Choose the experimental features you want to try

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 52022AE6159

    Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zřizuje rámec Unie pro certifikaci pohlcování uhlíku (COM(2022) 672 final – 2022/0394 (COD))

    EESC 2022/06159

    Úř. věst. C 184, 25.5.2023, p. 83–87 (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, GA, HR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)

    25.5.2023   

    CS

    Úřední věstník Evropské unie

    C 184/83


    Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zřizuje rámec Unie pro certifikaci pohlcování uhlíku

    (COM(2022) 672 final – 2022/0394 (COD))

    (2023/C 184/15)

    Zpravodaj: Stojan ČUKANOV

    Žádosti o vypracování stanoviska

    Evropský parlament, 1. 2. 2023

    Evropská rada, 6. 2. 2023

    Právní základ

    čl. 192 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie

    Odpovědná sekce

    Zemědělství, rozvoj venkova, životní prostředí

    Přijato v sekci

    9. 3. 2023

    Přijato na plenárním zasedání

    22. 3. 2023

    Plenární zasedání č.

    577

    Výsledek hlasování

    (pro/proti/zdrželi se hlasování)

    159/0/2

    1.   Závěry a doporučení

    1.1

    EHSV vítá návrh rámce EU pro certifikaci pohlcování uhlíku, který předložila Komise, a uznává, že je třeba zvýšit pohlcování uhlíku, podporovat regenerativní postupy a zároveň se nadále zaměřovat především na zásadní snižování emisí skleníkových plynů s cílem omezit globální oteplování. EHSV však konstatuje, že příliš mnoho zásadních bodů návrhu má být dále rozvedeno prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci.

    1.2

    EHSV uznává, že v současné době v celé Unii existují různé režimy validování a odměňování související s pohlcováním uhlíku a že společný rámec pro certifikaci by mohl zajistit jasnost a spolehlivost tím, že stanoví zastřešující pravidla EU, jimiž se bude řídit měření, validování a ověřování přínosů pro klima spojených s pohlcováním uhlíku. Dobrovolná povaha rámce má motivační účinek, který může zajistit nové zdroje příjmů pro ty, kdo mají zájem provádět činnosti zaměřené na pohlcování uhlíku. EHSV požaduje, aby byl lépe objasněn očekávaný harmonogram pro plné provedení, přičemž je třeba vzít v úvahu soubor orgánů a certifikačních útvarů, které budou muset být zřízeny.

    1.3

    EHSV poznamenává, že v politice EU v oblasti klimatu mohou vyvstat legitimní otázky ohledně využívání pohlcování uhlíku, a to od možnosti menšího nebo zpožděného snížení emisí kvůli příslibu pohlcování uhlíku v budoucnu až po hrozbu podvodných tvrzení a klamavé ekologické reklamy (tzv. greenwashingu) na základě nákupů uhlíkových kreditů. Aby se zabránilo klamavé ekologické reklamě, EHSV požaduje, aby očekávaná doba ukládání uhlíku a riziko jeho opětovného uvolnění byly jasně reflektovány v používání různých certifikátů o pohlcování uhlíku (které se vztahují na „trvalé ukládání“, „uhlíkové zemědělství“ a „ukládání uhlíku do produktů s dlouhou životností“).

    1.4

    EHSV vítá záměr Komise zajistit veřejnosti, poskytovatelům pohlcování uhlíku a kupujícím transparentnost a jasnost, pokud jde o hodnotu certifikovaných činností zaměřených na pohlcování uhlíku. Požaduje však další záruky týkající se hodnoty a používání certifikátů. Vyzývá Komisi, aby poskytla pokyny vymezující příslušné nároky, které lze uplatnit v závislosti na různých případech certifikovaného pohlcování uhlíku, a požaduje, aby se i nadále rozlišovalo mezi certifikáty vydanými na základě trvalého ukládání uhlíku, uhlíkového zemědělství a ukládání uhlíku do produktů.

    1.5

    EHSV požaduje, aby budoucí metodiky vypracované podle tohoto rámce jasně vymezovaly hlediska odpovědnosti a podporovaly transparentnost. Riziko opětovného uvolnění uhlíku je třeba průběžně sledovat a zmírňovat. Odpovědnost, jakož i převod odpovědnosti za pohlcený a uložený uhlík musí být jasně definovány napříč celým spektrem činností zaměřených na pohlcování uhlíku.

