This document is an excerpt from the EUR-Lex website
Document 52023IP0320
European Parliament resolution of 13 September 2023 on the 2022 Commission Report on Türkiye (2022/2205(INI))
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 13. září 2023 o zprávě Komise o Turecku za rok 2022 (2022/2205(INI))
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 13. září 2023 o zprávě Komise o Turecku za rok 2022 (2022/2205(INI))
Úř. věst. C, C/2024/1760, 22.3.2024, ELI: http://data.europa.eu/eli/C/2024/1760/oj (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, GA, HR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)
|
Úřední věstník |
CS Série C |
|
C/2024/1760 |
22.3.2024 |
P9_TA(2023)0320
Zpráva o Turecku za rok 2022
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 13. září 2023 o zprávě Komise o Turecku za rok 2022 (2022/2205(INI))
(C/2024/1760)
Evropský parlament,
|
— |
s ohledem na závěry Evropské rady ze dne 23. června 2022, 24. června 2021 a 1. října 2020 a na všechny předchozí příslušné závěry Rady a Evropské rady, |
|
— |
s ohledem na prohlášení členů Evropské rady ze dne 25. března 2021 o Turecku, |
|
— |
s ohledem na prohlášení EU a Turecka ze dne 18. března 2016 a 29. listopadu 2015, |
|
— |
s ohledem na rámec pro jednání s Tureckem ze dne 3. října 2005 a na mandát, který je jeho součástí a podle nějž případné přistoupení Turecka k EU, stejně jako v případě všech přistupujících zemí, závisí na důsledném plnění kodaňských kritérií a na normalizaci jeho vztahů se všemi členskými státy EU, včetně Kyperské republiky, |
|
— |
s ohledem na prohlášení tehdejšího Evropského společenství a jeho členských států ze dne 21. září 2005 v návaznosti na prohlášení učiněné Tureckem při podpisu dodatkového protokolu k ankarské dohodě dne 29. července 2005, včetně ustanovení uvádějícího, že nezbytnou součástí procesu jednání je uznání všech členských států, jakož i úplné provedení dodatkového protokolu k ankarské dohodě ve vztahu ke všem členským státům odstraněním všech překážek volného pohybu zboží, včetně omezení dopravních prostředků, bez předsudků nebo diskriminace, |
|
— |
s ohledem na sdělení Komise ze dne 12. října 2022 o politice rozšíření EU (COM(2022)0528) a na doprovodnou zprávu o Turecku za rok 2022 (SWD(2022)0333), |
|
— |
s ohledem na sdělení Komise ze dne 24. května 2022 s názvem „Šestá výroční zpráva o nástroji pro uprchlíky v Turecku“ (COM(2022)0243), |
|
— |
s ohledem na rámec omezujících opatření, který EU zavedla dne 11. listopadu 2019 v reakci na protiprávní vrtné činnosti Turecka ve východním Středomoří, naposledy obnovený rozhodnutím Rady (SZBP) 2022/2186 ze dne 8. listopadu 2022, kterým se mění rozhodnutí (SZBP) 2019/1894 o omezujících opatřeních vzhledem k nepovoleným vrtným činnostem Turecka ve východním Středomoří (1), |
|
— |
s ohledem na výsledky prezidentských a parlamentních voleb, které se v Turecku konaly dne 14. května 2023, a na druhé kolo prezidentských voleb ze dne 28. května 2023, |
|
— |
s ohledem na prohlášení o předběžných zjištěních mezinárodní volební pozorovatelské mise Úřadu pro demokratické instituce a lidská práva (ODIHR) Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) v Turecku ze dne 14. května 2023 a 28. května 2023, |
|
— |
s ohledem na rezoluci č. 2459 (2022) Parlamentního shromáždění Rady Evropy ze dne 12. října 2022 s názvem „The honouring of obligations and commitments by Türkiye“ (Plnění povinností a závazků ze strany Turecka) a na související zprávu monitorovacího výboru ze dne 14. září 2022, |
|
— |
s ohledem na článek 46 Evropské úmluvy o lidských právech (EÚLP), v němž se smluvní strany zavazují, že se budou řídit konečným rozsudkem Evropského soudu pro lidská práva (ESLP) ve všech sporech, jichž jsou stranami, a tudíž s ohledem na povinnost Turecka provést všechny rozsudky Evropského soudu pro lidská práva, |
|
— |
s ohledem na příslušná usnesení Výboru ministrů Rady Evropy, včetně prozatímních usnesení ze dne 2. února 2022 a 2. prosince 2021 o výkonu rozsudku Evropského soudu pro lidská práva ve věci Kavala proti Turecku, prozatímních usnesení ze dne 9. března 2023 a 2. prosince 2021 o výkonu rozsudku Evropského soudu pro lidská práva ve věci Selahattin Demirtaş proti Turecku (č. 2), jakož i na žádost Rady Evropy ze dne 8. června 2023 o okamžité propuštění Osmana Kavaly, Figen Yüksekdağové a Selahattina Demirtaşe, |
|
— |
s ohledem na Černomořskou obilnou iniciativu ze dne 22. července 2022, |
|
— |
s ohledem na hospodářskou analýzu Turecka ze dne 27. února 2023 provedenou Organizací pro hospodářskou spolupráci a rozvoj, |
|
— |
s ohledem na světový index svobody tisku pro rok 2023, který zveřejnila organizace Reportéři bez hranic, podle kterého zaujímá Turecko 165. místo ze 180 zemí, |
|
— |
s ohledem na prohlášení UNESCO o istanbulském chrámu Hagia Sofia ze dne 10. července 2020 a na rozhodnutí Výboru pro světové dědictví UNESCO ze dne 31. července 2021, |
|
— |
s ohledem na svá předchozí usnesení o Turecku, zejména na usnesení ze dne 7. června 2022 o zprávě Komise o Turecku za rok 2021 (2), ze dne 19. května 2021 ke zprávám Komise o Turecku za roky 2019–2020 (3) a ze dne 26. listopadu 2020 o rostoucím napětí ve Varoši po nezákonných aktivitách Turecka a potřebě bezodkladného obnovení rozhovorů (4), |
|
— |
s ohledem na tiskové prohlášení Rady bezpečnosti OSN o Kypru ze dne 21. srpna 2023, |
|
— |
s ohledem na své usnesení ze dne 5. května 2022 o případu Osmana Kavaly v Turecku (5), |
|
— |
s ohledem na své usnesení ze dne 7. října 2021 o zprávě o provádění týkající se svěřenských fondů EU a nástroje pro uprchlíky v Turecku (6), |
|
— |
s ohledem na svá předchozí usnesení, zejména na usnesení ze dne 15. dubna 2015 o stém výročí genocidy Arménů (7), |
|
— |
s ohledem na článek 54 jednacího řádu, |
|
— |
s ohledem na zprávu Výboru pro zahraniční věci (A9-0247/2023), |
|
A. |
vzhledem k tomu, že se v Turecku v květnu 2023 konaly prezidentské a parlamentní volby; |
|
B. |
vzhledem k tomu, že Parlamentní shromáždění Rady Evropy a Parlamentní shromáždění OBSE byly pozvány k pozorování voleb konaných v Turecku dne 14. května 2023; vzhledem k tomu, že Evropský parlament nebyl pozván kvůli obvinění z nespravedlivého zacházení; |
|
C. |
