EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 1.12.2021

COM(2021) 759 final

2021/0394(COD)

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

o digitalizaci justiční spolupráce a přístupu ke spravedlnosti v přeshraničních občanských, obchodních a trestních věcech a o změně některých aktů v oblasti justiční spolupráce

{SEC(2021) 580 final} - {SWD(2021) 392 final} - {SWD(2021) 393 final}

DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1.SOUVISLOSTI NÁVRHU

•    Odůvodnění a cíle návrhu

·Zajistit dostupnost a využívání elektronických komunikačních prostředků v přeshraničních případech mezi justičními a jinými příslušnými orgány členských států, včetně příslušných agentur a subjektů EU v oblasti spravedlnosti a vnitřních věcí, pokud je taková komunikace stanovena v právních nástrojích EU týkajících se justiční spolupráce.

·Umožnit používání elektronických komunikačních prostředků v přeshraničních případech mezi fyzickými a právnickými osobami, soudy a příslušnými orgány, s výjimkou případů, na které se vztahují nařízení o doručování písemností 3 .

·Usnadnit účastníkům přeshraničních občanských a trestních řízení účast na ústních jednáních prostřednictvím videokonference nebo jiné technologie komunikace na dálku za jiným účelem, než je dokazování v občanských a obchodních věcech 4 .

·Zajistit, aby dokumenty nebyly zamítnuty nebo jim nebyl odepřen právní účinek pouze na základě jejich elektronické podoby (aniž by se zasahovalo do pravomoci soudů rozhodovat o jejich platnosti, přípustnosti a důkazní hodnotě jakožto důkazů podle vnitrostátního práva).

·Zajistit platnost a uznávání elektronických podpisů a pečetí v souvislosti s elektronickou komunikací v rámci přeshraniční justiční spolupráce a přístupu ke spravedlnosti.

•    Soulad s platnými předpisy v této oblasti politiky

•    Soulad s ostatními politikami Unie

·provedla přezkum možností modernizace základních ustanovení nástrojů v oblasti občanských a obchodních věcí v souladu se zásadou „digitalizace jako standard“ a

·zvážila, na které další nástroje justiční spolupráce v trestních věcech
by mohl být rozšířen digitální systém výměny elektronických důkazů (eEDES) 12 .

2.PRÁVNÍ ZÁKLAD, SUBSIDIARITA A PROPORCIONALITA

•    Právní základ

Využívání digitálních komunikačních kanálů v přeshraničních soudních řízeních by usnadnilo justiční spolupráci v občanských, obchodních a trestních věcech. Právním základem pro tento podnět jsou proto čl. 81 odst. 1 a čl. 82 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie (Smlouvy o fungování EU) 19 .

Využívání digitálních komunikačních kanálů by usnadnilo justiční spolupráci a účinný přístup ke spravedlnosti v občanských věcech v souladu s čl. 81 odst. 2 Smlouvy o fungování EU. Ustanovení čl. 82 odst. 1 Smlouvy o fungování EU je právním základem pro to, aby Unie usnadnila spolupráci mezi justičními nebo jinými příslušnými orgány členských států v rámci trestního řízení a výkonu rozhodnutí.

•    Subsidiarita (v případě nevýlučné pravomoci)

•    Proporcionalita

•    Volba nástroje

3.VÝSLEDKY HODNOCENÍ EX POST, KONZULTACÍ SE ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A POSOUZENÍ DOPADŮ

•    Konzultace se zúčastněnými stranami

•    Sběr a využití výsledků odborných konzultací

 •    Posouzení dopadů 22

Posouzení dopadů určilo jednu nelegislativní a jednu legislativní možnost politiky se třemi dílčími možnostmi. Existovaly další možnosti, které byly v rané fázi vyřazeny. Propagační kampaň o používání digitálních nástrojů a systému e-CODEX pro komunikaci v přeshraničních soudních řízeních byla vyřazena, protože se mělo za to, že taková kampaň by nepředstavovala skutečnou alternativu k regulačním opatřením a mohla by být v každém případě provedena v rámci základního scénáře. Možnost elektronické výměny informací a údajů prostřednictvím centralizovaného systému EU nebyla považována za vhodnou, protože ji bylo obtížné odůvodnit z hlediska proporcionality a subsidiarity. Všechny informace, údaje a dokumenty by kromě toho byly uloženy v infrastruktuře Komise nebo v infrastruktuře subjektu, který by systém spravoval (např. eu-LISA), přičemž tyto subjekty by nebyly účastníky přeshraniční výměny informací. Centralizovaný systém by také představoval jediné místo selhání, protože všechny údaje by byly uloženy na jednom místě, ve srovnání s decentralizovaným systémem, kde jsou údaje uloženy v každém členském státě zvlášť.

Nelegislativní možnost by zahrnovala opatření na podporu členských států, aby pro digitální přeshraniční komunikaci a přístup ke spravedlnosti využívaly systém e-CODEX. Doporučení Komise by mohlo povzbudit členské státy, aby uplatňovaly harmonizovaný přístup k používání elektronické komunikace, včetně videokonferencí, elektronických dokumentů, elektronických pečetí a podpisů. Vzhledem k dobrovolné povaze tohoto přístupu by členské státy mohly vyvíjet vlastní digitální nástroje. Takové opatření by mohlo být technicky a provozně proveditelné. Nákladová efektivnost by závisela na přístupu jednotlivých členských států k digitalizaci a na jejich potřebách a zdrojích. Pokud však jde o rozsah, v jakém tato možnost splňuje cíle návrhu, doporučení by nezaručovalo skutečné zavedení digitálních nástrojů pro komunikaci, interoperabilitu digitálního kanálu, přijímání elektronických dokumentů nebo společné normy pro používání a uznávání služeb vytvářejících důvěru.

V rámci legislativní možnosti budou přijata legislativní opatření (nařízení a směrnice). Nařízení bude zahrnovat pravidla pro zřízení zabezpečeného elektronického kanálu založeného na systému e-CODEX (který byl v posouzení dopadů návrhu nařízení Komise o systému e-CODEX označen za nejvhodnější technické řešení). Tento kanál, který představuje decentralizovaný informační systém, bude využíván pro komunikaci a výměnu informací, údajů a dokumentů mezi soudy a příslušnými orgány a případně s agenturami a subjekty EU působícími v oblasti spravedlnosti a vnitřních věcí. Budou zavedena pravidla na podporu komunikace mezi fyzickými a právnickými osobami a soudy a příslušnými orgány členských států, včetně pravidel pro používání videokonferencí nebo jiných technologií komunikace na dálku. Budou vymezeny povinnosti správců údajů a zpracovatelů údajů. Tato možnost vychází z předpokladu, že informační systémy pro výměnu evropských vyšetřovacích příkazů a doručování písemností / dokazování, které vyvinula Komise, budou rozšířeny na veškerou přeshraniční komunikaci justičních orgánů upravenou v nástrojích EU pro justiční spolupráci. Členské státy budou moci připojit svůj vnitrostátní informační systém k decentralizované síti nebo využít softwarové řešení vyvinuté Komisí a poskytované bezplatně. To umožní přímou komunikaci mezi soudy a/nebo příslušnými orgány, které se účastní řízení podle nástrojů EU v oblasti přeshraniční justiční spolupráce v občanských, obchodních nebo trestních věcech. V rámci legislativní možnosti byly zvažovány tři dílčí možnosti, a to a) povinné nebo dobrovolné využívání digitálního kanálu; b) povinné nebo dobrovolné přijímání elektronické komunikace týkající se fyzických a právnických osob a c) regulační nebo neregulační přístup k využívání a uznávání služeb vytvářejících důvěru. Směrnice změní stávající rámcová rozhodnutí a směrnice tak, aby byly v souladu s pravidly nařízení.

Po porovnání možností a dílčích možností politiky a po jejich posouzení s ohledem na cíle návrhu byla zvolena upřednostňovaná legislativní možnost. Tato možnost zavede povinné používání digitální komunikace (až na odůvodněné výjimky) pro komunikaci mezi soudy a příslušnými orgány (a mezi nimi a agenturami a subjekty EU působícími v oblasti spravedlnosti a vnitřních věcí). Dále ukládá soudům a příslušným orgánům povinnost přijímat elektronickou komunikaci od fyzických a právnických osob, poskytuje právní základ pro využívání videokonferencí nebo jiných technologií komunikace na dálku pro ústní jednání v přeshraničních případech a pro využívání a uznávání služeb vytvářejících důvěru.

Zatímco soudy a příslušné orgány budou povinny přijímat elektronickou komunikaci od fyzických a právnických osob, využívání digitálního kanálu bude pro fyzické a právnické osoby dobrovolné. Budou moci libovolně používat tradiční komunikační prostředky, včetně komunikace v listinné podobě, pokud si to budou přát.

Lze očekávat, že používání digitálního kanálu bude mít pozitivní dopad na životní prostředí, protože se spotřebuje méně papíru a poštovního materiálu. Tyto dopady na životní prostředí se týkají především zavádění elektronických komunikačních prostředků a pravděpodobného nárůstu využívání videokonferencí a komunikace na dálku namísto osobních jednání. I když lze předpokládat, že výroba a provoz zařízení bude spotřebovávat energii, celkový dopad na životní prostředí bude pozitivní.

Pokud jde o ekonomický dopad, povinnost zřídit digitální kanál by od členských států vyžadovala nové investice do rozvoje potřebné infrastruktury pro interakci se systémem e‑CODEX. Rozsah investice by závisel na stávajícím stupni digitalizace členských států, na míře jejich zapojení do projektu e-CODEX, na kompatibilitě se stávajícími řešeními a na oblasti působnosti elektronických přenosů podle vnitrostátního práva. Z dlouhodobého hlediska by však digitalizace soudnictví významně snížila náklady, které vnitrostátním soudním systémům vznikají v přeshraničních řízeních. Pozitivně by ovlivnila i proces digitalizace na vnitrostátní úrovni.

Zavedení digitálních prostředků pro zlepšení přístupu ke spravedlnosti pro přeshraniční případy v občanských, obchodních a trestních věcech bude mít dopad na jednotlivce a podniky, včetně malých a středních podniků. Možnost uplatňovat nároky a digitálně komunikovat se soudy a příslušnými orgány, jakož i možnost účastnit se ústního jednání prostřednictvím videokonference nebo jiné technologie komunikace na dálku usnadní přístup ke spravedlnosti v přeshraničních řízeních. Stane se tak proto, že jednotlivci budou mít větší flexibilitu, pokud jde o volbu soudu a účast na jednáních, která se konají v jiném členském státě. Podniky, včetně malých a středních podniků, budou mít rovněž prospěch z lepšího přístupu ke spravedlnosti a efektivnější ochrany svých práv, což by mělo mít pozitivní vliv na přeshraniční obchod a tento obchod podpořit.