    1.6

    EHSV vyzývá Komisi, aby zajistila, že metodiky budou založeny na vědeckých důkazech a budou se řídit pokyny vědecké obce. EHSV poukazuje na to, že systém certifikace je příliš složitý a zatěžující na to, aby podporoval rozsáhlé využívání těchto postupů – tyto postupy se zdají být velmi časově a technicky náročné a mohou být pro provozovatele při jejich činnosti demotivující vzhledem k tomu, že se často jedná o malé podniky, jejichž marže jsou dokonce i v nejlepším případě nízké.

    1.7

    EHSV konstatuje, že k provádění monitorování, vykazování a ověřování je nutná široká škála různých měření pohlcování uhlíku, včetně využívání dálkového průzkumu Země a družicových snímků. Pokud jde o požadovaná měření, EHSV zdůrazňuje, že je nezbytné udržet náklady na monitorování, vykazování a ověřování v oblasti pohlcování uhlíku na co nejnižší úrovni, aby byla zajištěna široká dostupnost certifikačního rámce.

    1.8

    EHSV zdůrazňuje, že před začleněním certifikačního rámce do jiných politik, jako je společná zemědělská politika, je třeba pečlivě posoudit a řešit potenciální rizika a vedlejší účinky pro hlavní subjekty (zemědělce, lesnický průmysl, stavebnictví a dřevozpracující průmysl) spojené s návrhem, včetně rizik a vedlejších účinků environmentální nebo sociálně-ekonomické povahy.

    1.9

    Podle EHSV by stávající společná zemědělská politika (SZP) neměla být využívána k financování uhlíkového zemědělství ani k pohlcování uhlíku (1). Ačkoli SZP může hrát malou úlohu při pohlcování uhlíku, tento nástroj je navržen pro produkci potravin, krmiv a biomasy, což je primárním cílem zemědělství a lesnictví. V tomto specifickém kontextu je pohlcování uhlíku vedlejším produktem, což znamená, že by měly být k dispozici dodatečné zdroje financování.

    1.10

    EHSV se domnívá, že vysoká míra nejednoznačnosti ze strany Komise, pokud jde o financování, bude potenciální účastníky silně odrazovat. EHSV proto zdůrazňuje, že pokud jde o financování, je nezbytná určitá míra jistoty. Vzhledem k tomu, jaké možnosti se v oblasti pohlcování uhlíku nabízejí do budoucna, doporučuje EHSV vypracovat plán na vytvoření společného finančního nástroje pro tato opatření.

    2.   Obecné připomínky

    Potřeba zvýšit pohlcování uhlíku, aby byly splněny cíle spočívající v dosažení nulových čistých emisí

    2.1

    V souladu s Pařížskou dohodou se Evropská unie zavázala dosáhnout do roku 2050 nulových čistých emisí skleníkových plynů a následně čistých záporných emisí. Podle poslední zprávy Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC) nebude zaměření pouze na snižování emisí k dosažení tohoto cíle stačit: „má-li být dosaženo nulových čistých emisí CO2 nebo skleníkových plynů, je nasazení pohlcování oxidu uhličitého jako protiváhy těžko odstranitelných zbytkových emisí nevyhnutelné“ (2).

    2.2

    Přestože pohlcování uhlíku nenahrazuje nezbytné radikální snižování emisí skleníkových plynů, bude muset doplnit úsilí o snížení emisí, aby bylo dosaženo čistých nulových a čistých záporných emisí. V důsledku toho bude třeba celosvětově výrazně rozšířit pohlcování uhlíku, aby bylo možné kontrolovat koncentrace skleníkových plynů v atmosféře a omezit globální oteplování. Aby EU splnila své cíle v oblasti klimatu, předpokládá, že bude muset snížit své emise o 85–95 % ve srovnání s rokem 1990, přičemž k dosažení tohoto rozdílu bude zapotřebí využít pohlcování uhlíku. Proto bude muset být z atmosféry každoročně pohlceno několik set milionů tun CO2.

    2.3

    Za tímto účelem EU dosud představila několik iniciativ:

    právní rámec pro klima, který stanoví cíl EU dosáhnout do roku 2050 klimatické neutrality,

    nařízení o využívání půdy, změnách ve využívání půdy a lesnictví (LULUCF) – ve znění nejnovějšího návrhu změn je na rok 2030 stanoven cíl čistého pohlcení ve výši 310 milionů tun ekvivalentu CO2, který má být navázán do půdy, lesů a výrobků ze dřeva, a

    sdělení o udržitelných uhlíkových cyklech, které nastiňuje plán uhlíkového zemědělství přispívající ke splnění navrhovaného cíle nařízení LULUCF pro rok 2030 a dále průmyslová řešení, s jejichž pomocí má být do roku 2030 pohlcováno nejméně 5 milionů tun. Ve sdělení byly rovněž oznámeny plány na vypracování návrhu regulačního rámce pro certifikaci pohlcování uhlíku.

