EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 30.11.2022

COM(2022) 672 final

2022/0394(COD)

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

kterým se zřizuje rámec Unie pro certifikaci pohlcování uhlíku

{SEC(2022) 423 final} - {SWD(2022) 377 final} - {SWD(2022) 378 final}

DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1.SOUVISLOSTI NÁVRHU

•Odůvodnění a cíle návrhu

Omezení nárůstu průměrné globální teploty na nejvýše 1,5 ºC bude vyžadovat výrazné snížení celosvětových emisí skleníkových plynů v nadcházejících desetiletích. Abychom toho dosáhli, musíme nejprve zvýšit účinnost našich budov, druhů dopravy a průmyslových odvětví, přejít na oběhové hospodářství a podstatně rozšířit obnovitelné zdroje energie. Za druhé, musíme recyklovat uhlík z toků odpadu, z udržitelných zdrojů biomasy nebo přímo z atmosféry, abychom jej mohli využít místo fosilního uhlíku v odvětvích hospodářství, která budou na uhlíku nevyhnutelně závislá i nadále, například prostřednictvím zachycování a využívání uhlíku a udržitelných syntetických paliv. Současně bude třeba každoročně zachycovat a pohlcovat z atmosféry stále větší množství oxidu uhličitého (CO2) prostřednictvím činností nebo projektů v oblasti uhlíkového zemědělství a průmyslového pohlcování, aby se kompenzovaly těžko odstranitelné emise z odvětví, jako je zemědělství, cementářství, ocelářství, letectví nebo námořní doprava, s cílem dosáhnout klimatické neutrality.

Poslední zpráva 1 Mezinárodního panelu pro změnu klimatu (IPCC) v celosvětovém měřítku poukazuje na klesající pravděpodobnost omezení globálního oteplování na 1,5 ºC, pokud nedojde k rychlému snížení emisí skleníkových plynů. Zpráva IPCC jasně uvádí, že „má-li být dosaženo nulových čistých emisí CO2 nebo skleníkových plynů, je nasazení pohlcování oxidu uhličitého jako protiváhy těžko odstranitelných zbytkových emisí nevyhnutelné“. To bude znamenat rozsáhlé zavádění udržitelných činností pro zachycování CO2 z atmosféry a jeho dlouhodobé ukládání v geologických nádržích, pevninských a mořských ekosystémech nebo produktech.

Evropský právní rámec pro klima 2 stanoví, že EU se do roku 2050 stane klimaticky neutrální. To vyžaduje, aby se výrazně snížily emise skleníkových plynů a aby nevyhnutelné emise a pohlcování skleníkových plynů byly v rámci Evropské unie nejpozději do roku 2050 vyvážené s následným cílem dosáhnout po tomto roce záporných emisí. K dosažení tohoto cíle by měly přírodní ekosystémy i průmyslová činnost přispět k pohlcení několika set milionů tun CO2 z atmosféry ročně. V současné době a se současnou politikou není EU na správné cestě k dosažení takového množství: míra pohlcování uhlíku v přírodních ekosystémech v posledních letech klesá a průmyslové pohlcování uhlíku v současné době v Unii nedosahuje významné úrovně.

V souladu se scénáři vyhodnocenými IPCC Evropská komise v akčním plánu pro oběhové hospodářství 3 z března 2020 oznámila, že vytvoří účinný certifikační rámec pro certifikaci pohlcování uhlíku, aby motivovala k zavádění pohlcování uhlíku a zvýšení jeho oběhovosti při plném zohlednění cílů v oblasti biologické rozmanitosti a nulového znečištění.

Hlavními cíli této iniciativy jsou: i) zajistit vysoce kvalitní pohlcování uhlíku v EU a ii) zavést systém certifikace správy v EU, aby se zabránilo klamavé ekologické reklamě (tzv. greenwashingu), a to správným uplatňováním a prosazováním kritérií rámce kvality EU spolehlivým a harmonizovaným způsobem v celé Unii. Tato opatření jsou nezbytná k zahájení činnosti v oblasti pohlcování uhlíku a k vytvoření budoucí politiky v této oblasti, neboť je třeba pohltit stovky milionů tun CO2 ročně. To podpoří dosažení cíle klimatické neutrality do roku 2050 stanoveného v evropském právním rámci pro klima, jakož i dalších environmentálních cílů sdělení Zelená dohoda pro Evropu 4 .

•Soulad s platnými předpisy v této oblasti politiky

V rámci návrhu na změnu nařízení o využívání půdy, změnách ve využívání půdy a lesnictví (LULUCF) 5 Evropská komise poprvé navrhla samostatný cíl čistých pohlcení CO2 v odvětví půdy ve výši 310 milionů tun ekvivalentu CO2 do roku 2030. Tento celoevropský cíl má být realizován prostřednictvím závazných národních cílů pro odvětví LULUCF, což vyžaduje, aby členské státy zvýšily své ambice v oblasti politik využívání půdy. Tento návrh umožňuje zaměřovat účinnější a na výsledcích založenou podporu na činnosti v oblasti uhlíkového zemědělství, které mohou k dosažení tohoto cíle přispět. Komise rovněž navrhla zvýšit objem Inovačního fondu 6 , který je financován z příjmů ze systému EU pro obchodování s emisemi (EU ETS) 7 , čímž by se podnikům pomohlo investovat do inovativních čistých technologií, včetně těch, které vedou k pohlcování uhlíku.

Sdělení Komise z roku 2021 o udržitelných uhlíkových cyklech 8 zdůrazňuje, že je důležité umožnit obchodní model, který odměňuje správce půdy za ukládání uhlíku při plném respektování ekologických zásad (tj. „uhlíkové zemědělství“), a vytvořit vnitřní trh EU pro zachycování, využívání, ukládání a přepravu CO2 prostřednictvím inovativních technologií. Sdělení rovněž vymezuje akční plán k dosažení následujících ambiciózních cílů v oblasti pohlcování uhlíku: do roku 2028 by všichni správci zemědělské půdy měli mít přístup k ověřeným údajům o emisích a pohlcování uhlíku, aby bylo možné měřit postupy uhlíkového zemědělství, a veškerý CO2 zachycený, přepravovaný, použitý a uložený v rámci průmyslových činností by měl být vykazován a započítáván; do roku 2030 by měly přístupy k uhlíkovému zemědělství přispět k dosažení cíle LULUCF, jímž je čisté pohlcení 310 milionů tun ekvivalentu oxidu uhličitého, a průmyslové technologie by měly do roku 2030 ročně pohltit alespoň pět milionů tun ekvivalentu oxidu uhličitého.

Tento návrh je rovněž v souladu se závěrečnými návrhy konference o budoucnosti Evropy 9 , zejména s návrhem 1, který výslovně usiluje o zavedení „certifikace pohlcování uhlíku na základě spolehlivé, solidní a transparentní evidence uhlíku“ (opatření 5). Kromě toho bylo ve sdělení o ekologizaci Komise v roce 2022 10 oznámeno, že kromě ambiciózního souboru opatření ke snížení emisí skleníkových plynů bude Komise muset rovněž spoléhat na pohlcování uhlíku, aby neutralizovala nevyhnutelné emise a dosáhla čistých nulových emisí skleníkových plynů do roku 2030.

Certifikační rámec popsaný v tomto návrhu je navržen tak, aby navazoval na níže uvedené stávající právní předpisy týkající se změny klimatu:

•Směrnice o geologickém ukládání oxidu uhličitého, tzv. směrnice o CCS 11 , stanoví celkový právní rámec pro geologické ukládání CO2, které je bezpečné pro životní prostředí. Činnosti ukládání oxidu uhličitého ze zařízení ETS v úložišti povoleném podle směrnice o CCS jsou výslovně zahrnuty do směrnice o systému EU ETS a v případě úniku CO2 musí být povolenky v rámci systému EU pro obchodování s emisemi odevzdány. Navrhovaný certifikační rámec zajistí, že kvantifikace pohlcování uhlíku u průmyslových činností, jako je zachycování a ukládání uhlíku na bázi bioenergie (BECCS) 12 a přímé zachycování a ukládání uhlíku ve vzduchu (DACCS), bude v souladu s pravidly stanovenými v prováděcím nařízení Komise (EU) 2018/2066 13 o monitorování a vykazování emisí skleníkových plynů v rámci systému ETS a podrobnými metodikami EU vypracovanými Komisí 14 pro účely kvantifikace zamezení emisí skleníkových plynů u projektů BECCS a DACCS v rámci Inovačního fondu 15 .

•Pro produkty uhlíkového zemědělství a ukládání uhlíku poskytuje nařízení o LULUCF 16 plán pro přesné monitorování a vykazování pohlcování uhlíku v souladu s pokyny IPCC a v součinnosti s politikami v oblasti biologické rozmanitosti, nulového znečištění, obnovitelných zdrojů energie a přizpůsobování se klimatu. Pravidla stanovená v nařízení o LULUCF podporují monitorování využívání půdy geograficky explicitním způsobem, s nízkými náklady a včas, například prostřednictvím digitálních databází, geografických informačních systémů (GIS) a dálkového průzkumu Země, včetně služeb a družic programu Copernicus Sentinel (např. služby v oblasti monitorování území a klimatu), nebo komerčně dostupných služeb.

•Soulad s ostatními politikami Unie

Rámec EU pro certifikaci pohlcování uhlíku bude vycházet z těchto politik Unie nebo bude hrát důležitou roli při jejich realizaci:

•Navrhovaný právní rámec pro obnovu přírody 17 stanoví cíl, že do roku 2030 by mělo být opatřeními na obnovu pokryto 20 % pevniny a moře v EU a že do roku 2050 by měla být opatřeními na obnovu pokryta všechna území, která potřebují obnovu. Mezi činnostmi zaměřenými na pohlcování uhlíku, jako je zejména uhlíkové zemědělství, a opatřeními na obnovu přírody existuje mnoho synergií. Navrhovaný certifikační rámec pro pohlcování uhlíku přispěje k dosažení cílů obnovy a splnění povinností stanovených v právním rámci pro obnovu přírody. Například činnosti v oblasti uhlíkového zemědělství, které zvyšují ukládání uhlíku, mohou přispět ke splnění povinnosti zajistit na vnitrostátní úrovni rostoucí trend zásoby organického uhlíku v lesních ekosystémech a v minerální složce orné půdy v zemědělských ekosystémech. Mohou také podpořit povinnost zavést opatření na obnovu zemědělsky využívané organické půdy, která tvoří odvodněná rašeliniště. Navrhovaný právní rámec pro obnovu přírody a tento návrh se tedy vzájemně posílí a přispějí k politice v oblasti klimatu i biologické rozmanitosti.

•Společná zemědělská politika (SZP) poskytuje podporu zemědělcům, kteří se zavážou k provádění konkrétních environmentálních a klimatických postupů nebo investic. Tato politika zahrnuje také některé environmentální a klimatické podmínky (tzv. dobrý zemědělský a environmentální stav – DZES), které musí zemědělci dodržovat při pobírání podpory příjmů v rámci SZP.  Tyto podmínky přesahují rámec zákonných požadavků. Určité podmínky jsou důležité pro ukládání a ochranu uhlíku v půdě, např. na pastvinách a rašeliništích. Kromě toho může SZP pomoci při zavádění certifikace tím, že pokryje počáteční investice a podpoří příslušné postupy na úrovni zemědělských podniků. Rámec EU pro certifikaci pohlcování uhlíku přispěje ke zlepšení kvantifikace skleníkových plynů v rámci podporovaných postupů a inventarizace skleníkových plynů ve vnitrostátním odvětví půdy. Prostřednictvím rozvoje dobrovolných trhů může zajistit dlouhodobější ochranu zásob uhlíku a opatření na půdě, která není podporována SZP. Veřejné režimy certifikace vyvinuté členskými státy by podle tohoto návrhu mohly požádat o uznání EU, aby mohly provádět rámec EU pro certifikaci pohlcování uhlíku, včetně metodik certifikace stanovených v tomto návrhu. Kromě toho tento návrh umožní zveřejňovat snížení emisí jiných než CO2 jako vedlejší přínosy pohlcování uhlíku.

•Směrnice o obnovitelných zdrojích energie 18 obsahuje soubor kritérií udržitelnosti pro bioenergii, která provádějí buď příslušné vnitrostátní orgány, nebo soukromé režimy certifikace uznané Komisí. Tyto systémy by mohly potenciálně osvědčovat také soulad činností pohlcování uhlíku s kritérii kvality pro pohlcování uhlíku uvedenými v tomto návrhu.

•Lesní strategie EU 19 stanoví politický rámec k zajištění dobře rostoucích, zdravých, rozmanitých a odolných lesů EU, jež významně přispívají k plnění našich cílů v oblasti biologické rozmanitosti, podporují pohlcování pomocí přirozených propadů, zajišťují zdroj obživy ve venkovských oblastech i jinde a podporují udržitelnou lesní bioekonomiku, která vychází z nejudržitelnějších postupů obhospodařování lesů.