vzhledem k tomu, že společná pozorovatelská mise Úřadu OBSE pro demokratické instituce a lidská práva (ODIHR), OBSE a Parlamentního shromáždění Rady Evropy zjistila, že právní rámec pro prezidentské a parlamentní volby neposkytl úplný základ pro konání demokratických voleb a že pokračující omezování základních svobod shromažďování, sdružování a projevu bránilo účasti některých opozičních politiků a stran, jakož i občanské společnosti a nezávislých sdělovacích prostředků; |
|
D. |
vzhledem k tomu, že jihovýchod Turecka dne 6. února 2023 zasáhla ničivá zemětřesení, která způsobila četná úmrtí a rozsáhlé poškození infrastruktury a vedla k tomu, že 1,7 milionu lidí v Turecku a severní Sýrii naléhavě potřebovalo humanitární pomoc; vzhledem k tomu, že 21 členských států EU okamžitě vyslalo do Turecka pátrací a záchranné týmy; vzhledem k tomu, že EU a její mezinárodní partneři přislíbili během mezinárodní dárcovské konference na pomoc Turecku po zemětřesení 6,05 miliardy EUR; |
|
E. |
vzhledem k tomu, že Turecko je i nadále kandidátskou zemí na přistoupení k EU, spojencem NATO a klíčovým partnerem v oblasti bezpečnosti, obchodních a ekonomických vztahů a migrace; vzhledem k tomu, že se od Turecka očekává, že bude respektovat demokratické hodnoty, právní stát a lidská práva a dodržovat právo EU; |
|
F. |
vzhledem k tomu, že Evropská unie a její členské státy jsou partnery Turecka a jeho lidu, s nímž Evropu pojí hluboké obchodní, kulturní a historické vazby; vzhledem k tomu, že Turecko je šestým největším obchodním partnerem EU a EU je největším obchodním partnerem Turecka; |
|
G. |
vzhledem k tomu, že Turecko se postupně, ale vytrvale odklání od hodnot EU a jejího normativního rámce již několik let, což poukazuje na velice znepokojivou a zhoršující se tendenci, jak lze demonstrovat na řadě zákonů a opatření, která omezují právní stát, základní svobody, lidská práva a občanské svobody, jakož i na jeho akcích namířených proti mezinárodnímu právu a dobrým sousedským vztahům; |
|
H. |
vzhledem k tomu, že v oblasti lidských práv a právního státu pokračuje sestupná spirála, o čemž svědčí skutečnost, že v rámci světového indexu svobody tisku pro rok 2023 se Turecko umístilo na 165. místě ze 180 zemí, což je o 16 míst níže než v roce 2022; vzhledem k tomu, že podle mapy Duhová Evropa 2022, kterou zveřejnila asociace ILGA-Europe – Evropský region Mezinárodní asociace leseb, gayů, bisexuálních, transsexuálních a intersexuálních osob, se Turecko umístilo na 48. místě ze 49 zemí, pokud jde o lidská práva LGBT osob; |
|
I. |
vzhledem k tomu, že pozitivní program, který EU předložila v roce 2021, je v současné době prakticky na mrtvém bodě; vzhledem k tomu, že přístupová jednání s EU jsou od roku 2018 fakticky zastavena v důsledku zhoršení stavu právního státu a demokracie v Turecku; vzhledem k tomu, že je zapotřebí, aby Turecko věrohodně prokázalo své odhodlání mít s EU užší vztahy a dosáhnout většího souladu; |
|
J. |
vzhledem k tomu, že Turecko je členem Rady Evropy, a je proto vázáno rozsudky ESLP; |
|
K. |
vzhledem k tomu, že podle zprávy Platformy pro ukončení vražd žen (KCDP) v roce 2022 zabili muži v Turecku 334 žen a za podezřelých okolností bylo nalezeno mrtvých 245 žen; vzhledem k tomu, že ve své zprávě z roku 2021 platforma uvedla, že zabito bylo 280 žen a mrtvých za podezřelých okolností bylo nalezeno 217 žen; |
|
L. |
vzhledem k tomu, že ruská útočná válka způsobuje nebývalé geopolitické změny v Evropě; vzhledem ke klíčové poloze Turecka, která mu umožňuje hrát zásadní a strategickou úlohu; vzhledem k tomu, že Turecko bylo jediným prostředníkem, kterého akceptovala Ukrajina i Rusko, a přispělo tak podstatným způsobem ke zcela zásadní dohodě o Černomořské obilné iniciativě; vzhledem k tomu, že Turecko se nicméně rozhodlo nepřipojit se k sankcím EU vůči Rusku; vzhledem k tomu, že v důsledku tohoto nepřipojení kleslo sladění zahraniční politiky Turecka s prohlášeními EU v oblasti společné zahraniční a bezpečnostní politiky (SZBP) v letech 2021–2022 ze 14 % na pouhých 7 %, což je zdaleka nejméně ze všech přistupujících zemí; vzhledem k tomu, že obchod mezi Tureckem a Ruskem se od zavedení sankcí EU proti Rusku téměř zdvojnásobil; |
|
M. |
vzhledem k tomu, že je nyní více než kdy dříve nutné vyvinout ve vztahu EU–Turecko společné úsilí na podporu právně uznaného statu-quo-ante všude, kde Ruská federace vedla útočné války nebo porušila mezinárodní právo či mezinárodně uznané hranice; |
|
N. |
vzhledem k tomu, že Turecko zůstává klíčovým partnerem pro stabilitu v širším regionu východního Středomoří, a vzhledem k tomu, že se napětí mezi EU a Tureckem v souvislosti se situací ve východním Středomoří zmírnilo, ale neustalo; |
|
O. |
vzhledem k tomu, že Turecko bylo opakovaně vyzváno, aby se zdrželo všech akcí, které porušují svrchovanost a svrchovaná práva všech členských států EU a jsou v rozporu s mezinárodním právem a právem EU; |
|
P. |
vzhledem k tomu, že Velké národní shromáždění Turecka ratifikovalo v březnu 2023 po dlouhých průtazích členství Finska v NATO, čímž zemi umožnilo do NATO vstoupit; vzhledem k tomu, že turecká vláda úmyslně vyvíjí nátlak na Švédsko a oddaluje jeho přistoupení k NATO v okamžiku historické ruské agresivity; |
|
Q. |
vzhledem k tomu, že v roce 2022 došlo k výraznému prohloubení finanční a hospodářské integrace mezi Tureckem a Ruskem, která je patrná v mnoha oblastech a na mnoha trzích, včetně bankovnictví, nemovitostí, cestovního ruchu a energetiky; |
|
R. |
vzhledem k tomu, že zatímco hospodářský růst v Turecku je i nadále stabilní, inflace je i nadále na 20letém maximu a vnější nerovnováha v ekonomice se prohlubuje; |
|
S. |
vzhledem k tomu, že Turecko poskytuje útočiště největšímu počtu uprchlíků na světě, téměř 4 milionům registrovaných uprchlíků, převážně ze Sýrie, Iráku a Afghánistánu; vzhledem k tomu, že existují věrohodné zprávy o deportacích uprchlíků pobývajících v Turecku a o hromadném vracení uprchlíků na tureckých hranicích poté, co jejich žádosti o mezinárodní ochranu byly přezkoumány jen málo nebo vůbec; |
Obecné hodnocení a nejnovější vývoj
|
1. |
bere na vědomí výsledky nedávných prezidentských a parlamentních voleb v Turecku a považuje je za předzvěst politické kontinuity v zemi; vítá vysokou účast a konstatuje, že volby proběhly převážně v poklidu, a to i přes ojedinělé případy násilí, především proti zastáncům opozice; |
|
2. |
