—

s ohledem na své usnesení ze dne 28. listopadu 2019 o stavu klimatické a environmentální nouze (1),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 11. prosince 2019 nazvané „Zelená dohoda pro Evropu“ (COM(2019)0640) a usnesení Parlamentu na toto téma ze dne 15. ledna 2020 (2),

—

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1119 ze dne 30. června 2021, kterým se stanoví rámec pro dosažení klimatické neutrality a mění nařízení (ES) č. 401/2009 a nařízení (EU) 2018/1999 („evropský právní rámec pro klima“) (3),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 20. května 2020 nazvané „Strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030: Navrácení přírody do našeho života“ (COM(2020)0380) a usnesení Parlamentu na toto téma ze dne 9. června 2021 (4),

—

s ohledem na strategii „od zemědělce ke spotřebiteli“ pro spravedlivé, zdravé a ekologické potravinové systémy (COM(2020)0381) a na své usnesení ze dne 20. října 2021 na toto téma (5),

—

s ohledem na Rámcovou úmluvu OSN o změně klimatu (UNFCCC), a zejména na Pařížskou dohodu z roku 2015, která vstoupila v platnost dne 4. listopadu 2016,

—

s ohledem na Globální hodnotící zprávu o snižování rizika katastrof (GAR) – Zvláštní zprávu o suchu za rok 2021, kterou vypracoval Úřad OSN pro snižování rizika katastrof,

—

s ohledem na cíle OSN v oblasti udržitelného rozvoje dohodnuté v roce 2015, a zejména na cíl č. 15,

—

s ohledem na Úmluvu OSN o boji proti desertifikaci (UNCCD),

—

s ohledem na zvláštní vydání Globálního výhledu mokřadů za rok 2021, který zveřejnil sekretariát Úmluvy o mokřadech,

—

s ohledem na zprávu Společného výzkumného střediska Komise nazvanou „Sucho v Evropě – srpen 2022“,

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 16. července 2021 nazvané „Nová Lesní strategie EU do roku 2030“ (COM(2021)0572),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 20. května 2020 nazvané „Strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030 – Navrácení přírody do našeho života“ (COM(2020)0380),

—

s ohledem na zprávu Mezivládní vědecko-politické platformy pro biologickou rozmanitost a ekosystémové služby z května 2019 o globálním posouzení biologické rozmanitosti a ekosystémových služeb,

—

s ohledem na své usnesení ze dne 17. prosince 2020 o strategii EU pro přizpůsobení se změně klimatu (6),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 17. listopadu 2021 nazvané „Strategie pro půdu do roku 2030: Využití přínosů zdravé půdy pro lidi, potraviny, přírodu a klima“ (COM(2021)0699) a na usnesení Parlamentu ze dne 28. dubna 2021 o ochraně půdy (7),

—

s ohledem na Evropskou chartu vodních zdrojů,

—

s ohledem na zprávu Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC) s názvem „Změna klimatu 2022: dopady, přizpůsobení a zranitelnost“,

—

s ohledem na rezoluci Valného shromáždění OSN č. 64/292 ze dne 28. července 2010, která uznává lidské právo na vodu a odpovídající hygienické podmínky,

—

s ohledem na své usnesení ze dne 8. září 2015 o opatřeních navazujících na evropskou občanskou iniciativu týkající se práva na vodu („Right2Water“) (8),

—

s ohledem na zprávu Evropské agentury pro životní prostředí (EEA) č. 17/2020 nazvanou „Voda a zemědělství: za udržitelná řešení“,

—

s ohledem na zprávu Institutu pro světové zdroje ze dne 21. ledna 2020 nazvanou „Dosažení hojnosti: pochopení nákladů na udržitelnou vodní budoucnost“,

—

s ohledem na zprávu EEA ze dne 14. října 2021 s názvem „Vodní zdroje v Evropě – čelíme nedostatku vody: aktualizované posouzení“,

—

s ohledem na kontrolu účelnosti rámcové směrnice o vodě, směrnice o podzemních vodách, směrnice o normách environmentální kvality a směrnice o povodních, kterou provedla Komise za rok 2019 (SWD(2019)0439),

