(2)

Ustanovení čl. 10 odst. 3 Smlouvy o Evropské unii uvádí, že každý občan Unie má právo podílet se na demokratickém životě Unie. Listina základních práv Evropské unie (dále jen „Listina“) mimo jiné upravuje práva na respektování soukromého a rodinného života (článek 7), ochranu osobních údajů (článek 8), svobodu projevu a informací, která zahrnuje respektování svobody a plurality sdělovacích prostředků (článek 11), a na účinnou právní ochranu a spravedlivý proces (článek 47).

(2)

Ustanovení čl. 10 odst. 3 Smlouvy o Evropské unii uvádí, že každý občan Unie má právo podílet se na demokratickém životě Unie. Listina základních práv Evropské unie (dále jen „Listina“) mimo jiné upravuje práva na respektování soukromého a rodinného života (článek 7), ochranu osobních údajů (článek 8), svobodu projevu a informací, která zahrnuje respektování svobody a plurality sdělovacích prostředků (článek 11), svobodu shromažďování a sdružování (článek 12), a na účinnou právní ochranu a spravedlivý proces (článek 47).

(3a)

Právo na svobodu projevu je základním právem, které by mělo být užíváno se smyslem pro povinnost a odpovědnost, s přihlédnutím k základnímu právu lidí na získávání nestranných informací a k dodržování základního práva na ochranu pověsti, osobních údajů a soukromí. V případě rozporu mezi těmito právy musí mít každá strana přístup k soudům s náležitým ohledem na zásadu spravedlivého procesu.

(3b)

Evropský parlament ve svém usnesení ze dne 11. listopadu 2021 o posílení demokracie a svobody a plurality sdělovacích prostředků v Unii vyzval Komisi, aby navrhla balíček jak právně nevynutitelných, tak i tvrdých právních předpisů, který by řešil rostoucí počet strategických žalob proti účasti veřejnosti (tzv. „SLAPP“) týkajících se novinářů, nevládních organizací, akademických pracovníků a občanské společnosti v Unii. Parlament navrhl legislativní opatření v oblasti občanského a trestního práva procesního, jako je mechanismus zamítnutí v rané fázi v případě zneužívajících občanskoprávních žalob, právo na náhradu nákladů vynaložených žalovaným v plné výši a právo na náhradu škody. Usnesení ze dne 11. listopadu 2021 rovněž zahrnovalo výzvu k odpovídajícímu školení soudců a právníků v oblasti strategických žalob proti účasti veřejnosti, zvláštní fond na poskytování finanční podpory obětem strategických žalob proti účasti veřejnosti a veřejný rejstřík soudních rozhodnutí přijatých v tomto druhu případů. Mimoto vyzval Parlament k revizi nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012  (1a) (nařízení „Brusel I“) a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 864/2007  (1b) („nařízení Řím II“) s cílem zabránit využívání nejvýhodnější právní ochrany před urážkou na cti („libel tourism“) nebo spekulativnímu výběru soudní příslušnosti („forum shopping“).

(4)

Účelem této směrnice je poskytnout ochranu fyzickým a právnickým osobám, které se ohledně záležitostí veřejného zájmu podílejí na účasti veřejnosti, zejména novinářům a obráncům lidských práv, před soudními řízeními, jež jsou proti nim zahajována s cílem odradit je od zapojování do účasti veřejnosti (obecně označovanými jako strategické žaloby proti účasti veřejnosti).

(4)

Účelem této směrnice je poskytnout minimální pravidla na úrovni Unie s cílem zajistit ochranu fyzickým a právnickým osobám, které se ohledně záležitostí veřejného zájmu podílejí na účasti veřejnosti, včetně novinářů, vydavatelů tisku, mediálních organizací, oznamovatelů, obránců práv, jakož i organizací občanské společnosti, nevládních organizací, odborů, umělců a výzkumných a akademických pracovníků před soudními řízeními, jež proti jsou zahajována, a před vyhrožováním takovými řízeními s cílem odradit je od účasti veřejnosti (obecně označovanými jako strategické žaloby proti účasti veřejnosti).

(5)

Novináři hrají důležitou roli při usnadňování veřejné diskuse a sdělování a přijímání informací, názorů a myšlenek. Je nezbytné poskytnout jim nezbytný prostor, v němž mohou přispívat k otevřené, svobodné a spravedlivé diskusi a čelit dezinformacím, manipulacím s informacemi a zásahům do nich. Novináři by měli mít možnost vykonávat svou činnost efektivně a tím zajistit, aby občané měli v evropských demokraciích přístup k pluralitě názorů.

(5)

Novináři hrají důležitou roli při usnadňování veřejné diskuse a sdělování a přijímání informací, názorů a myšlenek. Nezávislá, profesionální a odpovědná žurnalistika a přístup k pluralitním informacím jsou klíčovými pilíři demokracie. Je nezbytné poskytnout novinářům nezbytný prostor, v němž mohou přispívat k otevřené, svobodné a spravedlivé diskusi a čelit dezinformacím, manipulacím s informacemi a zásahům do nich. Novináři by měli mít možnost vykonávat svou činnost efektivně a beze strachu, a tím zajistit, aby občané měli v evropských demokraciích přístup k pluralitě názorů.

(6)

Zvláště investigativní novináři hrají klíčovou roli v boji proti organizované trestné činnosti, korupci a extremismu. Jejich práce s sebou nese obzvlášť vysoká rizika a zažívají rostoucí množství útoků a obtěžování. Je zapotřebí důkladného systému záruk, který by jim umožnil, aby plnili svou stěžejní roli strážců ve věcech legitimního veřejného zájmu.

(6)

Zvláště investigativní novináři a mediální organizace hrají klíčovou úlohu při odhalování a potírání organizované trestné činnosti, zneužívání moci, korupce, porušování základních práv a extremismu. Jejich práce s sebou nese obzvlášť vysoká rizika a zažívají rostoucí množství útoků , vražd, výhrůžek, zastrašování a obtěžování. Je zapotřebí důkladného systému záruk a ochrany, včetně ochrany jejich fyzické bezpečnosti , který by investigativním novinářům umožnil, aby plnili svou stěžejní roli strážců ve věcech veřejného zájmu , aniž by se museli obávat potrestání za hledání pravdy a informování veřejnosti .

(7)

Obránci lidských práv v evropských demokraciích také zastávají důležitou roli, zejména tím, že prosazují základní práva, demokratické hodnoty, sociální začleňování, ochranu životního prostředí a právní stát. Měli by mít možnost se aktivně účastnit veřejného života a vyjadřovat se k politickým záležitostem a v rámci rozhodovacích procesů bez obav ze zastrašování. Obránci lidských práv se rozumí jednotlivci nebo organizace zabývající se obranou základních práv a řady dalších práv, jako jsou práva v oblasti životního prostředí a klimatu, práva žen, práva LGBTIQ osob, práva osob menšinového rasového nebo etnického původu, pracovní práva nebo náboženské svobody. Další účastníci veřejné diskuse, jako jsou akademičtí a výzkumní pracovníci, si rovněž zasluhují dostatečnou ochranu.

