisí (70). Členské státy musí plán hodnocení schválený Komisí zveřejnit.

    (332)

    Hodnocení ex post musí na základě plánu hodnocení provést odborník nezávislý na orgánu, který podporu poskytuje. Každé hodnocení musí zahrnovat alespoň jednu průběžnou a jednu závěrečnou hodnotící zprávu. Členské státy musí obě zprávy zveřejnit.

    (333)

    Závěrečná hodnotící zpráva musí být předložena Komisi včas, aby Komise mohla posoudit případné prodloužení režimu podpory, a to nejpozději devět měsíců před skončením jeho platnosti. Toto období může být zkráceno u režimů podpory, které v posledních dvou letech provádění podléhají požadavku na hodnocení. Přesný rozsah a postup každého hodnocení bude definován v rozhodnutí, jímž se schvaluje daný režim podpory. Oznámení o jakémkoliv následném opatření podpory s podobným cílem musí popisovat, jakým způsobem byly výsledky hodnocení vzaty v úvahu.

    2.   DOLOŽKA O PŘEZKUMU U OPATŘENÍ ZAHRNUJÍCÍCH SPECIFICKÉ ZÁVAZKY

    (334)

    U specifických závazků přijatých přijímajícími podniky v rámci opatření, na něž se vztahuje část I kapitola 2 oddíl 2.3, musí být stanovena doložka o přezkumu, aby bylo zajištěno přizpůsobení těchto závazků v případě změn příslušných závazných požadavků, norem a podmínek uvedených v článcích 38 a 39 nařízení (EU) 2022/2473.

    (335)

    Pokud přijímající podnik nepřijme nebo neprovede přizpůsobení uvedené v bodě 334, závazek pozbývá platnosti okamžikem, kdy je zamítnut, a výši podpory je třeba snížit tak, aby odpovídala období do pozbytí platnosti závazku.

    3.   POUŽITÍ POKYNŮ

    (336)

    Komise použije tyto pokyny od 1. dubna 2023.

    (337)

    Tyto pokyny nahrazují Pokyny pro posuzování státní podpory v odvětví rybolovu a akvakultury (71) přijaté v roce 2015.

    (338)

    Komise použije tyto pokyny na všechna oznámená opatření podpory, v souvislosti s nimiž má přijmout rozhodnutí po 1. dubnu 2023, a to i v případě podpory, která byla oznámena před tímto datem.

    (339)

    Jednotlivá podpora poskytnutá podle schválených režimů podpory a oznámená Komisi v souladu s povinností tuto podporu oznamovat individuálně však bude posouzena na základě pokynů, které se vztahují na schválený režim podpory, podle nějž byla jednotlivá podpora poskytnuta.

    (340)

    Protiprávní podpora bude posuzována v souladu s pravidly platnými ke dni poskytnutí podpory. Jednotlivá podpora poskytnutá v rámci protiprávního režimu podpory bude posouzena na základě pokynů, které se vztahují na protiprávní režim podpory v okamžiku, kdy byla jednotlivá podpora poskytnuta.

    4.   NÁVRHY VHODNÝCH OPATŘENÍ

    (341)

    V souladu s čl. 108 odst. 1 Smlouvy o fungování EU Komise navrhuje, aby členské státy nejpozději do 30. září 2023 pozměnily stávající režimy podpory tak, aby byly v souladu s těmito pokyny.

    (342)

    Komise vyzývá členské státy, aby vyjádřily svůj výslovný a bezpodmínečný souhlas s těmito navrhovanými vhodnými opatřeními, a to do dvou měsíců od zveřejnění těchto pokynů v Úředním věstníku Evropské unie. V případě schválených opatření, u nichž se plánovalo financování v rámci rezervy na vyrovnání se s důsledky brexitu (72), mohou členské státy nadále poskytovat podporu do 31. prosince 2023 podle Pokynů pro posuzování státní podpory v odvětví rybolovu a akvakultury přijatých v roce 2015 ve znění použitelném v době přijetí rozhodnutí Komise a v souladu s podmínkami stanovenými v příslušných rozhodnutích Komise.

    (343)

    Pokud se dotyčný členský stát nevyjádří, bude mít Komise za to, že s navrhovanými opatřeními nesouhlasí.

