Choose the experimental features you want to try

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 52022PC0329

    Návrh NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY, kterým se mění nařízení (EU) č. 691/2011, pokud jde o zavedení nových modulů environmentálních hospodářských účtů

    COM/2022/329 final

    V Bruselu dne 11.7.2022

    COM(2022) 329 final

    2022/0210(COD)

    Návrh

    NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,

    kterým se mění nařízení (EU) č. 691/2011, pokud jde o zavedení nových modulů environmentálních hospodářských účtů

    (Text s významem pro EHP)


    DŮVODOVÁ ZPRÁVA

    1.SOUVISLOSTI NÁVRHU

    Důvody a cíle návrhu

    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 691/2011 ze dne 6. července 2011 o evropských environmentálních hospodářských účtech 1 stanoví společný rámec pro sběr, sestavování, předávání a vyhodnocování evropských environmentálních hospodářských účtů. Uvedené nařízení bylo změněno nařízením (EU) č. 538/2014 2 . Nařízení zahrnuje šest modulů: účty emisí do ovzduší, daně související s životním prostředím podle ekonomických činností, účty materiálových toků na makroekonomické úrovni, účty výdajů na ochranu životního prostředí, účty sektoru environmentálního zboží a služeb a účty fyzických energetických toků.

    Článek 10 nařízení uvádí potenciální nové moduly, které mají být zavedeny později na základě návrhů Komise. Tímto návrhem se zavádí tři nové moduly environmentálních účtů, které jsou již stanoveny v článku 10: účty lesů, ekosystémové účty a účty dotací souvisejících se životním prostředím a podobných transferů.

    Hlavním cílem návrhu je rozšířit oblast působnosti evropských environmentálních hospodářských účtů tak, aby poskytovaly lepší informace potřebné pro provádění Zelené dohody pro Evropu – strategie růstu, jejímž cílem je přeměnit EU na spravedlivou a prosperující společnost s moderní a konkurenceschopnou ekonomikou efektivně využívající zdroje 3 .

    Environmentální hospodářské účty představují víceúčelový statistický rámec, který spojuje ekonomické informace a informace o životním prostředí. Měří přínos životního prostředí pro hospodářství a vliv hospodářství na životní prostředí způsobem, který je konzistentní a slučitelný s makroekonomickými statistikami (národními účty).

    Uživatelé analyzují a používají environmentální hospodářské účty při vytváření modelů a prognóz a při vypracovávání návrhů politik a podávání zpráv o provádění politik a jejich dopadu. Nové moduly zajistí, že integrovanější soubory údajů budou vhodné pro takové účely.

    Ekosystémové účty integrují hlediska biologické rozmanitosti a přírodního kapitálu s klíčovými hospodářskými otázkami týkajícími se přidělování a udržitelnosti zdrojů. Účty lesů konkrétně měří plochu lesa a její část, která je k dispozici pro těžbu dřeva, a sledují jejich změny v průběhu času. Účty dotací souvisejících se životním prostředím a podobných transferů identifikují a kvantifikují domácí opatření v oblasti daňové politiky a zdroje jiné než unijní, které podporují Zelenou dohodu prostřednictvím hospodářských činností a výrobků, které chrání životní prostředí a přírodní zdroje.

    Tři navrhované moduly se řídí a jsou podporovány mezinárodními statistickými standardy: centrálním rámcem systému integrovaných environmentálních hospodářských účtů (SEEA) a ekosystémovými účty systému integrovaných environmentálních hospodářských účtů 4 . Statistická komise OSN přijala centrální rámec systému SEEA jako mezinárodní statistický standard na svém 43. zasedání v únoru 2012 a ekosystémové účty systému SEEA na svém 52. zasedání v březnu 2021. Nové moduly jsou plně v souladu se systémem SEEA.

    Po několik let řada členských států získávala zkušenosti se sestavováním a vykazováním účtů lesů a údajů o dotacích souvisejících se životním prostředím a podobných transferech. To se uskutečnilo prostřednictvím pravidelného dobrovolného sběru údajů organizovaného Komisí (Eurostatem) a pilotních studií, které pomohly ověřit proveditelnost zavádění ekosystémových účtů do EU. Tato zkušenost byla sdílena se všemi ostatními členskými státy.

    Pokud jde o účty dotací souvisejících se životním prostředím a podobných transferů, některé z požadavků již byly splněny prostřednictvím povinného podávání zpráv o účtech výdajů na ochranu životního prostředí. Komplexnější a zjednodušené podávání zpráv o dotacích souvisejících se životním prostředím a podobných transferech bude využívat této zkušenosti a – jakmile bude zavedeno – poskytovat údaje o transferech požadované pro účty výdajů na ochranu životního prostředí.

    Tímto návrhem se doplňují změny stanovené v nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2022/125 5 . Změny působnosti a lhůt pro vykazování údajů u stávajících modulů evropských environmentálních hospodářských účtů zajišťují, aby údaje lépe odpovídaly potřebám uživatelů.

    Návrh rovněž aktualizuje odkazy na vydání evropského systému účtů z roku 1995 (ESA95). Jsou nahrazeny odkazy na vydání evropského systému účtů z roku 2010 (ESA2010) stanovené v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 549/2013 6 .

    Tato iniciativa není součástí Programu pro účelnost a účinnost právních předpisů (REFIT).

    Soulad s platnými předpisy v této oblasti politiky

    Nařízení (EU) č. 691/2011 stanoví společný rámec pro sběr, sestavování, předávání a vyhodnocování environmentálních hospodářských účtů v EU za účelem vytvoření satelitních účtů k doplnění Evropského systému účtů (ESA 2010).

    V 16. bodě odůvodnění nařízení se uvádí, že jsou vyvíjeny jednotlivé soubory environmentálních hospodářských účtů, které se nacházejí v různých fázích vývoje, a zdůrazňuje se potřeba zajistit modulární strukturu umožňující dostatečnou pružnost, aby bylo kupříkladu možné zavést další moduly.

    Článek 3 nařízení stanoví seznam modulů environmentálních hospodářských účtů, které mají být sestavovány v rámci společného rámce. Pro každý modul popisuje samostatná příloha nařízení cíle, rozsah pokrytí, ukazatele pro sestavování a vykazování údajů, první referenční rok, četnost a lhůty pro předávání a vykazovací tabulky. Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2022/125 aktualizovalo přílohy pro stávajících šest modulů evropských environmentálních hospodářských účtů s cílem zkrátit lhůty, ve kterých jsou některé údaje vykazovány, doplnit více ukazatelů na seznam a zjednodušit vykazovací tabulky 7 .

    Článek 10 nařízení uvádí nové moduly environmentálních hospodářských účtů, které by mohly být zavedeny na základě návrhů Komise, včetně tří nových modulů uvedených v tomto návrhu. Tyto tři moduly jsou rovněž uvedeny jako oblasti rozvoje v Evropské strategii pro environmentální hospodářské účty na období 2019–2023, která byla schválena Výborem pro Evropský statistický systém 8 .

    Článek 4 nařízení stanoví, že Komise musí ověřit proveditelnost zavedení nových modulů environmentálních hospodářských účtů prostřednictvím dobrovolných pilotních studií prováděných členskými státy. Z tohoto důvodu bylo pro tři navrhované moduly provedeno několik pilotních studií, které ověřily proveditelnost sestavování údajů. Pokud jde o účty lesů a dotace související se životním prostředím a podobné transfery, některé členské státy již sestavují každoroční údaje a ohlašují je na dobrovolném základě Komisi (Eurostatu).

    Environmentální účetnictví využívá k sestavování účtů stávající údaje. Lepší využívání informací bude zajištěno prostřednictvím stávajícího sběru údajů.

    Soulad s ostatními politikami EU

    Environmentální hospodářské účty spojují hospodářské informace a informace o životním prostředí a měří přínos životního prostředí pro hospodářství a vliv hospodářství na životní prostředí. Tento návrh poskytuje informace potřebné pro Zelenou dohodu pro Evropu prostřednictvím začlenění hledisek environmentální udržitelnosti pro účely hospodářské politiky. Údaje vytvořené na základě tohoto nařízení rovněž přispějí k iniciativám v oblasti ekologizace v rámci evropského semestru, začlenění hlediska udržitelnosti do všech politik EU a monitorování Agendy OSN pro udržitelný rozvoj 2030.

