EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 22.3.2022

COM(2022) 118 final

ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ

hodnotící provádění a dosažené výsledky programu Práva, rovnost a občanství na období 2014–2020

{SWD(2022) 58 final} - {SWD(2022) 59 final}

ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ

hodnotící provádění a dosažené výsledky programu Práva, rovnost a občanství na období 2014–2020

Cílem programu Práva, rovnost a občanství (dále jen „program REC“) bylo dále rozvíjet Evropu práv a rovnosti v souladu se strategií Evropa 2020. Tento program podporoval klíčové hodnoty, na nichž je Evropská unie založena, a přispíval k dalšímu rozvoji prostoru, kde jsou prosazovány, chráněny a účinně uplatňovány rovnost a práva osob zakotvené ve Smlouvě o Evropské unii, v Listině základních práv EU a v mezinárodních úmluvách o lidských právech.

Tato zpráva uvádí výsledky dosažené v rámci programu v souladu s povinností stanovenou v čl. 13 odst. 2 písm. c) právního základu programu 1 (dále jen „nařízení“). Nařízení ukládá Evropské komisi povinnost předložit Evropskému parlamentu a Radě zprávu o hodnocení programu ex post do 31. prosince 2021. Tato zpráva, která se použije při rozhodování o následném programu, posoudí dlouhodobé dopady programu a udržitelnost jeho účinků. V roce 2021 však značný počet projektů (více než 40 %) zůstal vzhledem ke své víceleté životnosti nedokončen. Tuto situaci ještě zhoršila pandemie COVID-19, která byla příčinou prodloužení doby trvání u několika projektů. Komplexní hodnocení dlouhodobých výsledků a dopadů programu proto bude možné provést až v pozdější fázi.

Z těchto důvodů bude hodnocení ex post provedeno ve dvou částech. Tato zpráva představuje první část hodnocení. Vychází z údajů, které jsou v současné době k dispozici, poskytuje přehled o způsobu rozdělování finančních prostředků a hodnotí dosavadní výsledky programu. Ačkoli nový program Občané, rovnost, práva a hodnoty na období 2021–2027 (dále jen „program CERV“) již byl přijat, mimo jiné na základě výsledků průběžného hodnocení programu REC na období 2014–2020, tato první část hodnocení ex post předchozího programu objasní možné oblasti pro zlepšení, pokud jde o provádění nového programu CERV.

Druhá část hodnocení bude provedena později, jakmile budou k dispozici všechny konečné údaje, a ve spojení s průběžným hodnocením následujícího programu CERV. V této druhé části budou posouzeny dlouhodobé dopady programu a udržitelnost jeho účinků. V případě potřeby poskytne doporučení pro nový víceletý finanční rámec po roce 2027.

Ačkoli tato zpráva analyzuje všechny roční pracovní programy na období 2014 až 2020, ne všechny činnosti byly v době tohoto hodnocení zahájeny. Proto bylo stanoveno konečné datum 31. prosince 2020, aby byl vymezen rozsah této zprávy. Druhá část hodnocení ex post doplní přehled o analýzu zbývajících činností.

Tato zpráva vychází ze závěrů hodnocení 2 , které vypracovala Evropská komise za podpory dodavatele.

1.Úvod a souvislosti

Program REC na období 2014–2020 nahradil programy platné v programovém období 2007–2013, konkrétně program Daphne III, program Základní práva a občanství a dvě z oblastí politiky programu Progress 3 , a to „boj proti diskriminaci“ a „rovnost žen a mužů“.

Program REC byl zřízen nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1381/2013.

Nařízení stanoví jeho obecný cíl:

·přispět k dalšímu rozvoji prostoru, kde jsou prosazovány, chráněny a účinně uplatňovány rovnost a práva osob zakotvené ve Smlouvě o EU, Smlouvě o fungování EU, v Listině a v mezinárodních úmluvách o lidských právech, ke kterým Unie přistoupila.