(7)

Obránci lidských práv v evropských demokraciích také zastávají důležitou roli, zejména tím, že prosazují základní práva, demokratické hodnoty, sociální začleňování, ochranu životního prostředí , rovnost žen a mužů a právní stát. Vzhledem k politikám Unie v oblasti životního prostředí a klimatu by měla být věnována pozornost také ochraně obránců práv v oblasti životního prostředí. Obránci lidských práv by měli mít možnost aktivně se účastnit veřejného života , podporovat odpovědnost a vyjadřovat se k politickým záležitostem a v rámci rozhodovacích procesů bez obav ze zastrašování. Obránci lidských práv se rozumí jednotlivci nebo organizace zabývající se obranou základních práv a řady dalších práv, jako jsou práva v oblasti životního prostředí a klimatu, práva žen, práva LGBTIQ + osob, práva osob menšinového rasového nebo etnického původu, pracovní práva nebo náboženské svobody.

(7a)

Odpovídající ochranu si zaslouží i jiní účastníci veřejné diskuse než novináři, mediální organizace nebo obránci lidských práv, např. akademičtí pracovníci, výzkumní pracovníci nebo umělci. V demokratické společnosti by měli mít možnost provádět výzkum, vyučovat, učit se, vystupovat na umělecké scéně a komunikovat, aniž by se museli obávat odvetných opatření. Akademičtí a výzkumní pracovníci zásadním způsobem přispívají k veřejné diskusi a šíření znalostí a zajišťují, aby demokratická diskuse mohla probíhat na informovaném základě a potírala dezinformace.

(9)

K podpoře tohoto prostředí je důležité chránit novináře a  obránce lidských práv před soudními řízeními proti účasti veřejnosti. Tato soudní řízení nejsou zahajována za účelem přístupu ke spravedlnosti, nýbrž s cílem umlčet veřejnou diskusi, typicky za použití obtěžování a zastrašování.

(9)

K podpoře tohoto prostředí je důležité chránit fyzické a  právnické osoby před soudními řízeními proti účasti veřejnosti. Tato soudní řízení nejsou zahajována za účelem přístupu ke spravedlnosti, nýbrž s cílem umlčet veřejnou diskusi a zabránit vyšetřování porušování unijního a vnitrostátního práva, včetně korupce nebo jiných nekalých praktik, a podávání zpráv o nich , typicky za použití obtěžování a zastrašování.

(10)

Strategické žaloby proti účasti veřejnosti často iniciují vlivné subjekty, například jednotlivci, lobbistické skupiny, společnosti a státní orgány. Často v nich dochází k nerovnováze sil mezi stranami, kdy žalobce má silnější finanční či politickou pozici než žalovaný. Ačkoliv se nejedná o nezbytný prvek těchto případů, nerovnováha sil, pokud existuje, výrazně zvyšuje škodlivé dopady, jakož i odrazující účinky soudních řízení proti účasti veřejnosti.

(10)

Strategické žaloby proti účasti veřejnosti často iniciují vlivné subjekty, například jednotlivci, lobbistické skupiny, společnosti , veřejní činitelé, státem kontrolované subjekty, politikové, justiční a státní orgány , ve snaze umlčet veřejnou diskusi . Často v nich dochází k nerovnováze sil mezi stranami, kdy žalobce má silnější finanční či politickou pozici než žalovaný. Ačkoliv se nejedná o nezbytný prvek těchto případů, nerovnováha sil, pokud existuje, výrazně zvyšuje škodlivé dopady, jakož i odrazující účinky soudních řízení proti účasti veřejnosti.

(11)

Soudní řízení proti účasti veřejnosti mohou mít nepříznivý dopad na důvěryhodnost a pověst novinářů a  obránců lidských práv a vyčerpat jejich finanční i jiné zdroje. Kvůli těmto řízením může být zveřejnění informace o záležitosti veřejného zájmu pozdrženo nebo mu může být zcela zabráněno. Délka řízení a finanční tlak může mít na novináře a  obránce lidských práv odrazující účinek. Existence takových praktik tedy může mít odrazující účinek na jejich práci, neboť přispívá k autocenzuře v očekávání možných budoucích soudních řízení, což vede k ochuzení veřejné diskuse v neprospěch společnosti jako celku.

(11)

Soudní řízení proti účasti veřejnosti mohou mít nepříznivý dopad na důvěryhodnost a pověst fyzických a  právnických osob, jež se podílejí na účasti veřejnosti, a  mohou vyčerpat jejich finanční i jiné zdroje. Kvůli těmto řízením může být zveřejnění informace o záležitosti veřejného zájmu pozdrženo nebo mu může být zcela zabráněno. Délka řízení a finanční tlak může mít na fyzické a  právnické osoby, jež se podílejí na účasti veřejnosti, odrazující účinek. Existence takových praktik tedy může mít odrazující účinek na jejich práci, neboť přispívá k autocenzuře v očekávání možných budoucích soudních řízení, což vede k ochuzení veřejné diskuse v neprospěch společnosti jako celku.

(12)

Osoby, proti nimž se vedou soudní řízení proti účasti veřejnosti, mohou čelit několika řízením současně, někdy zahájeným v několika jurisdikcích. Řízení zahájená v jurisdikci jednoho členského státu proti osobě s bydlištěm v jiném členském státě jsou pro žalovaného obvykle složitější a nákladnější. Žalobci v soudních řízeních proti účasti veřejnosti také mohou využívat procesních nástrojů k prodloužení délky sporu a zvýšení jeho nákladů a podávat žaloby v jurisdikci, kterou považují za příznivou pro svůj případ, spíše než u soudu, jenž je k projednání žaloby nejvhodnější. Tyto praktiky rovněž zbytečně a škodlivě zatěžují vnitrostátní soudní systémy.

(12)

Osoby, proti nimž se vedou soudní řízení proti účasti veřejnosti, mohou čelit několika řízením současně, která mohou být občanskoprávní, správní nebo trestní nebo se může jednat o kombinaci těchto řízení, přičemž někdy jsou zahájena v několika jurisdikcích. Řízení zahájená v jurisdikci jednoho členského státu proti osobě s bydlištěm v jiném členském státě jsou pro žalovaného obvykle složitější a nákladnější. Žalobci v soudních řízeních proti účasti veřejnosti také mohou využívat procesních nástrojů k prodloužení délky sporu a zvýšení jeho nákladů a podávat žaloby v jurisdikci, kterou považují za příznivou pro svůj případ („forum shopping“) , spíše než u soudu, jenž je k projednání žaloby nejvhodnější. Délka a různorodost řízení, finanční tlak a hrozba sankcí představují mocné nástroje k zastrašování a umlčování kritických hlasů. Tyto praktiky rovněž zbytečně a škodlivě zatěžují vnitrostátní soudní systémy a vedou ke zneužívání jejich zdrojů, a představují tedy zneužívání soudních systémů .

(13)

Opatření stanovená touto směrnicí by se měla vztahovat na každou fyzickou či právnickou osobu na základě toho, že se podílí na účasti veřejnosti. Měla by také chránit všechny fyzické i právnické osoby, které profesně či osobně podporují jinou osobu, pomáhají jí nebo jí poskytují zboží či služby, a to za účelem přímo souvisejícím s účastí veřejnosti v záležitosti veřejného zájmu. Patří sem například poskytovatelé internetu, vydavatelství nebo tiskárny čelící soudním řízením nebo hrozbě takových řízení, a to za poskytnutí služeb osobě, proti níž jsou soudní řízení vedena.