    Návrh týkající se modulu účtu lesů je v souladu s politikou v oblasti změny klimatu a politikou v oblasti lesních zdrojů. V rámci Zelené dohody pro Evropu Komise představila novou Lesní strategii EU do roku 2030 9 jako jednu ze svých stěžejních iniciativ. Tato strategie uznává ústřední a multifunkční úlohu lesů a příspěvek lesnictví (a celého hodnotového řetězce v oblasti lesnictví) k dosažení udržitelného a klimaticky neutrálního hospodářství do roku 2050 a zachování živých a prosperujících venkovských komunit. Rovněž byla na rok 2023 oznámena legislativní iniciativa týkající se monitorování lesů a strategických plánů. Modul účtů lesů podporuje Lesní strategii EU do roku 2030 a budoucí iniciativu monitorování lesů a propojuje politiky týkající se lesnictví s politikami v oblasti klimatu, energetiky a biohospodářství.

    Modul ekosystémových účtů poskytuje údaje, které popisují pokrok dosažený při plnění jednoho z šesti prioritních cílů akčního programu pro životní prostředí na období do roku 2030 10 : ochrana, zachování a obnova biologické rozmanitosti a posilování přírodního kapitálu. Tento modul rovněž přispívá k monitorování provádění plánu EU pro obnovu přírody, který je součástí strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030.

    Ekonomické nástroje pro omezování znečištění a řízení přírodních zdrojů, jako jsou dotace související se životním prostředím, patří mezi nástroje politiky EU v oblasti životního prostředí, které hrají stále významnější roli, a existuje značný zájem o získání více informací o jejich používání a účinnosti. Modul dotací souvisejících se životním prostředím a podobných transferů přispívá k monitorování provádění Zelené dohody pro Evropu. To zahrnuje ekologizaci vnitrostátních rozpočtů, informování o skutečné ceně životního prostředí, podporu transformace energetiky a klimatických cílů Unie pro rok 2030 a provádění hospodářských politik v oblasti obnovitelné energie, biologické rozmanitosti, nakládání s odpady a oběhového hospodářství.

    Nařízení (EU) č. 549/2013 stanoví současnou verzi evropského systému účtů (ESA 2010) a evropské environmentální hospodářské účty by měly na tuto verzi odkazovat.

    2.PRÁVNÍ ZÁKLAD, SUBSIDIARITA A PROPORCIONALITA

    Právní základ

    Právním základem návrhu je čl. 338 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU). V souladu s řádným legislativním postupem přijímají Parlament a Rada opatření k zajištění toho, aby byly vypracovávány statistiky s cílem umožnit EU plnit její úlohu. Statistické údaje musí splňovat stanovené zásady nestrannosti, spolehlivosti, objektivity, vědecké nezávislosti, hospodárnosti výdajů a důvěrnosti statistických informací, aniž by to však vedlo k nadměrné zátěži pro podniky, orgány a občany.

    Cílem tohoto návrhu je zajistit mezinárodní srovnatelnost environmentálních hospodářských účtů prostřednictvím rozšíření oblasti působnosti nařízení (EU) č. 691/2011 na další moduly uvedené v článku 10. Tento článek výslovně stanoví doplnění nových modulů a uvádí seznam modulů, které lze případně zahrnout. První tři moduly na tomto seznamu již byly doplněny na základě nařízení (EU) č. 538/2014.

    Subsidiarita (v případě nevýlučné pravomoci)

    Zásada subsidiarity se použije, neboť návrh nespadá do výlučné pravomoci EU.

    Opatření na úrovni EU jsou odůvodněná. Zaprvé musí být evropské statistické údaje srovnatelné napříč členskými státy, aby bylo možné odvodit souhrnné údaje EU stanovené na základě souhrnu údajů členských států. Zadruhé má životní prostředí nadnárodní rozsah a povahu. A zatřetí některá použití environmentálních hospodářských účtů přesahují rámec EU, například cíle udržitelného rozvoje, a EU tedy musí uplatňovat globální standardy.

    Navrhovaný akt se týká záležitostí Evropského hospodářského prostoru, a je proto nutné jej na EHP rozšířit.

    Proporcionalita

    Návrh je v souladu se zásadou proporcionality.

    Členské státy musí vytvořit nové environmentální hospodářské účty za použití společných specifikací vycházejících z mezinárodních standardů systému SEEA a poté předat údaje Komisi (Eurostatu) za účelem jejich validace a šíření.

    V souladu se zásadou proporcionality nepřekračuje navrhované nařízení rámec nezbytný pro dosažení svého cíle.

    Volba nástroje

    Nařízení je nejvhodnějším nástrojem vzhledem k cíli a obsahu návrhu a vzhledem ke skutečnosti, že se jím mění stávající nařízení.

    3.VÝSLEDKY HODNOCENÍ EX POST, KONZULTACÍ SE ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A POSOUZENÍ DOPADŮ

    Hodnocení ex post / kontroly účelnosti platných právních předpisů

    Na základě standardů Komise byl používán systém Eurostatu pro hodnocení platných právních předpisů, včetně hodnocení evropského statistického programu 11 , který hrál klíčovou úlohu v rámci celého postupu. Kromě toho se každoročně provádějí zjišťování s cílem zjistit více informací o uživatelích, jejich potřebách a o tom, zda jsou spokojení se službami Eurostatu. Eurostat využívá výsledky hodnocení ke zlepšení postupů vypracovávání statistických informací a výstupů. Tyto výsledky mohou být využity v rámci různých strategických plánů, jako je pracovní program a plán řízení Eurostatu.

    Konzultace se zúčastněnými stranami

    Tento návrh byl projednán s Evropským statistickým systémem a technické podrobnosti byly projednány s tvůrci údajů a uživateli prostřednictvím písemných konzultací. Návrh byl rovněž projednán ve zvláštních skupinách a v pracovní skupině pro environmentální hospodářské účty a v pracovní skupině pro měnové environmentální statistiky a účty v květnu 2020 a v květnu 2021. Kromě toho byly projednány klíčové otázky na schůzi ředitelů pro odvětvové a environmentální statistiky a účty v červenci a říjnu 2021. Tatáž skupina byla rovněž konzultována písemně v prosinci 2021. Všechny tyto konzultace vedly k technickým zlepšením a zjednodušením.

    Sběr informací a využití výsledků odborných konzultací

    Komise (Eurostat) konzultovala Výbor pro Evropský statistický systém, neboť národní statistické úřady odpovídají za koordinaci všech činností na vnitrostátní úrovni týkajících se evropské statistiky.

    Posouzení dopadů

    Provedení posouzení dopadů nebylo považováno za nutné z následujících důvodů. Zaprvé již existuje nařízení (EU) č. 691/2011 jako nástroj politiky pro dotčenou iniciativu. Zejména článek 10 výslovně stanoví možnost doplnění nových modulů účtů a uvádí potenciální moduly. Zadruhé bylo provedeno zhruba 30 pilotních studií o nových tématech členskými státy s finanční podporou Komise (Eurostatu) (v souladu s článkem 4). V neposlední řadě byla v posledních pěti letech získána zkušenost s dobrovolným shromažďováním údajů o účtech lesů a účtech dotací souvisejících se životním prostředím. Lze učinit závěr, že existuje spolehlivá faktická základna a v průběhu let byly nashromážděny značné zkušenosti.

    Účelnost právních předpisů a zjednodušení

    Komise je pevně odhodlána provést zjednodušení nebo snížit zátěž pokaždé, když mění jakýkoli právní předpis. Environmentální účetnictví vytváří vysoce kvalitní statistiky díky opětovnému využívání dostupných údajů a omezování administrativní zátěže podniků a veřejnosti. To je zajištěno prostřednictvím integrace stávajících zdrojových údajů a jejich sloučení do spolehlivých odhadů a ukazatelů založených na mezinárodních standardech.

