Zpravodaj:	András EDELÉNYI
Spoluzpravodajka:	Maria NIKOLOPOULOU

Žádost o vypracování stanoviska	Evropský parlament, 23. 11. 2023 Rada, 6. 12. 2023
Právní základ	čl. 192 odst. 1 a článek 304 Smlouvy o fungování Evropské unie
Odpovědná sekce	Zemědělství, rozvoj venkova, životní prostředí
Přijato v sekci	25. 1. 2024
Přijato na plenárním zasedání	14. 2. 2024
Plenární zasedání č.	585
Výsledek hlasování (pro/proti/zdrželi se hlasování)	162/0/0

1.   Závěry a doporučení

Evropský hospodářský a sociální výbor (EHSV)

1.1.

souhlasí s návrhem Komise, který se týká regulace operací s peletami obsahujícími mikroplasty a jejich emisí a zmírňování nebezpečného znečištění v této specifické oblasti primárních, nezáměrně uvolňovaných částic ve všech jejich formách, a v zásadě tento návrh podporuje. Tato iniciativa byla dlouho očekávána a je socioekonomicky proveditelná a přiměřená a akceptuje ji většina zúčastněných stran;

1.2.

upozorňuje na naléhavou potřebu vypracovat standardizovanou metodiku pro sledování a náležité odhadování ztrát pelet obsahujících mikroplasty v celém dodavatelském řetězci. To by mohlo umožnit odhadovat emise a sledovat pokrok při dosahování stanoveného environmentálního cíle, jímž je snížení emisí o 30 % do roku 2030, ačkoli u některých příliš pružných a měkkých opatření by mohlo hrozit, že cíle nebudou splněny;

1.3.

doporučuje rozšířit oblast působnosti nařízení na dopravce (s mírnějšími požadavky pouze na mikropodniky). EU by zároveň měla sladit svůj postup s legislativním procesem Mezinárodní námořní organizace (IMO). Pokud IMO nestanoví do poloviny roku 2026 žádná pravidla, měla by Komise zvážit opatření, jež by měla být zavedena pro námořní dopravu v rámci EU, a položit základy pro řešení problematiky sekundárních mikroplastů v pneumatikách, barvách, textiliích, geotextiliích a detergentech v kapslích;

1.4.

s ohledem na aspekty ochrany životního prostředí a lidského zdraví navrhuje, aby byla v nařízení věnována pozornost zeměpisným oblastem – jakožto potenciálním intervenčním bodům pro zmírňování/snižování znečištění –, které jsou nejvíce vystaveny emisím mikroplastů, jako jsou (obydlené) oblasti, kde se nacházejí výrobní zařízení, logistická překladiště, skladovací prostory, přístavy a silniční sítě, jakož i veškeré rozptýlené zdroje emisí bez ohledu na uvolňované množství;

1.5.

zdůrazňuje, že je třeba zvýšit četnost ověřování souladu a zavést přezkum právních předpisů v polovině období s cílem posoudit jejich účinnost a přezkoumat a v případě potřeby doladit objemový limit pro operace s peletami, který je stanoven ve zmírněných regulačních požadavcích pro mikropodniky a malé podniky; Ke znečištění bude docházet i nadále, nebude-li limit ztrát pelet stanoven na ideální úrovni rovné nule nebo blízko nuly, a existuje riziko, že by se některé společnosti mohly pokusit zneužívat hlášení objemů, aby se vyhnuly přísnějším pravidlům;

1.6.

upozorňuje, že rychle rostoucí výroba plastových pelet z prvotních a recyklovaných surovin stále více ztěžuje zmírňování jejich dopadu. Proto by se mělo urychlit úsilí o provedení nařízení a prosazování jeho dodržování;

1.7.

konstatuje, že poptávka po dalších pracovnících není vysoká, s výjimkou oblastí spojených s ekologií, ale že je třeba zvýšit informovanost a úroveň odborné přípravy všech pracovníků. Kromě toho je třeba posílit aspekty bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, a to jak při operacích s prvotními surovinami, tak při recyklaci. Je nezbytné, aby Komise poskytla konkrétní, přizpůsobenou metodickou a finanční podporu;

1.8.

poukazuje na to, že je třeba zohlednit mezinárodní aspekty nařízení, aby byly zajištěny rovné podmínky v konkurenčním prostředí mezi subjekty z EU, které dodržují nařízení, a subjekty ze třetích zemí;

