EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 21.4.2022

COM(2022) 171 final

2022/0111(COD)

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,

kterým se mění nařízení (EU) 2017/2107, kterým se stanoví opatření pro řízení, zachování a kontrolu platná v oblasti úmluvy Mezinárodní komise pro ochranu tuňáků v Atlantiku (ICCAT), a nařízení (EU) .../2022, kterým se zavádí víceletý plán řízení populace tuňáka obecného ve východním Atlantiku a Středozemním moři

DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1.SOUVISLOSTI NÁVRHU

•Odůvodnění a cíle návrhu

Podle rozhodnutí Rady 86/238/EHS 1 je Unie od 14. listopadu 1997 smluvní stranou Mezinárodní úmluvy na ochranu tuňáků v Atlantiku (dále jen „úmluva ICCAT“).

Hlavním cílem tohoto návrhu je provést do práva Unie změny ochranných a donucovacích opatření přijatých Mezinárodní komisí pro ochranu tuňáků v Atlantiku (dále jen „komise ICCAT“) na výročních zasedáních v letech 2006, 2016, 2017, 2018, 2019 a 2021.

Úmluva ICCAT stanoví rámec pro regionální spolupráci za účelem zachování a řízení populace tuňáků a příbuzných druhů v Atlantském oceánu a přilehlých mořích vytvořením komise ICCAT.

Komise ICCAT má pravomoc přijímat rozhodnutí (dále jen „doporučení“) pro zachování a řízení rybolovu ve své působnosti, která jsou pro smluvní strany závazná. V zásadě jsou tato doporučení určena smluvním stranám úmluvy, obsahují však rovněž povinnosti pro provozovatele (např. velitele plavidla). Vztahují se výhradně na oblast úmluvy ICCAT, která zahrnuje volné moře a výlučné ekonomické zóny smluvních stran.

V čl. VIII odst. 2 úmluvy ICCAT je uvedeno, že doporučení ICCAT nabývají účinnosti pro všechny smluvní strany šest měsíců ode dne, kdy je komise ICCAT oznámila, a smluvní strany jsou povinny je provádět.

V čl. 3 odst. 5 Smlouvy o Evropské unii je uvedeno, že EU přispívá k přísnému dodržování mezinárodního práva. Součástí toho je i dodržování opatření ICCAT pro řízení, zachování a kontrolu rybolovu.

Nařízením (EU) 2017/2107 2 byla opatření ICCAT pro řízení, zachování a kontrolu rybolovu v návaznosti na doporučení ICCAT provedena do práva Unie. Tento návrh zahrnuje řadu změn vyplývajících z doporučení ICCAT přijatých v letech 2006, 2016, 2017, 2018 a 2019, které je třeba provést do práva Unie.

 •Soulad s platnými předpisy v této oblasti politiky

Návrh je v souladu s nařízením (EU) 2017/2107 a mění jej podle nejnovějších doporučení ICCAT, která dosud nebyla provedena do práva Unie: opatření týkajících se tropických tuňáků, tuňáka křídlatého v severním a jižním Atlantiku, plachetníka atlantského, marlína modrého a marlína bělavého, hlášení údajů o dalších plachetníkovitých, žraloků mako, jakož i zdraví a bezpečnosti pozorovatelů v regionálních programech pozorovatelů ICCAT, povinností vědeckých pozorovatelů a aktualizace seznamu druhů ICCAT. Kromě toho návrh obsahuje také změnu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zavádí víceletý plán řízení populace tuňáka obecného ve východním Atlantiku a Středozemním moři, mění nařízení (ES) č. 1936/2001, (EU) 2017/2107 a (EU) 2019/833 a zrušuje nařízení (EU) 2016/1627 3 , které nespadá do oblasti působnosti nařízení (EU) 2017/2107.

•Soulad s ostatními politikami Unie

2.PRÁVNÍ ZÁKLAD, SUBSIDIARITA A PROPORCIONALITA

•Právní základ

 •Subsidiarita (v případě nevýlučné pravomoci)

 •Proporcionalita

Návrh zajistí plnění závazků Unie vůči ICCAT, aniž by byl překročen rámec toho, co je nezbytné k dosažení tohoto cíle.

•Volba nástroje

3.VÝSLEDKY HODNOCENÍ EX POST, KONZULTACÍ SE ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A POSOUZENÍ DOPADŮ

•Hodnocení ex post / kontroly účelnosti platných právních předpisů

•Konzultace se zúčastněnými stranami

•Sběr a využití výsledků odborných konzultací

•Posouzení dopadů

•Účelnost právních předpisů a zjednodušení

•Základní práva

4.ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY

5.OSTATNÍ PRVKY

•Plány provádění a způsoby monitorování, hodnocení a podávání zpráv

•Informativní dokumenty (u směrnic)

•Podrobné vysvětlení konkrétních ustanovení návrhu

2022/0111 (COD)

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,

kterým se mění nařízení (EU) 2017/2107, kterým se stanoví opatření pro řízení, zachování a kontrolu platná v oblasti úmluvy Mezinárodní komise pro ochranu tuňáků v Atlantiku (ICCAT), a nařízení (EU) .../2022, kterým se zavádí víceletý plán řízení populace tuňáka obecného ve východním Atlantiku a Středozemním moři

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 43 odst. 2 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po předložení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru 7 ,

v souladu s řádným legislativním postupem,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)Od přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2107 8 přijala Mezinárodní komise pro ochranu tuňáků v Atlantiku (ICCAT) na svých výročních zasedáních v letech 2017, 2018, 2019 a 2021 řadu právně závazných opatření pro zachování rybolovných zdrojů spadajících do její působnosti. EU navíc dosud neprovedla právně závazná opatření přijatá na výročním zasedání ICCAT v roce 2006, která se týkají chovu tuňáka obecného.

(2)Nařízení (EU) 2017/2107 by proto mělo být změněno s cílem provést do práva Unie opatření ICCAT pro tropické tuňáky, tuňáka křídlatého v severním a jižním Atlantiku, plachetníka atlantského, marlína modrého a marlína bělavého, hlášení údajů o dalších plachetníkovitých, žraloka mako, jakož i program pozorovatelů, povinnosti vědeckých pozorovatelů a aktualizovaný seznam druhů ICCAT.

(3)Nařízení (EU) XX/2022 9 by mělo být změněno tak, aby se do práva Unie provedly předpisy týkající se každoročního prohlášení členských států hospodářství o převodech a určitých povinností týkajících se umísťování do klecí.