    5.   PODÁVÁNÍ ZPRÁV A SLEDOVÁNÍ

    (344)

    V souladu s nařízením Rady (EU) 2015/1589 (73) a nařízením Komise (ES) č. 794/2004 (74) musí členské státy podávat Komisi výroční zprávy.

    (345)

    Výroční zpráva musí rovněž obsahovat meteorologické informace o typu, načasování, relativním rozsahu a místě událostí podle části II kapitoly 1 oddílů 1.1 a 1.2 a informace o nákaze zvířat a napadení invazními nepůvodními druhy podle části II kapitoly 1 oddílu 1.3. Povinnost podávat zprávy stanovená v tomto bodě se týká pouze rámcových režimů ex ante.

    (346)

    Výroční zpráva musí kromě toho obsahovat rovněž informace o dočasném zastavení rybolovných činností podle části II kapitoly 3 oddílu 3.5.

    (347)

    Komise si vyhrazuje právo vyžádat si v jednotlivých případech dodatečné informace o stávajících režimech podpory, pokud je to nezbytné k tomu, aby mohla plnit své povinnosti podle čl. 108 odst. 1 Smlouvy o fungování EU.

    (348)

    Členské státy musí uchovávat podrobné záznamy o všech opatřeních podpory. Tyto záznamy musí obsahovat všechny informace nezbytné ke stanovení toho, zda byly splněny podmínky uvedené v těchto pokynech, včetně způsobilých nákladů a intenzity podpory. Tyto záznamy musí být uchovávány po dobu 10 let ode dne poskytnutí podpory a musí být na vyžádání poskytnuty Komisi.

    6.   PŘEZKUM POKYNŮ

    (349)

    Komise může kdykoli rozhodnout o přezkumu nebo změně těchto pokynů, jestliže to bude nutné z důvodů souvisejících s politikou hospodářské soutěže či v zájmu zohlednění jiných politik Unie, mezinárodních závazků, vývoje na trzích nebo z jiných oprávněných důvodů.

    (1)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1380/2013 ze dne 11. prosince 2013 o společné rybářské politice, o změně nařízení Rady (ES) č. 1954/2003 a (ES) č. 1224/2009 a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 2371/2002 a (ES) č. 639/2004 a rozhodnutí Rady 2004/585/ES (Úř. věst. L 354, 28.12.2013, s. 22).

    (2)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1139 ze dne 7. července 2021, kterým se zřizuje Evropský námořní, rybářský a akvakulturní fond a mění nařízení (EU) 2017/1004 (Úř. věst. L 247, 13.7.2021, s. 1).

    (3)  Úř. věst. C 217, 2.7.2015, s. 1.

    (4)  Sdělení Komise COM(2019) 640 final ze dne 11. prosince 2019 – Zelená dohoda pro Evropu.

    (5)  Viz definici v bodě 31 písm. r) těchto pokynů.

    (6)  Sdělení Komise – Pokyny pro státní podporu na záchranu a restrukturalizaci nefinančních podniků v obtížích (Úř. věst. C 249, 31.7.2014, s. 1).

    (7)  V tomto ohledu viz rozsudek ze dne 13. září 1995, TWD Textilwerke Deggendorf GmbH v. Komise, spojené věci T-244/93 a T-486/93, EU:T:1995:160.

    (8)  Ustanovení čl. 38 odst. 1 Smlouvy o fungování EU: „Zemědělskými produkty se rozumějí produkty rostlinné a živočišné výroby a rybolovu, jakož i výrobky po prvotním zpracování, které mají s těmito produkty přímou souvislost. Odkazy na společnou zemědělskou politiku nebo na zemědělství a užívání výrazu ‚zemědělský‘ se rovněž vztahují na rybolov, s ohledem na zvláštní rysy tohoto odvětví.“

    (9)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1060 ze dne 24. června 2021 o společných ustanoveních pro Evropský fond pro regionální rozvoj, Evropský sociální fond plus, Fond soudržnosti, Fond pro spravedlivou transformaci a Evropský námořní, rybářský a akvakulturní fond a o finančních pravidlech pro tyto fondy a pro Azylový, migrační a integrační fond, Fond pro vnitřní bezpečnost a Nástroj pro finanční podporu správy hranic a vízové politiky (Úř. věst. L 231, 30.6.2021, s. 159).