2.PRÁVNÍ ZÁKLAD, SUBSIDIARITA A PROPORCIONALITA

•Právní základ

Návrh vychází z čl. 192 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU), který dává Unii právo jednat za účelem dosažení cílů její politiky v oblasti životního prostředí. Cíle politiky Unie v oblasti životního prostředí, jak jsou vymezeny v čl. 191 odst. 1 SFEU, zahrnují mimo jiné zachování, ochranu a zlepšování kvality životního prostředí; obezřetné a racionální využívání přírodních zdrojů a podporu opatření na mezinárodní úrovni určených k řešení regionálních a celosvětových problémů životního prostředí, zejména boj proti změně klimatu.

•Subsidiarita (v případě nevýlučné pravomoci)

Změna klimatu představuje přeshraniční problém. Jeho účinky jsou globální, bez ohledu na umístění zdrojů emisí skleníkových plynů. Tyto problémy proto nelze řešit pouze opatřeními na vnitrostátní nebo místní úrovni, protože to pravděpodobně nepovede k optimálním výsledkům. Koordinace na evropské úrovni zlepšuje opatření v oblasti klimatu a může účinně doplnit a posílit opatření na vnitrostátní a místní úrovni. Opatření EU jsou odůvodněna na základě subsidiarity v souladu s článkem 191 Smlouvy o fungování Evropské unie.

Evropský rámec by byl při řešení obtíží s hodnocením kvality pohlcování uhlíku vhodnější než vnitrostátní iniciativy. Takový rámec by vytvořil rovné podmínky na vnitřním trhu pro certifikaci pohlcování uhlíku, čímž by se posílila srovnatelnost a důvěra. Různorodost vnitrostátních iniciativ v této oblasti by problém spíše prohloubila, než vyřešila.

•Proporcionalita

Tento návrh je v souladu se zásadou proporcionality, protože nepřekračuje rámec toho, co je nezbytné k dosažení cílů vytvoření rámce Unie pro certifikaci vysoce kvalitního pohlcování uhlíku. Stanoví kritéria kvality pro pohlcování uhlíku, nezbytná pravidla a postupy pro certifikaci a ověřování pohlcování uhlíku a rámec pro uznávání soukromých a veřejných režimů certifikace.

•Volba nástroje

Cílů tohoto návrhu lze nejlépe dosáhnout prostřednictvím nařízení. Tím se zároveň zajistí přímá a jednotná použitelnost ustanovení v Unii. Požadavky jsou kladeny na provozovatele dobrovolných režimů certifikace, na členské státy s ohledem na uznávání veřejných režimů certifikace a na Komisi, pokud jde o podávání zpráv a přezkum.

3.VÝSLEDKY HODNOCENÍ EX POST, KONZULTACÍ SE ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A POSOUZENÍ DOPADŮ

•Hodnocení ex post / kontroly účelnosti platných právních předpisů

Nepoužije se

•Konzultace se zúčastněnými stranami

V souladu s pokyny pro zlepšování právní úpravy proběhla řada konzultací:

•online konference o udržitelných uhlíkových cyklech, která se konala 31. ledna 2022,

•výzva k předložení důkazů, která probíhala od 7. února do 2. května 2022 a na kterou bylo obdrženo 231 odpovědí,

•otevřená veřejná konzultace, která probíhala od 7. února do 2. května 2022 a při níž bylo obdrženo 396 odpovědí.

Veřejné konzultace celkově prokázaly silnou obecnou podporu pro regulační iniciativu zahrnující vytvoření certifikačního rámce pro pohlcování uhlíku. Většina zúčastněných stran se vyslovila pro to, aby iniciativa zahrnovala širokou škálu možností pohlcování uhlíku a zohledňovala například tyto aspekty: zajistit přesné, správné a včasné měření pohlcování uhlíku; zajistit, aby důrazná opatření ke snížení emisí nebyla oslabena přesunutím těžiště na pohlcování uhlíku; poskytnout dostatečné záruky na dobu ukládání uhlíku a předcházení opětovnému uvolnění.

Mezi hlavní kritéria, která zúčastněné strany považovaly za důležitá pro pohlcování uhlíku, patřila spolehlivost monitorování, vykazování a ověřování, potenciál pro nasazení ve velkém měřítku, technická připravenost a ekonomická proveditelnost a potenciál vedlejších přínosů pro životní prostředí. Většina respondentů se shodla na tom, že zavedení spolehlivého a důvěryhodného systému certifikace pro pohlcování uhlíku je prvním zásadním krokem k dosažení čistého přínosu pohlcování uhlíku v souladu s unijním cílem klimatické neutrality.

Respondenti uvedli, že hlavními cíli certifikace pohlcování uhlíku by mělo být: umožnění srovnatelnosti a hospodářské soutěže mezi různými činnostmi zaměřenými na pohlcování uhlíku; zvýšení transparentnosti a zajištění rovných podmínek na dobrovolných trzích s uhlíkem a poskytování lepších veřejných pobídek pro pohlcování uhlíku prostřednictvím řešení vycházejících z přírody a průmyslové pohlcování v programech financování EU a vnitrostátních programech financování.

Podle většiny respondentů by úlohou EU mělo být stanovení komplexních požadavků na kvalitu pohlcování uhlíku, zajištění správné kvantifikace pohlcování uhlíku, adicionality, dlouhodobého ukládání a environmentální udržitelnosti. Souhrn zjištění z konzultací se zúčastněnými stranami je uveden v příloze 2 posouzení dopadů tohoto nařízení.

•Sběr a využití výsledků odborných konzultací

Externí konsorcium odborníků bylo pověřeno vypracováním studie technické pomoci, která měla sloužit jako podklad pro přípravu navrhovaného nařízení o pohlcování uhlíku a souvisejícího posouzení dopadů. Studie přinesla přehled stávajících mechanismů a systémů certifikace pohlcování uhlíku a souhrnné hodnocení různých činností pohlcování uhlíku, včetně trvalého odstraňování, produktů ukládání uhlíku a uhlíkového zemědělství. Externí konsorcium jménem Komise uspořádalo řadu osvětových akcí, včetně konference o udržitelných uhlíkových cyklech, a pomohlo vyhodnotit odpovědi na konzultace se zúčastněnými stranami. Studie technické pomoci poskytla část údajů, které byly podkladem pro analýzu politických možností uvedených v posouzení dopadů.

•Posouzení dopadů a stanovisko Výboru pro kontrolu regulace

Posouzení dopadů, které tento návrh doprovází, vyhodnotilo různé politické možnosti pro řešení tří hlavních problémů ovlivňujících budoucí vývoj pohlcování uhlíku.

Prvním problémem je obtížné hodnocení a porovnávání kvality pohlcování uhlíku, což potenciálním financujícím subjektům v oblasti pohlcování uhlíku způsobuje značné náklady na vyhledávání. Jedná se o typické „selhání trhu“, které s sebou přináší riziko, že finanční podpora půjde na takové činnosti v oblasti pohlcování uhlíku, na něž se nelze spolehnout jako na účinná zmírňující opatření. Tento problém má dvě příčiny:

1.Certifikace pohlcování uhlíku je mnohem méně běžná než certifikace snižování emisí a je s ní spojeno několik metodických problémů. Různé režimy certifikace navrhují různé metodiky pro kvantifikaci celkového a dodatečného pohlcování uhlíku, a to s cílem motivovat k dlouhodobému ukládání uhlíku a zahrnout širší aspekty udržitelnosti, jako jsou dopady činnosti pohlcování uhlíku na životní prostředí (např. ztráta biologické rozmanitosti, znečištění atd.).

2.Činnosti pohlcování uhlíku (tj. trvalé odstraňování, produkty ukládání uhlíku a uhlíkové zemědělství) jsou velmi různorodé, pokud jde o jejich vyspělost, nákladovou efektivitu a související náklady na monitorování, a představují různé výzvy pro certifikaci.

Cílem této iniciativy je řešit tento problém a zaručit kvalitu veškerého pohlcování uhlíku certifikovaného v EU prostřednictvím metodik certifikace, které jsou přizpůsobeny specifickým podmínkám různých činností pohlcování uhlíku.

Za tímto účelem tato iniciativa navrhuje rámec EU pro certifikaci pohlcování uhlíku založený na čtyřech kritériích kvality (dále jen „QU.A.L.ITY“), která uvádějí, jak zajistit kvantifikaci, adicionalitu a základní hodnoty, dlouhodobé ukládání a udržitelnost. Posouzení dopadů identifikuje řadu osvědčených postupů pro každé z těchto kritérií QU.A.L.ITY, přičemž uznává, že přístup k certifikaci pro každé kritérium se bude u různých činností pohlcování uhlíku lišit.

V druhém kroku bude třeba vypracovat podrobné certifikační metodiky pro uplatňování kritérií QU.A.L.ITY v různých činnostech pohlcování uhlíku. V tomto kroku budou specifická pravidla přizpůsobena charakteristikám různých typů činností pohlcování uhlíku: pravidla například uznají silné záruky pro trvalé ukládání oxidu uhličitého v geologických formacích a současně zvýší vedlejší přínosy pro činnosti spojené s uhlíkovým zemědělstvím. Posouzení dopadů v tomto ohledu porovnává dvě možnosti kvality:

•možnost Q1: režimy certifikace vypracovávají metodiky v souladu s kritérii kvality a předkládají je k uznání příslušnému orgánu veřejné správy,

•možnost Q2: Komise vypracovává metodiky v úzké spolupráci se skupinou odborníků.

Analýza dospěla k závěru, že možnost Q2 má největší potenciál zaručit kvalitu pohlcování uhlíku a zajistit jeho srovnatelnost při minimalizaci administrativních nákladů na vývoj nebo schvalování podrobných metodik certifikace.

Druhý problém spočívá v tom, že mnoho zúčastněných stran nedůvěřuje certifikátům o pohlcování uhlíku, protože certifikáty mohou být vytvářeny prostřednictvím netransparentních a nespolehlivých certifikačních procesů, které certifikují činnosti, jež nepřinášejí skutečné přínosy pro klima a udržitelnost. K řešení tohoto problému by režimy certifikace měly zavést transparentní a spolehlivá pravidla a postupy, které by zmírnily rizika, že certifikační proces nedokáže odhalit nekvalitní pohlcování, že činnosti pohlcování uhlíku ve skutečnosti neprobíhají podle plánu a že stejná činnost bude certifikována dvakrát nebo že stejný certifikát bude použit dvakrát.

Třetím problémem je, že poskytovatelé pohlcování uhlíku čelí překážkám v přístupu k financování. Tento problém je způsoben skutečností, že existuje celá řada způsobů, jak využít certifikáty o pohlcování uhlíku (např. veřejné financování, podnikové vykazování udržitelnosti, ekoznačky, dobrovolné trhy s uhlíkem atd.). Tato rozmanitost přináší transakční náklady pro ty, kteří chtějí mít činnost pohlcování uhlíku certifikovanou, například náklady na vyhledávání (čas a úsilí vynaložené na pochopení kvality certifikačních postupů daného systému) a náklady na změnu (náklady na snahu získat jiné doplňkové nebo alternativní druhy financování, což pravděpodobně vyžaduje změnu jejich činnosti a poskytnutí jiného souboru důkazů a informací).

Pro řešení druhého a třetího problému by režimy certifikace měly splňovat harmonizované certifikační požadavky, aby byla zajištěna transparentnost a budována důvěra:

1.řízení systému: režimy certifikace by měly být provozovány na základě spolehlivých a transparentních postupů (např. interní řízení a monitorování, řízení stížností a odvolání, konzultace se zúčastněnými stranami, transparentnost a zveřejňování informací atd.);

2.nezávislé ověření: soulad pohlcování uhlíku se čtyřmi kritérii by měl být ověřen auditory třetí strany a

3.úplné zveřejnění: všechny informace o certifikovaném pohlcování uhlíku by měly být veřejně dostupné a dohledatelné prostřednictvím veřejných registrů.

V souladu s těmito kritérii transparentnosti je stanoven proces uznávání certifikačních systémů a provozovatelé (tj. vlastníci činností v oblasti pohlcování uhlíku) mohou k prokázání souladu s kritérii kvality a příslušnými metodikami certifikace používat pouze uznané režimy certifikace.

V této souvislosti posouzení dopadů porovnává dvě možnosti správy, pokud jde o to, kdo by byl odpovědný za uznávání režimů certifikace: členské státy (možnost G1) nebo Komise (možnost G2). Analýza dospěla k závěru, že varianta G2 je nejlepší z hlediska zajištění spolehlivého a harmonizovaného procesu certifikace a podpory vnitřního trhu s certifikací pohlcování uhlíku při současné minimalizaci administrativních nákladů pro veřejné orgány.

Závěrem lze říci, že upřednostňovanou možností politiky je možnost, kdy Komise: (i) vyvíjí metodiky certifikace po konzultaci s odborníky a zúčastněnými stranami a ii) harmonizuje provádění certifikačního rámce a kritérií kvality prostřednictvím uznaných režimů certifikace.

