Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ke sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů Evropská strategie v oblasti péče

(COM(2022) 440 final)

(2023/C 140/07)

Zpravodajka:	Kinga JOÓ
Spoluzpravodajka:	Zoe TZOTZE-LANARA

Žádosti o vypracování stanoviska	Evropská komise, 27. 10. 2022
Právní základ	Článek 304 Smlouvy o fungování Evropské unie
Odpovědná sekce	Zaměstnanost, sociální věci, občanství
Přijato v sekci	11. 1. 2023
Přijato na plenárním zasedání	24. 1. 2023
Plenární zasedání č.	575
Výsledek hlasování (pro/proti/zdrželi se hlasování)	169/0/4

1.   Závěry a doporučení

1.1

EHSV vítá návrhy předložené v Evropské strategii v oblasti péče týkající se opatření na úrovni EU a členských států, jejichž cílem je posílit pečovatelskou infrastrukturu v Evropě na základě celospolečenského přístupu, a oceňuje, že se ve strategii prostřednictvím návrhů Rady vyzývá k zajištění kvalitnějších služeb v průběhu celého života.

1.2

EHSV opakuje svůj návrh na zavedení evropské záruky v oblasti péče, aby bylo možné zajistit celoživotní přístup k cenově dostupné kvalitní zdravotní péči a pečovatelským službám pro všechny občany, kteří žijí v EU. Pokud by byl tento nástroj úspěšně uplatňován, přispíval by k řešení nedostatků v péči a prosazování důstojných pracovních podmínek pro pečovatele, včetně neformálních pečovatelů.

1.3

EHSV zdůrazňuje, že je důležité podporovat rodiny v tom, aby plnily svoji základní úlohu. Zahrnuje to rovněž investování nad rámec sociálních politik a do komunit. Řádně podporované rodiny se všemi svými rozdíly fungují jako záchranná síť a jsou základními prvky udržitelného systému péče založeného na solidaritě. Zásadní je zdůraznění významu upřednostnění cenové dostupnosti a kontinuity pečovatelských služeb v reakci na otřesy.

1.4

EHSV hraje klíčovou úlohu při šíření osvěty tím, že shromažďuje klíčové prvky osvědčených postupů, pokud jde o nástroje a infrastrukturu, a informuje o nich sociální partnery a organizace občanské společnosti, a tím, že sdílí informace o nových formách pečovatelských služeb. Vyzývá k vyčlenění zvláštních rozpočtových prostředků na mapování potřeb příjemců a poskytovatelů péče a domácích pečovatelů.

1.5

Genderová rovnost by měla zůstat ústředním prvkem provádění strategie, mj. na základě opatření zaměřených na boj proti škodlivým genderovým stereotypům, které narušují odvětví formální i neformální péče. EHSV opakuje, že by se mělo usilovat o motivování většího počtu mužů k hledání práce v oblasti péče a o zajištění lepšího rozdělení péče v rámci domácností.

1.6

EHSV zdůrazňuje potřebu přístupu zohledňujícího životní cyklus, který podporuje zdravé a aktivní stárnutí a zároveň předchází diskriminaci na základě věku a jiným formám diskriminace, špatnému zacházení se staršími občany a stereotypům a zajišťuje ochranu před takovým jednáním. EHSV vyzývá k vypracování evropské strategie pro starší osoby.

1.7

EHSV žádá, aby byly mobilizovány veškeré zdroje s cílem uspokojit rostoucí a různorodou poptávku po péči – je třeba vyčlenit odpovídající finanční prostředky na pečovatelskou infrastrukturu a pečovatele v zájmu posílení růstu a zaměstnanosti. Je třeba mobilizovat celou škálu poskytovatelů péče, a to při zavedení silných rámců pro zajišťování kvality. Členské státy musí podporovat vytváření kvalitních pracovních míst a zajistit, aby byla pracovní místa v oblasti sociální péče atraktivní, přiměřeně placená a ceněná a aby nabízela dobré kariérní vyhlídky.

1.8

EHSV vyzývá k tomu, aby se zlepšilo poskytování údajů o účasti dětí na předškolním vzdělávání a péči s cílem zajistit srovnatelnost a dostupnost komplexnějších informací za účelem navrhování a provádění reforem.