vyjadřuje však politování nad tím, že, jak konstatovala volební pozorovací mise OBSE/ODIHR, absence rovných podmínek nespravedlivě zvýhodnila držitele úřadu, jak ukázalo kromě jiných problémů příliš neobjektivní a nerovné zpravodajství; vyjadřuje dále politování nad tím, že ostrá rétorika, provokativní a diskriminační jazyk, a to i namířený vůči menšinám, pokračující zastrašování a obtěžování zastánců některých opozičních stran a falešná tvrzení vedoucích stran spojující opozici s terorismem proces narušily; zdůrazňuje skutečnost, že během dlouhého období před volbami turecká vláda využívala svou moc nad státními institucemi a regulačními orgány ke kontrole narativů a debat v tradičních sdělovacích prostředcích i sociálních médiích, k věznění novinářů a politiků a k odvolání zvolených úředníků v oblastech s kurdskou většinou z funkcí, aby opozici znevýhodnila; |
|
3. |
opakuje svůj hluboký zármutek ze smrtících a ničivých zemětřesení, která otřásla jihovýchodním Tureckem a Sýrií dne 6. února 2023, a znovu vyjadřuje upřímnou soustrast rodinám obětí; vítá mezinárodní úsilí o pomoc a obnovu, zejména ze strany EU a jejích členských států, a rychlou aktivaci mechanismu civilní ochrany EU na pomoc postiženým oblastem, což je ukázka silné evropské solidarity s tureckým lidem; věří, že by EU měla i nadále podporovat obyvatele Turecka při řešení jejich humanitárních potřeb a v jejich úsilí o obnovu; vítá zejména významné přísliby učiněné na dárcovské konferenci svolané Evropskou komisí a švédským předsednictvím Rady a žádá EU a členské státy, jakož i všechny ostatní mezinárodní dárce, aby své sliby splnili a zajistili, aby příprava, provádění a dohled nad rekonstrukcí a reakcí na katastrofu byly transparentní, udržitelné a bezpečné; zdůrazňuje, že evropská solidarita by mohla vést ke hmatatelnému zlepšení vztahů mezi EU a Tureckem; je znepokojen tím, že zemětřesení odhalilo nedostatky, jako je nepřipravenost vlády, rozpadající se infrastruktura a velmi rozšířená korupce; vyjadřuje politování nad tím, že v kritických hodinách po zemětřesení byl výrazně omezen přístup k internetu a sociálním médiím, což ovlivnilo záchranné práce, a že novináři byli terčem útoků, což bránilo volnému šíření informací; |
|
4. |
je toho názoru, že ruská útočná válka proti Ukrajině má dopad na vztahy EU a Turecka a dodala jim další rozměr, neboť Turecko se snaží udržovat vztahy současně jak se Západem, tak s Ruskem; vítá, že Turecko hlasovalo pro odsouzení ruské útočné války proti Ukrajině na Valném shromáždění OSN a že se zasazuje o svrchovanost a územní celistvost Ukrajiny; lituje současně, že Turecko nepodporuje sankce mimo rámec OSN; zdůrazňuje, že míra sladění Turecka se SZBP klesla na historické minimum 7 %, zatímco v roce 2021 to bylo 11 %; vyzývá Turecko, aby co nejdříve učinilo významné kroky, pokud jde o sladění se SZBP EU, včetně sankcí a opatření proti jejich obcházení; |
|
5. |
vítá úsilí Turecka při zprostředkování rozhovorů mezi Ukrajinou a Ruskem a znovu oceňuje klíčovou úlohu, kterou Turecko spolu s OSN sehrálo při vyjednání a pokračování Černomořské obilné iniciativy, neboť ta zásadním způsobem pomohla bojovat s celosvětovým nedostatkem dodávek nezbytných potravin, zejména obilí; konstatuje, že pokud jde o hybridní hrozby v kontextu mezinárodních konfliktů a krizí, bylo šíření nepravdivých informací a propagandy v sociálních i mainstreamových médiích pozorováno i v tureckém informačním prostředí; odsuzuje skutečnost, že Turecko v kontextu ruské útočné války proti Ukrajině neomezilo činnost ruských sdělovacích prostředků; |
|
6. |
konstatuje, že obchod mezi Tureckem a Ruskem se od začátku války na Ukrajině téměř zdvojnásobil a že existuje zvýšené riziko, že by zboží a technologie, na které byly uvaleny sankce, jako například polovodiče, mohly procházet přes turecké území; zdůrazňuje zvláštní riziko, které představuje obcházení sankcí, jež umožňuje převádět do Ruska technologie dvojího užití, které by nakonec mohly být použity ruskou armádou na Ukrajině; bere na vědomí částečná opatření, která turecké orgány přijaly v uplynulých měsících s cílem zabránit zpětnému vývozu a přímé přepravě zboží, na něž se vztahují sankce EU, do Ruska; naléhavě však vyzývá Turecko, aby šlo ještě dále s cílem zajistit, že přestane být centrem pro subjekty a jednotlivce, kteří tyto sankce chtějí obcházet, aby právními a regulačními prostředky plně zajistilo, že na jeho území nikdy nedojde k obcházení sankcí, a aby učinilo veškeré nezbytné kroky v tomto ohledu, včetně potrestání subjektů a jednotlivců; vyjadřuje politování nad tím, že obcházení sankcí EU ze strany Turecka podkopává společné úsilí, a vyzývá Komisi, aby prošetřila nárůst obchodu mezi Ruskem a Tureckem a posoudila příslušné obchodní toky, které by mohly poukazovat na obcházení sankcí; dále vyjadřuje znepokojení nad skutečností, že se stále více ruských občanů, včetně oligarchů, usazuje ve velkých tureckých městech a v pobřežních oblastech, čímž přispívají k prudkému nárůstu cen na trhu s nájemným a nemovitostmi, a odtud pokračují ve svých podnikatelských a obchodních aktivitách a přinášejí do tureckého systému velké množství ruského kapitálu; zdůrazňuje, že očekává, že Turecko se vyvaruje toho, aby se stalo bezpečným útočištěm pro ruský kapitál a investice; vyjadřuje znepokojení nad úzkou spoluprací Turecka s Ruskem při výstavbě velkých jaderných elektráren, včetně jaderné elektrárny Akkuyu, kterou staví a bude provozovat ruská státní korporace pro jadernou energii Rosatom, která ji rovněž vlastní; |
|
7. |
vyjadřuje důrazné politování, že v kontextu ruské invaze na Ukrajinu a změny bezpečnostní struktury na evropském kontinentu došlo ke zpoždění v ratifikaci přistoupení Švédska k NATO poté, co bylo předtím zpožděno přistoupení Finska k této organizaci, což jenom hraje do karet Rusku a podrývá vztahy mezi Tureckem a jeho spojenci v NATO; v této souvislosti dále odsuzuje snahy o oslabení demokratických svobod v členských státech EU prostřednictvím instrumentalizace udělení souhlasu s přistoupením Švédska k NATO; bere na vědomí, že prezident Turecka po dalších konzultacích konečně dne 10. července 2023 souhlasil s tím, že co nejdříve zašle protokol o přistoupení Švédska k NATO Velkému národnímu shromáždění Turecka a bude se shromážděním úzce spolupracovat na zajištění jeho ratifikace; vyjadřuje však politování nad tím, že tento proces stále probíhá a že pro něj neexistuje jasný časový plán; naléhavě vyzývá Turecko, aby bezodkladně ratifikovalo členství Švédska v NATO; naléhavě vyzývá turecké orgány, aby splnily svůj příslib konstruktivnějšího partnerství v NATO, včetně ve východním Středomoří; zdůrazňuje, že proces přistoupení jedné země k NATO nemůže být žádným způsobem spojen s procesem přistoupení druhé země k EU, neboť proces přistoupení druhé země k EU je nadále založen na jejích vlastních zásluhách; |