(13)

Opatření stanovená touto směrnicí by se měla vztahovat na každou fyzickou či právnickou osobu na základě toho, že se přímo či nepřímo podílí na účasti veřejnosti. Měla by také chránit všechny fyzické i právnické osoby, které profesně či osobně podporují jinou osobu, pomáhají jí nebo jí poskytují zboží či služby, a to za účelem přímo souvisejícím s účastí veřejnosti v záležitosti veřejného zájmu. Patří sem například právní obhájci, rodinní příslušníci, poskytovatelé internetu, vydavatelství nebo tiskárny čelící soudním řízením nebo hrozbě takových řízení, a to za pomoc či poskytnutí podpory nebo služeb osobě, proti níž jsou soudní řízení vedena.

(15)

Směrnice se nevztahuje na nároky vyplývající z odpovědnosti státu za jednání či opomenutí při výkonu státní moci (acta iure imperii) a nároky vůči osobám jednajícím jménem státu a odpovědnost za jednání orgánů veřejné moci, včetně odpovědnosti osob pověřených výkonem veřejné moci.

(15)

Směrnice se nevztahuje na nároky vyplývající z odpovědnosti státu za jednání či opomenutí při výkonu státní moci (acta iure imperii) a nároky vůči osobám jednajícím jménem státu a odpovědnost za jednání orgánů veřejné moci, včetně odpovědnosti osob pověřených výkonem veřejné moci, pokud tak nestanoví vnitrostátní právo. V souladu s ustálenou judikaturou Soudního dvora Evropské unie může soudní řízení stále spadat do oblasti působnosti „občanských a obchodních věcí“, jak je uvedeno v této směrnici, jestliže je účastníkem řízení stát nebo veřejnoprávní subjekt, pokud k jednání nebo opomenutí nedošlo při výkonu státní moci.

(15a)

Tato směrnice stanoví minimální pravidla, která členským státům umožňují přijmout nebo zachovat příznivější ustanovení pro osoby podílející se na účasti veřejnosti, včetně vnitrostátních právních předpisů, které stanoví účinnější procesní záruky, jako je dvojí trest, kdy soud při plném respektování práva na spravedlivý proces může žalovanému přiznat nejen náhradu nákladů řízení nebo náhradu škody, ale také uložit sankci, kterou má žalobce zaplatit státu, pokud je zřejmé, že zahájený spor byl šikanózní, bezdůvodný nebo zlovolný. Provádění této směrnice by nemělo sloužit k ospravedlnění jakéhokoli zhoršení úrovně ochrany, která již v jednotlivých členských státech existuje.

(16)

Účastí veřejnosti by se měly rozumět každý výrok nebo každá činnost fyzické či právnické osoby, které jsou vyjádřeny či prováděny při výkonu práva na svobodu projevu a informací v záležitosti veřejného zájmu, jako je například vytvoření, vystavení, inzerování či jiná propagace novinářských, politických, vědeckých, akademických, uměleckých, komentářových nebo satirických sdělení, publikací nebo děl, a veškeré přípravné činnosti, jež s tím přímo souvisejí. Může také zahrnovat činnosti související s výkonem práva na svobodu sdružování a pokojného shromažďování, jako je organizace lobbistických činností, demonstrací a protestů nebo účast na nich, nebo činnosti plynoucí z výkonu práva na řádnou správu a práva na účinnou právní ochranu, jako je podávání stížností, petic, návrhů ke správním orgánům či soudům a účast na veřejných jednáních. Účast veřejnosti by měla zahrnovat rovněž přípravné, podpůrné nebo pomocné činnosti, které mají přímou a nedílnou spojitost s předmětným výrokem nebo činností a na které je zacíleno za účelem potlačení účasti veřejnosti. Navíc může pokrývat další činnosti určené k formování nebo ovlivňování názoru veřejnosti anebo k podpoře kroků veřejnosti, včetně činností prováděných soukromým či veřejným subjektem v souvislosti s otázkou veřejného zájmu, jako je organizace výzkumu, průzkumů, kampaní nebo jakýchkoli jiných kolektivních akcí anebo účast na nich.

(16)

Účastí veřejnosti by se měly rozumět každý výrok nebo každá činnost fyzické či právnické osoby nebo přípravné, podpůrné nebo pomocné úkony, jež s nimi přímo souvisejí , které jsou vyjádřeny či prováděny při výkonu základních a lidských práv a svobod, jako je právo na svobodu projevu a informací o záležitosti veřejného zájmu, jako je například vytvoření, vystavení, inzerování či jiná propagace novinářských, politických, vědeckých, akademických, uměleckých, komentářových nebo satirických sdělení, publikací nebo děl, a veškeré přípravné činnosti, jež s tím přímo souvisejí. Může také zahrnovat činnosti související s výkonem akademické a umělecké svobody, práva na svobodu sdružování a pokojného shromažďování, jako je organizace lobbistických činností, demonstrací a protestů nebo účast na nich, nebo činnosti plynoucí z výkonu práva na řádnou správu a práva na účinnou právní ochranu, jako je podávání stížností, petic, návrhů ke správním orgánům či soudům a účast na veřejných jednáních. Účast veřejnosti by měla zahrnovat rovněž přípravné, podpůrné nebo pomocné činnosti, které mají přímou a nedílnou spojitost s předmětným výrokem nebo činností a na které je zacíleno za účelem potlačení účasti veřejnosti. Navíc může pokrývat další činnosti určené k formování nebo ovlivňování názoru veřejnosti anebo k podpoře kroků veřejnosti, včetně činností prováděných soukromým či veřejným subjektem v souvislosti s otázkou veřejného zájmu, jako je organizace výzkumu, průzkumů, kampaní nebo jakýchkoli jiných kolektivních akcí anebo účast na nich.

(18)

Pojem záležitosti veřejného zájmu by měl zahrnovat také kvalitu, bezpečnost a další příslušné prvky zboží, výrobků nebo služeb v případech, kdy jsou tyto věci relevantní pro veřejné zdraví, bezpečnost, životní prostředí, klima nebo požívání základních práv . Čistě individuální spor mezi spotřebitelem a výrobcem nebo poskytovatelem služeb týkající se zboží, výrobku nebo služby by sem měl spadat pouze tehdy, obsahuje-li věc prvek veřejného zájmu, například pokud jde o výrobek nebo službu, které nesplňují environmentální či bezpečnostní normy.

(18)

Pojem záležitosti veřejného zájmu by měl zahrnovat záležitosti týkající se požívání základních práv, včetně rovnosti žen a mužů, ochrany před genderově podmíněným násilím a zákazu diskriminace, a týkající se ochrany právního státu a svobody a plurality sdělovacích prostředků a životního prostředí. Měl by zahrnovat také kvalitu, bezpečnost a další příslušné prvky zboží, výrobků nebo služeb v případech, kdy jsou tyto věci relevantní pro veřejné zdraví, bezpečnost, životní prostředí, práva spotřebitelů a pracovní práva . Čistě individuální spor mezi spotřebitelem a výrobcem nebo poskytovatelem služeb týkající se zboží, výrobku nebo služby by sem měl spadat pouze tehdy, obsahuje-li věc prvek veřejného zájmu, například pokud jde o výrobek nebo službu, které nesplňují environmentální či bezpečnostní normy.

(19a)

Nařčení z korupce, podvodu, zpronevěry, praní peněz, vydírání, nátlaku, sexuálního obtěžování a genderově podmíněného násilí nebo z jiných forem zastrašování a trestné činnosti nebo z jakéhokoli jiného trestného činu či správního deliktu, včetně finanční kriminality a trestné činnosti proti životnímu prostředí, jsou považována za záležitosti veřejného zájmu. Za záležitosti veřejného zájmu jsou rovněž považovány činnosti, jejichž cílem je ochrana hodnot zakotvených v článku 2 SEU, zásady nevměšování se do demokratických procesů a poskytování nebo usnadňování přístupu veřejnosti k informacím za účelem boje proti dezinformacím.

