52023AE2448

EUR-Lex

Access to European Union law

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

EUROPA
EUR-Lex home
EUR-Lex - 52023AE2448 - EN

Help

Search tips

Need more search options? Use the Advanced search

Document 52023AE2448

Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k tématu Konkurenceschopnost a průmysl (průzkumné stanovisko)

EESC 2023/02448

Úř. věst. C, C/2024/875, 6.2.2024, ELI: http://data.europa.eu/eli/C/2024/875/oj (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, GA, HR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)

ELI: http://data.europa.eu/eli/C/2024/875/oj

HTML

PDF - authentic OJ

e-signature

How to verify the authenticity of the Official Journal

Úřední věstník
Evropské unie

Série C

C/2024/875

6.2.2024

Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k tématu Konkurenceschopnost a průmysl

(průzkumné stanovisko)

(C/2024/875)

Zpravodaj:	Andrés BARCELÓ DELGADO
Spoluzpravodaj:	Angelo PAGLIARA

Žádost o vypracování stanoviska	předsednictví Rady Evropské unie, 23. 3. 2023
Právní základ	Článek 304 Smlouvy o fungování Evropské unie
Odpovědná sekce	Jednotný trh, výroba a spotřeba
Přijato v sekci	3. 10. 2023
Přijato na plenárním zasedání	25. 10. 2023
Plenární zasedání č.	582
Výsledek hlasování (pro/proti/zdrželi se hlasování)	196/1/4

1. Závěry a doporučení

1.1

Zlepšení konkurenceschopnosti a produktivity průmyslu představuje pro EU jeden z klíčových nástrojů k podpoře hospodářského růstu, uskutečnění ekologické a digitální transformace na klimaticky neutrální hospodářství, podpoře kvalitních pracovních míst a zachování evropského sociálního modelu.

1.2

Reakce Evropy na mnohé bezprecedentní výzvy a megatrendy, které ovlivňují konkurenceschopnost průmyslu, musí vycházet z dosavadní úspěšnosti sociálního dialogu, aby se zajistilo, že do politik budou zapojeny a odpovědnost za ně ponesou všechny zúčastněné strany.

1.3

Je třeba zavést koordinované a proaktivní řízení průmyslových politik ve všech členských státech. Zásadní význam pro konkurenceschopnost průmyslu a zamezení narušení trhu a nekalé hospodářské soutěži má kvalita veřejné správy a regulační rámec podporující růst (omezení byrokracie, zjednodušení postupů, boj proti korupci, stanovení norem pro nové výrobky/trhy).

1.4

Je nutné dále prohloubit jednotný trh, který musí být i nadále největší devízou evropského průmyslu. Za tímto účelem je rovněž nutné zabránit riziku rozštěpení v důsledku rozdílných iniciativ v oblasti státní podpory. I nadále je třeba zachovat řádný režim státní podpory. Evropská průmyslová politika a související financování by měly být koordinovány na úrovni EU.

1.5

Výzvy spojené s dekarbonizací je třeba proměnit v příležitosti pro vývoj a uvádění na trh nových udržitelných výrobků a služeb.

1.6

Je nutné podporovat otevřený obchod založený na pravidlech a zároveň omezit strategické závislosti. EU musí zachovat zásady volného, ale spravedlivého obchodu, které jsou nyní různými stranami zpochybňovány. Současně si musí zachovat svou otevřenou strategickou autonomii.

1.7

Je zapotřebí řešit problematiku dovedností a stárnutí. EU potřebuje kvalifikovanou pracovní sílu pro průmysl 4.0, což znamená, že je třeba řešit nedostatek pracovních sil na trhu práce a rozvíjet celkové i digitální dovednosti pracovníků na všech úrovních.

1.8

Je třeba posílit výzkum, vývoj a inovace a více podporovat zavádění nových průmyslových aplikací na evropských trzích.

1.9

Je nutné zajistit bezpečný přístup k dekarbonizované energii za stabilní a konkurenceschopné ceny na podporu energeticky náročných průmyslových odvětví odolných vůči změně klimatu, která jsou stále páteří evropského průmyslu.