V posouzení dopadů Komise rovněž posoudila soulad návrhu s cíli stanovenými v evropském právním rámci pro klima, jak je stanoveno v čl. 6 odst. 4 evropského právního rámce pro klima. Komise zjistila, že přístupy založené na uhlíkovém zemědělství mohou pomoci dosáhnout samostatného cíle pro rok 2030 navrženého pro odvětví LULUCF v rámci legislativního balíčku k dosažení 55% snížení emisí (Fit for 55) (–310 milionů tun ekvivalentu CO2), čímž se překročí podíl pohlcování uhlíku v odvětví LULUCF v rámci celohospodářského cíle ve výši –55 %, jenž je stanoven v evropském právním rámci pro klima (–225 milionů tun ekvivalentu CO2). Evropský právní rámec pro klima rovněž obsahuje cíl, aby se Unie stala klimaticky neutrální do roku 2050 a poté dosáhla záporných emisí, avšak k dosažení tohoto cíle musí Unie zvýšit využívání činností pohlcování uhlíku. Posouzení dopadů analyzuje politické možnosti pro řešení překážek, které brání zavádění účinných činností v oblasti pohlcování uhlíku a které by neměly odrazovat od opatření ke snížení emisí skleníkových plynů.

Výbor pro kontrolu regulace vydal k posouzení dopadů kladné stanovisko a poskytl seznam doporučení ke zlepšení zprávy s cílem lépe prokázat, že neexistence spolehlivého certifikačního rámce představuje hlavní překážku rozvoje činností v oblasti pohlcování uhlíku, a také lépe transparentně prezentovat všechny politické volby týkající se metodiky a řízení.

Do konečné verze zprávy o posouzení dopadů byly následně začleněny tyto aspekty:

•v úvodu byly jasněji vymezeny souvislosti iniciativy (tj. úloha pohlcování uhlíku v rámci cíle klimatické neutrality do roku 2050 a v současném politickém základu) a dobrovolná povaha iniciativy,

•v definici problému byly přidány nové odkazy, které potvrzují existenci a rozsah zjištěných problémů (zejména absenci důvěry) a zdůrazňují význam mezinárodně harmonizovaného rámce v názorech vyjádřených zúčastněnými stranami,

•v části o cílech bylo vyjasněno, že užší výběr čtyř kritérií kvality vychází z obecného konsensu ohledně toho, co představuje vysoce kvalitní certifikaci podle většiny stávajících metodik certifikace, a prezentace kritérií v části popisující politické možnosti nyní zahrnuje více argumentů ze specializovaných příloh,

•aby se zohlednila dobrovolná povaha rámce, bylo přidáno několik upřesnění (např. cíl „rovných podmínek“ byl přeformulován na „harmonizaci“),

•v části o vyřazených možnostech politik je lépe vysvětleno, proč bylo povinné používání zásad certifikačního rámce vyřazeno,

•v části věnované posouzení dopadů je jako riziko, které by mohlo ohrozit úspěch iniciativ, uvedena dobrovolnost a dále se v ní uvádějí opatření ke zmírnění tohoto rizika,

•posouzení politických možností lépe identifikuje překážky bránící rozšíření činností pohlcování uhlíku a vysvětluje, jak bude certifikační rámec tyto překážky řešit, tento oddíl rovněž objasňuje nejistotu související s kvalitativními výroky o očekávaných přínosech a nákladech,

•oddíl o přístupu „jeden přijmout – jeden zrušit“ byl přesunut z přílohy do hlavního textu,

•oddíl o monitorování a hodnocení iniciativy obsahuje podrobněji rozpracované operační cíle.

•Účelnost a zjednodušení právních předpisů

nepoužije se

•Základní práva

nepoužije se

4.ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY

Hlavní rozpočtové důsledky pro Unii se týkají přípravy nelegislativních aktů a činnosti expertní skupiny pro pohlcování uhlíku.

Návrh předpokládá, že po vstupu navrhovaného nařízení v platnost bude souběžně připravena řada aktů v přenesené pravomoci a prováděcích aktů. Především bude nutné přijmout akty v přenesené pravomoci, které stanoví metodiky certifikace pro různé činnosti pohlcování uhlíku (např. pro trvalé odstraňování, uhlíkové zemědělství a produkty ukládání uhlíku).

Při přípravě těchto vysoce odborných nelegislativních aktů bude Komisi pomáhat odborná skupina pro pohlcování uhlíku. Skupina bude mít přibližně 70 členů a mohla by zahrnovat řadu podskupin, včetně dalších odborníků. Provozovat ji bude Komise s pomocí externího dodavatele.

Kromě toho jsou rozpočtové důsledky pro Komisi spojeny s procesem uznávání veřejných nebo soukromých režimů certifikace, které by byly odpovědné za provádění certifikačního rámce v jednom nebo více členských státech. Předpokládají se rovněž rozpočtové důsledky pro ty členské státy, které hodlají zavést a provozovat vnitrostátní režim certifikace, včetně dohledu nad nezávislými certifikačními orgány a zřízení a provozování vnitrostátního registru.

Legislativní finanční výkaz podrobně popisuje důsledky pro rozpočet, lidské a správní zdroje, které si tento návrh vyžádá.

5.OSTATNÍ PRVKY

•Plány provádění a způsob monitorování, hodnocení a podávání zpráv

Po přijetí legislativního návrhu spolunormotvůrci vypracuje Komise v souladu s pokyny pro zlepšování právní úpravy zveřejněnými v listopadu 2021, a zejména s nástrojem 38, prováděcí strategii. Představí různé nástroje na podporu dodržování předpisů, které budou použity, a zahrne aspekty související s digitálním prováděním.

•Podrobné vysvětlení konkrétních ustanovení návrhu

Ustanovení a struktura navrhovaného nařízení odpovídají cíli iniciativy vytvořit transparentní a důvěryhodný certifikační rámec pro pohlcování uhlíku s vysokou klimatickou a environmentální integritou, aby se podpořily fyzické a právnické osoby, které jsou ochotny vynaložit další úsilí nad rámec co největšího snížení emisí skleníkových plynů a dostat své činnosti na úroveň udržitelnosti v souvislosti s navýšenými klimatickými ambicemi uvedenými v Zelené dohodě pro Evropu a s cílem klimatické neutrality do roku 2050 stanoveným v evropském právním rámci pro klima.

Klíčová ustanovení navrhovaného nařízení jsou následující:

Cíl a oblast působnosti nařízení jsou vymezeny v článku 1. Cílem tohoto návrhu je usnadnit zavádění vysoce kvalitního pohlcování uhlíku prostřednictvím dobrovolného certifikačního rámce Unie. Tento článek rovněž vymezuje celkovou strukturu návrhu, který se skládá ze tří pilířů: první z nich stanoví čtyři kritéria kvality, jejichž kumulativní splnění umožňuje certifikaci pohlcování uhlíku. Druhý pilíř určuje klíčové prvky procesu ověřování a certifikace. Třetí pilíř obsahuje pravidla pro fungování režimů certifikace, které odpovídají za provádění certifikačního rámce Unie.

Článek 2 obsahuje klíčovou terminologii nezbytnou pro doplnění ustanovení navrhovaného nařízení, zejména definice pohlcování uhlíku a činnosti pohlcování uhlíku.

Článek 3 stanoví dvě podmínky pro to, aby bylo pohlcování uhlíku způsobilé v rámci certifikace Unie: za prvé musí vzniknout při činnostech pohlcování uhlíku, které splňují kritéria kvality, a za druhé musí být ověřeno nezávislým certifikačním orgánem.

První pilíř navrhovaného nařízení je vymezen v článcích 4 až 8. Článek 4 stanoví pravidla pro kvantifikaci přínosu čistých pohlcení uhlíku oproti základní hodnotě, zatímco články 5, 6 a 7 stanoví kritéria kvality pro adicionalitu, dlouhodobé ukládání a udržitelnost činností týkajících se pohlcování uhlíku. Článek 8 zmocňuje Komisi k přijímání aktů v přenesené pravomoci, kterými se stanoví metodiky certifikace přizpůsobené potřebám pro posuzování souladu s kritérii kvality. Příloha I uvádí prvky, které mají být do těchto metodik certifikace zahrnuty.

Druhý pilíř navrhovaného nařízení týkající se osvědčování shody je uveden v článcích 9 a 10.

Článek 9 vymezuje klíčové prvky certifikačního procesu, který se skládá ze dvou kroků. V počáteční fázi předloží provozovatel certifikačnímu orgánu komplexní informace týkající se činnosti pohlcování uhlíku a jejího očekávaného souladu s kritérii kvality. Certifikační orgán provede audit, aby ověřil tvrzení provozovatele, vydá zprávu o certifikačním auditu a – pokud jsou splněna kritéria kvality – certifikát.

Ve druhé fázi certifikační orgán provede recertifikační audit, aby ověřil, že činnost pohlcování uhlíku byla provedena správně a v plném souladu s kritérii kvality, a vydá zprávu o recertifikačním auditu a aktualizovaný certifikát, na jehož základě režim certifikace vydá a zaregistruje certifikované jednotky pohlcování uhlíku. Příloha II uvádí minimální informace, které mají být v osvědčení uvedeny.

Článek 10 stanoví minimální podmínky pro certifikační orgány, aby byla zajištěna jejich způsobilost k provádění certifikačních auditů a jejich nezávislost a nestrannost. Stanoví rovněž povinnost členských států dohlížet na činnost certifikačních orgánů.

Třetí pilíř týkající se režimů certifikace je stanoven v článcích 11 až 14. Článek 11 stanoví povinnost provozovatelů používat režimy certifikace uznané Komisí k prokázání souladu s kritérii kvality. Tento článek rovněž stanoví řadu požadavků na fungování režimů certifikace, včetně opatření k zajištění řádné správy, transparentnosti a odpovědnosti.

Článek 12 ukládá režimům certifikace povinnost zřídit a vést veřejné registry pro evidenci činností pohlcování uhlíku a jednotek pohlcování uhlíku. Je velmi důležité, aby registry používaly automatizované systémy a byly interoperabilní, aby se zabránilo podvodům a dvojímu započítávání.

Článek 13 stanoví právní základ pro uznávání režimů certifikace prostřednictvím rozhodnutí Komise a článek 14 předepisuje požadavky na podávání zpráv o režimech certifikace.

Článek 18 stanoví přezkum nařízení: poprvé tři roky po jeho vstupu v platnost, nejpozději však do konce roku 2028, a poté v pravidelných intervalech po každém inventarizačním šetření, jak je stanoveno v Pařížské dohodě.

2022/0394 (COD)

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

kterým se zřizuje rámec Unie pro certifikaci pohlcování uhlíku

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 192 odst. 1 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru 20 ,

s ohledem na stanovisko Výboru regionů 21 ,

v souladu s řádným legislativním postupem,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)Podle Pařížské dohody přijaté podle Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu 22  (dále jen „Pařížská dohoda“) se mezinárodní společenství dohodlo, že udrží zvýšení průměrné globální teploty výrazně pod hranicí 2 ºC oproti hodnotám před průmyslovou revolucí a bude vyvíjet úsilí o to, aby nárůst teploty nepřekročil hranici 1,5 ºC oproti období před průmyslovou revolucí. Unie a její členské státy jsou smluvními stranami Pařížské dohody a jsou pevně odhodlány k jejímu provádění prostřednictvím snižování emisí skleníkových plynů a zvyšování míry pohlcování uhlíku.

(2)Poslední zpráva 23  Mezinárodního panelu pro změnu klimatu (IPCC) v celosvětovém měřítku poukazuje na klesající pravděpodobnost omezení globálního oteplování na 1,5 ºC, pokud v nadcházejících desetiletích nedojde k rychlému a výraznému snížení celosvětových emisí skleníkových plynů. Zpráva IPCC také jasně uvádí, že „má-li být dosaženo nulových čistých emisí oxidu uhličitého (CO2) nebo skleníkových plynů, je nevyhnutelné nasazení odstraňování oxidu uhličitého jako protiváhy těžko odstranitelných zbytkových emisí“. To bude vyžadovat rozsáhlé zavádění udržitelných činností pro zachycování CO2 z atmosféry a jeho dlouhodobé ukládání v geologických nádržích, pevninských a mořských ekosystémech nebo produktech. V současné době a se současnou politikou není Unie na správné cestě k dosažení požadovaného snížení emisí uhlíku: pohlcování uhlíku v pevninských ekosystémech v posledních letech klesá a průmyslové pohlcování uhlíku v současné době v Unii nedosahuje významné úrovně.

(3)Cílem tohoto nařízení je vytvořit dobrovolný certifikační rámec Unie pro pohlcování uhlíku, který by motivoval k vysoce kvalitnímu pohlcování uhlíku při plném respektování cílů biologické rozmanitosti a nulového znečištění. Jedná se o nástroj na podporu dosažení cílů Unie v rámci Pařížské dohody, zejména cíle společné klimatické neutrality do roku 2050 stanoveného v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1119 24 . Unie se rovněž zavázala, že po roce 2050 bude produkovat záporné emise. Důležitým nástrojem pro zvýšení míry pohlcování uhlíku v pevninských ekosystémech je nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/841 25 , které je v současné době předmětem přezkumu. Cílem přezkumu je stanovit cíl Unie v oblasti čistého pohlcení 310 milionů tun ekvivalentu CO2 do roku 2030 a přidělit příslušné cíle jednotlivým členským státům.

