PROHLÁŠENÍ O VYLOUČENÍ ODPOVĚDNOSTI: Tento pracovní dokument vyhotovily útvary Komise. Obsahuje technické pokyny, jež vycházejí z použitelných právních předpisů EU a jsou určeny kolegům a orgánům zapojeným do uzavírání programů přeshraniční spolupráce v rámci evropského nástroje sousedství. Těmito pokyny není dotčen výklad Soudního dvora ani Tribunálu Evropské unie.

OBSAH

1.

Úvod a účel

2

2.

Právní rámec a obecné zásady

3

3.

Příprava na uzavření programu

5

3.1.

Lhůty a orientační časový plán

5

3.2.

Změny programů

6

3.3.

Osvědčené postupy a opatření pro včasné ukončení projektů a programů

6

4.

Finanční řízení

7

4.1.

Zrušení závazku při uzavření

7

4.2.

Spolufinancování a maximální příspěvek EU

7

4.3.

Zúčtování příspěvku EU vyplaceného v rámci předběžného financování

8

4.4.

Výpočet konečného zůstatku včetně flexibility při uzavření programu

8

4.5.

Vyhrazení nadměrného množství prostředků (tzv. overbooking)

8

5.

Ukazatele a výkonnostní rámec při uzavření

9

6.

Projekty, které nebyly plně provedeny

9

7.

Projekty ovlivněné soudním řízením nebo řízením o správním opravném prostředku s odkladným účinkem nebo probíhajícím vyšetřováním

10

8.

Nakládání s nesrovnalostmi v konečném účetním období

11

9.

Zpětně získané prostředky a upuštění od inkasa

11

9.1.

Společná pravidla

11

9.2.

Vykazování částek, které lze získat zpět, a částek, které nelze získat zpět, při uzavření programu

11

9.3.

Částky získané zpět po uzavření programu

12

10.

Úroky z předběžného financování

12

11.

Programy s narušeným prováděním

12

11.1.

Posouzení dopadu přeshraniční spolupráce

12

11.2.

Využití infrastruktury

13

11.3.

Míra spolufinancování

13

11.4.

Specifický postup pro zpětné získání prostředků u programů s narušeným prováděním

13

12.

Předložení dokumentů o uzavření

13

12.1.

Lhůta pro předložení dokumentů o uzavření

13

12.2.

Úprava dokumentů o uzavření po předložení

14

12.3.

Dostupnost dokumentů a elektronických záznamů

14

13.

Obsah dokumentů o uzavření

14

13.1.

Obecná ustanovení v prováděcím nařízení o přeshraniční spolupráci v rámci evropského nástroje sousedství

14

13.2.

Závěrečná technická část

14

13.3.

Konečná účetní závěrka

15

13.4.

Prohlášení řídícího subjektu a roční souhrn kontrol

15

13.5.

Výrok auditora a zpráva o auditu

15

14.

Vyplacení nebo zpětné získání konečného zůstatku

16

15.

Otázky zákonnosti a správnosti

16

Příloha

17

1.   Úvod a účel

Tyto pokyny k uzavření programů přeshraniční spolupráce v rámci evropského nástroje sousedství na období 2014–2020 (dále jen „pokyny“) stanoví jasný rámec pro uzavření společných operačních programů (dále jen „programy“) přeshraniční složky evropského nástroje sousedství na období 2014–2020 financovaných z evropského nástroje sousedství, Evropského fondu pro regionální rozvoj (dále jen „EFRR“) a v některých případech z nástroje předvstupní pomoci (dále jen „NPP“).

Cílem pokynů je usnadnit postup uzavírání tím, že řídícím a kontrolním orgánům pro přeshraniční složku evropského nástroje sousedství poskytují metodický rámec pro uzavření programů. Tyto pokyny jsou v maximální možné míře v souladu s „Pokyny k uzavření operačních programů schválených k čerpání pomoci z Evropského fondu pro regionální rozvoj, Evropského sociálního fondu, Fondu soudržnosti a Evropského námořního a rybářského fondu a programů přeshraniční spolupráce v rámci nástroje předvstupní pomoci (NPP II) (2014–2020)“  (1) (dále jen „pokyny k ESIF“). Tyto pokyny vyčerpávajícím způsobem upravují postup uzavírání programů přeshraniční spolupráce v rámci evropského nástroje sousedství a zabývají se také specifiky vyplývajícími z jejich právního rámce. Uzavírání programů přeshraniční spolupráce v rámci evropského nástroje sousedství by se tudíž mělo řídit pouze tímto dokumentem.

Pokyny zohledňují koronavirovou krizi v letech 2020 a 2021 a její dopad na provádění programů. Kromě toho došlo v důsledku agresivní války Ruska vůči Ukrajině k narušení provádění většiny programů přeshraniční spolupráce v rámci evropského nástroje sousedství a tyto pokyny zohledňují zvláštní právní akt ze dne 9. listopadu 2022  (2) řešící související problémy těchto programů. Tomuto tématu je věnována zvláštní kapitola těchto pokynů.

Postup uzavírání finančního vypořádání nesplacených rozpočtových závazků Unie v souvislosti s programem, jakož i případné zrušení závazku nebo zpětné získání prostředků, vychází z postupu ročního přezkoumání a schválení účetní závěrky. Konečné uzavření programu by mělo být založeno pouze na dokumentech týkajících se konečného účetního období (konečná účetní závěrka, prohlášení řídícího subjektu a roční souhrn kontrol, výrok auditora a zpráva o auditu, které tvoří balíček pro poskytnutí jistoty) a závěrečná zpráva (závěrečná technická a finanční část). Pokyny proto obsahují vodítka k jednotlivým krokům, které mají programové orgány dodržovat, a také konkrétní vzor závěrečné finanční části.

2.   Právní rámec a obecné zásady

Hlavní právní předpisy relevantní pro uzavírání programů přeshraniční spolupráce v rámci evropského nástroje sousedství jsou:

—	Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 (3), kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie (dále jen „finanční nařízení“);

—	Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 232/2014 (4) o evropském nástroji sousedství;

—	Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 236/2014 (5) o provádění nástrojů Unie pro financování vnější činnosti;

—	Prováděcí rozhodnutí Komise, kterým se přijímá programový dokument pro podporu Evropské unie pro přeshraniční spolupráci v rámci evropského nástroje sousedství na období 2014–2020 (C(2014) 7172 final);

—	Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 897/2014 (6), ve znění prováděcího nařízení Komise (EU) 2020/879 (7) (dále jen „prováděcí nařízení o přeshraniční spolupráci v rámci evropského nástroje sousedství“)

—	Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2192 (8) o programech s narušeným prováděním (dále jen „nařízení o narušení provádění programů“);

—	Ustanovení programů přeshraniční spolupráce v rámci evropského nástroje sousedství

—	Ustanovení dohod o financování podepsaných s partnerskými zeměmi

Následující články prováděcího nařízení o přeshraniční spolupráci v rámci evropského nástroje sousedství obsahují základní ustanovení, která se týkají uzavření programu:

Článek	Obsah
15	Období provádění
18	Lhůta pro podpis grantových smluv a konec období provádění projektu
19	Způsobilé činnosti po skončení období provádění projektu, definice uzavření a kontroly prováděné Komisí po uzavření programu
48	Lhůta pro způsobilost výdajů na projekt
64	Vyplacení konečného zůstatku
65	Výjimky ze zrušení závazku
68	Obsah závěrečné zprávy
70	Lhůta pro uchovávání dokladů
77	Lhůta pro předložení závěrečné zprávy

V těchto pokynech se používá následující terminologie:

—	„Závěrečnou zprávou“ se rozumí zpráva, kterou předkládají řídící orgány za uplynulé účetní období a za celou dobu trvání programu a která se skládá z technické a finanční části.

