EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 15.12.2022

COM(2022) 718 final

ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ

o uplatňování nařízení (EU) č. 691/2011 o evropských environmentálních hospodářských účtech

ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ

o uplatňování nařízení (EU) č. 691/2011 o evropských environmentálních hospodářských účtech

1)Úvod

Nařízení (EU) č. 691/2011 o evropských environmentálních hospodářských účtech 1 (dále jen „nařízení“) zavedlo společný rámec pro sběr údajů, sestavování, předávání a vyhodnocování evropských environmentálních hospodářských účtů. Článek 10 nařízení stanoví následující:

Komise předloží do 31. prosince 2013 Evropskému parlamentu a Radě a poté jim předkládá každé tři roky zprávu o uplatňování tohoto nařízení. Ve zprávě se vyhodnotí zejména kvalita předávaných údajů, metody shromažďování údajů, administrativní zátěž pro členské státy a respondenty, jakož i proveditelnost a efektivnost těchto statistik.

Toto je čtvrtá zpráva vypracovaná za účelem plnění této povinnosti. Předchozí zprávy byly zveřejněny v letech 2019 2 , 2016 3 a 2013 4 .

2)Environmentální hospodářské účty

5 Zelená dohoda pro Evropu opětovně formuluje závazek Komise řešit problémy spojené s klimatem a životním prostředím. Evropa usiluje o to, aby se stala prvním klimaticky neutrálním kontinentem tím, že její hospodářství bude moderní a bude účinně využívat zdroje. Zelená dohoda pro Evropu zlepší zdraví a kvalitu života lidí v celé EU, včetně budoucích generací, prostřednictvím řady opatření v oblasti klimatu, životního prostředí a oceánů, energetiky, dopravy, zemědělství, financí a regionálního rozvoje, průmyslu a výzkumu a inovací. Zelená dohoda pro Evropu je nedílnou součástí strategie Komise zaměřené na splnění Agendy pro udržitelný rozvoj 2030 a plnění cílů udržitelného rozvoje OSN.

Environmentální hospodářské účty nebo zkráceně environmentální účty jsou mocným, víceúčelovým informačním rámcem, který se zabývá hledisky udržitelnosti našeho hospodářského chování. Běžné hospodářské statistiky, jako např. národní účty, které jsou základem HDP, nezohledňují environmentální aspekty výroby, spotřeby, investic nebo financování. Environmentální účty umožňují k doplnění tohoto obrázku integraci hospodářských a environmentálních aspektů.

Hlavním prvkem environmentálních účtů je integrace. Zde se jedná jak o integraci environmentálních a hospodářských aspektů, tak o to, že do soudržného systému hospodářských účtů je integrována celá řada klíčových tematických environmentálních aspektů, jako je i) energie, zdanění a emise do ovzduší, ii) těžba materiálů a odpady a iii) výdaje a investice vládních institucí a podniků. Tato integrace dobře zapadá do holistického paradigmatu Zelené dohody pro Evropu. Přístup založený na účtech je užitečný, protože:

·opětovně využívá dostupné údaje, a tak umožňuje získávat nové informace s omezenou administrativní zátěží podniků a občanů,

·umožňuje získávat vysoce kvalitní informace prostřednictvím integrace zdrojových údajů a jejich sloučení do spolehlivých odhadů.

Na úrovni EU podporují evropské environmentální účty nadnárodní rozměr otázek v oblasti životního prostředí a nabízejí systematický přístup a pokrytí napříč jednotlivými členskými státy a environmentálními tématy, čímž umožňují hodnocení politiky a srovnávání napříč členskými státy.

Evropské environmentální účty vycházejí z mezinárodního standardu, a to ze systému integrovaných environmentálních hospodářských účtů (SEEA) 6 . Tento standard vytvořila a zveřejnila Organizace spojených národů, Evropská komise (Eurostat), Organizace OSN pro výživu a zemědělství, Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), Mezinárodní měnový fond a Skupina Světové banky.

Nařízením se vytvářejí evropské environmentální účty. Nařízení má význam pro EHP 7 . Dělí účty do modulů, a to následovně:

·Účty emisí do ovzduší: emise šesti skleníkových plynů (včetně CO2 a CO2 z biomasy použité jako palivo) a sedmi látek znečišťujících ovzduší (včetně amoniaku a jemných prachových částic), s rozdělením zahrnujícím 64 hospodářských odvětví, která produkují emise, a domácnosti.