Jeho specifické cíle jsou následující:

·prosazovat účinné provádění zásady zákazu diskriminace na základě pohlaví, rasy nebo etnického původu, náboženského vyznání nebo přesvědčení, zdravotního postižení, věku nebo sexuální orientace a dodržovat zásadu zákazu diskriminace na základě důvodů uvedených v článku 21 Listiny,

·předcházet rasismu, xenofobii, homofobii a dalším formám nesnášenlivosti a bojovat proti nim,

·podporovat a chránit práva osob se zdravotním postižením,

·prosazovat rovnost žen a mužů a prosazovat začleňování hlediska rovnosti žen a mužů,

·předcházet násilí páchanému na dětech, mladých lidech a ženách a potírat ho a chránit oběti a další ohrožené skupiny,

·podporovat a chránit práva dítěte,

·přispívat k zajištění nejvyššího stupně ochrany soukromí a osobních údajů,

·podporovat a zlepšovat výkon práv vyplývajících z občanství Unie,

·umožnit spotřebitelům a podnikatelům na vnitřním trhu, aby prosazovali svá práva vyplývající z práva Unie, pokud jde o projekty financované v rámci programu Spotřebitelé.

Program provádí Evropská komise prostřednictvím přímého řízení.

Z hlediska zeměpisného pokrytí byly pro účast v programu způsobilé všechny členské státy EU a pro vybrané cíle také Lichtenštejnsko, Island a Srbsko.

2.Klíčové prvky a provádění programu

V souladu s článkem 5 nařízení program podporoval široký rozsah činností, včetně analytických činností, vzájemné výměny zkušeností, spolupráce, zvyšování povědomí a šíření informací, vzdělávacích činností, rozvíjení nástrojů, jako jsou vzdělávací sady/materiály/učebnice, a opatření k provádění jeho specifických cílů. Program podpořil organizace působící v oblasti sociálních a základních práv v celé Evropě, včetně: evropských sítí; veřejných nebo soukromých organizací, obvykle neziskového zaměření; celostátních, regionálních a místních orgánů členských států EU; organizací občanské společnosti a mezinárodních organizací.

Široká veřejnost v zúčastněných zemích je rovněž cílovou skupinou (skupiny, které by měly prospěch buď přímo, prostřednictvím účasti na činnostech programu, nebo nepřímo, z prováděného programu), protože cíle a iniciativy programu jsou zaměřeny na podporu, ochranu a účinné uplatňování rovnosti a práv osob, zejména osob, které čelí diskriminaci, nesnášenlivosti nebo násilí, včetně migrantů a menšin.

Jak stanoví nařízení, program využíval jako hlavní mechanismy financování granty na činnosti, granty na provoz a zadávání veřejných zakázek.

2.1.Specifické cíle programu

Specifický cíl 1: Prosazování zákazu diskriminace

Program podpořil projekty pro boj proti diskriminaci na základě pohlaví, rasy nebo etnického původu, náboženského vyznání nebo přesvědčení, zdravotního postižení, věku nebo sexuální orientace. Klíčovou oblastí v rámci tohoto cíle je zejména prosazování integrace Romů. V tomto ohledu program REC podporoval vnitrostátní romské platformy a úzce spolupracoval s členskými státy EU a jejich národními kontaktními místy pro Romy a s organizacemi občanské společnosti působícími v oblasti zákazu diskriminace a integrace Romů. Program rovněž financoval činnost evropské sítě orgánů pro rovné zacházení. Hlavním úkolem této sítě je posilování spolupráce a výměny informací o tématech týkajících se zákazu diskriminace mezi vnitrostátními orgány pro rovné zacházení určenými členskými státy.

Specifický cíl 2: Předcházení rasismu, xenofobii, homofobii a dalším formám nesnášenlivosti a boj proti nim

Projekty financované v této oblasti přispěly k lepšímu provádění stávajících právních předpisů EU v členských státech a k boji proti trestným činům z nenávisti a nenávistným verbálním projevům. Financované činnosti podporovaly zejména ochranu menšin před nárůstem populismu, extremismu a nesnášenlivosti.

Specifický cíl 3: Podpora práv osob se zdravotním postižením

Cílem tohoto specifického cíle bylo zvýšit povědomí o právech osob se zdravotním postižením a zlepšit jejich uplatňování, snížit překážky bránící jejich plnému zapojení do společnosti a využívání jejich práv. Toho bylo dosaženo především prostřednictvím grantů na provoz podporujících činnosti sítí na evropské úrovni, které se zasazují o práva osob se zdravotním postižením, a prostřednictvím veřejných zakázek zaměřených na shromažďování údajů, odbornou přípravu a zvyšování povědomí. V rámci ročního pracovního programu na rok 2014 bylo podpořeno zavedení evropského průkazu osob se zdravotním postižením s cílem usnadnit přeshraniční cestování osob se zdravotním postižením.