1.10

Je zapotřebí využít plný potenciál digitální revoluce, která může posílit komparativní výhody evropského průmyslu a zároveň pomoci řešit společenské výzvy.

1.11

Klíčový význam pro budování inteligentního, konkurenceschopného, ekologického a odolného průmyslu má rozvoj moderní, interoperabilní a strategické evropské infrastruktury.

2. Obecné připomínky

2.1

Španělské předsednictví stanovilo pro druhou polovinu roku 2023 čtyři priority:

—	reindustrializace EU,

—	pokrok v oblasti ekologické transformace,

—	prosazování sociální a ekonomické spravedlnosti,

—	posílení evropské jednoty.

2.2

Španělské předsednictví požádalo Evropský hospodářský a sociální výbor (EHSV) o vypracování průzkumného stanoviska na téma Konkurenceschopnost a evropský průmysl.

2.3

Evropská unie dosud stavěla svou hospodářskou sílu na tom, že je největším jednotným trhem na světě a jednou z nejvíce navenek orientovaných ekonomik na světě (1). Díky Zelené dohodě se EU rovněž ujala vedení v oblasti dekarbonizace svého hospodářství, která by při absenci vhodných transformačních politik mohla znamenat značné náklady pro průmysl a pracovníky.

2.4

EHSV nedávno přijal stanovisko nazvané 30 let jednotného trhu. Zdůrazňuje v něm své znepokojení ohledně uvolnění pravidel státní podpory, které by mohlo vést k dalším asymetriím mezi členskými státy, a tím ohrozit odolnost jednotného trhu. Komise přijala dočasný krizový a transformační rámec s cílem dále podpořit přechod ke klimaticky neutrálnímu hospodářství, tato podpora je však zaměřena pouze na dva členské státy. O 77 % grantů, které dosud schválila Komise, požádaly země, které představují pouze 44 % HDP Unie.

2.5

Kromě dlouhodobě složité situace v rámci WTO došlo v posledních třech letech k řadě mimořádně závažných událostí, které otřásly mezinárodním prostředím a také vnitrostátními politickými záměry největších zemí světa. Pandemie COVID-19, následná krize dodavatelských řetězců, americká studená hospodářská válka s Čínou, ruská invaze na Ukrajinu a využívání energetiky ze strany Ruska jako válečného nástroje ukázaly, že současný stav nelze považovat za samozřejmost a že jsou zapotřebí aktivní politiky. Mnohostranný řád založený na pravidlech, který vznikl po válce a přinesl Evropě bezpečnost a prosperitu, se postupně rozpadá (přičemž WTO je v hluboké krizi). V důsledku toho dochází k ústupu od globalizace dodavatelských řetězců, k nárůstu protekcionismu a nekalé hospodářské soutěže a ke zpomalení mezinárodního obchodu. To také znamená, že koncepce volného obchodu a konkurenceschopnosti musí zohledňovat nejen výzvy v oblasti udržitelnosti (změna klimatu a lidská práva), ale dnes rovněž aspekty týkající se otevřené strategické autonomie a bezpečnosti.

2.6

Globální hospodářská síla se ve skutečnosti přesouvá a proces globalizace je stále více ovlivňován novými aktéry (např. zeměmi BRICS) s odlišnými ekonomickými modely a hodnotami (a je provázen rostoucími politickými a státními zásahy). Hlavní světové hospodářské velmoci usilují o zlepšení situace a EU si uvědomuje rostoucí nerovnováhu ve vztazích s obchodními a technologickými partnery, jako jsou Čína, Indie, USA a Jižní Korea. K této nerovnováze dochází bez ohledu na to, zda existují společné politické nebo environmentální hodnoty.

2.7

Pokud jde o Čínu, stále více se má za to, že by měla být považována za systémového konkurenta. Čínský stát, který ani zdaleka neuvolňuje svou kontrolu nad podnikatelským prostředím, posiluje nedostatečnou reciprocitu v přístupu na trh a nerovné podmínky v některých odvětvích. Evropská komise prohlásila, že Čína je stále asertivnější a uplatňuje stále ostřejší hospodářskou soutěž (2). Dvacátý sjezd Komunistické strany Číny do značné míry potvrdil, co jsme již věděli: silnější vliv strany na stát a veřejné podniky, rostoucí ideologickou povahu čínského politického systému a hypernacionalistickou rétoriku.