1.9

EHSV žádá, aby orgány EU zřídily genderově vyváženou odbornou skupinu na vysoké úrovni pro dlouhodobou péči, která by formalizovala spolupráci, a spojovala tedy všechny aktéry a jejich organizace za účelem společného vytváření pečovatelských služeb zítřka (1). Doporučuje se rovněž, aby se příjemci a poskytovatelé péče a jejich organizace smysluplně zapojili ve všech fázích politického cyklu.

1.10

EHSV zdůrazňuje, že je třeba zvážit mobilitu pečovatelů a migraci pracovních sil ze zemí mimo EU spolu se zavedením nástrojů pro sladění poptávky a nabídky a uznávání kvalifikací, a konstatuje, že strategie dostatečně nezohledňuje množství pracovníků bez dokladů, kteří již v Evropě péči poskytují.

1.11

EHSV vyzývá k přezkumu doporučení v polovině období na základě monitorování barcelonských cílů a obecných cílů reforem dlouhodobé péče, a to v návaznosti na cyklus financování EU.

2.   Cíle a oblast působnosti stanoviska

2.1

EHSV vítá návrhy uvedené v Evropské strategii v oblasti péče (dále jen „strategie“), které se týkají opatření na úrovni EU a členských států a jejichž cílem je posílení pečovatelské infrastruktury v Evropě, přičemž mají podporovat příjemce péče (od narození až do stáří) i poskytovatele péče (formální i neformální), a oceňuje analytický přístup sdělení při zjišťování nedostatků, překážek a problematických oblastí, které mají vliv na poskytování integrované kvalitní péče.

2.2

Tato strategie je v souladu s akčním plánem Evropské komise pro provádění evropského pilíře sociálních práv z roku 2021 a poskytuje členským státům užitečné pokyny ohledně dostupné, přiměřené a kvalitní péče s cílem uspokojit rostoucí a různorodou poptávku po péči, a zároveň stanoví ambiciózní cíle v oblasti předškolního vzdělávání a péče a nástroje řádné správy pro monitorování opatření v oblasti dlouhodobé péče. Vychází ze stávajících rámců EU (2), které zajišťují její průřezovou povahu, což jí umožňuje řešit nedostatky v oblasti péče a prosazovat práva pečovatelů a příjemců péče.

2.3

Při provádění se lze řídit četnými studiemi a stanovisky, které nabízejí poznatky a údaje o různých aspektech péče, včetně genderové rovnosti (3), (4), nákladů na neformální péči (5), (6), systémů dlouhodobé péče v Evropě (7), pracovní síly a pracovních podmínek (8), (9).

2.4

Evropský parlament zdůraznil význam přístupnosti a dostupnosti veřejné péče a to, že každý by měl mít právo na skutečnou volbu služeb, které jsou pro něj a jeho rodinu vhodné (rodinná péče, komunitní péče, péče zaměřená na pacienta, individualizovaná péče nebo jiné formy péče (10)).

3.   Obecné připomínky

3.1

EHSV vítá jak skutečnost, že strategie uznává, že péče je odpovědností společnosti jako celku, a nikoli pouze rodin, tak oba návrhy doporučení Rady, v nichž se požaduje poskytování kvalitnějších služeb v průběhu celého života. Podporuje změnu společenského paradigmatu, pokud jde o způsob, jakým je péče v EU hodnocena a poskytována, přičemž je třeba překlenout různé kulturní aspekty a rozdíly mezi jednotlivými členskými státy.

3.2

Cílem strategie je posunout evropskou diskusi o péči směrem k udržitelnému modelu péče založenému na lidských právech, který podporuje genderovou rovnost ve formální a neformální péči a zaručuje lidskou důstojnost, možnost nezávislého života a začlenění do komunity. Odolnost a přiměřenost systémů péče v celé EU byla prověřena během pandemie COVID-19, která prohloubila strukturální problémy, jako je nedostatečné financování a nedostatek pracovníků.

3.3

Účinná strategie vyžaduje transformační a ambiciózní přístup, jehož jádrem jsou základní práva a potřeby příjemců péče a poskytovatelů péče, a součástí takového přístupu musí být plné a smysluplné zapojení příjemců a poskytovatelů péče do konzultací a rozhodnutí.