Specifický cíl 4: Prosazování rovnosti žen a mužů

Program financoval projekty na podporu zúčastněných zemí a příslušných zúčastněných stran při zlepšování vyváženého zastoupení žen a mužů ve všech oblastech života, zejména při ekonomickém rozhodování, a při prosazování rovné ekonomické nezávislosti žen a mužů. Financování v rámci tohoto cíle se zaměřilo také na snižování rozdílů v odměňování žen a mužů, jejich výdělcích a důchodech.

Specifický cíl 5: Předcházení násilí páchanému na dětech, mladých lidech a ženách a jeho potírání a ochrana obětí a dalších ohrožených skupin

Z programu byly financovány především projekty, které pomáhají chránit a podporovat oběti násilí, jako jsou ženy a děti, a činnosti zaměřené na zvyšování povědomí a předcházení násilí, přičemž byly zapojeny organizace občanské společnosti působící v terénu. Program podpořil také zacházení s pachateli násilí. Posílení systémů ochrany dětí je jednou z priorit Komise a program podpořil práva dětí migrantů tím, že financoval mezinárodní organizace pracující přímo pro tyto děti a s těmito dětmi.

Specifický cíl 6: Podpora práv dítěte

Práva dítěte jsou prosazována prostřednictvím projektů zaměřených na justici zohledňující potřeby dětí a na ochranu zranitelných dětí (např. dětí opouštějících systémy náhradní péče a dětí v konfliktu se zákonem), a to podporou vzdělávacích aktivit pro státní zaměstnance, organizace občanské společnosti a právníky, kteří s nimi pracují.

Specifický cíl 7: Ochrana soukromí a osobních údajů

Program je hlavním zdrojem financování EU, pokud jde o ochranu údajů. Činnosti prováděné v rámci tohoto specifického cíle byly úzce spjaty s reformou ochrany údajů, která byla přijata v roce 2016. V rámci tohoto cíle byly z programu financovány činnosti na podporu zejména provádění a uplatňování nových právních předpisů EU o ochraně údajů ze strany členských států a odborného vzdělávání úřadů pro ochranu údajů a pověřenců pro ochranu údajů.

Specifický cíl 8: Občanství EU

Z programu byly financovány projekty, většinou činnosti zaměřené na zvyšování povědomí, s cílem podpořit zapojení občanů EU do občanského a politického života EU. Patřily mezi ně projekty, které měly občanům pomoci lépe si uvědomit svá práva vyplývající z občanství EU. V rámci tohoto specifického cíle byly financovány informační kampaně o právech vyplývajících z občanství EU se zvláštním zaměřením na volební práva s ohledem na volby do Evropského parlamentu v roce 2019.

Specifický cíl 9: Práva spotřebitelů a podnikatelů

V rámci programu byly rovněž financovány činnosti na podporu jednotlivců v postavení spotřebitelů a podnikatelů na jednotném trhu, aby mohli prosazovat svá práva vyplývající z práva EU. Cílem financování EU v této oblasti je pomoci zvýšit znalosti a povědomí o právech spotřebitelů, zejména na digitálním trhu.

2.2.Rozpočet

V tabulce 1 níže jsou uvedeny roční rozpočtové prostředky ve výši 426,8 milionu EUR na celé programové období. Částky se každoročně zvyšovaly z 54,2 milionu EUR v roce 2014 na 67,9 milionu EUR v roce 2020.

Tabulka 1. Plánovaná částka rozpočtu v jednotlivých letech

Zdroj: roční pracovní programy na období 2014–2020

Největší část rozpočtu programu (25 %) byla přidělena na specifický cíl „předcházení násilí (Daphne)“. Specifický cíl na prosazování zákazu diskriminace (22 %) byl druhým cílem, kterému bylo přiděleno nejvíce rozpočtových prostředků. Úplné rozdělení je k dispozici v tabulce 2 níže.