2.8

V USA představuje zásadní průlom v oblasti průmyslové politiky a státních zásahů nedávno přijatý zákon ke snížení inflace, který jde výrazně nad rámec inflace a zavádí rozsáhlý balíček pobídek zaměřených na přilákání investic do země. V nadcházejícím desetiletí bude na jeho základě vynaloženo téměř 400 miliard USD v rámci komplexního a silně protekcionistického legislativního balíčku, který v USA výrazně sníží ceny energie pro energeticky náročná průmyslová odvětví. Změny v podmínkách mezinárodní hospodářské soutěže, které tento zákon přináší, představují pro EU jako průmyslovou lokalitu velké výzvy.

2.9

EHSV žádá evropské orgány, aby zaujaly vyvážený přístup mezi potřebou bojovat proti inflaci a zvyšováním úrokových sazeb, které má negativní dopad na investice a občany.

2.10

Za novou dlouhodobou strategii pro růst byla označena Zelená dohoda pro Evropu, díky níž má hospodářství EU dosáhnout do roku 2050 klimatické neutrality a jež má řešit změnu klimatu. Hlavní otázkou je, jak během těchto změn zajistit konkurenceschopnost průmyslu. Jak mohou evropské společnosti zůstat globálními hráči na trhu a zároveň přejít na uhlíkově neutrální a oběhové výrobky, jestliže jejich mezinárodní konkurenti nemají stejné ambice? Konkurenční nerovnováhu je třeba včas identifikovat a řešit tak, aby se zlepšila konkurenceschopnost a zaměstnanost a nebyla ohrožena Zelená dohoda.

2.11

Digitalizace výrobních procesů i konečných výrobků vyvolala novou průmyslovou revoluci v různých odvětvích a s pomocí umělé inteligence mění způsob, jakým vyvíjíme, navrhujeme a vyrábíme naše výrobky a jak organizujeme práci.

2.12

Rostoucí soupeření o přírodní zdroje se v důsledku digitalizace a celkového cíle boje proti změně klimatu zintenzivňuje. Exponenciální růst poptávky po vzácných přírodních neobnovitelných zdrojích se již projevuje v rizicích spojených s nabídkou a v kolísání cen. Zajištění přístupu k dodávkám kritických surovin a součástí se stalo pro evropský průmysl jedním z klíčových problémů a musí být náležitě – pragmaticky a realisticky – řízeno.

2.13

Ukončení závislosti na uhlí a ropě, které v minulosti přinesly našim společnostem nebývalé bohatství, představuje největší transformaci, kterou průmysl projde od průmyslové revoluce. Přechod na klimaticky neutrální hospodářství povede k výrazným změnám ve většině stávajících průmyslových odvětví, zejména v energeticky náročných odvětvích, ve výrobě a distribuci energie a v dopravě. Dramaticky změní spotřební vzorce a podpoří vznik nových obchodních modelů, jako je sdílení nebo oběhové hospodářství.

2.14

Stárnutí společností v současné době vede ke zmenšování počtu pracovníků a nedostatku pracovních sil ve všech odvětvích hospodářství, což oslabuje potenciál evropského hospodářství růst. Vnitřní migrační toky mohou zároveň vytvářet nerovnováhu na trhu práce. Evropská populace navíc postrádá dovednosti v oblasti přírodních věd, technologie, inženýrství a matematiky (STEM) a téměř polovina obyvatel EU má jen omezené digitální dovednosti nebo jim tyto dovednosti zcela chybí. Poptávka po dovednostech v oblasti STEM, datové gramotnosti a kombinaci kognitivních a sociálně-emočních dovedností (jako je řešení problémů, kreativita, komunikace, spolupráce a aktivní učení) však v budoucnu poroste. EU musí posílit digitální kompetence svých pracovníků, plánovat celoživotní vzdělávání a zvážit, jak zapojit více kvalifikovaných a legálních přistěhovalců.