|
8. |
má za to, že v souvislosti s lidskými právy a právním státem i nadále platí neutěšený obraz vykreslený v usnesení ze dne 7. června 2022 ke zprávě Komise o Turecku za rok 2021 a připomíná obsah tohoto usnesení; plně se ztotožňuje s usnesením Parlamentního shromáždění Rady Evropy ze dne 12. října 2022 o plnění povinností a závazků ze strany Turecka a související zprávou monitorovacího výboru, jakož i s usneseními přijatými Výborem ministrů Rady Evropy v očekávání výkonu rozsudků Evropského soudu pro lidská práva, která podrobně popisují širokou škálu závažných pochybení v oblasti lidských práv, na něž neustále upozorňují místní i mezinárodní renomované lidskoprávní organizace; |
|
9. |
je zděšen skutečností, že se tento negativní trend zdaleka nezastavil nebo nezvrátil a že ústup od demokracie v Turecku v loňském roce pokračoval v podobě změn několika zákonů, které zpřísňují cenzuru internetu a omezují přístup k informacím pod záminkou předcházení dezinformacím; je zděšen také neúnavným potlačováním jakékoliv kritiky, a to zejména před nedávnými volbami a během nich; lituje skutečnosti, že turecká vláda pomocí velkého množství zákonů, včetně zákona o sociálních médiích z roku 2020, zákona proti praní peněz z roku 2021 a zákona o dezinformacích z roku 2022, vystavěla komplexní síť právních předpisů, které slouží jako nástroj k systematické kontrole a umlčování novinářů, pracovníků sdělovacích prostředků, organizací občanské společnosti, politických aktivistů, akademiků a umělců: s politováním potvrzuje, že Turecko se nyní stalo jednou ze světových výkladních skříní autoritářských praktik; je znepokojen rostoucím počtem falešných zpráv v prostředí tureckých sociálních médií, avšak vyjadřuje hluboké znepokojení nad drakonickým dezinformačním zákonem přijatým v říjnu 2022, který zpřísňuje vládní kontrolu nad platformami sociálních médií a online zpravodajskými weby a zavádí tresty vězení za zveřejňování „dezinformací a falešných zpráv“; má za to, že vágní definice „dezinformace“ a „záměru“ uvedená v zákoně vystavuje miliony uživatelů internetu v Turecku, včetně malých a středních podniků, riziku trestního stíhání za zveřejnění informací, s nimiž vláda nesouhlasí; má za to, že turecká vláda tudíž zastrašováním nabádá k autocenzuře; je znepokojen šířením státní propagandy, zejména ze strany státní zpravodajské agentury Anadolu; |
|
10. |
odsuzuje nedostatečnou nezávislost soudnictví a využívání soudního systému jako politického nástroje a zdůrazňuje, že EU tuto oblast považuje za mimořádně znepokojivou, neboť nezávislost soudnictví představuje základní kámen fungujícího demokratického systému, který slouží obyvatelům a pracuje v jejich prospěch; je i nadále znepokojen závažným omezováním základních svobod, především svobody vyjadřování a sdružování, jehož typickou ukázkou zůstává případ Gezi, a neustálými útoky na základní práva členů opozice, obránců lidských práv, právníků, odborářů, příslušníků menšin, novinářů, akademických pracovníků a aktivistů občanské společnosti, a to i prostřednictvím justiční a administrativní perzekuce, svévolným používáním protiteroristických zákonů, stigmatizací a zákazy sdružení; očekává, že všechny sektory organizované turecké společnosti budou mít možnost svobodně vykonávat svou práci a činnost, neboť by to mohlo posílit tureckou demokracii; vyjadřuje znepokojení nad zprávami o nadměrném násilí páchaném na vězních; naléhavě zdůrazňuje, že je třeba zajistit humánní zacházení se všemi vězni v souladu se základními lidskými právy; |
|
11. |
vyzývá Turecko, aby plně provedlo všechny rozsudky ESLP v souladu s článkem 46, což je bezpodmínečná povinnost vyplývající z členství Turecka v Radě Evropy; je zděšen nepřetržitou lhostejností tureckých orgánů, zejména soudních orgánů, vůči význačným rozhodnutím ESLP a jejich neschopností uplatnit je, jako tomu je v případech Selahattina Demirtaşe a Osmana Kavaly, kvůli nimž Turecko čelí historickým řízením o nesplnění povinnosti v Radě Evropy; |
|
12. |
odsuzuje pokračující stíhání, cenzuru a pronásledování novinářů a nezávislých sdělovacích prostředků v Turecku; je rovněž znepokojen útoky v EU na novináře a politické oponenty pocházející z Turecka; vyzývá turecké orgány, aby organizacím občanské společnosti, právníkům a dalším právním zástupcům a tisku umožnily fungovat v souladu se svými povinnostmi a v rámci svých úkolů a pravomocí a svobodně vykonávat své povolání, neboť to zajišťuje celkově zdravější demokracii a společnost; |
|
13. |
lituje skutečnosti, že politické strany a členové opozice byli zvoleni jako terč a dostávají se pod narůstající tlak; obává se, že po posledních volbách zesílí represe a pronásledování politické opozice v důsledku zhoršení ekonomické situace země; je obzvláště znepokojen pokračujícími zásahy proti kurdským politikům, novinářům, právníkům a umělcům, včetně případů hromadného zadržování v předvolebním období, jakož i trvajícím zákazem Lidově demokratické strany; je znepokojen využíváním soudnictví k ovlivnění politických rozhodnutí opozičních stran, jako tomu bylo ve věci proti starostovi městské samosprávy Istanbulu; |
|
14. |
vyjadřuje hluboké znepokojení nad zhoršováním práv žen, genderově podmíněným násilím a nárůstem počtu vražd žen, což odráží závažné nedostatky při poskytování účinné ochrany ženám v Turecku; je znepokojen zejména „vraždami ze cti“; lituje skutečnosti, že chybí spolehlivé oficiální údaje o vraždách žen, ačkoli existuje ucelené podávání zpráv ze strany organizací bojujících za práva žen; vyzývá turecké orgány, aby podporovaly přeživší násilí páchaného na ženách a hnaly pachatele k odpovědnosti; vyjadřuje znepokojení nad střety mezi účastníky pochodu a policií, k nimž došlo 8. března 2023, kdy se stovky žen a LGBT+ aktivistů účastnily 20. ročníku pochodu žen v Istanbulu; znovu důrazně odsuzuje odstoupení Turecka od Istanbulské úmluvy na základě prezidentského dekretu coby významný krok zpět od úsilí o prosazování práv žen v zemi a znovu vyzývá tureckou vládu, aby toto nepřijatelné rozhodnutí změnila a aby dodržovala mezinárodní smlouvy, pakty a závazky, jichž je součástí, a jednala v souladu s nimi; vyzývá Turecko, aby urychleně přijalo účinný národní akční plán pro boj proti dětským a nuceným sňatkům; |
