EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 7.6.2023

COM(2023) 294 final

SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ O REVIDOVANÉM PRAVIDLU NIŽŠÍHO CLA PŘI ANTIDUMPINGOVÝCH A ANTISUBVENČNÍCH ŠETŘENÍCH V EU

Přezkum a vyhodnocení uplatňování čl. 7 odst. 2a, čl. 8 odst. 1 a čl. 9 odst. 4 NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2016/1036 ze dne 8. června 2016 a čl. 12 odst. 1 třetího a čtvrtého pododstavce, čl. 13 odst. 1 třetího a čtvrtého pododstavce a čl. 15 odst. 1 třetího a čtvrtého pododstavce NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2016/1037 ze dne 8. června 2016

Přezkum a vyhodnocení uplatňování pravidla nižšího cla při antidumpingových a antisubvenčních šetřeních

1.Úvod

Dne 8. června 2018 vstoupila v platnost nová antidumpingová a antisubvenční pravidla, která modernizují a posilují nástroje EU na ochranu obchodu 1 . Jedna z hlavních změn se týkala způsobu, jakým EU uplatňuje pravidlo známé jako „pravidlo nižšího cla“. Ustanovení nového čl. 23 odst. 4 základního antidumpingového nařízení 2 a čl. 32a odst. 2 základního antisubvenčního nařízení 3 požadují, aby Komise do 9. června 2023 předložila přezkum a vyhodnocení uplatňování nových ustanovení o pravidle nižšího cla a případně k nim připojila legislativní návrh. Tento přezkum se týká šetření zahájených po 9. červnu 2018 a ukončených do konce března 2023. Uvádí, jak byla uplatňována nová ustanovení, a shrnuje jejich případný dopad na úroveň opatření.

Souvislosti

Podle pravidel WTO nemůže být antidumpingové nebo antisubvenční clo vyšší než míra dumpingu či subvencování, je však žádoucí, aby clo bylo nižší, pokud je taková výše dostatečná k odstranění újmy způsobené domácímu výrobnímu odvětví. Tato sazba se vypočítá porovnáním dovozních cen s výrobními náklady výrobního odvětví EU a přiměřeným ziskovým rozpětím („rozpětím prodeje pod cenou“).

Před červnem 2018 EU při antidumpingových a antisubvenčních šetřeních vždy uplatňovala pravidlo nižšího cla. Za účelem posílení nástrojů na ochranu obchodu však spolunormotvůrci měli za to, že některé druhy zkreslení jsou obzvláště škodlivé a že v důsledku toho by clo založené na stávajícím pravidlu nižšího cla nezachytilo plný rozsah jimi způsobené újmy. To se týká jednak subvenčních praktik, jednak určitých druhů opatření narušujících cenu jakékoli suroviny (ať už nezpracované nebo zpracované, včetně energie), které vytvářejí neoprávněnou výhodu pro společnosti na trhu dané země.

V souladu s těmito novými právními předpisy již není v antisubvenčních šetřeních možné uplatňovat pravidlo nižšího cla. Výše vyrovnávacího cla je stanovena na úrovni zjištěných napadnutelných subvencí. Pravidlo nižšího cla se použije pouze tehdy, lze-li jednoznačně dospět k závěru, že není v zájmu Unie stanovit opatření na základě výše subvence. To znamená, že antisubvenční opatření budou standardně plně kompenzovat subvence, které vývozce obdrží, což EU umožní důsledněji řešit rušivé a škodlivé účinky dovozu subvencovaných výrobků.

U antidumpingových šetření bylo uplatnění pravidla nižšího cla rovněž změněno. Ačkoli se při těchto šetřeních stále uplatňuje pravidlo nižšího cla, může Komise za určitých zvláštních okolností (tj. v případě podstatných zkreslení na trhu surovin) uložit opatření na úrovni plného dumpingového rozpětí, a nikoli na úrovni potenciálně nižšího rozpětí prodeje pod cenou, protože se to považuje za nezbytné k odstranění dodatečné újmy, kterou výrobní odvětví utrpělo v důsledku zkreslení na trhu surovin. Příslušné kumulativní podmínky jsou:

oMusí existovat podstatná zkreslení na trhu surovin. Zkreslení sestávají z: režimů dvojích cen, vývozních cel, vývozní přirážky, vývozní kvóty, zákazu vývozu, zdanění vývozu, licenčních požadavků, minimální vývozní ceny, snížení nebo zrušení vrácení DPH, omezení týkajících se místa celního řízení pro vývozce, seznamu způsobilých vývozců, povinnosti působit na domácím trhu, těžby surovin pro vlastní potřebu, pokud je cena suroviny výrazně nižší ve srovnání s cenami na reprezentativních mezinárodních trzích. Tento seznam může být změněn, pokud databáze OECD nazvaná „Seznam omezení vývozu průmyslových surovin“ (Inventory on export restrictions on industrial raw materials) nebo jakákoli jiná databáze OECD, která nahrazuje tento seznam, identifikuje další druhy opatření.

oTato zkreslení se musí týkat alespoň jedné suroviny, která jednotlivě představuje více než 17 % výrobních nákladů dotčeného výrobku v zemi vývozu.

oCena zkreslené suroviny musí být výrazně nižší než ceny na reprezentativních mezinárodních trzích.

oKomise musí prokázat, že vyšší úroveň opatření je v souladu se zájmem Unie, přezkoumáním všech relevantních informací, jako například volné kapacity v zemi vývozu, hospodářské soutěže na trhu surovin a dopadu na dodavatelské řetězce společností v Unii.

2.Pravidlo nižšího cla při antidumpingových šetřeních – čl. 7 odst. 2a základního antidumpingového nařízení

2.1.Postup

Aby Komise mohla přezkoumat způsob uplatnění pravidla nižšího cla, musí mít dostatečné důkazy o „podstatných zkresleních na trhu surovin“, která splňují výše uvedené podmínky. Tato zkreslení jsou v šetření zkoumána až poté, co Komise prokáže, že dumpingová rozpětí jsou vyšší než rozpětí prodeje pod cenou. Podle zastřešujících pravidel WTO a EU nemůže být výše uloženého cla vyšší než zjištěné dumpingové rozpětí, a proto by se analýza existence zkreslení a právních podmínek stala za těchto okolností bezpředmětnou.

2.2.Šetření

Komise uložila konečná antidumpingová cla při 34 šetřeních zahájených v rámci tohoto přezkumu. Seznam těchto šetření je uveden v příloze 1.

Z těchto 34 šetření byla otázka podstatného zkreslení na trhu surovin vznesena ve třinácti případech.

2.2.1.Dumpingová rozpětí nižší než rozpětí prodeje pod cenou – podstatná zkreslení nebyla zkoumána

Při čtyřech šetřeních (hliníkové výlisky z Číny [2021]; ploché za tepla válcované výrobky ze železa/oceli z Turecka [2021]; ploché za studena válcované výrobky z korozivzdorné oceli z Indonésie (2021) a grafitových elektrod z Číny (2022) byla zjištěná nižší dumpingová rozpětí nižší rozpětí prodeje pod cenou. Komise proto nezkoumala zkreslení na trhu surovin, protože opatření mohla být uložena pouze na úrovni dumpingových rozpětí.

2.2.2.Rozpětí prodeje pod cenou nižší než dumpingové rozpětí – podstatná zkreslení, která byla zkoumána

Při zbývajících devíti šetřeních byla dumpingová rozpětí u některých společností vyšší než rozpětí prodeje pod cenou. Komise proto zkoumala, zda jsou splněny podmínky podle čl. 7 odst. 2a základního antidumpingového nařízení.

Při třech z těchto devíti šetření (kalciumsilicium (2022), ploché válcované výrobky z hliníku (2021) a konvertované hliníkové fólie (2021) – všechny z Číny) představovaly suroviny jednotlivě více než 17 % nákladů na výrobu dotčeného výrobku. U kalciumsilicia však Komise nenašla žádné důkazy na podporu tvrzení, že cena elektřiny v severních provinciích Čínské lidové republiky byla zkreslena režimem dvojích cen, a navíc se v tomto regionu nenacházel žádný spolupracující vyvážející výrobce. Jeden výrobce rovněž poskytl důkaz o tom, že ceny za elektřinu byly v jeho regionu vyšší než ceny uvedené v podnětu. Pokud jde o dvě šetření týkající se hliníkových výrobků, domácí ceny hliníkových ingotů, u nichž bylo namítáno zkreslení, nebyly výrazně nižší než ceny na reprezentativních mezinárodních trzích. U konvertovaných hliníkových fólií ceny kolísaly nad a pod mezinárodními referenčními cenami. V důsledku toho nebyly při těchto třech šetřeních splněny podmínky podle čl. 7 odst. 2a základního antidumpingového nařízení a opatření byla uložena na úrovni rozpětí prodeje pod cenou.