—	„Závěrečnou technickou částí“ se rozumí technická část závěrečné zprávy obsahující prvky stanovené v čl. 77 odst. 2 prováděcího nařízení o přeshraniční spolupráci v rámci evropského nástroje sousedství.

—

„Závěrečnou finanční částí“ se rozumí finanční část závěrečné zprávy, která obsahuje: — „konečnou účetní závěrku“ za celou dobu trvání programu uvedenou ve vzoru v příloze I, — dokumenty uvedené v čl. 68 odst. 2 a 3 prováděcího nařízení o přeshraniční spolupráci v rámci evropského nástroje sousedství. Legislativní balíček a pokyny pro uzavírání programů v rámci politiky soudržnosti, včetně programů Interreg, se nevztahují na programy přeshraniční spolupráce v rámci evropského nástroje sousedství.

Podle čl. 19 odst. 2 a 3 prováděcího nařízení o přeshraniční spolupráci v rámci evropského nástroje sousedství se „ program považuje za ukončený , pokud:

a)	všechny smlouvy uzavřené v rámci programu byly ukončeny;

b)	konečný zůstatek byl vyplacen nebo nahrazen;

c)	Komise zrušila zbývající prostředky.“

Hlavní milníky v postupu uzavírání lze proto uvést následovně:

Za kroky uvedené před předložením závěrečné zprávy odpovídají řídící orgán a auditní orgán, zatímco kroky po předložení závěrečné zprávy budou provádět útvary Komise, které si mohou v průběhu procesu posuzování vyžádat od řídícího orgánu a auditního orgánu doplňující informace.

3.   Příprava na uzavření programu

3.1   Lhůty a orientační časový plán

Lhůty stanovené v prováděcím nařízení o přeshraniční spolupráci v rámci evropského nástroje sousedství jsou:

—	31. prosinec 2022: lhůta pro podpis grantových smluv. U programů s narušeným prováděním se tato lhůta neuplatňuje (9).

—	31. prosinec 2023 : konec období provádění projektu. V období od 1. ledna 2024 do 30. září 2024 mohou být prováděny pouze činnosti související s ukončením projektů příjemci (10) nebo s ukončením programů v rámci technické pomoci (11).

—	30. září 2024 : ukončení činností souvisejících s ukončením projektů příjemci nebo související s ukončením ze strany programů a vnitrostátních orgánů. Konečné účetní období trvá patnáct měsíců, od 1. července 2023 do 30. září 2024.

—	15. únor 2025 : lhůta pro předložení závěrečné zprávy a balíčku pro poskytnutí jistoty (12). Komise ji může výjimečně prodloužit do 1. března.

—	31. květen 2025 : lhůta pro přezkoumání a informování o konečné účetní závěrce ze strany Komise.

—	31. prosinec 2025 : ukončení období provádění programu.

Časové rozpětí od konečné lhůty (31. prosince 2023) pro provádění projektu do předložení závěrečné zprávy řídícím orgánem (15. února 2025) je 13,5 měsíce, což je kratší doba než v případě přeshraniční spolupráce v rámci evropského nástroje sousedství a partnerství  (13) .

Na základě předchozích zkušeností je vhodné zvážit orientační dobu potřebnou na jednotlivé kroky pro projekty a dokončení práce řídících orgánů, jak je uvedeno níže:

Kroky	Čas (v měsících)	Kumulovaný čas (v měsících)
Předložení závěrečné zprávy o projektech	3	3
Revize závěrečné zprávy o projektech, vysvětlení a dodatečné informace a rozhodnutí o platbě nebo zpětném získání prostředků	1,5	4,5
Konečné platby a nesporné zpětně získané prostředky	2	6,5
Poslední audit vzorku projektů provedený auditním orgánem	2	8,5
Rozhodnutí o konečných zpětně získaných prostředcích, sporných řízeních a nesporných zpětně získaných prostředcích	2	10,5
Sestavení konečné účetní závěrky a závěrečné zprávy	1,5	12
Výrok auditora k roční účetní závěrce a (závěrečná) zpráva o auditu	1,5	13,5

Vzhledem k tomu, že tato orientační lhůta pro dokončení projektů je stejná jako doba mezi konečnou lhůtou pro provádění projektu a nutností předložit závěrečnou zprávu Komisi, budou muset projekty končící v posledních šesti měsících roku 2023 pokračovat v dokončování rychleji, než je průměr, aby byly připraveny včas.

Všechny smlouvy týkající se využití technické pomoci, ať už pro zaměstnance nebo externí dodavatele, musí být dokončeny před sestavením konečné účetní závěrky, aby mohly být zkontrolovány a zahrnuty do závěrečné zprávy.

3.2   Změny programů

Aby bylo zajištěno řádné provádění programů a včasná příprava jejich uzavření, mohou řídící orgány usoudit, že jejich program vyžaduje nezbytné změny nebo revizi.

Žádosti o revizi programu (14), včetně revizí finančních plánů za účelem přesunu finančních prostředků mezi tematickými cíli, by měly být Komisi předkládány s dostatečným předstihem, aby bylo možné přijmout rozhodnutí před 31. prosincem 2023 (konečné datum pro provádění projektu).

Řídící orgány by měly Komisi oznámit úpravy programů podle čl. 6 odst. 1 písm. a) prováděcího nařízení o přeshraniční spolupráci v rámci evropského nástroje sousedství nebo podle čl. 4 odst. 2 nařízení o narušení provádění programů před konečnou lhůtou pro provádění projektu, tj. 31. prosincem 2023.

3.3   Osvědčené postupy a opatření pro včasné ukončení projektů a programů

Zajištění účinného, efektivního a včasného ukončení projektů je nejobtížnějším úkolem celého procesu, protože jakékoli zpoždění, byť se týká jen omezeného počtu příjemců, může zabránit včasnému předložení závěrečné zprávy o programu Komisi.