Nižší náklady na řízení budou mít nepřímý účinek z důvodu zlepšení konkurenceschopnosti podniků, včetně malých a středních podniků. Průměrná celková roční úspora na úrovni EU se odhaduje na 23 372 900 EUR v nákladech na poštovné a 2 216 160 EUR v nákladech na papír, což znamená celkovou částku 25 589 060 EUR. Fyzické a právnické osoby ušetří 4 098 600 EUR nákladů na poštovné a 388 800 EUR nákladů na papír.

Zkrácení doby potřebné pro komunikaci povede k tomu, že fyzické a právnické osoby získají 2 700 000 dní ročně z hlediska průměrné doby nutné k zaslání dokumentů na úrovni EU. Průměrná doba nutná k zaslání dokumentů se zkrátí na nulu, což povede k celkovému ročnímu zkrácení doby trvání řízení o 15 389 999 dnů. Fyzickým a právnickým osobám a malým a středním podnikům by nevznikly žádné dodatečné náklady na používání digitálního komunikačního kanálu ve zvláštním právním řízení. Byl by zapotřebí pouze počítač a připojení k internetu. Digitalizace komunikace mezi soudy a příslušnými orgány sníží administrativní zátěž. Posouzení dopadů dospělo k závěru, že z hlediska zpracování na úrovni soudu / příslušného orgánu se získá 874 osoboroků.

•    Účelnost právních předpisů a zjednodušení

•    Základní práva

4.ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY

Náklady pro členské státy budou spíše omezené: celkem 8 100 000 EUR ročně, tj. 300 000 EUR ročně na členský stát. V prvních dvou letech budou náklady na instalaci činit 100 000 EUR ročně na členský stát. Tato částka zahrnuje náklady na vybavení a lidské zdroje potřebné ke konfiguraci systému. Zbývajících 200 000 EUR je zapotřebí k poskytování podpory rostoucímu počtu uživatelů. Od třetího roku neexistují žádné náklady na hardware a instalaci, pouze náklady související s uživatelskou podporou a údržbou systému. Ty se odhadují na 300 000 EUR ročně. Systém e-CODEX je řešení typu „open-source“, které lze používat zdarma. Předpokládá se, že členské státy budou tyto náklady hradit ze svých vnitrostátních rozpočtů, přesto však mohou požádat o finanční podporu z EU v rámci příslušných programů financování, jako je program Spravedlnost a nástroje politiky soudržnosti. Je třeba také upozornit na to, že některé členské státy již provozují pilotní verzi systému e-CODEX, kterou mohou znovu použít a využít ji jako základ pro nově definované účely.

5.OSTATNÍ PRVKY

•    Plány provádění a způsob monitorování, hodnocení a podávání zpráv

Pro účely tohoto nařízení bude decentralizovaný informační systém dále rozvíjen prostřednictvím prováděcích aktů přijatých Komisí. Prováděcí akty stanoví:

·technické specifikace vymezující způsoby komunikace elektronickými prostředky pro účely decentralizovaného informačního systému,

·technické specifikace komunikačních protokolů,

·cíle v oblasti bezpečnosti informací a příslušná technická opatření zajišťující minimální standardy bezpečnosti informací a vysokou úroveň kybernetické bezpečnosti pro zpracování a předávání informací v rámci decentralizovaného informačního systému,

·minimální cíle dostupnosti a případné související technické požadavky na služby poskytované decentralizovaným informačním systémem.

Na portálu evropské e-justice bude zřízeno evropské elektronické přístupové místo, a to úpravou již vypracovaného řešení e-CODEX pro uplatňování drobných nároků.

•    Podrobné vysvětlení konkrétních ustanovení návrhu

2021/0394 (COD)

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

o digitalizaci justiční spolupráce a přístupu ke spravedlnosti v přeshraničních občanských, obchodních a trestních věcech a o změně některých aktů v oblasti justiční spolupráce

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 81 odst. 2 písm. e) a f) a čl. 82 odst. 1 písm. d) této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

v souladu s řádným legislativním postupem,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)Ve svém sdělení o digitalizaci soudnictví v EU 29 ze dne 2. prosince 2020 Komise určila potřebu modernizovat legislativní rámec přeshraničních řízení v oblasti občanského, obchodního a trestního práva v Unii v souladu se zásadou „digitalizace jako standard“ a zároveň zajistit všechny nezbytné záruky s cílem zabránit sociálnímu vyloučení.

(2)Usnadnění přístupu fyzických a právnických osob ke spravedlnosti a usnadnění justiční spolupráce mezi členskými státy patří mezi hlavní cíle prostoru svobody, bezpečnosti a práva zakotveného v části třetí hlavě V Smlouvy o fungování Evropské unie.

(3)Pro účely posílení justiční spolupráce a přístupu ke spravedlnosti by měly být právní akty Unie, které upravují komunikaci mezi příslušnými orgány včetně agentur a subjektů Unie a mezi příslušnými orgány a fyzickými a právnickými osobami, doplněny o podmínky pro vedení této komunikace za pomoci digitálních prostředků.

(4)Cílem tohoto nařízení je zlepšit efektivitu a rychlost soudních řízení a usnadnit přístup ke spravedlnosti digitalizací stávajících komunikačních kanálů, což by mělo vést k úsporám nákladů a času, snížení administrativní zátěže a lepší odolnosti vůči okolnostem vyšší moci pro všechny orgány zapojené do přeshraniční justiční spolupráce. Využívání digitálních komunikačních kanálů mezi příslušnými orgány by mělo zkrátit prodlení při vyřizování případů, což by mělo přinést prospěch pro fyzické i právnické osoby. Tento aspekt je také obzvláště důležitý v oblasti přeshraničního trestního řízení v souvislosti s bojem Unie proti trestné činnosti. V tomto ohledu představuje vysoká úroveň bezpečnosti, kterou mohou digitální komunikační kanály poskytnout, krok vpřed, a to rovněž pokud jde o ochranu práv dotčených osob a ochranu jejich soukromí a osobních údajů.

(5)Je důležité, aby byly vytvořeny vhodné kanály, kterými by mohly systémy soudnictví efektivně digitálně spolupracovat. Proto je nezbytné vytvořit na úrovni Unie nástroj informační technologie, který umožní rychlou, přímou, interoperabilní, spolehlivou a bezpečnou přeshraniční elektronickou výměnu údajů týkajících se jednotlivých případů mezi příslušnými orgány.

(6)Jsou k dispozici nástroje, které byly vyvinuty pro digitální výměnu údajů souvisejících s případy, aniž by byly nahrazovány informační systémy již zavedené v členských státech nebo vyžadovány jejich nákladné úpravy. Hlavním nástrojem tohoto druhu, který byl dosud vyvinut, je systém komunikace v oblasti e-justice prostřednictvím výměny informací on-line (systém e-CODEX).

(7)Zřízení digitálních kanálů pro přeshraniční komunikaci by mělo přímo přispět ke zlepšení přístupu ke spravedlnosti tím, že se fyzické a právnické osoby budou moci domáhat ochrany svých práv a uplatňovat své nároky, podávat podněty k zahájení řízení a vyměňovat si údaje související s případem v digitální podobě se soudními nebo jinými příslušnými orgány v řízeních spadajících do oblasti působnosti práva Unie v oblasti občanských a obchodních věcí.

(8)Toto nařízení by se mělo vztahovat na digitalizaci písemné komunikace v případech s přeshraničními důsledky, které spadají do oblasti působnosti právních aktů Unie v občanských, obchodních a trestních věcech. Tyto akty by měly být vyjmenovány v přílohách tohoto nařízení. Toto nařízení by se mělo vztahovat také na písemnou komunikaci mezi příslušnými orgány a agenturami a subjekty Unie, jako je například Eurojust, pokud to umožňují právní akty uvedené v příloze II. Zda má být případ považován za věc s přeshraničními důsledky, by zároveň mělo být určeno podle právních aktů uvedených v přílohách I a II tohoto nařízení. Pokud nástroje uvedené v přílohách I a II tohoto nařízení výslovně stanoví, že postup komunikace mezi příslušnými orgány by se měl řídit vnitrostátním právem, nemělo by se toto nařízení použít.

(9)Toto nařízení by se nemělo použít na doručování písemností podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/1784 30 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1393/2007 31 ani na dokazování podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/1783 32 a nařízení Rady (ES) č. 1206/2001 33 , která již předepisují svá vlastní pravidla digitalizace justiční spolupráce.

(10)Aby byla zajištěna bezpečná, rychlá, interoperabilní, důvěrná a spolehlivá komunikace mezi členskými státy pro účely přeshraničních soudních řízení v občanských, obchodních a trestních věcech, měly by být využívány všechny vhodné moderní komunikační technologie za předpokladu, že budou splněny určité podmínky týkající se neporušenosti a spolehlivosti obdržené písemnosti a identifikace účastníků komunikace. Proto by měl být používán zabezpečený a spolehlivý decentralizovaný informační systém. Je tudíž nezbytné zřídit takový informační systém pro výměnu údajů v přeshraničních soudních řízeních. Decentralizovaná povaha tohoto informačního systému by umožňovala zabezpečenou výměnu údajů výhradně z jednoho členského státu do druhého bez zapojení jakéhokoli orgánu Unie do podstaty této výměny.

(11)Decentralizovaný informační systém by se měl skládat z koncových systémů členských států a agentur a subjektů Unie a interoperabilních přístupových bodů, jejichž prostřednictvím jsou tyto systémy vzájemně propojeny. Základem přístupových bodů decentralizovaného informačního systému by měl být systém e-CODEX.

(12)Pro účely tohoto nařízení by členské státy měly mít možnost používat namísto vnitrostátního informačního systému Komisí vyvinutý software (referenční prováděcí software). Komise by měla být odpovědná za tvorbu, údržbu a vývoj tohoto referenčního prováděcího softwaru v souladu se zásadami záměrné a standardní ochrany údajů. Komise by měla navrhnout, vyvinout a udržovat referenční prováděcí software v souladu s požadavky a zásadami ochrany údajů stanovenými v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 34 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 35 , zejména se zásadami záměrné a standardní ochrany údajů a vysoké úrovně kybernetické bezpečnosti. Referenční prováděcí software by měl rovněž zahrnovat vhodná technická opatření a umožnit nezbytná organizační opatření potřebná k zajištění takové úrovně bezpečnosti a interoperability, která je vhodná pro výměnu informací v rámci přeshraničních soudních řízení.