U plochých za studena válcovaných výrobků z korozivzdorné oceli z Indie (2021) se zkreslení týkala chromu, který představoval více než 17 % výrobních nákladů. Rozpětí prodeje pod cenou u jednoho indického vyvážejícího výrobce, společnosti Chromeni, bylo nižší než dumpingové rozpětí. Společnost Chromeni však ve skutečnosti nepoužívala suroviny, které byly předmětem zkreslení, a proto nebylo nutné provádět další analýzu, pokud jde o použití čl. 7 odst. 2a a čl. 7 odst. 2b základního antidumpingového nařízení.

Při dvou dalších šetřeních (některé za tepla válcované ocelové plechy a svitky z Indonésie a Číny [2020]) byl problém zkreslení na trhu surovin následující. Pokud jde o Indonésii, zkreslení se týkala niklové rudy, která představovala více než 17 % výrobních nákladů. Tato zkreslení zahrnovala zákaz vývozu, vývozní clo, licenční požadavky a de facto vývozní kvóty. Cena placená za niklovou rudu byla výrazně nižší (o více než 30 %) než cena na reprezentativním mezinárodním trhu (Filipíny). Pokud jde o Čínu, byla zjištěna podstatná zkreslení, včetně vývozního cla nebo licenčního požadavku na některé suroviny (šrot z korozivzdorné oceli, ferosilicium, niklové surové železo a ferochrom, vanad a feronikl). Zjistilo se, že alespoň jedna z těchto surovin představovala více než 17 % výrobních nákladů výrobku, který je předmětem šetření. Ceny těchto hlavních surovin byly výrazně nižší než ceny na reprezentativních mezinárodních trzích, a proto existovaly podmínky podle čl. 7 odst. 2a základního antidumpingového nařízení. Test zájmu Unie podle čl. 7 odst. 2b základního antidumpingového nařízení však shledal, že dopad opatření na dovoz z ČLR a Indonésie na úrovni dumpingového rozpětí by byl nepřiměřený vzhledem k předpokládaným vážným negativním dopadům na dodavatelské řetězce a finanční životaschopnost jednoho významného uživatele, který představuje 30 % až 40 % spotřeby EU. Pokud jde o dopad na dodavatelské řetězce, Komise uvedla, že ostatní výrobci dotčeného výrobku v Unii, ačkoli mají značné volné kapacity, dotčenému uživateli téměř nedodávali. Kromě toho byly potenciální objemy dovozu z jiných zemí vývozu omezené. Dotčený uživatel by navíc musel reorganizovat hodnotové řetězce s cílem odrazit dopad opatření založených na nižším rozpětí prodeje vzhledem k pravděpodobnému dopadu těchto opatření na ziskovost. Komise uvedla, že schopnost uživatele přenést velké zvýšení nákladů na své odběratele byla sporná, protože hlavními konkurenty uživatele na navazujícím trhu byli titíž výrobci ocelových plechů a svitků v Unii. V důsledku toho nebylo v zájmu Unie uplatňovat vyšší celní sazbu, a proto byla za účelem odstranění újmy způsobené výrobnímu odvětví EU uložena opatření s nižší sazbou.

Při zbývajících třech šetřeních bylo pravidlo nižšího cla pro některé nebo všechny vývozce upraveno.