    Řízení projektů pohlcování uhlíku

    2.4

    Evropská komise svým návrhem, kterým zřizuje dobrovolný rámec Unie pro certifikaci pohlcování uhlíku, usiluje o zvýšení vysoce kvalitního a udržitelného pohlcování uhlíku prostřednictvím pobídek k financování, boje proti klamavé ekologické reklamě a budování důvěry a také harmonizace tržních podmínek.

    2.5

    Komise stanoví tři hlavní kategorie metod pohlcování uhlíku:

    trvalé ukládání. Zahrnuje metody, jako je bioenergie se zachycováním a ukládáním uhlíku (BECCS) a přímé zachycování a ukládání uhlíku ve vzduchu (DACCS). Pomocí metod v této kategorii by mělo být do roku 2030 pohlcováno nejméně 5 milionů tun CO2 a do roku 2050 by mělo být pohlcováno až 200 milionů tun CO2,

    uhlíkové zemědělství zahrnuje metody, jako je zalesňování a opětovné zalesňování, lepší obhospodařování lesů, agrolesnictví, ukládání uhlíku v půdě a obnova rašelinišť. Uhlíkové zemědělství přispívá společně s produkty ukládání uhlíku k cíli čistého pohlcení ve výši 310 milionů tun ekvivalentu CO2 ročně navrženému v rámci nařízení LULUCF, jenž má být naplněn do roku 2030, a k dosažení „klimaticky pozitivního“ hospodářství v roce 2050,

    produkty ukládání uhlíku zahrnují metody, jako je používání materiálů na bázi dřeva ve stavebnictví, jakož i dlouhodobé zachycování a využívání uhlíku (CCU) a spolu s uhlíkovým zemědělstvím pomohou splnit výše uvedené navrhované cíle nařízení LULUCF a klimatické pozitivity.

    2.6

    Aby se zajistilo, že podle tohoto nařízení bude certifikováno pouze vysoce kvalitní pohlcování uhlíku, Komise stanovila určitá základní kritéria:

    činnosti zaměřené na pohlcování uhlíku musí být přesně měřeny a musí mít jednoznačné přínosy pro klima (kvantifikace),

    činnosti zaměřené na pohlcování uhlíku musí přesahovat rámec tržních postupů a toho, co je vyžadováno právními předpisy (adicionalita),

    certifikáty musí jasně zohledňovat dobu uložení uhlíku a rozlišovat mezi trvalým a dočasným ukládáním (dlouhodobé ukládání),

    činnosti zaměřené na pohlcování uhlíku by měly být přínosem pro jiné environmentální cíle, jako je biologická rozmanitost, nebo alespoň nesmí poškozovat životní prostředí (udržitelnost).

    2.7

    Aby Komise jasněji vymezila pravidla vztahující se na každou metodu pohlcování uhlíku a uvedla kritéria kvality do praxe, vypracuje za podpory skupiny odborníků individualizované metodiky certifikace a stanoví je v aktech v přenesené pravomoci. EU nejprve vypracuje metodiky a uzná režimy certifikace. Ve druhé fázi se mohou provozovatelé připojit k režimům certifikace uznávaným EU, zatímco třetí strany ověří činnosti způsobilé pro certifikaci. Certifikované pohlcování uhlíku bude zaznamenáno v interoperabilních registrech.

    2.8

    Pokud jde o pohlcování uhlíku, mezi stávajícími a připravovanými iniciativami existuje mnoho synergií. Pohlcování uhlíku podle navrhovaného nařízení by mohlo:

    získat veřejnou podporu prostřednictvím společné zemědělské politiky, státní podpory nebo Inovačního fondu,

    být zahrnuto do podnikového výkaznictví, což má být podrobněji definováno v iniciativě týkající se doložení environmentálních tvrzení nebo ve směrnici o podávání zpráv podniků o udržitelnosti,

    využívat synergie s jinými značkami a certifikacemi, jako je certifikace ekologického zemědělství a udržitelné biomasy,

    být součástí smluv v rámci dodavatelského řetězce, přičemž je třeba vytvářet průmyslové hodnotové řetězce a synergie s udržitelnými potravinovými systémy,

    přispívat k integritě dobrovolných trhů s uhlíkem.