·Daně související s životním prostředím podle ekonomických činností: environmentální daně pro čtyři široké skupiny: energie, doprava, znečištění a přírodní zdroje, s rozdělením zahrnujícím 64 platících hospodářských odvětví a domácnosti a nerezidenty.

·Účty materiálových toků na makroekonomické úrovni: množství fyzických vstupů do hospodářství, akumulace materiálu v hospodářství a výstupy do jiných hospodářství nebo zpět do životního prostředí.

·Účty výdajů na ochranu životního prostředí: výdaje vynaložené hospodářskými jednotkami na ochranu životního prostředí.

·Účty sektoru environmentálního zboží a služeb: produkce, přidaná hodnota a vývoz zboží a služeb, které byly navrženy a vyrobeny za účelem ochrany životního prostředí nebo hospodaření s přírodními zdroji. Jsou také poskytovány informace o zaměstnanosti spojené s těmito činnostmi.

·Účty fyzických energetických toků: energetické toky z životního prostředí do hospodářství (těžba přírodních zdrojů), uvnitř hospodářství (výroba a využívání energetických produktů) a z hospodářství do životního prostředí (vypouštění energetických reziduí).

Členské státy jsou od roku 2013 povinny předkládat Komisi (Eurostatu) údaje podle příloh I až III a od roku 2017 podle příloh IV až VI.

3)Vývoj od poslední zprávy

Právní rámec

Komise přijala nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2022/125 ze dne 19. listopadu 2021, kterým se mění přílohy I až V nařízení (EU) č. 691/2011 8 . Toto nařízení v přenesené pravomoci aktualizuje technické specifikace pěti ze šesti stávajících modulů uvedených v předchozím oddíle s cílem zrychlit poskytování informací (kratší lhůty pro předávání) a aktualizovat seznamy ukazatelů. Pokud jde o zmíněnou aktualizaci, ta zahrnuje konkrétně toto: a) požadavek dalšího členění daní z emisí CO2, b) požadavek dalšího členění údajů pro environmentální sektor a environmentální výdaje, c) požadavek informací o celém environmentálním sektoru (tj. nikoli o tržním podílu environmentálního sektoru), d) aktualizaci technických seznamů materiálových toků a emisí plynů do ovzduší a e) zjednodušení požadavků na informace o hospodářských odvětvích environmentálního sektoru, jakož i o dovozu a vývozu materiálů.

Tyto změny zlepšují schopnost sledovat pokrok směrem k ekologické, konkurenceschopné a odolné oběhové ekonomice a k cílům udržitelného rozvoje, které jsou pro EU relevantní, jakož i podporovat politiky v oblasti klimatu a znečištění. Změny rovněž usnadňují uživatelům interpretaci údajů a umožňují statistikům přesně měřit celkové vnitrostátní výdaje na ochranu životního prostředí. Aby se snížila zátěž členských států při vykazování, byla snížena požadovaná úroveň podrobnosti klasifikace NACE pro sektorové účty environmentálního zboží a služeb a pro účty výdajů na ochranu životního prostředí.

Komise dále dne 11. července 2022 přijala návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady (COM(2022) 329) 9 , kterým se mění nařízení (EU) č. 691/2011, pokud jde o zavedení nových modulů environmentálních účtů. Tímto návrhem se zavádějí tři dodatečné moduly:

·Účty lesů zahrnující účty aktiv lesních zdrojů (zalesněná plocha a dříví na zalesněné ploše) a hospodářskou činnost v odvětví lesnictví a těžby dřeva.

·Účty dotací souvisejících se životním prostředím a podobných transferů, které se týkají jednostranných plateb placených vládními institucemi ostatním institucionálním sektorům a nerezidenty za účelem ochrany životního prostředí nebo omezení užívání a těžby přírodních zdrojů.

·Ekosystémové účty, které se týkají rozsahu a stavu ekosystémů (tj. degradace) a ekosystémových služeb (zásobování plodinami, opylení, zásobování dřevem, filtrace vzduchu, globální regulace klimatu, regulace místního klimatu a cestovní ruch orientovaný na přírodu).

Očekává se, že tyto tři moduly zvýší množství informací, které má EU k dispozici pro řadu opatření a cílů Zelené dohody pro Evropu, včetně cíle klimatické neutrality, strategie „Od zemědělce ke spotřebiteli“, nové Lesní strategie EU, Strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030 a právních předpisů týkajících se obnovy přírody, akčního plánu pro nulové znečištění a ukazatelů pro cíle udržitelného rozvoje.