Tabulka 2. Specifické cíle a plánované částky

Zdroj: roční pracovní programy na období 2014–2020

2.3.Provádění

V období 2014–2020 bylo plánováno celkem 81 výzev k předkládání návrhů. Největší počet těchto výzev se týkal specifického cíle „předcházení násilí (Daphne)“, a to osmnáct výzev. Vzhledem k tomu, že specifický cíl „práva spotřebitelů“ byl financován pouze prostřednictvím veřejných zakázek, nebyly k němu vyhlášeny žádné výzvy k předkládání návrhů. Celkem bylo v průběhu trvání programu uděleno 942 grantů na činnosti a grantů na provoz.

Největší podíl činností financovaných z projektů REC v letech 2016–2020 lze klasifikovat jako „vzdělávací činnosti“ (35 %).

Obrázek 1. Druhy financovaných činností v jednotlivých letech (2016–2020) 4

Pozn.: Svislá osa uvádí počet činností. Projekty mohou být zařazeny do více než jednoho druhu činnosti. Údaje před zavedením elektronických grantů v roce 2016 byly v jiném formátu a nemohly být pro tuto analýzu použity.

Zdroj: projektové dokumenty GŘ JUST (granty na činnosti a granty na provoz)

Většinu příjemců v období 2016–2020 tvořily neziskové organizace (57 %) 5 .

Důležitým mechanismem financování řady specifických cílů byly veřejné zakázky, které za celé období činily celkem 345 zakázek. Nejvíce se tato možnost financování využívala u specifického cíle „rasismus a další formy nesnášenlivosti“, kde bylo v daném období zadáno 112 veřejných zakázek.

Celkem bylo na veřejné zakázky a služby přiděleno přibližně 81 milionů EUR. Nejčastějším druhem veřejných zakázek byly zakázky na analytické a monitorovací činnosti.

Podle shromážděných údajů byli v období 2014–2015 skupinou, na kterou byla podpora nejvíce zaměřena, mladí lidé (včetně dětí), následovaní ženami a studenty. V období 2016–2020 vzrostla podrobnost informací o cílových skupinách a skupinou, na kterou byla podpora nejvíce zaměřena, se stali odborníci, následovaní ženami a dětmi. Dalšími významnými skupinami jsou občané EU, mladí lidé a komunity.

2.4.Hlavní dosažené výsledky programu

Zavedení systému ukazatelů pro program REC bylo užitečné pro měření dosažených výsledků. Článek 14 nařízení o programu REC uvádí ukazatele, které slouží jako základ pro sledování a hodnocení.

Údaje shromážděné ze zpráv o projektech ukazují, že v období 2016–2020 bylo informačními a propagačními kampaněmi osloveno nebo se akcí za účelem zvyšování povědomí zúčastnilo nejméně 80 milionů lidí. Toto číslo zahrnuje různé cílové skupiny, z nichž nejpočetnější je široká veřejnost (přibližně 46 milionů); následována občany EU (přibližně 19 milionů); ženami (přibližně 4 miliony) a vědeckou obcí, občanskou společností, tvůrci politik, sdělovacími prostředky (přibližně 3 miliony); jednotlivci patřícími ke komunitě LGBT (cca 1 milion) a zastupujícími podniky/společnostmi (cca 1 milion).

Kromě toho se přibližně 85 000 osob účastnilo výměnných akcí a akcí týkajících se vzájemné výměny zkušeností a nejméně 1,5 milionu osob se účastnilo vzdělávacích činností.

Na základě dostupných důkazů je zdaleka nejčastěji uváděným výsledkem zvýšení znalostí a povědomí zúčastněných stran a konečných příjemců, které uvedlo 78 % projektů, u nichž byla k dispozici technická zpráva. To je v souladu s intervenční logikou programu: cílem je vyvolat změnu chování ve společnosti, pro kterou je zásadní zvyšování povědomí.

Celkem 645 přeshraničních nástrojů a mechanismů pokračovalo i po skončení projektů, včetně formálních poradních skupin, memorand/dohod o spolupráci a sítí.