1.9.

zdůrazňuje, že vzhledem k nedostatku spolehlivých údajů založených na důkazech je třeba zintenzivnit vědeckou a výzkumnou činnost, zejména s cílem porozumět škodlivým účinkům znečištění peletami obsahujícími mikroplasty, materiálových toků a emisí v celém řetězci a sekundárních, nezáměrně uvolňovaných mikroplastů (koncentrovaných i rozptýlených) na lidské zdraví a životní prostředí, což by se mohlo stát základem pro přizpůsobené právní předpisy;

1.10.

poukazuje na to, že pokyny poskytnuté hospodářským subjektům ohledně zařízení, která mají být používána, a procesů za účelem vypracování požadovaných posouzení rizik, jsou spíše obecné, a navrhuje, aby byly revidovány nejlepší dostupné techniky tak, aby zahrnovaly také pelety, a aby bylo nejpozději při přezkumu nařízení v polovině období znovu zváženo sladění požadavků kladených na dopravce s požadavky kladenými na hospodářské subjekty.

2.   Shrnutí souvislostí

2.1.   Mikroplasty a problém, který představují

2.1.1.

Mikroplasty jsou pevné plastové částice, obvykle menší než 5 mm, složené ze směsi polymerů a funkčních přísad. Celkově se odhaduje, že se v EU/EHP každý rok použije okolo 60 milionů tun mikroplastů (1).

2.1.2.

Mikroplasty mohou být primárního nebo sekundárního původu a mohou být používány a uvolňovány do životního prostředí záměrné nebo nezáměrně: Tabulka Původ vs. záměr u znečištění mikroplasty a nanoplasty  (2) Původ Záměr Záměrně Nezáměrně Primární kapsle umělý trávník kosmetika, domácí potřeby plastové peelingové částice atd. plastové pelety (z prvotních a recyklovaných surovin) Sekundární — částice z opotřebení pneumatik a silnic ztráty textilních vláken barvy (oloupané, opotřebované, rozmělněné, obroušené atd.) plastové výrobky (opotřebované, znehodnocené) Výše uvedené tři segmenty musí být z hlediska právních předpisů řešeny odděleně, protože mají různé uživatele a různé životní cykly a jsou s nimi spojeny odlišné požadavky, co se týče možné prevence, různé intervenční body, různé subjekty a různé nástroje.

2.1.3.

Pořadí všech nezáměrně uvolňovaných mikroplastů podle objemu a druhu se v průběhu času rychle mění, neboť jsou často zveřejňovány nové výsledky, které ukazují na různé objemy a značně velké odhadované odchylky: Celkové emise z šesti hlavních zdrojů činí 800 000–1 800 000 (90 % celkových emisí) (3).

2.1.4.

Problém mikroplastů: podle shrnutí příslušného vědeckého stanoviska skupiny hlavních vědeckých poradců Evropské komise „Environmentální a zdravotní rizika znečištění mikroplasty“ se mikroplasty nacházejí ve vzduchu, ve vodě a v půdě a mohou přetrvávat v životním prostředí, dostat se do potravinového řetězce a hromadit se v živých organismech. Mikroplasty mohou navíc působit jako substráty pro biologické a chemické kontaminující látky, a potenciálně tak sloužit jako přenašeče znečišťujících látek na dlouhé vzdálenosti v životním prostředí. (4) Soustavné uvolňování mikroplastů z více rozptýlených zdrojů emisí vede k pseudoperzistenci mikroplastů v životním prostředí a k rozsáhlému výskytu v důsledku difúzních zdrojů znečištění. Je třeba dále zkoumat akutní expozici vysoké koncentraci mikroplastů, chronickou expozici a dlouhodobé účinky pseudoperzistence mikroplastů v životním prostředí. Těmto otázkám je proto třeba věnovat zvláštní pozornost, neboť dosud nevíme, jaké škodlivé účinky mohou mít na lidské zdraví a životní prostředí. (5)

2.1.5.

Doporučuje se proto jak prevence, tak snížení znečištění mikroplasty, a to zaměřením na činnosti, které nejvíce znečišťují životní prostředí, prostřednictvím právních předpisů, přijetím politicky a sociálně-ekonomicky proveditelných opatření a podporou výzkumu mikroplastů a standardizace metodik odhadu v souladu se zásadou předběžné opatrnosti (6).