    (10)  Sdělení Komise – Kritéria pro analýzu slučitelnosti státních podpor na vzdělávání podléhajících individuální oznamovací povinnosti (Úř. věst. C 188, 11.8.2009, s. 1).

    (11)  Sdělení Komise – Pokyny ke státní podpoře investic v rámci rizikového financování (Úř. věst. C 508, 16.12.2021, s. 1).

    (12)  Sdělení Komise – Rámec pro státní podporu výzkumu, vývoje a inovací (Úř. věst. C 198, 27.6.2014, s. 1).

    (13)  Sdělení Komise – Pokyny pro státní podporu v oblasti klimatu, životního prostředí a energetiky na rok 2022 (Úř. věst. C 80, 18.2.2022, s. 1).

    (14)  Sdělení Komise – Pokyny pro státní podporu na záchranu a restrukturalizaci nefinančních podniků v obtížích (Úř. věst. C 249, 31.7.2014, s. 1).

    (15)  Sdělení Komise – Pokyny EU k použití pravidel státní podpory ve vztahu k rychlému zavádění širokopásmových sítí (Úř. věst. C 25, 26.1.2013, s. 1).

    (16)  Sdělení Komise – Kritéria pro analýzu slučitelnosti státních podpor na zaměstnávání znevýhodněných a zdravotně postižených pracovníků podléhajících individuální oznamovací povinnosti (Úř. věst. C 188, 11.8.2009, s. 6).

    (17)  Sdělení Komise – Pokyny k regionální státní podpoře (Úř. věst. C 153, 29.4.2021, s. 1).

    (18)  Nařízení Komise (EU) 2022/2473, kterým se určité kategorie podpory pro podniky působící v oblasti produkce, zpracování a uvádění produktů rybolovu a akvakultury na trh prohlašují za slučitelné s vnitřním trhem podle článků 107 a 108 Smlouvy o fungování Evropské unie (Úř. věst. L 327, 21.12.2022, s. 82).

    (19)  Nařízení Rady (EU) 2015/1589 ze dne 13. července 2015, kterým se stanoví prováděcí pravidla k článku 108 Smlouvy o fungování Evropské unie (Úř. věst. L 248, 24.9.2015, s. 9).

    (20)  Nařízení Rady (EU) 2015/1588 ze dne 13. července 2015 o použití článků 107 a 108 Smlouvy o fungování Evropské unie na určité kategorie horizontální státní podpory (Úř. věst. L 248, 24.9.2015, s. 1).

    (21)  Nařízení Komise (EU) č. 717/2014 ze dne 27. června 2014 o použití článků 107 a 108 Smlouvy o fungování Evropské unie na podporu de minimis v odvětví rybolovu a akvakultury (Úř. věst. L 190, 28.6.2014, s. 45).

    (22)  Nařízení Komise (EU) č. 651/2014 ze dne 17. června 2014, kterým se v souladu s články 107 a 108 Smlouvy prohlašují určité kategorie podpory za slučitelné s vnitřním trhem (Úř. věst. L 187, 26.6.2014, s. 1).

    (23)  Viz rozsudek ze dne 16. října 2013, Télevision française 1 (TF1) v. Komise, T-275/11, EU:T:2013:535, body 41 až 44; rozsudek ze dne 13. ledna 2005, Streekgewest Westelijk Noord-Brabant, C-174/02, EU:C:2005:10, bod 26; rozsudek ze dne 7. září 2006, Laboratoires Boiron SA v. Union de recouvrement des cotisations de sécurité sociale et d'allocations familiales (Urssaf) de Lyon, právní nástupkyně Agence centrale des organismes de sécurité sociale (ACOSS), C-526/04, EU:C:2006:528; rozsudek ze dne 11. března 1992, Compagnie commerciale de l’Ouest v. Receveur principal des douanes de La Pallice-Port, spojené věci C-78/90, C-79/90, C-80/90, C-81/90, C-82/90 a C-83/90, EU:C:1992:118; rozsudek ze dne 23. dubna 2002, Niels Nygård v. Svineafgiftsfonden, za přítomnosti Ministeriet for Fødevarer, C-234/99, EU:C:2002:244; rozsudek ze dne 17. července 2008, Essent Netwerk Noord a další, C-206/06, EU:C:2008:413, bod 90; rozsudek ze dne 11. července 2014, DTS Distribuidora de Televisión Digital v. Komise, T-533/10, EU:T:2014:629, body 50 až 52.

