EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 1.7.2022

COM(2022) 450 final

2022/0213(COD)

Návrh

ROZHODNUTÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

o poskytnutí mimořádné makrofinanční pomoci Ukrajině

DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1.SOUVISLOSTI NÁVRHU

•Odůvodnění a cíle návrhu

Podpora EU Ukrajině za současné mimořádné situace je zakotvena v pevných dlouhodobých vztazích. Ukrajina od roku 2014 rozvíjí pevné partnerství s Evropskou unií, jež přesahuje rámec dvoustranné spolupráce a jehož cílem je vyvíjet se směrem k postupnému politickému přidružení a hospodářské integraci. Hlavním nástrojem sbližování Ukrajiny a EU je dohoda o přidružení EU–Ukrajina, která vstoupila v platnost dne 1. září 2017 a zahrnuje prohloubenou a komplexní zónu volného obchodu 1 . Kromě podpory těsnějších politických vztahů, silnějších hospodářských vazeb a respektování společných hodnot poskytla dohoda pevný rámec pro plnění ambiciózního programu reforem zaměřeného na boj proti korupci, nezávislý soudní systém, právní stát a lepší podnikatelské prostředí. EU ukrajinské důležité strukturální reformy, které mají zásadní význam pro přilákání investic, zvýšení produktivity a zvýšení životní úrovně ve střednědobém horizontu, trvale podporuje. V návaznosti na žádost této země o členství v Unii Evropská rada potvrdila evropskou perspektivu Ukrajiny a udělila jí status kandidátské země, tudíž spolupráce s Ukrajinou se bude dále prohlubovat, jakmile se země posune na své evropské cestě kupředu.

Dlouhodobý hospodářský rozvoj a orientace Ukrajiny na reformy čelí od té doby, co došlo 24. února 2022 k invazi země Ruskem při nebývalém aktu neodůvodněné a neprovokované agrese, obrovské výzvě. Kromě nezměrného lidského utrpení již probíhající válka na Ukrajině způsobila obrovské škody na fyzické infrastruktuře (silnice, mosty, továrny atd.) a na obytných a obecních budovách (bytové jednotky, školy, nemocnice atd.). Boje rovněž způsobily masivní exodus obyvatel – přes 6 milionů osob je vnitřně vysídleno a více než 7 milionů lidí uprchlo.

Ruská vojenská agrese vůči Ukrajině způsobila kromě obrovských škod na hospodářství také to, že svrchovaný stát ztratil přístup na mezinárodní kapitálové trhy. Orgány a MMF odhadují, že výsledný deficit financování platební bilance dosáhne za celý rok 2022 přibližně 39 mld. USD. Podle vlastního hodnocení MMF by Ukrajina mohla prostřednictvím bezpečného čerpání svých oficiálních mezinárodních rezerv financovat 9 mld. USD tohoto deficitu, což by neohrozilo její makrofinanční stabilitu 2 . Dvoustranné a mnohostranné závazky finanční podpory přislíbené Ukrajině v rámci zasedání ministrů financí a guvernérů centrálních bank skupiny G7 ve dnech 18. až 20. května dosáhly téměř 20 mld. USD. Německo poskytlo grant na přímou rozpočtovou podporu ve výši 1 mld. EUR. Další závazky členských států EU zahrnují 200 milionů EUR ze strany Itálie a 190 milionů EUR ze strany Francie. S cílem přispět k financování zbývajícího odhadovaného schodku financování Ukrajiny za celý rok 2022 ve výši přibližně 10 mld. USD má Komise v úmyslu předložit Ukrajině návrh mimořádné operace makrofinanční pomoci ve výši až 9 mld. EUR.

S cílem řešit okamžité a nejnaléhavější potřeby financování Ukrajiny předkládá Komise jakožto první krok Evropskému parlamentu a Radě tento návrh rozhodnutí o poskytnutí dodatečné makrofinanční pomoci ve výši až 1 mld. EUR Ukrajině ve formě vysoce zvýhodněného dlouhodobého úvěru. Jako druhý krok hodlá Komise co nejdříve předložit zbývající část tohoto, co do povahy a velikosti, naprosto výjimečného balíčku. Reaguje proto na výzvu Evropské rady ze zasedání ve dnech 23. a 24. června k urychlenému předložení návrhu. Spolu s mimořádnou makrofinanční pomocí ve výši 1,2 mld. EUR vyplacenou dříve v tomto roce 3 by celková makrofinanční podpora EU Ukrajině od začátku války dosáhla 2,2 mld. EUR a mohla by dosáhnout až 10 mld. EUR poté, co bude zprovozněna celková makrofinanční podpora Ukrajině 4 . Tato finanční pomoc doplňuje řadu dalších druhů podpory, zejména humanitární, rozvojovou a obrannou pomoc, pozastavení veškerých dovozních cel na ukrajinský vývoz na jeden rok nebo jiné iniciativy v oblasti solidarity, např. řešení překážek v dopravě, aby bylo možné zajistit vývoz, zejména obilovin.

Tato dodatečná makrofinanční pomoc ve výši až 1 mld. EUR je považována za první část a Komise má v úmyslu co nejdříve předložit návrh týkající se druhé části mimořádné makrofinanční pomoci. Cílem této první části mimořádné makrofinanční pomoci je poskytnout rychlou finanční podporu v situaci naléhavých potřeb financování a zajistit pokračující fungování nejzásadnějších funkcí ukrajinského státu. Bude k dispozici jeden rok a bude vyplacena jako jediná splátka, která může být rozdělena do jedné nebo více tranší. Memorandum o porozumění, které bude dohodnuto s ukrajinskými orgány, stanoví podmínky pro uvolnění splátky a pomoci. Toto memorandum o porozumění bude zahrnovat zvýšenou transparentnost a podávání zpráv o využívání finančních prostředků a vymezí stanovení požadavků na podávání zpráv, s nimiž bude tato makrofinanční pomoc spojena. Poté by rovněž mohla být zohledněna politická opatření ke zlepšení odolnosti a stability země v oblasti správy věcí veřejných a právního státu a v odvětví energetiky z mimořádné makrofinanční pomoci ve výši 1,2 mld. EUR, která byla vyplacena v březnu a květnu 2022 a která nebyla dokončena z důvodu vyšší moci. Očekává se, že provedení této makrofinanční pomoci jakožto první části mimořádné makrofinanční pomoci oznámené ve sdělení „Pomoc Ukrajině a její obnova“ proběhne současně s poskytnutím humanitární pomoci a podporou financovanou z Nástroje pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci – Globální Evropa (NDICI – Globální Evropa) 5 . Kromě toho je součástí mimořádného mezinárodního úsilí bilaterálních dárců a mezinárodních finančních institucí o podporu Ukrajiny v této kritické situaci.

Navrhovaná splátka ve výši 1 mld. EUR bude podpořena rezervami, které jsou k dispozici z rozpočtu EU na záruku pro vnější činnost zřízenou v rámci nástroje NDICI – Globální Evropa. Tato ustanovení vybavují EU zdroji na splácení investorům do dluhopisů, které byly použity k financování úvěrů makrofinanční pomoci, v případě, že přijímající země nedodrží své závazky v oblasti splácení vůči EU. Současný VFR předpokládá obecný program makrofinanční pomoci v celkové výši přibližně 11 mld. EUR ve formě úvěrů, pro nějž se vytvoří rezervy v míře 9 %. Na tomto základě byla ve finančních programových ustanoveních vyčleněna 1 mld. EUR v rezervách na úvěry makrofinanční pomoci třetím zemím v rámci stávajícího víceletého finančního rámce. Tvorba rezerv by měla být financována v rámci mezí stanovených v čl. 31 odst. 5 druhém pododstavci nařízení (EU) 2021/947. Tato tvorba rezerv poskytne rozpočtové prostředky, které podpoří navrhovaný úvěr pro Ukrajinu.