(4)Rámec certifikace Unie podpoří rozvoj činností pohlcování uhlíku v Unii, které vedou k jednoznačnému přínosu čistých pohlcení uhlíku, přičemž zároveň zabrání klamavé ekologické reklamě. V případě uhlíkového zemědělství by takový certifikační rámec měl rovněž podpořit využívání činností pohlcování uhlíku, které mají vedlejší přínosy pro biologickou rozmanitost, a tím dosáhnout cílů obnovy přírody stanovených v právních předpisech Unie o obnově přírody. Certifikační rámec Unie bude mít zásadní význam pro splnění cílů Unie v oblasti zmírňování změny klimatu stanovených v mezinárodních dohodách a v právních předpisech Unie.

(5)S cílem podpořit hospodářské subjekty, které chtějí vyvinout další úsilí v oblasti zvýšení pohlcování uhlíku udržitelným způsobem, by měl rámec certifikace Unie zohlednit různé typy činností pohlcování uhlíku, jejich specifika a související dopady na životní prostředí. Toto nařízení by proto mělo stanovit jasné definice pohlcování uhlíku, činností pohlcování uhlíku a dalších prvků certifikačního rámce Unie.

(6)Toto nařízení by mělo stanovit požadavky, podle kterých by mělo být pohlcování uhlíku způsobilé k certifikaci podle rámce Unie pro certifikaci. Za tímto účelem by mělo být pohlcování uhlíku přesně a spolehlivě kvantifikováno a mělo by být prováděno pouze v rámci takových činností, u kterých vzniká přínos čistých pohlcení uhlíku, jsou doplňkové, mají za cíl zajistit dlouhodobé ukládání uhlíku a mají neutrální dopad nebo vedlejší přínos pro cíle udržitelnosti. Kromě toho by pohlcování uhlíku mělo podléhat auditu nezávislé třetí strany, aby byla zajištěna důvěryhodnost a spolehlivost certifikačního procesu. Existují závazná pravidla Unie pro určování cen uhlíku stanovená směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES 26 , která upravují nakládání s emisemi v rámci činností, na něž se tato směrnice vztahuje. Tímto nařízením by neměla být dotčena směrnice 2003/87/ES, s výjimkou certifikace pohlcování emisí z udržitelné biomasy, které jsou v souladu s přílohou IV uvedené směrnice zatíženy nulovou sazbou.

(7)Výsledkem činnosti pohlcování uhlíku by měl být přínos čistých pohlcení uhlíku, z něhož je patrné, že má pozitivní dopad na klima. Přínos čistých pohlcení uhlíku by se měl vypočítávat ve dvou krocích. Zaprvé by provozovatelé měli kvantifikovat množství dodatečného pohlcení uhlíku, které činnost pohlcování uhlíku vytvořila v porovnání se základní hodnotou. Měla by být upřednostňována standardizovaná základní hodnota odrážející běžnou výkonnost srovnatelných činností v podobných sociálních, ekonomických, environmentálních a technologických podmínkách a zeměpisných lokalitách, neboť zajišťuje objektivitu, minimalizuje náklady na dodržování předpisů a další administrativní náklady a pozitivně oceňuje činnost prvních subjektů, které se již zapojily do činností pohlcování uhlíku. V souvislosti s uhlíkovým zemědělstvím by se mělo podporovat využívání dostupných digitálních technologií, včetně elektronických databází a geografických informačních systémů, dálkového průzkumu Země, umělé inteligence a strojového učení, a elektronických map, aby se snížily náklady na stanovení výchozích hodnot a na monitorování činností pohlcování uhlíku. Pokud však není možné takovou standardizovanou základní hodnotu stanovit, lze použít základní hodnotu pro konkrétní projekt založenou na individuální výkonnosti provozovatele. Aby se zohlednil sociální, ekonomický, environmentální a technologický vývoj a aby se postupně podpořily ambice v souladu s Pařížskou dohodou, měly by být základní hodnoty pravidelně aktualizovány.

(8)Druhý krok kvantifikace přínosu čistých pohlcení uhlíku by měl spočívat v odečtení jakéhokoli zvýšení emisí skleníkových plynů v souvislosti s prováděním činnosti pohlcování uhlíku. Relevantní emise skleníkových plynů, které by měly být zohledněny, zahrnují přímé emise, jako jsou emise vyplývající z používání většího množství hnojiv, paliv nebo energie, nebo nepřímé emise, jako jsou emise vyplývající ze změny využívání půdy, s následnými riziky pro potravinové zabezpečení v důsledku přesunu zemědělské produkce. Snížení emisí skleníkových plynů v důsledku provádění činnosti pohlcování uhlíku by nemělo být zohledněno při kvantifikaci přínosu čistých pohlcení uhlíku, ale mělo by být považováno za vedlejší přínos k cíli udržitelnosti, kterým je zmírnění změny klimatu; tím, že je uvedeno v certifikátech, může snížení emisí skleníkových plynů (stejně jako ostatní vedlejší přínosy udržitelnosti) zvýšit hodnotu certifikovaného pohlcování uhlíku.

(9)Činnost pohlcování uhlíku poskytuje přínos čistých pohlcení uhlíku, pokud pohlcování uhlíku nad rámec základní hodnoty převáží nad jakýmkoli nárůstem emisí skleníkových plynů v důsledku provádění činnosti pohlcování uhlíku. Například v případě činností, které zajišťují trvalé ukládání uhlíku vtlačováním uhlíku do podzemí, by množství trvale uloženého uhlíku mělo převýšit emise skleníkových plynů z průmyslového procesu související s energií. V případě uhlíkového zemědělství by měl uhlík zachycený při zalesňování nebo uhlík zadržený v půdě při opětovném zavodňování rašelinišť převážit nad emisemi ze strojů používaných k činnostem pohlcování uhlíku nebo emisemi z nepřímého využívání půdy, které mohou být způsobeny únikem uhlíku.

(10)Pohlcování uhlíku by mělo být kvantifikováno relevantním, přesným, úplným, konzistentním a srovnatelným způsobem. Nejistoty v kvantifikaci by měly být řádně uvedeny a zohledněny, aby se omezilo riziko nadhodnocení množství oxidu uhličitého pohlceného z atmosféry. Pohlcování uhlíku v rámci uhlíkového zemědělství by mělo být kvantifikováno s vysokou úrovní přesnosti, aby byla zajištěna nejvyšší kvalita a minimalizovány nejistoty. Kromě toho je v zájmu podpory součinnosti mezi cíli Unie v oblasti klimatu a biologické rozmanitosti nutné posílit monitorování půdy, což přispěje k ochraně a zvýšení odolnosti přírodního pohlcování uhlíku v celé Unii. Satelitní a místní monitorování, vykazování emisí a pohlcování uhlíku musí tyto přístupy v co nejvyšší míře odrážet a co nejlépe využívat pokročilé technologie dostupné v rámci programů Unie, jako je program Copernicus, plně využívat již existující nástroje a zajistit soulad s národními inventurami skleníkových plynů. 

(11)Aby se zajistilo, že certifikační rámec Unie bude motivovat k pohlcování uhlíku nad rámec standardních postupů, měla by být činnost pohlcování uhlíku doplňková. Proto by tato činnost měla přesahovat rámec zákonných požadavků, tj. provozovatelé by měli vykonávat činnosti, které jim nejsou uloženy již platnými právními předpisy. Kromě toho by mělo k pohlcování uhlíku docházet díky motivačnímu účinku certifikace. Takový účinek se projeví, když pobídka vytvořená potenciálními příjmy plynoucími z certifikace změní chování provozovatelů tak, že se zapojí do doplňkové činnosti pohlcování uhlíku, aby dosáhli dodatečného pohlcování uhlíku.

(12)Standardizovaná základní hodnota by měla odrážet zákonné a tržní podmínky, za kterých se činnost pohlcování uhlíku provádí. Pokud je činnost pohlcování uhlíku uložena provozovatelům platnými právními předpisy nebo pokud k jejímu provádění není třeba žádných pobídek, její výkonnost se promítne do základní hodnoty. Z tohoto důvodu by se mělo předpokládat, že činnost pohlcování uhlíku, při níž dochází k pohlcování uhlíku nad rámec takové základní hodnoty, je činností doplňkovou. Použití standardizované základní hodnoty by proto mělo provozovatelům zjednodušit prokazování adicionality. Tím by se měla snížit administrativní zátěž procesu certifikace, což je důležité zejména v případě drobných správců půdy.

(13)U atmosférického a biogenního uhlíku, který je zachycen a uložen v rámci činnosti pohlcování uhlíku, existuje riziko opětovného uvolnění do atmosféry z přírodních nebo antropogenních příčin. Provozovatelé by proto měli přijmout veškerá příslušná preventivní opatření ke zmírnění těchto rizik a řádně sledovat, zda je uhlík nadále ukládán po dobu monitorování stanovenou pro příslušnou činnost pohlcování uhlíku. Platnost certifikovaného pohlcování uhlíku by měla záviset na očekávané době ukládání a na různých rizicích opětovného uvolnění spojených s danou činností pohlcování uhlíku. Činnosti, při nichž dochází k ukládání uhlíku do geologických útvarů, poskytují dostatečnou jistotu, že uhlík bude uložen dlouhodobě (několik století), a lze je tudíž považovat za trvalé řešení ukládání uhlíku. Uhlíkové zemědělství či ukládání uhlíku do produktů je více vystaveno riziku dobrovolného nebo nedobrovolného uvolňování uhlíku do atmosféry. Aby se toto riziko zohlednilo, měla by platnost certifikovaného pohlcování uhlíku v rámci uhlíkového zemědělství a ukládání uhlíku do produktů podléhat datu ukončení platnosti, které se shoduje s koncem příslušného monitorovacího období. Poté se předpokládá, že se uhlík uvolní do atmosféry, ledaže provozovatel prokáže zachování ukládání uhlíku prostřednictvím nepřetržitého monitorování.

(14)Kromě opatření přijatých k minimalizaci rizika úniku uhlíku do atmosféry během monitorovacího období by měly být zavedeny vhodné mechanismy odpovědnosti pro případy opětovného uvolnění uhlíku. Takové mechanismy by mohly zahrnovat např. diskontování jednotek pohlcování uhlíku, kolektivní rezervy nebo účty jednotek pohlcování uhlíku a mechanismy předběžného pojištění. Vzhledem k tomu, že mechanismy odpovědnosti v souvislosti s geologickým ukládáním a únikem CO2 a příslušná nápravná opatření již byly stanoveny směrnicí 2003/87/ES a směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2009/31/ES 27 , měly by se tyto mechanismy odpovědnosti a nápravná opatření použít, aby se zabránilo dvojí regulaci.

(15)    Činnosti v oblasti pohlcování uhlíku mají velký potenciál přinést oboustranně výhodná řešení pro udržitelnost, i když nelze vyloučit kompromisy. Proto je vhodné stanovit minimální požadavky na udržitelnost, aby se zajistilo, že činnosti pohlcování uhlíku budou mít neutrální dopad nebo budou mít vedlejší přínosy pro cíle udržitelnosti v oblasti zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně, ochrany a obnovy biologické rozmanitosti a ekosystémů, udržitelného využívání a ochrany vodních a mořských zdrojů, přechodu na oběhové hospodářství a prevence a kontroly znečištění. Tyto požadavky na udržitelnost by měly podle potřeby a s přihlédnutím k místním podmínkám vycházet z technických screeningových kritérií pro zásadu „významně nepoškozovat“, která se týkají lesnických činností a trvalého geologického ukládání CO2 do podzemí, stanovených v nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2021/2139 28 , a z kritérií udržitelnosti pro suroviny z lesní a zemědělské biomasy stanovených v článku 29 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001 29 . Postupy, jako jsou lesní monokultury, které mají škodlivé účinky na biologickou rozmanitost, by neměly být způsobilé pro certifikaci.

(16) Zemědělské postupy, které pohlcují CO2 z atmosféry, přispívají k dosažení cíle klimatické neutrality a měly by být odměňovány, ať už prostřednictvím společné zemědělské politiky (SZP), nebo jiných veřejných či soukromých iniciativ. Konkrétně by toto nařízení mělo zohlednit zemědělské postupy uvedené ve sdělení o udržitelných uhlíkových cyklech 30 .

(17)Provozovatelé nebo skupiny provozovatelů mohou vykazovat vedlejší přínosy, které přispívají k cílům udržitelnosti nad rámec minimálních požadavků na udržitelnost. Za tímto účelem by jejich vykazování mělo být v souladu s metodikami certifikace přizpůsobenými různým činnostem pohlcování uhlíku, které vypracovala Komise. Metodiky certifikace by měly v co nejvyšší míře motivovat k vytváření vedlejších přínosů pro biologickou rozmanitost, a to nad rámec minimálních požadavků na udržitelnost. Tyto dodatečné vedlejší přínosy zvýší ekonomickou hodnotu certifikovaného pohlcování uhlíku a povedou k vyšším příjmům provozovatelů. S ohledem na tyto úvahy je vhodné, aby Komise upřednostnila vývoj metodik certifikace přizpůsobených činnostem uhlíkového zemědělství, které přinášejí významné vedlejší přínosy pro biologickou rozmanitost.