Přestože většina grantových smluv stanoví, že závěrečná zpráva o projektu musí být předložena do tří měsíců od konce období provádění, značný počet příjemců projektů předkládá své závěrečné zprávy se zpožděním. Osvědčilo se, že řídící orgány tento aspekt pečlivě sledují, aby bylo možné provést včasná a úplná ověření. Aby se těmto zpožděním předešlo, musí být projektům, jejichž provádění končí ve druhém pololetí roku 2023, případně poskytnuta zvláštní podpora.

V období od 1. ledna 2024 do 30. září 2024 jsou způsobilé pouze výdaje na činnosti související s ukončením projektů nebo související s uzavřením programů v rámci technické pomoci.

V souladu s čl. 48 odst. 2 písm. a) bodem iii) prováděcího nařízení o přeshraniční spolupráci v rámci evropského nástroje sousedství patří mezi příklady nákladů souvisejících s ukončením projektu nebo programu ověřování výdajů, audit a konečné hodnocení projektů. Většina programů navíc ve svých grantových smlouvách zahrnuje období provádění v délce dvanácti nebo osmnácti měsíců. V takových případech by lhůty pro ukončení projektů, jejichž provádění končí ve druhém pololetí roku 2023, byly v rozporu se lhůtami pro uzavření programu, jak je stanoveno v prováděcím nařízení o přeshraniční spolupráci v rámci evropského nástroje sousedství. Jedná se o aspekt, který by měl řídící orgán zohlednit při přípravě své práce na uzavření programu.

Lhůty platné pro uzavření programu uvedené v bodě 3.1 mají přednost před lhůtami pro provádění, které mohly být stanoveny v grantových smlouvách.

Tyto další osvědčené postupy byly zavedeny v předchozím programovém období pro zajištění včasného uzavření programu:

—	Provedení specifického posouzení rizik s cílem identifikovat příjemce, u nichž je pravděpodobné, že budou předkládat opožděné nebo nekvalitní zprávy, a poskytnutí podpory příjemcům takových projektů.

—	Zasílání informačních dopisů příjemcům, v nichž se zdůrazňuje důležitost rychlého předložení zpráv a případně se poskytují konkrétní pokyny k uzavření.

—	Revize postupů a kritérií pro administrativní kontroly prováděné společným technickým sekretariátem a řídícím orgánem, snížení formální zátěže a minimalizace času potřebného pro rozporuplné postupy.

—	Nepožadování opětovného předložení dokumentů, které nejsou zásadní po příjemcích a partnerech, pokud lze zjištěné chyby snadno vyčíslit a dojít k závěrům, které umožní schválení zprávy a stanovení platby zůstatku grantu, je-li to nutné.

—	V případě potřeby zlepšení toku komunikace mezi příjemci a orgány programu a mezi různými útvary těchto orgánů, které na uzavření pracují.

—	Včasný výběr vzorku projektů pro poslední kontroly na místě s ohledem na to, že počet nevyřízených zpráv o projektech je znám předem.

4.   Finanční řízení

4.1   Zrušení závazku při uzavření

Neexistují žádná zvláštní pravidla pro zrušení závazku během postupu uzavírání, kromě ustanovení článku 19 prováděcího nařízení o přeshraniční spolupráci v rámci evropského nástroje sousedství, které stanoví, že po vyplacení nebo nahrazení konečného zůstatku se z programů zruší všechny nevyužité částky, tj. zbývající prostředky.

Článek 65 prováděcího nařízení o přeshraniční spolupráci v rámci evropského nástroje sousedství stanoví výjimky při zrušení závazku pro roční účetní závěrku. V případě uzavření programu se s částkami, na které se tyto výjimky vztahují, nakládá jinak, neboť mohou být vykázány spolu s konečnou účetní závěrkou. To je pro řídící orgány důležitý aspekt vzhledem k tomu, že konečná účetní závěrka poskytuje poslední možnost pro deklarování výdajů.

4.2   Spolufinancování a maximální příspěvek EU

Pojem „spolufinancování“ v těchto pokynech označuje rozdíl mezi způsobilými výdaji a příspěvkem EU.

Článek 12 prováděcího nařízení o přeshraniční spolupráci v rámci evropského nástroje sousedství stanoví, že spolufinancování musí dosahovat výše alespoň 10 % příspěvku Unie. Programy byly schopny stanovit vyšší míru spolufinancování (jak je uvedeno ve finančním plánu programů).

Komise musí být schopna při uzavření programu ověřit, že bylo dosaženo plánované nebo minimální částky spolufinancování, což znamená, že výdaje vykázané v závěrečné zprávě musí ukazovat, že procento spolufinancování stanovené v programu bylo dodrženo. Za tímto účelem byly do vzoru závěrečné finanční části zahrnuty dva sloupce uvádějící skutečný příspěvek EU a procentuální sazbu.

U programů, u nichž bylo využito možnosti neuplatňovat žádné spolufinancování po dobu několika let v reakci na onemocnění COVID-19 nebo na agresivní válku Ruska vůči Ukrajině (15), je možno uvést, že v daných letech nebyly spolufinancovány. Nicméně by se u těchto programů mělo prokázat, že splnily nezbytné minimální nebo plánované procento spolufinancování stanovené pro ostatní účetní období.

Příslušné informace by měly být uvedeny v pracovním listu účetní závěrky „1.3 Odsouhlasení se společným operačním programem a spolufinancování“.

4.3   Zúčtování příspěvku EU vyplaceného v rámci předběžného financování

V čl. 60 odst. 3 prováděcího nařízení o přeshraniční spolupráci v rámci evropského nástroje sousedství se uvádí, že „ Komise každý rozpočtový rok provádění programu zúčtuje předchozí platby v rámci předběžného financování na základě skutečně vzniklých způsobilých výdajů [...] “.

To znamená, že Komise provede zúčtování za konečné účetní období, přičemž zohlední způsobilé výdaje skutečně vzniklé v konečném účetním období a také způsobilé výdaje obsažené v konečné účetní závěrce.

Tyto informace by měly být uvedeny v pracovním listu konečné účetní závěrky „1.4 Informace pro zúčtování“.

U programů s narušeným prováděním nebudou částky vzniklé a uhrazené ruskými a běloruskými příjemci a dodavateli, které byly vyloučeny ze zúčtování v ročních účetních závěrkách předložených po pozastavení dohod o financování podepsaných s Ruskem a Běloruskem, způsobilými výdaji v rámci daného programu, neboť u nich nelze provést úplná a spolehlivá ověření a audity. Toto vyloučení se vztahuje i na částky původně přijaté řídícím orgánem mezi 1. červencem 2021 a datem ukončení pozastavení dohod o financování, u nichž nebylo možné provést audit.

4.4   Výpočet konečného zůstatku včetně flexibility při uzavření programu

Komise potvrdí výpočet konečného zůstatku na základě údajů předložených řídícími orgány.