(13)Aby byla navrhovatelům poskytnuta rychlá, bezpečná a účinná pomoc, měla by být písemná komunikace mezi příslušnými orgány, jako jsou soudy a ústřední orgány zřízené podle nařízení Rady (ES) 4/2009 36 a nařízení Rady (EU) 2019/1111 37 , zpravidla prováděna prostřednictvím decentralizovaného informačního systému. Ve výjimečných případech mohou být použity jiné komunikační prostředky, pokud je shledáno, že jsou pro účely zajištění flexibility vhodnější. Decentralizovaný informační systém by však měl být vždy považován za nejvhodnější prostředek pro výměnu formulářů mezi příslušnými orgány zřízenými právními akty, jež jsou vyjmenovány v přílohách I a II tohoto nařízení.

(14)Zasílání prostřednictvím decentralizovaného informačního systému by mohlo být znemožněno z důvodu narušení systému nebo v případě, že povaha toho, co má být přenášeno, znemožňuje přenos digitálními prostředky, například předání fyzických/hmotných důkazů. Pokud se nepoužije decentralizovaný informační systém, měla by se komunikace uskutečnit nejvhodnějšími jinými prostředky. Zasílání takovými jinými prostředky by mimo jiné mělo být provedeno co možná nejrychleji a bezpečným způsobem jinými zabezpečenými elektronickými prostředky nebo poštovní službou.

(15)Pro účely zajištění flexibility justiční spolupráce v některých přeshraničních soudních řízeních by mohly být vhodnější jiné komunikační prostředky. Zejména by se mohlo jednat o přímou komunikaci mezi soudy podle nařízení (EU) 2019/1111 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/848 38 , jakož i přímou komunikaci mezi příslušnými orgány podle právních aktů Unie v trestních věcech. V takových případech lze použít méně formální komunikační prostředky, například elektronickou poštu.

(16)Pokud jde o složky decentralizovaného informačního systému, které jsou spravovány Unií, měl by mít subjekt řídící dané složky systému dostatečné zdroje k zajištění jejich řádného fungování.

(17)Pro účely usnadnění přístupu fyzických a právnických osob k příslušným orgánům by toto nařízení mělo zřídit přístupový bod na úrovni Unie (evropské elektronické přístupové místo) jako součást decentralizovaného informačního systému, jehož prostřednictvím by fyzické a právnické osoby měly mít možnost v případech, na které se vztahuje toto nařízení, uplatňovat nároky, podávat žádosti, odesílat a přijímat procesně významné informace a komunikovat s příslušnými orgány. Evropské elektronické přístupové místo by mělo být provozováno v rámci portálu evropské e-justice, který slouží jako jednotné kontaktní místo pro justiční informace a služby v Unii.

(18)Členské státy by měly být odpovědné za zřízení, údržbu a vývoj vnitrostátních elektronických portálů (vnitrostátní informační portály) pro účely elektronické komunikace mezi fyzickými a právnickými osobami a příslušnými orgány, které jsou příslušné v řízení podle právních aktů uvedených v příloze I.

(19)V kontextu komunikace v přeshraničních případech fyzických a právnických osob s příslušnými orgány by měla být elektronická komunikace používána jako alternativa ke stávajícím komunikačním prostředkům. Aby však bylo zajištěno, že přístup ke spravedlnosti pomocí digitálních prostředků nepřispěje k dalšímu prohlubování digitální propasti, měla by být volba komunikačních prostředků mezi elektronickou komunikací stanovenou tímto nařízením a jinými komunikačními prostředky ponechána na uvážení dotčených jednotlivců. To je zvláště důležité pro zohlednění zvláštních okolností v případě znevýhodněných skupin a osob ve zranitelné situaci, jako jsou děti nebo starší lidé, kterým mohou chybět potřebné technické prostředky nebo digitální dovednosti pro přístup k digitálním službám.

(20)Za účelem rozšíření elektronické přeshraniční komunikace a zasílání písemností prostřednictvím decentralizovaného informačního systému, evropského elektronického přístupového místa a vnitrostátních informačních portálů, jsou-li k dispozici, by těmto písemnostem neměly být odepřeny právní účinky a neměly by být v řízení považovány za nepřípustné pouze z toho důvodu, že jsou v elektronické podobě. Touto zásadou by však nemělo být dotčeno posuzování právních účinků těchto dokumentů nebo jejich přípustnosti, které mohou představovat důkazy podle vnitrostátního práva. Neměly by jí být rovněž dotčeny vnitrostátní právní předpisy týkající se konverze písemností.

(21)Aby se usnadnilo ústní jednání v řízeních v občanských, obchodních a trestních věcech s přeshraničními důsledky, mělo by toto nařízení stanovit pro účast stran na těchto jednáních dobrovolné použití videokonference nebo jiné technologie komunikace na dálku. Postup pro uplatňování a vedení jednání prostřednictvím videokonference nebo jiné technologie komunikace na dálku by se měl řídit právem členského státu, v němž se videokonference uskutečňuje. Jednání prostřednictvím videokonference nebo jiné technologie komunikace na dálku by nemělo být zamítnuto pouze na základě toho, že neexistují vnitrostátní pravidla upravující používání technologie komunikace na dálku. V těchto případech by se měla obdobně použít nejvhodnější pravidla dostupná podle vnitrostátního práva, například pravidla pro dokazování.

(22)Toto nařízení by se nemělo vztahovat na použití videokonference nebo jiné technologie komunikace na dálku v občanskoprávním, obchodním a trestním řízení, pokud je takové použití již stanoveno v právních aktech uvedených v přílohách I a II.

(23)Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 39 stanoví společný předpisový rámec Unie pro uznávání prostředků pro elektronickou identifikaci a elektronických služeb vytvářejících důvěru (elektronické podpisy, elektronické pečetě, časová razítka, služby elektronického doručování a autentizace internetových stránek), u nichž je přeshraničně uznáváno, že mají stejný právní status jako jejich fyzické ekvivalenty. Toto nařízení by proto mělo používat služby vytvářející důvěru podle nařízení e-IDAS pro účely digitální komunikace.

(24)Pro účely usnadnění úhrad poplatků v případech s přeshraničními důsledky, které spadají do oblasti působnosti právních aktů Unie v občanských a obchodních věcech, by měla být možná elektronická platba poplatků v on-line prostředí platebními metodami, které jsou široce dostupné v celé Unii, jako jsou kreditní karty, debetní karty, elektronická peněženka a bankovní převody.

(25)Pro zajištění plného dosažení cílů tohoto nařízení a pro uvedení stávajících právních aktů Unie v občanských, obchodních a trestních věcech do souladu s tímto nařízením je nezbytné změnit tyto právní akty: nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1896/2006 40 , nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 861/2007 41 , nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 655/2014 42 , nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/848 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1805 43 . Cílem změn je zajistit, aby komunikace probíhala v souladu s pravidly a zásadami stanovenými v tomto nařízení. Změny směrnic a rámcových rozhodnutí v občanských, obchodních a trestních věcech jsou stanoveny ve směrnici Evropského parlamentu a Rady …/… [pozměňující směrnice] 44 .

(26)V souladu s body 22 a 23 interinstitucionální dohody ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů 45 by Komise rovněž měla provést hodnocení tohoto nařízení na základě informací shromážděných prostřednictvím zvláštních monitorovacích opatření pro každý z právních aktů uvedených v přílohách I a II tohoto nařízení za účelem posouzení skutečných účinků tohoto nařízení a potřeby dalších kroků.

(27)Referenční prováděcí software, který vyvinula Komise jako koncový systém, by měl programově shromažďovat údaje potřebné pro účely monitorování, a tyto údaje by měly být přeposílány Komisi. Pokud si členské státy zvolí namísto referenčního prováděcího softwaru vyvinutého Komisí národní informační systém, může být takový systém vybaven k programovému shromažďování příslušných údajů, a v takovém případě by tyto údaje měly být přeposílány Komisi.

(28)V případech, kdy nelze údaje shromažďovat automaticky, a za účelem zmírnění administrativní zátěže z důvodu shromažďování údajů by měl každý členský stát určit alespoň jeden soud nebo příslušný orgán pro účely vytvoření monitorovacího vzorku. Takto určený soud nebo příslušný orgán by měl mít za úkol shromažďovat a poskytovat Komisi údaje o řízeních, která u něj probíhají, jež by měly sloužit k odhadu údajů nezbytných pro hodnocení tohoto nařízení, a to na úrovni daného členského státu. Určený soud nebo příslušný orgán by měl reprezentovat oblast působnosti nařízení v rozsahu, v němž se nařízení vztahuje na nástroje Unie v občanských, obchodních a trestních věcech. V oblastech, kde jsou za příslušné orgány ve smyslu tohoto nařízení považovány jiné orgány než soudy nebo státní zástupci, například notáři, by měl určený monitorovací vzorek reprezentovat rovněž provádění nařízení těmito orgány.

(29)Uplatňováním tohoto nařízení by neměla být dotčena procesní práva zakotvená v Listině základních práv Evropské unie 46 a v právu Unie, jako jsou směrnice o procesních právech 47 , a zejména právo na tlumočníka, právo na přístup k obhájci, právo na přístup ke spisu, právo na právní pomoc a právo být přítomen při soudním jednání.

(30)Na zpracování osobních údajů prováděné v decentralizovaném informačním systému se vztahují nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 a směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/680 48 . K odpovědnosti za zpracování osobních údajů odesílaných nebo přijímaných prostřednictvím decentralizovaného informačního systému by toto nařízení mělo stanovit správce osobních údajů. Pro tento účel by se mělo mít za to, že každý odesílající nebo přijímající subjekt určil účel a prostředky zpracování osobních údajů samostatně.

(31)Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto nařízení v souvislosti se zřízením decentralizovaného informačního systému by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 49 .

(32)Jelikož harmonizované digitalizace přeshraniční justiční spolupráce nemůže být uspokojivě dosaženo členskými státy jednajícími samostatně, neboť například chybí záruka interoperability informačních systémů členských států a agentur a subjektů Unie, ale spíše jí z důvodu koordinovaného postupu Unie může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů.

(33)V souladu s články 1 a 2 Protokolu č. 22 o postavení Dánska, připojeného ke Smlouvě o Evropské unii a ke Smlouvě o fungování Evropské unie, se Dánsko neúčastní přijímání tohoto nařízení a toto nařízení pro ně není závazné ani použitelné.

(34)[V souladu s články 1 a 2 a čl. 4a odst. 1 Protokolu č. 21 o postavení Spojeného království a Irska s ohledem na prostor svobody, bezpečnosti a práva, připojeného ke Smlouvě o Evropské unii a ke Smlouvě o fungování Evropské unie, a aniž je dotčen článek 4 uvedeného protokolu, se tyto členské státy neúčastní přijímání tohoto nařízení a toto nařízení pro ně není závazné ani použitelné.]