3.4

EHSV zdůrazňuje, že nedílnou součástí provádění strategie by měla být preventivní, habilitační a rehabilitační opatření. Opatření by se měla stále více zaměřovat na včasnou intervenci, zdravé a aktivní stárnutí, preventivní opatření a podporu samostatnosti, neboť mohou minimalizovat potřebu začít využívat dlouhodobou péči a mohou posilovat začlenění do společnosti a aktivní občanství, zejména prostřednictvím vytvoření komplexní evropské strategie pro starší osoby.

3.5

EHSV připomíná zkušenosti s úspornými opatřeními v souvislosti s nedávnou finanční a hospodářskou krizí a zdůrazňuje, že v reakci na současné otřesy spojené s válkou na Ukrajině, energetickou krizí a současnou krizí životních nákladů musí být cenová dostupnost a kontinuita pečovatelských služeb považovány za priority.

3.6

Začlenění genderové rovnosti do celé strategie je vítaným krokem. V odvětví péče – jak ve formálním, tak i neformálním – dominují ženy. V EU uvádí 29 % žen, že hlavním důvodem, proč nejsou aktivní na trhu práce nebo pracují na částečný úvazek, jsou pečovatelské povinnosti, oproti tomu stejné důvody udává pouhých 6 % mužů (11). Náklady tohoto nevyváženého rozdělení pečovatelských povinností se odhadují na 242 miliard EUR ročně (12). Doporučení představují pro členské státy užitečné pokyny pro boj proti genderovým stereotypům, rozdílům v odměňování žen a mužů, rozdílům ve výši důchodů žen a mužů a nerovnostem v poskytování péče.

3.7

EHSV zdůrazňuje význam rodinné a neformální péče jakožto základního prvku udržitelných systémů péče a vyzývá k rychlému zmapování potřeb a podmínek tohoto druhu péče. Je nezbytné uznat tyto pečovatele jako partnery při zajišťování kontinuity péče a poskytovat jim komplexní podporu, jako jsou možnosti odborné přípravy se systémy validace dovedností, a zajistit jejich účast na trhu práce a ve společenském životě prostřednictvím kombinace zdrojů, služeb a uspořádání pracovní doby (v souvislosti se směrnicí o rovnováze mezi pracovním a soukromým životem) a zároveň zabezpečit přístup k sociálním právům, respitní péči a službám v oblasti duševního zdraví (13).

3.8

EHSV vítá, že je kladen důraz na lepší ochranu práv pečovatelů. Vyzývá členské státy, aby řešily nedostatky v prosazování pracovního práva EU, ratifikovaly úmluvu Mezinárodní organizace práce č. 189, která stanoví normy pro důstojné pracovní podmínky pracovníků v cizí domácnosti, a přijaly opatření k regulaci situace stálých pečovatelů v cizí domácnosti (14), včetně migrujících a mobilních pracovníků. Konstatuje však, že strategie dostatečně nezohledňuje množství pracovníků bez dokladů, kteří již v Evropě poskytují péči, a měla by se zaměřit na všechny pečovatele žijící v EU bez ohledu na jejich migrační a pobytový status.

3.9

EHSV oceňuje závazek zlepšit pracovní podmínky v odvětví péče tím, že budou zajištěny prohlubování dovedností, změny kvalifikace a ověřování dovedností, zvyšování platů, prosazování sociálních a pracovních práv, bude věnována pozornost fyzickým a psychosociálním zdravotním rizikům a budou řešena rizika násilí a obtěžování na pracovišti. Vyzývá členské státy, aby ratifikovaly úmluvu MOP č. 190 o násilí a obtěžování ve světě práce. Sociální partneři a vlády musí spolupracovat tak, aby bylo možné ukončit nejisté formy pečovatelské práce a vytvořit silné regulační a finanční rámce a rámce kolektivního vyjednávání. Nedostatek kvalifikovaných pracovníků téměř ve všech členských státech ohrožuje normy v oblasti zdraví a péče, zejména v souvislosti s demografickou změnou, mobilitou pracovníků a stárnutím.