Na rozdíl od ročního zúčtování předběžného financování se při tomto úkonu zohlední také příspěvek EU odpovídající celkové výši způsobilých výdajů programu „potvrzených výrokem auditora“  (16), a to jak na projekty, tak na technickou pomoc, v závěrečné zprávě. To je nutné k zajištění toho, aby byla v programech dodržena příslušná míra spolufinancování.

Částka, která má být vyplacena / získána zpět, vypočtená v souladu s výše uvedenými pravidly představuje konečný zůstatek programu.

V souladu s článkem 64 prováděcího nařízení o přeshraniční spolupráci v rámci evropského nástroje sousedství může platba konečného zůstatku přesáhnout až 10 % celkového příspěvku EU přiděleného na každý tematický cíl. Konečná platba ze strany Komise však nesmí překročit celkový příspěvek EU na každý program, jak je stanoveno v prováděcím rozhodnutí Komise, kterým se program schvaluje.

Upozorňuje se, že konečný zůstatek bude zahrnovat částky, které nelze od neveřejných příjemců v partnerských zemích získat zpět, jak je stanoveno v dohodách o financování. Stejně tak bude částka konečného zůstatku zahrnovat částky, které nelze získat zpět, na základě ustanovení článku 14 nařízení o narušení provádění programů.

Částky, které nelze od příjemců v členských státech a veřejných příjemců v partnerských zemích získat zpět, budou z výpočtu konečného zůstatku vyloučeny, protože je příslušná země musí vrátit řídícímu orgánu.

Další informace o nakládání s částkami, které nelze získat zpět, jsou uvedeny v kapitole 9.

Tyto informace by měly být uvedeny v pracovním listu konečné účetní závěrky „1.5 Konečný zůstatek“.

4.5   Vyhrazení nadměrného množství prostředků (tzv. overbooking)

U programů přeshraniční spolupráce v rámci evropského nástroje sousedství je vyhrazení nadměrného množství prostředků přijatelné. Řídící orgány mohou Komisi vykázat způsobilé výdaje, které přesahují maximální příspěvek EU stanovený v prováděcím rozhodnutí Komise o schválení programu. Tyto nadměrné výdaje vykázané Komisi v konečném účetním období, bez ohledu na to, ve kterém účetním období vznikly a byly uhrazeny, budou zohledněny při uzavření programu a po něm, aby nahradily nepravidelné částky (vykázané v kterémkoli účetním období, včetně konečného účetního období) a pro 10 % flexibilitu mezi tematickými cíli při uzavření.

5.   Ukazatele a výkonnostní rámec při uzavření

Údaje pro ukazatele výstupů a výsledků musí být zahrnuty v závěrečné technické části a musí obsahovat:

—	kumulativní hodnoty ukazatelů výstupů a výsledků dosažené do konce roku 2023,

—	veškeré záležitosti ovlivňující výkonnost programu, včetně dosažení cílů.

Dosažení ukazatelů a souvisejících cílů posoudí Komise s přihlédnutím k informacím uvedeným v závěrečné technické části, včetně prvků a faktorů, jako je narušení programu, které mohly vážně ovlivnit dosažení stanovených cílů.

Dosažené hodnoty ukazatelů výstupů uvedené v závěrečné zprávě programu měly odkazovat na to, čeho bylo prostřednictvím projektů podporovaných v rámci programu dosaženo do konce období provádění (31. prosince 2023). Ačkoli by měly dosažené hodnoty ukazatelů odpovídat situaci k 31. prosinci 2023, v praxi lze v těchto dokumentech uvádět výstupy dosažené v rámci spolufinancovaných operací až do data předložení závěrečné zprávy.

V závěrečné zprávě by měly být uváděny pouze výstupy, kterých bylo na základě výdajů vykázaných a uznaných v rámci programu jako způsobilé skutečně dosaženo. V některých případech to bude znamenat, že se uvede nulový výstup.

Programové orgány se vyzývají, aby popsaly, zda koronavirová krize a její dopad bránily dosažení některých cílů. Kromě toho by měly rovněž posoudit, zda je nedosažení cílů způsobeno vlivem socioekonomických nebo environmentálních faktorů, významnými změnami v hospodářských nebo environmentálních podmínkách v programové oblasti.

Ve stejném smyslu by měly programové orgány popsat také dopady narušení provádění programu v důsledku války Ruska vůči Ukrajině a zapojení Běloruska do této agrese (viz kapitola 11).

6.   Projekty, které nebyly plně provedeny

Článek 38 prováděcího nařízení o přeshraniční spolupráci v rámci evropského nástroje sousedství stanoví, že „ projekt je řadou činností vymezených a řízených ve vztahu k cílům, výstupům, výsledkům a dopadům, jichž má být dosaženo ve stanovené lhůtě a se stanoveným rozpočtem“ a které přispívají k prioritám programu. V této souvislosti by měly všechny projekty usilovat o to, aby byly plně provedeny v průběhu období provádění nebo nejpozději do 31. prosince 2023, kdy by měly být ukončeny všechny projektové činnosti v souladu s článkem 18 prováděcího nařízení o přeshraniční spolupráci v rámci evropského nástroje sousedství.

Článek 48 prováděcího nařízení o přeshraniční spolupráci v rámci evropského nástroje sousedství stanoví jasná kritéria způsobilosti výdajů. To znamená, že náklady skutečně vzniklé příjemcům a v rámci technické pomoci jsou způsobilé, pokud:

—

vznikly během období provádění projektu a: — byly uhrazeny před předložením závěrečné zprávy o projektu nebo — byly uvedeny v závěrečné zprávě projektu společně s předpokládaným datem úhrady a zaplaceny později (17) (tato praxe se důrazně nedoporučuje, neboť by zpozdila postup ověřování a uzavírání),

—	vznikly a byly uhrazeny po skončení období provádění projektu na náklady související s ukončením projektu,

—	byly uvedeny v odhadu celkového rozpočtu projektu,

—	byly nezbytné pro provádění projektu,

—	byly identifikovatelné a ověřitelné,

—	splňovaly požadavky platných právních předpisů v daňové a sociální oblasti,

—	byly přiměřené a odůvodněné,

—	byly doloženy fakturami nebo doklady s rovnocennou průkazní hodnotou.

Řídící orgány budou muset tato kritéria zohlednit při vykazování způsobilých výdajů v závěrečné zprávě. Řídící orgány mohou považovat výdaje vzniklé a uhrazené za činnosti prováděné během období provádění projektu za způsobilé bez ohledu na stupeň konečného provádění projektu, pokud podmínky provádění projektu nestanoví jinak.

Osm z patnácti programů obsahuje ve svých grantových smlouvách článek o špatně nebo částečně prováděných projektech:

V takových případech by měl řídící orgán posoudit kvalitu provádění každého projektu a rozhodnout, zda snížit konečnou částku grantu / způsobilé náklady projektu vykázané Komisi například s přihlédnutím k míře dosažení ukazatelů ve srovnání s cíli uvedenými v grantové smlouvě a s přihlédnutím k důvodům těchto rozdílů.