|
15. |
vyjadřuje znepokojení nad rozšířenými nenávistnými projevy a diskriminací komunity LGBTI+; vyjadřuje politování nad neustálým cílením na osoby LGBTI+ a nad jejich obtěžováním a zejména nad tím, že politici a vysoce postavení veřejní činitelé, včetně prezidenta republiky, používají rétoriku namířenou proti LGBTI osobám; vyjadřuje politování nad tím, že od roku 2014 orgány zakázaly pochody hrdosti ve velkých městech, včetně Istanbulu; připomíná, že závazky Turecka vyplývající z Evropské úmluvy o lidských právech zahrnují odpovědnost za boj proti diskriminaci a násilí vůči osobám LGBTI+, a naléhavě vyzývá turecké orgány, aby splnily své závazky a aby sexuální orientaci, genderovou identitu a pohlavní znaky doplnily do antidiskriminačních ustanovení jako nepřípustný důvod diskriminace; |
|
16. |
je i nadále velmi znepokojen tzv. kurdskou otázkou a připomíná, že je naléhavě nutné obnovit důvěryhodný politický proces, do něhož by byly zapojeny všechny příslušné strany a demokratické síly, aby vedl k mírovému urovnání této otázky; vyzývá novou tureckou vládu, aby se posunula tímto směrem tím, že bude podporovat dialog a usmíření; je znepokojen závažnými a zhoršujícími se represemi vůči kurdské komunitě, zejména na jihovýchodě země, včetně dalšího omezování kulturních práv a právního omezování používání kurdského jazyka coby vyučovacího jazyka ve školách; |
|
17. |
bere na vědomí vstup krajně pravicových islamistických stran do tureckého parlamentu jako součást vládnoucí koalice; je znepokojen rostoucím významem islamistické agendy v oblasti tvorby právních předpisů a v mnoha sférách veřejné správy, mimo jiné rozšiřováním vlivu Ředitelství pro náboženské záležitosti (Diyanet) v systému vzdělávání; je znepokojen zejména rostoucím tlakem vládních orgánů a islamistických a ultranacionalistických skupin na turecké kulturní odvětví a umělce, o čemž v poslední době svědčí rostoucí počet rušení koncertů, festivalů a jiných kulturních akcí kvůli tomu, že jsou považovány za kritické nebo „nemorální“, cílem čehož je prosadit ultrakonzervativní agendu, která je neslučitelná s hodnotami EU; |
|
18. |
vítá nové poznatky Komise, které vedly k ukončení financování programu Erasmus+ a k navrácení finančních prostředků vyplacených tureckému sdružení Yavuz Sultan Selim, jehož činnost byla v rozporu s hodnotami EU; vyzývá Komisi, aby pokračovala ve svém úsilí o zajištění toho, aby fondy EU nefinancovaly sdružení, která nerespektují hodnoty EU; |
|
19. |
konstatuje, že nebyl zaznamenán žádný významný pokrok, pokud jde o ochranu práv etnických a náboženských menšin, včetně práv řeckých pravoslavných obyvatel ostrovů Gökçeada (Imbros) a Bozcaada (Tenedos); vyzývá turecké orgány, aby plně respektovaly historický a kulturní charakter kulturních a náboženských památek a symbolů, zejména těch, které byly zařazeny na seznam světového dědictví UNESCO; bere se znepokojením na vědomí nedávný vývoj týkající se památky Hagia Sophia a muzea v Choře; zdůrazňuje, že je třeba odstranit omezení týkající se vzdělávání, jmenování a nástupnictví duchovních, umožnit opětovné otevření semináře na ostrově Chalki, který je uzavřen od roku 1971, a odstranit veškeré překážky bránící jeho řádnému fungování; znovu vyzývá Turecko, aby respektovalo úlohu ekumenického patriarchátu pro pravoslavné křesťany na celém světě a aby uznalo jeho právní subjektivitu a veřejné používání církevního titulu ekumenického patriarchy; vyzývá Turecko, aby plně provedlo všechna příslušná rozhodnutí ESLP a doporučení Rady Evropy o ochraně majetkových práv menšin a aby zavedlo právní předpisy, které umožní všem náboženským komunitám a etnickým menšinám získat právní subjektivitu, a to provedením příslušných doporučení Benátské komise; vyzývá turecké orgány, aby účinně vyšetřovaly a stíhaly osoby odpovědné za jakékoli nenávistné projevy vůči menšinám nebo vandalské činy na náboženských místech; |
|
20. |
vyjadřuje silné znepokojení nad pokračující nadměrnou koncentrací moci v rukou tureckého prezidenta bez jakýchkoliv účinných brzd a protivah, což silně narušuje demokratické instituce v zemi; zdůrazňuje, že nedostatečná autonomie na více úrovních správy v důsledku extrémní závislosti všech druhů rozhodnutí na prezidentovi v rámci vlády jednoho muže může vést k tomu, že systém přestane fungovat, jak ukázala pomalá reakce na ničivé následky únorových zemětřesení; |
|
21. |
dospívá k závěru, že turecká vláda nemá zájem odstranit přetrvávající a rostoucí propast mezi Tureckem a EU v oblasti hodnot a norem, neboť v posledních několika letech nevykazuje dostatek politické vůle provádět potřebné reformy, zejména pokud jde o právní stát, základní práva a ochranu a začlenění všech etnických, náboženských a sexuálních menšin; dále dochází k závěru, že turecká vláda neprojevila žádný zájem o dodržování a prosazování kodaňských kritérií a o sladění své politiky s politikami a cíli EU; |
|
22. |
vyjadřuje obavy ohledně špatného fungování tržního hospodářství Turecka, zejména v souvislosti s prováděním měnové a fiskální politiky a institucionálním a regulačním prostředím, jakož i ohledně přímého zasahování tureckého prezidenta do měnové politiky; je toho názoru, že vláda nyní bude muset řešit ekonomické slabiny a vysokou míru inflace; vyzývá vládu, aby obnovila důvěryhodnost klíčových institucí, jako je turecká centrální banka a turecký statistický úřad; domnívá se, že pevnější a upřímnější vztah s EU by pomohl zmírnit některé obtíže a zlepšit životní úroveň tureckého obyvatelstva; |
|
23. |
vyzývá Turecko, aby pokročilo ve sbližování se směrnicemi a souborem právních předpisů EU v oblasti životního prostředí a klimatu; oceňuje práci tureckých ochránců práv v oblasti životního prostředí; vítá rozhodnutí turecké vlády ratifikovat Pařížskou dohodu o klimatu a její závazek stát se do roku 2053 uhlíkově neutrální; lituje, že na tento závazek nenavazuje konkrétní akce; lituje, že ačkoli si Turecko stanovilo ambiciózní cíle v oblastech, jako je kontrola znečištění, nakládání s odpady a boj proti změně klimatu, jejich prosazování je stále slabé a zvládání probíhající hospodářské krize má přednost před úsilím o dosažení udržitelného hospodářství; vyzývá Turecko, aby zvýšilo svůj příspěvek k ochraně klimatu a biologické rozmanitosti a upřednostnilo přijetí svého právního rámce pro klima; znovu vyzývá tureckou vládu, aby zastavila plány na výstavbu jaderné elektrárny Akkuyu, která se nachází v oblasti ohrožené silnými zemětřeseními, což představuje vážnou hrozbu nejen pro Turecko, ale i pro celé Středomoří; vyzývá v tomto ohledu Turecko, aby se připojilo k úmluvám Evropské hospodářské komise OSN, a to úmluvě z Espoo a Aarhuské úmluvě, a znovu vyzývá tureckou vládu, aby při dalším vývoji projektu Akkuyu spolupracovala s vládami sousedních zemí; |