(20)

Zneužívající soudní řízení často zahrnují taktiky vedení sporu používané ve zlé víře, jako je zdržování řízení, způsobení nepřiměřených nákladů řízení žalovanému nebo spekulativní výběr soudní příslušnosti. Tyto taktiky žalobce využívá k jiným účelům než dosažení přístupu ke spravedlnosti. Uvedené taktiky jsou často, ačkoli ne vždy, kombinovány s různými formami zastrašování, obtěžování či vyhrožování.

(20)

Nerovnováha sil mezi stranami, která je charakteristická pro strategické žaloby proti účasti veřejnosti, obvykle vyplývá z využívání hospodářských výhod nebo politického vlivu žalobce vůči žalovanému a z nedostatečného právního opodstatnění. K dalším ukazatelům zneužívajících soudní řízení obvykle patří taktiky vedení sporu používané ve zlé víře, jako je uplatnění jednoho nebo více zcela nebo částečně neopodstatněných nároků, nadměrné nároky na náhradu škody, zdržování řízení nebo zastavení řízení v pozdní fázi, zahájení několika řízení v podobné věci , způsobení nepřiměřených nákladů řízení žalovanému nebo spekulativní výběr soudní příslušnosti. Při určování, zda má soudní řízení zneužívající povahu, je třeba vzít v úvahu i minulé chování žalobce, a zejména historii právního zastrašování. Tyto taktiky žalobce využívá k jiným účelům , než je dosažení přístupu ke spravedlnosti nebo skutečný výkon práva . Uvedené taktiky jsou často, ačkoli ne vždy, kombinovány s různými formami zastrašování, obtěžování či vyhrožování.

(20a)

Zjevně neopodstatněné nebo zneužívající žaloby proti účasti veřejnosti jsou stále sofistikovanější a účinnější, přičemž jednou z používaných technik je několik žalob podaných proti stejné osobě ve stejné věci, což znamená, že všechny tyto žaloby musí být obhajovány a řešeny současně a souběžně toutéž osobou, což neúměrně zvyšuje náklady.

(20b)

Strategické žaloby proti účasti veřejnosti se důsledně vyznačují nerovnováhou kapacit mezi žalobcem a žalovaným, pokud jde o finanční a právní zdroje. Tato nerovnováha vyvolává zvláštní obavy, pokud jsou zneužívající žaloby financovány přímo či nepřímo ze státních rozpočtů a jsou kombinovány s dalšími nepřímými a přímými státními opatřeními namířenými proti nezávislým sdělovacím prostředkům, nezávislé žurnalistice a občanské společnosti.

(20c)

Zneužívající žaloby proti účasti veřejnosti často porušují právo žalovaných na obhajobu uznané Listinou, což může mít rovněž dopad na jejich právo na spravedlivý proces a presumpci neviny.

(22)

Daná věc by se měla považovat za věc s mezinárodním prvkem, ledaže obě strany mají bydliště či sídlo ve stejném členském státě jako soud, kterému byla věc předložena. I v případech, kdy obě strany mají bydliště či sídlo ve stejném členském státě jako soud, kterému byla věc předložena, by se daná věc měla považovat za věc s mezinárodním prvkem ve dvou dalších druzích situací. První z nich je situace, kdy je konkrétní úkon účasti veřejnosti, který se týká dotčené záležitosti veřejného zájmu , relevantní pro více než jeden členský stát . Patří sem například účast veřejnosti na akcích organizovaných orgány Unie, jako je účast na veřejných jednáních či výroky nebo činnosti týkající se záležitostí, jež jsou specifickým způsobem relevantní pro více než jeden členský stát , například přeshraniční znečištění nebo nařčení z praní peněz s možným přeshraničním zapojením . Druhá situace, kdy by se daná věc měla považovat za věc s mezinárodním prvkem, je případ, kdy žalobce nebo přidružené subjekty zahájili – souběžně nebo v minulosti – soudní řízení proti stejným nebo přidruženým žalovaným v jiném členském státě. Tyto dva druhy situací zohledňují specifické souvislosti strategických žalob proti účasti veřejnosti.

(22)

Daná věc by se měla považovat za věc s mezinárodním prvkem, ledaže obě strany mají bydliště či sídlo ve stejném členském státě jako soud, kterému byla věc předložena. I v případech, kdy obě strany mají bydliště či sídlo ve stejném členském státě jako soud, kterému byla věc předložena, by se daná věc měla považovat za věc s mezinárodním prvkem ve dvou dalších druzích situací. První z nich je situace, kdy je konkrétní úkon účasti veřejnosti relevantní pro více než jeden členský stát, a to buď z důvodu přeshraničního rozměru samotného úkonu, nebo z důvodu oprávněného zájmu , který může záležitost, jíž se úkon týká , vzbudit mezi veřejností, zejména je-li úkon přístupný elektronicky . K takovým situacím patří například úkony veřejné účasti, jako jsou akce pořádané orgány Unie, účast na veřejných slyšeních nebo obecně rozšířené publikace. Mohly by rovněž zahrnovat výroky nebo činnosti týkající se takových záležitostí, jako je například přeshraniční znečištění nebo nařčení z praní peněz s možným přeshraničním zapojením Úkon účasti veřejnosti je třeba považovat za dostupný ve více než jednom členském státě, zejména pokud je prováděn na internetu, například v případě kampaní v sociálních médiích nebo mediálního pokrytí na internetu. Vzhledem k všudypřítomné povaze internetu lze úkony účasti veřejnosti, které jsou dostupné ve více než jednom členském státě, považovat za záležitosti s přeshraničním dopadem. Účinek digitálních komunikačních prostředků na koncepci přeshraničních prvků již byl uznán v judikatuře Soudního dvora Evropské unie . Druhá situace, kdy by se daná věc měla považovat za věc s mezinárodním prvkem, je případ, kdy žalobce nebo přidružené subjekty zahájili – souběžně nebo v minulosti – soudní řízení proti stejným nebo přidruženým žalovaným v jiném členském státě. Tyto dva druhy situací zohledňují specifické souvislosti strategických žalob proti účasti veřejnosti.

(22a)

Pro osoby, proti nimž jsou vedena soudní řízení proti účasti veřejnosti, by měla být k dispozici podpora od okamžiku, kdy se příslušné orgány o takových osobách dozvědí, a poté po celou dobu řízení v souladu s právy stanovenými v této směrnici. Podpora by měla být poskytována různými prostředky, mimo jiné veřejnosti snadno přístupným a bezplatným poskytováním komplexních a nezávislých informací a poradenství o dostupných řízeních a opravných prostředcích, o ochraně před zastrašováním, obtěžováním nebo vyhrožováním právními kroky a o právech dotčené osoby, a poskytováním právní pomoci v přeshraničních občanských řízeních, právní pomoci v dalších řízeních a právního poradenství nebo jiné právní pomoci, která je považována za vhodnou. Členské státy by měly stanovit finanční pomoc a podpůrná opatření, včetně psychologické podpory, pro osoby, proti nimž jsou soudní řízení proti účasti veřejnosti vedena.