Pokud řídící orgán přijme rozhodnutí o snížení grantu příjemci nebo příjemcům projektu, doporučuje se, aby o tom informoval společný monitorovací výbor, neboť by takové rozhodnutí mohlo být příjemcem/příjemci projektu napadeno. Každý takový případ bude řešen mimo postup uzavírání, vzhledem k tomu, že část těchto výdajů by nebyla vykázána Komisi na základě rozhodnutí řídícího orgánu.

U programů s narušeným prováděním bude muset řídící orgán při provádění analýzy provádění projektů zohlednit také výjimečné okolnosti s ohledem na možnosti stanovené v nařízení o narušení provádění programů (viz kapitola 11).

7.   Projekty ovlivněné soudním řízením nebo řízením o správním opravném prostředku s odkladným účinkem nebo probíhajícím vyšetřováním

Před předložením závěrečné zprávy by řídící orgány měly rozhodnout, zda vyloučit z konečné účetní závěrky všechny výdaje nebo jejich část na jakoukoli operaci, která je ovlivněna probíhajícím vyšetřováním nebo pozastavena soudním řízením nebo řízením o správním opravném prostředku s odkladným účinkem.

Mezi příklady probíhajících vyšetřování patří vyšetřování prováděná vnitrostátními orgány odlišnými od programových orgánů (např. policejní vyšetřování, soudní nebo trestní vyšetřování), jejichž výsledek může ovlivnit zákonnost a správnost výdajů.

Pozastavení projektu v důsledku soudního řízení nebo řízení o správním opravném prostředku neprodlužuje konečné datum pro vznik způsobilých výdajů, jak je stanoveno v článku 18 prováděcího nařízení o přeshraniční spolupráci v rámci evropského nástroje sousedství.

Programové orgány se vyzývají, aby z konečné účetní závěrky vyloučily výdaje ovlivněné možnými nesrovnalostmi zjištěnými v rámci probíhajícího vyšetřování úřadu OLAF, zpráv úřadu OLAF nebo auditů Komise nebo Evropského účetního dvora.

Vzhledem k tomu, že konečná účetní závěrka je poslední možností pro vykázání výdajů, může zahrnovat i částky v rámci probíhajících soudních řízení a řízení o správním opravném prostředku s odkladným účinkem. Tyto výdaje lze považovat za způsobilé výdaje v okamžiku předložení konečné účetní závěrky a mohou být potvrzeny auditními orgány.

Pokud nejsou výdaje projektů, které jsou předmětem probíhajícího vyšetřování, nebo projektů pozastavených na základě soudního řízení nebo řízení o správním opravném prostředku s odkladným účinkem vyloučeny z účetní závěrky, měl by řídící orgán společně se závěrečnou zprávou předložit částky a seznam těchto operací a operací, jejichž výdaje jsou předmětem vyšetřování, a to podle vzoru uvedeného v pracovním listu konečné účetní závěrky „ 2.2 Finanční opravy, zpětně získané prostředky, OLAF, soudní řízení (fondy EU)“ .

Řídící orgány musí informovat Komisi o výsledku vyšetřování a v případě, že se po uzavření programu zjistí nesrovnalosti, přistoupit k postupu pro zpětné získání neoprávněně vyplacených částek a vrátit je Komisi.

8.   Nakládání s nesrovnalostmi v konečném účetním období

Po podání žádosti o vyplacení konečného zůstatku nelze Komisi předložit žádnou další žádost o platbu. Proto musí být v konečné účetní závěrce provedeny všechny nezbytné finanční opravy vyplývající z jednotlivých i systémových nesrovnalostí, a to i v případě, že se týkají výdajů vykázaných v předchozích účetních obdobích.

Pokud se řídící orgán rozhodne nevykázat částky z důvodu probíhajícího posouzení zákonnosti a správnosti výdajů v konečném účetním období, nelze tyto výdaje znovu vykázat, i když se následně zjistí, že jsou zákonné a správné. Všechna probíhající posouzení ze strany programu a případné finanční opravy by proto měly být dokončeny s předstihem, aby bylo možné připravit konečnou účetní závěrku.

9.   Zpětně získané prostředky a upuštění od inkasa

9.1   Společná pravidla

V souladu s čl. 68 odst. 3 písm. b) prováděcího nařízení o přeshraniční spolupráci v rámci evropského nástroje sousedství musí účetní závěrka za každé účetní období, včetně konečného, obsahovat kromě vzniklých a zaplacených výdajů a dosažených a přijatých příjmů řídícího orgánu:

—	částky, u nichž bylo upuštěno od inkasa, nebo částky zpětně získané v průběhu účetního období,

—	částky, které nelze získat zpět.

Řídící orgány by se měly pokusit získat zpět veškeré částky v předstihu před koncem konečného účetního období a v každém případě do doby dokončení účetní závěrky před předložením závěrečné zprávy, vzhledem k tomu, že nebude možné vykázat je následně jako částky, které nelze získat zpět. Z tohoto důvodu konečná účetní závěrka neobsahuje tabulku „částky, které mají být získány zpět“.

Částky, které nelze získat zpět, jsou rozděleny do dvou tabulek: jedné pro částky, za které členské státy nebo partnerské země odpovídají, a druhé pro částky, za které neodpovídají. Částky, za které neodpovídají, včetně částek, které nelze od neveřejných příjemců v partnerských zemích získat zpět, budou zohledněny pro výpočet konečného zůstatku.

Částky, od jejichž zpětného získání řídící orgán upustil po předchozím schválení společným monitorovacím výborem, se do výpočtu konečného zůstatku nezahrnují.

Informace uvedené v tomto oddíle jsou uvedeny v konkrétních tabulkách pracovního listu 2.2.

9.2   Vykazování částek, které lze získat zpět, a částek, které nelze získat zpět, při uzavření programu

V konečné účetní závěrce musí řídící orgány vykázat částky, které nelze získat zpět a které se týkají výdajů vykázaných nejen v předchozích účetních obdobích, ale také v konečném účetním období. V konečné účetní závěrce je rovněž možné vykázat částky, které bylo možné získat zpět, nebo které nebylo možné získat zpět až po skončení konečného účetního období, ale před předložením závěrečné zprávy.

Řídící orgány by se měly vždy nejprve pokusit získat zpět částky za účelem prokázání náležité péče.

Ustanovení prováděcího nařízení o přeshraniční spolupráci v rámci evropského nástroje sousedství a příslušných dohod o financování nestanoví odpovědnost řídících orgánů za částky, které nebyly od neveřejných příjemců usazených v partnerských zemích získány zpět. V konečné účetní závěrce by proto měly být vykázány následující typy částek, které nebyly získány zpět:

—

Částky, které nebyly získány zpět od příjemců z členských států a od veřejných subjektů z partnerských zemí mimo ustanovení nařízení o narušení provádění programů. Tyto částky budou z výpočtu konečného zůstatku vyloučeny (a nebudou uvedeny v pracovním listu 1.5), protože jsou kryty závazkem jiné strany. V souladu s článkem 74 prováděcího nařízení o přeshraniční spolupráci v rámci evropského nástroje sousedství tedy příslušný členský stát „ zaplatí dlužnou částku řídícímu orgánu “; přičemž úroveň odpovědnosti příslušné partnerské země je stanovena příslušnou dohodou o financování.