—

s ohledem na hodnotící zprávy a zvláštní zprávy IPCC,

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 24. února 2021 nazvané „Vytvoření Unie odolné vůči změně klimatu – nová strategie EU pro přizpůsobení se změně klimatu“ (COM(2021)0082),

—

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1060 ze dne 24. června 2021 o společných ustanoveních pro Evropský fond pro regionální rozvoj, Evropský sociální fond plus, Fond soudržnosti, Fond pro spravedlivou transformaci a Evropský námořní, rybářský a akvakulturní fond a o finančních pravidlech pro tyto fondy a pro Azylový, migrační a integrační fond, Fond pro vnitřní bezpečnost a Nástroj pro finanční podporu správy hranic a vízové politiky (9) (nařízení o společných ustanoveních),

—

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1058 ze dne 24. června 2021 o Evropském fondu pro regionální rozvoj a o Fondu soudržnosti (10),

—

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 2012/2002 ze dne 11. listopadu 2002 o zřízení Fondu solidarity Evropské unie (EUSF) (11),

—

s ohledem na čl. 132 odst. 2 a 4 jednacího řádu,

A.

vzhledem k tomu, že podle Evropské observatoře pro sledování sucha bylo v srpnu 2022 pro 64 % kontinentu vyhlášeno varování před suchem (a pro 17 % jeho území byl vyhlášen v souvislosti se suchem stav pohotovosti); vzhledem k tomu, že podle předběžných údajů je současné sucho nejhorší za posledních nejméně 500 let; vzhledem k tomu, že průměrná teplota v Evropě byla v roce 2022 nejvyšší v historii jak v srpnu, tak v období od června do srpna (12); vzhledem k tomu, že podle předpovědí bude v nadcházejících měsících ve velké části Evropy sucho, které bude horší než obvykle, přetrvávat, a vzhledem k tomu, že vlny veder a sucha se vzájemně posilují;

B.

vzhledem k tomu, že podle Mezivládního panelu pro změnu klimatu je zřejmé, že v důsledku klimatické krize jsou extrémní povětrnostní jevy, jako jsou povodně, bouře a vlny veder, častější a intenzivnější; což znamená, že srážky a bouře se stávají silnějšími, rostou teploty ve vlnách veder a sucha jsou delší a závažnější;

C.

vzhledem k tomu, že změna klimatu již má dramatické dopady na ekosystémy, lidskou populaci a obživu lidí; vzhledem k tomu, že evropský kontinent se podle IPCC otepluje rychleji než ostatní části světa, přičemž v roce 2019 na něm byla teplota vyšší o 2 oC ve srovnání s předindustriální érou, zatímco celosvětový průměrný nárůst teploty činil 1,1 oC; vzhledem k tomu, že letošní rekordní sucho je posledním z řady extrémních klimatických jevů, které se stávají novým normálem a jejichž rozsah a intenzita narůstá; vzhledem k tomu, že v důsledku změny klimatu se zintenzivňuje koloběh vody a bude docházet k častějším a intenzivnějším suchům, bouřím a povodním;

D.

vzhledem k tomu, že je třeba přijmout naléhavá opatření ke zmírnění změny klimatu snížením emisí skleníkových plynů v souladu s nejlepšími dostupnými vědeckými poznatky a zároveň výrazně zintenzivnit opatření v oblasti přizpůsobení a odolnosti ve všech odvětvích, aby se snížily a kontrolovaly krátkodobé, střednědobé a dlouhodobé dopady na hospodářství, životní prostředí i blahobyt a zdraví;

E.

vzhledem k tomu, že Institut pro světové zdroje zjistil, že šest zemí EU (Kypr, Belgie, Řecko, Španělsko, Portugalsko a Itálie) se potýká s vysokou mírou nedostatku vody, a předpokládá, že do roku 2030 bude existovat 56 % rozdíl mezi obnovitelnou celosvětovou nabídkou vody a poptávkou po ní (13); vzhledem k tomu, že Evropská agentura pro životní prostředí odhaduje, že nedostatek vody se již týká 20 % evropského území a 30 % jeho obyvatel, a odhaduje náklady, jež sucho v Evropě přináší, na 2 až 9 miliard EUR ročně (14);

F.