Prvním antidumpingovým šetřením v EU, kdy bylo pravidlo nižšího cla upraveno, byla směs močoviny a dusičnanu amonného z Ruska (2019). Byla zjištěna zkreslení týkající se zemního plynu, hlavní suroviny na výrobu směsi močoviny a dusičnanu amonného, tj. vývozní clo, licenční požadavky a dvojí ceny. Ceny zemního plynu byly výrazně nižší než cena ve Waidhausu (cena vyváženého ruského plynu na německo-české hranici). U všech spolupracujících vyvážejících společností byla dumpingová rozpětí vyšší než rozpětí prodeje pod cenou. V testu zájmu Unie dospěla Komise k závěru, že opatření na vyšší úrovni dumpingu by neměla negativní dopad na dodavatelský řetězec v EU a že by případný dopad byl omezený a nebyl by nepřiměřený. Komise tedy zjistila, že hnojiva v té době celkově představovala 1 % nákladů zemědělského podniku. U specializovaných zemědělských podniků, které se ve větší míře spoléhají na roztok močoviny a dusičnanu amonného, by to mohlo představovat až 10 % výrobních nákladů a zvýšení cel, a to i na nejvyšší navrhovanou úroveň, což by mělo dopad na náklady ve výši přibližně 3 %. Vzhledem k tomu, že výrobci v Unii nebyli poškozeni pouze dumpingem, ale utrpěli i následkem dalších narušení obchodu ve srovnání s ruskými vyvážejícími výrobci, dospěla Komise k závěru, že clo nižší než dumpingové rozpětí by k odstranění újmy způsobené výrobnímu odvětví Unie nebylo dostatečné. V důsledku toho se opatření založená na dumpingových rozpětích pohybovala v rozmezí od 20 % do 31,9 % ve srovnání s rozpětím prodeje pod cenou ve výši od 13,7 do 16,3 %, které by se uplatnilo, kdyby nedošlo ke zkreslením na trhu surovin.

Při dalších dvou šetřeních (elektrolyticky pochromovaná ocel z Číny [2022] a mastné kyseliny z Indonésie [2023]) bylo pravidlo nižšího cla v každém z případů upraveno pro jednoho spolupracujícího vývozce a pro „všechny ostatní“.

Při šetření elektrolyticky pochromované oceli týkajícím se Číny Komise zkoumala existenci podstatných zkreslení pouze u jedné společnosti (Handan Jintai), neboť její dumpingové rozpětí bylo vyšší než rozpětí prodeje pod cenou. Šetření odhalilo podstatná zkreslení v podobě vrácení DPH u svitků válcovaných za tepla a dále odhalilo, že ceny této suroviny zjištěné na nezkresleném reprezentativním trhu byly o 30 % až 50 % vyšší než ceny, které platila společnost Handan Jintai. Pokud by opatření nebylo stanoveno na úrovni dumpingu, existovala by v Číně značná volná kapacita s potenciálem zvýšit celosvětovou nabídku, snížit ceny a oslabit jeho účinnost. Uživatelé by také měli přístup k elektrolyticky pochromované oceli z výrobního odvětví Unie nebo jiných třetích zemí, i kdyby se dovoz z Číny v důsledku vyššího cla snížil. Komise proto dospěla k závěru, že je v zájmu Unie uložit této společnosti vyšší clo (53,9 % místo 23,9 %). Celostátní clo pro nespolupracující vyvážející výrobce bylo založeno na vyšším dumpingovém rozpětí zjištěném u společnosti Handan Jintai. Komise proto v zájmu Unie v souladu s článkem 21 základního antidumpingového nařízení rozhodla, že opatření by měla mít podobu pevné částky za tunu.

Při šetření týkajícím se mastných kyselin bylo dumpingové rozpětí u jednoho spolupracujícího vývozce, společnost P.T. Musim Mas, vyšší než rozpětí prodeje pod cenou. U této společnosti šetření odhalilo podstatná zkreslení v podobě vývozního cla na surový palmový olej a surový palmojádrový olej. Tyto suroviny tvořily více než 40 %, resp. 50 % výrobních nákladů, přičemž bylo zjištěno, že jejich ceny byly výrazně nižší než ceny převládající na mezinárodním trhu. Při uplatnění testu zájmu Unie podle čl. 7 odst. 2b základního antidumpingového nařízení Komise zjistila, že v Indonésii existuje značná volná kapacita, která by mohla zvýšit celosvětovou nabídku, snížit ceny a narušit účinnost opatření, pokud by nebylo stanoveno na úrovni dumpingu. Komise rovněž dospěla k závěru, že výrobci v Unii nebo jiných třetích zemích by mohli uživatelům dodávat, i kdyby se dovoz z Indonésie snížil. Proto bylo vhodné uložit společnosti P.T. Musim Mas opatření na vyšší úrovni (46,4 % oproti 30,5 %).