—

Částky, které nebyly získány zpět od neveřejných příjemců z partnerských zemí mimo ustanovení nařízení o narušení provádění programů. Tyto částky budou zahrnuty do výpočtu konečného zůstatku stejným způsobem jako částky potvrzené Komisi, protože příslušné dohody o financování nestanoví závazek pro partnerské země. U těchto částek může Komise převzít úkol jejich zpětného získání.

—

Částky, které nebyly získány zpět a byly vykázány podle ustanovení článku 14 nařízení o narušení provádění programů. Tyto částky budou zahrnuty do výpočtu konečného zůstatku stejným způsobem jako částky potvrzené Komisi. Zahrnutím těchto částek do tabulky 4 pracovního listu 2.2 se má za to, že řídící orgán požádal Komisi, aby převzala úkol získat tyto částky zpět.

9.3   Částky získané zpět po uzavření programu

Veškeré částky, které byly vykázány Komisi a následně po uzavření programu získány zpět, musí řídící orgány vrátit do rozpočtu Unie.

10.   Úroky z předběžného financování

V čl. 8 odst. 4 finančního nařízení se stanoví, že „ úrokové výnosy z plateb předběžného financování uskutečněných z rozpočtu nepřísluší Unii, pokud to nevyplývá z dotčených [...] dohod o financování“ .

Vzniklé úroky se proto v žádném okamžiku nevykazují, a to ani v konečné účetní závěrce, a tudíž se neodečítají od výpočtu konečného zůstatku.

11.   Programy s narušeným prováděním

V důsledku nevyprovokované a neoprávněné agresivní války Ruska vůči Ukrajině bylo dne 9. listopadu 2022 přijato nařízení o narušení provádění programů. Uvedené nařízení se týká třinácti z patnácti programů přeshraniční spolupráce v rámci evropského nástroje sousedství, kterých se týká narušení provádění (18), a řeší několik témat, jako např.:

—	posouzení dopadu přeshraniční spolupráce,

—	využití infrastruktury,

—	míra spolufinancování,

—	postup pro zpětné získání prostředků,

—	zbývající prostředky spolufinancování převedené partnerskou zemí.

11.1   Posouzení dopadu přeshraniční spolupráce

Ustanovení čl. 8 odst. 1 nařízení o narušení provádění programů stanoví, že dopad přeshraniční spolupráce a přínosy projektů se posuzují ve třech fázích:

—	v první fázi do data, kdy narušení provádění programu začalo,

—	ve druhé fázi po dobu trvání narušení provádění programu,

—	ve třetí fázi poté, co narušení provádění programu skončilo.

Za tímto účelem se v programech uvede datum začátku a typ narušení v souladu s definicemi uvedenými v článku 2 nařízení o narušení provádění programů.

Závěrečná technická část by měla obsahovat souhrnné hodnoty ukazatelů definovaných v programu, přičemž se zohlední hodnoty dosažené příjemci v členských státech a v partnerských zemích během první fáze (a případně třetí fáze) a cílové hodnoty dosažené příjemci v členských státech ve druhé fázi.

V programech lze rovněž vykazovat ukazatele dosažené v partnerských zemích během druhé fáze, a to s příslušným vysvětlením v závěrečné technické části.

Přeshraniční dopad projektů, včetně případů, kdy by mohl ovlivnit způsobilost výdajů, nebude zpochybňován z důvodu důsledků narušení provádění projektů partnery z příslušných partnerských zemí v druhé fázi.

11.2   Využití infrastruktury

Ustanovení čl. 8 odst. 3 nařízení o narušení provádění programů stanoví výjimku z čl. 39 odst. 3 prováděcího nařízení o přeshraniční spolupráci v rámci evropského nástroje sousedství, který stanoví povinnost trvanlivosti projektu, který má infrastrukturní složku, aby do pěti let od jeho ukončení nebo ve lhůtě stanovené v pravidlech pro státní podporu nedošlo k zásadní změně, která má vliv na povahu projektu, jeho cíle nebo podmínky provádění, které by ohrozily původní cíle projektu. Pokud řídící orgán nemůže zkontrolovat splnění závazku udržitelnosti u projektů v partnerských zemích, které byly postiženy narušením provádění, nebude po řídícím orgánu požadováno zpětné získání částek ani vrácení příspěvku Unie. U těchto projektů by měla být zajištěna odpovídající auditní stopa.

11.3   Míra spolufinancování

Článek 3 nařízení o narušení provádění programů stanoví, že se nebude vyžadovat žádné spolufinancování příspěvku Unie ze strany členských států nebo partnerských zemí v případě výdajů vzniklých, uhrazených a zahrnutých do roční účetní závěrky za uplynulá tři účetní období provádění programu, tj. od 1. července 2021, 1. července 2022 a 1. července 2023.

Vzor konečné účetní závěrky obsahuje rozpis výdajů a spolufinancování. Rozlišuje roky bez výjimečných opatření spolufinancování a roky s příspěvkem EU ve výši až 100 %, a to buď z důvodu onemocnění COVID-19, nebo narušení provádění. Zvláštní oddíl pracovního listu 1.3 konečné účetní závěrky se vyplňuje pouze u programů, které neuplatnily žádné spolufinancování.

11.4   Specifický postup pro zpětné získání prostředků u programů s narušeným prováděním

Pokud se zpětné získání týká pohledávky vůči příjemci usazenému v partnerské zemi a pokud řídicí orgán nemůže provést započtení, může řídící orgán podle čl. 14 odst. 5 nařízení o narušení provádění programů požádat Komisi, aby úkol zpětného získání částek převzala. To je možné za předpokladu, že řídící orgán není při zjednodušeném pokusu o zpětné získání úspěšný. Jak je popsáno v čl. 14 odst. 3 nařízení o narušení provádění programů, postačí, když řídící orgán zdokumentuje své rozhodnutí neprovést více než jeden pokus o zpětné získání prostředků.

Vzor konečné účetní závěrky obsahuje v pracovním listu 2.2 zvláštní tabulku se seznamem zpětně získaných prostředků předaných Komisi podle čl. 14 odst. 5 nařízení o narušení provádění programů.

Konečná účetní závěrka obsahuje také zvláštní tabulku o využití spolufinancování partnerské země na bankovních účtech řídícího orgánu ke dni přerušení provádění programu (pracovní list „2.4 Započtené částky“).