V průběhu období provádění obdržel program REC velký počet žádostí (4 903). Na každý udělený grant připadalo přibližně pět žádostí. Celkově byla průměrná míra úspěšnosti získání grantu v programu REC 17 %. Projekty nebyly v členských státech rozděleny rovnoměrně. Hlavním důvodem je skutečnost, že některé země předložily obzvláště velký počet žádostí. Je důležité zdůraznit, že granty na provoz, z nichž jsou financovány především sítě v celé EU, zaručily spravedlivé zeměpisné pokrytí na úrovni EU.

Vedle ukazatelů stanovených v nařízení bylo vypracováno několik dalších ukazatelů pro měření dosažených výsledků programu.

Ačkoli v době přípravy tohoto dokumentu jsou k dispozici pouze částečné údaje, u většiny ukazatelů se dosažení cílů do roku 2020 ve vztahu k obecnému cíli programu 6 zdá být náročné vzhledem k tomu, že Evropa opouští dlouhou finanční recesi, která se v roce 2020 ještě zhoršila v důsledku krize způsobené onemocněním COVID-19. Pouze cíl pro ukazatel „procento Evropanů, kteří se považují za ƒ‚dobře‘ nebo ‚velmi dobře‘ informované o právech, která mají jako občané Unie“, byl splněn mnohem dříve než v roce 2020.

K hodnocení výkonnosti programu na úrovni jednotlivých specifických cílů bylo použito několik dalších ukazatelů. Z dosud dostupných údajů vyplývá, že cíle několika ukazatelů byly splněny nebo překročeny 7 .

Ve vztahu k výchozí situaci popsané v posouzení dopadů z roku 2011 8 a v hodnocení ex post tří předchozích programů (Daphne III, Základní práva a občanství a programu Progress) 9 z roku 2015 vyplývá, že téměř všechny tehdy zjištěné obtíže byly v programu REC překonány, s výjimkou přetrvávající zeměpisné nerovnováhy.

3.VÝSLEDKY HODNOCENÍ

3.1.Účinnost

Na základě shromážděných kvalitativních důkazů bylo provádění programu REC účinné a přispělo k dosažení jeho celkových cílů. K jeho úspěchu přispěla zejména kvalita většiny projektů, která umožnila realizaci cílených akcí, jako jsou kampaně ke zvýšení povědomí, odborné vzdělávání a vzdělávací kurzy, zveřejňování materiálů, výzkum a příslušné údaje. Jak ze sekundárního výzkumu, tak z šetření v terénu vyplývá, že téměř všechny dokončené projekty dosáhly očekávaných výsledků.

Činnosti a dosažené výsledky všech projektů zařazených do vzorku přímo souvisely se specifickými cíli programu. Celkově shromážděné důkazy naznačují, že program REC přispěl ke zvýšení znalostí o „měkkém“ i „tvrdém“ právu EU.

Složitá souhra vnitřních i vnějších faktorů podporovala i brzdila realizaci programu. Vnitřní faktory se týkají především obtíží spojených s procesem podávání žádostí, vnitřní kapacity projektových partnerů a druhu a kvality projektového konsorcia. Běžné vnější faktory se týkají dopadu vnějších otřesů, jako byla pandemie COVID-19, a výzvy spojené se zapojením veřejných subjektů a zúčastněných stran do plánovaných činností.

V analýze se zjistilo, že mezi faktory úspěchu projektů REC patří kvalita partnerství, spojení organizací se vzájemně se doplňujícími odbornými znalostmi, zahrnující manažerské a koordinační dovednosti se zkušenostmi s prací s cílovými skupinami v terénu. Dalším prvkem úspěchu je schopnost projektů reagovat na cíle výzev a zároveň sledovat dlouhodobé strategie provádějících organizací.

3.2.Účelnost

Stávající kvalitativní důkazy ukazují, že přínosy realizace projektů převažují nad náklady a v tomto smyslu bylo dosaženo účelnosti. Příjemci však stále považují náklady spojené s administrativní zátěží za problematické, zejména v souvislosti s postupy podávání žádostí a zpráv. Většina příjemců označila administrativní zátěž za důležitou složku nákladů, zároveň však uznala, že zatěžující administrativní požadavky jsou legitimní, pokud jde o transparentnost a spravedlnost při využívání veřejných prostředků.

Administrativní náklady programu REC jsou v průměru vnímány jako vyšší ve srovnání s jinými alternativami mimo EU nebo s vnitrostátními programy. Vnitrostátní a mezinárodní nástroje financování jsou považovány za méně náročné, pokud jde o požadavky na podávání žádostí a podávání zpráv.