    (24)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1379/2013 ze dne 11. prosince 2013 o společné organizaci trhů s produkty rybolovu a akvakultury a o změně nařízení Rady (ES) č. 1184/2006 a (ES) č. 1224/2009 a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 104/2000 (Úř. věst. L 354, 28.12.2013, s. 1).

    (25)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1130 ze dne 14. června 2017 o vymezení parametrů rybářských plavidel (Úř. věst. L 169, 30.6.2017, s. 1).

    (26)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1143/2014 ze dne 22. října 2014 o prevenci a regulaci zavlékání či vysazování a šíření invazních nepůvodních druhů (Úř. věst. L 317, 4.11.2014, s. 35).

    (27)  Guadeloupe, Francouzská Guyana, Martinik, Mayotte, Réunion, Svatý Martin, Azory, Madeira a Kanárské ostrovy (Úř. věst. C 202, 7.6.2016, s. 195).

    (28)  Nařízení Rady (ES) č. 1967/2006 ze dne 21. prosince 2006 o opatřeních pro řízení udržitelného využívání rybolovných zdrojů ve Středozemním moři, o změně nařízení (EHS) č. 2847/93 a o zrušení nařízení (ES) č. 1626/94 (Úř. věst. L 409, 30.12.2006, s. 11).

    (29)  Sdělení Komise – Pokyny pro státní podporu na záchranu a restrukturalizaci nefinančních podniků v obtížích (Úř. věst. C 249, 31.7.2014, s. 1).

    (30)  Zahrnuje to definice „vod Unie“, „biologických mořských zdrojů“, „biologických sladkovodních zdrojů“, rybářského plavidla, „rybářského plavidla Unie“, „vstupu do rybářského loďstva“, „maximálního udržitelného výnosu“, „přístupu předběžné opatrnosti v oblasti řízení rybolovu“, „ekosystémového přístupu k řízení rybolovu“.

    (31)  Čistá současná hodnota projektu (NPV) představuje rozdíl mezi pozitivními a negativními peněžními toky během celé doby trvání investice, diskontovanými na jejich současnou hodnotu (typicky za použití kapitálových nákladů).

    (32)  Vnitřní míra návratnosti (IRR) nevychází z účetního zisku v daném roce, ale zohledňuje budoucí peněžní toky, jejichž příjem investor očekává po celou dobu trvání investice. Je definována jako diskontní sazba, při jejímž uplatnění se NPV peněžních toků rovná nule.

    (33)  Viz například rozsudek ze dne 19. září 2000, Německo v. Komise, C-156/98, EU:C:2000:467, bod 78; rozsudek ze dne 12. prosince 2002, Francie v. Komise, C-456/00, EU:C:2002:753, body 30 a 32; rozsudek ze dne 22. prosince 2008, Régie Networks, C-333/07, EU:C:2008:764, body 94 až 116. rozsudek ze dne 14. října 2010, Nuova Agricast v. Komise, C-67/09 P, EU:C:2010:607, bod 51; a rozsudek ze dne 22. září 2020, Rakousko v. Komise, C-594/18 P, EU:C:2020:742, bod 44.

    (34)  Nařízení Rady (ES) č. 1005/2008 ze dne 29. září 2008, kterým se zavádí systém Společenství pro předcházení, potírání a odstranění nezákonného, nehlášeného a neregulovaného rybolovu (Úř. věst. L 286, 29.10.2008, s. 1).

    (35)  Nařízení Rady (ES) č. 1224/2009 ze dne 20. listopadu 2009 o zavedení kontrolního režimu Společenství k zajištění dodržování pravidel společné rybářské politiky (Úř. věst. L 343, 22.12.2009, s. 1).