2.15

Všechny tyto megatrendy povedou k systémové transformaci našich hospodářství i společností, kterou nelze řešit na základě politických doporučení z minulosti. Bude zapotřebí, aby EU přijala odvážné politiky a proaktivnější opatření s cílem vytvořit nezbytné podmínky pro zajištění dlouhodobé budoucnosti evropského průmyslu.

3. Konkrétní připomínky

3.1

Evropský průmysl tradičně těžil ze své značné produktivity. Jinak bychom nikdy nedosáhli současné úrovně industrializace a prosperity. Máme-li ochránit sociální soudržnost a prosperitu, musíme zachovat průmyslovou činnost, a to mj. tím, že zabráníme, aby na úrovni EU vznikaly jakékoli sociální a daňové nerovnosti.

3.2

Z řady ukazatelů však vyplývá, že průmyslová základna EU se v posledních desetiletích zhoršila. Ceny energie jsou v EU výrazně vyšší než v jiných částech světa. EU investuje do výzkumu a vývoje pouze 2,2 % svého HDP, zatímco v USA je to 2,8 % a v Japonsku 3,3 %. Mezi 25 celosvětově nejúspěšnějších společností v oblasti výzkumu a vývoje patří pouze šest evropských podniků, z toho čtyři působí v automobilovém průmyslu. EU je stále více ohrožena tím, že zůstane v digitální ekonomice pozadu: mezi 20 největšími technologickými společnostmi na světě je pouze jedna (SAP) evropská. Trh rizikového kapitálu, který umožňuje rozšiřování inovativních společností, je v USA mnohonásobně větší než v EU. Zatímco v roce 1999 se pouze 5 % světových hrubých investic uskutečnilo v Číně, v roce 2020 to bylo 29 %, což je více než kdekoli jinde.

3.3

Neexistuje výlučně jediný faktor, který mohl tento pokles zavinit, nýbrž jde o kombinaci kumulovaných podmínek, která v mezinárodním měřítku táhne konkurenceschopnost průmyslu EU spíše dolů než nahoru.

3.4

Nadměrná regulační zátěž brzdí konkurenceschopnost evropských průmyslových podniků. V posledních pěti letech bylo na úrovni EU přijato více než 5 000 stran právních předpisů. Tato „inflace“ právních předpisů je často spojena s iniciativami členských států, které v mnoha případech provádějí směrnice a dodávají přitom své vlastní požadavky. Evropská komise si je vědoma napětí, které právní předpisy způsobují v rámci evropského průmyslu, neboť při přípravě ambiciózního aktu o průmyslu pro nulové čisté emise stanovila, že prvním pilířem jejího plánu je „předvídatelné a zjednodušené regulační prostředí“. EHSV v této souvislosti vítá návrhy uvedené v aktu o průmyslu pro nulové čisté emise, jež se týkají zkrácení povolovacích postupů pro průmyslové činnosti a zavedení regulačních pískovišť, jakož i návrh na zavedení testu konkurenceschopnosti u všech evropských politik a právních předpisů.

3.5

Ceny energie ovlivnily rovněž nákladovou základnu evropského průmyslu. Na jedné straně existují energeticky náročná odvětví, jež pocítila dopad v míře odpovídající všeobecnému očekávání. Na druhé straně zaznamenala vyšší náklady také běžná průmyslová odvětví, v nichž energie není hlavním vstupem. Údaje o inflaci v Evropě jsou důkazem toho, že základní jádrová inflace po celkovém indexu spotřebitelských cen vzrostla. Ekonomové očekávali, že ceny přestanou být problémem, když poleví energetická inflace. Avšak vzhledem k tomu, že ceny energie jsou stále vyšší než před krizí, většina zboží stále tuto situaci vstřebává a snaží se tyto dodatečné náklady zohlednit.

3.6

Vyšší náklady na energii v Evropě mají strukturální příčiny. EU je stále závislá na fosilních palivech, která je z velké části třeba dovážet, a podléhá tak omezením ze strany zahraničních subjektů. Producenti ropy kontrolují svou produkci za účelem řízení mezinárodních cen a Rusko velmi agresivním způsobem účelově využívá dodávky zemního plynu.