(18)Je vhodné vypracovat podrobné metodiky certifikace pro různé činnosti pohlcování uhlíku, aby bylo možné standardizovaným, ověřitelným a srovnatelným způsobem uplatňovat kritéria kvality stanovená v tomto nařízení. Tyto metodiky by měly zajistit spolehlivou a transparentní certifikaci přínosu čistých pohlcení uhlíku, který vznikl činností pohlcování uhlíku, a zároveň zabránit nepřiměřené administrativní zátěži pro provozovatele nebo skupiny provozovatelů, zejména pro drobné zemědělce a vlastníky lesů. Za tímto účelem by měla být Komise zmocněna doplnit toto nařízení přijetím aktů v přenesené pravomoci, kterými se stanoví podrobné metodiky certifikace pro různé činnosti pohlcování uhlíku. Tyto metodiky by měly být vypracovány v úzké spolupráci s odbornou skupinou pro pohlcování uhlíku a všemi dalšími zúčastněnými subjekty. Musí být založeny na nejlepších dostupných vědeckých důkazech, vycházet ze stávajících veřejných a soukromých systémů a metodik pro certifikaci pohlcování uhlíku a zohledňovat všechny příslušné normy a pravidla přijatá na vnitrostátní úrovni a na úrovni Unie.

(19)Aby byl zajištěn důvěryhodný a spolehlivý proces certifikace, měly by být činnosti pohlcování uhlíku podrobeny auditu nezávislé třetí strany. Zejména činnosti pohlcování uhlíku by měly být před jejich realizací podrobeny počátečnímu certifikačnímu auditu, který ověří jejich soulad s kritérii kvality stanovenými v tomto nařízení, včetně správného vyčíslení očekávaného přínosu čistých pohlcení uhlíku. Činnosti pohlcování uhlíku by také měly podléhat pravidelným recertifikačním auditům, aby se ověřil soulad vzniklého pohlcování uhlíku. Za tímto účelem by Komise měla být zmocněna k přijímání prováděcích aktů, které stanoví strukturu, technické podrobnosti a minimální informace, které musí být obsaženy v popisu činnosti pohlcování uhlíku a ve zprávách o certifikačním a recertifikačním auditu.

(20)Poskytnutí lepších znalostí, nástrojů a metod správcům půdy pro lepší posouzení a optimalizaci pohlcování uhlíku je klíčové pro nákladově efektivní provádění zmírňujících opatření a pro zajištění jejich zapojení do uhlíkového zemědělství. To se týká zejména drobných zemědělců v Unii nebo vlastníků lesů, kteří často nemají know-how a odborné znalosti potřebné k provádění činností pohlcování uhlíku a k dodržování požadovaných kritérií kvality a souvisejících metodik certifikace. Proto je vhodné vyžadovat, aby organizace producentů svým členům usnadňovaly poskytování příslušných poradenských služeb prostřednictvím technického poradenství. Společná zemědělská politika a vnitrostátní státní podpora mohou finančně podporovat poskytování poradenských služeb, výměnu znalostí, vzdělávání, informační akce nebo interaktivní inovační projekty se zemědělci a lesníky.

(21)Je vhodné, aby certifikáty o pohlcování uhlíku sloužily jako podklad pro různá konečná použití, například pro sestavování národních a podnikových inventur skleníkových plynů, a to i s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/841 31 , pro prokazování nároků podniků v oblasti klimatu a jiných environmentálních nároků (včetně nároků na biologickou rozmanitost) nebo pro výměnu ověřených jednotek pohlcování uhlíku prostřednictvím dobrovolných trhů s kompenzacemi uhlíku. Za tímto účelem by měl certifikát obsahovat přesné a transparentní informace o činnosti pohlcování uhlíku, včetně celkového odstranění a přínosu čistých pohlcení uhlíku, které splňují kritéria kvality stanovená v tomto nařízení. Komise by měla být rovněž zmocněna k přijímání aktů v přenesené pravomoci, kterými by dále upřesnila nebo změnila přílohu II, v níž jsou uvedeny minimální informace, které mají být obsaženy v certifikátech.

(22)Aby bylo zajištěno přesné, spolehlivé a transparentní ověřování, měly by mít certifikační orgány odpovědné za provádění certifikace činností pohlcování uhlíku požadované schopnosti a dovednosti a měly by být akreditovány vnitrostátními akreditačními orgány podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 765/2008 32 . Aby se předešlo možnému střetu zájmů, měly by být certifikační orgány rovněž zcela nezávislé na provozovateli, který provádí činnost pohlcování uhlíku, jež je předmětem certifikace. Kromě toho by členské státy měly přispívat k zajištění správného provádění certifikačního procesu tím, že budou dohlížet na činnost certifikačních orgánů, které jsou akreditovány vnitrostátními orgány pro akreditaci, a podávat režimům certifikace informace o příslušných zjištěných neshodách.

(23)Provozovatelé by měli používat režimy certifikace k prokázání souladu s tímto nařízením. Režimy certifikace by proto měly fungovat na základě spolehlivých a transparentních pravidel a postupů a měly by zajišťovat přesnost, spolehlivost, integritu a nepopiratelnost původu a ochranu před zneužitím informací a údajů, které předkládají provozovatelé. Měly by rovněž zajistit správné započítávání ověřených jednotek pohlcování uhlíku, zejména zamezením dvojího započítávání. Za tímto účelem by Komise měla být zmocněna k přijímání prováděcích aktů, včetně odpovídajících norem spolehlivosti, transparentnosti, účetnictví a nezávislého auditu, které mají režimy certifikace uplatňovat, aby byla zajištěna nezbytná právní jistota, pokud jde o pravidla použitelná pro provozovatele a systémy certifikace. V zájmu zajištění nákladově efektivního procesu certifikace by cílem těchto technických harmonizovaných pravidel pro certifikaci mělo být také snížení zbytečné administrativní zátěže pro provozovatele nebo skupiny provozovatelů, zejména pro malé a střední podniky, včetně drobných zemědělců a lesníků.

(24)Aby byla zajištěna spolehlivá a harmonizovaná kontrola certifikace, měla by mít Komise možnost přijímat rozhodnutí o uznání režimů certifikace, které splňují požadavky stanovené v tomto nařízení, včetně požadavků na technickou způsobilost, spolehlivost, transparentnost a nezávislý audit. Tato rozhodnutí o uznání by měla být časově omezena. Za tímto účelem by měla být Komise zmocněna k přijímání prováděcích aktů týkajících se obsahu a postupů uznávání režimů certifikace v Unii.

(25)V příslušných případech zůstávají použitelná ustanovení Úmluvy Evropské hospodářské komise Organizace spojených národů (EHK OSN) o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí 33 („Aarhuská úmluva“) o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí, zejména ustanovení o účasti veřejnosti a přístupu k právní ochraně.

(26)Režimy certifikace by měly zřídit a udržovat interoperabilní veřejné registry, aby byla zajištěna transparentnost a úplná sledovatelnost certifikátů o pohlcování uhlíku a aby se zabránilo riziku podvodů a dvojího započítávání. K podvodu může dojít, pokud je pro stejnou činnost pohlcování uhlíku vydán více než jeden certifikát, protože činnost byla zaregistrována ve dvou různých režimech certifikace nebo byla zaregistrována dvakrát ve stejném režimu. K podvodu může dojít také v případě, že je stejný certifikát použit několikrát k uplatnění stejného nároku na základě činnosti pohlcování uhlíku nebo jednotky pohlcování uhlíku. Registry by měly uchovávat dokumenty vyplývající z procesu certifikace pohlcování uhlíku, včetně shrnutí zpráv o certifikačním a recertifikačním auditu, certifikátů a aktualizovaných certifikátů, a zpřístupnit je veřejnosti v elektronické podobě. V registrech by měly být rovněž zaznamenány certifikované jednotky pohlcování uhlíku, které splňují kritéria kvality Unie. V zájmu zajištění rovných podmínek na jednotném trhu by Komise měla být zmocněna k přijetí prováděcích pravidel, která stanoví normy a technická pravidla pro fungování a interoperabilitu těchto registrů.

(27)Režimy certifikace hrají důležitou roli při poskytování důkazů o splnění kritérií kvality pro pohlcování uhlíku. Proto je vhodné, aby Komise po režimech certifikace vyžadovala, aby pravidelně podávaly zprávy o své činnosti. Tyto zprávy by měly být zveřejňovány v plném rozsahu nebo případně v souhrnném formátu, aby se zvýšila transparentnost a zlepšil dohled Komise. Kromě toho by takové podávání zpráv poskytlo Komisi nezbytné informace pro podávání zpráv o fungování režimů certifikace s cílem určit osvědčené postupy a případně předložit návrh na další podporu těchto osvědčených postupů. V zájmu zajištění srovnatelného a jednotného podávání zpráv by Komise měla být zmocněna k přijímání prováděcích aktů, které stanoví technické podrobnosti týkající se obsahu a formátu zpráv vypracovávaných režimy certifikace.

(28)Aby provozovatelé mohli standardizovaným a nákladově efektivním způsobem uplatňovat kritéria kvality stanovená v tomto nařízení a zároveň zohlednit specifické vlastnosti různých činností pohlcování uhlíku, měla by být Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie, aby doplnila toto nařízení stanovením podrobných metodik certifikace pro různé druhy činností pohlcování uhlíku. Komise by rovněž měla mít možnost změnit přílohu II, v níž jsou uvedeny minimální informace, které mají být obsaženy v certifikátech. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů 34 . Pro zajištění rovné účasti na vypracování aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států, přičemž tito odborníci mají automaticky přístup na zasedání skupin odborníků Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci.

(29)Prováděcí pravomoci svěřené Komisi by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 35 . Za účelem výkonu prováděcích pravomocí stanovených v tomto nařízení by měl být Komisi při plnění jejích úkolů podle tohoto nařízení nápomocen Výbor pro změnu klimatu zřízený podle čl. 44 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1999 36 .

(30)Komise by měla přezkoumat provádění tohoto nařízení tři roky po vstupu tohoto nařízení v platnost a následně nejpozději šest měsíců po celkovém hodnocení dohodnutém podle článku 14 Pařížské dohody. Tyto přezkumy by měly zohlednit příslušný vývoj právních předpisů Unie, technologický a vědecký pokrok, vývoj trhu v oblasti pohlcování uhlíku a potravinového zabezpečení, včetně cenové dostupnosti potravin, a měly by vycházet z výsledků globálního hodnocení Pařížské dohody.

(31)Cílů tohoto nařízení, totiž podpořit zavádění vysoce kvalitního pohlcování uhlíku a zároveň minimalizovat riziko klamavé ekologické reklamy, nemůže být uspokojivě dosaženo pouze na úrovni členských států a z důvodu rozsahu a účinků navrhovaného opatření lze těchto cílů lépe dosáhnout na úrovni Unie. Unie tudíž může přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné k dosažení uvedených cílů,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

Kapitola 1
OBECNÁ USTANOVENÍ

Článek 1

Předmět a oblast působnosti

1.Cílem tohoto nařízení je usnadnit provozovatelům nebo skupinám provozovatelů zavádění pohlcování uhlíku. Za tímto účelem toto nařízení zavádí dobrovolný rámec Unie pro certifikaci pohlcování uhlíku tím, že stanoví:

a)kritéria kvality pro činnosti pohlcování uhlíku, které probíhají v Unii;

b)pravidla pro ověřování a certifikaci pohlcování uhlíku;

c)pravidla pro fungování a uznávání režimů certifikace Komisí.

2.Tento dobrovolný rámec Unie pro certifikaci pohlcování uhlíku se nevztahuje na emise, které spadají do oblasti působnosti směrnice 2003/87/ES, s výjimkou ukládání emisí oxidu uhličitého z udržitelné biomasy, které jsou v souladu s přílohou IV uvedené směrnice zatíženy nulovou sazbou.