    Základní práva

    Nevztahuje se na tento návrh.

    4.ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY

    Tímto návrhem se nemění důsledky nařízení (EU) č. 691/2011 pro rozpočet EU, zejména ty, které vyplývají z článku 4.

    5.OSTATNÍ PRVKY

    Plány provádění a způsoby sledování, hodnocení a podávání zpráv

    Článek 7 nařízení (EU) č. 691/2011 vyžaduje, aby členské státy vypracovaly zprávy o kvalitě a předložily je Komisi (Eurostatu). Eurostat používá zprávy o kvalitě, kromě jiných vstupů, k posouzení kvality předložených údajů. Pravidla vztahující se na zprávy o kvalitě se rovněž použijí na tři nové moduly.

    Článek 10 nařízení (EU) č. 691/2011 stanoví, že Komise předkládá každé tři roky Evropskému parlamentu a Radě zprávu o uplatňování nařízení.

    Podrobné vysvětlení konkrétních ustanovení návrhu

    Tento návrh obsahuje tři články a jednu přílohu.

    Článek 1 stanoví změny, které mají být zavedeny v nařízení (EU) č. 691/2011. Tyto změny jsou popsány níže.

    Článek 2 – Definice

    Čl. 2 odst. 7 až 9 definuje účty lesů, dotace související se životním prostředím a podobné transfery a ekosystémové účty.

    Čl. 3 odst. 1 – Moduly

    Na seznam modulů evropských environmentálních hospodářských účtů se v písmenech g) až i) doplňují tři nové moduly s odkazy na přílohy, v nichž jsou specifikovány jejich cíle, rozsah pokrytí a povinnost podávání zpráv.

    Čl. 3 odst. 4a – Přenesené pravomoci

    Nový odstavec 4a článku 3 zmocňuje Komisi k přijetí aktu v přenesené pravomoci za účelem rozhodnutí ohledně toho, pro které z ekosystémových služeb již zahrnutých do vykazovacích tabulek v oddíle 5 přílohy IX budou vykazovány peněžní hodnoty. Ustanovení v příloze IX stanoví ekosystémové služby ve fyzických a peněžních jednotkách. Ekosystémové služby v peněžních jednotkách budou podmnožinou ekosystémových služeb ve fyzických jednotkách.

    Čl. 5 odst. 2 – Sběr údajů

    Členské státy mohou využívat i jiné inovativní přístupy, než jsou ty, které jsou již stanoveny v čl. 5 odst. 2.

    Článek 8 – Výjimky

    Zahrnuje možnost požádat o výjimku z vykazování údajů pro tři nové moduly.

    Článek 9 – Přenesení pravomocí

    Rozšiřuje přenesené pravomoci doplněním odkazu na nový čl. 3 odst. 4a.

    Článek 10 – Zprávy a přezkum

    Aktualizuje oblasti, které mají být zahrnuty do zprávy o provádění tohoto nařízení, která se předkládá Evropskému parlamentu a Radě.

    Příloha IV – Účty výdajů na ochranu životního prostředí

    Zrušuje ukazatel „transfery na ochranu životního prostředí (přijaté/vyplacené)“ z přílohy IV, neboť tento ukazatel bude shromažďován podle nové přílohy VIII.

    Nové přílohy

    Do nařízení se doplňují tři nové přílohy: Příloha VII pro účty lesů, příloha VIII pro účty dotací souvisejících se životním prostředím a podobných transferů a příloha IX pro ekosystémové účty.

    Odkazy na EU-27 a ESA2010

    Všechny odkazy na „EU-28“ se nahrazují odkazem na „EU-27“ a odkazy na „ESA95“ odkazem na „ESA2010“.

    Článkem 2 návrhu se ruší povinnost členských států vykazovat údaje o transferech na ochranu životního prostředí (stanovená ve stávající příloze IV o účtech výdajů na ochranu životního prostředí) poté, kdy bude dodán komplexnější a zjednodušený soubor údajů o dotacích souvisejících se životním prostředím a podobných transferech podle přílohy VIII. Tím se zabrání dvojímu podávání zpráv.

    Článek 3 stanoví datum vstupu tohoto nařízení v platnost a jeho přímou použitelnost. Čl. 1 odst. 7 se musí výjimečně uplatnit od roku 2025, neboť shromažďování ukazatele „transfery na ochranu životního prostředí (přijaté/vyplacené)“ podle přílohy VIII bude zahájeno až v roce 2025 (viz oddíl 4 v příloze VIII).

    2022/0210 (COD)

    Návrh

    NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,

    kterým se mění nařízení (EU) č. 691/2011, pokud jde o zavedení nových modulů environmentálních hospodářských účtů

    (Text s významem pro EHP)

    EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

    s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 338 odst. 1 této smlouvy,

    s ohledem na návrh Evropské komise,

    po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

    v souladu s řádným legislativním postupem,

    vzhledem k těmto důvodům:

    (1)Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/591 ze dne 6. dubna 2022, kterým se stanoví všeobecný akční program Unie pro životní prostředí na období do roku 2030 12 , potvrdilo, že spolehlivé informace o klíčových trendech, vlivech a faktorech environmentálních změn jsou zásadní pro tvorbu efektivní politiky, její provádění a pro větší zapojení občanů. Je třeba vyvinout nástroje, které by zvýšily povědomí veřejnosti o vlivu hospodářské činnosti na životní prostředí. Jedním z takových nástrojů jsou environmentální hospodářské účty.

    (2)Článek 10 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 691/2011 13 stanoví, že Komise je povinna předkládat zprávu o uplatňování uvedeného nařízení Evropskému parlamentu a Radě a ve vhodných případech zohlední závěry pilotních studií uvedených v čl. 4 odst. 2 nařízení (EU) č. 691/2011 v návrzích na zavedení nových modulů environmentálních hospodářských účtů, jako jsou transfery související se životním prostředím (dotace), účty lesů a účty ekosystémových služeb.

    (3)Nové moduly mají přímo přispět k dosažení politických priorit Unie, kterými jsou zelený růst a účinné využívání zdrojů.

    (4)Statistická komise OSN přijala centrální rámec systému environmentálních hospodářských účtů jako mezinárodní statistický standard na svém 43. zasedání v únoru 2012 a ekosystémové účty systému environmentálních hospodářských účtů (kapitoly 1 až 7 popisující rámec účtů a fyzické účty) na svém 52. zasedání v březnu 2021. Tyto nové moduly stanovené tímto nařízením jsou plně v souladu se systémem SEEA.

    (5)Aby mohla Unie provádět úkoly, které pro ni vyplývají ze Smluv, zejména úkoly související s životním prostředím, udržitelností a změnou klimatu, měla by disponovat relevantními, komplexními a spolehlivými informacemi. Rozhodování založené na faktech vyžaduje statistiky, které v souladu se svými cíli splňují vysoká kritéria kvality, jak stanoví nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 223/2009 14 . 

    (6)K zajištění lepšího monitorování pokroku na cestě k ekologickému, konkurenceschopnému a odolnému oběhovému hospodářství a monitorování pokroku při dosahování cílů udržitelného rozvoje v rámci Unie jsou zapotřebí další údaje.

    (7)V závěrech o evropské statistice, které přijala Rada pro hospodářské a finanční věci dne 6. listopadu 2020, byl evropský statistický systém vyzván, aby reagoval na vznikající požadavky na informace stanovené Zelenou dohodou pro Evropu, a to i pokud jde o požadavky na informace týkající se přezkumu a rozšíření programu evropských environmentálních hospodářských účtů.

    (8)V roce 2019 Účetní dvůr zveřejnil zvláštní zprávu č. 2019/16 nazvanou „Evropské environmentální hospodářské účty: lze zvýšit jejich užitečnost pro tvůrce politik“ 15 . Tato zpráva upozorňuje, že je zapotřebí disponovat úplnějšími údaji o lesích a ekosystémech a plně provádět účty lesů.