Nové moduly jsou výhodou i z hlediska prvních šesti modulů, protože je možné kombinovat nové a staré účty a získávat nové ukazatele. Například nové ekosystémové účty lze kombinovat se stávajícími účty emisí do ovzduší za účelem měření sekvestrace uhlíku oproti emisím skleníkových plynů. Existuje také vazba mezi ekosystémovými účty, účty lesů a účty materiálových toků na makroekonomické úrovni, pokud jde o těžbu biomasy.

Komise začala svůj návrh připravovat s pomocí skupin odborníků (zapojených národních statistických úřadů) v roce 2020. Moduly účtů lesů a dotací souvisejících se životním prostředím a podobných transferů vycházejí z dřívějších dobrovolných předání údajů (z let 2016 a 2015). Administrativní zátěž členských států, které již tyto účty vykazují, bude minimální.

Pro většinu členských států bude modul ekosystémových účtů nový. Komise tento modul zvolila kvůli jeho vysokému politickému významu z hlediska přírody, biologické rozmanitosti a nulového znečištění, jakož i jeho potenciálu v kontextu jiných politik, včetně evropského semestru. Jde o první případ, kdy jsou v EU v rámci systému OSN integrovaných environmentálních hospodářských účtů prováděny ekosystémové účty, jež přijala Statistická komise OSN v březnu 2021. Eurostat získává zkušenosti a vyvíjí metodiky od roku 2015 v rámci celoevropského projektu INCA („integrované účetnictví přírodního kapitálu“) 10 . Tři nové moduly jsou výsledkem pilotních projektů členských států a testů spolufinancovaných z grantů Komise (Eurostatu) (24 grantů udělených v letech 2015 až 2021 a podpůrné akce plánované na následující roky).

Metody sběru údajů a administrativní zátěž

Environmentální účty obecně nevyžadují sběr nových mikrodat, protože jsou v jejich případě většinou využívány údaje, které již mají k dispozici vnitrostátní orgány a jež jsou v případě potřeby doplněny dalšími odhady. Kromě údajů národních účtů jsou v rámci environmentálních účtů shromažďovány a porovnávány údaje z velkého množství zdrojů, např. z podkladových statistických údajů o energetice, dopravě, zemědělství, výdajích vládních institucí a zdanění, jakož i z dalších nestatistických zdrojů. Příležitostně je však třeba upravit nebo rozšířit průzkumy u domácností nebo podniků, aby bylo možné zajistit databázi pro jednotlivé položky environmentálních účtů.

Za účelem splnění požadavků na údaje stanovených v nařízení mohou členské státy upravit stávající údaje, aby byly v souladu s pojmy užívanými v centrálním rámci systému environmentálních hospodářských účtů (SEEA CF) a ekosystémových účtech systému integrovaných environmentálních hospodářských účtů (SEEA EA). To může vyžadovat konkrétní činnosti ze strany členských států. Skutečnost, že environmentální účty opětovně využívají stávající údaje, znamená, že jakékoli dodatečné zatížení respondentů připadající na podniky a domácnosti je velmi nízké, jestliže existují a jsou uchovávány zdroje údajů. Země se také mohou rozhodnout provádět zvláštní postupy sběru údajů pro environmentální účty, což pomůže zlepšit kvalitu údajů. Takový postup uplatnily některé země například v souvislosti s účty sektoru environmentálního zboží a služeb (příloha V nařízení), v jehož rámci zavedly průzkumy, aby doplnily své ostatní zdroje údajů. Další zátěž vyplývající podnikům z těchto průzkumů, které se provádějí každý rok nebo jednou za několik let, je často velmi nízká.

Většinu práce spojené s vytvářením účtů vykonávají vnitrostátní orgány (obvykle národní statistické úřady) a tato činnost zahrnuje zpracování stávajících údajů a zlepšování jejich analytického potenciálu. Průměrný počet zaměstnanců potřebných k sestavení účtů v každém vnitrostátním orgánu je odhadován na čtyři až šest plných pracovních úvazků pro všech šest příloh nařízení 11 . Tři nové navrhované přílohy budou vyžadovat přibližně dva až tři další zaměstnance na plný úvazek v každém vnitrostátním orgánu 12 , přičemž přesný počet bude záviset na podmínkách jednotlivých členských států, existenci/rozsahu zdrojů údajů atd. Účty přinášejí značnou přidanou hodnotu k základním údajům a zvyšují potenciál pro analýzu vzájemných interakcí mezi tématy v přílohách, např. emise do ovzduší a spotřeba energie. Několik vnitrostátních orgánů použilo pilotní studie (spolufinancované Komisí) za účelem vytvoření metod pro zpracování a analýzu údajů.