(4)Některá ustanovení doporučení ICCAT budou na nadcházejících výročních zasedáních ICCAT pravděpodobně změněna v důsledku zavedení nových technických opatření a opatření pro řízení rybolovu podle úmluvy ICCAT. Za účelem rychlého provedení budoucích změn doporučení ICCAT do práva Unie by proto před začátkem rybolovného období měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie, pokud jde o tyto aspekty: omezení rybolovné kapacity pro tropické tuňáky a podávání každoročních zpráv o plánu rybolovu; každoroční převod tuňáka velkookého, tuňáka křídlatého v severním a jižním Atlantiku a mečouna v severním a jižním Atlantiku; plány řízení pro lovná zařízení s uzavíracím mechanismem (FAD); počet instrumentálních bójí; požadavky na zařízení FAD; informace o zařízeních FAD, které mají plavidla předkládat; období zákazu používání FAD; omezení počtu plavidel provádějících odlov tuňáka křídlatého v severním Atlantiku; plán pro řízení lovu mečouna v severním Atlantiku; podmínky pro povolování odlovu a uchovávání žraloků mako; požadavky na maximalizaci šance mořských želv na přežití; minimální procento účasti pozorovatelů a procentuální měření účasti a změnu seznamu druhů ICCAT.

(5)Počet podpůrných plavidel, která jsou používána jako podpora plavidel lovících košelkovými nevody, by se neměl zvyšovat oproti počtu zaznamenanému v červnu 2020, jak je stanoveno v doporučení ICCAT 21-01. Toto zpětné uplatňování nemá vliv na zásadu právní jistoty a ochranu legitimního očekávání.

(6)Nařízení (EU) 2017/2107 a XX/2022 by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna.

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1
Změna nařízení (EU) 2017/2107

Nařízení (EU) 2017/2107 se mění takto:

1)Článek 4 se mění takto:

a) v bodě 20 se doplňuje nová věta, která zní:

„a nasazením, obsluhou a vytažením zařízení s uzavíracím mechanismem;“

b) bod 24 se nahrazuje tímto:

„24) „zařízením s uzavíracím mechanismem“ nebo „zařízením FAD“ stálý, polostálý nebo dočasný objekt, konstrukce nebo zařízení z jakéhokoli materiálu, ať už umělého nebo přírodního, který je nasazen a/nebo sledován a slouží ke shromažďování ryb pro následný odlov. Zařízení FAD mohou být buď ukotvená (AFAD), nebo unášená (DFAD);“

c) doplňuje se nový bod 30, který zní:

„30) „instalací FAD“ umístění lovného zařízení v okolí hejna tuňáků s využitím zařízení FAD;“

d) doplňuje se nový bod 31, který zní:

„31) „plovoucím předmětem“ jakýkoli přírodní nebo umělý (na hladině či pod hladinou) plovoucí předmět, který není schopen samostatného pohybu;“

e) doplňuje se nový bod 32, který zní:

„32) „bójí v provozu“ jakákoli instrumentální bóje, jež byla nejprve aktivována, zapnuta a umístěna na moři a která vysílá údaje o poloze a jakékoli jiné dostupné informace, jako například odhady echolotu;“

f) doplňuje se nový bod 33, který zní:

„33) „plachetníkovitými“ druhy čeledi Istiophoridae spravované komisí ICCAT.“

2)Vkládá se nový článek 5a, který zní:

„Článek 5a

Omezení kapacity pro tropické tuňáky

1. Do 31. ledna každého roku vypracují členské státy roční plán kapacity/rybolovu.

2. Členské státy zajistí, aby celková kapacita jejich loďstva lovícího na dlouhé lovné šňůry a košelkovými nevody byla řízena v souladu s ročními plány kapacity/rybolovu, zejména s cílem omezit odlov tropických tuňáků v souladu s omezeními odlovu stanovenými podle práva Unie.

3. Členské státy nezvýší počet podpůrných plavidel, která jsou používána jako podpora plavidel lovících košelkovými nevody, oproti počtu zaznamenanému v červnu 2020.

4. Členské státy oznámí Komisi data, kdy bylo dosaženo veškerých limitů odlovu tropických druhů tuňáků. Komise tyto informace neprodleně předá sekretariátu ICCAT.

5. Pokud jde o plavidla Unie lovící košelkovými nevody a velká plavidla provádějící odlov na unášenou dlouhou lovnou šňůru (celková délka 20 metrů nebo větší), členské státy podávají Komisi měsíční hlášení o úlovcích tropických tuňáků, přičemž četnost těchto hlášení se zvýší na týdenní, jakmile je dosaženo 80 % příslušných limitů odlovu.“

3) Vkládá se nový článek 6a, který zní:

„Článek 6a

Zákaz výmětů tropických tuňáků ulovených plavidly Unie lovícími košelkovými nevody

1. Plavidla Unie lovící košelkovými nevody, která jsou oprávněna lovit tropické tuňáky, všechny ulovené tropické tuňáky ponechají na palubě, vyloží nebo přeloží v přístavu, s výjimkou případů popsaných v odstavci 3.

2. Žádný tropický tuňák ulovený plavidlem Unie lovícím košelkovými nevody nesmí být předmětem výmětu během výlovu, jakmile je síť zcela uzavřena a více než polovina sítě je vytažena. Pokud se vyskytne technický problém při uzavírání nebo vytahování sítě, v jehož důsledku toto pravidlo nelze použít, vynaloží posádka veškeré úsilí, aby tuňáky co nejrychleji vypustila do vody.

3. Odchylně od odstavce 1 může být tropický tuňák předmětem výmětu v těchto případech:

a) pokud velitel plavidla zjistí, že ulovení tropičtí tuňáci jsou zamotáni nebo rozdrceni v síti košelkového nevodu nebo jsou poškozeni v důsledku zpustošení nebo uhynuli a zkazili se v síti v důsledku poruchy lovného zařízení, která znemožnila normální vytažení sítě, výlov a vyproštění ryb živých;

b) pokud byli podle zjištění velitele plavidla tropičtí tuňáci uloveni během posledního výjezdu a pro uskladnění tuňáků ulovených během tohoto výjezdu není k dispozici dostatečná skladovací kapacita. Výmět takových ryb je možný pouze tehdy, pokud je možné tuňáka vypustit živého a pokud se neprovádí žádná jiná rybolovná operace, a to až do okamžiku vykládky nebo překládky tuňáků na palubě plavidla.

4. Velitel rybářského plavidla ohlásí všechny zjištěné výměty svému členskému státu vlajky. Členské státy zasílají Komisi hlášení o výmětech jako součást údajů souvisejících s úkoly I a II.“

4)Článek 7 se mění takto:

a) odstavec 2 se nahrazuje tímto:

„2. Velká rybářská plavidla, která nejsou zanesena v evidenci ICCAT plavidel oprávněných lovit tropické tuňáky, a to včetně podpůrných plavidel, nesmějí lovit, uchovávat na palubě, překládat, přepravovat, přemísťovat, zpracovávat či vykládat tropické tuňáky z oblasti úmluvy ICCAT ani provádět jakýkoli druh podpory těchto činností, včetně nastavování a vytahování zařízení FAD a/nebo bójí. Ustanovení čl. 15 odst. 1 nařízení (EU) č. 1380/2013 se v takových případech nepoužije.“;

b) doplňuje se nový odstavec 3, který zní:

„3. Rybářským plavidlům Unie, která nejsou oprávněna lovit tropické tuňáky podle článku 6 tohoto nařízení, mohou být povoleny vedlejší úlovky tropických tuňáků v souladu se stanoveným omezením vedlejších úlovků na palubě těchto plavidel. V rámci každoroční zprávy předloží členské státy Komisi zprávu o omezení vedlejších úlovků povoleném pro jejich plavidla a informace o tom, jak zajišťují dodržování tohoto omezení.“

5)Článek 8 se nahrazuje tímto:

„Každoročně do 30. června předloží členské státy Komisi seznam oprávněných plavidel plujících pod jejich vlajkou, která v předchozím kalendářním roce lovila tropického tuňáka v oblasti úmluvy ICCAT nebo poskytovala jakoukoli podporu rybolovné činnosti (podpůrná plavidla). V případě plavidel lovících košelkovými nevody zahrnuje tento seznam rovněž podpůrná plavidla, která poskytovala podporu rybolovné činnosti, bez ohledu na jejich vlajku. Komise každoročně do 31. července uvědomí sekretariát ICCAT o těchto seznamech obdržených od členských států.“

6)Vkládá se nový článek 8a, který zní:

„Článek 8a

Nevyužitá část a překročení kvóty pro odlov tuňáka velkookého

1. Jakákoli nevyužitá část nebo překročení roční kvóty / omezení odlovu členského státu může být podle okolností přičtena k příslušné kvótě / omezení odlovu nebo od ní/něj odečtena během opravného roku nebo před ním podle platných doporučení ICCAT pro tuňáka velkookého.

2. Maximální nevyužitá část, kterou může členský stát v konkrétním roce převést, nesmí překročit množství povolené v daném roce komisí ICCAT.“

7)Článek 9 se mění takto:

a) odstavec 4 se nahrazuje tímto:

„4. Členské státy zajistí, aby na jedno plavidlo nebylo v daném okamžiku aktivních více než 300 zařízení FAD s bójemi v provozu.“;

b) doplňuje se nový odstavec 5, který zní:

„5. Počet zařízení FAD s bójemi v provozu bude ověřen pomocí telekomunikačních účtů. Tato ověření provádějí příslušné orgány členského státu.“;

c) doplňuje se nový odstavec 6, který zní:

„6. Členské státy mohou povolit svým plavidlům lovícím košelkovými nevody, aby kladla sítě na plovoucí předměty za předpokladu, že rybářské plavidlo má na palubě buď pozorovatele, nebo funkční elektronický monitorovací systém, který je schopen ověřit typ instalace, druhové složení ryb a poskytnout údaje o rybolovných operacích Stálému výboru ICCAT pro výzkum a statistiku.“

8)V článku 10 se odstavce 2 a 3 se nahrazují tímto:

„2. Při používání nebo navrhování zařízení FAD členské státy zajistí:

a) aby byla všechna použitá zařízení FAD netenatová v souladu s pokyny uvedenými v příloze 5 doporučení 19-02;

b) aby byla všechna zařízení FAD vyrobena z biologicky rozložitelných materiálů, včetně neplastových, s výjimkou materiálů použitých při výrobě bójí pro sledování FAD.

3. Členské státy každoročně informují o krocích podniknutých za účelem dosažení souladu s odstavcem 2 ve svých plánech řízení FAD.“

9)Článek 11 se mění takto:

a) v odstavci 2 se písmeno e) nahrazuje tímto:

„e) popis protokolu nebo identifikátor zařízení FAD (tj. identifikační číslo označení a bóje zařízení FAD nebo jakákoli informace umožňující identifikaci vlastníka);“

b) v odstavci 2 se doplňuje nové písmeno g), které zní:

„g) identifikační číslo bóje.“;

c) v odstavci 3 se písmeno c) nahrazuje tímto:

„c) identifikátor zařízení FAD (tj. identifikační číslo označení a bóje zařízení FAD).“;

d) odstavec 4 se nahrazuje tímto:

„4. Rybářská plavidla Unie vedou měsíčně aktualizovaný seznam používaných zařízení FAD podle statistických obdélníků 1°x1°, který obsahuje přinejmenším informace stanovené v příloze III.“

10)Článek 12 se mění takto:

a) písmeno b) se nahrazuje tímto:

„b) měsíčně zaznamenávaný počet a typ umístěných plovoucích signálních znaků/bójí (např. rádiových, výhradně sonarových, sonarových s echolotem) rozmístěných ve statistických obdélnících o rozměrech 1°x1°;“

b) písmeno c) se nahrazuje tímto:

„c) měsíčně zaznamenávaný průměrný počet aktivních a neaktivních znaků/bójí, které každé z plavidel sledovalo;“

c) písmeno d) se nahrazuje tímto:

„d) měsíčně zaznamenávaný průměrný počet ztracených zařízení FAD s aktivními bójemi;“

d) doplňují se nová písmena f) a g), která znějí:

„f) údaje o odlovech prováděných plavidly lovícími košelkovými nevody a návnadovými čluny, intenzitě a počtu instalací sítí (v případě košelkových nevodů) podle způsobu rybolovu (hejna doprovázená plovoucími předměty a rybolov ve volných hejnech) v souladu s požadavky na údaje v rámci úkolu II (tj. za každý statistický obdélník 1°x1° a za každý měsíc);

g) pokud jsou činnosti plavidel lovících košelkovými nevody prováděny ve spolupráci s návnadovými čluny, hlášení o úlovcích a intenzitě rybolovu plavidel lovících košelkovými nevody ve spolupráci s návnadovými čluny v souladu s požadavky na údaje v rámci úkolu I a úkolu II.“

11)Článek 14 se nahrazuje tímto:

„Článek 14

Účast pozorovatelů a zákaz nasazení zařízení FAD v souvislosti s ochranou nedospělých jedinců

1. Členské státy zajistí, aby jejich plavidla nepoužívala unášená zařízení FAD po dobu 15 dnů před začátkem období zákazu rybolovu stanoveného na základě práva Unie.

2. Členské státy, jejichž plavidla loví tropické tuňáky:

a) pro svá plavidla provádějící odlov na unášenou dlouhou lovnou šňůru o celkové délce 20 metrů nebo větší zajistí do roku 2022 minimálně 10% pokrytí intenzity rybolovu pozorovateli, a to přítomností lidského pozorovatele na palubě v souladu s přílohou IV a/nebo elektronickým monitorovacím systémem;

b) zajistí pro svá plavidla lovící košelkovými nevody 100% účast pozorovatelů, pokud jde o intenzitu rybolovu, a to buď formou přítomnosti pozorovatele na palubě v souladu s přílohou IV, nebo pomocí schváleného elektronického monitorovacího systému;

c) do 30. dubna podají sekretariátu ICCAT a Stálému výboru ICCAT pro výzkum a statistiku zprávu o informacích shromážděných pozorovateli nebo elektronickým monitorovacím systémem za předchozí rok, přičemž zohlední požadavky na zachování důvěrnosti.“

12)Článek 16 se nahrazuje tímto:

„Článek 16

Identifikace nezákonného, nehlášeného a neregulovaného rybolovu

Pokud výkonný tajemník ICCAT Komisi informuje o možném porušení čl. 7 odst. 2 nebo čl. 14 odst. 1 nebo 2 rybářskými plavidly Unie, Komise neprodleně informuje příslušný členský stát vlajky. Členský stát vlajky okamžitě situaci prošetří, a jestliže plavidlo v době zákazu rybolovu loví pomocí předmětů, které by mohly ovlivnit shromažďování ryb – včetně zařízení FAD, musí požadovat, aby takové plavidlo ukončilo rybolovnou činnost a aby případně danou oblast neprodleně opustilo. Příslušný členský stát vlajky neprodleně oznámí Komisi výsledky šetření a odpovídající opatření, která byla přijata. Komise tyto informace předá pobřežnímu státu a výkonnému tajemníkovi ICCAT.“

13)Název kapitoly II se nahrazuje tímto:

„KAPITOLA II

Tuňák křídlatý v severním a jižním Atlantiku“

14)Vkládá se nový článek 17a, který zní:

„Článek 17a

Konkrétní oprávnění vydávaná velkým rybářským plavidlům provádějícím odlov tuňáka křídlatého v severním a jižním Atlantiku

1. Členské státy vydávají v souladu s ustanoveními nařízení (EU) 2017/2403 10 oprávnění k rybolovu velkým rybářským plavidlům plujícím pod jejich vlajkou za účelem odlovu tuňáka křídlatého v severním a jižním Atlantiku v oblasti úmluvy ICCAT.

2. Velká rybářská plavidla, která nejsou zanesena v evidenci ICCAT plavidel oprávněných lovit tuňáka křídlatého v severním a jižním Atlantiku, nesmějí lovit, uchovávat na palubě, překládat, přepravovat, přemísťovat ani zpracovávat či vykládat severoatlantského a jihoatlantského tuňáka křídlatého z oblasti úmluvy ICCAT. Ustanovení čl. 15 odst. 1 nařízení (EU) č. 1380/2013 se v takových případech nepoužije.

3. Rybářským plavidlům Unie, která nejsou oprávněna lovit tuňáka křídlatého v severním a jižním Atlantiku podle odstavce 1, mohou být povoleny vedlejší úlovky tuňáka křídlatého v severním a jižním Atlantiku v souladu se stanoveným omezením vedlejších úlovků na palubě těchto plavidel. V rámci výroční zprávy předloží členské státy Komisi informace o maximálním omezení vedlejších úlovků povoleném pro jejich plavidla.“

15)Vkládá se nový článek 17b, který zní:

„Článek 17b

Nevyužitá část a překročení kvóty pro odlov tuňáka křídlatého v severním a jižním Atlantiku

1. Jakákoli nevyužitá část nebo překročení roční kvóty/omezení odlovu členského státu může být podle okolností přičtena k příslušné kvótě / omezení odlovu nebo od ní/něj odečtena během opravného roku nebo před ním podle platných doporučení ICCAT pro tuňáka křídlatého v severním a jižním Atlantiku.

2. Maximální nevyužitá část, kterou může členský stát v konkrétním roce převést, nepřekročí množství povolené v daném roce komisí ICCAT.“

16)Vkládá se nový článek 17c, který zní:

„Článek 17c

Záznamy o úlovcích tuňáka křídlatého v jižním Atlantiku

Členské státy, jejichž plavidla provádějí odlov tuňáka křídlatého v jižním Atlantiku, předloží sekretariátu ICCAT přesné a ověřené údaje o odlovu tuňáka křídlatého v jižním Atlantiku jako součást údajů v rámci úkolu I a úkolu II podle článku 50.“

17)Vkládá se nový článek 18a, který zní:

„Článek 18a

Konkrétní oprávnění vydávaná velkým rybářským plavidlům provádějícím odlov mečouna obecného v severním a jižním Atlantiku

1. Členské státy vydávají v souladu s ustanoveními nařízení (EU) 2017/2403 oprávnění k rybolovu velkým rybářským plavidlům plujícím pod jejich vlajkou za účelem odlovu mečouna obecného v severním a jižním Atlantiku v oblasti úmluvy ICCAT.

2. Velká rybářská plavidla, která nejsou zanesena v evidenci ICCAT plavidel oprávněných lovit mečouna obecného v severním a jižním Atlantiku, nesmějí lovit, uchovávat na palubě, překládat, přepravovat, přemísťovat ani zpracovávat či vykládat severoatlantského a jihoatlantského mečouna obecného z oblasti úmluvy ICCAT. Ustanovení čl. 15 odst. 1 nařízení (EU) č. 1380/2013 se v takových případech nepoužije.

3. Rybářským plavidlům Unie, která nejsou oprávněna lovit mečouna obecného v severním a jižním Atlantiku podle odstavce 1, mohou být povoleny vedlejší úlovky mečouna obecného v severním a jižním Atlantiku v souladu se stanoveným omezením vedlejších úlovků na palubě těchto plavidel. V rámci výroční zprávy předloží členské státy Komisi informace o maximálním omezení vedlejších úlovků povoleném pro jejich plavidla.“

18)Vkládá se nový článek 18b, který zní:

„Článek 18b

Nevyužitá část kvóty pro odlov mečouna obecného v severním a jižním Atlantiku

1. Jakákoli nevyužitá část roční kvóty / omezení odlovu členského státu může být přičtena k příslušné kvótě / omezení odlovu během opravného roku nebo před ním podle platných doporučení ICCAT pro mečouna obecného v severním a jižním Atlantiku.

2. Maximální nevyužitá část kvóty pro odlov mečouna obecného v severním a jižním Atlantiku, kterou může členský stát v konkrétním roce převést, nepřekročí množství povolené v daném roce komisí ICCAT.“

19)Název kapitoly IV se nahrazuje tímto:

„KAPITOLA IV

Plachetník atlantský, marlín modrý, marlín bělavý a marlín Georgiův“

20)Článek 27 se nahrazuje tímto:

„Článek 27a

Vypuštění ulovených živých jedinců marlína modrého, marlína bělavého a marlína Georgiova

1. Odchylně od čl. 15 odst. 1 nařízení (EU) č. 1380/2013 zajistí členské státy po vyčerpání 80 % své kvóty, aby plavidla plující pod jejich vlajkou vypouštěla zpět do vody všechny jedince marlína modrého (Makaira nigricans), marlína bělavého (Tetrapturus albidus) a marlína Georgiova (Tetrapturus georgei), kteří jsou v době nakládání na palubu živí.

2. Plavidla Unie provádějící odlov na unášenou dlouhou lovnou šňůru a plavidla Unie lovící košelkovými nevody neprodleně vypouštějí marlíny modré, marlíny bělavé či marlíny Georgiovy, kteří jsou při vytahování lovného zařízení živí, s náležitým ohledem na bezpečnost členů posádky, a to způsobem, který způsobuje co nejmenší škody a maximalizuje přežití po vypuštění.