2.2.   Pelety obsahující mikroplasty

2.2.1.

Rozsah působnosti, definice pojmů:„plastovou peletou“ se rozumí, v souladu s normou ISO/TC 61 Plasty, malé množství předtvářeného polymerního materiálu, pevných částic obsahujících polymery, k nimž mohou být přidána aditiva, relativně stejnoměrných rozměrů v rámci dané šarže, bez ohledu na tvar nebo vzhled.

2.2.2.

Objem ztrát pelet: podle odhadů se v roce 2019 v EU ztratilo do životního prostředí52 140 až 184 290 tun pelet (7).

2.2.3.

Zdroje pelet: plastové průmyslové suroviny se dodávají v různých formách, včetně pelet, vloček, prášků a tekutin, které se souhrnně označují jako „předvýrobní plastové pelety“, protože se nestávají konečnými výrobky pro konečné zákazníky. Pelety se mohou dostat do životního prostředí v důsledku ztrát, k nimž dochází v každé fázi jejich dodavatelského řetězce: při výrobě (z prvotních nebo recyklovaných surovin), zpracování, dopravě, distribuci, dalších logistických operacích, nakládání s odpady atd. Řešení ztrát pelet proto jednoznačně vyžaduje přístup na úrovní dodavatelského řetězce (8).

2.2.4.

Emise pelet: odhaduje se, že ke ztrátám dochází ve vyšší míře v zařízeních na zpracování a recyklaci (0,02 %-0,06 % celkového zpracovaného nebo recyklovaného objemu) než ve výrobních zařízeních (0,01 %-0,03 % celkového vyrobeného objemu) a v ještě vyšší míře během přepravy a logistických operací (0,03 %-0,12 %). Zúčastněné strany se většinou shodují na tom, že ztráty jsou způsobeny nesprávným zacházením (9).

2.3.   Oblast právních předpisů

2.3.1.

Dobrovolný postup: v USA vznikl program Operation Clean Sweep (OCS), který je v tomto odvětví rozvíjen již 30 let. Pomáhá řešit únik pelet prostřednictvím kolektivního učení. V Evropě vytvořila sdružení European Plastic Converters a Plastic Europe v roce 2022 systém certifikace OCS, který má 2 800 členů (10). Podobně zaměřený nástroj byl přijat v rámci úmluvy OSPAR pro námořní segment (11). Návrh Komise vychází z těchto praktických zkušeností.

2.3.2.

Právní předpisy týkající se mikroplastů: na tuto oblast se vztahují především směrnice zaměřené na omezení přenosu emisí do vod, odpadních vod a ovzduší a šíření emisí jejich prostřednictvím (12).

2.3.3.

Sekundární mikroplasty: probíhající iniciativy se zaměřují na navrhování právních předpisů přizpůsobených různým zdrojům sekundárních, nezáměrně uvolňovaných mikroplastů. Komise se prozatím zaměřuje na primární plastové pelety (viz také povinnost každoročně podávat zprávy o ztrátách pelet podle nařízení REACH (13)), zatímco jiné, sekundární, nezáměrně uvolňované mikroplasty, například ty z barev, textilií, geotextilií, pneumatik a detergentů v kapslích, jsou řešeny jen částečně (viz Euro 7 pro pneumatiky a nařízení o ekodesignu udržitelných produktů (14) pro textilie a barvy). (15). EHSV nedávno vypracoval příslušná stanoviska k těmto specifickým oblastem (16).

2.3.4.

Nařízení týkající se pelet: cílem tohoto návrhu je snížit ztráty pelet do životního prostředí a jeho uplatnění by vedlo k odhadovanému 54 % až 74 % poklesu v porovnání s výchozím stavem, což odpovídá 6 % snížení celkového množství nezáměrně uvolňovaných mikroplastů. V souladu s cílem Komise snížit celkové množství mikroplastů uvolňovaných do životního prostředí o 30 % má návrh pomoci zachovat ekosystémy a biologickou rozmanitost, snížit možné dopady na zdraví a podpořit místní hospodářskou činnost.

2.3.5.