Proveditelnost a efektivnost

Předtím, než Komise navrhla právní rámec, byly moduly stanovené v nařízení předmětem testů a pilotních zkoušek, čímž se zaručila jejich proveditelnost (viz níže). Testování probíhá ve spolupráci s členskými státy, aby bylo možné využít jejich odborných poznatků a zajistit, že proveditelnost modulů je vnímána stejně. V současné době probíhají pilotní studie dalších potenciálních nových modulů.

Efektivnost environmentálních účtů zaleží na dvou faktorech: zaprvé, jak mohou být stávající informace reorganizovány do společného rámce, a zadruhé, jakým způsobem a v jaké míře jsou účty používány.

Co se týče prvního faktoru, příkladem způsobu reorganizace stávajících informací jsou účty emisí do ovzduší (příloha I nařízení). Tyto účty používají informace již shromážděné pro inventury emisí do ovzduší, které jsou vyžadovány podle Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu (UNFCCC) a Úmluvy Evropské hospodářské komise OSN o dálkovém znečišťování ovzduší přecházejícím hranice států (CLRTAP). Další informace jsou pak přidány k údajům za účelem souladu s klasifikacemi a pojmy používanými v národních účtech. Jakmile to bude provedeno, bude možné vyvinout aplikace účtů emisí do ovzduší. Například ekologická stopa se odvozuje kombinací účtů emisí do ovzduší s tabulkami vstupů a výstupů. Tyto stopy měří globální tlaky na životní prostředí po celém světě způsobené spotřebou a investicemi EU. Dalším příkladem efektivnosti je nízkonákladový model založený na (ročních) účtech emisí do ovzduší, který se používá k vytváření mnohem aktuálnějších čtvrtletních odhadů. Eurostat tyto odhady vypracovává od listopadu 2021. Údaje jsou zveřejňovány 4,5 měsíce po referenčním čtvrtletí a výrazně zlepšují včasnost údajů požadovaných v nařízení, která činí 21 měsíců.

Účty emisí do ovzduší lze také použít společně s environmentálními účty pro další oblasti, jako energie nebo environmentální daně. Tyto informace mohou být použity v kauzálních rámcích pro popis a analýzu vzájemného působení mezi společností a životním prostředím, jako je rámec „Hnací síly, tlaky, stav, dopad a reakce“ přijatý  Evropskou agenturou pro životní prostředí .

Co se týče druhého faktoru, environmentální účty tvoří základ 8. všeobecného akčního programu Unie pro životní prostředí na období do roku 2030 13 . Environmentální účty jsou základem ekonomické analýzy a hodnocení dopadů a slouží k monitorování pokroku při plnění politických cílů. Konkrétněji se ukazatele založené na environmentálních účtech používají v současných monitorovacích rámcích pro 8. akční program pro životní prostředí a oběhové hospodářství a v budoucnu mohou přispět ke sledování biologické rozmanitosti a nulového znečištění. Environmentální účty se používají ke sledování pokroku, jehož EU dosahuje směrem k dosažení cílů udržitelného rozvoje 14 , a v přehledu odolnosti.

Kvalita údajů předložených od poslední zprávy

Nařízení ukládá členským státům i zemím EHP, aby předkládaly údaje Eurostatu 15 . Řada kandidátských a potenciálních kandidátských zemí pro členství v EU zasílá rovněž některé údaje na dobrovolném základě. Tato zpráva o uplatňování se zaměřuje na první skupinu zemí (země EU/EHP). Eurostat provádí validaci obdržených údajů a uveřejňuje je na svých internetových stránkách 16 společně s technickými vysvětleními (metadaty) a s podkladovými informacemi 17 .

Velká většina členských států předkládá úplné soubory údajů ve lhůtách stanovených v nařízení. Několik členských států lhůty nedodrželo, často jen o několik dní, s výjimkou jednoho členského státu, který měl delší zpoždění. Tato zpoždění ale neměla žádný citelný dopad na zpracování nebo šíření údajů.