3. Členské státy podpoří uplatňování minimálních norem pro bezpečné zacházení a postupy pro vypouštění živých jedinců uvedené v příloze 1 doporučení 19-05 tím, že vypracují pokyny pro své loďstvo. Rybářská plavidla mají na palubě k dispozici zvedací zařízení, pákové štípací kleště, vyprošťovač háčků a kleště na šňůry pro bezpečné vypuštění ulovených živých marlínů, ke kterým má posádka snadný přístup.

4. Členské státy zajistí, aby kapitáni a členové posádek jejich rybářských plavidel byli náležitě vyškoleni, znali a používali správné techniky zmírňování, identifikace, zacházení a vypouštění a měli na palubě veškeré vybavení nezbytné pro vypouštění marlínů v souladu s minimálními normami pro bezpečné postupy zacházení, jak je uvedeno v příloze 1 doporučení 19-05, a to formou vypracování pokynů pro své loďstvo.

5. Členské státy usilují o minimalizaci úmrtnosti marlínů po vypuštění v rámci svých rybolovných oblastí upravených pravidly ICCAT.

6. Členské státy mohou svým plavidlům provádějícím odlov na unášenou dlouhou lovnou šňůru a plavidlům lovícím košelkovými nevody udělit oprávnění lovit a uchovávat na palubě, překládat nebo vykládat uhynulého marlína modrého, marlína bělavého a marlína Georgiova v rámci stanovených limitů pro vykládku.“

21)V článku 29 se doplňuje nový odstavec 5, který zní:

„5. Při rekreačním rybolovu musí být každá vypuštěná ryba vypuštěna způsobem, který způsobí co nejmenší škodu.“

22)Vkládá se článek 29a, který zní:

„Článek 29a

Shromažďování údajů o plachetnících atlantských

Členské státy shromažďují údaje o úlovcích plachetníků atlantských, včetně živých a uhynulých výmětů, a tyto údaje každoročně oznamují jako součást údajů předkládaných v rámci úkolů I a II pro potřeby posouzení stavu populace.“

23)Vkládá se článek 29b, který zní:

„Článek 29b

Shromažďování a vykazování údajů

1. Členské státy zavedou programy pro shromažďování údajů, které zajistí, aby byly komisi ICCAT předkládány přesné údaje o úlovcích, intenzitě rybolovu, rozměrech a výmětech plachetníkovitých ryb, a to v plném souladu s požadavky ICCAT na předkládání údajů v rámci úkolů I a II.

2. Členské státy předloží Komisi své kontrolní přehledy o provádění odlovu plachetníkovitých ryb podle přílohy 1 doporučení 18-05, včetně informací o opatřeních, která přijaly na vnitrostátní úrovni za účelem sledování úlovků a ochrany a řízení lovu plachetníkovitých ryb.

3. Neposkytnutí údajů v rámci úkolu I, včetně uhynulých výmětů, pokud jde o marlína modrého, marlína bělavého a marlína Georgiova v souladu s doporučeními ICCAT 01-16 a 11-15 bude mít za následek zákaz uchovávání těchto druhů.“

24)Článek 33 se nahrazuje tímto:

„Článek 33

Žralok mako (Isurus oxyrinchus)

1. Rybářská plavidla Unie neprodleně vypustí žraloka mako v severním Atlantiku způsobem, který způsobí co nejmenší škodu, přičemž náležitě zohlední bezpečnost členů posádky.

2. Bez ohledu na odstavec 1 mohou členské státy svým plavidlům udělit oprávnění lovit a uchovávat na palubě, překládat nebo vykládat severoatlantského žraloka mako za předpokladu, že:

i) v okamžiku vytažení na palubu plavidla je žralok mako mrtvý;

ii) počet uchovávaných jedinců žraloka mako nepřekračuje průměrný počet vyložených jedinců žraloka mako na rybářském plavidle v době, kdy je na palubě pozorovatel, přičemž tento stav je ověřen na základě povinných lodních deníků a kontroly vykládky provedené na základě posouzení rizik.

3. Kromě toho mohou členské státy povolit svým plavidlům, jejichž délka přesahuje 12 metrů, lovit a uchovávat na palubě, překládat nebo vykládat severoatlantského žraloka mako, pouze pokud jsou kromě podmínek stanovených v odstavci 2 splněny tyto podmínky:

a) plavidlo má na palubě buď pozorovatele, nebo funkční elektronický monitorovací systém, který dokáže určit, zda jsou ryby uhynulé nebo živé;

b) pozorovatel shromažďuje údaje o počtu ulovených jedinců, délce těla, pohlaví, stavu, dospělosti (zda je jedinec březí a velikost jeho vrhu) a hmotnosti ulovených jedinců žraloka mako, jakož i o intenzitě rybolovu, a

c) pokud není žralok mako uchováván, je počet uhynulých výmětů a živých vypuštěných jedinců zaznamenáván pozorovatelem nebo odhadován ze záznamů elektronického monitorovacího systému.

4. Pozorovateli se rovněž doporučuje odebrat biologické vzorky, jako jsou svalové tkáně (pro identifikaci populace), reprodukční orgány s embryem (pro určení fáze březosti a reprodukční schopnosti) a obratle (pro odhad růstové křivky). Dotčené členské státy by měly analyzovat biologické vzorky odebrané pozorovatelem a výsledky by Komise měla předložit Stálému výboru pro výzkum a statistiku.

5. Členské státy rovněž oznámí Komisi počet uhynulých výmětů a živých vypuštěných jedinců žraloka mako v severním Atlantiku odhadnutý na základě celkové intenzity rybolovu jejich příslušných loďstev s využitím údajů shromážděných prostřednictvím programů pozorovatelů nebo jiných příslušných programů pro shromažďování údajů. Členské státy, které svým plavidlům neumožňují lovit a uchovávat na palubě, překládat nebo vykládat žraloka mako v severním Atlantiku v souladu s odstavci 2 a 3, zaznamenávají prostřednictvím programů pozorovatelů rovněž počet uhynulých výmětů a živých vypuštěných jedinců žraloka mako v severním Atlantiku. Komise o tom podá zprávu Stálému výboru pro výzkum a statistiku.“

25)Vkládá se nový článek 36a, který zní:

„Článek 36a

Shromažďování údajů o žralocích

1. Členské státy zavedou programy pro shromažďování údajů, které zajistí, aby byly komisi ICCAT předkládány přesné údaje o úlovcích, intenzitě rybolovu, rozměrech a výmětech žraloků, a to v plném souladu s požadavky na předkládání údajů v rámci úkolů I a II.