(22b)

Účast v řízeních proti účasti veřejnosti vystavuje osoby, proti nimž jsou vedena, zvláštní psychické zátěži. Příprava takového řízení a účast na něm navíc vyžaduje značné zdroje žalovaných, kteří tyto zdroje často nemají, nebo zdroje, které by jinak byly investovány do účasti veřejnosti. Sdružení, organizace a jiné kolektivní subjekty, jako jsou odbory, a jakékoli jiné právnické osoby, které mají v souladu s kritérii stanovenými vnitrostátními právními předpisy oprávněný zájem na ochraně práv žalovaného, by proto měly mít možnost účastnit se řízení jménem žalovaného nebo na jeho podporu, a to s jeho souhlasem, nebo možnost poskytovat informace v rámci soudních řízení, jejichž účelem je vymáhání povinností podle této směrnice. Touto možností právního zastoupení by neměla být dotčena práva a pravomoci odborů a zástupců zaměstnanců účastnit se soudních řízení jménem pracovníků nebo na jejich podporu v souladu s jinými unijními a vnitrostátními pravidly.

(23)

Žalovaní by měli mít možnost požádat o přiznání těchto procesních záruk: žádost o složení jistoty k pokrytí procesních nákladů nebo procesních nákladů a škod, žádost o zamítnutí zjevně neopodstatněných soudních řízení v rané fázi, žádost o prostředky nápravy proti zneužívajícím soudním řízením (přiznání nákladů, náhrada škod a sankce), nebo všechny uvedené žádosti najednou.

(23)

Žalovaní by měli mít možnost požádat o přiznání těchto procesních záruk: žádost o složení jistoty k pokrytí procesních nákladů nebo procesních nákladů a škod, žádost o zamítnutí zjevně neopodstatněných soudních řízení v rané fázi, žádost o prostředky nápravy proti zneužívajícím soudním řízením (přiznání nákladů, náhrada škod a sankce), nebo všechny uvedené žádosti najednou. Soudní řízení vedená proti fyzickým nebo právnickým osobám z důvodu jejich podílu na účasti veřejnosti by měla být řešena rychle a účinně s přihlédnutím k okolnostem případu, k právu na účinnou právní ochranu a právu na spravedlivý proces.

(26)

S cílem poskytnout žalovanému další záruku by měla existovat možnost přiznat mu složení jistoty k pokrytí procesních nákladů a/nebo škod, má-li soud za to, že i když žaloba není zjevně neopodstatněná, existují prvky naznačující zneužití řízení a pravděpodobnost úspěchu v hlavním řízení je nízká. Jistota nepředstavuje meritorní rozsudek, nýbrž slouží jako zajišťovací opatření, které zaručuje účinky konečného rozhodnutí, v němž se konstatuje, že se jedná o zneužití řízení. O tom, zda by složení jistoty měl soud přikázat z vlastního podnětu nebo na žádost žalovaného by měly rozhodnout členské státy.

(26)

S cílem poskytnout žalovanému další záruku by měla existovat možnost přiznat mu složení jistoty k pokrytí procesních nákladů a/nebo škod, má-li soud za to, že i když žaloba není zjevně neopodstatněná, existují prvky naznačující zneužití řízení a pravděpodobnost úspěchu v hlavním řízení je nízká. Stanoví-li tak vnitrostátní právo, mělo by být možné poskytnout jistotu žalovanému v kterékoli fázi soudního řízení a soudce by měl mít možnost nařídit, aby žalovanému bylo zajištěno pokrytí soudních poplatků, které případně s ohledem na finanční situaci stran a předvídatelné náklady řízení uhradí žalobce. Jistota nepředstavuje meritorní rozsudek, nýbrž slouží jako zajišťovací opatření, které zaručuje účinky konečného rozhodnutí, v němž se konstatuje, že se jedná o zneužití řízení , a pokrývá náklady a škody způsobené žalovanému . O tom, zda by složení jistoty měl soud přikázat z vlastního podnětu nebo na žádost žalovaného by měly rozhodnout členské státy.

(29)

Členské státy mohou k zajištění vysoké míry účelnosti zrychleného řízení o žádosti o zamítnutí v rané fázi stanovit lhůty, v nichž se má konat jednání nebo v nichž má soud rozhodnout. Mohou také přijmout režimy podobné řízením souvisejícím s předběžnými opatřeními. Členské státy by rovněž měly usilovat o to, aby zajistily, že pokud žalovaný požádal o jiné procesní záruky, rozhodnutí bude také přijato zrychleným způsobem. V zájmu urychleného zpracování by členské státy mohly vzít v úvahu mimo jiné to, zda žalobce zahájil více řízení nebo spojená řízení v podobných věcech a zda existují pokusy žalovaného zastrašit či obtěžovat nebo pokusy o to, žalovanému vyhrožovat.

(29)

Soudy, u nichž je podána žádost o procesní záruky, by měly v souvislosti s žádostí jednat rychle a za použití nejúčinnějších postupů, které jsou k dispozici podle vnitrostátního práva. Členské státy mohou k zajištění vysoké míry účelnosti zrychleného řízení o žádosti o zamítnutí v rané fázi stanovit lhůty, v nichž se má konat jednání nebo v nichž má soud rozhodnout. Mohou také přijmout režimy podobné řízením souvisejícím s předběžnými opatřeními. Členské státy by rovněž měly usilovat o to, aby zajistily, že pokud žalovaný požádal o jiné procesní záruky, rozhodnutí bude také přijato zrychleným způsobem. V zájmu urychleného zpracování by členské státy mohly vzít v úvahu mimo jiné to, zda žalobce zahájil více řízení nebo spojená řízení v podobných věcech a zda existují pokusy žalovaného zastrašit či obtěžovat nebo pokusy o to, žalovanému vyhrožovat.

(30)

Požádal-li žalovaný o zamítnutí v rané fázi, mělo by být povinností žalobce v hlavním řízení, aby ve zrychleném řízení prokázal, že žaloba není zjevně neopodstatněná. To nepředstavuje omezení přístupu ke spravedlnosti, vezme-li se v úvahu, že žalobce nese důkazní břemeno v souvislosti s danou žalobou v hlavním řízení a že na to, aby zabránil zamítnutí v rané fázi, potřebuje splnit pouze mnohem nižší úroveň důkazů k prokázání toho, že žaloba není zjevně neopodstatněná.

(30)

Požádal-li žalovaný o zamítnutí v rané fázi, mělo by být povinností žalobce v hlavním řízení, aby ve zrychleném řízení prokázal, že žaloba není zjevně neopodstatněná. To nepředstavuje omezení přístupu ke spravedlnosti, vezme-li se v úvahu, že žalobce nese důkazní břemeno v souvislosti s danou žalobou v hlavním řízení a že na to, aby zabránil zamítnutí v rané fázi, potřebuje splnit pouze mnohem nižší úroveň důkazů k prokázání toho, že žaloba není zjevně neopodstatněná. Kromě toho by rozhodnutí o zamítnutí v rané fázi měl vždy učinit soudce, a to případ od případu, a žalobci by měli mít vždy právo podat odvolání proti rozhodnutí o zamítnutí v rané fázi.

(31)

Náklady by měly zahrnovat veškeré náklady řízení, včetně plných nákladů na právní zastoupení vzniklých žalovanému, ledaže jde o nepřiměřené náklady. Náklady na právní zastoupení překračující částky stanovené v tabulkách zákonných poplatků by jako takové neměly být považovány za nepřiměřené. Plná náhrada škody by měla zahrnovat majetkovou i nemajetkovou škodu , například fyzickou a psychickou újmu .