vzhledem k tomu, že změna klimatu změnila charakter větru a počasí v Evropě tak, že přetrvávají systémy vysokého tlaku vzduchu, což vede k dlouhým obdobím s malým množstvím srážek nebo bez nich, v důsledku čehož panuje větší sucho během vegetačního období plodin; vzhledem k tomu, že půdní vlhkost přispívá k doplňování podzemních vod, struktuře půdy a biotě i příznivé teplotě půdy a že nedostatek vody vede mimo jiné k erozi půdy a nižší produkci plodin; vzhledem k tomu, že anomálie půdní vlhkosti se na většině území Evropy nadále projevují výrazně negativně v důsledku nedostatku srážek a vln veder, které se vyskytly v posledních měsících, ve srovnání s červnem 2022;

G.

vzhledem k tomu, že nejvíce jsou ovlivněny prognózy výnosů kukuřice na zrno, sóji a slunečnice v EU, přičemž snížení oproti průměru za posledních pět let se odhaduje na - 16 % u kukuřice, - 15 % u sóji a - 12 % u slunečnice; vzhledem k tomu, že budou pravděpodobně silně postiženy i ostatní plodiny, zejména krmiva; vzhledem k tomu, že závažnost dopadů sucha a vln veder na zemědělskou produkci se za posledních 50 let zhruba ztrojnásobila (15); vzhledem k tomu, že tyto nižší úrovně produkce jsou obzvláště znepokojivé s ohledem na dopady probíhajícího konfliktu na Ukrajině na trh s potravinami a krmivy;

H.

vzhledem k tomu, že neudržitelné zemědělské postupy, odlesňování a intenzivní urbanizace zvyšují riziko výskytu přírodních katastrof i jejich závažnost;

I.

vzhledem k tomu, že podle nejnovějšího Světového atlasu desertifikace je desertifikací zasaženo již více než 75 % rozlohy Země a do roku 2050 by to mohlo být více než 90 %; vzhledem k tomu, že na úrovni EU je desertifikací postiženo 8 % území, většinou v jižní, východní a střední Evropě, a to na ploše 14 milionů hektarů; vzhledem k tomu, že 13 členských států se prohlásilo za postižené desertifikací ve smyslu Úmluvy OSN o boji proti desertifikaci (UNCCD); vzhledem k tomu, že desertifikace je mimo jiné způsobena erozí půdy, nadměrným spásáním a úbytkem vegetačního pokryvu, zejména stromů, zasolováním, úbytkem organické hmoty v půdě a bioty a degradací biologické rozmanitosti; vzhledem k tomu, že v roce 2015 se EU a členské státy zavázaly dosáhnout do roku 2030 neutrality, pokud jde o znehodnocování půdy v EU;

J.

vzhledem k tomu, že rámcová směrnice o vodě (WFD) (16) v čl. 4 odst. 1 stanoví, že „členské státy zajistí ochranu, zlepšení stavu a obnovu všech útvarů podzemních vod a zajišťují vyvážený stav mezi odběrem podzemních vod a jejich doplňováním s cílem dosáhnout dobrého stavu podzemních vod nejpozději do 15 let ode dne vstupu této směrnice v platnost“; vzhledem k tomu, že o 22 let později pouze 40 % sledovaných jezer, ústí řek, řek a pobřežních vod je v „dobrém“ nebo „velmi dobrém“ ekologickém stavu, který rámcová směrnice o vodě požaduje; vzhledem k tomu, že kontrola účelnosti podle rámcové směrnice o vodě ukázala, že na téměř 50 % vodních útvarů se vztahuje výjimka, což je neuspokojivé; vzhledem k tomu, že v minulosti byly uplatňovány špatné postupy a opatření v oblasti řízení, které měly ničivý dopad na zadržování vody v půdě, například narovnávání koryt řek a/nebo betonování říčního dna, intenzivnější využívání půdy a vysoušení rybníků a mokřadů;

K.

vzhledem k tomu, že voda je nezbytnou součástí potravinového cyklu; vzhledem k tomu, že je nezbytné, aby podzemní a povrchová voda byla kvalitní a dostupná v dostatečném množství, aby bylo možné dosáhnout spravedlivého, zdravého, ekologického a udržitelného potravinového systému, jak je popsáno ve strategii „od zemědělce ke spotřebiteli“; vzhledem k tomu, že dostatečné množství čisté vody je zásadní součástí provádění skutečného oběhového hospodářství v EU a předpokladem jeho dosažení; vzhledem k tomu, že nařízení o strategických plánech společné zemědělské politiky (SZP) (17) stanoví cíl „podporovat udržitelný rozvoj a účinné hospodaření s přírodními zdroji, jako je voda, půda a ovzduší, a to i snížením závislosti na chemických látkách“;