Je třeba poznamenat, že lhůty pro vykazování stanovené v nařízení určují načasování tvorby údajů pro environmentální účty v členských státech. To je ukazatelem kvality údajů, protože čerstvější statistické údaje jsou vždy lepší. Uplatňuje se však kompromis ve vztahu k dalším aspektům kvality údajů, jako je přesnost nebo soudržnost napříč tématy environmentálních účtů, např. údaje o emisích skleníkových plynů, spotřebě energie a energetických daních.

Celkově se kvalita údajů pro všechny přílohy I až VI v letech 2019–2022 zlepšila. Statistické údaje poskytnuté členskými státy pro přílohy I až III v souladu s nařízením jsou vysoké kvality. Údaje pro přílohy IV až VI méně kvalitní, protože povinné vykazování začalo až v roce 2017. Přílohy IV a V jsou také složitější než ostatní přílohy a vyžadují další kategorie zdrojových údajů. Komise (Eurostat) očekává, že se kvalita údajů pro přílohy IV až VI v příštích několika letech zlepší. V několika oblastech je stále zapotřebí zlepšení, například v dostupnosti údajů pro sestavení přílohy V (účty sektoru environmentálního zboží a služeb). Komise (Eurostat) nadále spolupracuje s členskými státy na řešení technických problémů. Řada opatření ke zlepšení kvality se již provádí nebo se jejich provádění plánuje, viz další oddíl.

4)Opatření ke zlepšení

Komise (Eurostat) a členské státy se dohodly na Evropské strategii pro environmentální účty na období 2019 až 2023 18 . Jedná se o program další činnosti, který byl schválen Komisí (Eurostatem) a členskými státy a přijat ve Výboru pro Evropský statistický systém. Tato strategie koordinuje evropské úsilí a připravuje půdu pro případné nové moduly. Cíle pro období let 2019 až 2023 jsou:

·pokračovat ve zlepšování kvality stávajících evropských environmentálních účtů, včetně dlouhých časových řad a včasných údajů,

·lépe informovat o relevanci a obsahu evropských environmentálních účtů, včetně informování o environmentálních modulech jako celku,

·sloužit potřebám uživatelů prostřednictvím nabídky dalších rozšíření, aplikací a ukazatelů, včetně stop, založených na současných evropských environmentálních účtech,

·posoudit potřebu přizpůsobení evropských environmentálních účtů novým prioritám a oblastem,

·podporovat ty, kdo vytvářejí účty v členských státech, poskytováním finančních prostředků, odborné přípravy, vydáváním příruček a poskytováním kompilačních nástrojů,

·přispívat k dalšímu rozvoji globálních standardů systému OSN environmentálních hospodářských účtů a globálních iniciativ, jako je sledování cílů udržitelného rozvoje.

V polovině období trvání strategie se uskutečnil plánovaný přezkum 19 . Ke strategii je připojen akční plán s konkrétním seznamem opatření a lhůt pro každý výše uvedený cíl 20 .

Evropská strategie pro environmentální účty nebrání tomu, aby i jednotlivé členské státy vyvíjely další činnost v závislosti na příslušné vnitrostátní situaci, potřebách politiky a dostupných zdrojích.

Návrhy nových modulů

V článku 10 nařízení se stanoví, že k této zprávě o uplatňování se ve vhodných případech a s přihlédnutím k závěrům pilotních studií připojí návrhy na nové moduly v řadě jmenovaných oblastí 21 .

Jak bylo uvedeno výše, tři nové moduly byly nyní vyvinuty do té míry, že Komise navrhla jejich začlenění do nařízení prostřednictvím změny, která je v současné době v řádném legislativním postupu (COM(2022) 329). Těmito moduly jsou: účty lesů, dotace související se životním prostředím a podobné transfery a ekosystémové účty.

5)Závěry

Komise a členské státy nadále zlepšují evropské environmentální účty podle nařízení (EU) č. 691/2011, zejména prostřednictvím:

·návrhu doplnit do nařízení tři nové tematické moduly,

·posílení kvality a účelnosti údajů,

·zlepšení komunikace,

·vývoje dalších ukazatelů pro uspokojení potřeb uživatelů a

·posouzení potřeby přizpůsobení evropských environmentálních účtů novým prioritám a oblastem.