NEBO

V souladu s článkem 3 a čl. 4a odst. 1 Protokolu č. 21 o postavení Spojeného království a Irska s ohledem na prostor svobody, bezpečnosti a práva, připojeného ke Smlouvě o Evropské unii a ke Smlouvě o fungování Evropské unie, oznámilo Irsko [dopisem ze dne …] své přání účastnit se přijímání a používání tohoto nařízení.[

(35)Evropský inspektor ochrany údajů byl konzultován v souladu s čl. 42 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2018/1725 a vydal stanovisko dne […],

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

KAPITOLA I
OBECNÁ USTANOVENÍ

Článek 1
Předmět a oblast působnosti

1.Toto nařízení stanoví právní rámec pro elektronickou komunikaci mezi příslušnými orgány v rámci justiční spolupráce v občanských, obchodních a trestních věcech a pro elektronickou komunikaci mezi fyzickými nebo právnickými osobami a příslušnými orgány v soudních řízeních v občanských, obchodních a trestních věcech.

Kromě toho stanoví pravidla pro:

a)použití videokonferencí nebo jiné technologie komunikace na dálku k jiným účelům než k dokazování podle nařízení (EU) 2020/1783;

b)používání služeb vytvářejících důvěru;

c)právní účinky elektronických dokumentů;

d)elektronické platby poplatků.

2.Toto nařízení se použije na:

a)elektronickou komunikaci mezi příslušnými orgány v souvislosti s právními akty uvedenými v přílohách I a II;

b)elektronickou komunikaci mezi fyzickými nebo právnickými osobami a příslušnými orgány a na elektronické platby poplatků v přeshraničních občanských a obchodních věcech v souvislosti s právními akty uvedenými v příloze I a

c)videokonference v řízeních spadajících do oblasti působnosti právních aktů uvedených v přílohách I a II nebo v jiných občanských a obchodních věcech, pokud se jedna ze stran nachází v jiném členském státě.

Článek 2
Definice

Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

1)„příslušnými orgány“ soudy, státní zástupci, agentury a subjekty Unie a další orgány, které se účastní postupů justiční spolupráce v souladu s ustanoveními právních aktů uvedených v přílohách I a II;

2)„elektronickou komunikací“ digitální výměna informací prostřednictvím internetu nebo jiné sítě elektronických komunikací;

3)„elektronickým dokumentem“ dokument zasílaný v rámci elektronické komunikace, včetně naskenovaných papírových dokumentů;

4)„decentralizovaným informačním systémem“ síť informačních systémů a interoperabilních přístupových bodů, které fungují v rámci individuální odpovědnosti a řízení každého členského státu, agentury nebo subjektu Unie, jež umožňuje bezpečnou a spolehlivou přeshraniční výměnu informací;

5)„evropským elektronickým přístupovým místem“ interoperabilní přístupový bod v kontextu decentralizovaného informačního systému, který je přístupný fyzickým a právnickým osobám v celé Unii;

6) „poplatky“ platby vybírané příslušnými orgány v rámci řízení podle právních aktů uvedených v příloze I.

KAPITOLA II
KOMUNIKACE MEZI PŘÍSLUŠNÝMI ORGÁNY

Článek 3
Prostředky komunikace mezi příslušnými orgány

1.Písemná komunikace mezi příslušnými orgány v případech spadajících do oblasti působnosti právních aktů uvedených v přílohách I a II, včetně výměny formulářů stanovených těmito akty, se provádí prostřednictvím zabezpečeného a spolehlivého decentralizovaného informačního systému.

2.Pokud elektronická komunikace podle odstavce 1 není možná v důsledku narušení decentralizovaného informačního systému nebo vzhledem k povaze předávaného materiálu nebo v důsledku mimořádných okolností, provede se předání co nejrychlejším a nejvhodnějším jiným způsobem s ohledem na nutnost zajistit bezpečnou a spolehlivou výměnu informací.

3.Není-li použití decentralizovaného informačního systému vhodné s ohledem na zvláštní okolnosti dané komunikace, lze použít jakékoli jiné komunikační prostředky.

4.Odstavec 3 tohoto článku se nepoužije na výměnu formulářů stanovenou nástroji uvedenými v přílohách I a II.

KAPITOLA III
KOMUNIKACE MEZI FYZICKÝMI NEBO PRÁVNICKÝMI OSOBAMI A PŘÍSLUŠNÝMI ORGÁNY V OBČANSKÝCH A OBCHODNÍCH VĚCECH

Článek 4
Zřízení evropského elektronického přístupového místa

1.Na portálu evropské e-justice se zřídí evropské elektronické přístupové místo, které se bude používat pro elektronickou komunikaci mezi fyzickými nebo právnickými osobami a příslušnými orgány v případech spadajících do oblasti působnosti právních aktů uvedených v příloze I.

2.Komise odpovídá za technickou správu, vývoj, údržbu, bezpečnost a podporu evropského elektronického přístupového místa.

3.Evropské elektronické přístupové místo umožní fyzickým a právnickým osobám uplatňovat nároky, podávat žádosti, odesílat a přijímat procesně významné informace a komunikovat s příslušnými orgány.

Článek 5
Prostředky komunikace mezi fyzickými nebo právnickými osobami a příslušnými orgány

1.Písemnou komunikaci mezi fyzickými nebo právnickými osobami a příslušnými orgány spadajícími do oblasti působnosti právních aktů uvedených v příloze I lze provádět těmito elektronickými prostředky:

a)evropské elektronické přístupové místo nebo

b)vnitrostátní informační portály, pokud existují.

2.Příslušné orgány komunikují s fyzickými a právnickými osobami prostřednictvím evropského elektronického přístupového místa, pokud daná fyzická nebo právnická osoba předem poskytla výslovný souhlas s použitím tohoto komunikačního prostředku. 

3.Komunikace podle odstavce 1 se považuje za rovnocennou písemné komunikaci podle platných procesních pravidel.

Článek 6
Povinnost přijímat elektronickou komunikaci

Příslušné orgány přijímají elektronickou komunikaci podle čl. 5 odst. 1 předávanou prostřednictvím evropského elektronického přístupového místa nebo vnitrostátních informačních portálů, pokud existují.

KAPITOLA IV
JEDNÁNÍ PROSTŘEDNICTVÍM VIDEOKONFERENCE NEBO JINÉ TECHNOLOGIE KOMUNIKACE NA DÁLKU

Článek 7
Jednání prostřednictvím videokonference nebo jiné technologie komunikace na dálku v občanských a obchodních věcech

1.Aniž jsou dotčena zvláštní ustanovení upravující použití videokonference nebo jiné technologie komunikace na dálku v řízení podle právních aktů uvedených v příloze I a na žádost účastníka v řízení spadajícím do oblasti působnosti těchto právních aktů nebo v jiných občanských a obchodních věcech, pokud se jedna ze stran nachází v jiném členském státě nebo na žádost jejího právního nebo zmocněného zástupce, příslušné orgány umožní straně účast na jednání prostřednictvím videokonference nebo jiné technologie komunikace na dálku za předpokladu, že:

a)tato technologie je k dispozici a

b)druhému účastníkovi nebo účastníkům řízení byla dána možnost vyjádřit stanovisko k použití videokonference nebo jiné technologie komunikace na dálku.

2.Příslušný orgán může žádost o provedení ústního jednání prostřednictvím videokonference nebo jiné technologie komunikace na dálku zamítnout, pokud konkrétní okolnosti případu nejsou slučitelné s použitím takové technologie.

3.Příslušné orgány mohou z vlastního podnětu povolit účast účastníků na jednání prostřednictvím videokonference za předpokladu, že všichni účastníci řízení dostanou možnost vyjádřit stanovisko k použití videokonference nebo jiné technologie komunikace na dálku.

4.S výhradou tohoto nařízení se postup žádosti o videokonferenci a vedení videokonference řídí vnitrostátním právem členského státu, v němž se videokonference uskutečňuje.

5.Žádosti podle odstavce 1 lze podávat prostřednictvím evropského elektronického přístupového místa a prostřednictvím vnitrostátních informačních portálů, pokud existují.

Článek 8
Jednání prostřednictvím videokonference nebo jiné technologie komunikace na dálku v trestních věcech

1.Pokud příslušný orgán členského státu požádá o výslech podezřelé, obviněné nebo odsouzené osoby v řízení podle právních aktů uvedených v příloze II, příslušný orgán umožní účast této osoby na jednání prostřednictvím videokonference nebo jiné technologie komunikace na dálku za předpokladu, že:

a)tato technologie je k dispozici;

b)konkrétní okolnosti případu odůvodňují použití takové technologie;

c)podezřelá, obviněná nebo odsouzená osoba vyjádřila souhlas s použitím videokonference nebo jiné technologie komunikace na dálku. Před vyjádřením souhlasu s použitím videokonference nebo jiné technologie komunikace na dálku musí mít podezřelá nebo obviněná osoba možnost vyžádat si poradenství obhájce v souladu se směrnicí 2013/48/EU.

2.Odstavcem 1 nejsou dotčena ustanovení upravující používání videokonference nebo jiné technologie komunikace na dálku v právních aktech uvedených v příloze II.

3.S výhradou tohoto nařízení se postup vedení videokonference řídí vnitrostátním právem členského státu, v němž se videokonference uskutečňuje.

4.Musí být zajištěna důvěrnost komunikace mezi podezřelými, obviněnými nebo odsouzenými osobami a jejich obhájcem před jednáním a během jednání prostřednictvím videokonference nebo jiné technologie komunikace na dálku.

5.Před výslechem dítěte prostřednictvím videokonference nebo jiné technologie komunikace na dálku budou neprodleně informovány osoby vykonávající rodičovskou odpovědnost ve smyslu čl. 3 bodu 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/800 50 nebo jiná vhodná dospělá osoba podle čl. 5 odst. 2 uvedené směrnice. Při rozhodování, zda vyslechnout dítě prostřednictvím videokonference nebo jiné technologie komunikace na dálku, vezme příslušný orgán v úvahu nejlepší zájem dítěte.

6.Pokud vnitrostátní právo členského státu stanoví záznam jednání pro vnitrostátní případy, použijí se stejná pravidla také pro jednání prostřednictvím videokonference nebo jiné technologie komunikace na dálku v přeshraničních případech. Členské státy přijmou vhodná opatření s cílem zajistit, že tyto záznamy budou zabezpečeny a nebudou veřejně šířeny.

7.V případě porušení tohoto článku má podezřelá, obviněná a odsouzená osoba právo na účinný opravný prostředek podle vnitrostátního práva.

KAPITOLA V
SLUŽBY VYTVÁŘEJÍCÍ DŮVĚRU, PRÁVNÍ ÚČINKY ELEKTRONICKÝCH DOKUMENTŮ A ELEKTRONICKÁ PLATBA POPLATKŮ

Článek 9
Elektronické podpisy a elektronické pečetě

1.Na elektronickou komunikaci podle tohoto nařízení se použije obecný právní rámec pro používání služeb vytvářejících důvěru stanovený v nařízení (EU) č. 910/2014.