4.   Konkrétní připomínky

4.1

EHSV opakuje, že je naléhavě nutné vypracovat specializovanou evropskou záruku v oblasti péče (15), která má být zásadním prvkem úspěšného provádění strategie na základě kombinace politických, praktických a finančních nástrojů, aby bylo zajištěno, že budou opatření v rámci strategie plně začleněna do vnitrostátních právních, politických a finančních rámců a rámců pro poskytování daných služeb. Stanovení norem stejně jako jejich monitorování má zásadní význam pro to, aby bylo možné zajistit zlepšení v tomto odvětví (16).

4.2

Evropskou strategii v oblasti péče by měl doplňovat strukturovaný evropský prováděcí plán a režimy financování. Veřejné investice do péče jsou v mnoha členských státech nedostatečné. Na podporu členských států v konkrétních oblastech souvisejících s péčí (od návrhu politik po provádění služeb a monitorování dopadů) musí být uvolněny prostředky ze strukturálních a investičních fondů EU (ESF+, EFRR) a také Nástroje pro oživení a odolnost a Nástroje pro technickou podporu, zejména pak prostřednictvím sociálně odpovědného zadávání veřejných zakázek.

4.3

Zásadní význam bude mít hodnocení pokroku a dopadu na příjemce péče a poskytovatele péče. Konkrétní technické pokyny týkající se vytvoření rámců pro monitorování a hodnocení by mohly vnitrostátním ministerstvům pomoci tím, že by jim poskytly specifické rady ohledně vypracování modelů udržitelných pečovatelských služeb, měření dopadů a ukazatelů. Monitorování ze strany Evropské komise by mělo zahrnovat zprávy o politice i financování a výzvu k přezkumu doporučení v polovině období. Evropský semestr musí lépe zacílit svá doporučení pro jednotlivé země, aby členským státům pomohl upřednostňovat odpovídající financování péče, která by měla být spíše produktivní a udržitelnou investicí než ekonomickou zátěží.

4.4

Po přijetí obou doporučení Rady by opatření a pokyny měly být urychleně začleněny do vnitrostátních politik a právních rámců. EHSV zdůrazňuje, že je důležité, aby vnitrostátní koordinátoři, kteří působí v oblasti dlouhodobé péče, zajišťovali soudržnost a začlenili péči do dalších oblastí, ministerských a správních úrovní, a to i nad rámec sociální a zdravotní politiky (bydlení, doprava, energetika, hospodářství atd.).

4.5

Nežádoucí výběr rizik, komercializace a úsilí o dosahování příjmu a zisku na úkor péče a zdraví mohou prohloubit nerovnosti v přístupu k péči. Je nutné zavést přiměřená kontrolní opatření, která zabrání používání nezdravých postupů a zajistí silné záruky pro poskytování vysoce kvalitních služeb a řádné využívání finančních prostředků. Dlouhodobá péče a předškolní vzdělávání a péče na úrovni členských států vyžadují stabilní systémy sociální ochrany a kvalitní veřejné služby založené na solidaritě, sociálních investicích a subjektech sociální ekonomiky – např. se jedná o vzájemné pojišťovny – s cílem zajistit různé druhy financování a systémy sdílení nákladů pro komunitní a domácí péči, již nabízí náležitě kvalifikovaní pečovatelé (17). Aby bylo možné financovat poskytování těchto služeb, měly by být zváženy alternativy k sociálním příspěvkům (18). Je třeba uvažovat o začlenění dobrovolné podpory od neziskových organizací, které jsou prospěšné jak pro zdravotnictví, tak pro systém péče, ovšem to by nemělo být pokládáno za opatření ke snížení nákladů.

4.6

Pokud jde o pravomoci členských států a subsidiaritu, Evropská komise by měla zajistit, aby vysoce kvalitní pečovatelské služby rozvíjené členskými státy byly inkluzivní. Strategie musí zajistit, aby každá osoba, která potřebuje péči, měla plný a rovný přístup ke službám, zejména prostřednictvím pevných a závazných rámců kvality. Zvláštní pozornost by měla být věnována skupinám, které obvykle bývají vyloučeny, jako jsou Romové, migranti atd., a dopadům prolínající se strukturální diskriminace. To rovněž znamená, že pečovatelská infrastruktura musí být přístupná v odlehlých oblastech a oblastech s nízkou hustotou obyvatelstva.