2.3.Hodnocení

V souladu s revidovanými a posílenými právními předpisy týkajícími se nástrojů na ochranu obchodu považovala EU za nezbytné řešit podstatná zkreslení na trhu surovin v zemích vývozu, která některým vyvážejícím výrobcům poskytují značnou neoprávněnou výhodu, pokud jde o náklady na hlavní vstupy. Tyto praktiky prohlubují škody způsobené výrobnímu odvětví EU dumpingovým dovozem. Změny zavedené v rámci modernizačního balíčku zaručují, že revidované předpisy pravidla nižšího cla poskytnou dostatečnou ochranu proti těmto škodlivým praktikám narušujícím trh v zemi vývozu. Je důležité, aby byl antidumpingový nástroj náležitě vybaven k řešení dodatečných škod vznikajících v důsledku nespravedlivých a umělých výhod, které zvýhodňují některé vývozce a narušují rovné podmínky.

Provádění nových pravidel ukazuje, že jsou praktická, funkční a mají dopad tam, kde jsou splněny podmínky. Zároveň byla pravidla navržena tak, aby od uplatnění pravidla nižšího cla, které je základem antidumpingových pravidel EU, mohlo být upuštěno pouze ve velmi zvláštních odůvodněných případech.

Analýza dotčených šetření ukázala tyto skutečnosti:

·Pravidla jsou dostatečně podrobná a diferencovaná, aby se vypořádala s mnoha různými scénáři, které mohou v této souvislosti nastat.

·Šetření, která byla předmětem přezkumu, neodhalila, že by prahová hodnota 17 % (tj. suroviny musí jednotlivě představovat více než 17 % výrobních nákladů) již nebyla přiměřená. Tato prahová hodnota naopak výrobnímu odvětví umožnila uplatnit ustanovení ve fázi podnětu v 38 % antidumpingových šetření zahájených v období přezkumu. Kromě toho všechna šetření potvrdila, že tvrzení obsažená v podnětu na splnění prahové hodnoty jsou správná.

·Analýza je sice cílená, ale má dostatečně široký záběr a zabývá se všemi zkresleními na trhu surovin, která mají konkrétní dopad na výrobní náklady, což Komisi umožňuje v odůvodněných případech jednat. Současně nepenalizuje společnosti, které nevyužívají zkreslení na trhu surovin, např. pokud vyvážející společnosti danou surovinu nepoužívají.

·Test zájmu Unie podle čl. 7 odst. 2b je zásadní dodatečnou ochranou, která zajišťuje, že nebudou uložena vyšší opatření, pokud by měla negativní dopad například na uživatele nebo hodnotový řetězec. Přezkoumání dvou šetření, kdy nebyla po zvážení zájmu Unie uložena opatření na vyšší úrovni dumpingu (některé za tepla válcované ocelové plechy a svitky z Indonésie a Číny), ukázalo, že nižší úroveň opatření měla podstatný dopad na objem dovozu a zároveň umožnila hlavnímu uživateli a významnému zaměstnavateli v Unii pokračovat v dovozu, aniž by byl vyšší úrovní cel nepříznivě ovlivněn.

·Tato pravidla jsou nediskriminační, což je dokázáno skutečností, že v šetřeních týkajících se Ruska, Číny a Indonésie byla uplatněna úprava pravidla nižšího cla.

3.Pravidlo nižšího cla při antisubvenčních šetřeních – čl. 12 odst. 1 a čl. 15 odst. 1 základního antisubvenčního nařízení

3.1.Postup

Změny zavedené v červnu 2018 v čl. 12 odst. 1 a čl. 15 odst. 1 základního antisubvenčního nařízení účinně omezily uplatnění pravidla nižšího cla na případy, kdy Komise shledá, že není v zájmu Unie stanovit výši vyrovnávacího cla na zjištěné úrovni napadnutelných subvencí. Pokud z testu zájmu Unie provedeného s přihlédnutím ke všem různým zájmům, včetně zájmů výrobního odvětví Unie, dovozců a uživatelů, vyplyne, že je v zájmu Unie uplatnit antisubvenční opatření, uloží Komise vyrovnávací cla na této (vyšší) úrovni.

3.2.Šetření

Komise uložila vyrovnávací opatření v osmi šetřeních zahájených od 8. června 2018. V šesti z těchto případů provedla Komise samostatná antidumpingová šetření týkající se stejných výrobků stejného původu. Seznam těchto šetření je uveden v příloze 2.