Z hlediska přínosů program REC nabízí možnost pracovat na nadnárodní úrovni, sdílet osvědčené postupy a budovat vztahy s partnery v konsorciu a posilovat interní schopnosti a odborné znalosti. Účast na projektech financovaných EU přináší i nehmotné výhody, jako je lepší pověst a větší důvěryhodnost jejich organizace.

Hodnocení zjistilo nevyčerpání prostředků u 82 % projektů zařazených do vzorku. Nevyčerpání prostředků je sice v analyzovaném vzorku rozšířené, ale většina dotazovaných projektů uvedla nevyčerpání prostředků ve výši přibližně 10–12 %, což bylo přičítáno zejména pandemii COVID-19 a následnému zastavení schůzek a činností vyžadujících osobní přítomnost, což vedlo k úsporám, pokud jde o cestovní náklady a náklady na pobyt týkající se osobních schůzek, seminářů a dalších akcí.

V porovnání s předchozími programy došlo ke zlepšení rychlého přijetí / zveřejnění výzev zveřejněných v rámci programu REC a jejich předvídatelnosti. Informace získané z rozhovorů s opakujícími se příjemci ukazují, že sloučení předchozích programů značně zjednodušilo postupy řízení a provádění.

3.3.Relevance

Potřeby zjištěné v době přijetí nařízení o programu REC jsou i nadále důležité pro zajištění toho, aby se v celé EU prosazovala rovnost a práva zakotvená v Listině základních práv EU a dalších právně závazných nástrojích. Kromě toho se program stále přizpůsobuje novým potřebám a hrozbám, jako je například nárůst nenávistných verbálních projevů.

Analýza rovněž potvrdila, že opatření prováděná v rámci programu REC odpovídají potřebám zúčastněných stran, jako je zlepšování znalostní základny, sdílení osvědčených postupů prostřednictvím vzájemného výměny zkušeností, budování kapacit a strukturální podpora konkrétních organizačních struktur. Kromě toho byl program důležitý z hlediska zaměření na zamýšlené konečné příjemce – v konečném důsledku na veřejnost EU. To bylo potvrzeno několika složkami podkladů pro hodnocení, například analýzou vytěžování textů, výběrem vzorků projektů a konzultacemi se zúčastněnými stranami.

Pokud jde o možnost programu vybrat nejdůležitější příjemce, byly identifikovány dva druhy příjemců, kteří jsou obzvláště důležití, ale jejichž zapojení je méně pravděpodobné: i) orgány veřejné správy, u nichž lze překážky účasti vysledovat především v nedostatku administrativních kapacit a vyhrazených lidských zdrojů; ii) malé místní organizace, pro které je proces podávání žádostí velmi složitý a požadavek na zajištění spolufinancování náročný.

3.4.Soudržnost

V programu REC se výzvy k předkládání návrhů řídí konkrétním strategickým vývojem a prioritami EU. Tímto způsobem program REC působil jako spojovací článek napříč prioritami EU, v souladu s dalšími iniciativami EU, jako je agenda EU v oblasti spravedlnosti do roku 2020, strategický závazek ohledně rovnosti žen a mužů na období 2016–2020, evropská strategie pro pomoc osobám se zdravotním postižením na období 2010–2020, seznam opatření Komise na posílení rovnosti LGBTI a rámec EU pro vnitrostátní strategie integrace Romů do roku 2020. Analýza rovněž naznačuje určitou úroveň soudržnosti s vnitrostátními politikami a vývojem na úrovni projektů.

3.5.Přidaná hodnota EU

Přidaná hodnota programu REC pro EU byla posuzována podle následujících čtyř kritérií:

1)podpora provádění právních předpisů EU a zvyšování povědomí o právech z nich vyplývajících;

2)zvýšení vzájemné důvěry mezi členskými státy a přeshraniční spolupráce;

3)rozvoj a šíření osvědčených postupů;

4)vytváření standardů, praktických nástrojů a řešení, které se zabývají problémy v celé EU.

Program byl ve všech těchto aspektech úspěšný, a to díky své nadnárodní povaze. Analýza identifikovala další prvky přidané hodnoty programu pro EU:

·Představuje důležitý zdroj financování, který příjemcům umožňuje realizovat další projekty zaměřené na výzvy, k jejichž řešení byl program REC vytvořen.