12.   Předložení dokumentů o uzavření

12.1   Lhůta pro předložení dokumentů o uzavření

Dokumenty o uzavření programu musí být předloženy do 15. února 2025 prostřednictvím SFC. Tuto lhůtu může Komise prodloužit do 1. března 2025 na základě sdělení dotčeného řídícího orgánu podle článku 77 prováděcího nařízení o přeshraniční spolupráci v rámci evropského nástroje sousedství.

Nepředložení některého z dokumentů o uzavření může být známkou závažného nedostatku v systému řízení a kontroly programu, který ohrožuje příspěvek Unie, jenž byl již programu vyplacen. Komise může v takových případech rozhodnout o uložení finanční opravy podle článku 72 prováděcího nařízení o přeshraniční spolupráci v rámci evropského nástroje sousedství.

Na žádost řídícího orgánu však útvary Komise poskytnou podobnou flexibilitu, jaká je navrhována pro programy soudržnosti, aby bylo možné předložit závěrečnou zprávu do 15. února 2026.

12.2   Úprava dokumentů o uzavření po předložení

Řídící orgány nesmějí po předložení dokumentů o uzavření tyto dokumenty měnit, s výjimkou případů, kdy o změnu požádá Komise, nebo kdy se jedná o administrativní chyby.

12.3   Dostupnost dokumentů a elektronických záznamů

Článek 70 prováděcího nařízení o přeshraniční spolupráci v rámci evropského nástroje sousedství stanoví lhůtu pro uchovávání záznamů týkajících se programu nebo projektu řídícím orgánem a příjemci na pět let od data vyplacení zůstatku pro program.

Měly by být uchovávány zprávy, podklady, účty, účetní doklady a veškeré další dokumenty týkající se financování programu (včetně všech dokumentů týkajících se zadání zakázky) a projektů.

I když to prováděcí nařízení o přeshraniční spolupráci v rámci evropského nástroje sousedství výslovně neuvádí, řídící orgány se vyzývají, aby uchovávaly elektronické záznamy, internetové stránky, software, databáze a veškeré výstupy v elektronické podobě, pokud se týkají spolufinancovaných projektů nebo technické pomoci.

Řídící orgán je povinen zajistit odpovídající auditní stopu, včetně seznamu transakcí, pro případné další audity ze strany Komise nebo Evropského účetního dvora.

Záznamy týkající se auditů, odvolání, soudních sporů nebo uplatnění nároků vyplývajících z plnění programu nebo projektu se uchovávají až do ukončení těchto auditů, odvolání, soudních sporů nebo uplatnění nároků, a to i po uplynutí výše uvedeného pětiletého období.

13.   Obsah dokumentů o uzavření

13.1   Obecná ustanovení v prováděcím nařízení o přeshraniční spolupráci v rámci evropského nástroje sousedství

V souladu s článkem 77 prováděcího nařízení o přeshraniční spolupráci v rámci evropského nástroje sousedství bude závěrečná technická část, kterou řídící orgán předloží Komisi do 15. února 2025 po schválení společným monitorovacím výborem, obsahovat obdobně informace požadované pro výroční zprávy za konečné účetní období i za celou dobu trvání programu.

Závěrečná technická část musí být vyplněna tak, aby vyhovovala tomuto dvojímu požadavku, a to za konečné účetní období a za celou dobu trvání programu, přičemž běžný vzor používaný v programech pro (výroční) zprávy o provádění není třeba za tímto účelem měnit.

Informace o prognóze činností, které mají být provedeny v následujícím účetním období (čl. 77 odst. 4 prováděcího nařízení o přeshraniční spolupráci v rámci evropského nástroje sousedství), a odhad nákladů vzniklých od 1. července do 31. prosince předchozího roku (čl. 68 odst. 2 písm. f) prováděcího nařízení o přeshraniční spolupráci v rámci evropského nástroje sousedství) by však neměly být připravovány ani předkládány, protože nejsou při uzavírání relevantní, v souladu s čl. 77 odst. 5 prováděcího nařízení k nařízení o přeshraniční spolupráci v rámci evropského nástroje sousedství.

13.2   Závěrečná technická část

Běžný vzor technické části výroční zprávy by měly řídící orgány použít i pro závěrečnou zprávu. Informace by se měly týkat celé doby trvání programu.

Pokud prováděcí nařízení o přeshraniční spolupráci v rámci evropského nástroje sousedství neobsahuje zvláštní ustanovení, použijí se podobné postupy jako u programů podle nařízení o společných ustanoveních (19). Zejména řídící orgány budou mít dva měsíce na to, aby odpověděly na připomínky Komise ke zprávě. Komise může na žádost řídícího orgánu prodloužit lhůtu o další dva měsíce. Závěrečná zpráva bude přijata, pokud Komise nebude mít žádné připomínky nebo pokud budou všechny připomínky Komise náležitě vyřešeny.

13.3   Konečná účetní závěrka

Konečná účetní závěrka musí obsahovat informace požadované v čl. 68 odst. 2 prováděcího nařízení o přeshraniční spolupráci v rámci evropského nástroje sousedství, s výjimkou písmene f) (20), a to jak za konečné účetní období, tak za celou dobu trvání programu.

Podobně se na konečnou účetní závěrku vztahuje i článek 69 prováděcího nařízení o přeshraniční spolupráci v rámci evropského nástroje sousedství, který upravuje přezkoumání a přijetí roční účetní závěrky.

Komise přezkoumá konečnou účetní závěrku a včas informuje řídící orgán, zda souhlasí s tím, že konečná účetní závěrka podává věrný a poctivý obraz a že související transakce jsou legální a správné.

13.4   Prohlášení řídícího subjektu a roční souhrn kontrol

Řídící orgán by měl pokračovat ve vykazování ročního souhrnu kontrol stejným způsobem jako v minulých letech.

Prohlášení řídícího subjektu za konečné účetní období by však mělo zahrnovat ujištění za celou dobu trvání programu až po ujištění za uplynulé účetní období v souladu s čl. 77 odst. 5 prováděcího nařízení o přeshraniční spolupráci v rámci evropského nástroje sousedství.

13.5   Výrok auditora a zpráva o auditu

Výrok auditora a zpráva o auditu se budou vztahovat jak na konečné účetní období, tak na celou dobu trvání programu v souladu s čl. 77 odst. 5 prováděcího nařízení o přeshraniční spolupráci v rámci evropského nástroje sousedství. Proto je nutné jasně rozlišovat mezi jednotlivými obdobími. Výrok auditora stanoví, zda konečná účetní závěrka podává věrný a poctivý obraz, zda jsou související transakce legální a správné a zda zavedený kontrolní systém řádně funguje. Ve výroku se rovněž uvede, zda auditní práce zpochybňuje tvrzení obsažená v prohlášení řídícího subjektu.

Závěrečný výrok auditora musí potvrdit jak celkové částky způsobilých výdajů, tak příspěvek EU za celé programové období, jak je uvedeno v pracovním listu 1.3 účetní závěrky.