    (9) Čl. 5 odst. 2 nařízení (EU) č. 691/2011 uvádí zdroje, které členské státy mohou použít k odhadu environmentálních hospodářských účtů. Pro účely zajištění pružnosti a snížení administrativní zátěže respondentů, národních statistických úřadů a jiných vnitrostátních orgánů by mělo být členským státům umožněno využívat inovativní přístupy. Členské státy by měly vždy informovat Komisi a poskytnout podrobné údaje o kvalitě těchto přístupů, aby Komise mohla posoudit kvalitu údajů.

    (10)Vzhledem k tomu, že Unie v současné době sestává z 27 členských států, je namístě odkazovat na „EU-27“.

    (11)Seznam možných budoucích evropských environmentálních hospodářských účtů uvedených v článku 10 nařízení (EU) č. 691/2011 je třeba aktualizovat za účelem sladění těchto účtů se stávajícími politickými prioritami Unie.

    (12)Evropský systém účtů 1995 (ESA95) byl nahrazen evropským systémem účtů 2010 („ESA 2010“) zřízeným nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 549/2013 16 .

    (13)Systém „ESA 2010“ obsahuje referenční rámec společných standardů, definic, klasifikací a účetních pravidel pro sestavování účtů členských států splňujících statistické požadavky Unie.

    (14)Aby byl zohledněn současný stav vývoje metodik pro hodnocení ekosystémových služeb, měla by být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie za účelem doplnění nařízení stanovením toho, pro které z ekosystémových služeb již zahrnutých do vykazovacích tabulek v oddíle 5 přílohy IX by měly být vykazovány peněžní hodnoty, stanovením prvního referenčního roku, jakož i seznamu přijatelných metod pro stanovení těchto peněžních hodnot. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů 17 . Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na zasedání skupin odborníků Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci.

    (15)Jelikož cílů tohoto nařízení, totiž začlenění nových environmentálních modulů do stávajícího právního rámce pro evropské statistiky týkající se evropských environmentálních hospodářských účtů, nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale spíše jich, z důvodu konzistentnosti a srovnatelnosti, může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů.

    (16)Návrh byl konzultován s Výborem pro Evropský statistický systém,

    PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

    Článek 1

    Nařízení (EU) č. 691/2011 se mění takto:

    1) v článku 2 se doplňují nové body, které znějí:

    „7) „účty lesů“ účty aktiv pro lesní zdroje, včetně zalesněné plochy a dříví na zalesněné ploše, a účty hospodářské činnosti pro lesnictví a těžbu dřeva;

    8) „dotacemi souvisejícími se životním prostředím a podobnými transfery“ běžné a kapitálové transfery definované v ESA 2010, které jsou určeny k podpoře činností, jejichž cílem je ochrana životního prostředí a zachování národních zdrojů a souvisejících produktů;

    9) „ekosystémovými účty“ soubor účtů navržený tak, aby poskytoval soudržné informace o rozsahu a stavu ekosystémů a o tocích služeb od těchto ekosystémů ke společnosti.“;

    2) článek 3 se mění takto:

    a)v odstavci 1 se doplňují nová písmena, která znějí:

    „g) modul pro účty lesů uvedený v příloze VII;

    h) modul pro dotace související se životním prostředím a podobné transfery uvedený v příloze VIII;

    i) modul pro ekosystémové účty uvedený v příloze IX.“;

    b)doplňuje se nový odstavec 4a, který zní:

    „4a. Komise (Eurostat) provede studii ohledně metodiky a proveditelnosti peněžního oceňování ekosystémových služeb. Na základě výsledků této studie může Komise prostřednictvím aktu v přenesené pravomoci doplnit toto nařízení za účelem stanovení toho, pro které z ekosystémových služeb již zahrnutých do vykazovacích tabulek v oddíle 5 přílohy IX by měly být vykazovány peněžní hodnoty, stanovení prvního referenčního roku, jakož i seznamu přijatelných metod pro stanovení těchto peněžních hodnot.“;

    3) v čl. 5 odst. 2 se doplňuje nový text, který zní:

    „d) veškeré další relevantní zdroje, metody nebo inovativní přístupy, pokud umožňují tvorbu statistik, které jsou srovnatelné a odpovídají specifickým požadavkům na kvalitu.

    Rozhodne-li se některý členský stát použít zdroje, metody nebo inovativní přístupy uvedené v písmenu d), informuje Komisi (Eurostat) během roku, který předchází referenčnímu roku, během kterého se zdroj, metoda nebo inovativní přístup zavede, a poskytne podrobnosti o kvalitě získaných údajů.“;

    4) v článku 8 se odstavec 2 nahrazuje tímto:

    „2.   Za účelem získání výjimky podle odstavce 1 pro přílohy VII, VIII a IX předloží dotyčný členský stát Komisi řádně odůvodněnou žádost nejpozději do dne [OPOCE: vložte přesné datum, které nastane 24 měsíců po vstupu tohoto nařízení v platnost].“;

    5) článek 9 se mění takto:

    a)odstavce 2 a 3 se nahrazují tímto:

    „2. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 3 odst. 3, 4 a 4a je svěřena Komisi na dobu pěti let od 11. srpna 2011. Komise předloží zprávu o přenesené pravomoci nejpozději devět měsíců před koncem tohoto pětiletého období. Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud Evropský parlament nebo Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku nejpozději tři měsíce před koncem každého z těchto období. 

     3.  Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 3 odst. 3, 4 a 4a kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.“;

    b)odstavec 5 se nahrazuje tímto:

     „5. Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 3 odst. 3, 4 a 4a vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament ani Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.“;

    6) v článku 10 se první odrážka nahrazuje tímto:

    „ - na zavedení nových modulů environmentálních hospodářských účtů, jako jsou účty vody (kvantitativní a kvalitativní), účty výdajů na hospodaření s přírodními zdroji, dotace nebo podpůrná opatření, která mohou poškozovat životní prostředí, a účty odpadů“;

    7) v příloze IV oddíle 3 se zrušují slova „transfery na ochranu životního prostředí (přijaté/vyplacené)“;

    8) všechny odkazy na „EU-28“ a výraz „ESA 95“ se v celém textu a přílohách nahrazují odkazem „EU-27“ a výrazem „ESA 2010“;

    9) do nařízení (EU) č. 691/2011 se doplňují přílohy VII, VIII a IX uvedené v příloze tohoto nařízení.

    Článek 2

    Údaje o transferech na ochranu životního prostředí (přijatých/vyplacených), které se dříve předkládaly podle přílohy IV, se předkládají podle přílohy VIII. Členské státy již neposkytují údaje o transferech na ochranu životního prostředí (přijatých/vyplacených) podle přílohy IV.

    Článek 3

    Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

    Ustanovení čl. 1 bodu 7 se použije ode dne 1. ledna 2025.

    Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

    V Bruselu dne

    Za Evropský parlament    Za Radu

    předseda/předsedkyně    předseda/předsedkyně

    (1)    Úř. věst. L 192, 22.7.2011, s. 1.
    (2)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 538/2014 ze dne 16. dubna 2014, kterým se mění nařízení (EU) č. 691/2011 o evropských environmentálních hospodářských účtech (Úř. věst. L 158, 27.5.2014, s. 113).
    (3)    COM(2019) 640 final.
    (4)    https://seea.un.org/
    (5)    Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2022/125 ze dne 19. listopadu 2021, kterým se mění přílohy I až V nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 691/2011 o evropských environmentálních hospodářských účtech (Úř. věst. L 20, 21.1.2022, s. 40).
    (6)    Úř. věst. L 174, 26.6.2013, s. 1.
    (7)    Úř. věst. L 20, 31.1.2022, s. 40.
    (8)     https://ec.europa.eu/eurostat/documents/1798247/6191525/European+Strategy+for+Environmental+Accounts/ (k dispozici pouze v angličtině).
    (9)    COM(2021) 572 final ze dne 16. července 2021.
    (10)    Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/591 ze dne 6. dubna 2022 o všeobecném akčním programu Unie pro životní prostředí na období do roku 2030 (Úř. věst. L 114, 12.4.2022, s. 22).
    (11)    Pracovní dokument útvarů Komise o závěrečném hodnocení provádění evropského statistického programu v období 2013–2020 (SWD(2021) 383 ze dne 15. prosince 2021) připojený ke zprávě Komise Evropskému parlamentu a Radě o závěrečném hodnocení provádění evropského statistického programu v období 2013–2020 (COM(2021) 794 ze dne 15. prosince 2021). 
    (12)    Úř. věst. L 114, 12.4.2022, s. 22.
    (13)    Úř. věst. L 192, 22.7.2011, s. 1.
    (14)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 223/2009 ze dne 11. března 2009 o evropské statistice a zrušení nařízení (ES, Euratom) č. 1101/2008 o předávání údajů, na které se vztahuje statistická důvěrnost, Statistickému úřadu Evropských společenství, nařízení Rady (ES) č. 322/97 o statistice Společenství a rozhodnutí Rady 89/382/EHS, Euratom, kterým se zřizuje Výbor pro statistické programy Evropských společenství (Úř. věst. L 87, 31.3.2009, s. 164).
    (15)    https://www.eca.europa.eu/en/Pages/DocItem.aspx?did=51214
    (16)    Úř. věst. L 174, 26.6.2013, s. 1.
    (17)    Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.
    Top

    V Bruselu dne 11.7.2022

    COM(2022) 329 final

    PŘÍLOHA

    nařízení Evropského parlamentu a Rady,

    kterým se mění nařízení (EU) č. 691/2011, pokud jde o zavedení nových modulů environmentálních hospodářských účtů


    PŘÍLOHA

    „PŘÍLOHA VII

    ÚČTY LESŮ

    Oddíl 1

    CÍLE

    V účtech lesů se zaznamenávají a poskytují údaje o lesních zdrojích a ekonomické činnosti v odvětví lesnictví a odvětví těžby dřeva způsobem, který je plně slučitelný s údaji vykázanými v rámci evropského systému účtů (ESA). Účty lesů poskytují doplňující informace a používají koncepty přizpůsobené zvláštní povaze lesů a lesnictví a odvětví těžby dřeva.

    Tato příloha vymezuje údaje, které mají být členskými státy shromažďovány, sestavovány, předávány a vyhodnocovány v rámci účtů lesů.

    Oddíl 2

    ROZSAH POKRYTÍ

    Účty lesů zaznamenávají zásoby a toky lesních zdrojů (zalesněné plochy a surové dříví) a ekonomickou činnost v oblasti lesnictví a těžby dřeva, včetně výroby kulatiny a těžby a sběru a získávání volně rostoucích lesních plodů a materiálů, kromě dřeva.

    Oddíl 3

    SEZNAM UKAZATELŮ

    Členské státy vytvářejí účty lesů podle ukazatelů popsaných v tomto oddíle.

    1)Účty aktiv zalesněných ploch a surového dříví. Zalesněná plocha je definována jako souhrn tří níže uvedených kategorií.

    a)Les využitelný pro dodávky dříví: Lesy, v nichž environmentální, sociální nebo hospodářská omezení nemají významný dopad na skutečné nebo potenciální dodávky dříví. Tato omezení mohou být stanovena právními pravidly, na základě rozhodnutí správce/vlastníka nebo z jiných důvodů.

    b)Lesem nevyužitelným pro dodávky dříví se rozumí každý les, který není považován za využitelný pro dodávky dříví podle písmene a). Jedná se o lesy, v nichž environmentální, sociální, hospodářská nebo právní omezení brání významnějším dodávkám dříví. Patří mezi ně a) lesy, na něž se vztahují právní omezení nebo omezení vyplývající z jiných politických rozhodnutí, která zcela vylučují nebo výrazně omezují dodávky dříví z důvodů, jako je ochrana životního prostředí nebo zachování biologické rozmanitosti (ochranné lesy, národní parky, přírodní rezervace a další chráněné oblasti, jako jsou oblasti, které mají zvláštní význam z hlediska environmentálního, vědeckého, historického, kulturního nebo duchovního); b) lesy, v nichž je produkce dříví nebo kvalita dřeva příliš nízká nebo náklady na těžbu a dopravu příliš vysoké, aby odůvodnily těžbu dřeva, s výjimkou příležitostného kácení pro vlastní spotřebu.

    c)Jiné zalesněné plochy.

    „Les“ je definován jako půda o rozloze větší než 0,5 hektaru se stromy vyššími než pět metrů a korunovým zápojem tvořícím více než 10 % nebo se stromy schopnými dosáhnout těchto limitů in situ. Nezahrnuje území, u něhož převažuje zemědělské využití, nebo stromy v městském prostředí, jako jsou městské parky, aleje a zahrady.

    „Jiné zalesněné plochy“ jsou definovány jako půda nehodnocená jako les, o rozloze větší než 0,5 hektaru; se stromy vyššími než pět metrů a korunovým zápojem pokrývajícím 5–10 % plochy, nebo se stromy, které jsou schopné dosáhnout těchto limitů in situ; nebo s kombinovaným porostem zákrsků, keřů a stromů nad 10 %. Nezahrnují území, u něhož převažuje zemědělské využití, nebo stromy v městském prostředí, jako jsou městské parky, aleje a zahrady.

    „Čistý roční přírůst dříví“ je definován jako průměrný roční nárůst objemu živých stromů. Stanoví se na základě zásoby živých stromů (zásoby dříví) dostupných na začátku roku, od nichž se odečte průměrná roční mortalita.

    „Těžba (vytěžené a odvezené dříví)“ je definována jako objem všech stromů, živých či mrtvých, které byly pokáceny a odstraněny (odvezeny) z lesa, jiných zalesněných ploch nebo jiných míst těžby. Zahrnuje neprodané surové dříví skladované u lesních cest (lesní skládky dříví). Zahrnuje rovněž přirozené ztráty, které jsou nahrazovány, odvoz dříví pokáceného v dřívějším období provedený v průběhu roku, těžbu a odvoz dříví jiného než kmene (např. pařezy a větve) a odstranění stromů usmrcených nebo poškozených přírodními činiteli (přirozené ztráty), jako jsou např. požár, vítr, hmyz a choroby. Nezahrnuje nedřevní biomasu nebo dříví, které je ponecháno v lese a není během roku odvezeno, například pařezy, větve, vršky stromů a těžební zbytky (odpad z těžby).

    „Nenávratné ztráty“ jsou definovány jako těžební zbytky a veškeré pokácené dříví z větrných polomů, které nelze z lesa odstranit, a ztráta dříví v důsledku lesních požárů.

    2)Hospodářské účty vykazující ekonomickou činnost v lesnictví a odvětví těžby dřeva. Odvětví lesnictví a těžby dřeva je vymezeno jako všechny místní činnostní jednotky, které provádějí činnosti zařazené v oddíle A02 NACE Rev. 2.

    Vykazují se následující ukazatele za použití definic systému ESA:

    produkce,

    včetně produkce pro vlastní konečné užití

    mezispotřeba,

    hrubá přidaná hodnota,

    spotřeba fixního kapitálu,

    ostatní daně z výroby,

    ostatní dotace na výrobu,

    náhrady zaměstnancům;

    tvorba hrubého fixního kapitálu a čisté pořízení nevyráběných nefinančních aktiv,

    změny zásob,

    kapitálový transfer.

    Členské státy vykazují zaměstnanost v odvětví lesnictví a těžby dřeva v tisících ročních pracovních jednotek, které jsou definovány v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 138/2004 1 .

    Oddíl 4

    PRVNÍ REFERENČNÍ ROK, ČETNOST A LHŮTY PRO PŘEDÁVÁNÍ

    1)Statistiky se sestavují a předávají každoročně.

    2)Statistiky se předávají do 21 měsíců od konce referenčního roku.