L.

vzhledem k tomu, že zemědělství je závislé na dostupnosti vody; vzhledem k tomu, že zavlažování pomáhá chránit zemědělce před proměnlivostí klimatu a zvyšuje výnosy, ale zároveň vytváří značný tlak na vodní zdroje; vzhledem k tomu, že v roce 2016 bylo zavlažováno pouze 6 % zemědělské půdy v EU (18), což ovšem představovalo 24 % veškerého odběru vody v EU; vzhledem k tomu, že podle zvláštní zprávy Evropského účetního dvora (EÚD) o udržitelném využívání vody v zemědělství nebylo provádění SZP důsledně sladěno s vodní politikou EU a pokud se tento stav nezlepší, může to vést ke zvýšení tlaku na vodní zdroje;

M.

vzhledem k tomu, že nová SZP, která vstoupí v platnost v roce 2023, omezuje investice do rozšiřování zavlažovaných ploch v oblastech, kde je stav vodních útvarů „méně než dobrý“;

N.

vzhledem k tomu, že odběr vody z otevřených vodních ploch a podzemních vod pro pitné účely, průmysl a zemědělství, v kombinaci s extrémně vysokými teplotami a nedostatkem srážek, vede ke zvýšené koncentraci znečišťujících látek a živin, a tím i výskytu toxických řas a patogenů, jak se tomu stalo v evropských říčních systémech, ústích řek a vodních nádržích, kde došlo k masovému úhynu sladkovodních živočichů a ryb, zhroucení rybolovu a zániku zdrojů obživy; vzhledem k tomu, že vysoké teploty vody rovněž snižují obsah kyslíku, což má dramatické dopady na ryby; vzhledem k tomu, že snížený průtok řek spolu s bagrováním uvolňuje koncentrované toxiny, které se nahromadily v sedimentech, což má zásadní dopady na vodní život a rybolov v dolním toku řeky;

O.

vzhledem k tomu, že 60 % povodí se nachází v nadnárodních regionech, a proto je účinná přeshraniční spolupráce klíčová; vzhledem k tomu, že 20 evropských zemí je závislých na jiných zemích, pokud jde o více než 10 % jejich vodních zdrojů, přičemž pět zemí je závislých do té míry, že 75 % jejich vodních zdrojů pochází z řek tekoucích ze zahraničí (19); vzhledem k tomu, že nedodržování směrnice o čištění městských odpadních vod (20) v příhraničních regionech způsobuje zhoršení stavu přeshraničních vodních útvarů, což znemožňuje dosáhnout cílů rámcové směrnice o vodě v přijímajícím členském státě; vzhledem k tomu, že ačkoli rámcová směrnice o vodě zmiňuje „odpovídající ekoregiony“, v praxi je spolupráce v oblasti vody slabá; vzhledem k tomu, že v důsledku nedostatku zdrojů se očekává, že složitost problematiky sdílených povodí z hlediska vodní politiky se bude zvyšovat;

P.

vzhledem k tomu, že obnovitelné zdroje vody na obyvatele se v EU za posledních 60 let snížily o 17 %; vzhledem k tomu, že několik zemí EU muselo v posledních měsících kvůli suchu omezit přísun pitné vody, přičemž do některých obcí musela být pitná voda dovážena v cisternách; vzhledem k tomu, že úniky vody představují 24 % celkové spotřeby vody v Unii;

Q.

vzhledem k tomu, že 20–40 % vody, která je v Evropě k dispozici, se vyplýtvá mimo jiné v důsledku prosakování v rozvodném systému, nedostatečné instalace technologií na úsporu vody, kvůli nadměrnému a zbytečnému zavlažování a netěsnícím kohoutkům;

R.