|
24. |
vítá po období konfrontace nedávné kroky Turecka směrem k normalizaci vztahů s několika zeměmi, jako je Arménie, Egypt, Izrael a státy Perského zálivu; vyzývá Turecko, aby tento pozitivní vývoj dotáhlo do konce v podobě konkrétního opatření ve vztahu ke všem sousedům; vítá účast Turecka na summitech Evropského politického společenství; je však i nadále znepokojen skutečností, že zahraniční politika Turecka je v mnoha ohledech stále v rozporu se zájmy EU a že se v posledním roce s EU zdaleka nesblížila, ale naopak se od ní ještě více vzdálila a podle nejnovější zprávy Komise o Turecku dosáhla rekordně nízkého, pouze 7 % podílu souladu rozhodnutí v oblasti společné zahraniční a bezpečnostní politiky; |
|
25. |
odsuzuje vojenské intervence Turecka v Sýrii a jeho nezákonnou okupaci oblastí v severní Sýrii a odsuzuje skutečnost, že Turecko a místní syrské frakce beztrestně porušují práva civilistů a omezují jejich svobody na Tureckem okupovaných územích; vyjadřuje politování nad tím, že okupaci doprovázel útěk velké části obyvatel této země, jejichž návrat stále znemožňují turečtí okupanti a místní islamistické milice, které jsou jejich spojenci; opakuje, že nová pozemní invaze do Sýrie by měla vážné důsledky pro mezinárodní bezpečnost; |
|
26. |
vyjadřuje znepokojení ohledně tureckých leteckých útoků v severní Sýrii a Iráku, zejména na irácký region Sindžar, který je domovem jezídského obyvatelstva, které v roce 2014 utrpělo genocidu ze strany Islámského státu, a ohledně pokračující vojenské přítomnosti na iráckém území; opakuje, že civilní obyvatelstvo by se nikdy nemělo stát obětí vojenské sebeobrany; vyzývá turecké orgány ke zdrženlivosti a k plnému dodržování mezinárodních norem; |
|
27. |
vyjadřuje politování nad tím, že postoje a politika Turecka vůči Libyi zůstaly do značné míry nezměněny; se znepokojením konstatuje, že Turecko podepsalo v říjnu 2022 nové memorandum o porozumění o uhlovodících s libyjskou vládou národní jednoty, což by mohlo mít vážné důsledky pro regionální stabilitu, neboť by to znamenalo přímé či nepřímé provádění dvou nezákonných memorand o porozumění z roku 2019 o vojenské spolupráci a vymezení námořních hranic; znovu odsuzuje podpis memorand o porozumění mezi Tureckem a Libyí o komplexní bezpečnostní a vojenské spolupráci a o vymezení námořních zón, která jsou vzájemně propojena a jednoznačně porušují mezinárodní právo, příslušné rezoluce Rady bezpečnosti OSN a svrchovaná práva členských států EU; vyzývá Turecko ke spolupráci s operací IRINI při prosazování zbrojního embarga vůči Libyi a v boji proti převaděčství a obchodování s lidmi; |
|
28. |
zdůrazňuje rostoucí význam západního Balkánu v zahraniční politice Turecka a jeho zvláštní vazby se zeměmi, jako je Bosna a Hercegovina a Srbsko, které je nejdůležitějším partnerem Turecka v balkánských záležitostech. |
|
29. |
je znepokojen zahraničními zásahy Turecka v členských státech EU, které jsou zaměřeny na evropské občany tureckého původu; vyzývá Komisi, aby v rámci balíčku na obranu demokracie provedla doporučení zvláštního výboru pro zahraniční vměšování (ING2) a čelila tak zásahům ze strany zahraničních orgánů; vyzývá oddělení StratCom Evropské služby pro vnější činnost, aby zdokumentovalo podezření na turecké dezinformace namířené proti EU a aby o svých zjištěních informovalo Evropský parlament; |
|
30. |
připomíná, že Turecko jako člen NATO hraje geostrategickou úlohu, která zajišťuje regionální a evropskou bezpečnost, a že se od něho očekává, že bude jednat v souladu se závazky vůči NATO; |
|
31. |
podporuje normalizaci vztahů mezi Arménií a Tureckem v zájmu usmíření, regionální stability a bezpečnosti, jakož i socioekonomického rozvoje a vítá pokrok, jehož bylo dosud dosaženo; s uznáním bere na vědomí přítomnost arménského premiéra na inauguraci nově zvoleného prezidenta Turecka; vyzývá k urychlenému provedení dohod dosažených zvláštními zástupci turecké a arménské vlády, jako je otevření vzdušného prostoru a hranice mezi těmito dvěma zeměmi; vyzývá obě strany, aby se do tohoto procesu zapojily v dobré víře a bez předběžných podmínek; vyjadřuje naději, že by to mohlo vést k urovnání vztahů na Jižním Kavkazu; znovu vybízí Turecko, aby uznalo genocidu Arménů a připravilo tak půdu pro skutečné usmíření mezi tureckým a arménským národem a aby plně dodržovalo své závazky k ochraně arménského kulturního dědictví; |
|
32. |
oceňuje úsilí Turecka nadále hostit největší komunitu uprchlíků na světě čítající téměř 4 miliony osob; v tomto ohledu vítá nepřetržité poskytování finančních prostředků EU na uprchlíky a hostitelské komunity v Turecku a vyjadřuje svůj silný závazek v tom pokračovat i v budoucnu; vyzývá Komisi, aby předložila návrh na další financování syrských uprchlíků a hostitelských komunit v Turecku po roce 2024; vyzývá Komisi, aby při přidělování finančních prostředků v rámci nástupce nástroje pro uprchlíky v Turecku zajistila co nejvyšší transparentnost a přesnost a aby zajistila, že tyto prostředky budou primárně poskytovány přímo uprchlíkům a hostitelským komunitám a budou spravovány organizacemi, které zaručí odpovědnost a transparentnost; podporuje objektivní posouzení spolupráce mezi EU a Tureckem v otázkách týkajících se uprchlíků a migrace a zdůrazňuje, že je důležité, aby obě strany dodržovaly své závazky vyplývající ze společného prohlášení EU a Turecka z roku 2016 a dohody mezi EU a Tureckem o zpětném přebírání osob ve vztahu ke všem členským státům, a tedy aby obnovily zpětné přebírání navracených osob z Řecka a aby spustily dobrovolný program přijímání osob z humanitárních důvodů; opakuje, že turecké orgány by měly provádět pouze dobrovolná navracení a pouze, pokud jsou prováděna bezpečně; důrazně protestuje proti jakémukoli účelovému využívání migrantů ze strany turecké vlády; zdůrazňuje, že je třeba zajistit ochranu práv a svobod všech uprchlíků a migrantů; konstatuje, že v důsledku politováníhodného účelového využívání uprchlíků Tureckem byl v nedávných letech na Kypru zaznamenán pokračující nárůst počtu žádostí o azyl; připomíná Turecku jeho závazek přijmout veškerá nezbytná opatření s cílem zabránit vytváření nových námořních nebo pozemních tras pro nelegální migraci z Turecka do EU; je velmi znepokojen věrohodnými zprávami o svévolných deportacích a hromadném vracení osob zadržených při pokusu o překročení hranic; odsuzuje xenofobní útoky proti uprchlíkům v Turecku a podněcování protiuprchlické a protiimigrační rétoriky ze strany tureckých politiků; lituje, že mezinárodní a národní organizace nemají přístup do více než 30 zajišťovacích zařízení v Turecku, aby mohly monitorovat a poskytovat pomoc; vyzývá Komisi, aby zajistila, že projekty financované EU budou přístupné a budou řádně monitorovány; |