4.7

Investice do digitální infrastruktury mohou usnadnit účinné plánování a poskytování péče, uchovávání, výměnu a sdělování informací mezi různými poskytovateli zdravotní a sociální péče, což umožní účinné monitorování kvality a rovného přístupu. Dosah, kontinuitu, koordinaci a vysokou kvalitu pečovatelských služeb může podpořit řada příležitostí, např. asistenční technologie, preventivní opatření, robotika, zdravotní péče na dálku a další, budou-li plně inkluzivní a přístupné.

4.8

V navrhovaném doporučení týkajícím se dlouhodobé péče se uvádí, že systémy musí rovněž zohledňovat potřeby osob se zdravotním postižením v oblasti podpory, přičemž se jasně odkazuje na Úmluvu OSN o právech osob se zdravotním postižením. Komise by měla zajistit, aby finanční prostředky EU uvolněné v rámci strategie respektovaly cíl deinstitucionalizace a podporovaly začleňování prostřednictvím rozvoje komunitních služeb s dobře vyškolenou pracovní silou (19). EHSV opakuje, že je třeba podporovat děti a rodiče se zdravotním postižením (20), a vítá, že se doporučení týkající se předškolního vzdělávání a péče na tuto otázku zaměřuje.

5.   Provádění doporučení týkajícího se předškolního vzdělávání a péče

5.1

EHSV podporuje revizi barcelonských cílů, aby bylo možné zlepšit dostupnost přístupné, cenově dostupné, inkluzivní a kvalitní péče o děti. Členské státy, které těchto cílů dosáhly nebo je překročily, by se měly více soustředit na zajišťování norem kvality a rozvoj různých forem předškolního vzdělávání a péče v závislosti na různých věkových skupinách. Cíle týkající se zvýšení dostupnosti předškolního vzdělávání a péče musí jít ruku v ruce s rámci pro zajišťování kvality a důstojnými pracovními podmínkami. Členské státy by měly pracovat na vymezení ukazatelů pro monitorování přístupu k modelům péče na základě vnitrostátních preferencí a rozdílů a zároveň by měly plnit cíle a dodržovat normy kvality a další normy podle revidovaných cílů.

5.2

EHSV vítá výzvu k zajištění toho, aby všechny děti měly právní nárok na přístup ke kvalitním službám, a vítá také vzájemnou provázanost strategie s evropskou zárukou pro děti, což posiluje její vícegenerační přístup, který má zásadní význam pro rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem a dobré životní podmínky rodin. Bezplatný přístup k předškolnímu vzdělávání a péči pro rodiny v nouzi musí být doplněn o soubor opatření, která zahrnují bezplatné stravování, bezplatné hygienické potřeby (např. pleny) a pomoc při fyzickém a duševním vývoji (jemná motorika, logopedie atd.).

5.3

EHSV vítá skutečnost, že strategie odkazuje na unijní rámce pro rovnost a na děti ve zranitelných situacích s cílem vytvořit inkluzivní systémy respektující všechny formy rodiny. Opatření, která mají být zavedena, by měla zahrnovat osvětu a odbornou přípravu pro zaměstnance zaměřenou na práva uživatelů služeb a na začleňování a stereotypy. EHSV vítá především návrhy týkající se zajištění odpovídajícího poměru dětí a zaměstnanců, průběžné odborné přípravy zaměstnanců a zahrnutí časových požadavků do ukazatelů, což je obzvláště důležité v případě dětí se zdravotním postižením, které mají často pouze částečný přístup k předškolnímu vzdělávání a péči.

5.4

Modely osvědčených postupů v oblasti předškolního vzdělávání a péče musí být jádrem opatření k provádění doporučení Rady a musí být podpořeny za pomoci politik a rámců financování na nižší než celostátní úrovni, přičemž je třeba vyčlenit zvláštní rozpočtové prostředky na mapování potřeb příjemců a poskytovatelů péče, a dále za pomoci testování nových forem pečovatelských služeb. Ústředním bodem by měla zůstat práva dětí. Děti v útlém věku potřebují zdravé a podnětné prostředí, ať už ho zajišťuje rodinná, nebo profesionální péče. Proto musí být k dispozici různé modely péče (denní centra, firemní školky, pečovatelé/pečovatelky o děti, mateřští asistenti/mateřské asistentky, dětské skupiny, mimoškolní péče) s ohledem na vývojové potřeby dětí různého věku.