S ohledem na nedávný dramatický a nepředvídatelný vývoj na Ukrajině však míra tvorby rezerv ve výši 9 % obecně uplatňovaná na země, které řeší krizi platební bilance, není v tomto případě přiměřená. Tento návrh předpokládá 70% míru krytí prostřednictvím splacených předběžných prostředků v rámci rozpočtu Unie. Tato mimořádně vysoká míra tvorby rezerv se považuje za dostatečnou k tomu, aby v souladu se zásadami řádného finančního řízení omezila riziko vyplývající z této dodatečné makrofinanční pomoci Ukrajině. Použití této 70% míry tvorby rezerv na plánovaný úvěrový program ve výši až 1 mld. EUR ve formě úvěrů znamená, že v rámci tohoto víceletého finančního rámce je již k dispozici částka 700 milionů EUR na makrofinanční pomoc pro třetí země, jež se použije jako rezerva pro případné ztráty z tohoto nového úvěru. Tato míra tvorby rezerv by se použila namísto obecného pravidla stanoveného v čl. 31 odst. 5 třetím pododstavci nařízení (EU) 2021/947.

S ohledem na mimořádně obtížnou situaci, jíž Ukrajina čelí, a s cílem omezit dopad tohoto úvěru na fiskální udržitelnost se rovněž navrhuje, aby rozpočet EU výjimečně převzal úrokové náklady vyplývající z navrhované makrofinanční pomoci ve výši až 1 mld. EUR ve formě úvěru. Tímto způsobem poskytne EU Ukrajině další finanční úlevu, což přispěje ke zlepšení udržitelnosti jejího veřejného dluhu. Komise zajistí úvěr s dlouhou dobou splatnosti, aby Ukrajině poskytla co nejdelší dobu na návrat k růstu, obnovu svého hospodářství v souladu se svými evropskými ambicemi a maximalizaci šancí na plné splacení.

Po přijetí tohoto návrhu a splnění všech souvisejících formalit (podpis memoranda o porozumění, vstup dohody o úvěru v platnost) Komise neprodleně zajistí tento úvěr s ohledem na potřeby Ukrajiny. Komise co nejrychleji pokročí v přípravách na organizaci zbývajícího balíčku mimořádných úvěrů makrofinanční pomoci.

•Obecné souvislosti

Hospodářská situace Ukrajiny se po ruské vojenské agresi dramaticky zhoršila. Podle neoficiálních odhadů se HDP Ukrajiny v březnu a dubnu meziročně snížil o 35–40 %. Inflace se v květnu meziročně zvýšila na 18,0 %. Národní banka Ukrajiny (NBU) pozastavila rámec pro inflační cíle po dobu trvání konfliktu a zachovala svou hlavní refinanční sazbu na 10 % do 3. června, kdy ji zvýšila na 25 %, aby odrazovala od poptávky po devizách, která se začala zvyšovat ve druhé půlce května. Rovněž slíbila, že v případě nedostatečné soukromé poptávky nakoupí státní válečné dluhopisy a skutečně nakoupila ekvivalent těchto dluhopisů ve výši přibližně 4,1 mld. USD. Část následného měnového financování rozpočtu však byla absorbována intervencemi prodeje deviz NBU, které vedly k celkovému poklesu oficiálních mezinárodních rezerv o přibližně 4 mld. USD od konce ledna do konce května na 25,1 mld. USD.

Ruská válečná agrese vyvolala značné potřeby financování ukrajinského rozpočtu, které se odrážejí ve značném deficitu vnějšího financování. Na jedné straně vedla válka k výraznému snížení veřejných příjmů, přestože některá z nich jsou politicky motivovaná, jako např. opatření na pomoc malým a středním podnikům (moratoria na DPH, osvobození od cla). Na druhé straně se výrazně zvýšily výdaje na pokrytí mimořádných vojenských a humanitárních potřeb Ukrajiny, včetně sociální podpory vnitřně vysídlených osob a vyšších mzdových nákladů na obranu. Výsledný celkový deficit financování platební bilance podle odhadů orgánů a MMF dosáhne za celý rok 2022 přibližně 39 mld. USD. Podle hodnocení MMF by Ukrajina mohla prostřednictvím bezpečného čerpání svých oficiálních mezinárodních rezerv financovat 9 mld. USD tohoto deficitu, což by neohrozilo její makrofinanční stabilitu 6 . Dvoustranné a mnohostranné závazky finanční podpory přislíbené Ukrajině v rámci zasedání ministrů financí a guvernérů centrálních bank skupiny G7 ve dnech 18. až 20. května dosáhly téměř 20 mld. USD. Německo poskytlo grant na přímou rozpočtovou podporu ve výši 1 mld. EUR. Další závazky členských států EU zahrnují 200 milionů EUR ze strany Itálie a 190 milionů EUR ze strany Francie. S cílem poskytnout značný příspěvek na financování zbývajícího odhadovaného schodku financování Ukrajiny za celý rok 2022 ve výši přibližně 10 mld. USD hodlá Komise, zejména na žádost Evropské rady ze dnů 23. a 24. června, poskytnout Ukrajině mimořádnou makrofinanční pomoc ve výši až 9 mld. EUR ve formě vysoce zvýhodněných dlouhodobých úvěrů. V zájmu řešení okamžitých a nejnaléhavějších finančních potřeb Ukrajiny je první částí stávající návrh na dodatečnou makrofinanční pomoc ve výši až 1 mld. EUR ve formě úvěru. Komise má v úmyslu v brzké době předložit příslušný návrh týkající se zbytku mimořádné makrofinanční pomoci Ukrajině. Jeho cílem je přispět k financování nejnaléhavějších a okamžitých finančních potřeb Ukrajiny při současném zohlednění stávajících možností v rámci rozpočtu Unie. Značné příspěvky mezinárodních dárců k financování tohoto celkového deficitu financování platební bilance Ukrajiny by mohl omezit nepříznivý inflační a celkově destabilizující dopad, k němuž by bezpochyby došlo, kdyby byl plně financován tiskem peněz ze strany NBU.

•Soulad s platnými předpisy v této oblasti politiky

•Soulad s ostatními politikami Unie

2.PRÁVNÍ ZÁKLAD, SUBSIDIARITA A PROPORCIONALITA

•Právní základ

Článek 212 SFEU představuje vhodný právní základ pro finanční pomoc třetím zemím.

Nevyprovokovaná a neodůvodněná vojenská agrese ze strany Ruska vyžaduje poskytnutí dodatečné finanční pomoci Ukrajině. Aby se posílila rozpočtová udržitelnost těchto opatření, je rovněž nezbytné zvýšit míru pokrytí dodatečného úvěru makrofinanční pomoci na 70 % prostřednictvím splacených předběžných prostředků v rámci rozpočtu Unie.

•Subsidiarita (v případě nevýlučné pravomoci)

Zásada subsidiarity je dodržena, neboť dosažení cílů obnovení krátkodobé makrofinanční stability na Ukrajině není v moci jednotlivých členských států. Tuto úlohu může lépe splnit Evropská unie jako celek. Hlavními důvody jsou rozpočtová omezení na vnitrostátní úrovni a potřeba silné koordinace dárců s cílem maximalizovat rozsah a účinnost pomoci a zároveň omezit zátěž pro správní kapacitu ukrajinských orgánů, která je za současných okolností velmi napjatá.