    3.   Konkrétní připomínky

    Spolehlivá certifikace jako nezbytná opora pro rychlý růst kapacit pro pohlcování uhlíku v Evropě

    3.1

    Stanovení zastřešujících pravidel EU, jimiž se má řídit měření, validování a ověřování přínosů pohlcování uhlíku pro klima, může zásadním způsobem přispět k rozvoji silných kapacit pro pohlcování uhlíku v Evropě. To zahrnuje širokou škálu inovativních metod, které zemědělcům, lesníkům a průmyslovým a dalším odvětvím umožní zachycovat a skladovat nefosilní CO2.

    3.2

    Certifikace představuje nezbytný a významný krok k začlenění pohlcování uhlíku do politik EU v oblasti klimatu. Patří sem například vytváření pobídek pro ukládání uhlíku do půdy pro správce půdy (např. prostřednictvím SZP), odměňování zadávání veřejných zakázek na stavební materiály, které ukládají nefosilní uhlík (např. prostřednictvím stavebních předpisů), nebo podávání zpráv o klimatických cílech (např. prostřednictvím směrnice o podávání zpráv podniků o udržitelnosti).

    3.3

    EHSV proto v zásadě plně podporuje rámec Unie pro certifikaci pohlcování uhlíku a považuje ho za krok směrem ke spolehlivé certifikaci.

    Potřeba sledovat pohlcený uhlík s cílem zajistit klimatické, hospodářské a společenské vedlejší přínosy

    3.4

    I když je naprosto nezbytné provádět rozsáhlé pohlcování uhlíku, je stejně tak důležité toto úsilí neustále kontrolovat. EHSV poznamenává, že v politice EU v oblasti klimatu mohou vyvstat legitimní otázky ohledně využívání pohlcování uhlíku, a to od potenciálu odrazovat od zmírňování změny klimatu až po hrozbu podvodných environmentálních tvrzení a klamavé ekologické reklamy na základě nákupů uhlíkových kreditů.

    3.5

    EHSV se proto domnívá, že EU potřebuje účinný a spolehlivý certifikační rámec, který zajistí, že bude certifikováno pouze vysoce kvalitní a spolehlivé pohlcování uhlíku. To EU umožní uznávat a odměňovat pohlcování uhlíku, aniž by to bránilo dekarbonizaci.

    3.6

    Stanovení minimální kvality pro veškerá certifikovaná pohlcování uhlíku má zásadní význam pro zajištění důvěry klíčových subjektů v to, že pohlcování uhlíku certifikované EU má skutečný přínos pro klima. Dále to bude muset být dostatečně silným signálem, že certifikované pohlcování uhlíku může být bezpečně začleněno do širších politik EU v oblasti klimatu.

    3.7

    V této souvislosti musí činnosti zaměřené na pohlcování uhlíku prokázat adicionalitu – tedy to, že bez zásahu by k pohlcení nedošlo. Jedná se o přísný požadavek, pokud by se osvědčení používala k uplatnění nároku na kompenzaci, ale lze je zmírnit v případě, že nejsou takové nároky uplatňovány (např. v případě přímých vládních plateb zemědělcům s cílem motivovat je k přechodu na regenerativní postupy). Z tohoto důvodu by činnosti zaměřené na pohlcování uhlíku měly mít vedlejší přínosy pro udržitelnost, a nikoli mít pouze „neutrální“ dopad, jak v současnosti předpokládá Komise.

    3.8

    EHSV rovněž zdůrazňuje, že je třeba průběžně sledovat a zmírňovat riziko opětovného uvolnění (uvolnění uloženého CO2). Odpovědnost i převod odpovědnosti za pohlcený a uložený uhlík musí být jasně vymezeny pro jednotlivé typy pohlcování uhlíku.

    Zachování rozdílu mezi trvalým ukládáním uhlíku, uhlíkovým zemědělstvím a ukládáním uhlíku do produktů

    3.9

    Metody pohlcování uhlíku se značně liší, pokud jde o to, jak je CO2 získáván z atmosféry, kde je uhlík ukládán a na jak dlouho.