Ve všech případech dospěla Komise na základě testu zájmu Unie podle čl. 15 odst. 1 k závěru, že neexistují žádné přesvědčivé důvody se domnívat, že uložení vyrovnávacích opatření na úrovni celkové výše napadnutelných subvencí není v zájmu Unie. Při dvou z těchto šetření (bionafta z Indonésie [2019] a výrobky z nekonečných skleněných vláken z Egypta [2020]) bylo tohoto závěru dosaženo již v prozatímní fázi šetření podle čl. 12 odst. 1.

Při pohledu na dvě antisubvenční šetření, u kterých neprobíhala samostatná antidumpingová šetření týkající se stejných výrobků stejného původu, Komise zjistila, že míra subvencování byla nižší než zjištěná rozpětí prodeje pod cenou – proto by byla plná výše subvence uložena i podle pravidel platných před modernizací.

Situace šesti šetření, při kterých probíhala samostatná antidumpingová šetření i šetření ve věci vyrovnávacího cla, ukazuje odlišné výsledky.

Před revizí/posílením nástrojů na ochranu obchodu znamenalo pravidlo nižšího cla uplatňované při antidumpingových a antisubvenčních šetřeních, že pro obě řízení existovala pouze jedna úroveň pro odstranění újmy, protože se řízení týkala stejných dovozů. Proto byla kombinovaná antidumpingová a vyrovnávací opatření omezena úrovní pro odstranění újmy. Od změn zavedených v červnu 2018 je situace jiná. Obecně platí, že s výjimkou případů, kdy zájmy Unie vyžadují něco jiného, jsou nyní uložená vyrovnávací opatření doplňkem samostatných antidumpingových cel, která již pokrývají plné rozpětí újmy stanovené v těchto šetřeních.

To dokládají antidumpingová a antisubvenční šetření týkající se hliníkových fólií z Číny. Antidumpingová opatření byla uložena na úrovni rozpětí prodeje pod cenou v rozmezí od 23,6 % do 28,5 %. Před modernizací by plná úroveň opatření uložených jako antidumping a antisubvence byla omezena na úroveň pro odstranění újmy. Podle stávajících pravidel však Komise uložila antisubvenční opatření v plné výši zjištěného subvencování, aniž by odpovídajícím způsobem snížila samostatná antidumpingová opatření 4 , neboť to nebylo v rozporu se zájmem Unie. To vedlo k dodatečné ochraně v rozmezí od 0,7 % do 18,2 %.

Při samostatných antidumpingových a antisubvenčních šetřeních týkajících se plochých za studena válcovaných výrobků z korozivzdorné oceli z Indie (2022) a tkanin ze skleněných vláken z Číny (2020) byl rovněž zaznamenán dopad na úroveň opatření. Legislativní změny vedly k vyšší úrovni opatření pro některé vývozce, než by tomu bylo podle předchozích pravidel. V případě plochých za studena válcovaných výrobků z korozivzdorné oceli zahrnovala konečná úroveň opatření pro společnost Chromeni Steels Private Ltd. plnou výši subvencování 7,5 % a sazbu antidumpingového cla 35,3 %, která již pokrývala rozpětí újmy. Podobně v případě tkanin ze skleněných vláken bylo skupině Yuntianhua Group uložena plná míra subvencování ve výši 17 % a sazba antidumpingového cla 37,6 %, které rovněž pokrývá plné rozpětí újmy. V obou těchto případech by před změnami byla celková konečná úroveň opatření omezena na úrovně pro odstranění újmy.

Na druhé straně při antidumpingových a antisubvenčních šetřeních týkajících se kabelů z optických vláken z Číny (2022) byla uložená kombinovaná antidumpingová a vyrovnávací opatření založena na výši dumpingu a subvencování, která byla sice značná (v rozmezí od 19,7 % do 44 %), ale nižší než rozpětí újmy. Nová pravidla tedy nemohla mít žádný dopad, protože úroveň opatření odpovídala maximální úrovni ochrany povolené podle pravidel WTO.

3.3.Hodnocení

Subvencování třetími zeměmi vzbuzuje stále větší obavy a je důležité ukázat, že případy, kdy tyto praktiky poškozují výrobce v Unii, se důrazným způsobem řeší. Uložením vyrovnávacích opatření na úrovni, která plně odráží výši subvencování, EU dokazuje, že důsledně řeší závažné škodlivé účinky této nekalé obchodní praktiky a také zajišťuje přiměřenou ochranu výrobního odvětví EU a rovné podmínky.