•Proporcionalita

•Volba nástroje

K řešení širších makrofinančních cílů této makrofinanční pomoci by nebyly vhodné ani dostatečné projektové financování nebo technická pomoc, ani návrh celkové plánované mimořádné makrofinanční pomoci. Tato makrofinanční pomoc bude mít ve srovnání s ostatními nástroji EU tu klíčovou přidanou hodnotu, že rychle zmírní problémy s externím financováním a pomůže zajistit pokračující stabilní makrofinanční rámec, mimo jiné tím, že podpoří trvale udržitelnou platební bilanci a rozpočtovou situaci, to vše ve vhodném rámci pro požadavky na podávání zpráv. Makrofinanční pomoc může díky tomu, že pomůže zajistit vhodný celkový politický rámec, zvýšit efektivnost opatření financovaných na Ukrajině v rámci jiných, úžeji zaměřených finančních nástrojů EU. Zavedením vysoce výhodné operace s delší dobou splatnosti a dotací na pokrytí úrokových nákladů se zmírňuje dopad na udržitelnost dluhu země. Rychlé poskytnutí velmi potřebné a značné částky finanční podpory prostřednictvím vysoce zvýhodněného uspořádání makrofinanční pomoci pro úvěry se proto jeví jako oprávněné, zejména s ohledem na omezení, kterým mezinárodní společenství včetně EU čelí při poskytování značného grantového financování.

3.VÝSLEDKY HODNOCENÍ EX POST, KONZULTACÍ SE ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A POSOUZENÍ DOPADŮ

•Hodnocení ex post / kontroly účelnosti platných právních předpisů

Dřívější hodnocení ex-post předchozích operací makrofinanční pomoci Ukrajině ukázala, že obecně byla vysoce relevantní, pokud jde o cíle, finanční krytí a politické cíle.

Zásadně podpořily Ukrajinu při řešení problémů s platební bilancí a při provádění klíčových strukturálních reforem, aby se ekonomika stabilizovala a posílila se udržitelnost její vnější pozice. Operace umožnily fiskální úspory a finanční výhody a katalyzovaly další finanční podporu a důvěru investorů. Soubor podmínek spojených s makrofinanční pomocí byl plně v souladu se souvisejícím programem MMF a měl politicky podněcující účinek, neboť pomohl rozproudit práci ukrajinských orgánů na zásadních reformách, zejména v oblastech, kterými se nezabývají jiné mezinárodní dárcovské programy.

•Konzultace se zúčastněnými stranami

Tato mimořádná makrofinanční pomoc je poskytována jako nedílná součást mezinárodní podpory Ukrajině. Při přípravě tohoto návrhu konzultovaly útvary Komise MMF, Světovou banku a další bilaterální a multilaterální dárce s významnými odbornými znalostmi v oblasti makrofinanční pomoci, a to i pokud jde o ukrajinské hospodářství. Komise byla rovněž v pravidelném kontaktu s ukrajinskými orgány.

•Sběr a využití výsledků odborných konzultací

Útvary Komise založily tento návrh na pečlivé analýze finančních potřeb a širší makrofinanční situace Ukrajiny, provedené ve spolupráci s MMF a příslušnými mezinárodními institucemi.

Útvary Komise se rovněž zapojily do diskusí se svými protějšky v odděleních pro rizika mezinárodních finančních institucí s rozsáhlou expozicí na Ukrajině. Účelem těchto jednání bylo pochopit, jak tyto instituce zajistí a budou řídit své expozice vůči Ukrajině. Tato jednání ukázala, do jaké míry institucionální přístup každé instituce závisí na tom, jak je její rozvaha vystavena dopadu ztrát na ukrajinské expozice. Některé instituce využívají úplné nebo částečné protizáruky proti své expozici nebo využívají jiné formy záruk (rezervy držené Ukrajinou v MMF). EU, která financovala úvěry makrofinanční pomoci prostřednictvím úvěrů „back-to-back“, se nachází v jedinečné situaci, kdy musí zajistit stabilní a předvídatelný tok plateb investorům do svých dluhopisů v souladu s pevným a pravidelným harmonogramem v případě, že u příjemců úvěrů dojde k neprovedeným platebním tokům. Aby bylo možné tuto dodatečnou makrofinanční pomoc poskytnout rychle, jako první krok při organizaci úplného výjimečného balíčku makrofinanční pomoci a na bezpečném rozpočtovém základě, musí Unie na tuto dodatečnou expozici vůči Ukrajině uplatnit míru tvorby rezerv ve výši 70 %.

V souladu s požadavky finančního nařízení zadají pracovní útvary Komise během provádění pomoci operační hodnocení postupů schvalování finančních transakcí a správních postupů Ukrajiny, aby ověřily, že zavedené postupy pro řízení programu pomoci, včetně makrofinanční pomoci, poskytují dostatečné záruky, a to rovněž s ohledem na výjimečné válečné okolnosti. To umožní aktualizaci předchozího posouzení, jež dospělo k závěru, že postupy schvalování finančních transakcí a další postupy na Ukrajině jsou založeny a fungují na řádných zásadách, a jsou proto považovány za vhodné pro účely makrofinanční pomoci.

•Posouzení dopadů

Makrofinanční pomoc Unie je mimořádný nouzový nástroj pro řešení vážných problémů s platební bilancí ve třetích zemích. S ohledem na specifický kontext a naléhavost se na návrh makrofinanční pomoci nevztahuje požadavek provést posouzení dopadů v souladu s pokyny Komise ke zlepšování právní úpravy (SWD(2015) 111 final), neboť je politickým imperativem, aby se v situacích, které vyžadují rychlou reakci, postupovalo rychle.

•Účelnost právních předpisů a zjednodušení

•Základní práva

4.ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY

Finanční prostředky na tuto dodatečnou makrofinanční pomoc Ukrajině ve výši až 1 mld. EUR budou vypůjčeny na kapitálových trzích a dále půjčeny Ukrajině. Použije se zvýšená tvorba rezerv v míře 70 %, která je potřebná k zohlednění vyšších rizik spojených s tímto úvěrem, což se odchyluje od čl. 31 odst. 5 třetího pododstavce nařízení (EU) 2021/947. Příslušné předběžné prostředky budou vyčleněny v rámci Nástroje pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci (NDICI – Globální Evropa) v celkové výši 700 milionů EUR (rozpočtová položka 14 02 01 70 „NDICI – Tvorba rezerv společného rezervního fondu“).

5.OSTATNÍ PRVKY

•Plány provádění a způsoby monitorování, hodnocení a podávání zpráv

V první fázi provádění plné mimořádné makrofinanční pomoci Ukrajině poskytne Evropská unie tuto dodatečnou makrofinanční pomoc podle tohoto rozhodnutí Ukrajině v celkové výši až 1 mld. EUR ve formě dlouhodobé půjčky. Tato pomoc, která má být vyplacena jako jediná splátka, která může být rozdělena do jedné nebo více tranší, přispěje k pokrytí zbývajícího deficitu vnějšího financování Ukrajiny v roce 2022. K uvolnění jediné splátky by došlo rychle po schválení tohoto návrhu a po vstupu příslušného memoranda o porozumění, které stanoví požadavky na podávání zpráv, v platnost.

Za správu pomoci bude odpovídat Komise. V souladu s finančním nařízením jsou použitelná zvláštní ustanovení o předcházení podvodům a jiným nesrovnalostem.

•Informativní dokumenty (u směrnic)

•Podrobné vysvětlení konkrétních ustanovení návrhu

Článek 9 uvádí povinnosti Komise podávat zprávy Evropskému parlamentu a Radě během provádění této mimořádné makrofinanční pomoci Ukrajině.

Článek 10 objasňuje podmínky vstupu této makrofinanční pomoci v platnost.

2022/0213 (COD)

Návrh

ROZHODNUTÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

o poskytnutí mimořádné makrofinanční pomoci Ukrajině

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 212 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

v souladu s řádným legislativním postupem 9 ,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)Dohoda o přidružení mezi Unií a Ukrajinou 10 (dále jen „dohoda o přidružení“), včetně prohloubené a komplexní zóny volného obchodu, vstoupila v platnost dne 1. září 2017. Vzhledem k tomu, že Evropská rada dne 23. června rozhodla, že potvrdí evropskou perspektivu Ukrajiny a udělí jí status kandidátské země, je třeba ji považovat za způsobilou pro získání makrofinanční pomoci Unie.