Z konzultací vyplývá, že zúčastněné strany dávají přednost mírnějším požadavkům na mikropodniky a malé podniky a na další podniky, které zpracovávají méně než 1 000 tun ročně, s výjimkami z každoročního interního přehodnocování a externí certifikace. Vzhledem k tomu, že podle posouzení Komise připadá na 12,5 % největších aktérů 80 % veškerých pelet, je cílem tohoto přístupu zajistit vhodné zmírnění možných dopadů na činnost menších subjektů a dosáhnout úměrné rovnováhy mezi jejich schopností zajistit soulad s předpisy, složitými požadavky na zdroje (časové, lidské a finanční) a komplexními přínosy/výnosy (v oblasti životního prostředí, zdraví, biologické rozmanitosti a ekonomiky).

3.   Obecné připomínky

3.1.

EHSV v zásadě souhlasí s navrhovaným nařízením a podporuje ho, neboť: — jde o nezbytný, proveditelný a pragmatický krok k dosažení cíle akčního plánu pro nulové znečištění do roku 2030 (17); — vychází z třicetiletých zkušeností s dobrovolným programem OCS a upravuje a transformuje jeho prvky do účinnějšího regulačního formátu (18); — je v souladu s nejnovějšími vědeckými poznatky a doporučeními skupiny hlavních vědeckých poradců Komise a ukazuje prioritní váhy a klíčové oblasti pro další pokrok (19); — zohledňuje výsledky testu konkurenceschopnosti a kontroly dopadu na mikropodniky a malé a střední podniky; — zabývá se znečištěním primárními plastovými peletami, které lze snáze definovat a oddělit od všech ostatních, složitějších, sekundárních, nezáměrně uvolňovaných zdrojů, takže lze okamžitě přijmout opatření, která přinesou výsledky; — je zaměřeno na hodnotový řetězec primární „předvýrobní“ části, která zahrnuje omezený počet průmyslových subjektů, které jsou si této problematiky více vědomy. Toto zaměření umožňuje vytvořit účinnější a cílenější právní předpis, který se vyhýbá složitostem, tj. časovým omezením a značným zdrojům, výzkumu, budování kapacit a rozsáhlé legislativní koordinaci, jež jsou nutné k regulaci následných fází hodnotového řetězce funkčních výrobků „používání“, „konec životnosti“ a „recyklace“ a z toho plynoucích sekundárních emisí, tj. fází, do nichž je zapojen velký počet spotřebitelů, dalších subjektů a orgánů veřejné správy (20), — většinu ztrát pelet lze přičíst nedostatkům v řízení materiálových toků. Na základě řady konzultací se zúčastněnými stranami a vypracování řady posouzení dopadů se s navrhovanou verzí ztotožňuje naprostá většina zúčastněných stran a podporuje ji (21). Vzhledem k vlastnostem segmentu, tj. k tomu, že ztráty jsou největší v odvětví dopravy, lze doporučit, aby byli do oblasti působnosti zahrnuti také dopravci, přičemž výjimku by měly mít pouze mikropodniky, a aby byl v rámci mírnějších požadavků na toto odvětví objemový limit snížen na polovinu.

3.2.

EHSV vítá, že návrh zohledňuje významné dílčí odvětví mechanické recyklace, které je nejrychleji rostoucím zdrojem pelet obsahujících mikroplasty, a tedy i emisí. Z tohoto důvodu je třeba zavést lepší třídění plastů při sběru odpadů a zdokonalené třídicí procesy s cílem přejít od smíšené mechanické downcyklace ke specifické recyklaci, která by zachovávala hodnotu (22).

3.3.

Mělo by se zvýšit úsilí a investice s cílem urychlit výzkum a vytvořit komplexní kvantitativní znalostní základnu týkající se životních cyklů, vzniku, cest a akumulace dalších sekundárních, nezáměrně uvolňovaných znehodnocených fragmentů mikroplastů, včetně biologicky rozložitelných. Poté, co budou v této věci provedena posouzení dopadů, která určí nejlepší body prevence a zmírnění dopadů, by mělo být rozhodnuto, které nástroje politiky a typy právních předpisů jsou pro další řešení tohoto problému emisí mikroplastů nejvhodnější.

3.4.

V oblasti odhadovaných objemů, poměrů emisí a akumulace existují velké odchylky a komplexní integrované socioekonomické náklady/přínosy (nebo investice/výnosy) úsilí o zmírnění dopadů jsou velmi rozptýlené, tj. rozmezí poměrů minima a maxima 1:3 až 1:8 je příliš široké. To velmi ztěžuje zacílení opatření a měření a sledování pokroku.

3.5.