2.Pokud dokument předávaný v rámci elektronické komunikace podle článku 3 tohoto nařízení vyžaduje nebo obsahuje pečeť nebo vlastnoruční podpis, lze namísto nich použít kvalifikované elektronické pečetě nebo kvalifikované elektronické podpisy, jak jsou vymezeny v nařízení (EU) č. 910/2014.

3.Pokud dokument předávaný v rámci elektronické komunikace podle článku 5 tohoto nařízení vyžaduje nebo obsahuje pečeť nebo vlastnoruční podpis, lze namísto nich použít zaručené elektronické pečetě, zaručené elektronické podpisy, kvalifikované elektronické pečetě nebo kvalifikované elektronické podpisy, jak jsou vymezeny v nařízení (EU) č. 910/2014.

Článek 10
Právní účinky elektronických dokumentů

Dokumentům předávaným v rámci elektronické komunikace nesmí být odepřen právní účinek ani nesmí být považovány za nepřípustné v rámci přeshraničních soudních řízení podle právních aktů uvedených v přílohách I a II pouze z toho důvodu, že jsou v elektronické podobě.

Článek 11
Elektronická platba poplatků

1.Členské státy stanoví možnost elektronických plateb poplatků, a to i z jiných členských států, než členského státu, v němž sídlí příslušný orgán.

2.Členské státy zajistí technické prostředky umožňující placení poplatků uvedených v odstavci 1 prostřednictvím evropského elektronického přístupového místa.

KAPITOLA VI
PROCESNÍ USTANOVENÍ A HODNOCENÍ

Článek 12
Prováděcí akty přijaté Komisí

1.Komise přijme prováděcí akty, kterými se zřizuje decentralizovaný informační systém, v nichž stanoví:

a)technické specifikace vymezující způsoby komunikace elektronickými prostředky pro účely decentralizovaného informačního systému;

b)technické specifikace komunikačních protokolů;

c)cíle v oblasti bezpečnosti informací a příslušná technická opatření zajišťující minimální standardy bezpečnosti informací a vysokou úroveň kybernetické bezpečnosti pro zpracování a předávání informací v rámci decentralizovaného informačního systému;

d)minimální cíle dostupnosti a případné související technické požadavky na služby poskytované decentralizovaným informačním systémem.

2.Prováděcí akty uvedené v odstavci 1 tohoto článku se přijímají přezkumným postupem podle článku 16.

3.Prováděcí akty, kterými se zřizuje decentralizovaný informační systém pro účely právních aktů uvedených v bodech 3 a 4 přílohy I a právních aktů uvedených v bodech 2, 6 a 10 přílohy II, se přijmou do [2 let po vstupu v platnost].

4.Prováděcí akty, kterými se zřizuje decentralizovaný informační systém pro účely právních aktů uvedených v bodech 1, 8 a 9 přílohy I a právního aktu uvedeného v bodě 11 přílohy II, se přijmou do [3 let po vstupu v platnost].

5.Prováděcí akty, kterými se zřizuje decentralizovaný informační systém pro účely právních aktů uvedených v bodech 6, 10 a 11 přílohy I a právních aktů uvedených v bodech 3, 4, 5 a 9 přílohy II, se přijmou do [5 let po vstupu v platnost].

6.Prováděcí akty, kterými se zřizuje decentralizovaný informační systém pro účely právních aktů uvedených v bodech 2, 5, 7 a 12 přílohy I a právních aktů uvedených v bodech 1, 7 a 8 přílohy II, se přijmou do [6 let po vstupu v platnost].

Článek 13
Referenční prováděcí software

1.Komise odpovídá za tvorbu, údržbu a vývoj referenčního prováděcího softwaru, který si členské státy mohou zvolit jako svůj koncový systém namísto národního informačního systému. Tvorba, údržba a vývoj referenčního prováděcího softwaru se financují ze souhrnného rozpočtu Unie.

2.Komise bezplatně poskytuje, udržuje a podporuje referenční prováděcí software.

Článek 14
Náklady na decentralizovaný informační systém, evropské elektronické přístupové místo a vnitrostátní informační portály

1.Každý členský stát nese náklady na instalaci, provoz a údržbu přístupových bodů decentralizovaného informačního systému, které se nacházejí na jeho území.

2.Každý členský stát ponese náklady na zřízení a přizpůsobení svých národních informačních systémů tak, aby byly interoperabilní s přístupovými body, a náklady na správu, provoz a údržbu těchto systémů.

3.Členské státy mohou v rámci příslušných finančních programů Unie žádat o granty na podporu činností uvedených v odstavcích 1 a 2.

4.Agentury a subjekty Unie nesou náklady na instalaci, provoz a údržbu součástí, které tvoří decentralizovaný informační systém a za které odpovídají.

5.Agentury a subjekty Unie ponesou náklady na zřízení a přizpůsobení svých systémů správy případů tak, aby byly interoperabilní s přístupovými body, a náklady na správu, provoz a údržbu těchto systémů.

6.Komise nese všechny náklady související s evropským elektronickým přístupovým místem.

Článek 15
Ochrana předávaných informací

1.Příslušný orgán se považuje za správce údajů ve smyslu nařízení (EU) 2016/679, nařízení (EU) 2018/1725 nebo směrnice (EU) 2016/680, pokud jde o zpracování osobních údajů zaslaných nebo přijatých prostřednictvím decentralizovaného informačního systému.

2.Komise se považuje za správce údajů ve smyslu nařízení (EU) 2018/1725, pokud jde o zpracování osobních údajů evropským elektronickým přístupovým místem.

3.Příslušné orgány zajistí, aby informace předávané v souvislosti s přeshraničními soudními řízeními jinému příslušnému orgánu, které se v členském státě, z něhož jsou odesílány, považují za důvěrné, zůstaly důvěrné v souladu s vnitrostátními právními předpisy členského státu, do kterého jsou zasílány.

Článek 16
Postup projednávání ve výboru

1.Komisi je nápomocen výbor. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011 51 .

2.Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.

Článek 17
Sledování a hodnocení

1.Každých pět let po datu použitelnosti článku 25 provede Komise hodnocení tohoto nařízení a předloží Evropskému parlamentu a Radě zprávu podloženou informacemi, které poskytnou členské státy a shromáždí Komise.

2.Od […] 2025, nepoužije-li se rovnocenný oznamovací postup podle jiných právních aktů Unie, poskytnou členské státy Komisi každoročně informace důležité pro hodnocení fungování a uplatňování tohoto nařízení, které se budou týkat:

a)nákladů vynaložených podle čl. 14 odst. 2 tohoto nařízení;

b)délky soudního řízení prvního stupně, a to od přijetí žádosti příslušným orgánem do data rozhodnutí podle právních aktů uvedených v příloze I bodech 3, 4 a 8 a příloze II.

3.Každý členský stát určí jeden nebo více příslušných orgánů, které budou Komisi každoročně poskytovat tyto údaje:

a)počet případů řešených tímto orgánem, kdy byla komunikace provedena jinými prostředky než prostřednictvím decentralizovaného informačního systému v souladu s čl. 3 odst. 2;

b)počet jednání vedených tímto orgánem, kdy byla pro ústní jednání použita videokonference nebo jiná technologie komunikace na dálku v souladu s články 7 a 8.

4.Referenční prováděcí software a, je-li k tomu vybaven, národní koncový systém musí programově shromažďovat údaje uvedené v odst. 3 písm. a) a každoročně je předávat Komisi.

Článek 18
Informace, které se sdělují Komisi

5.Členské státy sdělí do [šesti měsíců po vstupu v platnost] Komisi tyto informace za účelem jejich zpřístupnění prostřednictvím portálu evropské e-justice:

a)podrobnosti o vnitrostátních informačních portálech, pokud existují;

b)popis vnitrostátních právních předpisů a postupů týkajících se videokonference;

c)informace o poplatcích splatných v přeshraničních případech;

d)podrobnosti o metodách elektronických plateb dostupných pro poplatky splatné v přeshraničních případech.

Členské státy neprodleně sdělí Komisi veškeré změny těchto údajů.

6.Členské státy mohou Komisi oznámit, zda jsou schopny provozovat decentralizovaný informační systém dříve, než je požadováno tímto nařízením. Komise tyto informace zpřístupní elektronicky, zejména prostřednictvím portálu evropské e-justice.

KAPITOLA VII
ZMĚNY PRÁVNÍCH AKTŮ V OBLASTI JUSTIČNÍ SPOLUPRÁCE V OBČANSKÝCH A OBCHODNÍCH VĚCECH

Článek 19
Změny nařízení (ES) č. 1896/2006 52

Nařízení (ES) č. 1896/2006 se mění takto:

1) V článku 7 se odstavec 5 nahrazuje tímto:

„5. Návrh se podává v listinné podobě, prostřednictvím elektronických komunikačních prostředků podle článku 5 nařízení (EU) …/…[toto nařízení] 53* nebo jiných komunikačních prostředků, včetně elektronických, které členský stát původu přijímá a které jsou k dispozici i pro soud původu.“

2) V čl. 7 odst. 6 se první pododstavec nahrazuje tímto:

„6. Návrh podepisuje žalobce nebo případně jeho zástupce. Pokud je návrh podáván v elektronické podobě v souladu s odstavcem 5, podepíše se v souladu s čl. 9 odst. 3 nařízení (EU) …/…[toto nařízení] 54*. Elektronický podpis se uzná v členském státě původu a nesmí podléhat dodatečným požadavkům.“

3) Článek 16 se mění takto:

a) odstavec 4 se nahrazuje tímto:

„4. Odpor se podává v listinné podobě, prostřednictvím elektronických komunikačních prostředků podle článku 5 nařízení (EU) …/…[toto nařízení] 55* nebo jiných komunikačních prostředků, včetně elektronických, které členský stát původu přijímá a které jsou k dispozici i pro soud původu.“;

b) v odstavci 5 se první pododstavec nahrazuje tímto:

„5. Odpor podepíše žalovaný nebo případně jeho zástupce. Pokud je návrh podáván v elektronické podobě v souladu s odstavcem 5 tohoto článku, podepíše se v souladu s čl. 9 odst. 3 nařízení (EU) …/…[toto nařízení] 56*. Elektronický podpis se uzná v členském státě původu a nesmí podléhat dodatečným požadavkům.“

Článek 20
Změny nařízení (ES) č. 861/2007 57

Nařízení (ES) č. 861/2007 se mění takto:

1) V článku 4 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

„1. Žalobce zahájí evropské řízení o drobných nárocích vyplněním vzorového formuláře A uvedeného v příloze I tohoto nařízení a jeho podáním přímo u příslušného soudu nebo zasláním poštou, pomocí elektronických komunikačních prostředků podle článku 5 nařízení (EU) …/…[toto nařízení] 58* nebo jiných komunikačních prostředků, jako je fax nebo elektronická pošta, které přijímá členský stát, v němž se řízení zahajuje. Žalobní formulář obsahuje popis důkazních prostředků na podporu nároku a jsou k němu případně přiloženy příslušné podpůrné doklady.“

2) V článku 15a se odstavec 2 nahrazuje tímto:

„2. Členské státy zajistí, aby strany mohly soudní poplatky hradit elektronicky prostřednictvím platby na dálku, která stranám umožňuje provést platbu rovněž z členského státu jiného než členský stát, v němž se soud nachází, v souladu s článkem 11 nařízení (EU) …/…[toto nařízení] 59*.“

Článek 21
Změny nařízení (EU) č. 655/2014 60

Nařízení (EU) č. 655/2014 se mění takto:

1) V článku 8 se odstavec 4 nahrazuje tímto:

„4. Návrh a podpůrné dokumenty mohou být podány jakýmkoli komunikačním prostředkem, včetně elektronického, který je přijatelný podle procesních pravidel členského státu, v němž je návrh podán, nebo elektronickými komunikačními prostředky podle článku 5 nařízení (EU) …/…[toto nařízení] 61*.“

2) V článku 17 se odstavec 5 nahrazuje tímto:

„5. Rozhodnutí o návrhu se oznámí věřiteli v souladu s postupem stanoveným právními předpisy členského státu původu pro rovnocenné vnitrostátní příkazy nebo elektronickými komunikačními prostředky podle článku 5 nařízení (EU) …/…[toto nařízení] 62*.“

3) Článek 29 se nahrazuje tímto:

„Článek 29
Zasílání písemností

1. Stanoví-li toto nařízení zaslání písemností podle tohoto článku, lze toto zaslání provést v souladu s nařízením (EU) …/…[toto nařízení] 63*, pokud jde o komunikaci mezi orgány, nebo jakýmikoli vhodnými prostředky, pokud mají komunikaci uskutečnit věřitelé, a to za předpokladu, že obdržená písemnost po obsahové stránce věrně odpovídá odeslané písemnosti a všechny informace v ní uvedené jsou snadno čitelné.

2. Soud nebo orgán, který obdržel písemnosti v souladu s odstavcem 1 tohoto článku, odešle do konce pracovního dne následujícího po dni obdržení:

a) potvrzení o přijetí orgánu, který písemnosti zaslal, v souladu s článkem 3 nařízení (EU) …/…[toto nařízení] 64*, nebo

b) potvrzení o přijetí věřiteli nebo bance, která písemnosti zaslala, a to nejrychlejším možným způsobem.

Soud nebo orgán, který obdržel písemnosti v souladu s odstavcem 1 tohoto článku, použije standardní formulář stanovený prováděcími akty přijatými poradním postupem podle čl. 52 odst. 2.“

4) Článek 36 se mění takto:

a) odstavec 1 se nahrazuje tímto:

„1. Návrh na opravný prostředek podle článku 33, článku 34 nebo článku 35 se podává za použití formuláře pro opravné prostředky stanoveného prováděcím aktem přijatým poradním postupem podle čl. 52 odst. 2.

Návrh může být podán kdykoli a lze jej podat:

a) jakýmkoli komunikačním prostředkem, včetně elektronického, který je přijatelný podle procesních pravidel členského státu, v němž je návrh podán;

b) elektronickým komunikačním prostředkem podle článku 5 nařízení (EU) …/…[toto nařízení] 65*.“;

b) odstavec 3 se nahrazuje tímto:

„3. S výjimkou případů, kdy byl návrh podán dlužníkem v souladu s čl. 34 odst. 1 písm. a) nebo čl. 35 odst. 3, se rozhodnutí o návrhu vydá poté, co byla oběma stranám poskytnuta příležitost předložit své argumenty, a to i vhodnými prostředky komunikační technologie, které jsou dostupné a přijatelné podle vnitrostátního práva každého ze zúčastněných členských států nebo podle nařízení (EU) …/…[toto nařízení] 66*.“

Článek 22
Změny nařízení 848/2015 67

Nařízení (EU) 848/2015 se mění takto:

1) V čl. 42 odst. 3 se první věta nahrazuje tímto: „Spolupráci podle odstavce 1 tohoto článku lze provádět v souladu s článkem 3 nařízení (EU) …/… [toto nařízení]*,“.

2) Článek 53 se nahrazuje tímto:

„Článek 53
Právo přihlásit pohledávky

Každý zahraniční věřitel může přihlásit pohledávky v insolvenčním řízení jakýmkoliv prostředkem komunikace, který je přijatelný podle práva státu, který řízení zahájil, nebo elektronickými komunikačními prostředky podle článku 5 nařízení (EU) …/…[toto nařízení] 68*.

Pro účely pouhého přihlášení pohledávky není povinné zastoupení advokátem nebo jiným odborníkem v oboru práva.“

3) V čl. 57 odst. 3 se první věta nahrazuje tímto:

„Spolupráci podle odstavce 1 tohoto článku lze provádět v souladu s článkem 3 nařízení (EU) …/… [toto nařízení]*.“

KAPITOLA VIII

ZMĚNY PRÁVNÍCH AKTŮ V OBLASTI JUSTIČNÍ SPOLUPRÁCE V TRESTNÍCH VĚCECH

Článek 23
Změny nařízení (EU) 2018/1805 69  

Nařízení (EU) 2018/1805 se mění takto:

1) V článku 4 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

„1. Příkaz k zajištění se předá prostřednictvím osvědčení o příkazu k zajištění. Osvědčení o příkazu k zajištění stanovené v článku 6 tohoto nařízení předá vydávající orgán přímo vykonávajícímu orgánu, případně ústřednímu orgánu uvedenému v čl. 24 odst. 2 tohoto nařízení v souladu s článkem 3 nařízení (EU) …/…[toto nařízení] 70*.“

2) V článku 7 se odstavec 2 nahrazuje tímto:

„2. Vykonávající orgán oznámí vydávajícímu orgánu výkon příkazu k zajištění, včetně popisu zajištěného majetku a případného odhadu jeho hodnoty. Toto oznámení se provede v souladu s článkem 3 nařízení (EU) …/…[toto nařízení] 71* bez zbytečného odkladu poté, co byl vykonávající orgán informován o tom, že příkaz k zajištění byl vykonán.“

3) V článku 8 se odstavec 3 nahrazuje tímto:

„3. Rozhodnutí o odmítnutí uznání či výkonu příkazu k zajištění se přijme bez prodlení a okamžitě se oznámí vydávajícímu orgánu v souladu s článkem 3 nařízení (EU) …/…[toto nařízení] 72*.“

4) V článku 9 se odstavec 4 nahrazuje tímto:

„4. Vykonávající orgán neprodleně a v souladu s článkem 3 nařízení (EU) …/…[toto nařízení] 73* oznámí rozhodnutí o uznání a výkonu příkazu k zajištění vydávajícímu orgánu.“

5) V článku 10 se odstavce 2 a 3 nahrazují tímto:

„2. Vykonávající orgán podá okamžitě a v souladu s článkem 3 nařízení (EU) …/…[toto nařízení] 74* zprávu vydávajícímu orgánu o odkladu výkonu příkazu k zajištění a uvede důvody tohoto odkladu a případně očekávanou dobu trvání odkladu.“

„3. Jakmile důvody odkladu pominou, přijme vykonávající orgán okamžitě opatření nezbytná pro výkon příkazu k zajištění a uvědomí o tom vydávající orgán v souladu s článkem 3 nařízení (EU) …/…[toto nařízení] 75*.“

6) V článku 12 se odstavec 2 nahrazuje tímto:

„2. Vykonávající orgán může s přihlédnutím k okolnostem případu předložit vydávajícímu orgánu odůvodněnou žádost o omezení doby, po kterou má být majetek zajištěn. Tato žádost, včetně jakýchkoli relevantních podpůrných informací, se předává v souladu s článkem 3 nařízení (EU) …/…[toto nařízení] 76*. Při posuzování takové žádosti zohlední vydávající orgán všechny zájmy, včetně zájmů vykonávajícího orgánu. Vydávající orgán odpoví na žádost co nejdříve. Pokud vydávající orgán s takovým omezením nesouhlasí, informuje vykonávající orgán o důvodech svého nesouhlasu. V takovém případě zůstává majetek zajištěn v souladu s odstavcem 1 tohoto článku. Pokud vydávající orgán neodpoví do šesti týdnů od obdržení žádosti, není již vykonávající orgán povinen příkaz k zajištění vykonat.“

7) V článku 14 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

„1. Příkaz ke konfiskaci se předá prostřednictvím osvědčení o příkazu ke konfiskaci. Osvědčení o příkazu ke konfiskaci stanovené v článku 17 tohoto nařízení předá vydávající orgán přímo vykonávajícímu orgánu, případně ústřednímu orgánu uvedenému v čl. 24 odst. 2 tohoto nařízení v souladu s článkem 3 nařízení (EU) …/…[toto nařízení] 77*.“

8) V čl. 16 odst. 3 se návětí nahrazuje tímto:

„Vydávající orgán okamžitě informuje vykonávající orgán v souladu s článkem 3 nařízení (EU) …/…[toto nařízení] 78*, pokud: (…)“.