(2)Ukrajina zahájila na jaře 2014 ambiciózní program reforem, jejichž cílem je stabilizovat ekonomiku a zlepšit životní podmínky obyvatel. Mezi hlavními prioritami programu jsou boj proti korupci, jakož i ústavní, volební a soudní reformy. Provádění uvedených reforem bylo podpořeno šesti po sobě jdoucími programy makrofinanční pomoci, v jejichž rámci Ukrajina obdržela pomoc ve formě úvěrů v celkové výši 6,2 mld. EUR. Poslední mimořádná makrofinanční pomoc, která byla poskytnuta v souvislosti s rostoucím napětím na hranicích s Ruskem podle rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/313 11 , poskytla Ukrajině úvěry ve výši 1,2 mld. EUR a byla vyplacena ve dvou splátkách ve výši 600 milionů EUR v březnu a květnu 2022.

(3)Nevyprovokovaná a neodůvodněná vojenská agrese Ruska vůči Ukrajině, která byla zahájena dne 24. února 2022, a od té doby probíhající válka způsobila ztrátu přístupu na trh a drastický pokles veřejných příjmů, zatímco veřejné výdaje na řešení humanitární situace a zachování kontinuity státních služeb výrazně vzrostly. V této velmi nejisté a nestabilní situaci ukazují nejlepší odhady potřeb financování Ukrajiny ze strany Mezinárodního měnového fondu na mimořádný schodek financování ve výši přibližně 39 mld. USD v roce 2022, z čehož by zhruba polovina mohla být pokryta, pokud by dosud přislíbená mezinárodní podpora byla plně vyplacena. Rychlé poskytnutí Unií této první makrofinanční pomoci Ukrajině, jakožto první fáze provádění plné mimořádné makrofinanční pomoci, je za současných mimořádných okolností považováno za vhodnou krátkodobou reakci na okamžité a nejnaléhavější finanční potřeby Ukrajiny a na značná rizika pro makrofinanční stabilitu země. Makrofinanční pomoc Unie by podpořila makrofinanční stabilizaci Ukrajiny a posílila by odolnost země, čímž by přispěla k udržitelnosti veřejného dluhu Ukrajiny a její schopnosti v konečném důsledku dostát svým finančním závazkům.

(4)Stanovení výše makrofinanční pomoci Unie podle tohoto rozhodnutí zohledňuje budoucí úplnou mimořádnou makrofinanční pomoc a také vychází z kvantitativního posouzení zbývajících potřeb Ukrajiny v oblasti vnějšího financování, které bylo provedeno ve spolupráci s Mezinárodním měnovým fondem a dalšími mezinárodními finančními institucemi, a zohledňuje její schopnost financovat se z vlastních zdrojů. Při tomto určení jsou rovněž zohledněny očekávané finanční příspěvky od bilaterálních a multilaterálních dárců, nutnost zajistit spravedlivé rozložení zátěže mezi Unii a ostatní dárce, jakož i dosavadní použití jiných unijních nástrojů vnějšího financování na Ukrajině a přidaná hodnota celkového zapojení Unie. Je třeba zohlednit závazek ukrajinských orgánů k úzké spolupráci s MMF při navrhování a provádění krátkodobých mimořádných opatření a jejich záměr spolupracovat s MMF na vhodném hospodářském programu, pokud to podmínky dovolí. Cílem makrofinanční pomoci Unie by mělo být zachování makrofinanční stability a odolnosti za válečných okolností. Komise by měla zajistit, aby mimořádná makrofinanční pomoc Unie byla po právní i obsahové stránce v souladu s hlavními zásadami a cíli opatření, která byla přijata v rámci jednotlivých oblastí vnější činnosti, a dalšími příslušnými politikami Unie.

(5)Makrofinanční pomoc Unie by měla podporovat vnější politiku Unie vůči Ukrajině. Útvary Komise a Evropská služba pro vnější činnost by v průběhu poskytování makrofinanční pomoci měly úzce spolupracovat v zájmu koordinace vnější politiky Unie a zajištění její ucelenosti.

(6)Poskytnutí makrofinanční pomoci Unie by mělo být podmíněno tím, že Ukrajina bude respektovat účinné demokratické mechanismy, včetně parlamentního systému založeného na pluralitě politických stran, a zásady právního státu a že zaručí dodržování lidských práv. Přetrvávající válečné podmínky, a zejména stávající stanné právo by neměly do těchto zásad zasahovat, a to navzdory koncentraci moci v exekutivě.

(7)V zájmu zajištění účinné ochrany finančních zájmů Unie souvisejících s mimořádnou makrofinanční pomocí Unie by Ukrajina měla přijmout vhodná opatření v oblasti prevence a potírání podvodů, korupce a jakýchkoli jiných nesrovnalostí souvisejících s touto pomocí. Kromě toho je třeba stanovit, že Komise bude provádět kontroly, Účetní dvůr audity a Úřad evropského veřejného žalobce bude vykonávat své pravomoci.

(8)Dodatečná makrofinanční pomoc Unie, jakožto první fáze provádění plánované mimořádné makrofinanční pomoci Ukrajině, by měla být spojena s požadavky na podávání zpráv, které budou stanoveny v memorandu o porozumění. Přísnější požadavky na podávání zpráv by měly za současných válečných okolností zajistit účinnost, transparentnost a odpovědnost při využívání finančních prostředků. K budoucím operacím makrofinanční pomoci budou připojeny politické podmínky, jejichž cílem by mělo být posílit okamžitou odolnost země a její dlouhodobější udržitelnost dluhu, a tím snížit rizika spojená se splácením jejích nesplacených a budoucích finančních závazků.

(9)Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto rozhodnutí by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 12 .

(10)Makrofinanční pomoc ve výši až 1 mld. EUR podle tohoto rozhodnutí představuje finanční závazek Unie v rámci celkového objemu záruky pro vnější činnost.

(11)V souladu s čl. 210 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 („finanční nařízení“) se podmíněné závazky vyplývající z rozpočtových záruk nebo finanční pomoci a hrazené z rozpočtu musí považovat za udržitelné, pokud je jejich předpokládaný víceletý vývoj slučitelný s mezemi stanovenými v nařízení Rady (EU, Euratom) 2020/2093 13 , kterým se stanoví víceletý finanční rámec podle čl. 312 odst. 2 Smlouvy o fungování EU, a se stropem ročních prostředků na platby stanoveným v čl. 3 odst. 1 rozhodnutí Rady 2014/335/EU, Euratom 14 . Aby mohla Unie poskytnout Ukrajině významnou podporu prostřednictvím makrofinanční pomoci finančně bezpečným způsobem a zároveň zachovat vysoké úvěrové hodnocení Unie, a tudíž i její schopnost poskytovat účinné financování v rámci svých vnitřních i vnějších politik, je nezbytné náležitě chránit rozpočet Unie před naplněním těchto podmíněných závazků a zajistit jejich finanční udržitelnost ve smyslu čl. 210 odst. 3 finančního nařízení.

(12)V souladu se zásadou řádného finančního řízení je před poskytnutím dodatečných úvěrů makrofinanční pomoci Ukrajině nezbytné posílit odolnost společného rezervního fondu prostředky úměrnými rizikům vyplývajícím z podmíněných závazků spojených s touto makrofinanční pomocí Ukrajině. Bez takového posílení by rozpočet Unie nebyl schopen z finančního hlediska bezpečně poskytnout tuto pomoc, kterou si vyžadují ukrajinské potřeby v souvislosti s válkou. Na ochranu rozpočtu Unie by na základě posouzení za současné situace mělo předpokládané krytí pro plné mimořádné úvěry makrofinanční pomoci ve výši až 8,8 mld. EUR pro Ukrajinu, včetně této splátky ve výši 1 mld. EUR, činit 70 % hodnoty úvěru.

(13)Na tomto základě by míra tvorby rezerv pro tento úvěr ve výši 1 mld. EUR měla být stanovena na 70 % namísto uplatnění obecného pravidla stanoveného v čl. 31 odst. 5 třetím pododstavci nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/947 15 . Odpovídající částka 700 milionů EUR by měla být financována ze zeměpisného rámce podle nařízení (EU) 2021/947. Tato částka by měla být přidělena na závazky a převedena do speciálního podfondu společného rezervního fondu v období do roku 2027.