    3)Aby bylo vyhověno požadavkům uživatele na úplné a aktuální soubory údajů, vypracuje Komise (Eurostat) co nejdříve poté, kdy budou k dispozici dostatečné údaje pro jednotlivé země, odhady celkových hlavních souhrnných ukazatelů tohoto modulu za EU. Kdykoliv je to možné, Komise (Eurostat) vypracuje a zveřejní odhady údajů, které členské státy nepředaly ve lhůtách stanovených v bodě 2.

    4)Prvním referenčním rokem je rok 2023.

    5)Při prvním předání údajů členské státy poskytnou také roční údaje za období od roku 2022 do prvního referenčního roku.

    6)Při každém dalším předání údajů Komisi členské státy poskytnou roční údaje za roky n-2, n-1 a n, kde n je referenční rok. Členské státy znovu předloží údaje za období od roku 2022, kdykoli dojde k revizi údajů. Členské státy mohou poskytovat jakékoli dostupné údaje pro jednotlivé roky předcházející roku 2022.

    Oddíl 5

    VYKAZOVACÍ TABULKY

    Pro ukazatele stanovené v oddíle 3 se vykazují následující informace:

    1)Rozloha zalesněné plochy rozčleněná podle těchto hledisek:

    les využitelný pro dodávky dříví,

    les nevyužitelný pro dodávky dříví,

    jiné zalesněné plochy.

    Každá z těchto kategorií se dále rozčleňuje podle těchto hledisek:

    počáteční plocha na začátku referenčního roku,

    zalesňování a jiný nárůst zalesněné plochy,

    odlesňování a jiný úbytek zalesněné plochy,

    statistická reklasifikace,

    konečná plocha na konci referenčního období.

    Údaje se vykazují v tisících hektarů.

    2)Objem dříví rozčleněný podle těchto hledisek:

    les využitelný pro dodávky dříví,

    les nevyužitelný pro dodávky dříví,

    jiné zalesněné plochy.

    Les využitelný pro dodávky dříví se dále rozčleňuje podle těchto hledisek:

    počáteční stav na začátku referenčního roku,

    čistý přírůst,

    těžba (vytěžené a odvezené dříví),

    nenávratné ztráty,

    statistická reklasifikace,

    vyrovnávací položka,

    konečný stav na konci referenčního roku.

    Les nevyužitelný pro dodávky dříví a další zalesněné plochy se dále člení podle těchto hledisek:

    počáteční stav na začátku referenčního roku,

    těžba (vytěžené a odvezené dříví),

    jiné změny (mezi počátečním a konečným stavem),

    konečný stav na konci referenčního roku.

    Údaje se vykazují včetně kůry v tisících m3.

    3)Hodnota dříví rozčleněná podle těchto hledisek:

    les využitelný pro dodávky dříví,

    les nevyužitelný pro dodávky dříví,

    jiné zalesněné plochy.

    Les využitelný pro dodávky dříví se dále rozčleňuje podle těchto hledisek:

    počáteční stav na začátku referenčního roku,

    čistý přírůst,

    těžba (vytěžené a odvezené dříví),

    nenávratné ztráty,

    přecenění,

    statistická reklasifikace,

    vyrovnávací položka,

    konečný stav na konci referenčního roku.

    Les nevyužitelný pro dodávky dříví a další zalesněné plochy se dále člení podle těchto hledisek:

    počáteční stav na začátku referenčního roku,

    těžba (vytěžené a odvezené dříví),

    jiné změny (mezi počátečním a konečným stavem),

    konečný stav na konci referenčního roku.

    Údaje se vykazují v milionech jednotek národní měny.

    4)V případě hospodářských účtů se vykazuje výstup uvedený v oddíle 3 podle následujícího členění, kdy jsou produkty vymezeny z hlediska klasifikace produkce podle činností verze 2.1:

    sazenice lesních stromů (produkt 02.10.11) a semena lesních stromů (produkt 02.10.12),

    lesní stromy definované jako souhrn čistého přírůstu dříví v obhospodařovaných lesích (produkt 02.10.30) a prodej dříví z neobhospodařovaných lesů;

    dřevo surové (produkt 02.20.1) zahrnující následující položky, které se vykazují na dvou samostatných řádcích:

    a)dřevo palivové (produkty 02.20.14 a 02.20.15),

    b)kulatina, tj. úhrn položek dřevo surové jehličnaté – kulatina (produkt 02.20.11), dřevo jiné než jehličnaté – kulatina, kromě tropického dřeva (produkt 02.20.12), a dřevo tropické – kulatina (produkt 02.20.13).

    volně rostoucí plody a materiály, kromě dřeva (produkt 02.30),

    služby typické pro činnosti v odvětví lesnictví a těžby dřeva vymezené jako služby lesních školek (produkt 02.10.2), podpůrné služby pro lesnictví (produkt 02.4) a veškeré další služby poskytované místní činnostní jednotkou působící v lesním hospodářství,

    jiné produkty pocházející ze souvisejících vedlejších činností v místní činnostní jednotce, jako jsou houby a lanýže (01.13.8), ostatní bobulové ovoce a plody rodu Vaccinium j. n. (01.25.19), přírodní kaučuk (01.29.10), dřevo surové ostatní, včetně štípaných tyčí a kolíků (16.10.39), dřevěné uhlí (20.14.72), služby přírodních rezervací a národních parků, včetně ochrany divoké zvěře (91.04.12) a veškeré další produkty vyrobené místní činnostní jednotkou.

    Mezispotřeba odvětví lesnictví a těžby dřeva uvedená v oddíle 3 se vykazuje podle následujícího členění, kdy jsou produkty vymezeny z hlediska klasifikace produkce podle činností verze 2.1:

    a)souhrn sazenic lesních stromů (produkt 02.10.11), semen lesních stromů (produkt 02.10.12) a lesních stromů (produkt 02.10.3) používaných k produkci dřeva;

    b)úhrn položek energie a mazadla, včetně elektřiny (produkt 35.11.10), motorový benzin (produkt 19.20.21), zemní plyn, zkapalněný nebo v plynném stavu (produkt 06.20.10), mazací minerální oleje a přípravky j. n. (produkt 19.20.29) a ostatních podobných produktů;

    c)úhrn služeb typických pro činnosti v odvětví lesnictví a těžby dřeva, včetně služeb lesních školek (produkt 02.10.2), podpůrných služeb pro lesnictví (produkt 02.4) a veškerých dalších služeb poskytovaných místní činnostní jednotkou působící v odvětví lesnictví a těžby dřeva;

    d)ostatní výrobky a služby, které nejsou zohledněny v žádné z proměnných mezispotřeby uvedených výše.

    Změny zásob v odvětví lesnictví a těžby dřeva uvedené v oddíle 3 se vykazují podle následujícího členění:

    změny u nedokončených pěstitelských produktů,

    ostatní změny zásob.

    Všechny ukazatele se vykazují v milionech jednotek národní měny.

    Oddíl 6

    MAXIMÁLNÍ DÉLKA PŘECHODNÝCH OBDOBÍ

    Maximální délka přechodného období pro uplatňování ustanovení této přílohy je dva roky od uplynutí lhůty pro první předávání údajů.

    PŘÍLOHA VIII

    ÚČTY DOTACÍ SOUVISEJÍCÍCH SE ŽIVOTNÍM PROSTŘEDÍM A PODOBNÝCH TRANSFERŮ

    Oddíl 1

    CÍLE

    V rámci účtů dotací souvisejících se životním prostředím a podobných transferů jsou shromažďovány a poskytovány údaje o běžných a kapitálových transferech, které mají podporovat činnosti na ochranu životního prostředí a zachování přírodních zdrojů včetně výroby a užití environmentálních produktů, způsobem, který je slučitelný s koncepty a definicemi evropského systému účtů (ESA 2010).

    Tato příloha vymezuje údaje, které mají být členskými státy shromažďovány, sestavovány, předávány a vyhodnocovány v rámci účtů dotací souvisejících se životním prostředím a podobných transferů. Tyto údaje jsou rovněž využívány pro sestavení národních výdajů na ochranu životního prostředí stanovených v příloze IV.