(31)

Náklady by měly zahrnovat veškeré náklady řízení, včetně plných nákladů na právní zastoupení vzniklých žalovanému, včetně nákladů na přípravné řízení, ledaže jde o nepřiměřené náklady. Náklady na právní zastoupení překračující částky stanovené v tabulkách zákonných poplatků by jako takové neměly být považovány za nepřiměřené , ale mělo by být možné, aby náhrada nákladů byla přiznána v plné výši . Pokud vnitrostátní právní předpisy nestanoví náhradu nákladů v plné výši nad rámec zákonných poplatků , měl by mít soud možnost přiznat náhradu nákladů v plné výši jakýmikoli jinými dostupnými prostředky v souladu s vnitrostátním právem, včetně náhrady škody .

(31a)

Plná náhrada škody by měla zahrnovat hmotnou i nehmotnou újmu, například újmu fyzickou, poškození dobrého jména a újmu psychickou. Aby žalovaný mohl snadno a včas požadovat náhradu škody, mělo by být možné požadovat náhradu škody ve stejném řízení, jako je řízení zahájené proti žalovanému, případně prostřednictvím protinávrhu. K hmotným škodám by měly patřit zejména poplatky za právní služby, pokud nejsou propláceny jako náklady, cestovní výdaje a náklady na zdravotní péči, zejména psychologickou. Hmotná škoda by měla zahrnovat náklady na přípravné řízení, pokud nejsou zahrnuty do nákladů podle vnitrostátního práva nebo podle této směrnice. Náklady na přípravné řízení by měly rovněž zahrnovat nezbytné výdaje vzniklé v souvislosti s obhajobou práv osoby ve zneužívajících žalobách, včetně poplatků za právní zastoupení. Nehmotná újma by měla zahrnovat zejména různé formy fyzické nebo psychické újmy, bolest a utrpení nebo emocionální stres související se soudním řízením, poškození dobré pověsti a obecně všechny druhy nehmotné újmy.

(32)

Hlavním cílem, kvůli kterému je třeba soudům udělit možnost ukládat sankce, je odradit potenciální žalobce od zahajování zneužívajících soudních řízení proti účasti veřejnosti. Tyto sankce by měly být přiměřené zjištěným prvkům zneužití. Při stanovování výše sankcí by soudy měly zohlednit potenciál daného řízení způsobit škodlivý nebo odrazující účinek na účast veřejnosti, včetně toho, co se týká povahy žaloby, zda žalobce zahájil v podobných věcech více řízení nebo spojená řízení a zda existují pokusy žalovaného zastrašit či obtěžovat nebo pokusy o to, žalovanému vyhrožovat.

(32)

Hlavním cílem, kvůli kterému je třeba soudům udělit možnost ukládat sankce, je odradit potenciální žalobce od zahajování zneužívajících soudních řízení proti účasti veřejnosti. Tyto sankce by měly být stanoveny případ od případu a měly by být přiměřené zjištěným prvkům zneužití. Při stanovování výše sankcí by soudy měly zohlednit potenciál daného řízení způsobit škodlivý nebo odrazující účinek na účast veřejnosti, včetně toho, co se týká povahy žaloby, zda žalobce zahájil v podobných věcech více řízení nebo spojená řízení a zda existují pokusy žalovaného zastrašit či obtěžovat nebo pokusy o to, žalovanému vyhrožovat.

(32a)

S cílem zajistit, aby veřejnost byla o soudních rozhodnutích informována, by členské státy měly zřídit veřejně přístupný vnitrostátní rejstřík příslušných soudních rozhodnutí spadajících do oblasti působnosti této směrnice v souladu s unijními a vnitrostátními pravidly o ochraně osobních údajů. Komise by měla zřídit veřejně přístupný rejstřík Unie na základě informací z rejstříků členských států týkajících se příslušných soudních rozhodnutí spadajících do oblasti působnosti této směrnice v souladu s pravidly Unie o ochraně osobních údajů.

(33)

V přeshraničním kontextu je také důležité rozpoznat hrozbu, kterou představují strategické žaloby proti účasti veřejnosti podané ve třetích zemích proti novinářům, obráncům lidských práv a dalším osobám podílejícím se na účasti veřejnosti, které mají bydliště či sídlo v Evropské unii. Mohou způsobovat nepřiměřené náhrady škody přiznané vůči novinářům , obráncům lidských práv a dalším osobám z EU . Soudní řízení ve třetích zemích jsou pro osoby, proti nimž jsou vedena, složitější a nákladnější. K ochraně demokracie a svobody projevu a informací v Evropské unii a dále s cílem zabránit tomu, že záruky poskytované touto směrnicí budou mařeny pomocí uchylování se k soudním řízením v jiných jurisdikcích, je důležité poskytovat ochranu také před zjevně neopodstatněnými a zneužívajícími soudními řízeními ve třetích zemích.

(33)

V přeshraničním kontextu je také důležité rozpoznat hrozbu, kterou představují strategické žaloby proti účasti veřejnosti podané ve třetích zemích proti novinářům, obráncům lidských práv a dalším osobám podílejícím se na účasti veřejnosti, které mají bydliště či sídlo v Evropské unii. Mohou způsobovat nepřiměřené náhrady škody přiznané vůči osobám , které se podílejí na veřejné účasti . Soudní řízení ve třetích zemích jsou pro osoby, proti nimž jsou vedena, složitější a nákladnější. K ochraně demokracie a svobody projevu a informací v Evropské unii a dále s cílem zabránit tomu, že záruky poskytované touto směrnicí budou mařeny pomocí uchylování se k soudním řízením v jiných jurisdikcích, je důležité poskytovat ochranu také před zjevně neopodstatněnými a zneužívajícími soudními řízeními ve třetích zemích.

(33a)

Pokud jde o příslušnost pro žaloby pro pomluvu nebo jiné žaloby založené na občanském nebo obchodním právu, které by mohly představovat zneužívající soudní řízení proti účasti veřejnosti, měl by být členský stát bydliště žalovaného považován za jediný soudně příslušný, a to s náležitým ohledem na případy, kdy jsou žalovanými v případech pomluvy fyzické osoby. S výjimkou tohoto pravidla týkajícího se případů spadajících do oblasti působnosti této směrnice by touto směrnicí nemělo být dotčeno uplatňování nařízení „Brusel I“.

(33b)

Tato směrnice stanoví zvláštní základ pro rozhodné právo pro publikování jako úkon účasti veřejnosti. V případě žalob týkajících se publikování jako úkonu účasti veřejnosti by za rozhodné právo mělo být považováno právo místa, kterému je toto publikování určeno. Nelze-li toto místo určit, mělo by s ohledem na úkon účasti veřejnosti být rozhodným právem právo místa redakční kontroly nebo příslušné činnosti. V jiných případech, než na které se vztahuje tato výjimka, by touto směrnicí nemělo být dotčeno uplatňování nařízení „Řím II“.