2. Členské státy předloží Komisi svůj kontrolní přehled o provádění odlovu žraloků podle přílohy 1 doporučení 18-06, včetně informací o opatřeních, která přijaly na vnitrostátní úrovni za účelem sledování úlovků a ochrany a řízení lovu žraloků.“

26)Vkládá se nový článek 44a, který zní:

„Článek 44a

Systém sledování plavidel

Kromě ustanovení článku 9 nařízení Rady (ES) č. 1224/2009 ze dne 20. listopadu 2009 11 každý členský stát zajistí, aby zařízení pro satelitní sledování rybářských plavidel plujících pod jeho vlajkou byla trvale a nepřetržitě funkční a aby v případě plavidel lovících košelkovými nevody byly informace shromažďovány a předávány alespoň jednou za hodinu.

27)Článek 54 se mění takto, odstavec 4 se nahrazuje tímto:

„4. Oznámení uvedené v odstavcích 2 a 3 zohlední formát a rozvržení stanovené výkonným sekretariátem ICCAT a zahrnuje tyto informace:

–název plavidla, registrační číslo,

–(případně) číslo v evidenci ICCAT,

–číslo IMO,

–(případně) dřívější název,

–(případně) předchozí vlajku,

–(případně) dřívější podrobné údaje o výmazu z jiných rejstříků,

–mezinárodní rádiovou volací značku,

–typ plavidla, délku, hrubou registrovanou prostornost a nosnost,

–jméno a adresu majitele a provozovatele nebo majitelů a provozovatelů,

–typ povolené překládky (tj. v přístavu a/nebo na moři),

–období, v němž je povolena překládka.“

28)Vkládá se nový článek 58a, který zní:

„Článek 58a

Zdraví a bezpečnost pozorovatelů v rámci programů regionálních pozorovatelů ICCAT

„1. Každý členský stát zajistí, aby jeho plavidla, která mají na palubě regionálního pozorovatele ICCAT, byla po celou dobu každé plavby opatřena vhodným bezpečnostním vybavením, včetně následujícího:

a) záchranného člunu s dostatečnou kapacitou pro všechny osoby na palubě a s potvrzením o kontrole, které je platné po celou dobu nasazení pozorovatele;

b) záchranných vest nebo oděvů pro přežití v dostatečném počtu pro všechny osoby na palubě a v souladu s příslušnými mezinárodními normami a

c) řádně registrovaných nouzových radiomajáků pro určení polohy (EPIRB) a odpovídače pro pátrání a záchranu (SART), jejichž životnost vyprší až po ukončení nasazení pozorovatele.

2. Plavidla členských států, na jejichž palubě je regionální pozorovatel ICCAT, vypracují a zavedou nouzový akční plán pro případ, že pozorovatel zemře, je nezvěstný nebo pravděpodobně spadl přes palubu, trpí vážnou nemocí nebo zraněním, které ohrožují jeho zdraví, bezpečnost nebo dobré životní podmínky, nebo byl napaden, vystaven nátlaku, vyhrožování nebo obtěžování. Takovýto akční plán musí mimo jiné obsahovat náležitosti uvedené v příloze 1 doporučení 19-10.

3. Plavidla členských států, která mají na palubě regionálního pozorovatele ICCAT, předloží Komisi svůj nouzový akční plán za účelem jeho zveřejnění na internetových stránkách ICCAT. Jakmile jsou k dispozici nové nebo pozměněné nouzové akční plány, poskytnou se Komisi ke zveřejnění.

4. Plavidla Unie jsou způsobilá mít na palubě pozorovatele z regionálního pozorovatelského programu ICCAT pouze v případě, že předložila nouzový akční plán. Pokud navíc Komise na základě informací v nouzovém akčním plánu zjistí nesoulad s normami stanovenými v příloze 1 doporučení 19-10, může rozhodnout, že nasazení pozorovatele na plavidlo dotčeného členského státu vlajky bude odloženo, dokud nebude nesoulad odpovídajícím způsobem vyřešen.“

29)Článek 61 se mění takto:

a) v odstavci 1 se písmeno a) nahrazuje tímto:

„a) alespoň 5% účast pozorovatelů, pokud jde o intenzitu rybolovu jak u odlovu na unášené dlouhé lovné šňůry, tak u odlovu s košelkovými nevody, odlovu návnadovými čluny a odlovu za použití pastí, tenatových sítí a vlečných sítí;“

b) odstavec 2 se nahrazuje tímto:

„2. Procentní pokrytí se bude měřit:

a) v případě rybolovu košelkovými nevody na základě počtu instalací sítí nebo výjezdů;

b) v případě rybolovu na unášené dlouhé lovné šňůry na základě počtu dnů rybolovu, počtu instalací sítí nebo výjezdů;

c) v případě rybolovu návnadovými čluny a pomocí pastí na základě počtu dnů rybolovu;

d) v případě rybolovu za použití tenatových sítí na základě počtu hodin nebo dnů rybolovu a

e) v případě rybolovu za použití vlečných sítí na základě počtu vytažení sítí nebo dnů rybolovu.“

30)Článek 63 se nahrazuje tímto:

„Článek 63

Povinnosti vědeckých pozorovatelů

1. Každý členský stát vyžaduje po pozorovatelích, aby mimo jiné plnili tyto úkoly:

a) zaznamenávali a hlásili informace o rybolovné činnosti pozorovaného plavidla, přičemž tento úkol zahrnuje přinejmenším:

i) shromažďování údajů včetně kvantifikace celkového úlovku cílových druhů ryb, výmětů a druhů představujících vedlejší úlovek (včetně žraloků, mořských želv, mořských savců a mořských ptáků), odhadu nebo změření velikostního složení úlovku, pokud lze tyto údaje získat, dále včetně způsobu, jakým bylo s ulovenými druhy naloženo (tzn. uchované na palubě, uhynulé k výmětu, vypuštěné živé), a odběru biologických vzorků pro účely studia o vývoji druhů (např. gonády, ušní kaménky, páteř, šupiny);

ii) shromažďování a vykazování všech nalezených štítků;

iii) informace o rybolovné operaci, včetně místa úlovku v zeměpisné délce/šířce; informace o rybolovné intenzitě (např. počet instalací sítí; počet háčků apod.); datum každé rybolovné operace, případně včetně časů zahájení a ukončení rybolovné činnosti; použití předmětů pro shromažďování ryb, včetně zařízení FAD, a celkový stav zvířat vypuštěných zpět do vody v souvislosti s mírou přežití (tj. uhynulé/živé, zraněné apod.);

b) pozorovali a zaznamenávali používání zmírňujících opatření za účelem omezení náhodných úlovků a další relevantní informace;

c) v rámci možností pozorovali a vykazovali podmínky prostředí (např. stav moře, klimatické a hydrologické parametry apod.);

d) pozorovali a vykazovali používání zařízení FAD v souladu s regionálním programem pozorovatelů ICCAT přijatým v rámci víceletého programu zachování a řízení zdrojů tropického tuňáka a

e) prováděli jakékoli další vědecké úkoly na základě doporučení Stálého výboru pro výzkum a statistiku a schválení Komise.