Je nezbytné vyvinout standardizovanou metodiku odhadování ztrát pelet, mimo jiné kvůli obtížím při určování „znečišťovatele“, aby bylo možné řádně uplatňovat zásadu „znečišťovatel platí“. Standardizace bude vyžadovat úvahy specifické pro jednotlivá odvětví, aby se zohlednily různé objemy připadající na jedno použití. To bude klíčové pro umožnění srovnatelnosti, sledování pokroku, cílení na subjekty a zajištění nákladové efektivnosti. Pokud jde o monitorování, vzhledem k nárůstu ročního množství ztrát pelet je klíčové každoroční podávání zpráv podle nařízení REACH.

3.6.

Analýza materiálových toků je nejslibnější model, který používá i Společné výzkumné středisko Evropské komise a který popisuje a odhaduje celý životní cyklus znečišťujících prvků. Pro podporu přesnosti analýzy materiálových toků má zásadní význam vývoj metod odběru vzorků a analytických metod a shromažďování dalších experimentálních údajů (23). Doporučuje se stanovit cíl týkající se objemu ztrát, jenž bude v ideálním případě roven nule nebo co nejnižší, spolu s kritérii pro malé a střední podniky, aby bylo možné odůvodnit dodržování mírnějších regulačních požadavků.

3.7.

EHSV upozorňuje, že podle nejnovějších vědeckých poznatků je akumulace znečišťujících látek nejvyšší v půdě, pak v kontinentálních vodách a následně v mořských oblastech, přestože pozornost veřejnosti byla doposud zaměřena obráceně. Doporučuje zaměřit se na všechny tyto oblasti stejnoměrně.

3.8.

Je třeba pečlivě přezkoumávat dovoz pelet z trhů mimo EU, aby se zajistilo, že pro všechny průmyslové subjekty budou platit stejné podmínky, čímž budou zabezpečeny rovné podmínky pro hospodářské subjekty z EU.

3.9.

Větší pozornost si zaslouží námořní přeprava pelet, a to vzhledem ke specifickým trasám a technologiím a podmínkám přepravy. EHSV doporučuje, aby Komise i nadále podporovala probíhající činnost IMO v oblasti tvorby mezinárodních právních předpisů. Pokud IMO nestanoví do poloviny roku 2026 žádná pravidla, budou moci být právní předpisy týkající se námořní přepravy provedeny v oblasti lodní dopravy čistě uvnitř EU, při velmi obezřetných technických podmínkách, pokud jde o způsoby přepravy, manipulace a balení. V široké míře by měly být zveřejňovány existující osvědčené postupy, jako jsou např. postupy v rámci projektu Antverpského přístavu (24).

4.   Konkrétní připomínky

4.1.   Pracovní aspekty

4.1.1.

Dodržování nového nařízení si vyžádá další lidské zdroje a nové profily pracovních míst, jejichž počet Komise vyčíslila zhruba na 4 000 ekvivalentů plného pracovního úvazku. To ovlivní rozdělení nové pracovní síly na dělníky, administrativní pracovníky, pracovníky na pozicích souvisejících s ekologií a technické pracovníky.

4.1.2.

Je nezbytné zvýšit informovanost o této problematice u všech pracovníků a posílit jejich specializované dovednosti a zapojení. Plánovaná technická podpora ze strany Komise je vítaná a musí být upravena a přizpůsobena funkčním oblastem příslušných pracovníků.

4.1.3.

Je třeba pečlivě prozkoumat možné dopady nařízení na bezpečnost a ochranu zdraví při práci. Je třeba se jimi zabývat při revizi a přepracování pracovních postupů a pracovních podmínek.

4.2.   Řízení systému a úspory

4.2.1.

Nové správní náklady a náklady na prosazování, které vzniknou příslušným vnitrostátním orgánům a subjektům EU, by mohly být relativně mírné, s výjimkou nákladů na certifikaci, v závislosti na počtu osvědčení (25). Zvyšování informovanosti, budování kapacit a školení všech zúčastněných stran, zejména pracovníků, aby bylo možné provozovat účinný systém dodržování a ověřování, by však bez náležité podpory a koordinace ze strany Evropské komise mohlo být náročnější, než se očekává.

4.2.2.