vzhledem k tomu, že roční průtoky řek v jižní a jihovýchodní Evropě klesají a v severní a severovýchodní Evropě rostou; vzhledem k tomu, že to závažně ovlivňuje výrobu elektřiny z vodní energie a chladicí systémy elektráren; vzhledem k tomu, že projekt AMBER (Adaptive Management of Barriers in European Rivers, tj. Adaptivní řízení přehrazujících prvků na evropských řekách) prokázal, že evropské řeky jsou přehrazeny na více než 1 milionu míst, přičemž více než 85 % malých staveb je ve špatném stavu nebo mimo provoz; vzhledem k tomu, že všechny přehrazující stavby mají dopad na zdraví řek a koloběh vody, mění přirozený tok řeky a blokují migrační trasy ryb;

S.

vzhledem k tomu, že snížení hladiny a objemu vody mělo závažné dopady na odvětví energetiky využívající fosilní, jaderné i vodní zdroje a na chladicí systémy; vzhledem k tomu, že období sucha letošního léta ještě více prohloubila vážné problémy na trhu s energií, které Evropa zažívá; vzhledem k tomu, že následné dopady mohou dále ovlivnit vodní ekosystémy, které již tak trpí vlnami veder;

T.

vzhledem k tomu, že řada turistických aktivit je závislá na řekách; vzhledem k tomu, že nedostatek vody v současné době postihuje 17 % území EU, přičemž situace je znepokojivější v oblasti Středozemního moře, kde v létě čelí přibližně 50 % obyvatel stálému nedostatku vody a mnoho turistických oblastí muselo kvůli suchu pozastavit svou činnost;

U.

vzhledem k tomu, že nedostatek srážek a masivní odběry vody pro zavlažování mají dopad na říční dopravu, což způsobuje potíže se zásobováním těžkými materiály, zejména v údolí Rýna, a má negativní dopad na mnoho odvětví činnosti; vzhledem k tomu, že hlavní evropské vodní cesty, zejména Rýn, Dunaj a Pád, zaznamenaly kriticky nízkou hladinu vody, což mělo dopad na zemědělství, dodávky pitné vody, ekosystémy a obchod;

V.

vzhledem k tomu, že lesy jsou stále více poškozovány v důsledku změny klimatu, zejména v důsledku stále častějšího výskytu lesních požárů; vzhledem k tomu, že léta sucha a degradace vytvořila ideální podmínky pro šíření lesních požárů; vzhledem k tomu, že Evropa zažívá lesní požáry dramatických rozměrů;

W.

vzhledem k tomu, že za deset let – mezi lety 2011 a 2021 – shořelo více než 5 milionů hektarů lesa, a to především v důsledku sucha; vzhledem k tomu, že jen v období od 4. června do 3. září 2022 zasáhly lesní požáry celkovou plochu 500 000 hektarů (21), což zcela naplnilo kapacitu EU proti lesním požárům bojovat; vzhledem k tomu, že požáry na celém území Unie ničily cenné lokality, jako jsou přírodní parky a geoparky UNESCO, a způsobily úbytek biologické rozmanitosti a ztráty plodin a pastvin;

X.

vzhledem k tomu, že sucha a vlny veder spojené se změnou klimatu ztížily šance proti požárům bojovat, neboť v těchto podmínkách se požáry šíří rychleji a jejich závažnost vzrůstá; vzhledem k tomu, že změna klimatu povede k častějším lesním požárům a zvýší jejich destruktivní potenciál a že evropská sezóna lesních požárů pravděpodobně začne dříve a skončí později v průběhu roku; vzhledem k tomu, že tyto bezprecedentní změny by měly být zohledněny v postupech členských států pro zvládání požárů;

Y.

vzhledem k tomu, že souvislý pokryv stabilními, smíšenými, vícegeneračními, vícedruhovými a biologicky rozmanitými lesy má mnoho vedlejších přínosů, zejména pokud jde o zmírnění dopadů sucha a horka; vzhledem k tomu, že agrolesnické systémy a stromy začleněné do zemědělských ekosystémů rovněž přinášejí mnoho výhod, a to i pokud jde o produktivitu a odolnost;

Z.

vzhledem k tomu, že vlny veder a období sucha mají nepříznivý dopad na příjmy zemědělců, což může vést k opouštění zemědělských podniků; vzhledem k tomu, že opouštění zemědělských podniků může navíc vytvořit podmínky příznivé pro vznik přírodních požárů;