6.   Provádění doporučení týkajícího se dlouhodobé péče

6.1

EHSV požaduje vypracování solidních prováděcích plánů, které se budou vztahovat na celé spektrum dlouhodobé péče. Evropská komise by měla spolupráci formalizovat zřízením odborné skupiny na vysoké úrovni pro dlouhodobou péči, která by sdružovala sociální partnery, organizace občanské společnosti, vnitrostátní koordinátory, příjemce dlouhodobé péče, zejména starší osoby a osoby se zdravotním postižením, a další relevantní odborníky a subjekty z praxe. Aby bylo možné zajistit podklady pro činnost této skupiny, mohla by být vytvořena online veřejná platforma, která by shromažďovala údaje a výsledky výzkumu a prosazovala sdílení osvědčených postupů.

6.2

EHSV přijal několik stanovisek o poskytování dlouhodobé péče v EU (21), v nichž klade důraz na potřebu investovat do kvalitní, udržitelné a dostupné péče pro všechny. EHSV zdůrazňuje, že je třeba maximalizovat doplňkovost a součinnost všech poskytovatelů péče a zdravotních služeb ve veřejném i soukromém sektoru (ziskovém i neziskovém), aby bylo dosaženo pokrytí pro všechny, a to s ohledem na osvědčené postupy v členských státech.

6.3

EHSV vítá skutečnost, že návrh týkající se dlouhodobé péče uznává význam subjektů sociální ekonomiky jakožto poskytovatelů služeb. EHSV vybízí Komisi, aby podrobněji prozkoumala způsoby, jak v rámci politiky dlouhodobé péče vytvořit strukturované komunikační linie mezi subjekty sociální ekonomiky a evropskými orgány.

6.4

EHSV poukazuje na význam různých iniciativ v rámci zelené a digitální transformace pro plné využití potenciálu technologií k vytvoření, přehodnocení a renovaci domovního a bytového fondu inkluzivnějším a udržitelnějším způsobem.

6.5

Modely osvědčených postupů v oblasti dlouhodobé péče mohou zahrnovat strukturovanější a účinnější domácí péči a také nové alternativy, pokud jde o bydlení, jako jsou chráněné bydlení, bydlení s dohledem nebo společné bydlení, jednotky pro spolubydlení či další alternativy v souladu s potřebami a preferencemi příjemců péče a na základě právně schválených rámců kvality. Měly by být zváženy i jiné typy pečovatelských modelů, aby se v rámci integrovaného přístupu pokrylo celé spektrum péče, např. podpora duševního zdraví, rodinná centra, rodičovské podpůrné skupiny a podpora přechodného bydlení, a to takovým způsobem, který usnadňuje přechod od jednoho modelu k jinému s různou intenzitou nebo povahou požadovaných služeb, aniž by byla narušena kontinuita péče.

---

(1)  Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k tématu Společné vytváření služeb obecného zájmu jakožto příspěvek k posílení participativní demokracie v EU (stanovisko z vlastní iniciativy) (Úř. věst. C 486, 21.12.2022, s. 76).

(2)  Strategie práv osob se zdravotním postižením na období 2021–2030, záruka pro děti, Strategie EU pro práva dítěte, směrnice o rovnováze mezi pracovním a soukromým životem, strategie pro rovnost žen a mužů a další příslušné iniciativy v rámci evropského pilíře sociálních práv.

(3)  Gender inequalities in care and pay in the EU (Nerovnosti mezi ženami a muži v péči a odměňování v EU): https://eige.europa.eu/publications/gender-inequalities-care-and-pay-eu.

(4)  Index genderové rovnosti: https://eige.europa.eu/gender-equality-index/2022.

(5)  What if care work were recognised as a driver of sustainable growth? (Co kdyby byla pečovatelská práce uznána jako hnací síla udržitelného růstu?): https://epthinktank.eu/2022/09/07/what-if-care-work-were-recognised-as-a-driver-of-sustainable-growth/.

(6)  Study on exploring the incidence and costs of informal long-term care (Studie k průzkumu výskytu neformální dlouhodobé péče a souvisejících nákladů): https://ec.europa.eu/social/main.jsp?catId=738&langId=en&pubId=8423&furtherPubs=no.