Vzhledem k mírnějším požadavkům na malé a střední podniky a s ohledem na to, že podávání vlastních zpráv a sebehodnocení jsou méně účinné než externí a nezávislé kontroly, je vhodné, aby orgány všech členských států zvýšily četnost inspekcí v oblasti životního prostředí. EHSV zdůrazňuje, že je nezbytné posílit externí kontroly a provést přezkum těchto právních předpisů v polovině období, aby bylo možné zohlednit případné nové vědecké poznatky a nedostatky v provádění.

4.2.3.

Rostoucí objem dovozu pelet sníží zdroje emisí z výroby, ale zvýší ztráty z dopravy a přeměny v dodavatelském řetězci pelet.

4.3.

Zdá se, že opatření týkající se pelet jsou založena na velikosti, technologii a na kritériích členských států, která jsou poměrně flexibilní, a proto příslušným orgánům svěřují vyšší úroveň odpovědnosti. Vzhledem k neexistenci standardizované metodiky neexistují žádné požadavky na maximální povolené ztráty. Je naléhavě nutná revize a aktualizace právních předpisů týkajících se nejlepších dostupných technik pro výrobu i dopravu.

4.4.

Hospodářské subjekty mají povinnost vypracovat své plány posouzení rizik v souladu s přílohami návrhu Komise, ale stanovené pokyny jsou příliš obecné. Kromě toho by měli být do oblasti působnosti požadavku provést posouzení rizik zahrnuti také dopravci, s výjimkou mikropodniků. Navíc by do nich měla být zahrnuta bezpečnostní opatření, pokud pracovníci manipulují s rozsypanými peletami a provádějí jejich odklizení.

4.5.

Pozornost je třeba věnovat místům, která jsou vystavena koncentrovaným emisím, jako jsou oblasti v okolí zařízení, logistických center, dopravních uzlů, silnic a křižovatek používaných pro přepravu pelet.

---

(1)  Plastics – the fast Facts 2023 (Plasty – rychlá fakta 2023), https://plasticseurope.org/wp-content/uploads/2023/10/Plasticsthefastfacts2023-1.pdf.

(2)  Kiran, B.R., Kopperi, H. a Venkata Mohan S., Micro/nano-plastics occurrence, identification, risk analysis and mitigation: challenges and perspectives (Výskyt mikro/nanoplastů a jejich identifikace, analýza rizik s nimi spojených a zmírňování jejich dopadů: výzvy a perspektivy). Rev Environ Sci Biotechnol 21, 169–203 (2022), https://doi.org/10.1007/s11157-021-09609-6.

(3)   Current EU initiatives to prevent microplastics in the environment (Současné iniciativy EU zaměřené na prevenci výskytu mikroplastů v životním prostředí) – Werner Bosmans, vedoucí teamu „Plasty“, GŘ pro životní prostředí, 9. března 2023, https://bmbf-plastik.de/sites/default/files/2023-03/Bosmans_EU_initiatives_MP.pdf.

(4)  https://www.pops.int/TheConvention/POPsReviewCommittee/Meetings/POPRC17/POPRC17Followup/tabid/9096/ctl/Download/mid/25661/Default.aspx?id=4&ObjID=30809.

(5)  Evropská komise, Generální ředitelství pro výzkum a inovace, skupina hlavních vědeckých poradců, Vědecké stanovisko ke znečištění mikroplasty, Úřad pro publikace Evropské unie, 2021, https://data.europa.eu/doi/10.2777/554917.

(6)  https://www.pops.int/TheConvention/POPsReviewCommittee/Meetings/POPRC17/POPRC17Followup/tabid/9096/ctl/Download/ mid/25661/Default.aspx?id=4&ObjID=30809.

(7)  Pracovní dokument útvarů Komise – Zpráva o posouzení dopadů (SWD(2023) 332 final).

(8)  https://www.pops.int/TheConvention/POPsReviewCommittee/Meetings/POPRC17/POPRC17Followup/tabid/9096/ctl/Download/ mid/25661/Default.aspx?id=4&ObjID=30809.

(9)  https://www.pops.int/TheConvention/POPsReviewCommittee/Meetings/POPRC17/POPRC17Followup/tabid/9096/ctl/Download/ mid/25661/Default.aspx?id=4&ObjID=30809.

(10)  Dobrovolný bezplatný program Operation Clean Sweep (OCS), https://www.opcleansweep.eu/.

(11)  https://www.ospar.org/documents?d=46269.