(14)Vzhledem ke zvýšené míře tvorby rezerv na tuto splátku makrofinanční pomoci je vhodné pokrýt finanční odpovědnost z makrofinanční pomoci podle tohoto rozhodnutí odděleně od ostatních finančních závazků v rámci záruky pro vnější činnost. Kromě toho se navrhuje použít rezervy vyčleněné ve společném rezervním fondu na tuto makrofinanční pomoc pouze na finanční závazky podle tohoto rozhodnutí, a nikoli v souladu s obecným pravidlem stanoveným v čl. 31 odst. 6 nařízení (EU) 2021/947. Po tomto kroku by mělo následovat vyloučení rezervy vyčleněné na tuto makrofinanční pomoc z uplatňování efektivní míry tvorby rezerv uplatňované v souladu s článkem 213 finančního nařízení.

(15)Jelikož cíle tohoto rozhodnutí, totiž poskytnutí dodatečné makrofinanční pomoci Ukrajině s cílem podpořit zejména její hospodářskou odolnost a stabilitu, nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale spíše jej z důvodu rozsahu a účinků může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v čl. 5 odst. 3 Smlouvy o Evropské unii (dále jen „Smlouvy o EU“). V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v čl. 5 odst. 4 nepřekračuje toto rozhodnutí rámec toho, co je nezbytné pro dosažení tohoto cíle.

(16)Vzhledem k naléhavosti dané výjimečnými okolnostmi způsobenými nevyprovokovanou a neodůvodněnou vojenskou agresí Ruska je vhodné stanovit výjimku ze lhůty osmi týdnů uvedené v článku 4 Protokolu č. 1 o úloze vnitrostátních parlamentů v Evropské unii, připojeného ke Smlouvě o Evropské unii, Smlouvě o fungování Evropské unie a Smlouvě o založení Evropského společenství pro atomovou energii.

(17)Vzhledem k obtížné situaci Ukrajiny způsobené ruskou válečnou agresí a v zájmu její podpory na cestě k dlouhodobé stabilitě je vhodné odchýlit se od čl. 220 odst. 5 písm. e) finančního nařízení a povolit, aby Unie měla možnost pokrýt úrokové náklady v souvislosti s tímto úvěrem a odpustit Ukrajině správní náklady. Subvence úrokových sazeb by měla být výjimečně poskytnuta jako nástroj považovaný za vhodný k zajištění účinnosti podpory ve smyslu čl. 220 odst. 1 finančního nařízení a měla by být hrazena z rozpočtu Unie. V průběhu víceletého finančního rámce na období 2021–2027 by měla být hrazena z finančního krytí uvedeného v čl. 6 odst. 2 písm. a) první odrážce nařízení (EU) 2021/947. Ukrajina by mohla každoročně do konce března požádat o úrokovou subvenci a odpuštění správních nákladů. Aby byla umožněna flexibilita při splácení jistiny, mělo by být odchylně od čl. 220 odst. 2 finančního nařízení rovněž možné refinancovat související výpůjčky sjednané jménem Unie.

(18)S ohledem na naléhavou situaci na Ukrajině by toto rozhodnutí mělo vstoupit v platnost prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie,

PŘIJALY TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

1.Unie poskytne Ukrajině makrofinanční pomoc v maximální výši 1 000 milionů EUR (dále jen „makrofinanční pomoc Unie“) v souladu s odstavcem 3 s cílem podpořit makrofinanční stabilitu Ukrajiny. Makrofinanční pomoc Unie se Ukrajině poskytne ve formě úvěru.

2.Za účelem financování makrofinanční pomoci Unie je Komise zmocněna půjčit si jménem Unie nezbytné finanční prostředky na kapitálových trzích nebo od finančních institucí a dále je půjčit Ukrajině. Půjčka má průměrnou dobu splatnosti nejvýše 25 let.

3.Finanční krytí uvedené v čl. 6 odst. 2 písm. a) první odrážce nařízení (EU) 2021/947 se použije na pokrytí nákladů na úrokové platby související s makrofinanční pomocí během víceletého finančního rámce na období 2021–2027 jako subvence úrokových sazeb podle čl. 5 odst. 2 tohoto rozhodnutí.

4.Uvolnění makrofinanční pomoci Unie řídí Komise způsobem, který je v souladu s dohodami nebo ujednáními uzavřenými mezi Komisí a Ukrajinou v memorandu o porozumění uvedeném v čl. 3 odst. 1.

5.Komise pravidelně informuje Evropský parlament a Radu o vývoji v oblasti makrofinanční pomoci Unie, včetně jejího vyplácení, a předkládá těmto orgánům včas příslušné dokumenty.

6.Makrofinanční pomoc Unie je k dispozici od prvního dne po vstupu memoranda o porozumění uvedeného v čl. 3 odst. 1 v platnost a během období dostupnosti v délce jednoho roku.

7.V případě, že se během období vyplácení makrofinanční pomoci Unie potřeby financování Ukrajiny oproti původním předpokladům podstatně sníží, Komise výši pomoci omezí nebo její poskytování pozastaví či zruší.

Článek 2

1.Poskytnutí makrofinanční pomoci Unie je podmíněno tím, že Ukrajina bude respektovat účinné demokratické mechanismy, včetně parlamentního systému založeného na pluralitě politických stran, a zásady právního státu a že zaručí dodržování lidských práv.

2.Komise a Evropská služba pro vnější činnost sledují plnění podmínky stanovené v odstavci 1 v průběhu celého životního cyklu makrofinanční pomoci Unie, zejména před vyplacením prostředků, a to i s přihlédnutím k okolnostem na místě a k důsledkům uplatňování stanného práva.

3.Odstavce 1 a 2 tohoto článku se použijí v souladu s rozhodnutím Rady 2010/427/EU 16 .

Článek 3

1.Komise se s Ukrajinou dohodne na jasně vymezených požadavcích na podávání zpráv, s nimiž má být makrofinanční pomoc Unie spojena. Tyto požadavky na podávání zpráv se stanoví v memorandu o porozumění a přijímají se přezkumným postupem podle čl. 8 odst. 2.

2.Požadavky na podávání zpráv zajistí zejména účinnost, transparentnost a odpovědnost při využívání makrofinanční pomoci Unie. Komise pravidelně sleduje provádění těchto požadavků na podávání zpráv.

3.Podrobné finanční podmínky makrofinanční pomoci Unie se stanoví ve smlouvě o úvěru, která má být uzavřena mezi Komisí a Ukrajinou.

4.Komise v pravidelných intervalech ověřuje provádění makrofinanční pomoci, zejména pak plnění požadavků na podávání zpráv dohodnutých v memorandu o porozumění. O výsledcích tohoto ověření uvědomí Komise Evropský parlament a Radu.

Článek 4

1.S výhradou splnění požadavků uvedených v odstavci 3 poskytne Komise makrofinanční pomoc Unie v jedné splátce ve formě úvěru. Komise rozhodne o časovém rámci pro vyplacení splátky. Splátku lze vyplatit v jedné či více tranších.

2.Komise rozhodne o uvolnění splátky po posouzení následujících požadavků:

a)splnění podmínky stanovené v čl. 2 odst. 1;

b)vstup v platnost memoranda o porozumění, které stanoví zřízení systému podávání zpráv platného po celou dobu trvání úvěru.

3.Nejsou-li splněny požadavky stanovené v odstavci 3, Komise vyplácení makrofinanční pomoci Unie dočasně pozastaví nebo zruší nebo přijme přiměřená opatření podle úvěrové smlouvy. V těchto případech Komise informuje o důvodech pozastavení či zrušení Evropský parlament a Radu.