2. Každý členský stát zajistí, aby pozorovatelé:

a) nezasahovali do elektronické výbavy plavidla;

b) dobře znali nouzové postupy na palubě plavidla, včetně umístění záchranných člunů, hasicích přístrojů a souprav pro poskytnutí první pomoci;

c) podle potřeby komunikovali s velitelem plavidla o důležitých záležitostech a úkolech pozorovatele;

d) nebránili rybolovným činnostem a běžným provozním činnostem plavidla ani je nenarušovali;

e) se účastnili porad s příslušnými zástupci vědeckého ústavu nebo vnitrostátního orgánu odpovědného za provádění programu pozorovatelů.

3. Velitelé plavidel, na která je pozorovatel přidělen:

a) umožní pozorovateli náležitý přístup k plavidlu a jeho provozu;

b) umožní pozorovateli, aby vykonával své povinnosti efektivně, mimo jiné například:

i) poskytnutím náležitého přístupu k vybavení a zařízení plavidla, k dokumentaci (včetně elektronických a papírových lodních deníků) a k úlovku;

ii) komunikací s příslušnými zástupci vědeckého ústavu nebo vnitrostátního orgánu, kdykoli je to nezbytné;

iii) zajištěním náležitého přístupu k elektronickému a dalšímu vybavení a zařízení souvisejícímu s rybolovem, mimo jiné například včetně:

–družicového navigačního zařízení,

–elektronických komunikačních prostředků;

iv) zajištěním, aby nikdo na palubě pozorovaného plavidla nezasahoval do vybavení nebo dokumentace pozorovatele nebo je nezničil; nepřekážel pozorovateli při jeho činnosti, nenarušoval ji nebo nejednal jiným způsobem, který by zbytečně bránil pozorovateli v plnění jeho povinností;

c) poskytnou pozorovatelům ubytování včetně lůžka, stravování a příslušného hygienického zařízení, rovnocenné s tím, jaké má k dispozici posádka;

d) poskytnou pozorovateli na můstku nebo v kormidelně dostatečný prostor k plnění jeho úkolů, jakož i prostor na palubě k výkonu jeho úkolů.

4. Každý členský stát:

a) požaduje po svých plavidlech, aby při rybolovu druhů ICCAT vezla na palubě vědeckého pozorovatele v souladu s ustanoveními tohoto nařízení;

b) dohlíží na bezpečnost svých pozorovatelů;

c) pokud je to možné a vhodné, vybízí svůj vědecký ústav nebo vnitrostátní orgán, aby s vědeckými ústavy nebo vnitrostátními orgány jiných členských států nebo smluvních stran úmluvy uzavřely dohody o vzájemné výměně zpráv pozorovatelů a údajů od pozorovatelů;

d) ve své výroční zprávě určené k použití Komise a Stálého výboru pro výzkum a statistiku uvede konkrétní informace o provádění doporučení ICCAT 16-14, které zahrnují tyto údaje:

i) podrobnosti o struktuře a koncepci jejich programů vědeckých pozorovatelů, mimo jiné například včetně:

–cílové míry přítomnosti pozorovatelů v členění podle druhu rybolovu a typu lovného zařízení, jakož i podle způsobu měření,

–údajů, které se mají shromažďovat,

–protokolů používaných ke shromažďování a zpracování údajů,

–informací o tom, jak se vybírají plavidla, na kterých mají být přítomni pozorovatelé, aby bylo dosaženo cílové úrovně pokrytí pro daný členský stát,

–požadavků na odborný výcvik pozorovatelů a

–požadavků na kvalifikaci pozorovatelů;

ii) počet monitorovaných plavidel, dosaženou úroveň pokrytí v členění podle druhu rybolovu a typu lovného zařízení a podrobnosti o tom, jak byly tyto úrovně pokrytí vypočteny;

e) po prvním předložení informací požadovaných podle písm. d) bodu i) oznámí ve svých výročních zprávách změny struktury a/nebo koncepce svých programů pozorovatelů pouze tehdy, pokud k takové změně dojde. Členské státy Komisi každoročně nadále podávají informace požadované podle písm. d) bodu ii);

f) každý rok za použití stanovených elektronických formátů, které vypracuje Stálý výbor pro výzkum a statistiku, předloží Stálému výboru pro výzkum a statistiku informace shromážděné prostřednictvím vnitrostátních programů pozorovatelů, které jsou určeny k použití Komisí, zejména pro účely hodnocení stavu populace a k dalším vědeckým účelům, a to v souladu s postupy zavedenými pro další požadavky týkajícími se hlášení údajů a s vnitrostátními požadavky ohledně důvěrné povahy informací;

g) zajistí zavedení obsáhlých protokolů pro shromažďování údajů svými pozorovateli při plnění jejich úkolů uvedených v odstavci 1, a to včetně použití fotografií, pokud je to nezbytné a vhodné.“

31)V článku 66 se doplňují nové odstavce 4 a 5, které znějí:

„4. Každý členský stát každoročně provede inspekci alespoň 5 % všech vykládek a překládek, jež rybářská plavidla třetích zemí uskutečňují v jeho určených přístavech.

5. Členské státy vlajky posuzují zprávy o porušení předpisů od inspektorů státu přístavu a jednají na základě těchto zpráv v souladu se svými vnitrostátními právními předpisy obdobně jako v případě zpráv od svých vlastních inspektorů.“

32)Vkládá se nový článek 66a, který zní:

„Článek 66a

Pozorování plavidel

1. Pokud je rybářské plavidlo Unie, rybářské plavidlo třetí země nebo plavidlo bez státní příslušnosti spatřeno při rybolovu nebo činnostech souvisejících s rybolovem (např. překládce), u nichž se předpokládá, že se jedná o nezákonný, nehlášený a neregulovaný rybolov (NNN), shromáždí členské státy co nejvíce informací prostřednictvím inspekčních a dozorových operací prováděných jejich příslušnými orgány v oblasti úmluvy ICCAT.

2. Členské státy shromažďují informace o pozorování plavidel v souladu s informačními přehledy z pozorování uvedenými v příloze doporučení ICCAT 19-09.

3. Je-li plavidlo spatřeno podle odstavce 1, členský stát, který plavidlo spatřil, bez zbytečného odkladu uvědomí příslušné orgány členského státu vlajky nebo smluvní strany úmluvy nebo státu vlajky, který není smluvní stranou úmluvy, a poskytne jim veškeré pořízené snímky plavidla a:

a) pokud pozorované plavidlo pluje pod vlajkou členského státu, členský stát vlajky bez zbytečného odkladu přijme vůči dotyčnému plavidlu vhodná opatření. Členský stát, který plavidlo zpozoroval, i členský stát vlajky zpozorovaného plavidla poskytnou informace o zpozorování Komisi a Evropské agentuře pro kontrolu rybolovu (EFCA), včetně podrobností o všech přijatých následných opatřeních;

b) pokud pozorované plavidlo pluje pod vlajkou jiné smluvní strany úmluvy, jiné než smluvní strany úmluvy, má neurčitelnou vlajku nebo je bez státní příslušnosti, členský stát, který plavidlo pozoroval, poskytne Komisi a agentuře EFCA bez zbytečného odkladu všechny příslušné informace týkající se pozorování. Komise podle potřeby předá informace o pozorování sekretariátu ICCAT.“

33)V čl. 71 odst. 1 se datum „20. srpna“ nahrazuje datem „1. srpna“.