    Oddíl 2

    ROZSAH POKRYTÍ

    V rámci účtů dotací souvisejících se životním prostředím a podobných transferů se zaznamenávají jednostranné platby placené vládními institucemi ostatním institucionálním sektorům (v rámci tuzemského hospodářství a nerezidentům) a nerezidenty za účelem ochrany životního prostředí nebo omezení užívání a těžby přírodních zdrojů.

    Oddíl 3

    SEZNAM UKAZATELŮ

    Členské státy vypracovávají účty dotací souvisejících se životním prostředím a podobných transferů podle těchto ukazatelů:

    dotace (kód ESA D.3),

    ostatní běžné transfery (kódy ESA D.6 a D.7),

    kapitálové transfery (kód ESA D.9).

    Všechny údaje se vykazují v milionech jednotek národní měny.

    Oddíl 4

    PRVNÍ REFERENČNÍ ROK, ČETNOST A LHŮTY PRO PŘEDÁVÁNÍ

    1)Statistiky se sestavují a předávají každoročně.

    2)Statistiky se předávají do 24 měsíců od konce referenčního roku.

    3)Aby bylo vyhověno požadavkům uživatele na úplné a aktuální soubory údajů, vypracuje Komise (Eurostat) co nejdříve poté, kdy budou k dispozici dostatečné údaje pro jednotlivé země, odhady celkových hlavních souhrnných ukazatelů tohoto modulu za EU. Kdykoliv je to možné, Komise (Eurostat) vypracuje a zveřejní odhady údajů, které členské státy nepředaly ve lhůtách stanovených v bodě 2.

    4)Prvním referenčním rokem je rok 2023.

    5)Při prvním předání údajů členské státy poskytnou také roční údaje za období od roku 2022 do prvního referenčního roku.

    6)Při každém předání údajů Komisi členské státy poskytnou roční údaje za roky n-2, n-1 a n, kde n je referenční rok. Členské státy znovu předloží údaje za období od roku 2022, kdykoli dojde k revizi údajů. Členské státy mohou poskytovat jakékoli dostupné údaje pro jednotlivé roky předcházející roku 2022.

    Oddíl 5

    VYKAZOVACÍ TABULKY

    1)Pro ukazatele uvedené v oddíle 3 se vykazují údaje rozčleněné podle těchto hledisek:

    institucionální sektor provádějící platbu, a to:

    vládní instituce,

    nerezidenti,

    přijímající institucionální sektor, a to:

    vládní instituce,

    korporace,

    domácnosti,

    neziskové instituce sloužící domácnostem,

    nerezidenti.

    2)Pro každou z výše uvedených kategorií vykazování se údaje vykazují podle tříd klasifikace činností na ochranu životního prostředí (CEPA) a klasifikace činností v oblasti hospodaření s přírodními zdroji (CReMA), které jsou seskupeny takto:

    CEPA 1,

    CEPA 2,

    CEPA 3,

    CEPA 4,

    CEPA 5,

    CEPA 6,

    souhrn CEPA 7, CEPA 8 a CEPA 9,

    CReMA 10,

    CReMA 11,

    CReMA 13,

    CReMA 13A,

    CReMA 13B,

    CReMA 13C,

    CReMA 14,

    souhrn CReMA 12, CReMA 15 a CReMA 16.

    3)Transfery, které získávají korporace od vládních institucí a které jsou seskupeny do souhrnu všech tříd CEPA (CEPA 1–9) a všech tříd CReMA (CReMA 10–16), by měly být dále seskupeny podle klasifikace ekonomických činností NACE Rev. 2 takto:

    NACE A – zemědělství, lesnictví a rybářství,

    NACE B – těžba a dobývání,

    NACE C – výroba,

    NACE D – dodávání elektřiny, plynu, páry a klimatizovaného vzduchu,

    NACE E – zásobování vodou, činnosti související s odpadními vodami, odpady a sanacemi,

    NACE F – stavebnictví,

    NACE G – velkoobchod a maloobchod, opravy a údržba motorových vozidel,

    NACE H – doprava a skladování,

    NACE I–U – jiné oddíly NACE.

    4)Třídy CEPA uvedené v bodech 2 a 3 jsou shodné se třídami CEPA uvedenými v příloze IV; třídy CReMA jsou shodné se třídami CReMA uvedenými v příloze V. 

    Oddíl 6

    MAXIMÁLNÍ DÉLKA PŘECHODNÝCH OBDOBÍ

    Maximální délka přechodného období pro uplatňování ustanovení této přílohy je dva roky od uplynutí lhůty pro první předávání údajů.

    PŘÍLOHA IX

    EKOSYSTÉMOVÉ ÚČTY

    Oddíl 1

    CÍLE

    Ekosystémové účty poskytují údaje o rozsahu a stavu ekosystémových aktiv a službách, které poskytují společnosti a hospodářství. Tyto údaje jsou v souladu s ekosystémovým účetnictvím SEEA a jsou slučitelné s údaji vykazovanými podle evropského systému účtů.

    Ekosystémové účty využívají, pokud je to možné, existující informace včetně dat získaných při pozorování země, vykazování v oblasti životního prostředí a dalších zdrojů údajů.

    Oddíl 2

    ROZSAH POKRYTÍ

    Ekosystémové účty zaznamenávají rozsah ekosystémů, stav ekosystémů a tok ekosystémových služeb.

    Rozsahem ekosystému se rozumí velikost ekosystémů v příslušné oblasti. Účty rozsahu ekosystému zahrnují suchozemské (včetně sladkovodních) a mořské ekosystémy na území daného státu.

    Stavem ekosystému se rozumí kvalita ekosystému měřená z hlediska jeho abiotických, biotických a krajinných vlastností podle jednotlivých typů ekosystému.

    Ekosystémovými službami se rozumí přínosy, které ekosystémy poskytují ekonomickým a jiným lidským činnostem. Zahrnují i) zásobovací, ii) regulační a udržovací a iii) kulturní služby. Účty ekosystémových služeb zaznamenávají skutečné dodávky a užití ekosystémových služeb poskytovaných ekosystémy na území daného státu.

    Tematickými účty jsou účty, které roztřiďují údaje podle konkrétních témat politik, jako je biologická rozmanitost, změna klimatu, oceány a městské oblasti.

    Oddíl 3

    SEZNAM UKAZATELŮ

    Členské státy vypracují ekosystémové účty podle následujících ukazatelů.

    1)Účty rozsahu ekosystému zachycující oblast a změny v oblasti u každého typu ekosystému na území daného státu. Členské státy vykazují účty rozsahu ekosystému v tisících hektarů.

    2)Součástí účtů rozsahu ekosystému je převodní matice zaznamenávající převody mezi typy ekosystémů mezi dvěma časovými body v hektarech.

    3)Účty stavu ekosystému zaznamenávající ekosystémové ukazatele tímto způsobem:

    a)pro sídla a jiné uměle vytvořené oblasti:

    zelené plochy ve velkoměstech a přilehlých městech a předměstích se vykazují v % celkové plochy, která se vypočítá pro celou oblast velkoměst a přilehlých měst a předměstí, včetně všech typů ekosystému v dané oblasti,

    koncentrace tuhých znečišťujících látek o průměru do 2,5 μm ve velkoměstech se vykazuje v μg/m3 jako vnitrostátní průměr za vykazované období;

    b)pro ornou půdu:

    zásoba organického uhlíku ve svrchní vrstvě půdy se vykazuje v tunách/hektar jako vnitrostátní průměr za vykazované období;

    c)pro travní porosty:

    zásoba organického uhlíku ve svrchní vrstvě půdy se vykazuje v tunách/hektar jako vnitrostátní průměr za vykazované období;

    d)pro ornou půdu a travní porosty dohromady:

    společný indikátor ptáků zemědělské krajiny se vykazuje jako vnitrostátní souhrnný index za vykazované období;

    e)pro les a zalesněné plochy:

    mrtvé dřevo se vykazuje v m3/ha jako vnitrostátní průměr za vykazované období,

    hustota stromového porostu se vykazuje v % jako vnitrostátní průměr za vykazované období;

    f)pro pláže, duny a mokřady:

    podíl uměle vytvořeného, nepropustného pokryvu plochy nacházejícího se v pobřežní oblasti, která zahrnuje pláže, duny a mokřady jako typ ekosystému, se vykazuje v % jako vnitrostátní průměr za vykazované období.