|
33. |
vítá deeskalaci napětí zaznamenanou ve východním Středomoří v poslední době a pozitivní dynamiku, která se v poslední době vyvíjí, zejména po únorových zemětřeseních, a doufá, že případná nová éra v zahraniční politice Turecka by mohla přinést pozitivní výsledky dvoustranných vztahů mezi Tureckem a všemi členskými státy EU; je si však plně vědom toho, že jakákoli pozitivní dynamika se může kdykoli zvrátit, zatímco základní problémy zůstávají nadále nevyřešeny; vyjadřuje znepokojení nad vyjádřeními některých tureckých činitelů zpochybňujícími svrchovanost řeckých ostrovů; vyzývá Turecko, aby respektovalo svrchovanost všech členských států EU nad jejich teritoriálními vodami a vzdušným prostorem, jakož i jejich svrchovaná práva, mimo jiné i právo provádět průzkum přírodních zdrojů a využívat jich, v souladu s právními předpisy EU a mezinárodními právními předpisy; vyjadřuje svou plnou solidaritu Řecku a Kyperské republice; připomíná svou výzvu Turecku, aby v dobré víře a v souladu s mezinárodním právem a zásadou dobrých sousedských vztahů projevilo skutečné kolektivní úsilí o urovnání vymezení výlučných ekonomických zón a kontinentálního šelfu v Egejském moři i ve východním Středomoří a aby se zdrželo jakýchkoli jednostranných nezákonných akcí nebo hrozeb; vyjadřuje hluboké znepokojení nad tím, že Turecko nadále formálně hrozí Řecku válkou (casus belli), pokud Řecko uplatní své zákonné právo rozšířit své teritoriální vody v Egejském moři až na 12 námořních mil v souladu s článkem 3 Úmluvy Organizace spojených národů o mořském právu; naléhavě vyzývá všechny zúčastněné strany, aby se v dobré víře zapojily do urovnávání sporů poklidným způsobem; |
|
34. |
vyjadřuje politování nad tím, že dosud nebyl vyřešen kyperský problém; znovu důrazně potvrzuje svůj názor, že jediným udržitelným řešením kyperského problému je spravedlivé, komplexní a životaschopné urovnání, včetně jeho vnějších aspektů, ke kterému by mělo dojít v rámci OSN a které by mělo být založené na federativním uspořádání dvou politicky rovných komunit a dvou zón s jedinou mezinárodní právní subjektivitou, jedinou suverenitou a jediným občanstvím, a to v souladu s příslušnými rezolucemi Rady bezpečnosti OSN a mezinárodním právem a na základě dodržování zásad, na nichž je Unie založena; vyjadřuje politování nad tím, že turecká vláda upustila od dohodnutého základu řešení a rámce OSN, aby mohla sama na Kypru usilovat o dvoustátní řešení; vyzývá Turecko, aby od tohoto nepřijatelného návrhu dvoustátního řešení upustilo; důrazně odsuzuje jakoukoli činnost, která by usnadnila mezinárodní uznání nezákonného odštěpeneckého útvaru na Kypru nebo mu jakýmkoli způsobem napomohla, a zdůrazňuje, že taková činnost vážně poškozuje úsilí o vytvoření prostředí příznivého pro obnovení rozhovorů o urovnání pod záštitou Organizace spojených národů; podporuje všechny konstruktivní návrhy, jejichž cílem je překonat patovou situaci v procesu urovnání, a vyzývá k aktivnějšímu zapojení EU v tomto ohledu; odsuzuje skutečnost, že Turecko nadále porušuje rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 550(1984) a č. 789(1992), které vyzývají Turecko, aby předalo oblast Varoša jejím legitimním obyvatelům pod dočasnou správu OSN tím, že podpoří otevření města Varoša veřejnosti; domnívá se, že Turecko tak narušuje vzájemnou důvěru, a tudíž i vyhlídky na obnovení přímých rozhovorů o komplexním řešení kyperského problému; znovu naléhavě vyzývá Turecko, aby vzalo zpět své nezákonné a jednostranné kroky ve Varoši; dále vyzývá Turecko, aby stáhlo z Kypru své jednotky a zdrželo se jakýchkoli jednostranných kroků, které by upevnily trvalé rozdělení ostrova, a kroků, které by mohly ovlivnit demografickou rovnováhu; naléhavě vyzývá k obnovení jednání o znovusjednocení Kypru pod záštitou generálního tajemníka OSN, a to co nejdříve a na základě toho, co bylo naposledy dojednáno v roce 2017 v Crans-Montana; znovu vyzývá Turecko, aby v plném rozsahu splnilo své závazky a provedlo dodatkový protokol k ankarské dohodě, a to nediskriminačním způsobem ve vztahu ke všem členským státům, včetně Kyperské republiky; je nadále znepokojen omezeními v oblasti vzdělávání, kterým čelí kyperští Řekové žijící v enklávě; vyjadřuje politování nad tím, že Turecko v normalizaci svých vztahů s Kyperskou republikou stále ještě nedosáhlo pokroku; zdůrazňuje, že spolupráce se všemi členskými státy EU, včetně Kyperské republiky, má i nadále zásadní význam v oblastech, jako je spravedlnost a vnitřní věci, a pokud jde o právní předpisy v oblasti letectví a spojení v letovém provozu; vyjadřuje politování nad tím, že Turecko nadále odmítá dodržovat právní předpisy v oblasti letectví a brání plavidlům pod vlajkou jednoho členského státu v přístupu do Bosporské a Dardanelské úžiny domnívá se, že by se mohlo jednat o oblast, v níž by Turecko mohlo prokázat svůj závazek, že bude přijímat opatření k posílení důvěry; |
|
35. |
odsuzuje zahájení nezákonných stavebních prací tureckých okupačních sil v nárazníkové zóně poblíž vesnice Pyla/Pile na Kypru, jakož i útoky na příslušníky mírových sil OSN a škody na vozidlech OSN, k nimž došlo dne 18. srpna 2023; vyzývá k respektování statusu nárazníkové zóny a mandátu mírových sil OSN na Kypru; připomíná, že ohrožení bezpečnosti mírových sil OSN a poškozování majetku OSN představují podle mezinárodního práva zločin; naléhavě vyzývá Turecko a vedoucí představitele kyperských Turků, aby ukončili a zvrátili veškeré takové jednostranné kroky a vyhnuli se jakýmkoli dalším krokům a provokacím, které nepřispívají k obnovení jednání vedených OSN; |