    (36)  Například rybolov bez platné licence k rybolovu, rybolov v uzavřené oblasti, během období hájení nebo bez kvóty či po jejím vyčerpání; rybolov v hloubce, v níž je zakázán rybolov; rybolov populací, na něž se vztahuje moratorium nebo jejichž lov je zakázán; používání zakázaného rybolovného zařízení nebo rybolovného zařízení, které není v souladu s předpisy; rybolov v oblasti určité regionální organizace pro řízení rybolovu způsobem, který není v souladu nebo je v rozporu s opatřeními pro zachování a řízení zdrojů přijatými touto organizací, atd.

    (37)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1379/2013 ze dne 11. prosince 2013 o společné organizaci trhů s produkty rybolovu a akvakultury (Úř. věst. L 354, 28.12.2013, s. 1).

    (38)  Viz například rozsudek ze dne 26. června 1979, Pigs and Bacon Commission, 177/78, EU:C:1979:164, bod 11; rozsudek ze dne 12. prosince 2002, Francouzská republika v. Komise, C-456/00, EU:C:2002:753, bod 32; rozsudek ze dne 14. listopadu 2017, Président de l’Autorité de la concurrence v. Association des producteurs vendeurs d’endives (APVE) a další, C-671/15, EU:C:2017:860, bod 37.

    (39)  Při porovnávání hypotetických srovnávacích scénářů musí být podpora diskontována o stejný faktor jako odpovídající investice a hypotetické srovnávací scénáře.

    (40)  „Veřejné vyhledávání v databázi Transparentnost státní podpory“, je k dispozici na těchto internetových stránkách: https://webgate.ec.europa.eu/competition/transparency/public?lang=cs

    (41)  Vzhledem k oprávněnému zájmu na transparentnosti při poskytování informací veřejnosti a po zvážení potřeb transparentnosti a práv podle pravidel pro ochranu údajů dospěla Komise k závěru, že zveřejnění jména příjemce podpory, pokud je příjemcem podpory fyzická osoba nebo právnická osoba se jmény fyzických osob, je odůvodněné (viz rozsudek ze dne 9. září 2010, Volker und Markus Schecke a Eifert, C-92/09, EU:C:2010:662, bod 53), a to s ohledem na čl. 49 odst. 1 písm. g) nařízení (EU) 2016/679. Cílem pravidel transparentnosti je lepší dodržování předpisů, větší odpovědnost, vzájemné hodnocení a v konečném důsledku efektivnější vynakládání veřejných prostředků. Tento cíl má přednost před právy fyzických osob, které jsou příjemci veřejné podpory, na ochranu údajů.

    (42)  Prahová hodnota 10 000 EUR odpovídá prahové hodnotě pro zveřejnění informací uvedených v článku 9 nařízení (EU) 2022/2473. Aby se zajistil vzájemný soulad mezi různými nástroji státní podpory pro odvětví rybolovu a akvakultury, je vhodné stanovit stejnou prahovou hodnotu v uvedeném nařízení i v těchto pokynech.

    (43)  Tyto informace musí být zveřejněny do šesti měsíců od data poskytnutí podpory (nebo v případě podpory ve formě daňové výhody do jednoho roku od data podání daňového přiznání). V případě protiprávní podpory budou členské státy muset zajistit, aby tyto informace byly zveřejněny ex post alespoň do šesti měsíců ode dne, kdy Komise přijme rozhodnutí. Informace musí být dostupné ve formátu, který umožňuje vyhledávat a získávat údaje a snadno je uveřejňovat na internetu, například ve formátu CSV nebo XML.

    (44)  Tyto pokyny stanoví záruky, které mají zamezit nežádoucím negativním účinkům podpory na prvovýrobu produktů rybolovu. Viz například podmínky stanovené pro opatření v části II kapitole 3.

    (45)  Podporou může být ovlivněna řada trhů, protože dopad podpory nemůže být omezen na trh odpovídající podporované činnosti, ale může se rozšířit na další propojené trhy, které jsou s tímto trhem spojeny buď proto, že se jedná o dodavatelské, navazující nebo doplňkové trhy, nebo proto, že přijímající podnik je na nich již přítomen nebo může být přítomen v blízké budoucnosti.