Zpráva o auditu bude navíc obsahovat:

—	Informace o otevřených zjištěních vyplývajících z auditů provedených Komisí nebo Evropským účetním dvorem, které by měly být uvedeny v oddíle „ Další informace “. To je vyžadováno pouze v případě, že jsou dotčené výdaje zahrnuty do konečné účetní závěrky.

—

Závěr k posouzení klíčového požadavku 6 „ Spolehlivý systém pro shromažďování, zaznamenávání a uchovávání údajů pro účely monitorování, hodnocení, finančního řízení, ověřování a auditu, včetně propojení se systémy elektronické výměny dat s příjemci “. Toto posouzení by mělo zahrnovat potvrzení, že souhrnné údaje oznámené Komisi jsou správné.

V případě programů dotčených pozastavením všech dohod o financování s Ruskem a Běloruskem informovaly útvary Komise v prosinci 2022 auditní orgány dotčených programů přeshraniční spolupráce v rámci evropského nástroje sousedství o konkrétních auditorských postupech u dotčených programů, včetně auditu konečné účetní závěrky, auditu operací, auditních strategií a způsobu tvorby výroku auditora. Vzory výroční zprávy a výroku auditora není třeba pro účely uzavření upravovat a měly by se používat stejně jako v předchozích účetních obdobích.

14.   Vyplacení nebo zpětné získání konečného zůstatku

Konečný zůstatek bude vyplacen nebo získán zpět nejpozději do tří měsíců od data schválení konečné účetní závěrky. Tím není dotčena pravomoc Komise přerušit lhůtu pro platbu nebo tuto platbu pozastavit v souladu s články 61 a 62 prováděcího nařízení o přeshraniční spolupráci v rámci evropského nástroje sousedství.

15.   Otázky zákonnosti a správnosti

Otázky týkající se zákonnosti a správnosti příslušných transakcí souvisejících s výdaji ve schválené konečné účetní závěrce může Komise vznést po zaplacení konečného zůstatku a uzavření programu.

Jak je stanoveno v čl. 72 odst. 6 prováděcího nařízení o přeshraniční spolupráci v rámci evropského nástroje sousedství, uzavřením programu není dotčeno právo Komise provést v pozdější fázi finanční opravy vůči řídícímu orgánu.

---

(1)  Oznámení Komise (Úř. věst. C 474, 14.12.2022, s. 1).

(2)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2192 ze dne 9. listopadu 2022, kterým se stanoví zvláštní ustanovení pro programy spolupráce na období 2014–2020 podporované evropským nástrojem sousedství a v rámci cíle Evropská územní spolupráce v návaznosti na narušení provádění programů (Úř. věst. L 292, 11.11.2022, s. 1).

(3)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014 a (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 (Úř. věst. L 193, 30.7.2018, s. 1).

(4)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 232/2014 ze dne 11. března 2014, kterým se zřizuje evropský nástroj sousedství (Úř. věst. L 77, 15.3.2014, s. 27).

(5)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 236/2014 ze dne 11. března 2014, kterým se stanoví společná pravidla a postupy pro provádění nástrojů Unie pro financování vnější činnosti (Úř. věst. L 77, 15.3.2014, s. 95).

(6)  Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 897/2014 ze dne 18. srpna 2014, kterým se stanoví zvláštní ustanovení pro provádění programů přeshraniční spolupráce financovaných podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 232/2014, kterým se zřizuje evropský nástroj sousedství (Úř. věst. L 244, 19.8.2014, s. 12).

(7)  Prováděcí nařízení Komise (EU) 2020/879 ze dne 23. června 2020, kterým se mění prováděcí nařízení (EU) č. 897/2014, pokud jde o zvláštní ustanovení, s cílem sladit ustanovení o provádění programů přeshraniční spolupráce financovaných v rámci evropského nástroje sousedství se zvláštními opatřeními reakce na pandemii COVID-19 (Úř. věst. L 203, 26.6.2020, s. 59).

(8)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2192 ze dne 9. listopadu 2022, kterým se stanoví zvláštní ustanovení pro programy spolupráce na období 2014–2020 podporované evropským nástrojem sousedství a v rámci cíle Evropská územní spolupráce v návaznosti na narušení provádění programů (Úř. věst. L 292, 11.11.2022, s. 1).

(9)  V souladu s čl. 6 odst. 2 nařízení o narušení provádění programů může řídící orgán programů s narušeným prováděním podepisovat smlouvy, s výjimkou smluv na velké infrastrukturní projekty, i po 31. prosinci 2022, pokud všechny projektové činnosti financované z programu skončí do 31. prosince 2023.

(10)  V souladu s článkem 19 prováděcího nařízení o přeshraniční spolupráci v rámci evropského nástroje sousedství, který odkazuje na čl. 48 odst. 2 písm. a) bod iii) téhož prováděcího nařízení, mohou činnosti, jako je ověřování výdajů, audit a konečné hodnocení projektu, probíhat i po skončení období provádění projektu.

(11)  Ustanovení čl. 19 odst. 1 prováděcího nařízení o přeshraniční spolupráci v rámci evropského nástroje sousedství, v platném znění.

(12)  Další podrobnosti v oddíle 12.

(13)  Programové období 2007–2013.

(14)  Viz článek 6 prováděcího nařízení o přeshraniční spolupráci v rámci evropského nástroje sousedství o úpravách programu podle odstavce 1 a revizích podle odstavce 2.

(15)  Podle čl. 12 odst. 4 prováděcího nařízení o přeshraniční spolupráci v rámci evropského nástroje sousedství nebo podle článku 3 nařízení o narušení provádění programů, kterým se stanoví zvláštní ustanovení (...) po narušení provádění programu.

(16)  Článek 69 prováděcího nařízení o přeshraniční spolupráci v rámci evropského nástroje sousedství.

(17)  Jak je stanoveno v oddíle 3, aby byly náklady spojené s prováděním projektů způsobilé, musí vzniknout a být uhrazeny do 31. prosince 2023. Do 30. září 2024 jsou způsobilé pouze náklady související s ukončením projektů a programů a náklady na technickou pomoc.

(18)  Maďarsko-Slovensko-Rumunsko-Ukrajina, Estonsko-Rusko, Lotyšsko-Rusko, Polsko-Bělorusko-Ukrajina, Polsko-Rusko, Litva-Rusko, Lotyšsko-Litva-Rusko, Rumunsko-Moldavsko, Černomořská pánev, Rumunsko-Ukrajina, jihovýchodní Finsko-Rusko, Karélie a Kolarctic.

(19)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 ze dne 17. prosince 2013 o společných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti, Evropském zemědělském fondu pro rozvoj venkova a Evropském námořním a rybářském fondu, o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti a Evropském námořním a rybářském fondu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 320).

(20)   „odhad nákladů vzniklých v období od 1. července do 31. prosince předchozího roku“.