|
36. |
znovu vyzývá Turecko, aby poskytlo společenství kyperských Turků nezbytný prostor k tomu, aby jednalo v souladu se svou úlohou legitimní komunity na tomto ostrově, což je právo zaručené Ústavou Kyperské republiky; znovu vyzývá Komisi, aby zintenzivnila své úsilí o spolupráci se společenstvím kyperských Turků, a připomíná, že toto společenství patří do Evropské unie; vyzývá všechny zúčastněné strany, aby ke sbližování obou komunit přistupovaly odvážněji; zdůrazňuje, že je třeba, aby po komplexním vyřešení kyperské otázky byl soubor právních předpisů EU uplatňován na celém ostrově; mezitím poukazuje na to, že za zintenzivnění úsilí o větší angažovanost kyperských Turků ve vztahu k EU odpovídá Kyperská republika; chválí důležitou práci Výboru pro pohřešované osoby obou komunit a opakuje svou výzvu, aby Turecko zvýšilo své úsilí ohledně poskytování zásadních informací ze svých vojenských archivů, jakož i přístupu ke svědectvím v uzavřených oblastech; vyzývá Turecko, aby spolupracovalo s příslušnými mezinárodními organizacemi, zejména s Radou Evropy, při předcházení a boji proti nedovolenému obchodování a záměrnému ničení kulturního dědictví; odsuzuje opakované pokusy Turecka zastrašit a umlčet novináře z řad kyperských Turků a pokrokové občany z tureckého společenství na Kypru, čímž porušuje jejich právo na svobodu přesvědčení a projevu; |
Další postup ve vztazích mezi EU a Tureckem
|
37. |
znovu vyjadřuje pevné přesvědčení, že Turecko je z hlediska politického, hospodářského, energetického i zahraničněpolitického zemí strategického významu, klíčovým partnerem pro stabilitu širšího regionu a důležitým spojencem, a to i v rámci NATO; potvrzuje, že EU je odhodlána usilovat o co nejlepší vztahy s Tureckem založené na dialogu, respektu a vzájemné důvěře, v souladu s mezinárodním právem a dobrými sousedskými vztahy; požaduje, aby byly vztahy mezi EU a Tureckem založeny na dlouhodobé vizi a budovány na spolupráci, nikoli na konfrontaci; |
|
38. |
s ohledem na výše uvedené skutečnosti se domnívá, že pokud turecká vláda dramaticky nezmění své směřování, nemůže být proces přistoupení Turecka k EU za současných okolností znovu zahájen; naléhavě vyzývá tureckou vládu, orgány Evropské unie a členské státy, aby prolomily současnou patovou situaci a posunuly se směrem k užšímu, dynamičtějšímu a strategičtějšímu partnerství; doporučuje přistupovat k této záležitosti s nejvyšší odpovědností a odhodláním a začít uvažovat o nalezení souběžného a realistického rámce pro vztahy EU a Turecka, který by obsáhl zájmy všech zapojených stran; vyzývá proto Komisi, aby prozkoumala možné formáty vzájemně atraktivních rámců prostřednictvím komplexního a inkluzivního procesu, jako je modernizovaná dohoda o přidružení; |
|
39. |
trvá na tom, že demokracie, právní stát a základní práva, jakož i vzájemné dodržování suverenity, územní celistvosti a práv menšin by měly zůstat jádrem dobrých sousedských vztahů mezi EU a Tureckem a že jakýkoli rámec pro tyto vztahy by se měl pevně opírat o zásady mezinárodního práva a multilateralismu; |
|
40. |
uznává a oceňuje demokratické a proevropské ambice většiny turecké společnosti (zejména mezi tureckou mládeží), kterou EU neopustí; vyjadřuje své maximální odhodlání zachovat a zvýšit podporu turecké nezávislé občanské společnosti, včetně přímé finanční pomoci, a to za všech okolností a v jakémkoli rámci pro vztahy, které budoucnost může přinést, a to včetně pravidelného sledování situace v oblasti práva na svobodu shromažďování a sdružování v Turecku, jakož i ochrany obránců lidských práv a zmenšujícího se občanského prostoru; opět vyzývá k posílení a prohloubení vzájemného poznání a porozumění mezi tureckou společností a společnostmi členských států EU, k podpoře kulturního růstu, k sociokulturním výměnám a boji proti všem projevům sociálních, náboženských, etnických nebo kulturních předsudků; vybízí Turecko a EU, aby podporovaly společné hodnoty tím, že budou podporovat mladé lidi a jejich zapojení a stavět na předchozích zkušenostech se spoluprací v oblasti výzkumu a vzdělávání; vítá v tomto ohledu dohody, které Turecku udělují status přidružení k programům Horizont Evropa, Erasmus+ a Evropský sbor solidarity na období 2021–2027, a požaduje zvýšení podpory EU pro tyto programy; |
|
41. |
znovu vyjadřuje podporu modernizované celní unii s širší a vzájemně prospěšnou působností, která by mohla zahrnovat širokou škálu oblastí společného zájmu, včetně digitalizace a souladu se Zelenou dohodou; trvá na tom, že taková modernizace by měla být silně podmíněna lidskými právy, základními svobodami, dodržováním mezinárodního práva a dobrými sousedskými vztahy a že to bude možné, pouze pokud Turecko plně a nediskriminačně provede dodatkový protokol k ankarské dohodě ve vztahu ke všem členským státům bez výhrady; zdůrazňuje, že obě strany si musí být těchto podmínek týkajících se demokracie plně vědomy již od samého počátku jakýchkoli jednání, neboť Parlament neudělí souhlas s konečnou dohodou, pokud nebude v této oblasti dosaženo pokroku; vyjadřuje politování nad tím, že stávající celní unie nedosáhne svého plného potenciálu, dokud Turecko plně, účinně a nediskriminačně neprovede dodatkový protokol ve vztahu ke všem členským státům; je i nadále připraven pokročit k uvolnění vízového režimu, jakmile turecké orgány splní šest dosud nedosažených kritérií, a to účinně a nediskriminačním způsobem vůči všem členským státům; hluboce lituje neustálých pokusů tureckých orgánů obvinit EU z toho, že v této otázce nepostupuje, zatímco turecké orgány nepřijímají žádná opatření nezbytná k dosažení souladu se šesti známými kritérii; vybízí členské státy, aby zavedly opatření k vytvoření zrychlených postupů udělování víz tureckým studentům v rámci programu Erasmus; |
o
o o
|
42. |
pověřuje svou předsedkyni, aby předala toto usnesení předsedovi Evropské rady, Radě a Komisi; žádá, aby bylo toto usnesení přeloženo do turečtiny a předáno prezidentovi, vládě a parlamentu Turecké republiky. |
(1) Úř. věst. L 288, 9.11.2022, s. 81.
(2) Úř. věst. C 493, 27.12.2022, s. 2.
(3) Úř. věst. C 15, 12.1.2022, s. 81.
(4) Úř. věst. C 425, 20.10.2021, s. 143.
(5) Úř. věst. C 465, 6.12.2022, s. 112.
ELI: http://data.europa.eu/eli/C/2024/1760/oj
ISSN 1977-0863 (electronic edition)