    (46)  U investičních projektů, které zahrnují výrobu několika různých produktů, musí být posouzen každý produkt.

    (47)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES ze dne 23. října 2000, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky (Úř. věst. L 327, 22.12.2000, s. 1).

    (48)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/904 ze dne 5. června 2019 o omezení dopadu některých plastových výrobků na životní prostředí (Úř. věst. L 155, 12.6.2019, s. 1).

    (49)  Podle čl. 2 bodu 15 nařízení (EU) 2021/1139 je „udržitelná modrá ekonomika“ definována jako „všechny odvětvové a meziodvětvové hospodářské aktivity v rámci vnitřního trhu související s oceány, moři, pobřežními i vnitrozemskými vodami, které zahrnují ostrovní a nejvzdálenější regiony, jakož i vnitrozemské země Unie, a to včetně rozvíjejících se odvětví a netržních výrobků a služeb, jejichž cílem je dlouhodobě zajišťovat environmentální, sociální a ekonomickou udržitelnost a jsou v souladu s cíli udržitelného rozvoje, zejména s cílem udržitelného rozvoje č. 14, a s právními předpisy Unie v oblasti životního prostředí“. Viz rovněž sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů o novém přístupu pro udržitelnou modrou ekonomiku v EU – Přeměna modré ekonomiky EU pro udržitelnou budoucnost (COM/2021/240 final).

    (50)  Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů – Strategie „od zemědělce ke spotřebiteli“ pro spravedlivé, zdravé a ekologické potravinové systémy (COM/2020/381 final).

    (51)  Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů – Nový akční plán pro oběhové hospodářství – Čistší a konkurenceschopnější Evropa (COM/2020/98 final).

    (52)  Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů – Strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030 – Navrácení přírody do našeho života (COM(2020) 380 final).

    (53)  Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů – Cesta ke zdravé planetě pro všechny – Akční plán EU: „Vstříc nulovému znečištění ovzduší, vod a půdy“ (COM/2021/400 final).

    (54)  Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů – Strategie EU pro přizpůsobení se změně klimatu (COM/2013/0216 final).

    (55)  Zejména pokud jde o zásadu „energetická účinnost v první řadě“ stanovenou v čl. 1 odst. 1 směrnice 2012/27/EU, ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2002 ze dne 11. prosince 2018, kterou se mění směrnice 2012/27/EU o energetické účinnosti (Úř. věst. L 328, 21.12.2018, s. 210).

    (56)  Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů – Formování digitální budoucnosti Evropy (COM/2020/67 final).

    (57)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/99/ES ze dne 19. listopadu 2008 o trestněprávní ochraně životního prostředí (Úř. věst. L 328, 6.12.2008, s. 28).

    (58)  Viz rozsudek ze dne 11. listopadu 2004, Španělsko v. Komise, věc C-73/03, ECLI:EU:C:2004:711, bod 36 a rozsudek ze dne 23. února 2006 Giuseppe Atzeni a další, spojené věci C-346/03 a C-529/03, ECLI:EU:C:2006:130, bod 79.

    (59)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429 ze dne 9. března 2016 o nákazách zvířat a o změně a zrušení některých aktů v oblasti zdraví zvířat („právní rámec pro zdraví zvířat“) (Úř. věst. L 84, 31.3.2016, s. 1).

    (60)  Viz https://www.oie.int/en/what-we-do/standards/codes-and-manuals/aquatic-code-online-access/

    (61)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/690 ze dne 28. dubna 2021, kterým se zavádí program pro vnitřní trh, pro konkurenceschopnost podniků včetně malých a středních podniků, pro oblast rostlin, zvířat, potravin a krmiv a pro evropskou statistiku (Program pro jednotný trh) a kterým se zrušují nařízení (EU) č. 99/2013, (EU) č. 1287/2013, (EU) č. 254/2014 a (EU) č. 652/2014 (Úř. věst. L 153, 3.5.2021, s. 1).

    (62)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/92/EU ze dne 13. prosince 2011 o posuzování vlivů některých veřejných a soukromých záměrů na životní prostředí Text s významem pro EHP (Úř. věst. L 26, 28.1.2012, s. 1).