Článek 2

Definice

1.Pro účely tohoto nařízení se rozumí: 

a)„pohlcováním uhlíku“ buď ukládání atmosférického nebo biogenního uhlíku v geologických zásobnících uhlíku, biogenních zásobnících uhlíku, produktech a materiálech s dlouhou životností a v mořském prostředí, nebo snížení uvolňování uhlíku z biogenních zásobníků uhlíku do atmosféry;

b)„činností pohlcování uhlíku“ jeden nebo více postupů nebo procesů prováděných provozovatelem, jejichž výsledkem je trvalé ukládání uhlíku, zvýšení zachycování uhlíku v biogenním zásobníku uhlíku, snížení uvolňování uhlíku z biogenního zásobníku uhlíku do atmosféry nebo ukládání atmosférického nebo biogenního uhlíku do produktů nebo materiálů s dlouhou životností;

c)„biogenním zásobníkem uhlíku“ nadzemní biomasa, podzemní biomasa, odpad, mrtvá dřevní hmota a půdní organický uhlík, jak je uvedeno v části B písm. a) až e) přílohy I nařízení 2018/841;

d)„provozovatelem“ jakákoli právnická nebo fyzická osoba, která provozuje nebo řídí činnost pohlcování uhlíku, nebo které byla svěřena rozhodující hospodářská pravomoc nad technickou stránkou činnosti;

e)„skupinou provozovatelů“ právní subjekt, který zastupuje více než jednoho provozovatele a je odpovědný za zajištění toho, aby tito provozovatelé dodržovali toto nařízení;

f)„monitorovacím obdobím“ období, jehož délka je určena v závislosti na typu činnosti pohlcování uhlíku a během něhož provozovatel sleduje ukládání uhlíku;

g)„trvalým ukládáním uhlíku“ činnost pohlcování uhlíku, která za normálních okolností a při použití vhodných postupů řízení ukládá atmosférický nebo biogenní uhlík po dobu několika století, včetně bioenergie se zachycováním a ukládáním uhlíku a přímého zachycování a ukládání uhlíku ve vzduchu;

h)„uhlíkovým zemědělstvím“ činnost pohlcování uhlíku související s obhospodařováním půdy, která vede ke zvýšení ukládání uhlíku v živé biomase, mrtvé organické hmotě a půdě tím, že zlepšuje zachycování uhlíku a/nebo snižuje jeho únik do atmosféry;

i)„ukládáním uhlíku do produktů“ činnost pohlcování uhlíku, která ukládá atmosférický a biogenní uhlík do produktů nebo materiálů s dlouhou životností; 

j)„certifikačním orgánem“ nezávislý, akreditovaný nebo uznaný orgán posuzování shody, který uzavřel dohodu o provádění certifikačních auditů a vydávání certifikátů s režimem certifikace;

k)„režimem certifikace“ systém spravovaný soukromou nebo veřejnou organizací, která dohlíží na certifikaci souladu provozovatelů nebo skupiny provozovatelů s tímto nařízením;

l)„certifikačním auditem“ audit prováděný certifikačním orgánem;

m)„recertifikačním auditem“ audit prováděný v rámci obnovy certifikátu vydaného certifikačním orgánem;

n)„certifikátem“ prohlášení o shodě vydané certifikačním orgánem, které potvrzuje, že činnost pohlcování uhlíku je v souladu s tímto nařízením;

o)„jednotkou pohlcování uhlíku“ jedna tuna certifikovaného přínosu čistých pohlcení z činnosti pohlcování uhlíku, která je registrována v režimu certifikace.

Článek 3

Způsobilost k certifikaci

Pohlcování uhlíku je způsobilé k certifikaci podle tohoto nařízení, pokud splňuje obě následující podmínky:

a)vzniká při činnosti pohlcování uhlíku, která splňuje kritéria kvality stanovená v článcích 4 až 7;

b)je nezávisle ověřováno v souladu s článkem 9.

Kapitola 2
KRITÉRIA KVALITY

Článek 4

Kvantifikace

1.Činnost pohlcování uhlíku musí poskytovat přínos čistých pohlcení uhlíku, který se vypočte podle tohoto vzorce:

Přínos čistých pohlcení uhlíku = PUzákl. – PUcelk. – SPnárůst > 0

přičemž,

a)PUzákl. je pohlcení uhlíku v rámci základní hodnoty;

b)PUcelk. je celkové pohlcení uhlíku v rámci činnosti pohlcování uhlíku;

c)SPnárůst je nárůst přímých a nepřímých emisí skleníkových plynů jiných než emisí z biogenních zásobníků uhlíku v případě uhlíkového zemědělství, které jsou způsobeny prováděním činnosti pohlcování uhlíku.

2.V případě uhlíkového zemědělství se základní hodnotou pohlcování uhlíku a pohlcováním uhlíku celkem rozumí čisté pohlcení nebo emise skleníkových plynů v souladu s účetními pravidly stanovenými v nařízení (EU) 2018/841.

3.Množství uvedená v odst. 1 písm. a), b) a c) se označují záporným znaménkem (), pokud se jedná o čisté pohlcení skleníkových plynů, a kladným znaménkem (+), pokud se jedná o čisté emise skleníkových plynů; a vyjadřují se v tunách ekvivalentu oxidu uhličitého.

4.Pohlcování uhlíku musí být kvantifikováno relevantním, přesným, úplným, konzistentním, srovnatelným a transparentním způsobem.

5.Základní hodnota musí odpovídat standardnímu výkonu pohlcování uhlíku u srovnatelných činností v podobných sociálních, ekonomických, environmentálních a technologických podmínkách a musí zohledňovat zeměpisné souvislosti.

6.Odchylně od odstavce 5 může být v řádně odůvodněných případech základní hodnota založena na individuálním výkonu dané činnosti v oblasti pohlcování uhlíku.

7.Základní hodnota je pravidelně aktualizována.

8.Při kvantifikaci pohlcování uhlíku se zohlední nejistoty v souladu s uznávanými statistickými přístupy.

9.Na podporu kvantifikace pohlcení uhlíku v rámci uhlíkového zemědělství shromažďuje provozovatel nebo skupina provozovatelů údaje o pohlcení uhlíku a emisích skleníkových plynů způsobem slučitelným s vnitrostátními inventurami skleníkových plynů podle nařízení (EU) 2018/841 a části 3 přílohy V nařízení (EU) 2018/1999.

Článek 5

Adicionalita

1.Pohlcování uhlíku je doplňkovou činností. Za tímto účelem musí činnost pohlcování uhlíku splňovat obě následující kritéria:

a) přesahuje rámec unijních a vnitrostátních právních předpisů;

b) dochází k němu díky motivačnímu účinku certifikace.    

2.Pokud je základní hodnota stanovena podle čl. 4 odst. 5, má se za to, že je dodržena adicionalita podle odstavce 1. Pokud je základní hodnota stanovena podle čl. 4 odst. 6, musí být adicionalita podle odst. 1 písm. a) a b) prokázána prostřednictvím zvláštních testů.

Článek 6

Dlouhodobé ukládání

1.Provozovatel nebo skupina provozovatelů prokáže, že cílem činnosti pohlcování uhlíku je zajistit dlouhodobé ukládání uhlíku.

2.Pro účely odstavce 1 musí provozovatel nebo skupina provozovatelů splňovat obě následující kritéria:

a) sledují a zmírňují jakékoli riziko uvolnění uloženého uhlíku, k němuž dojde během monitorovacího období;

b) podléhají vhodným mechanismům odpovědnosti za případné uvolnění uloženého uhlíku, k němuž dojde během monitorovacího období.

3.V případě uhlíkového zemědělství a ukládání uhlíku do produktů se uhlík uložený v rámci činnosti pohlcování uhlíku považuje za uvolněný do atmosféry na konci monitorovacího období.

Článek 7

Udržitelnost

1.Činnost pohlcování uhlíku musí mít neutrální dopad na všechny následující cíle udržitelnosti nebo musí vytvářet vedlejší přínosy pro tyto cíle:

a)zmírňování změny klimatu nad rámec přínosu čistých pohlcení uhlíku uvedeného v čl. 4 odst. 1;

b)přizpůsobování se změně klimatu;

c)udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů;

d)přechod na oběhové hospodářství;

e)prevence a omezování znečištění;

f)ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů.

2.Pro účely odstavce 1 musí činnost pohlcování uhlíku splňovat minimální požadavky na udržitelnost stanovené v metodikách certifikace uvedených v aktech v přenesené pravomoci přijatých podle článku 8.

3.Pokud provozovatel nebo skupina provozovatelů vykazují vedlejší přínosy, které přispívají k cílům udržitelnosti uvedeným v odstavci 1 nad rámec minimálních požadavků na udržitelnost uvedených v odstavci 2, dodržují metodiky certifikace stanovené v aktech v přenesené pravomoci uvedených v článku 8. Metodiky certifikace v co nejvyšší míře motivují k vytváření vedlejších přínosů nad rámec minimálních požadavků na udržitelnost, zejména ve vztahu k cíli uvedenému v odst. 1 písm. f).

Článek 8

Metodiky certifikace

1.Provozovatel nebo skupina provozovatelů použijí příslušné metodiky certifikace, aby splnili kritéria stanovená v článcích 4 až 7.

2.Komise je zmocněna přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 16 za účelem stanovení metodik technické certifikace uvedených v odstavci 1 pro činnosti související s trvalým ukládáním uhlíku, uhlíkovým zemědělstvím a ukládáním uhlíku do produktů. Tyto metodiky certifikace musí obsahovat alespoň prvky uvedené v příloze I.

3.Při přípravě těchto aktů v přenesené pravomoci Komise zohlední tyto prvky:

a)cíle zajistit spolehlivost pohlcování uhlíku a uznat ochranu a obnovu ekosystémů;

b)cíl minimalizovat administrativní zátěž pro provozovatele, zejména pro malé provozovatele v oblasti uhlíkového zemědělství;

c)příslušné unijní a vnitrostátní právní předpisy;

d)příslušné unijní a mezinárodní normy a metodiky certifikace.

Kapitola 3
CERTIFIKACE

Článek 9

Certifikace shody

1.Provozovatel nebo skupina provozovatelů podá žádost o certifikaci shody s tímto nařízením režimu certifikace. Po přijetí této žádosti předloží provozovatel nebo skupina provozovatelů certifikačnímu orgánu komplexní popis činnosti pohlcování uhlíku, včetně metodiky certifikace použité k posouzení souladu s články 4 až 7, očekávaného celkového pohlcování uhlíku a přínosu čistých pohlcení uhlíku. Skupiny provozovatelů rovněž upřesní, jakým způsobem jsou poskytovány poradenské služby v oblasti pohlcování uhlíku, a to zejména malým provozovatelům v oblasti uhlíkového zemědělství.

2.Certifikační orgán provede certifikační audit, aby ověřil informace předložené podle odstavce 1 a potvrdil soulad činnosti pohlcování uhlíku s články 4 až 7. Na základě tohoto certifikačního auditu vydá certifikační orgán zprávu o certifikačním auditu, která obsahuje shrnutí, a certifikát obsahující minimálně informace uvedené v příloze II. Režim certifikace kontroluje zprávu o certifikačním auditu a certifikát a zveřejňuje shrnutí zprávy o certifikačním auditu a certifikát v registru uvedeném v článku 12.

3.Certifikační orgán provádí pravidelné recertifikační audity, aby znovu potvrdil soulad činnosti pohlcování uhlíku s články 4 až 7 a ověřil dosažený přínos v oblasti uhlíku. Na základě tohoto recertifikačního auditu vydá certifikační orgán zprávu o recertifikačním auditu, která obsahuje shrnutí a aktualizovaný certifikát. Režim certifikace kontroluje zprávu o recertifikačním auditu a aktualizovaný certifikát a zveřejňuje souhrn zprávy o recertifikačním auditu, aktualizovaný certifikát a certifikované jednotky pohlcování uhlíku v registru uvedeném v článku 12.

4.Provozovatel nebo skupina provozovatelů poskytuje certifikačnímu orgánu podporu při certifikačních a recertifikačních auditech, zejména tím, že umožní přístup do prostor, kde se činnost provádí, a poskytne příslušné údaje a dokumentaci.

5.Komise může přijmout prováděcí akty, kterými stanoví strukturu, formát a technické podrobnosti komplexního popisu činnosti pohlcování uhlíku uvedeného v odstavci 1 a zpráv o certifikačním a recertifikačním auditu uvedených v odstavcích 2 a 3. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle článku 17.

Článek 10

Certifikační orgány

1.Certifikační orgány jmenované režimy certifikace musí být akreditovány vnitrostátním akreditačním orgánem podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 765/2008 37 .  

2.Certifikačními orgány jsou:

a)kompetentní k provádění certifikačních a recertifikačních auditů uvedených v článku 9; 

b)nezávislé na provozovatelích nebo na skupině provozovatelů a vykonávají činnosti požadované tímto nařízením ve veřejném zájmu.

3.Pro účely odst. 2 písm. b) nesmí certifikační orgány nebo jejich části:

a)být provozovatelem nebo skupinou provozovatelů, vlastníkem provozovatele nebo skupiny provozovatelů nebo být jimi vlastněn;

b)mít vztahy s provozovateli nebo se skupinou provozovatelů, kteří by mohli ovlivnit jejich nezávislost a nestrannost.

4.Členské státy dohlížejí na činnost certifikačních orgánů. Certifikační orgány předloží na žádost příslušných vnitrostátních orgánů veškeré relevantní informace nezbytné pro dohled nad jejich činností, včetně data, času a místa konání auditů uvedených v článku 9. Pokud členské státy zjistí nesoulad, neprodleně o tom informují certifikační orgán a příslušný režim certifikace.

Kapitola 4
REŽIM CERTIFIKACE

Článek 11

Provozování režimů certifikace

1.K prokázání souladu s tímto nařízením použije provozovatel nebo skupina provozovatelů režim certifikace uznaný Komisí podle článku 13.

2.Režimy certifikace fungují na základě spolehlivých a transparentních pravidel a postupů, zejména pokud jde o vnitřní řízení a monitorování, vyřizování stížností a odvolání, konzultace se zúčastněnými stranami, transparentnost a zveřejňování informací, jmenování a školení certifikačních orgánů, řešení otázek neshody, vývoj a správu registrů.