9) V článku 18 se odstavec 6 nahrazuje tímto:

„6. Jakmile je výkon příkazu ke konfiskaci dokončen, vykonávající orgán informuje vydávající orgán o výsledcích výkonu v souladu s článkem 3 nařízení (EU) …/…[toho nařízení] 79*.“

10) V článku 19 se odstavec 3 nahrazuje tímto:

„3. Rozhodnutí o odmítnutí uznání nebo výkonu příkazu ke konfiskaci se přijme bez odkladu a okamžitě se oznámí vydávajícímu orgánu v souladu s článkem 3 nařízení (EU) …/…[toto nařízení] 80*.“

11) V článku 20 se odstavec 2 nahrazuje tímto:

„2. Vykonávající orgán neprodleně a v souladu s článkem 3 nařízení (EU) …/…[toto nařízení] 81* oznámí rozhodnutí o uznání a výkonu příkazu ke konfiskaci vydávajícímu orgánu.“

12) V článku 21 se odstavec 3 nahrazuje tímto:

„3. Vykonávající orgán podá neprodleně a v souladu s článkem 3 nařízení (EU) …/…[toto nařízení] 82* zprávu vydávajícímu orgánu o odkladu výkonu příkazu ke konfiskaci a uvede důvody tohoto odkladu a případně očekávanou dobu trvání odkladu.“

13) V článku 21 se odstavec 4 nahrazuje tímto:

„4. Jakmile důvod odkladu pomine, přijme vykonávající orgán neprodleně opatření nezbytná pro výkon příkazu ke konfiskaci a uvědomí o tom vydávající orgán v souladu s článkem 3 nařízení (EU) …/…[toto nařízení] 83*.“

14) V článku 27 se odstavce 2 a 3 nahrazují tímto:

„2. Vydávající orgán ihned informuje vykonávající orgán v souladu s článkem 3 nařízení (EU) …/…[toto nařízení] 84* o zrušení příkazu k zajištění nebo příkazu ke konfiskaci, jakož i o jakémkoli rozhodnutí nebo opatření vedoucím ke zrušení příkazu k zajištění nebo příkazu ke konfiskaci.“

„3. Vykonávající orgán ukončí výkon příkazu k zajištění nebo příkazu ke konfiskaci, nebyl-li výkon již ukončen, jakmile byl vydávajícím orgánem informován v souladu s odstavcem 2 tohoto článku. Vykonávající orgán zašle bez zbytečného odkladu a v souladu s článkem 3 nařízení (EU) …/…[toto nařízení] 85* potvrzení o ukončení vydávajícímu státu.“

15) V čl. 31 odst. 2 se třetí pododstavec nahrazuje tímto:

„Tyto konzultace, či přinejmenším jejich výsledek, se zaznamenávají v souladu s článkem 3 nařízení (EU) …/…[toto nařízení] 86*.“

KAPITOLA IX
ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 24
Přechodná ustanovení

1.Členské státy začnou používat decentralizovaný informační systém podle čl. 3 odst. 1 a čl. 5 odst. 1 a 2 od prvního dne měsíce následujícího po uplynutí dvou let od přijetí prováděcího aktu uvedeného v čl. 12 odst. 3.

Decentralizovaný informační systém použijí na řízení zahájená ode dne uvedeného v prvním pododstavci.

2.Členské státy začnou používat decentralizovaný informační systém podle čl. 3 odst. 1 a čl. 5 odst. 1 a 2 od prvního dne měsíce následujícího po uplynutí dvou let od přijetí prováděcího aktu uvedeného v čl. 12 odst. 4.

Decentralizovaný informační systém použijí na řízení zahájená ode dne uvedeného v prvním pododstavci.

3.Členské státy začnou používat decentralizovaný informační systém podle čl. 3 odst. 1 a čl. 5 odst. 1 a 2 od prvního dne měsíce následujícího po uplynutí dvou let od přijetí prováděcího aktu uvedeného v čl. 12 odst. 5.

Decentralizovaný informační systém použijí na řízení zahájená ode dne uvedeného v prvním pododstavci.

4.Členské státy začnou používat decentralizovaný informační systém podle čl. 3 odst. 1 a čl. 5 odst. 1 a 2 od prvního dne měsíce následujícího po uplynutí dvou let od přijetí prováděcího aktu uvedeného v čl. 12 odst. 6.

Decentralizovaný informační systém použijí na řízení zahájená ode dne uvedeného v prvním pododstavci.

Článek 25
Vstup v platnost a použitelnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se od [prvního dne měsíce následujícího po uplynutí dvou let ode dne jeho vstupu v platnost].

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné v členských státech v souladu se Smlouvami.

V Bruselu dne

LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ

Obsah

1.RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU

1.1.Název návrhu/podnětu

1.2.Příslušné oblasti politik

1.3.Návrh/podnět se týká:

1.4.Cíle

1.4.1.Obecné cíle

1.4.2.Specifické cíle

1.4.3.Očekávané výsledky a dopady

1.4.4.Ukazatele výkonnosti

1.5.Odůvodnění návrhu/podnětu

1.5.1.Potřeby, které mají být uspokojeny v krátkodobém nebo dlouhodobém horizontu, včetně podrobného harmonogramu pro zahajovací fázi provádění podnětu

1.5.2.Přidaná hodnota ze zapojení Unie (může být důsledkem různých faktorů, např. přínosů z koordinace, právní jistoty, vyšší účinnosti nebo doplňkovosti). Pro účely tohoto bodu se „přidanou hodnotou ze zapojení Unie“ rozumí hodnota plynoucí ze zásahu Unie, jež doplňuje hodnotu, která by jinak vznikla činností samotných členských států.

1.5.3.Závěry vyvozené z podobných zkušeností v minulosti

1.5.4.Slučitelnost s víceletým finančním rámcem a možné synergie s dalšími vhodnými nástroji

1.5.5.Posouzení různých dostupných možností financování, včetně prostoru pro přerozdělení prostředků

1.6.Doba trvání a finanční dopad návrhu/podnětu

1.7.Předpokládaný způsob řízení

2.SPRÁVNÍ OPATŘENÍ

Pravidla pro sledování a podávání zpráv

2.1.Systémy řízení a kontroly

2.1.1.Odůvodnění navrhovaných způsobů řízení, mechanismů provádění financování, způsobů plateb a kontrolní strategie

2.1.2.Informace o zjištěných rizicích a systémech vnitřní kontroly zřízených k jejich zmírnění

2.1.3.Odhad a odůvodnění nákladové efektivnosti kontrol (poměr „náklady na kontroly ÷ hodnota souvisejících spravovaných finančních prostředků“) a posouzení očekávané míry rizika výskytu chyb (při platbě a při uzávěrce)

2.2.Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí

3.ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU

3.1.Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové položky

3.2.Odhadovaný finanční dopad návrhu na prostředky

3.2.1.Odhadovaný souhrnný dopad na operační prostředky

3.2.2.Odhadovaný výstup financovaný z operačních prostředků

3.2.3.Odhadovaný souhrnný dopad na správní prostředky

3.2.4.Odhadované potřeby v oblasti lidských zdrojů

3.2.5.Slučitelnost se stávajícím víceletým finančním rámcem

3.2.6.Příspěvky třetích stran

3.3.Odhadovaný dopad na příjmy

LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ

1.RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU 

1.1.Název návrhu/podnětu

1.2.Příslušné oblasti politik 

1.3. Návrh/podnět se týká: 

☒ nové akce 

◻ nové akce následující po pilotním projektu / přípravné akci 87  

◻ prodloužení stávající akce 

◻ sloučení jedné či více akcí v jinou/novou akci nebo přesměrování jedné či více akcí na jinou/novou akci 

1.4.Cíle

1.4.1.Obecné cíle

1.4.2.Specifické cíle

1.4.3.Očekávané výsledky a dopady

Upřesněte účinky, které by návrh/podnět měl mít na příjemce / cílové skupiny.

1.4.4.Ukazatele výkonnosti

Upřesněte ukazatele pro sledování pokroku a dosažených výsledků.

1.5.Odůvodnění návrhu/podnětu 

1.5.1.Potřeby, které mají být uspokojeny v krátkodobém nebo dlouhodobém horizontu, včetně podrobného harmonogramu pro zahajovací fázi provádění podnětu

1.5.2.Přidaná hodnota ze zapojení Unie (může být důsledkem různých faktorů, např. přínosů z koordinace, právní jistoty, vyšší účinnosti nebo doplňkovosti). Pro účely tohoto bodu se „přidanou hodnotou ze zapojení Unie“ rozumí hodnota plynoucí ze zásahu Unie, jež doplňuje hodnotu, která by jinak vznikla činností samotných členských států.

1.5.3.Závěry vyvozené z podobných zkušeností v minulosti

1.5.4.Slučitelnost s víceletým finančním rámcem a možné synergie s dalšími vhodnými nástroji

1.5.5.Posouzení různých dostupných možností financování, včetně prostoru pro přerozdělení prostředků

1.6.Doba trvání a finanční dopad návrhu/podnětu

◻ Časově omezená doba trvání

–◻    s platností od [DD.MM.]RRRR do [DD.MM.]RRRR,

–◻    finanční dopad od RRRR do RRRR u prostředků na závazky a od RRRR do RRRR u prostředků na platby.

☒ Časově neomezená doba trvání

–Provádění s obdobím rozběhu od roku 2022 do roku 2029 97 ,

–poté plné fungování.

1.7.Předpokládaný způsob řízení 98  

☒ Přímé řízení Komisí

–☒ prostřednictvím jejích útvarů, včetně jejích zaměstnanců v delegacích Unie,

–◻    prostřednictvím výkonných agentur.

◻ Sdílené řízení s členskými státy

◻ Nepřímé řízení, při kterém jsou úkoly souvisejícími s plněním rozpočtu pověřeny:

–◻ třetí země nebo subjekty určené těmito zeměmi,

–◻ mezinárodní organizace a jejich agentury (upřesněte),

–◻ EIB a Evropský investiční fond,

–◻ subjekty uvedené v článcích 70 a 71 finančního nařízení,

–◻ veřejnoprávní subjekty,

–◻ soukromoprávní subjekty pověřené výkonem veřejné služby v rozsahu, v jakém poskytují dostatečné finanční záruky,

–◻ soukromoprávní subjekty členského státu pověřené uskutečňováním partnerství soukromého a veřejného sektoru a poskytující dostatečné finanční záruky,

–◻ osoby pověřené prováděním specifických akcí v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky podle hlavy V Smlouvy o EU a určené v příslušném základním právním aktu.

–Pokud vyberete více způsobů řízení, upřesněte je v části „Poznámky“.

Poznámky

2.SPRÁVNÍ OPATŘENÍ 

Pravidla pro sledování a podávání zpráv

Upřesněte četnost a podmínky.

2.1.Systémy řízení a kontroly 

2.1.1.Odůvodnění navrhovaných způsobů řízení, mechanismů provádění financování, způsobů plateb a kontrolní strategie

2.1.2.Informace o zjištěných rizicích a systémech vnitřní kontroly zřízených k jejich zmírnění

2.1.3.Odhad a odůvodnění nákladové efektivnosti kontrol (poměr „náklady na kontroly ÷ hodnota souvisejících spravovaných finančních prostředků“) a posouzení očekávané míry rizika výskytu chyb (při platbě a při uzávěrce) 

2.2.Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí 

Upřesněte stávající či předpokládaná preventivní a ochranná opatření, např. opatření uvedená ve strategii pro boj proti podvodům.

3.ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU 

3.1.Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové položky 

·Stávající rozpočtové položky

V pořadí okruhů víceletého finančního rámce a rozpočtových položek.

·Nové rozpočtové položky, jejichž vytvoření se požaduje

V pořadí okruhů víceletého finančního rámce a rozpočtových položek.

3.2.Odhadovaný finanční dopad návrhu na prostředky 

3.2.1.Odhadovaný souhrnný dopad na operační prostředky 

–◻    Návrh/podnět nevyžaduje využití operačních prostředků.