    (63)  Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů: Lidé na prvním místě, zajištění udržitelného růstu podporujícího začlenění, využívání potenciálu nejvzdálenějších regionů EU (COM(2022) 198 final ze dne 3. května 2022).

    (64)  Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2021/1972 ze dne 11. srpna 2021, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1139, kterým se zřizuje Evropský námořní, rybářský a akvakulturní fond a mění nařízení (EU) 2017/1004, stanovením kritérií pro výpočet dodatečných nákladů vynaložených provozovateli při rybolovu, chovu a při zpracovávání a uvádění na trh určitých produktů rybolovu a akvakultury z nejvzdálenějších regionů (Úř. věst. L 402, 15.11.2021, s. 1).

    (65)  Sdělení Komise Evropskému parlamentu a Radě – Pokyny k analýze vyváženosti rybolovné kapacity a rybolovných práv podle článku 22 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1380/2013 o společné rybářské politice (COM(2014) 545 final).

    (66)  Prováděcí nařízení Komise (EU) 2022/46 ze dne 13. ledna 2022, kterým se provádí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1139, kterým se zřizuje Evropský námořní, rybářský a akvakulturní fond a mění nařízení (EU) 2017/1004, pokud jde o určování energeticky účinných technologií a upřesnění metodických prvků pro určení běžné intenzity rybolovu rybářských plavidel (Úř. věst. L 9, 14.1.2022, s. 27).

    (67)  Nařízení Rady (ES) č. 1224/2009 ze dne 20. listopadu 2009 o zavedení kontrolního režimu Společenství k zajištění dodržování pravidel společné rybářské politiky, o změně nařízení (ES) č. 847/96, (ES) č. 2371/2002, (ES) č. 811/2004, (ES) č. 768/2005, (ES) č. 2115/2005, (ES) č. 2166/2005, (ES) č. 388/2006, (ES) č. 509/2007, (ES) č. 676/2007, (ES) č. 1098/2007, (ES) č. 1300/2008 a (ES) č. 1342/2008 a o zrušení nařízení (EHS) č. 2847/93, (ES) č. 1627/94 a (ES) č. 1966/2006 (Úř. věst. L 343, 22.12.2009, s. 1).

    (68)  Pro účely tohoto oddílu Komise zohledňuje zkušenosti získané v oblasti státní podpory na trvalé zastavení; viz například věc SA.101091, rozhodnutí Komise C(2022) 4764 final ze dne 11. července 2022, věc SA.102997, rozhodnutí Komise C(2022) 6248 final ze dne 30. srpna 2022 a věc SA.64737, rozhodnutí Komise C(2022) 5009 final ze dne 18. července 2022.

    (69)  Pro účely tohoto oddílu Komise zohledňuje zkušenosti získané v oblasti státní podpory na dočasné zastavení: viz například věc SA.62426, rozhodnutí Komise C(2021) 2780 final ze dne 23. dubna 2021, věc SA.64035, rozhodnutí Komise C(2021) 6458 final ze dne 3. září 2021 a věc SA.102242, rozhodnutí Komise C(2022) 2983 final ze dne 10. května 2022.

    (70)  Pracovní dokument útvarů Komise – Společná metodika hodnocení státní podpory (28.5.2014, SWD(2014) 179 final).

    (71)  Sdělení Komise – Pokyny pro posuzování státní podpory v odvětví rybolovu a akvakultury (Úř. věst. C 217, 2.7.2015, s. 1, ve znění Úř. věst. C 422, 22.11.2018, s. 1).

    (72)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1755 ze dne 6. října 2021, kterým se vytváří rezerva na vyrovnání se s důsledky brexitu (Úř. věst. L 357, 8.10.2021, s. 1).

    (73)  Nařízení Rady (EU) 2015/1589 ze dne 13. července 2015, kterým se stanoví prováděcí pravidla k článku 108 Smlouvy o fungování Evropské unie (Úř. věst. L 248, 24.9.2015, s. 9).

    (74)  Nařízení Komise (ES) č. 794/2004 ze dne 21. dubna 2004, kterým se provádí nařízení Rady (ES) č. 659/1999, kterým se stanoví prováděcí pravidla k článku 93 Smlouvy o ES (Úř. věst. L 140, 30.4.2004, s. 1).


    Top