AA.

vzhledem k tomu, že podle odhadů OSN zmizelo od roku 1970 celosvětově 35 % mokřadů, rychlostí třikrát vyšší než v případě lesů, a to navzdory mnoha přínosům, které mokřady mají; vzhledem k tomu, že pobřežní mokřady, jako jsou mangrovy, pohlcují uhlík až 55krát rychleji než tropické deštné pralesy; vzhledem k tomu, že rašeliniště, která pokrývají pouze 3 % zemského povrchu, mohou, ovšem pouze jsou-li mokrá, být úložištěm pro 30 % veškerého uhlíku pocházejícího z pevniny a absorbovat přebytečnou vodu, čímž pomáhají čelit povodním a suchu; vzhledem k tomu, že podle Komise ztratila EU přibližně dvě třetiny svých mokřadů, které zde existovaly před 100 lety;

AB.

vzhledem k tomu, že Valné shromáždění OSN dne 28. července 2010 uznalo právo na vodu a odpovídající hygienické podmínky jako lidské právo; vzhledem k tomu, že čistá pitná voda má zásadní význam z hlediska všech lidských práv; vzhledem k tomu, že v roce 2013 podepsalo evropskou občanskou iniciativu nazvanou „Right2Water“ týkající se práva na vodu a odpovídající hygienické podmínky 1 884 790 občanů; vzhledem k tomu, že v současné době nemá přístup k vodě 1 milion občanů EU a 8 milionů jich nemá přístup k hygienickým zařízením;

AC.

vzhledem k tomu, že sucho v důsledku horka a nedostatku vody zhoršuje životní podmínky lidí; vzhledem k tomu, že neúměrně více jsou zasaženi nejchudší lidé; vzhledem k tomu, že v evropských zemích, které jsou nejvíce postiženy suchem, panuje nadměrně vysoká úmrtnost; vzhledem k tomu, že sucho poškozuje nejméně kvalitní budovy, což zhoršuje kvalitu života jejich obyvatel;

AD.

vzhledem k tomu, že sucho a další vlivy změny klimatu mají dopad na duševní zdraví a zvyšují výskyt úzkostí, zejména u mladých lidí;

AE.

vzhledem k tomu, že rozpočet Fondu solidarity Evropské unie (EUSF) nedostačuje k tomu, aby zajistil přiměřenou reakci na závažné přírodní katastrofy a konkretizoval evropskou solidaritu s regiony, které katastrofy postihly;

AF.

vzhledem k tomu, že sucho může způsobit řetězovou reakci, přičemž ztráty způsobené suchem mohou v EU podle odhadů dosáhnout 9 miliard EUR ročně; vzhledem k tomu, že z analýzy Společného výzkumného střediska vyplývá, že sucho by do roku 2100 mohlo evropské hospodářství každý rok připravit o více než 65 miliard EUR (22); vzhledem k tomu, že pokud globální teploty překročí teplotní cíle Pařížské dohody, očekává se, že k suchu bude docházet dvakrát častěji a absolutní roční ztráty v důsledku sucha v Evropě se zvýší na 40 miliard EUR ročně (23); vzhledem k tomu, že náklady spojené s nečinností dnes zdaleka převyšují náklady na investice do ambiciózních opatření v oblasti klimatu (24);

AG.

vzhledem k tomu, že klimatická krize prohlubuje stávající nerovnosti; vzhledem k tomu, že obzvláště jsou klimatickou krizí zasaženy nízkopříjmové domácnosti a zranitelné osoby, které vyžadují zvláštní podporu, aby se mohly měnícímu se klimatu přizpůsobit; vzhledem k tomu, že je nezbytné chránit pracovníky před nepříznivými dopady klimatické krize na pracovišti;

1.

2.

3.

4.

5.

6.

7.

8.

9.

10.

11.

12.

13.

14.

15.

16.

17.

18.

19.

20.

21.

22.

23.

24.

25.

26.

27.

28.

29.

30.

31.

32.

33.

34.

35.

36.

37.

38.

39.

40.

41.

42.

43.

44.

45.

46.

47.

48.

49.

50.

51.

52.

53.

54.

55.

56.

57.

58.

59.

60.

61.

62.

63.

64.

65.