(12)   Current EU initiatives to prevent microplastics in the environment (Současné iniciativy EU zaměřené na prevenci výskytu mikroplastů v životním prostředí) – Werner Bosmans, vedoucí teamu „Plasty“, GŘ pro životní prostředí, 9. března 2023, https://bmbf-plastik.de/sites/default/files/2023-03/Bosmans_EU_initiatives_MP.pdf.

(13)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 ze dne 18. prosince 2006 o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek, o zřízení Evropské agentury pro chemické látky, o změně směrnice 1999/45/ES a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 793/93, nařízení Komise (ES) č. 1488/94, směrnice Rady 76/769/EHS a směrnic Komise 91/155/EHS, 93/67/EHS, 93/105/ES a 2000/21/ES (Úř. věst. L 396, 30.12.2006).

(14)  COM(2022) 142 final.

(15)   Current EU initiatives to prevent microplastics in the environment (Současné iniciativy EU zaměřené na prevenci výskytu mikroplastů v životním prostředí) – Werner Bosmans, vedoucí teamu „Plasty“, GŘ pro životní prostředí, 9. března 2023, https://bmbf-plastik.de/sites/default/files/2023-03/Bosmans_EU_initiatives_MP.pdf.

(16)   Úř. věst. C 62, 15.2.2019, s. 280; Úř. věst. C, C/2024/888, 6.2.2024, ELI: http://data.europa.eu/eli/C/2024/888/oj; Úř. věst. C 146, 27.4.2023, s. 35; Úř. věst. C 443, 22.11.2022, s. 130.

(17)   Vstříc nulovému znečištění ovzduší, vod a půdy (COM(2021) 400 final).

(18)  Dobrovolný bezplatný program Operation Clean Sweep (OCS), https://www.opcleansweep.eu/.

(19)  Evropská komise, Generální ředitelství pro výzkum a inovace, Environmental and Health Risks of Microplastic Pollution (Environmentální a zdravotní rizika znečištění mikroplasty), Úřad pro publikace Evropské unie, 2019, https://data.europa.eu/doi/10.2777/65378; https://www.pops.int/TheConvention/POPsReviewCommittee/Meetings/POPRC17/POPRC17Followup/tabid/9096/ctl/Download/mid/25661/Default.aspx?id=4&ObjID=30809.

(20)  Kiran, B.R., Kopperi, H. a Venkata Mohan S., Micro/nano-plastics occurrence, identification, risk analysis and mitigation: challenges and perspectives (Výskyt mikro/nanoplastů a jejich identifikace, analýza rizik s nimi spojených a zmírňování jejich dopadů: výzvy a perspektivy). Rev Environ Sci Biotechnol 21, 169–203 (2022), https://doi.org/10.1007/s11157-021-09609-6.

(21)  Pracovní dokument útvarů Komise (SWD(2023) 333 final).

(22)  Evropská komise, Společné výzkumné středisko, Amadei, A., Ardente, F., Modelling plastic flows in the European Union value chain – Material flow analysis of plastic flows at sector and polymer level towards a circular plastic value chain (Modelování toků plastů v hodnotovém řetězci Evropské unie – analýza materiálových toků plastů na úrovni odvětví a polymerů na cestě k oběhovému hodnotovému řetězci plastů), Úřad pro publikace Evropské unie, 2022, https://data.europa.eu/doi/10.2760/66163.

(23)  Dobrovolný bezplatný program Operation Clean Sweep (OCS), https://www.opcleansweep.eu/; A.E. Schwarz, S.M.C. Lensen, E. Langeveld, L.A. Parker, J.H. Urbanus: Plastics in the global environment assessed through material flow analysis, degradation and environmental transportation (Plasty v globálním životním prostředí hodnocené na základě analýzy materiálových toků, znehodnocování a environmentálního přenosu) Science of The Total Environment, svazek 875, 2023, 162644, ISSN 0048-9697, https://doi.org/10.1016/j.scitotenv.2023.162644.

(24)  https://safety4sea.com/port-of-antwerp-to-launch-zero-pellet-loss-innovation-challenge/.

(25)   Cost-benefit analysis of policy measures reducing unintentional release of microplastics (Analýza nákladů a přínosů politických opatření zaměřených na snížení nezáměrného uvolňování mikroplastů), 21. března 2022 – seminář pro zúčastněné strany; https://microplastics.biois.eu/EC_ENV_Unintentional_Microplastics_Workshop_3_old_sources.pdf.