    3.10

    Obecně platí, že uložení uhlíku v pozemních nádržích a živé biomase (metody pohlcování s krátkým cyklem) je méně spolehlivé a takto uložený uhlík vykazuje kratší dobu skladování než uhlík uložený v geologických nádržích (metody pohlcování s dlouhým cyklem).

    3.11

    V důsledku toho by měly být různé metody pohlcování a ukládání uhlíku počítány, spravovány a certifikovány různými způsoby podle povahy ukládání uhlíku. EU již odděluje pilíř nařízení LULUCF od emisí z průmyslových odvětví. Sdělení o udržitelných uhlíkových cyklech rozlišuje mezi „fosilními“, „biogenními“ a „atmosférickými“ druhy uhlíku a navrhuje, aby byly v EU nejpozději do roku 2028 samostatně označovány, sledovány a dokládány.

    3.12

    Kromě toho je třeba zdůraznit, že uvedené tři skupiny metod pohlcování uhlíku (trvalé ukládání uhlíku, uhlíkové zemědělství a ukládání uhlíku do produktů) hrají na cestě k nulovým čistým emisím různou úlohu, mají odlišné výsledky v oblasti klimatu, náklady, výzvy při zavádění, úroveň vyspělosti a jsou rozdílně vnímány veřejností. Proto by měly být rovněž podporovány a řízeny různými způsoby, což umožní individuálně uzpůsobené politiky a finanční podporu, která odpovídá potřebám jednotlivých metod pohlcování uhlíku.

    3.13

    Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem EHSV souhlasí s cílem Komise poskytnout veřejnosti, poskytovatelům pohlcování uhlíku a kupujícím transparentnost a jasnost, pokud jde o hodnotu certifikovaných činností zaměřených na pohlcování uhlíku.

    3.14

    EHSV však naléhavě vyzývá Komisi, aby podnikla další kroky a zavedla také pokyny vymezující příslušné nároky, které lze uplatnit v závislosti na různých případech certifikovaného pohlcování uhlíku (tj. trvalé ukládání, uhlíkové zemědělství, ukládání uhlíku do produktů). To bude mít zásadní význam pro podporu celého spektra možných případů certifikace pohlcování uhlíku a zároveň pro zajištění integrity uváděných přínosů v oblasti klimatu a pro předcházení klamavé ekologické reklamě.

    Zajištění transparentnosti a vědecké vstupy při vývoji metodik

    3.15

    Vzhledem k tomu, že se má Komise s podporou odborné skupiny zabývat samostatným procesem vypracování metodik pro činnosti zaměřené na pohlcování uhlíku a stanovit další podrobnosti týkající se certifikátů v aktech v přenesené pravomoci, EHSV požaduje, aby byla zapojena a konzultována občanská společnost.

    3.16

    EHSV vyzývá Komisi, aby zajistila, že tyto metodiky, které budou vypracovány, budou založeny na vědeckých důkazech a budou se řídit pokyny vědecké obce.

    3.17

    EHSV konstatuje, že k provádění monitorování, vykazování a ověřování je nutná široká škála různých měření pohlcování uhlíku, včetně využívání dálkového průzkumu Země a družicových snímků. Pokud jde o požadovaná měření, EHSV zdůrazňuje, že je nezbytné udržet náklady na monitorování, vykazování a ověřování v oblasti pohlcování uhlíku na co nejnižší úrovni, aby byla zajištěna široká dostupnost certifikačního rámce.

    3.18

    EU by měla zvážit poskytnutí zvláštních finančních prostředků na výzkum, vývoj metodiky a pilotní zavádění. Aby byl přístup k certifikačnímu rámci demokratický, pro malé subjekty bude mít zásadní význam podpora budování kapacit a pokrytí administrativních nákladů.

    3.19

    EHSV závěrem zdůrazňuje, že před začleněním certifikačního rámce do jiných politik, jako je společná zemědělská politika, je třeba pečlivě posoudit a řešit potenciální rizika a vedlejší účinky spojené s návrhem, které se týkají hlavních subjektů (zemědělců, lesnického průmyslu, stavebnictví a dřevozpracujícího průmyslu), a to včetně rizik a vedlejších účinků environmentální nebo sociálně-ekonomické povahy.

    V Bruselu dne 22. března 2023.

    Předsedkyně Evropského hospodářského a sociálního výboru

    Christa SCHWENG


    (1)  Úř. věst. C 323, 26.8.2022, s. 95.

    (2)  IPCC, pracovní skupina III, Shrnutí pro tvůrce politik, 2022.


    Top