4.Makrofinanční pomoc Unie bude v zásadě vyplacena Ukrajinské národní bance. S výhradou ustanovení dohodnutých v memorandu o porozumění, včetně potvrzení zbývajících rozpočtových finančních potřeb, mohou být finanční prostředky Unie vyplaceny ukrajinskému ministerstvu financí jako konečnému příjemci.

Článek 5

1.Výpůjční a úvěrové operace se provádějí v souladu s článkem 220 finančního nařízení.

2.Odchylně od čl. 220 odst. 5 písm. e) finančního nařízení může Unie nést náklady na úroky v podobě subvence úrokových sazeb a správní náklady související s půjčkami a úvěry, s výjimkou nákladů spojených s předčasným splacením úvěru, pokud jde o úvěr podle tohoto rozhodnutí.

3.Ukrajina může Unii požádat o subvence úrokových sazeb a pokrytí správních nákladů do konce března každého roku.

4.Odchylně od čl. 220 odst. 2 finančního nařízení může Komise v případě potřeby související půjčky sjednané jménem Unie refinancovat.

5.Komise informuje Evropský parlament a Radu o vývoji operací uvedených v odstavcích 2 a 3.

Článek 6

Během provádění makrofinanční pomoci Komise prostřednictvím operačního hodnocení opětovně posoudí řádnost finančních opatření, správních postupů a mechanismů vnitřní a vnější kontroly Ukrajiny, které mají pro tuto pomoc význam.

Článek 7

1.Na makrofinanční pomoc poskytovanou ve formě úvěru podle tohoto rozhodnutí se namísto obecného pravidla stanoveného v čl. 31 odst. 5 třetím pododstavci nařízení (EU) 2021/947 použije míra tvorby rezerv ve výši 70 %.

2.Namísto obecného pravidla stanoveného v čl. 31 odst. 6 nařízení (EU) 2021/947 se finanční závazky z makrofinanční pomoci poskytnuté ve formě úvěru podle tohoto rozhodnutí hradí odděleně od ostatních finančních závazků v rámci záruky pro vnější činnost a rezervy vyčleněné ve společném rezervním fondu na makrofinanční pomoc poskytovanou ve formě úvěru podle tohoto rozhodnutí se použijí výhradně na finanční závazky z ní odvozené.

3.Odchylně od článku 213 finančního nařízení se efektivní míra tvorby rezerv nevztahuje na tvorbu rezerv vyhrazenou ve společné rezervě v souvislosti s makrofinanční pomocí poskytovanou ve formě úvěru podle tohoto rozhodnutí.

Článek 8

1.Komisi je nápomocen výbor. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.

2.Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.

Článek 9

1.Komise každý rok do 30. června předloží Evropskému parlamentu a Radě v rámci své výroční zprávy posouzení provádění kapitoly 1 tohoto rozhodnutí v předchozím roce, včetně vyhodnocení tohoto provádění. Tato zpráva:

a)vyhodnotí, jakého pokroku bylo při provádění makrofinanční pomoci Unie dosaženo;

b)posoudí hospodářskou situaci a vyhlídky Ukrajiny, jakož i provádění požadavků a podmínek uvedených v čl. 3 odst. 1;

c)uvede souvislost mezi požadavky a podmínkami stanovenými v memorandu o porozumění, průběžnou makrofinanční situací Ukrajiny a rozhodnutím Komise o uvolnění splátky makrofinanční pomoci Unie.

2.Do dvou let od konce doby dostupnosti předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu o hodnocení ex post, v níž vyhodnotí výsledky a účinnost dokončené makrofinanční pomoci Unie a míru, do jaké přispěla k dosažení cílů této pomoci.

Článek 10

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

V Bruselu dne

LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ

1.RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU 

1.1.Název návrhu/podnětu

1.2.Příslušné oblasti politik podle členění ABM/ABB 17

1.3.Návrh/podnět se týká: 

nové akce 

nové akce následující po pilotním projektu / přípravné akci 18  

 prodloužení stávající akce 

 sloučení jedné či více akcí v jinou/novou akci nebo přesměrování jedné či více akcí na jinou/novou akci 

1.4.Cíle

1.4.1.Obecné cíle

„Nový impuls pro zaměstnanost, růst a investice: podporovat prosperitu i za hranicemi EU“

1.4.2.Specifické cíle

„Podporovat prosperitu i za hranicemi EU“

Mezi činnosti spadající do oblasti pravomoci GŘ ECFIN patří:

a)    podporovat makrofinanční stabilitu a reformy na podporu růstu mimo EU, mimo jiné prostřednictvím pravidelných hospodářských dialogů s klíčovými partnerskými zeměmi a poskytováním makrofinanční pomoci a

b)    podporovat proces rozšíření a realizaci politik EU v oblasti rozšiřování a sousedství a ostatní priority EU u partnerských zemí prováděním ekonomické analýzy a poskytováním hodnocení politik a poradenství.

1.4.3.Očekávané výsledky a dopady

Upřesněte účinky, které by návrh/podnět měl mít na příjemce / cílové skupiny.

·Poskytnout Ukrajině makrofinanční pomoc s cílem podpořit její hospodářskou odolnost a stabilitu za válečných okolností.

·Přispívat k pokrytí potřeb Ukrajiny v oblasti vnějšího financování na rok 2022 v souvislosti s výrazným zhoršením jejích vnějších účtů, ke kterému došlo v důsledku nevyprovokované a neodůvodněné invaze Ruska na Ukrajinu.

·Mírnit rozpočtové finanční potřeby partnerské země.

·Podporovat strukturální reformy zaměřené na zlepšení celkového makroekonomického řízení, posilovat správu ekonomických záležitostí a transparentnosti a zlepšovat podmínky pro udržitelný růst.

1.4.4.Ukazatele výkonnosti

Upřesněte ukazatele pro sledování pokroku a dosažených výsledků.

1.5.Odůvodnění návrhu/podnětu 

1.5.1.Potřeby, které mají být uspokojeny v krátkodobém nebo dlouhodobém horizontu, včetně podrobného harmonogramu pro zahajovací fázi provádění podnětu

Vyplacení pomoci bude podmíněno splněním politických podmínek uvedených v memorandu o porozumění mezi Komisí a ukrajinskými orgány. Pomoc má být vyplacena v jedné splátce. K uvolnění splátky by došlo rychle po schválení tohoto návrhu a po vstupu příslušného memoranda o porozumění v platnost.

Za správu pomoci bude odpovídat Komise. V souladu s finančním nařízením jsou použitelná zvláštní ustanovení o předcházení podvodům a jiným nesrovnalostem.

Komise a ukrajinské orgány by se dohodly na memorandu o porozumění, které by stanovilo požadavky na podávání zpráv. Komise bude úzce spolupracovat s mezinárodními finančními institucemi a vnitrostátními orgány na sledování příslušného vývoje a uplatňování požadavků a podmínek dohodnutých v memorandu o porozumění.

1.5.2.Přidaná hodnota ze zapojení Unie (může být důsledkem různých faktorů, např. přínosů z koordinace, právní jistoty, vyšší účinnosti nebo doplňkovosti). Pro účely tohoto bodu se „přidanou hodnotou ze zapojení Unie“ rozumí hodnota plynoucí ze zásahu Unie, jež doplňuje hodnotu, která by jinak vznikla činností samotných členských států.

Projektové financování nebo technická pomoc by nebyly k řešení širších makrofinančních cílů této mimořádné makrofinanční pomoci vhodné ani dostatečné. Tato makrofinanční pomoc bude mít ve srovnání s ostatními nástroji EU tu klíčovou přidanou hodnotu, že rychle zmírní problémy s externím financováním a pomůže zajistit pokračující stabilní makrofinanční rámec, mimo jiné tím, že podpoří trvale udržitelnou platební bilanci a rozpočtovou situaci, to vše ve vhodném rámci pro požadavky na podávání zpráv. Makrofinanční pomoc může díky tomu, že pomůže zajistit vhodný celkový politický rámec, zvýšit efektivnost opatření financovaných na Ukrajině v rámci jiných, úžeji zaměřených finančních nástrojů EU.