34) Článek 73 se mění takto:

a) v písmenu a) se místo odkazu na přílohu II vkládá text „příloha I“;

b) doplňují se nové body, které znějí:

„j) omezení kapacity pro tropické tuňáky podle článku 5a v souvislosti s každoročním podáváním zpráv o plánech rybolovné kapacity podle odstavce 2, jakož i počtu podpůrných plavidel podle odstavce 3;

k) plánů řízení týkajících se zařízení FAD podle článku 9, pokud jde o počet přístrojových bójí uvedených v odstavci 4;

l) požadavků na zařízení FAD podle čl. 10 odst. 1;

m) informací týkajících se nasazení zařízení FAD plavidly, které mají být předloženy podle čl. 11 odst. 1, informací a oznamování informací podle odstavce 2 a sběru a hlášení ztrát zařízení FAD podle odstavce 3;

n) období pro zákaz nasazení zařízení FAD podle čl. 14 odst. 1 a minimální účasti pozorovatelů podle čl. 14 odst. 2;

o) omezení počtu plavidel provádějících odlov tuňáka křídlatého v severním Atlantiku podle článku 17;

p) každoročního převodu tuňáka velkookého podle článku 8a;

q) každoročního převodu tuňáka křídlatého v severním a jižním Atlantiku podle článku 17b;

r) každoročního převodu mečouna obecného v severním a jižním Atlantiku podle článku 18b;

s) plánu řízení lovu mečouna v severním Atlantiku podle článku 18;

t) podmínek pro povolování odlovu a uchovávání žraloků mako podle čl. 33 odst. 2;

u) požadavků na maximalizaci šance mořských želv na přežití podle článku 41;

v) minimálního procenta účasti pozorovatelů podle čl. 61 odst. 1 písm. a) a procentuálního měření účasti podle čl. 61 odst. 2.“

35)Příloha I nařízení (EU) 2017/2107 se nahrazuje zněním uvedeným v příloze tohoto nařízení.

Článek 2
Změny nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) .../2022, kterým se zavádí víceletý plán řízení populace tuňáka obecného ve východním Atlantiku a Středozemním moři, mění nařízení (ES) č. 1936/2001, (EU) 2017/2107 a (EU) 2019/833 a zrušuje nařízení (EU) 2016/1627

Nařízení (EU) XXX/2022 se mění takto:

1)V článku 7 se v odstavci (…) vkládají nová písmena a) a b), která znějí:

„a) členské státy hospodářství každý rok do 25. května vyplní a předají Komisi každoroční prohlášení o převodu úlovku do dalšího roku.

Toto prohlášení obsahuje:

– množství (vyjádřené v kg) a počet ryb, jež je třeba převést do dalšího roku,

– rok úlovku,

– průměrnou hmotnost,

– stát vlajky, který je smluvní stranou úmluvy,

– odkazy na dokumentaci úlovků tuňáka obecného odpovídající převáděným úlovkům,

– název a číslo ICCAT hospodářství,

– číslo klece a

– informace o vyloveném množství (vyjádřené v kg) po ukončení výlovu;

b) množství tuňáka obecného převedené do dalšího roku v souladu s výše uvedeným odstavcem je umístěno v oddělených klecích nebo oddělené řadě klecí v hospodářství podle roku výlovu.“

2)V článku 46 se v odstavci (…) vkládají nová písmena a) a b), která znějí:

„a) členské státy neumístí tuňáka obecného do hospodářství, které není schváleno členským státem nebo smluvní stranou úmluvy ani není uvedeno v evidenci ICCAT týkající se chovných zařízení;

b) členské státy hospodářství zajistí, aby úlovky tuňáka obecného byly umístěny v oddělených klecích nebo v oddělené řadě klecí s členěním podle členského státu vlajky nebo smluvní strany úmluvy, z nichž úlovek pochází. Odchylně, pokud je tuňák obecný uloven v rámci společné rybolovné operace mezi různými členskými státy, zajistí členské státy hospodářství, aby byl tuňák obecný umístěn v oddělených klecích nebo v oddělené řadě klecí s členěním podle společných rybolovných operací.“

Článek 3
Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne

(1)    Úř. věst. L 162, 18.6.1986, s. 33.

(2)    Úř. věst. L 315, 30.11.2017, s. 1.

(3)    Návrh, který nebyl dosud spolunormotvůrci přijat – COM(2019) 619 final ze dne 28. listopadu 2019.

(4)    Úř. věst. L 354, 28.12.2013, s. 22.

(5)    Úř. věst. L 347, 28.12.2017, s. 81.

(6)    Úř. věst. L 286, 29.10.2008, s. 1.

(7)    Úř. věst. C […], […], s. […].

(8)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2107 ze dne 15. listopadu 2017, kterým se stanoví opatření pro řízení, zachování a kontrolu platná v oblasti úmluvy Mezinárodní komise pro ochranu tuňáků v Atlantiku (ICCAT) a kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 1936/2001, (ES) č. 1984/2003 a (ES) č. 520/2007 (Úř. věst. L 315, 30.11.2017, s. 1).

(9)    Návrh, který nebyl dosud spolunormotvůrci přijat – COM(2019) 619 final ze dne 28. listopadu 2019.

(10)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2403 ze dne 12. prosince 2017 o udržitelném řízení vnějšího rybářského loďstva a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1006/2008 (Úř. věst. L 347, 28.12.2017, s. 81).

(11)    Nařízení Rady (ES) č. 1224/2009 ze dne 20. listopadu 2009 o zavedení kontrolního režimu Společenství k zajištění dodržování pravidel společné rybářské politiky, o změně nařízení (ES) č. 847/96, (ES) č. 2371/2002, (ES) č. 811/2004, (ES) č. 768/2005, (ES) č. 2115/2005, (ES) č. 2166/2005, (ES) č. 388/2006, (ES) č. 509/2007, (ES) č. 676/2007, (ES) č. 1098/2007, (ES) č. 1300/2008 a (ES) č. 1342/2008 a o zrušení nařízení (EHS) č. 2847/93, (ES) č. 1627/94 a (ES) č. 1966/2006 (Úř. věst. L 343, 22.12.2009, s. 1).“

EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 21.4.2022

COM(2022) 171 final

PŘÍLOHA

návrhu

nařízení Evropského parlamentu a Rady,

kterým se mění nařízení (EU) 2017/2107, kterým se stanoví opatření pro řízení, zachování a kontrolu platná v oblasti úmluvy Mezinárodní komise pro ochranu tuňáků v Atlantiku (ICCAT), a nařízení (EU) .../2022, kterým se zavádí víceletý plán řízení populace tuňáka obecného ve východním Atlantiku a Středozemním moři

PŘÍLOHA

„PŘÍLOHA I

(1)    Obecný název není k dispozici.