3.Režimy certifikace ověří, zda informace a údaje předložené provozovatelem nebo skupinou provozovatelů za účelem certifikace shody podle článku 9 byly předmětem nezávislého auditu a zda byla certifikace shody provedena přesně, spolehlivě a hospodárně.

4.Režimy certifikace alespoň jednou ročně zveřejní seznam jmenovaných certifikačních orgánů, přičemž u každého certifikačního orgánu uvedou, kterým subjektem nebo vnitrostátním orgánem veřejné moci byl uznán a který subjekt nebo vnitrostátní orgán veřejné moci jej kontroluje.

5.Komise přijme prováděcí akty, kterými stanoví strukturu, formát, technické podrobnosti a postup uvedený v odstavcích 2, 3 a 4, které se použijí na všechny režimy certifikace. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle článku 17.

Článek 12

Registry

1.Režim certifikace zřídí a řádně vede veřejný rejstřík, aby byly veřejně přístupné informace týkající se procesu certifikace, včetně certifikátů a aktualizovaných certifikátů a množství jednotek pohlcování uhlíku certifikovaných v souladu s článkem 9. Tyto registry používají automatizované systémy, včetně elektronických šablon, a jsou interoperabilní.

2.Komise může přijmout prováděcí akty, kterými stanoví strukturu, formát a technické podrobnosti veřejných rejstříků a zaznamenávání, držení nebo používání jednotek pohlcování uhlíku podle odstavce 1. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle článku 17.  

Článek 13

Uznávání režimů certifikace

1.K prokázání souladu s tímto nařízením mohou provozovatelé nebo skupina provozovatelů použít pouze režim certifikace uznaný rozhodnutím Komisí. Toto rozhodnutí je platné po dobu nejvýše pěti let.

2.Členský stát oznámí Komisi žádost o uznání veřejného režimu certifikace. Právní zástupce soukromého režimu certifikace oznámí Komisi žádost o uznání soukromého režimu certifikace.

3.Komise může zrušit rozhodnutí o uznání režimu certifikace podle odstavce 1, pokud režim certifikace neprovádí normy a pravidla stanovená v prováděcích aktech uvedených v čl. 11 odst. 5. Pokud členský stát vznese obavy, že režim certifikace nefunguje v souladu s normami a pravidly stanovenými v prováděcích aktech uvedených v čl. 11 odst. 5, které tvoří základ pro rozhodnutí podle odstavce 1, Komise záležitost prošetří a přijme vhodná opatření, včetně zrušení příslušného rozhodnutí.

4.Komise může přijmout prováděcí akty, kterými stanoví strukturu, formát a technické podrobnosti postupů oznamování a uznávání uvedených v odstavcích 1 a 2. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle článku 17.

Článek 14

Požadavky na podávání zpráv

1.Každý režim certifikace uznaný Komisí předkládá Komisi výroční zprávu o své činnosti, včetně popisu všech případů podvodů a souvisejících nápravných opatření. Zpráva se předkládá za předchozí kalendářní rok, a to každoročně do 30. dubna. Požadavek na předložení zprávy se vztahuje pouze na režimy certifikace, které fungují alespoň dvanáct měsíců.  

2.Komise tyto zprávy zveřejní v plném rozsahu nebo, pokud je to nezbytné pro zachování důvěrnosti obchodně citlivých informací, v souhrnné podobě.

3.Komise může přijmout prováděcí akty, kterými stanoví strukturu, formát a technické podrobnosti zpráv uvedených v odstavci 1. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle článku 17.

Kapitola 5
ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 15

Změna přílohy II

Komise je zmocněna k přijímání aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 16 za účelem změny přílohy II s cílem upravit seznam minimálních informací obsažených v certifikátech uvedených v článku 9.

Článek 16

Výkon přenesené pravomoci

1.Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

2.Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v článcích 8 a 15 je svěřena Komisi na dobu neurčitou od [Úřad pro publikace: vložte prosím datum = datum vstupu tohoto nařízení v platnost].

3.Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v článcích 8 a 15 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti žádných již platných aktů v přenesené pravomoci.

4.Před přijetím aktu v přenesené pravomoci Komise vede konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů.

5.Akty v přenesené pravomoci přijaté podle článků 8 a 15 vstoupí v platnost, pouze pokud proti nim Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.

Článek 17

Postupy projednávání ve výboru

1.Komisi je nápomocen Výbor pro změnu klimatu zřízený podle čl. 44 odst. 1 písm. 1 nařízení (EU) 2018/1999. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.

2.Odkazuje-li se na tento článek, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011. 

Článek 18

Přezkum

1.Toto nařízení se přezkoumává ve všech ohledech s ohledem na příslušný vývoj právních předpisů Unie, Rámcovou úmluvu Organizace spojených národů o změně klimatu a Pařížskou dohodu, technologický a vědecký pokrok, vývoj trhu v oblasti pohlcování uhlíku a potravinové zabezpečení Unie.

2.Tři roky po vstupu tohoto nařízení v platnost, nejpozději však do konce roku 2028, a následně do šesti měsíců po výsledku každého globálního hodnocení dohodnutého podle článku 14 Pařížské dohody, předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu o provádění tohoto nařízení. 

Článek 19

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne

LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ

Obsah

1.RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU

1.1.Název návrhu/podnětu

1.2.Příslušné oblasti politik

1.3.Návrh/podnět se týká:

1.4.Cíle

1.4.1.Obecné cíle

1.4.2.Specifické cíle

1.4.3.Očekávaný výsledek (výsledky) a dopad

1.4.4.Ukazatele výkonnosti

1.5.Odůvodnění návrhu/podnětu

1.5.1.Potřeby, které mají být uspokojeny v krátkodobém nebo dlouhodobém horizontu, včetně podrobného harmonogramu pro zahajovací fázi provádění podnětu

1.5.2.Přidaná hodnota ze zapojení Unie (může být důsledkem různých faktorů, např. přínosů z koordinace, právní jistoty, vyšší účinnosti nebo doplňkovosti). Pro účely tohoto bodu se „přidanou hodnotou ze zapojení Unie“ rozumí hodnota plynoucí ze zásahu Unie, jež doplňuje hodnotu, která by jinak vznikla činností samotných členských států.

1.5.3.Závěry vyvozené z podobných zkušeností v minulosti

1.5.4.Slučitelnost s víceletým finančním rámcem a možné synergie s dalšími vhodnými nástroji

1.5.5.Posouzení různých dostupných možností financování, včetně prostoru pro přerozdělení prostředků

1.6.Doba trvání a finanční dopad návrhu/podnětu

1.7.Předpokládaný způsob řízení

2.SPRÁVNÍ OPATŘENÍ

2.1.Pravidla pro sledování a podávání zpráv

2.2.Systémy řízení a kontroly

2.2.1.Odůvodnění navrhovaných způsobů řízení, mechanismů provádění financování, způsobů plateb a kontrolní strategie

2.2.2.Informace o zjištěných rizicích a systémech vnitřní kontroly zřízených k jejich zmírnění

2.2.3.Odhad a odůvodnění nákladové efektivnosti kontrol (poměr „náklady na kontroly ÷ hodnota souvisejících spravovaných finančních prostředků“) a posouzení očekávané míry rizika výskytu chyb (při platbě a při uzávěrce)

2.3.Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí

3.ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU

3.1.Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové položky

3.2.Odhadovaný finanční dopad návrhu na prostředky

3.2.1.Odhadovaný souhrnný dopad na operační prostředky

3.2.2.Odhadovaný výstup financovaný z operačních prostředků

3.2.3.Odhadovaný souhrnný dopad na správní prostředky

3.2.4.Slučitelnost se stávajícím víceletým finančním rámcem

3.2.5.Příspěvky třetích stran

3.3.Odhadovaný dopad na příjmy

LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ

1.RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU 

1.1.Název návrhu/podnětu

1.2.Příslušné oblasti politik 

1.3.Návrh/podnět se týká: 

X nové akce 

 nové akce následující po pilotním projektu / přípravné akci 38  

 prodloužení stávající akce 

 sloučení jedné či více akcí v jinou/novou akci nebo přesměrování jedné či více akcí na jinou/novou akci 

1.4.Cíle

1.4.1.Obecné cíle

1.4.2. Specifické cíle

1.4.3.Očekávaný výsledek (výsledky) a dopad

Upřesněte účinky, které by návrh/podnět měl mít na příjemce / cílové skupiny.

1.4.4.Ukazatele výkonnosti

Upřesněte ukazatele pro sledování pokroku a dosažených výsledků.

1.5.Odůvodnění návrhu/podnětu 

1.5.1.Potřeby, které mají být uspokojeny v krátkodobém nebo dlouhodobém horizontu, včetně podrobného harmonogramu pro zahajovací fázi provádění podnětu

1.5.2.Přidaná hodnota ze zapojení Unie (může být důsledkem různých faktorů, např. přínosů z koordinace, právní jistoty, vyšší účinnosti nebo doplňkovosti). Pro účely tohoto bodu se „přidanou hodnotou ze zapojení Unie“ rozumí hodnota plynoucí ze zásahu Unie, jež doplňuje hodnotu, která by jinak vznikla činností samotných členských států.

1.5.3.Závěry vyvozené z podobných zkušeností v minulosti

1.5.4.Slučitelnost s víceletým finančním rámcem a možné synergie s dalšími vhodnými nástroji

1.5.5.Posouzení různých dostupných možností financování, včetně prostoru pro přerozdělení prostředků

1.6.Doba trvání a finanční dopad návrhu/podnětu

 Časově omezená doba trvání

    s účinností od [DD.MM.]RRRR do [DD.MM.]RRRR

    finanční dopad od RRRR do RRRR u prostředků na závazky a od RRRR do RRRR u prostředků na platby.

X časově neomezená doba trvání

Provádění s obdobím rozběhu od poloviny roku 2024 do konce roku 2025,

poté plné fungování.

1.7.Předpokládaný způsob řízení 42  

☑ Přímé řízení Komisí

☑ prostřednictvím jejích útvarů, včetně jejích zaměstnanců v delegacích Unie,

 prostřednictvím výkonných agentur.

 Sdílené řízení s členskými státy

 Nepřímé řízení, při kterém jsou úkoly souvisejícími s plněním rozpočtu pověřeny:

 třetí země nebo subjekty určené těmito zeměmi,

 mezinárodní organizace a jejich agentury (upřesněte),

 EIB a Evropský investiční fond,

☑ subjekty uvedené v článcích 70 a 71 finančního nařízení,

 veřejnoprávní subjekty,

 soukromoprávní subjekty pověřené výkonem veřejné služby v rozsahu, v jakém poskytují dostatečné finanční záruky,

 soukromoprávní subjekty členského státu pověřené uskutečňováním partnerství soukromého a veřejného sektoru a poskytující dostatečné finanční záruky,

 osoby pověřené prováděním specifických akcí v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky podle hlavy V Smlouvy o EU a určené v příslušném základním právním aktu.

Pokud vyberete více způsobů řízení, upřesněte je v části „Poznámky“.

Poznámky

2.SPRÁVNÍ OPATŘENÍ 

2.1.Pravidla pro sledování a podávání zpráv 

Upřesněte četnost a podmínky.

2.2.Systémy řízení a kontroly 

2.2.1.Odůvodnění navrhovaných způsobů řízení, mechanismů provádění financování, způsobů plateb a kontrolní strategie

2.2.2.Informace o zjištěných rizicích a systémech vnitřní kontroly zřízených k jejich zmírnění

2.2.3.Odhad a odůvodnění nákladové efektivnosti kontrol (poměr „náklady na kontroly ÷ hodnota souvisejících spravovaných finančních prostředků“) a posouzení očekávané míry rizika výskytu chyb (při platbě a při uzávěrce) 

2.3.Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí 

Upřesněte stávající či předpokládaná preventivní a ochranná opatření, např. opatření uvedená ve strategii pro boj proti podvodům.

3.ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU 

3.1.Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové položky 

·Stávající rozpočtové položky

V pořadí okruhů víceletého finančního rámce a rozpočtových položek.

·Nové rozpočtové položky, jejichž vytvoření se požaduje

NA

3.2.Odhadovaný finanční dopad návrhu na prostředky 

3.2.1.Odhadovaný souhrnný dopad na operační prostředky 

    Návrh/podnět nevyžaduje využití operačních prostředků.

☑    Návrh/podnět vyžaduje využití operačních prostředků, jak je vysvětleno dále:

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Pokud je návrhem/podnětem dotčen více než jeden operační okruh, zopakuje se výše uvedený oddíl:

Tento oddíl se vyplní pomocí „rozpočtových údajů správní povahy“, jež se nejprve uvedou v příloze legislativního finančního výkazu (příloha V interních pravidel), která se pro účely konzultace mezi útvary vloží do aplikace DECIDE.

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

3.2.2.Odhadovaný výstup financovaný z operačních prostředků 

Prostředky na závazky v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

3.2.3.Odhadovaný souhrnný dopad na správní prostředky 

    Návrh/podnět nevyžaduje využití prostředků správní povahy.