(34)

Tato směrnice vytváří nové zvláštní kritérium pro určení příslušnosti s cílem zajistit, aby osoby s bydlištěm či sídlem v Evropské unii, proti nimž se strategické žaloby proti účasti veřejnosti podávají, měly v Unii k dispozici účinnou právní ochranu proti zneužívajícím soudním řízením zahájeným u soudu třetí země. Toto zvláštní kritérium pro určení příslušnosti umožňuje osobám s bydlištěm či sídlem v Evropské unii, proti nimž se tato řízení vedou, domáhat se u soudů svého bydliště či sídla náhrady škody a nákladů způsobených v souvislosti s řízeními vedenými u soudů třetí země. Toto právo se použije bez ohledu na bydliště či sídlo žalobce v řízeních vedených ve třetí zemi.

(34)

Tato směrnice vytváří nové zvláštní kritérium pro určení příslušnosti s cílem zajistit, aby osoby s bydlištěm či sídlem v Evropské unii, proti nimž se strategické žaloby proti účasti veřejnosti podávají, měly v Unii k dispozici účinnou právní ochranu proti zneužívajícím soudním řízením zahájeným u soudu třetí země. Toto zvláštní kritérium pro určení příslušnosti umožňuje osobám s bydlištěm či sídlem v Evropské unii, proti nimž se tato řízení vedou, domáhat se u soudů svého bydliště či sídla náhrady škody a nákladů , které vznikly nebo jejichž vznik lze důvodně očekávat v souvislosti s řízeními vedenými u soudů třetí země. Toto právo se použije bez ohledu na bydliště či sídlo žalobce v řízeních vedených ve třetí zemi.

(34a)

Členské státy by měly podporovat organizace občanské společnosti a úzce s nimi spolupracovat, včetně uznávaných a aktivních nevládních organizací, které pracují s osobami, proti nimž se vedou soudní řízení proti účasti veřejnosti, přičemž by se tato spolupráce měla zaměřit zejména na iniciativy související s vytvářením politik, informační a osvětové kampaně, výzkumné a vzdělávací programy a na odbornou přípravu, stejně jako na monitorování a vyhodnocování dopadu opatření.

(34b)

Ustanovení a záruky této směrnice se vztahují na všechna zneužívající soudní řízení namířená proti účasti veřejnosti, která probíhají v den, kdy vstupují v platnost vnitrostátní právní předpisy provádějící tuto směrnici, nebo později.

(34c)

Členské státy by měly být vybízeny k tomu, aby přijímaly vhodná opatření k usnadnění vzájemné spolupráce s cílem zlepšit přístup osob, proti nimž je vedeno soudní řízení proti účasti veřejnosti, k informacím o procesních zárukách stanovených v této směrnici a ve vnitrostátním právu. Tato spolupráce by měla zahrnovat výměnu informací o současných postupech v členských státech v přeshraničních případech a případně poskytování pomoci evropským sítím a subjektům, jako je Agentura pro základní práva, které se zabývají záležitostmi přímo souvisejícími s těmi, proti nimž je zahájeno soudní řízení proti účasti veřejnosti.

(34d)

S náležitým ohledem na nezávislost právnické profese by členské státy měly podporovat profesní sdružení při přijímání deontologických pravidel, jimiž se řídí chování právníků, s cílem odrazovat od zneužívání soudních řízení proti účasti veřejnosti, včetně případných disciplinárních sankcí za porušení těchto pravidel. Tato opatření by měla být vypracována v úzké spolupráci s příslušnými zúčastněnými stranami, včetně profesních sdružení, sociálních partnerů a organizací občanské společnosti.

(34e)

Shromažďování údajů má zásadní význam pro dokumentaci případů zneužívajících soudních řízení a pro řešení, která jim zabrání. Tato směrnice by měla stanovit společná kritéria pro standardizaci postupů shromažďování údajů v členských státech a zajistit shromažďování srovnatelných údajů. Členské státy by měly Komisi pravidelně poskytovat dostupné údaje o tom, jaký mají osoby, proti nimž jsou soudní řízení proti účasti veřejnosti namířena, přístup k zárukám stanoveným v této směrnici. Na základě údajů poskytnutých členskými státy by Komise měla každých pět let předložit Evropskému parlamentu a Radě zprávu o hodnocení a přezkumu této směrnice. Tyto zprávy by měly být zveřejněny.

(36)

Tato směrnice doplňuje doporučení Komise o ochraně novinářů a obránců lidských práv, kteří se podílejí na účasti veřejnosti, před zjevně neopodstatněnými nebo zneužívajícími soudními řízeními („strategické žaloby proti účasti veřejnosti“). Toto doporučení je určeno členským státům a poskytuje komplexní soubor opatření, včetně vzdělávání, zvyšování informovanosti, podpory osob, proti nimž se zneužívající soudní řízení vedou, a shromažďování údajů o soudních řízeních proti účasti veřejnosti, jejich vykazování a monitorování.

(36)

Tato směrnice doplňuje doporučení Komise o ochraně novinářů a obránců lidských práv, kteří se podílejí na účasti veřejnosti, před zjevně neopodstatněnými nebo zneužívajícími soudními řízeními („strategické žaloby proti účasti veřejnosti“). Toto doporučení je určeno členským státům a poskytuje komplexní soubor opatření, včetně vzdělávání, zvyšování informovanosti, podpory osob, proti nimž se zneužívající soudní řízení vedou, a shromažďování údajů o soudních řízeních proti účasti veřejnosti, jejich vykazování a monitorování. Při provádění této směrnice ve vnitrostátním právu by členské státy měly věnovat zvláštní pozornost provedení doporučení Komise, zejména pokud jde o zahrnutí záruk ve vztahu k domácím případům, na něž se tato směrnice nevztahuje, přičemž tyto záruky by měly být podobné zárukám poskytovaným touto směrnicí, a rovněž pokud jde o poskytování dostupné a snadno přístupné právní pomoci obžalovaným, a měly být za tímto účelem zvážit zvláštních ustanovení do svých vnitrostátních předpisů provádějících ustanovení této směrnice. Členské státy by měly být rovněž vybízeny k tomu, aby zvážily zřízení fondu na podporu obětí strategických žalob proti účasti veřejnosti, který by měl být přímo využíván na právní poplatky nebo na poskytování právní pomoci a psychologické podpory.

(36a)

Tato směrnice stanoví pravidla pro komplexní podporu a preventivní opatření, nefinanční podpůrné mechanismy, jako je poskytování právní pomoci a psychologické podpory, a opatření v oblasti vzdělávání, zvyšování povědomí a shromažďování údajů. Snaží se rovněž zajistit shromažďování údajů stanovením společných kritérií na úrovni EU. Mělo by být zřízeno vnitrostátní kontaktní místo, které by shromažďovalo a sdílelo informace o všech organizacích, které poskytují poradenství a podporu osobám, které jsou obětí zneužívajících soudních řízení proti účasti veřejnosti. Mezi takové organizace by mohly patřit sdružení právníků, rady pro sdělovací prostředky a tiskové rady, zastřešující sdružení obránců lidských práv, sdružení na úrovni Unie a na vnitrostátní úrovni, advokátní kanceláře, které pro bono hájí osoby, proti nimž se vedou zjevně neopodstatněná nebo zneužívající soudní řízení namířená proti účasti veřejnosti, právní poradny univerzit a další nevládní organizace.

(36b)

Pro podporu prevence podávání strategických žalob proti účasti veřejnosti a ochrany cílových fyzických nebo právnických osob je zásadní podporovat příslušné informace, provádět osvětu a informační kampaně a poskytovat vzdělávání, včetně informací o právech a mechanismech ochrany.