(1)    http://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=CELEX:02011R0691-20140616.

(2)    https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?qid=1583142055591&uri=CELEX:52020DC0056.

(3)    https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?qid=1478531808092&uri=CELEX:52016DC0663.

(4)    http://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/ALL/?uri=CELEX:52013DC0864.

(5)    https://ec.europa.eu/info/sites/info/files/european-green-deal-communication_en.pdf.

(6)     https://seea.un.org/

(7)

   Zahrnuje Norsko a Island. Lichtenštejnsko má úplnou výjimku. Dvoustranná statistická dohoda Švýcarska s Evropskou unií obsahuje toto nařízení od prosince 2019.

(8)     https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=CELEX%3A32022R0125&lang1=CS&from=EN&lang3=choose&lang2=choose&_csrf=71bc6422-27b5-42b9-b99e-092963b5c4bd

(9)    https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=COM:2022:329:FIN.

(10) Projekt INCA byl doprovázen projektem mapování a posuzování ekosystémových služeb, jejž provádělo Společné výzkumné středisko.

(11)    Zdroj: Národní statistické úřady členských států, údaje shromážděné v rámci analýzy nákladů evropské statistiky v roce 2020.

(12)    Zdroj: Národní statistické úřady členských států, údaje shromážděné od skupiny odborníků „ředitelé odvětvových a environmentálních statistik a účtů (DIMESA)“ a k projednání touto skupinou v roce 2021.

(13)    Úř. věst. L 114, 12.4.2022, s. 22.

(14)     https://ec.europa.eu/eurostat/en/web/products-statistical-books/-/ks-09-22-019 Příklady ukazatelů cílů udržitelného rozvoje založených na environmentálních účtech jsou: „intenzita emisí do ovzduší v průmyslu“, „materiálová stopa“, „hrubá přidaná hodnota v odvětví životního prostředí“, „míra využití oběhového materiálu“ a „podíl environmentálních daní na celkových daňových příjmech“. Kromě toho se v této zprávě používají také uhlíkové stopy v kapitole o vedlejších účincích.

(15)    Švýcarsko podává zprávy podle dvoustranné statistické dohody Švýcarska s Evropskou unií od prosince 2019. Lichtenštejnsko má úplnou výjimku z nařízení (EU) č. 691/2011, jak je uvedeno v rozhodnutí Smíšeného výboru EHP č. 98/2012 ze dne 30. dubna 2012, kterým se mění příloha XXI (Statistika) Dohody o EHP (https://www.efta.int/sites/default/files/documents/legal-texts/eea/other-legal-documents/adopted-joint-committee-decisions/2012%20-%20English/098-2012.pdf).V příloze IV oddíle 5.1 nařízení (EU) č. 691/2011 se uděluje výjimka pro tyto kódy NACE, které členské státy nemusí shromažďovat podle nařízení (ES) č. 295/2008 o strukturální statistice podniků.

(16)    https://ec.europa.eu/eurostat/web/environment/data/database

(17)    http://ec.europa.eu/eurostat/web/environment/overview

(18)    https://ec.europa.eu/eurostat/documents/1798247/6191525/European+Strategy+for+Environmental+Accounts/

(19)    https://ec.europa.eu/eurostat/documents/1798247/6191525/Mid-term+review+of+the+European+Strategy+for+Environmental+Accounts+2019-2023.docx/22f0aaa1-4b9e-97c6-e859-a87c437b1ca6?t=1616431339959

(20)    https://circabc.europa.eu/ui/group/c4687299-277c-42f8-8747-dee3f17341de/library/03f07982-845b-400b-8b0d-104cbb615939/details

(21)    Konkrétně: výdaje a výnosy spojené s ochranou životního prostředí (EPER) / účty výdajů na ochranu životního prostředí (EPEA), sektor environmentálního zboží a služeb (EGSS), účty energií, transfery související s životním prostředím (dotace), účty výdajů za využívání, správu a řízení přírodních zdrojů (RUMEA), účty vody (kvantitativní a kvalitativní), účty odpadů, účty lesů, účty ekosystémových služeb, účty materiálových zásob na makroekonomické úrovni (EW-MSA) a měření nevyužitých vytěžených zemních materiálů (včetně zeminy). Tři z nich (EPEA, EGSS a účty energií) se nakonec již staly součástí nařízení (přílohy IV až VI).