To je zvláště zřejmé v případě, že existují samostatná antidumpingová a antisubvenční opatření uložená na stejné výrobky stejného původu. Jak je uvedeno v oddíle 1.5.4, toto ustanovení významně změnilo počet samostatných antidumpingových a antisubvenčních šetření týkajících se stejných výrobků stejného původu, zejména v případě konvertovaných hliníkových fólií, plochých za studena válcovaných výrobků z korozivzdorné oceli a textilií ze skleněných vláken, a zvýšilo úroveň kombinované ochrany výrobního odvětví EU. To znamená, že pro výrobní odvětví je nyní jednoznačně výhodné podat vedle antidumpingových stížností také antisubvenční stížnost, protože to může vést k dodatečné, ale zároveň přiměřené ochraně.

Kromě toho je zřejmé, že od modernizace antisubvenční šetření identifikují stále složitější způsoby udělování subvencí, a to i prostřednictvím přeshraniční finanční podpory. Vzhledem k vývoji těchto obzvláště škodlivých praktik považuje Komise za nezbytné, aby v odůvodněných případech pokračovala v uplatňování vyrovnávacích opatření s cílem kompenzovat zjištěné subvence v plné výši. Test zájmu Unie zároveň zachovává zásadní rovnováhu a flexibilitu systému, což Komisi umožňuje zohlednit zájem všech hospodářských subjektů.

4.Pravidlo nižšího cla v podnicích – čl. 8 odst. 1 základního antidumpingového nařízení a čl. 13 odst. 1 základního antisubvenčního nařízení

Komise nepřijala při antidumpingových a antisubvenčních šetřeních zahájených od vstupu modernizačního balíčku v platnost žádné nové cenové závazky.

5.Přezkum použití čl. 9 odst. 4 základního antidumpingového nařízení – období předběžného poskytování informací

Změny v rámci modernizace zavedly povinnost Komise informovat všechny zúčastněné strany tři týdny předem (v červnu 2020 v návaznosti na přezkum změněno na čtyři týdny 5 ) o tom, zda zamýšlí uložit prozatímní antidumpingová opatření, či nikoli (předběžné poskytování informací) 6 . Během tohoto období může Komise evidovat dovoz s cílem zabránit vytváření zásob, které by mohly zmařit vyrovnávací účinek cel, a případně povolit vybírání cel se zpětnou působností za toto období.

Ustanovení čl. 9 odst. 4 základního antidumpingového nařízení bylo rovněž změněno tak, aby Komisi umožnilo analyzovat v případech, kdy dovoz nebyl evidován, zda došlo k podstatnému nárůstu dovozu během období předběžného poskytování informací, což způsobilo dodatečnou újmu. Pokud by analýza prokázala, že tomu tak bylo, mohla by Komise tuto dodatečnou újmu zohlednit úpravou rozpětí újmy směrem nahoru.

Komise uložila konečná antidumpingová cla ve 34 šetřeních zahájených po 8. červnu 2018. Ve 22 z nich Komise uložila prozatímní opatření a v 11 šetřeních dovoz neevidovala. V posledním sloupci přílohy 1 jsou uvedeny podrobnosti o těchto šetřeních.

Analýza 11 šetření odhalila tyto skutečnosti:

oV případě šetření týkajících se konvertovaných hliníkových fólií (2021) a kalciumsilicia (2022) – obojí z Číny – v období předběžného poskytování informací poklesl dovoz v průměru o 47 %, resp. 36 %. V případě šetření týkajícího se monoethylenglykolu ze Saúdské Arábie (2021) byl dovoz v daném období o 15,3 % nižší.

oPokud jde o šetření týkající se ocelových kol (2020) a plochých válcovaných výrobků z hliníku (2021) – obojí z Číny –, nedošlo v období předběžného poskytování informací ke zvýšení dovozu.

oPři šetření týkajícím se sad uhlíkových elektrod z Číny (2022) se dovoz v období předběžného poskytování informací sice zvýšil o 5,5 %, ale tento nárůst nebyl podstatný.