(36c)

Školení novinářů, dalších pracovníků sdělovacích prostředků a obránců lidských práv by mělo posílit jejich schopnost čelit zneužívajícím soudním řízením namířeným proti účasti veřejnosti. Měla by se zaměřit na rozpoznávání takových soudních řízení, na to, jak řešit situace, kdy je daná osoba jejich cílem, a na informování dotčených osob o jejich právech a povinnostech, aby mohly učinit nezbytné kroky ke své ochraně před takovými řízeními. Odborná příprava by měla být poskytována také právníkům s cílem zvýšit povědomí o zneužívajících soudních řízeních a umožnit jejich odhalování ve velmi rané fázi.

1.

„účastí veřejnosti“ se rozumí jakýkoli výrok nebo činnost fyzické či právnické osoby , které jsou vyjádřeny či prováděny při výkonu práva na svobodu projevu a informací ohledně záležitosti veřejného zájmu, a  přípravné , podpůrné nebo pomocné úkony, jež s tím přímo souvisejí . To zahrnuje stížnosti, petice, návrhy podané u správního orgánu či soudu a účast na veřejných jednáních ;

1.

„účastí veřejnosti“ jakékoli prohlášení nebo činnost fyzické nebo právnické osoby vyjádřená nebo prováděná při výkonu práva na svobodu projevu a informací , akademické svobody nebo svobody shromažďování a sdružování a  přípravných , podpůrných nebo pomocných úkonů přímo souvisejících s veřejným zájmem . To zahrnuje stížnosti, petice, návrhy podané u správního orgánu či soudu, účast na veřejných slyšeních, tvorbu, vystavování, reklamu nebo jinou propagaci novinářských, politických, vědeckých, akademických, uměleckých nebo satiricko komunikačních publikací nebo děl ;

a)

veřejné zdraví , bezpečnost, životní prostředí , klima nebo požívání základních práv;

a)

základní práva , včetně rovnosti žen a mužů , svobody sdělovacích prostředků a  práv spotřebitelů a pracovních práv, jakož i veřejné zdraví, bezpečnost, životní prostředí nebo klima ;

b)

činnosti osoby nebo subjektu, jež jsou sledovány veřejností nebo jsou v oblasti veřejného zájmu;

b)

činnosti osoby nebo subjektu, jež jsou sledovány veřejností nebo jsou v oblasti veřejného zájmu , včetně státních úředníků a soukromých subjektů ;

d)

nařčení z korupce, podvodu nebo trestné činnosti;

d)

nařčení z korupce, podvodu , praní peněz, zpronevěry, vydírání, nátlaku, sexuálního obtěžování a genderově podmíněného násilí nebo jiných forem zastrašování či z jakéhokoli jiného trestného činu či správního deliktu, včetně trestné činnosti proti životnímu prostředí ;

e)

činnosti zaměřené na boj proti dezinformacím;

e)

činnosti zaměřené na ochranu hodnot zakotvených v článku 2 SEU, zásady nevměšování se do demokratických procesů a poskytování nebo usnadňování přístupu veřejnosti k informacím za účelem boje proti dezinformacím;

ea)

akademické, vědecké, výzkumné a umělecké činnosti;

„zneužívajícími soudními řízeními proti účasti veřejnosti“ se rozumí soudní řízení zahájená v souvislosti s účastí veřejnosti, která jsou zcela nebo částečně neopodstatněná a jejichž hlavním účelem je zabránit účasti veřejnosti, omezit ji či sankcionovat. Známkami tohoto účelu mohou být:

„zneužívajícími žalobami proti účasti veřejnosti“ se rozumí soudní řízení zahájená v souvislosti s účastí veřejnosti, která jsou zcela nebo částečně neopodstatněná a  vykazují prvky naznačující zneužití soudního řízení k jiným účelům než ke skutečnému uplatňování, obhajování nebo výkonu práva a  jejichž hlavním účelem je šikanózně zabránit účasti veřejnosti, omezit ji či sankcionovat. Známkami tohoto účelu mohou být:

-a)

zneužití hospodářské výhody nebo politického vlivu žalobce vůči žalovanému, což vede k nerovnováze sil mezi oběma stranami;

c)

zastrašování, obtěžování nebo vyhrožování ze strany žalobce nebo jeho zástupců.

c)

zastrašování, obtěžování nebo vyhrožování ze strany žalobce nebo jeho zástupců v souvislosti s předmětem žaloby před či v průběhu řízení, jakož i jakékoli zastrašování ze strany žalobce s využitím právních prostředků v minulosti;

ca)

použití procesní taktiky ve zlém úmyslu, jako je zdržování řízení, a rozhodnutí uplatnit nárok, který podléhá příslušnosti soudu, který se bude k nároku stavět nejpříznivěji, nebo zastavení řízení v jeho pozdější fázi.

a)

daný úkon účasti veřejnosti týkající se záležitosti veřejného zájmu, proti němuž bylo zahájeno soudní řízení , je relevantní pro více než jeden členský stát , nebo

a)

daný úkon účasti veřejnosti je relevantní pro více než jeden členský stát, a to buď z důvodu přeshraničního rozměru samotného aktu, nebo z důvodu oprávněného zájmu, který může mít veřejnost v dané záležitosti , včetně případů, kdy je úkon přístupný elektronickými prostředky , nebo

a)

komplexním a nezávislým informacím a poradenství, jež jsou snadno přístupné veřejnosti a bezplatné a týkají se postupů a prostředků nápravy, které jsou k dispozici na ochranu před zastrašováním, obtěžováním nebo vyhrožováním soudními kroky, a jejich práv; a

b)

právní pomoc v souladu se směrnicí Rady 2003/8/ES a s vnitrostátním právem, právní pomoc v dalších řízeních a právní poradenství nebo jiná právní pomoc;

c)

finanční pomoc a podpůrná opatření, včetně psychologické podpory, osobám, proti nimž jsou soudní řízení proti účasti veřejnosti namířena.

i)

ekonomickou situaci žalobce;

ii)

druh a množství zjištěných prvků svědčících o zneužití.

a)

výměna stávajících postupů; a

b)

poskytování pomoci evropským sítím zabývajícím se záležitostmi, které se přímo týkají lidí, na něž jsou zaměřena zjevně neopodstatněná nebo zneužívající soudní řízení proti účasti veřejnosti.

a)

počet zneužívajících soudních řízení proti účasti veřejnosti zahájených v příslušném roce;

b)

počet zneužívajících soudních řízení proti účasti veřejnosti, která byla předčasně zamítnuta z důvodu zcela nebo částečně neopodstatněných žalob;

c)

počet soudních řízení roztříděných podle druhu žalovaného (např. novinář, obránce lidských práv, sdělovací prostředek);

d)

počet soudních řízení klasifikovaných podle druhu žalobce (např. politik, soukromá osoba, společnost, zda je žalobce zahraničním subjektem);

e)

údaje o úkonech účasti veřejnosti, na jejichž základě bylo soudní řízení zahájeno;

f)

údaje o odhadované výši původní náhrady škody požadované žalobci;

g)

popis různých právních základů používaných žalobci a související číselné údaje;

h)

údaje o délce řízení, zahrnující všechny instance;

i)

údaje o přeshraničních prvcích;

j)

další údaje včetně soudních nákladů řízení, jsou-li k dispozici, a případně příslušné číselné údaje o historických souvislostech věcí;

k)

druh podané žaloby na základě této směrnice a případně doporučení Komise, které ji doplňuje.