    Velkoměsta, města a předměstí jsou místní správní jednotky rozdělené do kategorií podle typologie stupně urbanizace stanovené v nařízení (EU) 2017/2391.

    4)Účty ekosystémových služeb zaznamenávající dodávky a užití ekosystémových služeb v tabulkách dodávek a užití. V tabulce dodávek se zaznamenávají dodávky ekosystémových služeb od ekosystémů ke společnosti. V tabulce užití se zaznamenává užití ekosystémových služeb podle typů užití vymezených v oddíle 5.

    Tabulky dodávek a užití se vykazují v následujících fyzických jednotkách.

    a)Zásobovací služby

    Zásobování plodinami definované jako příspěvek ekosystému k růstu rostlin, který se přibližně určí podle sklizených plodin pro různá užití. Zahrnuje výrobu potravin a vlákna, pícniny a energii a spasenou biomasu, jak jsou stanoveny v příloze III tabulce A oddíle 1.1 a oddíle 1.2.

    Opylení, definované jako příspěvek ekosystému prostřednictvím volně žijících opylovačů k produkci plodin uvedených výše. Tento příspěvek se vykazuje v tunách plodin závislých na opylovačích, jež lze přičíst volně žijícím opylovačům, podle typu plodin pro hlavní typy plodin závislé na opylovačích, které zahrnují ovocné stromy, bobuloviny, rajčata, olejniny a „jiné“.

    Zásobování dřevem, definované jako příspěvek ekosystému k růstu stromů a ostatní dřevní biomasy, se vykazuje jako čistý přírůst podle přílohy VII, měřený včetně kůry v tisících m3.

    b)Regulační a udržovací služby

    Filtrace vzduchu je definována jako příspěvek ekosystému k filtraci látek znečišťujících ovzduší prostřednictvím ukládání, využívání, fixace a uchovávání znečišťujících látek ekosystémovými složkami (zejména stromy). Zmírňují se tak škodlivé účinky znečišťujících látek. Příspěvky se vykazují v tunách adsorbovaných znečišťujících látek.

    Globální regulace klimatu je definována jako příspěvek ekosystému ke snížení koncentrace skleníkových plynů v atmosféře prostřednictvím pohlcování (čisté sekvestrace) uhlíku z atmosféry a zadržování (ukládání) uhlíku v ekosystémech. Příspěvky se vykazují v tunách čisté sekvestrace uhlíku a v tunách organického uhlíku uloženého v suchozemských ekosystémech, a to i nad zemí a pod zemí v prvních 0,3 metrech půdy (včetně rašelinišť).

    Regulace místního klimatu je definována jako příspěvek ekosystému k regulování vnějšího ovzduší v městských oblastech prostřednictvím vegetace, která zlepšuje životní podmínky lidí a podporuje hospodářskou produkci. Tento příspěvek se vyjadřuje a vykazuje jako snížení teplot ve městech díky účinku městské vegetace ve stupních Celsia ve dnech, kdy teploty přesahují 25 stupňů Celsia.

    c)Kulturní služby

    Služby v oblasti cestovního ruchu vycházející z přírody jsou definovány jako příspěvek ekosystému, zejména prostřednictvím biofyzikálních vlastností ekosystémů, který umožňuje lidem užívat a požívat životní prostředí prostřednictvím přímých, in-situ, fyzických a zkušenostních interakcí s životním prostředím. Tento příspěvek se vyjadřuje v počtu přenocování v hotelech, hostelech, kempech atd., jež lze přičíst návštěvám ekosystémů.

    5)Pro ekosystémové účty se použije tato tabulka typů ekosystému:

    Kategorie

    Typ ekosystému

    1

    Sídla a jiné uměle vytvořené oblasti

    2

    Orná půda

    3

    Travní porosty (pastviny, polopřirozené a přirozené travní porosty)

    4

    Les a zalesněná plocha

    5

    Vřesoviště a křoviny

    6

    Ekosystémy s řídkou vegetací

    7

    Vnitrozemské mokřady

    8

    Řeky a průplavy

    9

    Jezera a nádrže

    10

    Mořské zálivy a přechodné vody

    11

    Pláže, duny a mokřady

    12

    Mořské ekosystémy (pobřežní vody, šelfy a otevřený oceán)

    Oddíl 4

    PRVNÍ REFERENČNÍ ROK, ČETNOST A LHŮTY PRO PŘEDÁVÁNÍ

    1)Statistiky se sestavují a předávají:

    každé tři roky pro účet rozsahu ekosystému a účet stavu ekosystému. Údaje odkazují na reprezentativní průměr pro daný referenční rok a na převodní matici pro změnu po třech letech mezi dvěma referenčními roky,

    každoročně pro účty ekosystémových služeb.

    2)Statistiky se předávají do 24 měsíců od konce referenčního roku.

    3)Aby bylo vyhověno požadavkům uživatele na úplné a aktuální soubory údajů, vypracuje Komise (Eurostat) co nejdříve poté, kdy budou k dispozici dostatečné údaje za jednotlivé země, odhady souhrnu za EU. Kdykoliv je to možné, Komise (Eurostat) vypracuje a zveřejní odhady údajů, které členské státy nepředaly ve lhůtách stanovených v bodě 2.

    4)Prvním referenčním rokem je rok 2024. Pro převodní matici je prvním referenčním rokem rok 2027.

    5)Při prvním předání údajů členské státy poskytnou také údaje za období od roku 2024 pro účty rozsahu a účty stavu a pro tabulky dodávek a užití ekosystémových služeb ve fyzických jednotkách. V případě převodní matice vykazují údaje změny mezi roky 2024 a 2027.

    6)Při každém dalším předání údajů Komisi poskytnou členské státy roční údaje pro ekosystémové služby za roky n-1 a n a údaje o rozsahu a stavu ekosystému za roky n-3 a n, kde n je referenční rok. Členské státy znovu předloží údaje za období od roku 2024, kdykoli dojde k revizi údajů. Členské státy mohou poskytovat jakékoli dostupné údaje pro jednotlivé roky předcházející roku 2024.

    Oddíl 5

    VYKAZOVACÍ TABULKY

    1)Účty rozsahu ekosystému: V případě všech typů ekosystému uvedených v oddíle 3 se údaje v rámci prvního předávání vykazují za první referenční rok. Při každém dalším předání údajů se údaje vykazují následujícím způsobem:

    rozsah v předchozím referenčním roce,

    přírůstky,

    úbytky,

    rozsah v běžném referenčním roce.

    Převodní matice vykazuje převody mezi všemi typy ekosystémů uvedenými v oddíle 3 mezi předchozím a běžným referenčním rokem.

    2)Účty ekosystémových služeb: Pro ekosystémové služby uvedené v oddíle 3 se údaje vykazují v tabulkách dodávek a užití takto:

    Tabulka dodávek zaznamenávající roční dodávky služeb uvedených v oddíle 3 podle typů ekosystému, jak jsou uvedeny v oddíle 3, s výjimkou kategorií 10 a 12;

    Tabulka užití zaznamenávající využívání ekosystémových služeb podle následujícího členění:

    mezispotřeba podle odvětví,

    konečná spotřeba vládních institucí,

    konečná spotřeba domácností,

    tvorba hrubého kapitálu,

    vývoz.

    3)Členský stát není povinen vykazovat údaje, pokud jeho celková rozloha nepřesahuje 0,1 % celkové rozlohy EU.

    Oddíl 6

    MAXIMÁLNÍ DÉLKA PŘECHODNÝCH OBDOBÍ

    Maximální délka přechodného období pro uplatňování ustanovení této přílohy je dva roky od uplynutí lhůty pro první předávání údajů.“

    (1)     Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 138/2004 ze dne 5. prosince  2003 o souhrnném zemědělském účtu ve Společenství (Úř. věst. L 33, 5.2.2004, s. 1).
    Top