1.5.3.Závěry vyvozené z podobných zkušeností v minulosti

Operace makrofinanční pomoci partnerským zemím podléhají hodnocení ex post. Dřívější hodnocení ex-post předchozích operací makrofinanční pomoci Ukrajině ukázala, že obecně byla vysoce relevantní, pokud jde o cíle, finanční krytí a politické cíle.

Zásadně podpořily Ukrajinu při řešení problémů s platební bilancí a při provádění klíčových strukturálních reforem, aby se ekonomika stabilizovala a posílila se udržitelnost její vnější pozice. Operace umožnily fiskální úspory a finanční výhody a katalyzovaly další finanční podporu a důvěru investorů. Soubor podmínek spojených s makrofinanční pomocí byl plně v souladu se souvisejícím programem MMF a měl politicky podněcující účinek, neboť pomohl rozproudit práci ukrajinských orgánů na zásadních reformách, zejména v oblastech, kterými se nezabývají jiné mezinárodní dárcovské programy.

1.5.4.Slučitelnost s víceletým finančním rámcem a možné synergie s dalšími vhodnými nástroji

Rezervy pro makrofinanční pomoc poskytovanou z víceletého finančního rámce na období 2021–2027 se v zásadě vytvářejí v míře 9 % do společného rezervního fondu zřízeného podle článku 212 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 (dále jen „finanční nařízení“).

V souladu se zásadou řádného finančního řízení a s ohledem na v současnosti odhadovanou rizikovou expozici je nezbytné pokrýt tyto dodatečné expozice vůči Ukrajině v míře 70 % rezerv v rámci rozpočtu Unie.

S ohledem na obtížnou situaci Ukrajiny a na její podporu na cestě k dlouhodobé stabilitě by navíc Unie měla mít možnost výjimečně pokrýt úrokové náklady a prominout Ukrajině správní náklady. Úroková subvence by měla být hrazena z finančního krytí uvedeného v čl. 6 odst. 2 písm. a) první odrážce nařízení (EU) 2021/947 na období 2023–2027.

Možné synergie s dalšími vhodnými nástroji

1.5.5.Posouzení různých dostupných možností financování, včetně prostoru pro přerozdělení prostředků

Tato operace makrofinanční pomoci využívá formu úvěru, a tím zvyšuje účinnost rozpočtu EU prostřednictvím pákového efektu a zajišťuje nejlepší nákladově efektivní řešení.

Komise je zmocněna vypůjčit si finanční prostředky z kapitálových trhů jménem Evropské unie i Euratomu a využít při tom záruku rozpočtu EU. Cílem je získat od trhu díky vynikajícímu úvěrovému statusu EU/Euratomu (AAA-rating od agentur Fitch, Moody’s a DBRS, AA od agentury S&P, všechna hodnocení se stabilním výhledem) finanční prostředky za nejlepší dostupné sazby, a poté je dále zapůjčit způsobilým dlužníkům v souvislosti s poskytováním úvěrů v rámci EFSM, podpory platební bilance, makrofinanční pomoci a projektů Euratomu. Výpůjční a úvěrové operace jsou prováděny jako operace „back-to-back“, čímž se zajišťuje, aby rozpočet EU nebyl vystaven úrokovému či měnovému riziku. Cíle získat pro výpůjční a úvěrové operace finanční prostředky za nejlepší dostupné sazby bylo dosaženo, protože tyto sazby odpovídají sazbám spřízněných institucí (EIB, EFSM a ESM).

1.6.Doba trvání a finanční dopad návrhu/podnětu

Časově omezená doba trvání

–    s platností od [DD.MM.]RRRR do [DD.MM.]RRRR

–    finanční dopad od RRRR do RRRR u prostředků na závazky a od RRRR do RRRR u prostředků na platby.

časově neomezená doba trvání

–Provádění s obdobím rozběhu od RRRR do RRRR,

–poté plné fungování.

1.7.Předpokládaný způsob řízení 20  

 Přímé řízení Komisí

–    prostřednictvím jejích útvarů, včetně jejích zaměstnanců v delegacích Unie; 

–    prostřednictvím výkonných agentur.

 Sdílené řízení s členskými státy

 Nepřímé řízení, při kterém jsou úkoly souvisejícími s plněním rozpočtu pověřeny:

–třetí země nebo subjekty určené těmito zeměmi,

–mezinárodní organizace a jejich agentury (upřesněte),

– EIB a Evropský investiční fond,

– subjekty uvedené v článcích 70 a 71 finančního nařízení,

–veřejnoprávní subjekty,

–soukromoprávní subjekty pověřené výkonem veřejné služby v rozsahu, v jakém jim byly poskytnuty dostatečné finanční záruky,

–soukromoprávní subjekty členského státu pověřené uskutečňováním partnerství veřejného a soukromého sektoru a poskytující dostatečné finanční záruky,

–    osoby pověřené prováděním specifických akcí v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky podle hlavy V Smlouvy o EU a určené v příslušném základním právním aktu.

–Pokud vyberete více způsobů řízení, upřesněte je v části „Poznámky“.

2.SPRÁVNÍ OPATŘENÍ 

2.1.Pravidla pro sledování a podávání zpráv 

Upřesněte četnost a podmínky.

Opatření, která mají být financována podle tohoto rozhodnutí, budou prováděna v rámci přímého řízení Komisí z ústředí.

Tato pomoc je makroekonomické povahy. Útvary Komise budou opatření sledovat na základě konkrétních opatření, na nichž se s ukrajinskými orgány dohodnou v memorandu o porozumění.

2.2.Systémy řízení a kontroly 

2.2.1.Odůvodnění navrhovaných způsobů řízení, mechanismů provádění financování, způsobů plateb a kontrolní strategie

Opatření, která mají být financována podle tohoto rozhodnutí, budou prováděna v rámci přímého řízení Komisí z ústředí.

Vyplácení makrofinanční pomoci je podmíněno úspěšnými přezkumy a plněním politických podmínek spojených s operací. Komise dodržování těchto podmínek pozorně sleduje.

2.2.2.Informace o zjištěných rizicích a systémech vnitřní kontroly zřízených k jejich zmírnění

2.2.3.Odhad a odůvodnění nákladové efektivnosti kontrol (poměr „náklady na kontroly ÷ hodnota souvisejících spravovaných finančních prostředků“) a posouzení očekávané míry rizika výskytu chyb (při platbě a při uzávěrce) 

2.3.Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí 

Upřesněte stávající či předpokládaná preventivní a ochranná opatření, např. opatření uvedená ve strategii pro boj proti podvodům.

Ke zmírnění rizika podvodného zneužití již bylo a ještě bude přijato několik opatření:

Zaprvé, v dohodě o úvěru bude uveden soubor ustanovení o inspekcích, předcházení podvodům, auditech a vrácení finančních prostředků v případě podvodu nebo korupce. Dále se předpokládá, že s pomocí bude spojena řada požadavků na podávání zpráv s cílem posílit transparentnost a odpovědnost při využívání finančních prostředků. Pomoc bude navíc vyplacena na zvláštní účet Ukrajinské národní banky.

V souladu s požadavky finančního nařízení zadají pracovní útvary Komise operační hodnocení postupů schvalování finančních transakcí a správních postupů Ukrajiny, aby ověřily, že zavedené postupy pro řízení programu pomoci, včetně makrofinanční pomoci, poskytují dostatečné záruky. Předchozí hodnocení bylo provedeno v červnu 2020 a pokrývá oblasti, jako jsou příprava a plnění rozpočtu, veřejná vnitřní finanční kontrola, interní a externí audit, zadávání veřejných zakázek, správa pokladny a správa veřejného dluhu nebo nezávislost centrální banky. Během provádění navrhované mimořádné operace makrofinanční pomoci provede Komise druhé operační hodnocení.