3.7

Existují i jiné důvody, které nejsou strukturální, ale závisí na rozhodnutích přijatých na interní úrovni, jako je stanovování cen elektřiny. Trh s elektřinou je silně regulovaný a zhruba 20 let fungoval dobře, na nedávné napětí však reagoval špatně. Cena elektřiny zahrnuje cenu emisních práv CO2 bez ohledu na to, zda byly při její výrobě produkovány emise CO2, či nikoliv. Je zapotřebí provést pečlivou revizi zaměřenou na stanovení konkurenceschopných cen, které budou podporovat elektrifikaci a dekarbonizaci a zároveň do budoucna zajistí bezpečnost dodávek energie.

3.8

„Dekarbonizované výrobky“ (bateriová elektrická vozidla (BEV), zelená ocel, tepelná čerpadla, biochemikálie atd.) jsou obecně dražší než výrobky, které nahrazují, a to zejména dokud není dosaženo kritického množství. Aby se zabránilo inflačním účinkům, podpořilo se zavádění uhlíkově neutrálních výrobků a zajistila se jejich cenová dostupnost pro všechny, je důležité, aby regulační orgány vytvořily podpůrný rámec (přičemž je zapotřebí náležitě respektovat zásadu technologické neutrality) a v počáteční fázi dorovnaly cenové rozdíly prostřednictvím dotací a daňových pobídek nebo kompenzovaly dodatečné kapitálové a provozní náklady spojené s dekarbonizovanými procesy. K podpoře pracovníků a průmyslových odvětví by se měly plně využít finanční prostředky, jež jsou k dispozici v rámci Fondu pro spravedlivou transformaci, Inovačního fondu, Modernizačního fondu a nového Sociálního klimatického fondu (od roku 2026).

4. Základní prvky konkurenceschopného evropského průmyslu

4.1

Program konkurenceschopnosti by měl vycházet z evropského sociálně tržního hospodářství. Podpora sociálního dialogu a zajištění kolektivního vyjednávání mají zásadní význam pro dosažení rovnováhy mezi hospodářskými a sociálními ambicemi, řešení dopadu na pracovní místa a zajištění správných souborů dovedností pro hladký přechod k novým udržitelným a konkurenceschopným průmyslovým procesům.

4.2

Zelená dohoda a digitální dekáda poskytují jedinečné příležitosti k dosažení souběžné ekologické a digitální transformace, stimulaci hospodářského růstu, modernizaci evropského průmyslu a získání konkurenčních výhod na světových trzích. Tyto iniciativy podpoří evropský průmysl při rozvoji průmyslových kapacit světové úrovně ve strategických hodnotových řetězcích a zajistí EU celosvětově místo v čele přechodu na klimaticky neutrální hospodářství. Těchto změn je třeba dosáhnout nákladově efektivním způsobem a zároveň zajistit, aby si průmysl zachoval schopnost vytvářet nezbytné peněžní toky pro investice do své transformace.

4.3

Zvýšení veřejných a soukromých investic do průmyslového výzkumu, vývoje a inovací je klíčem ke konkurenceschopnosti, neboť znalosti se staly nejdůležitějším výrobním faktorem a průmysl zítřka bude utvářen znalostmi, které získáváme dnes. EU má dlouhou tradici, pokud jde o dosahování vynikajících výsledků v oblasti vědeckého výzkumu, ale již méně se jí daří uvádět výsledky tohoto výzkumu na trh. Je zapotřebí lepší podpora závěrečných fází inovačního procesu, zejména pokud jde o průlomové inovace ve strategických odvětvích (demonstrační projekty, pilotní projekty), a je třeba zajistit, aby první průmyslové využití výsledků výzkumu a vývoje financovaného z evropských zdrojů probíhalo v EU.

4.4

EU musí zachovat obchodní řád založený na pravidlech opírající se o zásady volného, ale spravedlivého obchodu. Kromě toho bude muset v obchodních vztazích rozvíjet nový rozměr hospodářské bezpečnosti. To znamená další ratifikace obchodních a investičních dohod a posílenou spolupráci s podobně smýšlejícími zeměmi, řešení nekalé hospodářské soutěže a zaručení přístupu ke kritickým surovinám a součástem.