·Získání finančních prostředků EU a provádění činností pod záštitou programu REC mělo pro projekty pozitivní důsledky v podobě lepší pověsti a většího zviditelnění, které by žádný vnitrostátní příspěvek nemohl vytvořit.

·Program REC byl důležitou hnací silou pro inovace, protože pro testování inovativních a nadnárodních akcí je k dispozici jen málo vnitrostátních finančních prostředků.

·Program REC vyvolal účinek rozsahu 10 tím, že rozšířil opatření prováděná příjemci způsobem, který by intervence na vnitrostátní úrovni mohly jen stěží udržet.

Příjemci uvádějí, že klíčovým výsledkem jejich účasti v programu je přeshraniční spolupráce a nadnárodní partnerství a sítě a vzájemná výměna zkušeností mezi partnery. Nadnárodní rozměr je zřejmý zejména u příjemců grantů na provoz, a to vzhledem k jejich evropské působnosti; jejich činnosti by nemohly být podobně rozvíjeny prostřednictvím vnitrostátního financování nebo financování z jiných zdrojů než z EU.

3.6.Spravedlnost při financování

Zdroje a podpora programu REC nebyly rozděleny rovnoměrně mezi zúčastněné země a rozdělování zdrojů REC se soustředilo na malý počet zemí – především na Itálii, Belgii, Řecko a Španělsko, odkud žadatelé podávají žádosti častěji. Tento obrázek se však změní, jakmile se vezme v úvahu počet obyvatel zúčastněných zemí, protože některé menší země mají v porovnání se svým počtem obyvatel velký počet příjemců (např. Malta a Kypr). Kromě toho byla poměrně vysoká účast v Rumunsku a Bulharsku.

Celkově lze říci, že programové financování se dostává k různým cílovým skupinám spravedlivým způsobem, a to i přes soustředění prostředků programu REC na tři specifické cíle. Program se často v rámci různých specifických cílů zaměřoval na stejné cílové skupiny.

Významné finanční prostředky byly věnovány na podporu průřezových priorit týkajících se rovnosti žen a mužů, práv dětí a práv osob se zdravotním postižením. V prováděcí fázi byly výzvy k předkládání návrhů zaměřené na rovnost žen a mužů, práva osob se zdravotním postižením a práva dětí většinou organizovány v rámci příslušných specifických cílů. Přestože existuje dobré povědomí o významu začleňování hlediska rovnosti žen a mužů, u schválených projektů programu REC existuje obecně nedostatek znalostí o osvědčených postupech, pokud jde o nejlepší přístupy k řešení začleňování hlediska rovnosti žen a mužů v činnostech financovaných mimo specializované projekty. Při vypracovávání svých žádostí mají příjemci potíže s formulací přístupu založeného na rovnosti žen a mužů.

3.7.Zjednodušení

Nedávno zavedený systém pro podávání žádostí (portál pro financování a nabídková řízení) zjednodušil postup podávání žádostí a zlepšil sběr a shromažďování údajů získaných ze sledování. Příjemci obecně kladně hodnotí nové nástroje informačních technologií vyvinuté pro podávání žádostí a pro správu grantů a považují je za účinné a snadno použitelné. Tendence k větší digitalizaci je jednoznačně vnímána jako pozitivní vývoj, i když by stále mohl existovat prostor pro další zjednodušení procesu, zejména pokud jde o administrativní zátěž týkající se dokumentace vyžadované od žadatelů.

4.Závěry a další postup

Program REC na období 2014–2020 byl zahájen v době, kdy dopady hospodářské a finanční krize vedly k celkovému snížení objemu vnitrostátních zdrojů a finančních prostředků, které jsou k dispozici pro sociální otázky a otázky v oblasti práv. V této tíživé politické a hospodářské situaci prokázal program svou přidanou hodnotu EU a svou zásadní úlohu při rozvoji evropského prostoru rovnosti a práv.

Program REC je nadále relevantní vzhledem k měnícím se potřebám zúčastněných stran a veřejnosti EU. To bylo zajištěno díky jeho flexibilní povaze programování, včetně každoročního stanovení priorit podle vznikajících politických potřeb a otázek, a dialogu s organizacemi občanské společnosti.