Za ověřování, kontrolu a audit bude odpovídat Komise, včetně Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF), a Evropský účetní dvůr, jak stanoví článek 129 finančního nařízení.

3.ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU 

3.1.Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové položky 

·Stávající rozpočtové položky

V pořadí okruhů víceletého finančního rámce a rozpočtových položek.

·Nové rozpočtové položky, jejichž vytvoření se požaduje – Nepoužije se

3.2.Odhadovaný finanční dopad návrhu na prostředky 

3.2.1.Odhadovaný souhrnný dopad na operační prostředky 

–    Návrh/podnět nevyžaduje využití operačních prostředků

–    Návrh/podnět vyžaduje využití operačních prostředků, jak je vysvětleno dále:

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Tento oddíl se vyplní pomocí „rozpočtových údajů správní povahy“, jež se nejprve uvedou v příloze legislativního finančního výkazu (příloha V interních pravidel), která se pro účely konzultace mezi útvary vloží do aplikace DECIDE.

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

3.2.2.Odhadovaný výstup financovaný z operačních prostředků 

Prostředky na závazky v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

3.2.3.Odhadovaný souhrnný dopad na správní prostředky 

–X Návrh/podnět vyžaduje využití prostředků správní povahy, jak je vysvětleno dále:

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Potřebné prostředky na oblast lidských zdrojů a na ostatní výdaje správní povahy budou pokryty z prostředků GŘ, které jsou již vyčleněny na řízení akce a/nebo byly vnitřně přerozděleny v rámci GŘ a případně doplněny z dodatečného přídělu, který lze řídícímu GŘ poskytnout v rámci ročního přidělování a s ohledem na rozpočtová omezení.

3.2.3.1.Odhadované potřeby v oblasti lidských zdrojů

–Návrh/podnět vyžaduje využití lidských zdrojů, jak je vysvětleno dále:

Odhad vyjádřete v přepočtu na plné pracovní úvazky

XX je oblast politiky nebo dotčená hlava rozpočtu.

Potřeby v oblasti lidských zdrojů budou pokryty ze zdrojů GŘ, které jsou již vyčleněny na řízení akce a/nebo byly vnitřně přeobsazeny v rámci GŘ, a případně doplněny z dodatečného přídělu, který lze řídícímu GŘ poskytnout v rámci ročního přidělování a s ohledem na rozpočtová omezení.

Popis úkolů:

3.2.4.Soulad se stávajícím víceletým finančním rámcem 

Návrh/podnět:

–    může být v plném rozsahu financován přerozdělením prostředků v rámci příslušného okruhu víceletého finančního rámce (VFR).

3.2.5.Příspěvky třetích stran 

Návrh/podnět:

–    nepočítá se spolufinancováním od třetích stran.

3.3.Odhadovaný dopad na příjmy 

–    Návrh/podnět nemá žádný finanční dopad na příjmy.

(1)    Ukrajina oficiálně požádala o členství v EU dne 28. února 2022, tedy čtyři dny po ruské invazi, a koncem června 2022 jí byl udělen status kandidátské země.

(2)    Jak Evropské komisi potvrdil MMF v hodnotícím dopise doručeném dne 3. června 2022.

(3)    Prováděcí rozhodnutí Rady ze dne 28. března 2022.

(4)    Před poskytnutím mimořádné makrofinanční pomoci v roce 2022 podpořila EU Ukrajinu pěti po sobě jdoucími operacemi makrofinanční pomoci, které v období 2014–2021 zahrnovaly úvěry v celkové výši 5,0 mld. EUR.

(5)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/947 ze dne 9. června 2021, kterým se zřizuje Nástroj pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci – Globální Evropa, mění a zrušuje rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 466/2014/EU a zrušují nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1601 a nařízení Rady (ES, Euratom) č. 480/2009 (Text s významem pro EHP) (Úř. věst. L 209, 14.6.2021, s. 1).

(6)    Jak Evropské komisi potvrdil MMF v hodnotícím dopise doručeném dne 3. června 2022.

(7)    Jak je uvedeno ve sdělení Komise ze dne 18. května, https://ec.europa.eu/info/sites/default/files/ukraine-relief-reconstruction_en.pdf  

(8)    Jak Evropské komisi potvrdil MMF v hodnotícím dopise doručeném dne 27. května 2022.

(9)    Postoj Evropského parlamentu ze dne 16. února 2022 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 21. února 2022.

(10)    Dohoda o přidružení mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím pro atomovou energii a jejich členskými státy na jedné straně a Ukrajinou na straně druhé ( Úř. věst. L 161, 29.5.2014, s. 3 ).

(11)    Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/313 ze dne 24. března 2022 o poskytnutí makrofinanční pomoci Ukrajině ( Úř. věst. L 55, 28.2.2022, s. 4 ).

(12)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).

(13)    Nařízení Rady (EU, Euratom) 2020/2093 ze dne 17. prosince 2020, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2021–2027 (Úř. věst. L 433I, 22.12.2020, s. 11).

(14)    Rozhodnutí Rady 2014/335/EU, Euratom ze dne 26. května 2014 o systému vlastních zdrojů Evropské unie (Úř. věst. L 168, 7.6.2014, s. 105).

(15)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/947 ze dne 9. června 2021, kterým se zřizuje Nástroj pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci – Globální Evropa, mění a zrušuje rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 466/2014/EU a zrušují nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1601 a nařízení Rady (ES, Euratom) č. 480/2009 (Text s významem pro EHP) (Úř. věst. L 209, 14.6.2021, s. 1).

(16)    Rozhodnutí Rady 2010/427/EU ze dne 26. července 2010 o organizaci a fungování Evropské služby pro vnější činnost (Úř. věst. L 201, 3.8.2010, s. 30).

(17)    ABM: řízení podle činností; ABB: sestavování rozpočtu podle činností (activity-based budgeting).

(18)    Jak je uvedeno v čl. 58 odst. 2 písm. a) nebo b) finančního nařízení.

(19)    Jak je uvedeno ve sdělení Komise ze dne 18. května, https://ec.europa.eu/info/sites/default/files/ukraine-relief-reconstruction_en.pdf  

(20)    Vysvětlení způsobů řízení spolu s odkazem na finanční nařízení jsou k dispozici na stránkách BudgWeb: https://myintracomm.ec.europa.eu/budgweb/EN/man/budgmanag/Pages/budgmanag.aspx  

(21)    RP = rozlišené prostředky / NRP = nerozlišené prostředky.

(22)    ESVO: Evropské sdružení volného obchodu.

(23)    Kandidátské země a případně potenciální kandidáti ze západního Balkánu.

(24)    Podle oficiální rozpočtové nomenklatury.

(25)    Bude posílena z rezervy pro nově se objevující výzvy a priority NDICI, rozpočtová položka 14 02 04.

(26)    Výše rezerv na úvěry makrofinanční pomoci (9 %), která má být přidělena na závazky a vyplacena do společného rezervního fondu v období 2021–2027, s výhradou přijetí ročních rozpočtů.

(27)    Technická a/nebo administrativní pomoc a výdaje na podporu provádění programů a/nebo akcí EU (bývalé položky „BA“), nepřímý výzkum, přímý výzkum.

(28)    Výstupy se rozumí produkty a služby, které mají být dodány (např. počet financovaných studentských výměn, počet vybudovaných kilometrů silnic atd.).

(29)    Popsaný v bodě 1.4.2. „Specifické cíle…“.

(30)    Technická a/nebo administrativní pomoc a výdaje na podporu provádění programů a/nebo akcí EU (bývalé položky „BA“), nepřímý výzkum, přímý výzkum.

(31)    SZ = smluvní zaměstnanec; MZ = místní zaměstnanec; VNO = vyslaný národní odborník; ZAP = zaměstnanec agentury práce; MOD = mladý odborník při delegaci.

(32)    Dílčí strop na externí zaměstnance financované z operačních prostředků (bývalé položky „BA“).