☑    Návrh/podnět vyžaduje využití prostředků správní povahy, jak je vysvětleno dále:

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Potřebné prostředky na oblast lidských zdrojů a na ostatní výdaje správní povahy budou pokryty z prostředků GŘ, které jsou již vyčleněny na řízení akce a/nebo byly vnitřně přerozděleny v rámci GŘ a v případě potřeby doplněny z dodatečného přídělu, který lze řídícímu GŘ poskytnout v rámci ročního přidělování a s ohledem na rozpočtová omezení.

Odhadované potřeby v oblasti lidských zdrojů

 Návrh/podnět nevyžaduje využití lidských zdrojů.

☑ Návrh/podnět vyžaduje využití lidských zdrojů, jak je vysvětleno dále:

Odhad vyjádřete v přepočtu na plné pracovní úvazky

XX je oblast politiky nebo dotčená hlava rozpočtu.

Potřeby v oblasti lidských zdrojů budou pokryty ze zdrojů GŘ, které jsou již vyčleněny na řízení akce a/nebo byly vnitřně přeobsazeny v rámci GŘ, a případně doplněny z dodatečného přídělu, který lze řídícímu GŘ poskytnout v rámci ročního přidělování a s ohledem na rozpočtová omezení.

Popis úkolů:

3.2.4.Slučitelnost se stávajícím víceletým finančním rámcem 

Návrh/podnět:

☑    může být v plném rozsahu financován přerozdělením prostředků v rámci příslušného okruhu víceletého finančního rámce (VFR).

    vyžaduje použití nepřiděleného rozpětí v rámci příslušného okruhu VFR a/nebo použití zvláštních nástrojů definovaných v nařízení o VFR.

    vyžaduje revizi VFR.

3.2.5.Příspěvky třetích stran 

Návrh/podnět:

☑    nepočítá se spolufinancováním od třetích stran.

    počítá se spolufinancováním od třetích stran podle následujícího odhadu:

prostředky v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

3.3.Odhadovaný dopad na příjmy 

☑    Návrh/podnět nemá žádný finanční dopad na příjmy.

    Návrh/podnět má tento finanční dopad:

na vlastní zdroje

na jiné příjmy

uveďte, zda je příjem účelově vázán na výdajové položky 

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

U účelově vázaných příjmů upřesněte dotčené výdajové rozpočtové položky.

Jiné poznámky (např. způsob/vzorec výpočtu dopadu na příjmy nebo jiné údaje).

(1)    Pracovní skupina III IPCC (2022), Technické shrnutí. In: Změna klimatu 2022: Zmírňování změny klimatu. Šestá hodnotící zpráva.

(2)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1119 ze dne 30. června 2021, kterým se stanoví rámec pro dosažení klimatické neutrality a kterým se mění nařízení (ES) č. 401/2009 a (EU) 2018/1999 (Úř. věst. L 243, 9.7.2021, s. 1).

(3)    COM(2020) 98 final.

(4)    COM(2019) 640 final.

(5)    COM(2021) 554 final.

(6)    C(2019) 1492 final.

(7)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES ze dne 13. října 2003 o vytvoření systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů ve Společenství a o změně směrnice Rady 96/61/ES (Úř. věst. L 275, 25.10.2003, s. 32).

(8)    COM(2021) 800 final.

(9)    Konference o budoucnosti Evropy, Zpráva o konečném výsledku, květen 2022.

(10)    C(2022) 2230 final

(11)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/31/ES ze dne 23. dubna 2009 o geologickém ukládání oxidu uhličitého a o změně směrnice Rady 85/337/EHS, směrnic Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES, 2001/80/ES, 2004/35/ES, 2006/12/ES, 2008/1/ES a nařízení (ES) č. 1013/2006 (Úř. věst. L 140, 5.6.2009, s. 114).

(12)    Při zavádění BECCS je nutné zohlednit ochranná opatření, která zohlední limity a dostupnost udržitelné biomasy, aby se zabránilo nadměrné poptávce po biomase pro energetické účely s negativními dopady na úložiště a zásoby uhlíku, biologickou rozmanitost, kvalitu ovzduší a biohospodářství.

(13)    Prováděcí nařízení Komise (EU) 2018/2066 ze dne 19. prosince 2018 o monitorování a vykazování emisí skleníkových plynů podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES a o změně nařízení Komise (EU) č. 601/2012 (Úř. věst. L 334, 31.12.2018, s. 1).

(14)    Výzva k předkládání návrhů, příloha C: Metodika výpočtu zamezení emisí skleníkových plynů.

(15)    https://climate.ec.europa.eu/eu-action/funding-climate-action/innovation-fund_en

(16)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/841 ze dne 30. května 2018 o zahrnutí emisí skleníkových plynů a jejich pohlcování v důsledku využívání půdy, změn ve využívání půdy a lesnictví do rámce politiky v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030 a o změně nařízení (EU) č. 525/2013 a rozhodnutí č. 529/2013/EU (Úř. věst. L 156, 19.6.2018, s. 1).

(17)    COM(2022) 304 final.

(18)    Směrnice 2018/2001/EU.

(19)    COM/2021/572 final.

(20)    Úř. věst. C […], […], s. […].

(21)    Úř. věst. C […], […], s. […].

(22)    Byla schválena rozhodnutím Rady (EU) 2016/1841 ze dne 5. října 2016 o uzavření Pařížské dohody přijaté v rámci Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu jménem Evropské unie (Úř. věst. L 282, 19.10.2016, s. 1).

(23)    Pracovní skupina III IPCC (2022), Technické shrnutí. In: Změna klimatu 2022: Zmírňování změny klimatu. Šestá hodnotící zpráva (odkaz).

(24)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1119 ze dne 30. června 2021, kterým se stanoví rámec pro dosažení klimatické neutrality a mění nařízení (ES) č. 401/2009 a (EU) 2018/1999 („evropský právní rámec pro klima“) (Úř. věst. L 243, 9.7.2021, s. 1).

(25)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/841 ze dne 30. května 2018 o zahrnutí emisí skleníkových plynů a jejich pohlcování v důsledku využívání půdy, změn ve využívání půdy a lesnictví do rámce politiky v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030 a o změně nařízení (EU) č. 525/2013 a rozhodnutí č. 529/2013/EU (Úř. věst. L 156, 19.6.2018, s. 1).

(26)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES ze dne 13. října 2003 o vytvoření systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů ve Společenství a o změně směrnice Rady 96/61/ES (Úř. věst. L 275, 25.10.2003, s. 32).

(27)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/31/ES ze dne 23. dubna 2009 o geologickém ukládání oxidu uhličitého a o změně směrnice Rady 85/337/EHS, směrnic Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES, 2001/80/ES, 2004/35/ES, 2006/12/ES, 2008/1/ES a nařízení (ES) č. 1013/2006 (Úř. věst. L 140, 5.6.2009, s. 114).

(28)    Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2021/2139 ze dne 4. června 2021, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/852, pokud jde o stanovení technických screeningových kritérií pro určení toho, za jakých podmínek se hospodářská činnost kvalifikuje jako významně přispívající ke zmírňování změny klimatu nebo k přizpůsobování se změně klimatu, a toho, zda tato hospodářská činnost významně nepoškozuje některý z dalších environmentálních cílů (Úř. věst. L 442, 9.12.2021, s. 1).

(29)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001 ze dne 11. prosince 2018 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů (Úř. věst. L 328, 21.12.2018, s. 82).

(30)    Sdělení Komise, Udržitelné uhlíkové cykly, COM(2021) 800.

(31)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/841 ze dne 30. května 2018 o zahrnutí emisí skleníkových plynů a jejich pohlcování v důsledku využívání půdy, změn ve využívání půdy a lesnictví do rámce politiky v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030 a o změně nařízení (EU) č. 525/2013 a rozhodnutí č. 529/2013/EU (Úř. věst. L 156, 19.6.2018, s. 1).

(32)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 765/2008 ze dne 9. července 2008, kterým se stanoví požadavky na akreditaci a dozor nad trhem týkající se uvádění výrobků na trh a kterým se zrušuje nařízení (EHS) č. 339/93 (Úř. věst. L 218, 13.8.2008, s. 30).

(33)    Rozhodnutí Rady 2005/370/ES ze dne 17. února 2005 o uzavření Úmluvy o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí jménem Evropského společenství (Úř. věst. L 124, 17.5.2005, s. 1).

(34)    Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.

(35)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).

(36)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1999 ze dne 11. prosince 2018 o správě energetické unie a opatřeních v oblasti klimatu, kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 663/2009 a (ES) č. 715/2009, směrnice 94/22/ES, 98/70/ES, 2009/31/ES, 2009/73/ES, 2010/31/EU, 2012/27/EU a 2013/30/EU, směrnice Rady 2009/119/ES a (EU) 2015/652 a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 525/2013 (Úř. věst. L 328, 21.12.2018, s. 1).

(37)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 765/2008 ze dne 9. července 2008, kterým se stanoví požadavky na akreditaci a dozor nad trhem týkající se uvádění výrobků na trh a kterým se zrušuje nařízení (EHS) č. 339/93 (Úř. věst. L 218, 13.8.2008, s. 30).

(38)    Uvedené v čl. 58 odst. 2 písm. a) nebo b) finančního nařízení.

(39)    Inovační fond, https://climate.ec.europa.eu/eu-action/funding-climate-action/innovation-fund_en  

(40)    Výzva k předkládání návrhů, příloha C: Metodika výpočtu zamezení emisí skleníkových plynů https://ec.europa.eu/info/funding-tenders/opportunities/docs/2021-2027/innovfund/wp-call/call-annex_c_innovfund-lsc-2020-two-stage_en.pdf  

(41)    Prováděcí nařízení Komise (EU) 2018/2066, https://eur-lex.europa.eu/eli/reg_impl/2018/2066/oj  

(42)    Vysvětlení způsobů řízení spolu s odkazem na finanční nařízení jsou k dispozici na stránkách BudgWeb: https://myintracomm.ec.europa.eu/budgweb/EN/man/budgmanag/Pages/budgmanag.aspx  

(43)    RP = rozlišené prostředky / NRP = nerozlišené prostředky.

(44)    ESVO: Evropské sdružení volného obchodu.

(45)    Kandidátské země a případně potenciální kandidáti západního Balkánu.

(46)    Technická a/nebo administrativní pomoc a výdaje na podporu provádění programů a/nebo akcí EU (bývalé položky „BA“), nepřímý výzkum, přímý výzkum.

(47)    Výstupy se rozumí produkty a služby, které mají být dodány (např. počet financovaných studentských výměn, počet vybudovaných kilometrů silnic atd.).

(48)    Popsaný v bodě 1.4.2. „Specifické cíle…“.

(49)    Technická a/nebo administrativní pomoc a výdaje na podporu provádění programů a/nebo akcí EU (bývalé položky „BA“), nepřímý výzkum, přímý výzkum.

(50)    SZ = smluvní zaměstnanec; MZ = místní zaměstnanec; VNO = vyslaný národní odborník; ZAP = zaměstnanec agentury práce; MOD = mladý odborník při delegaci.

(51)    Dílčí strop na externí zaměstnance financované z operačních prostředků (bývalé položky „BA“).

(52)    Rokem N se rozumí rok, kdy se návrh/podnět začíná provádět. Výraz „N“ nahraďte předpokládaným prvním rokem provádění (například 2021). Totéž proveďte u let následujících.

(53)    Pokud jde o tradiční vlastní zdroje (cla, dávky z cukru), je třeba uvést čisté částky, tj. hrubé částky po odečtení 20 % nákladů na výběr.

EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 30.11.2022

COM(2022) 672 final

PŘÍLOHA

návrhu NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,

kterým se zřizuje rámec Unie pro certifikaci pohlcování uhlíku

{SEC(2022) 423 final} - {SWD(2022) 377 final} - {SWD(2022) 378 final}

PŘÍLOHA I

Prvky metodik certifikace uvedených v článku 8

Při přijímání aktů v přenesené pravomoci podle článku 8 musí metodiky certifikace obsahovat alespoň tyto prvky:

a)popis činnosti pohlcování uhlíku, na kterou se vztahuje, včetně období sledování;

b)pravidla pro identifikaci všech jímek pro pohlcování uhlíku a zdrojů emisí skleníkových plynů uvedených v čl. 4 odst. 1;

c)pravidla pro výpočet pohlcení uhlíku v rámci základní hodnoty uvedené v čl. 4 odst. 1 písm. a);

d)pravidla pro výpočet celkového množství pohlceného uhlíku podle čl. 4 odst. 1 písm. b);

e)pravidla pro výpočet nárůstu přímých a nepřímých emisí skleníkových plynů podle čl. 4 odst. 1 písm. c);

f)pravidla pro řešení nejistot při kvantifikaci pohlcování uhlíku podle čl. 4 odst. 8;

g)pravidla pro provádění zvláštních testů adicionality uvedených v čl. 5 odst. 2;

h)pravidla pro monitorování a zmírňování rizika uvolnění uloženého uhlíku podle čl. 6 odst. 2 písm. a);

i)pravidla o vhodných mechanismech odpovědnosti podle čl. 6 odst. 2 písm. b);

j)pravidla týkající se minimálních požadavků na udržitelnost uvedených v čl. 7 odst. 2;

k)pravidla pro sledování a podávání zpráv o vedlejších přínosech podle čl. 7 odst. 3.