Celkově bylo na základě shromážděných kvalitativních důkazů provádění programu REC účinné a přispělo k dosažení jeho celkových cílů. Bylo to zejména díky kvalitě většiny projektů realizovaných z finančních prostředků REC, které umožnily realizaci konkrétních opatření, jež přímo odpovídají měnícím se potřebám v terénu.

Jak vyplývá ze sekundárního výzkumu i šetření v terénu, projekty byly z velké části úspěšné při provádění plánovaných činností a téměř všechny dokončené projekty dosáhly očekávaných výsledků.

Kvalitativní důkazy shromážděné v rámci studie naznačují, že přínosy programu REC převažují nad náklady.

Z porovnání s výchozí situací popsanou v posouzení dopadů z roku 2011 11 a v hodnocení ex post tří předchozích programů (Daphne III, Základní práva a občanství a programu Progress) 12 z roku 2015 vyplývá, že téměř všechny tehdy zjištěné obtíže byly v programu REC překonány, s výjimkou přetrvávající zeměpisné nerovnováhy.

Hodnocení rovněž identifikovalo řadu poznatků, kterými se zabývá nástupce programu REC, program CERV, zejména potřebu vytvořit spolehlivější rámec pro sledování, který by systematicky shromažďoval informace o výstupech a dosažených výsledcích, zvážit další opatření ke zlepšení zeměpisné vyváženosti, uplatňovat přístup více zaměřený na výsledky, snížit administrativní zátěž pro žadatele a příjemce a posílit začleňování hlediska rovnosti žen a mužů.

(1)

Nařízení (EU) č. 1381/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se zavádí program Práva, rovnost a občanství na období 2014 až 2020 (Úř. věst. L 354, 28.12.2013).

(2)

Pracovní dokument útvarů Komise, průvodní dokument ke zprávě o hodnocení provádění programu Práva, rovnost a občanství na období 2014–2020.

(3)

Evropská komise (2015), Hodnocení ex post pěti programů prováděných v rámci finančního výhledu na období 2007–2013 – závěrečná zpráva. Hodnocení zvláštního programu: program Daphne, http://ec.europa.eu/justice/grants1/files/expost_evaluations_2007_2013/daphne_programme_evaluation__final_report.pdf ; Hodnocení zvláštního programu: Základní práva a občanství, http://ec.europa.eu/justice/grants1/files/expost_evaluations_2007_2013/frc_programme_evaluation_final_report.pdf ; Hodnocení ex post programu pro zaměstnanost a sociální solidaritu – PROGRESS na období 2007–2013 a doporučení pro programy navazující na program PROGRESS 2014–2020 http://ec.europa.eu/social/BlobServlet?docId=12610&langId=en .

(4)

 Údaje za období 2014–2015 nejsou k dispozici.

(5)

 Údaje za období 2014–2015 nejsou k dispozici.

(6)

Přispět k dalšímu rozvoji prostoru, kde jsou prosazovány, chráněny a účinně uplatňovány rovnost a práva osob (zakotvené ve Smlouvě o Evropské unii, Smlouvě o fungování Evropské unie, v Listině základních práv a v mezinárodních úmluvách o lidských právech, ke kterým Unie přistoupila). 

(7)

Například „podíl obyvatel, kteří se považují za dobře nebo velmi dobře informované o právech, která mají jako občané Unie“, „úroveň důvěry spotřebitelů v přeshraniční nákupy“, „podíl lidí, kteří považují domácí násilí na ženách za nepřijatelné“.

(8)

SEC(2011) 1364 final, tamtéž.

(9)

 Evropská komise (2015), Hodnocení ex post pěti programů prováděných v rámci finančního výhledu na období 2007–2013 – závěrečná zpráva, tamtéž.

(10)

Účinkem rozsahu se rozumí „rozšíření stávajících opatření podporou skupin nebo oblastí politiky, které by jinak takovou podporu nezískaly“.

(11)

SEC(2011) 1364 final, tamtéž.

(12)

 Evropská komise (2015), Hodnocení ex post pěti programů prováděných v rámci finančního výhledu na období 2007–2013 – závěrečná zpráva, tamtéž.