4.5

Energeticky náročná odvětví čelí spíše přelomové než evoluční transformaci. Jejich dekarbonizace při současném zvyšování konkurenceschopnosti vyžaduje silné hospodářské a politické odhodlání a obrovské investice. To znamená bezpečný přístup k energii z obnovitelných zdrojů za konkurenceschopné ceny, podporu výzkumu a vývoje s cílem zvýšit úroveň technologické připravenosti mnoha nízkouhlíkových technologií, vytvoření trhů pro výrobky s nízkými emisemi uhlíku, včetně zadávání veřejných zakázek, zamezení úniku uhlíku, zavedení rozdílových smluv pro řešení vysokých výrobních nákladů na udržitelné výrobky a zajištění „spravedlivé transformace“ pro pracovníky postižené restrukturalizací.

4.6

Jednotný trh umožňuje evropským průmyslovým odvětvím přístup na trh se 440 miliony obyvatel, získávat investice ze zemí mimo EU, získat přístup na vnější trhy a rozšiřovat svou činnost. V důsledku některých vnitřních překážek a zvýšené úrovně státní podpory by však mohlo dojít k jeho narušení. Je třeba zachovat rovné podmínky mezi členskými státy, neboť velké rozdíly mezi státní podporou způsobují soupeření o dotace, což v konečném důsledku povede k méně efektivnímu využívání omezených zdrojů. Proto by měly být upřednostňovány režimy státní podpory koordinované či financované na evropské úrovni.

4.7

Digitalizace může výrazně posílit komparativní výhody evropského průmyslu a rozvíjet činnosti v nových průmyslových odvětvích. V tomto ohledu je důležité rychle realizovat jednotný digitální trh, modernizovat digitální infrastrukturu (5G, vysokorychlostní širokopásmové připojení), investovat do nových digitálních trhů (umělá inteligence, internet věcí, vyspělá výroba, cloud computing, data velkého objemu) a vytvořit datové prostory pro průmyslové ekosystémy s cílem stimulovat sdílení dat.

4.8

Aby mohly nové inovativní společnosti prosperovat, musí být schopny získat zdroje. Malé a střední podniky jsou odkázány především na banky, které jim často neposkytují potřebný rizikový kapitál. V posledních letech bylo dosaženo pokroku v oblasti zlepšování přístupu ke kapitálu, avšak rozvoji mladých inovativních podniků brání zejména nedostatek růstového kapitálu. Soukromé investice by měly být podníceny dalším rozvojem evropského trhu s rizikovým kapitálem, nástroji ke snížení rizik (záruky, daňové dobropisy, finanční pobídky) pro strategické investice a rozvojem alternativ k veřejným trhům (včetně tzv. podnikatelských andělů, veřejných fondů počátečního kapitálu, veřejných investičních fondů, družstev).

4.9

Je důležité zajistit, aby evropská infrastruktura (doprava, energetika a digitální technologie) byla propojená a interoperabilní, aby infrastruktura pro dodávky energie zohledňovala zavádění obnovitelných zdrojů energie, vodíku a zachycování a ukládání uhlíku a aby byla budována infrastruktura pro hospodaření s energií (odezva na straně poptávky, inteligentní sítě, obousměrná propojení, ukládání energie). Rovněž je třeba rozvíjet infrastrukturu na podporu oběhového hospodářství (sběr, třídění, zpracování a dopravu).

V Bruselu dne 25. října 2023.

předseda Evropského hospodářského a sociálního výboru

Oliver RÖPKE

(1) https://european-union.europa.eu/priorities-and-actions/actions-topic/trade_cs.

(2) https://www.eeas.europa.eu/eeas/china-speech-high-representativevice-president-josep-borrell-ep-debate-eu-china-relations_en.

ELI: http://data.europa.eu/eli/C/2024/875/oj

ISSN 1977-0863 (electronic edition)

Top

Choose the experimental features you want to try