(7)  2021 Long-term care in the EU (2021 Dlouhodobá péče v EU): https://ec.europa.eu/social/main.jsp?catId=738&langId=en&pubId=8396.

(8)  Long-term care workforce: Employment and working conditions (Pracovní síla v oblasti dlouhodobé péče: podmínky zaměstnání a pracovní podmínky): https://www.eurofound.europa.eu/nb/publications/customised-report/2020/long-term-care-workforce-employment-and-working-conditions.

(9)  Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ke Strategii týkající se pracovníků ve zdravotnictví a péče pro budoucnost Evropy (stanovisko z vlastní iniciativy) (Úř. věst. C 486, 21.12.2022, s. 37).

(10)  Usnesení Evropského parlamentu Směrem ke společným evropským opatřením v oblasti péče, 22. června 2022.

(11)  Evropský institut pro rovnost žen a mužů (EIGE), tamtéž.

(12)  Výzkumná služba EP, tamtéž.

(13)  Evropská charta pro rodinné pečovatele: https://coface-eu.org/european-charter-for-family-carers/.

(14)  Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k tématu Práva stálých domácích pečovatelů (stanovisko z vlastní iniciativy) (Úř. věst. C 487, 28.12.2016, s. 7).

(15)  Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ke Strategii týkající se pracovníků ve zdravotnictví a péče pro budoucnost Evropy (stanovisko z vlastní iniciativy) (Úř. věst. C 486, 21.12.2022, s. 37).

(16)  OECD, 2019, Improving healthcare quality in Europe – Characteristics, effectiveness and implementation of different strategies (Zlepšování kvality zdravotní péče v Evropě – charakteristiky, účinnost a provádění různých strategií).

(17)  Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k tématu Dopady sociálních investic na zaměstnanost a na veřejné rozpočty (stanovisko z vlastní iniciativy) (Úř. věst. C 226, 16.7.2014, s. 21).

(18)  Event report: European Care systems: Solidarity and sustainability – friends or foes? (Zpráva k události: Evropské systémy péče: solidarita a udržitelnost – přátelé nebo nepřátelé?): https://www.aim-mutual.org/mediaroom/event-report-european-care-systems-solidarity-and-sustainability-friends-or-foes/.

(19)  Evropská skupina odborníků pro přechod od institucionální ke komunitní péči, EU Guidance on independent living and inclusion in the community (Pokyny EU pro nezávislý život a začlenění do komunity) a EU funds Checklist to promote independent living and deinstitutionalisation (Kontrolní seznam fondů EU na podporu nezávislého života a deinstitucionalizace).

(20)  Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru – Úloha rodinných příslušníků poskytujících péči osobám se zdravotním postižením a starším osobám: mohutný nárůst těchto případů během pandemie (stanovisko z vlastní iniciativy) (Úř. věst. C 75, 28.2.2023, s. 75).

(21)  Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ke sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů Iniciativa na podporu rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem pracujících rodičů a pečujících osob [COM(2017) 252 final] a k návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o rovnováze mezi pracovním a soukromým životem rodičů a pečujících osob a o zrušení směrnice Rady 2010/18/EU (COM(2017) 253 final – 2017/0085 (COD)) (Úř. věst. C 129, 11.4.2018, s. 44), Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k tématu Práva stálých domácích pečovatelů (stanovisko z vlastní iniciativy) (Úř. věst. C 487, 28.12.2016, s. 7), Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k tématu Zabezpečení přístupu k dlouhodobé péči a udržitelné financování systémů pro dlouhodobou péči o starší občany (Úř. věst. C 204, 9.8.2008, s. 103), Brochure on Economic, technological and social changes in advanced health services for the elderly (brožura o ekonomické, technologické a sociální transformaci vyspělých zdravotnických služeb pro starší občany), Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k tématu Ekonomická, technologická a sociální transformace vyspělých zdravotnických služeb pro starší osoby (stanovisko z vlastní iniciativy) (Úř. věst. C 240, 16.7.2019, s. 10), Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k tématu Ekonomická, technologická a sociální transformace vyspělých zdravotnických služeb pro starší osoby (stanovisko z vlastní iniciativy) (Úř. věst. C 194, 12.5.2022, s. 19).