oPři zbývajících pěti šetřeních (určitý typ těžkého termografického papíru z Korey [2020]; monoethylenglykol z USA [2021]; březová překližka z Ruska [2021]; elektrolyticky pochromovaná ocel z Číny a Brazílie [2022]) Komise zjistila, že dovoz se v období předběžného poskytování informací podstatně zvýšil. Nárůst se pohyboval od 39 % u monoetylenglykolu po téměř 99 % u březové překližky. S cílem řešit dodatečnou újmu způsobenou tímto podstatně zvýšeným dovozem provedla Komise příslušné úpravy pro zvýšení úrovní pro odstranění újmy. S výjimkou opatření týkajících se elektrolyticky pochromované oceli z Číny a Brazílie byla opatření v ostatních šetřeních založena na dumpingovém rozpětí. V důsledku toho neměla úprava úrovně pro odstranění újmy dopad na výši uložených opatření, neboť cla byla omezena příslušnými dumpingovými rozpětími, což je maximální ochrana povolená podle právních předpisů WTO a EU. V případech elektrolyticky pochromované oceli měla úprava ve výši 4,1 % za účelem řešení dodatečné újmy v období dopad na úroveň konečných opatření.

6.Závěr

Z přezkumu a hodnocení příslušných modernizovaných ustanovení, pokud jde o revidované uplatňování pravidla nižšího cla, vyplývá, že plně dosáhla zamýšlených cílů, tj. poskytnout dostatečná nápravná opatření proti dumpingu a subvencování.

Dané legislativní změny byly pečlivě navrženy tak, aby poskytovaly silnější ochranu proti obzvláště škodlivým druhům podstatného zkreslení na trhu surovin a celkovým subvenčním praktikám. Až ve 38 % antidumpingových šetření zahájených v období přezkumu vyvolala výrobní odvětví EU podstatná zkreslení na trhu surovin, jak jsou definována v nových právních předpisech. V některých z těchto šetření by Komise mohla přijmout opatření na vyšší úrovni, než by bylo uloženo před příslušnými legislativními změnami. Z přezkumu praxe vyplývá, že současný rozsah a prahové hodnoty jsou dostatečné a přiměřené k zajištění řádné a vyvážené ochrany proti zkreslení na trhu surovin. Stejně tak odstranění pravidla nižšího cla v rámci antisubvenční praxe poskytlo vyšší ochranu výrobcům v EU vystaveným dovozu subvencovaných výrobků.

Test zájmů Unie zajistil, že posílená praxe v oblasti ochrany obchodu zůstane cílená a vyvážená.

Na tomto základě Komise nepovažovala za vhodné připravit legislativní návrh, který by doprovázel stávající přezkum a hodnocení, jak je stanoveno v čl. 23 odst. 4 základního antidumpingového nařízení a čl. 32a odst. 2 základního antisubvenčního nařízení. Podle výše uvedených ustanovení bude Komise i nadále pozorně sledovat situaci s přihlédnutím k vyvíjejícím se politickým prioritám a ke stále problematickému geopolitickému kontextu.

Příloha 1

ANTIDUMPINGOVÁ OPATŘENÍ

Příloha 2

VYROVNÁVACÍ OPATŘENÍ

(1)      Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/825 ze dne 30. května 2018, kterým se mění nařízení (EU) 2016/1036 o ochraně před dumpingovým dovozem ze zemí, které nejsou členy Evropské unie, a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1037 o ochraně před dovozem subvencovaných výrobků ze zemí, které nejsou členy Evropské unie (Úř. věst. L 143, 7.6.2018, s. 1).

(2)      Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1036 o ochraně před dumpingovým dovozem ze zemí, které nejsou členy Evropské unie – kodifikované znění (Úř. věst. L 176, 30.6.2016, s. 21).

(3)      Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1037 o ochraně před dovozem subvencovaných výrobků ze zemí, které nejsou členy Evropské unie – kodifikované znění (Úř. věst. L 176, 30.6.2016, s. 55).

(4)  S výjimkou jedné společnosti, Daching Group, bylo konečné dumpingové rozpětí sníženo tak, aby konečná úroveň opatření nepřekročilazjištěné dumpingové rozpětí.

(5)      Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/1173 ze dne 4. června 2020, kterým se mění nařízení (EU) 2016/1036 o ochraně před dumpingovým dovozem ze zemí, které nejsou členy Evropské unie, a nařízení (EU) 2016/1037 o ochraně před dovozem subvencovaných výrobků ze zemí, které nejsou členy Evropské unie, pokud jde o délku období předběžného poskytování informací.

(6)      Tyto informace jsou k dispozici na webových stránkách GŘ pro obchod.