–☒    Návrh/podnět vyžaduje využití operačních prostředků, jak je vysvětleno dále:

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Pokud je návrhem/podnětem dotčen více než jeden operační okruh, zopakuje se výše uvedený oddíl:

Tento oddíl se vyplní pomocí „rozpočtových údajů správní povahy“, jež se nejprve uvedou v příloze legislativního finančního výkazu (příloha V interních pravidel), která se pro účely konzultace mezi útvary vloží do aplikace DECIDE.

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

3.2.2.Odhadovaný výstup financovaný z operačních prostředků 

Prostředky na závazky v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

3.2.3.Odhadovaný souhrnný dopad na správní prostředky 

–◻    Návrh/podnět nevyžaduje využití prostředků správní povahy.

–☒    Návrh/podnět vyžaduje využití prostředků správní povahy, jak je vysvětleno dále:

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Potřebné prostředky na oblast lidských zdrojů a na ostatní výdaje správní povahy budou pokryty z prostředků GŘ, které jsou již vyčleněny na řízení akce a/nebo byly vnitřně přerozděleny v rámci GŘ a případně doplněny z dodatečného přídělu, který lze řídícímu GŘ poskytnout v rámci ročního přidělování a s ohledem na rozpočtová omezení.

3.2.4.Odhadované potřeby v oblasti lidských zdrojů 

–◻    Návrh/podnět nevyžaduje využití lidských zdrojů.

–☒    Návrh/podnět vyžaduje využití lidských zdrojů, jak je vysvětleno dále:

Odhad vyjádřete v přepočtu na plné pracovní úvazky

XX je oblast politiky nebo dotčená hlava rozpočtu.

Potřeby v oblasti lidských zdrojů budou pokryty ze zdrojů GŘ, které jsou již vyčleněny na řízení akce a/nebo byly vnitřně přeobsazeny v rámci GŘ, a případně doplněny z dodatečného přídělu, který lze řídícímu GŘ poskytnout v rámci ročního přidělování a s ohledem na rozpočtová omezení.

Popis úkolů:

3.2.5.Slučitelnost se stávajícím víceletým finančním rámcem 

Návrh/podnět:

–☒    může být v plném rozsahu financován přerozdělením prostředků v rámci příslušného okruhu víceletého finančního rámce (VFR).

–◻    vyžaduje použití nepřiděleného rozpětí v rámci příslušného okruhu VFR a/nebo použití zvláštních nástrojů definovaných v nařízení o VFR.

–◻    vyžaduje revizi VFR.

3.2.6.Příspěvky třetích stran 

Návrh/podnět:

–☒    nepočítá se spolufinancováním od třetích stran,

–◻    počítá se spolufinancováním od třetích stran podle následujícího odhadu:

prostředky v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

3.3.Odhadovaný dopad na příjmy 

–☒    Návrh/podnět nemá žádný finanční dopad na příjmy.

–◻    Návrh/podnět má tento finanční dopad:

◻    na vlastní zdroje

◻    na jiné příjmy

uveďte, zda je příjem účelově vázán na výdajové položky◻    

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

U účelově vázaných příjmů upřesněte dotčené výdajové rozpočtové položky.

Jiné poznámky (např. způsob/vzorec výpočtu dopadu na příjmy nebo jiné údaje).

(1)    Listina základních práv Evropské unie (Úř. věst. C 326, 26.10.2012, s. 391).

(2)    COM(2021) 700 final.

(3)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/1784 ze dne 25. listopadu 2020 o doručování soudních a mimosoudních písemností ve věcech občanských a obchodních v členských státech (doručování písemností) (přepracované znění) (Úř. věst. L 405, 2.12.2020, s. 40) a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1393/2007 ze dne 13. listopadu 2007 o doručování soudních a mimosoudních písemností ve věcech občanských a obchodních v členských státech (doručování písemností) (Úř. věst. L 324, 10.12.2007, s. 79).

(4)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/1783 ze dne 25. listopadu 2020 o spolupráci soudů členských států při dokazování v občanských a obchodních věcech (dokazování) (přepracované znění) (Úř. věst. L 405, 2.12.2020, s. 1).    

(5)    COM/2020/710 final.

(6)    V souvislosti s tímto návrhem nařízení by měla být zásada „digitalizace jako standard“ chápána jako způsob, jak zlepšit účinnost a odolnost komunikace a snížit náklady a administrativní zátěž tím, že se digitální komunikační kanál stane upřednostňovaným komunikačním kanálem.

(7)    COM/2020/690 final.

(8)    COM/2020/712 final.

(9)    COM/2018/225 final – 2018/0108 (COD).

(10)    Závěry Rady, Formování digitální budoucnosti Evropy, 2020/C 202 I/01 (Úř. věst. C 202I, 16.6.2020, s. 1).

(11)    Závěry Rady „Přístup ke spravedlnosti – využití příležitostí, jež nabízí digitalizace“, 2020/C 342 I/01 (Úř. věst. C 342I, 14.10.2020, s. 1).

(12)    Zavedený v návaznosti na „závěry Rady o zlepšení trestního soudnictví v kyberprostoru“ ze dne 9. června 2016.

(13)    Závěry Rady „Evropský zatýkací rozkaz a postupy vydávání – stávající výzvy a cesta kupředu“ 2020/C 419/09 (Úř. věst. C 419, 4.12.2020, s. 23).

(14)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 ze dne 23. července 2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice 1999/93/ES (Úř. věst. L 257, 28.8.2014, s. 73).

(15)    COM/2021/281 final.

(16)    JOIN/2020/18 final.

(17)    COM/2020/823 final.

(18)    COM/2020/713 final.

(19)    Konsolidované znění Smlouvy o fungování Evropské unie (Úř. věst. C 326, 26.10.2012, s. 47).

(20)    SWD(2021) 392.

(21)    https://data.europa.eu/doi/10.2838/118529

(22)    SWD(2021) 392.

(23)    Hlavní nástroj informačních technologií, který byl dosud vyvinut na úrovni EU jako jednotné kontaktní místo pro přístup k informacím a službám v oblasti justice.

(24)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 ze dne 23. října 2018 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány, institucemi a jinými subjekty Unie a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení nařízení (ES) č. 45/2001 a rozhodnutí č. 1247/2002/ES (Úř. věst. L 295, 21.11.2018, s. 39).

(25)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 1).

(26)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/680 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů příslušnými orgány za účelem prevence, vyšetřování, odhalování či stíhání trestných činů nebo výkonu trestů, o volném pohybu těchto údajů a o zrušení rámcového rozhodnutí Rady 2008/977/SVV (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 89).

(27)    SWD(2021) 392.

(28)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/694 ze dne 29. dubna 2021, kterým se zavádí program Digitální Evropa a zrušuje rozhodnutí (EU) 2015/2240 (Úř. věst. L 166, 11.5.2021, s. 1).

(29)    Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů. Digitalizace soudnictví v Evropské unii. Soubor příležitostí (COM(2020) 710 final).

(30)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/1784 ze dne 25. listopadu 2020 o doručování soudních a mimosoudních písemností ve věcech občanských a obchodních v členských státech (doručování písemností) (Úř. věst. L 405, 2.12.2020, s. 40).

(31)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1393/2007 ze dne 13. listopadu 2007 o doručování soudních a mimosoudních písemností ve věcech občanských a obchodních v členských státech (doručování písemností) a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1348/2000 (Úř. věst. L 324, 10.12.2007, s. 79).

(32)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/1783 ze dne 25. listopadu 2020 o spolupráci soudů členských států při dokazování v občanských a obchodních věcech (dokazování) (přepracované znění) (Úř. věst. L 405, 2.12.2020, s. 1).

(33)    Nařízení Rady (ES) č. 1206/2001 ze dne 28. května 2001 o spolupráci soudů členských států při dokazování v občanských nebo obchodních věcech (Úř. věst. L 174, 27.6.2001, s. 1).

(34)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 ze dne 23. října 2018 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány, institucemi a jinými subjekty Unie a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení nařízení (ES) č. 45/2001 a rozhodnutí č. 1247/2002/ES (Úř. věst. L 295, 21.11.2018, s. 39).

(35)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 1).

(36)    Nařízení Rady (ES) č. 4/2009 ze dne 18. prosince 2008 o příslušnosti, rozhodném právu, uznávání a výkonu rozhodnutí a o spolupráci ve věcech vyživovacích povinností (Úř. věst. L 7, 10.1.2009, s. 1).

(37)    Nařízení Rady (EU) 2019/1111 ze dne 25. června 2019 o příslušnosti, uznávání a výkonu rozhodnutí ve věcech manželských a ve věcech rodičovské odpovědnosti a o mezinárodních únosech dětí (Úř. věst. L 178, 2.7.2019, s. 1).

(38)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/848 ze dne 20. května 2015 o insolvenčním řízení (Úř. věst. L 141, 5.6.2015, s. 19).

(39)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 ze dne 23. července 2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice 1999/93/ES (Úř. věst. L 257, 28.8.2014, s. 73).

(40)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1896/2006 ze dne 12. prosince 2006, kterým se zavádí řízení o evropském platebním rozkazu (Úř. věst. L 399, 30.12.2006, s. 1).

(41)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 861/2007 ze dne 11. července 2007, kterým se zavádí evropské řízení o drobných nárocích (Úř. věst. L 199, 31.7.2007, s. 1).

(42)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 655/2014 ze dne 15. května 2014, kterým se zavádí řízení o evropském příkazu k obstavení účtů k usnadnění vymáhání přeshraničních pohledávek v občanských a obchodních věcech (Úř. věst. L 189, 27.6.2014, s. 59).

(43)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1805 ze dne 14. listopadu 2018 o vzájemném uznávání příkazů k zajištění a příkazů ke konfiskaci (Úř. věst. L 303, 28.11.2018, s. 1).

(44) *     SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY, kterou se mění směrnice Rady 2003/8/ES, rámcová rozhodnutí Rady 2002/465/SVV, 2002/584/SVV, 2003/577/SVV, 2005/214/SVV, 2006/783/SVV, 2008/909/SVV, 2008/947/SVV, 2009/829/SVV a 2009/948/SVV a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/41/EU, pokud jde o digitalizaci justiční spolupráce.

(45)    Interinstitucionální dohoda mezi Evropským parlamentem, Radou Evropské unie a Evropskou komisí o zdokonalení tvorby právních předpisů, (Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1).

(46)    Listina základních práv Evropské unie (Úř. věst. C 326, 26.10.2012, s. 391).

(47)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/64/EU ze dne 20. října 2010 o právu na tlumočení a překlad v trestním řízení (Úř. věst. L 280/1, 2010), směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/13/EU ze dne 22. května 2012 o právu na informace v trestním řízení (Úř. věst. L 142/1, 2012); směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/48/EU ze dne 22. října 2013 o právu na přístup k obhájci v trestním řízení a řízení týkajícím se evropského zatýkacího rozkazu a o právu na informování třetí strany a právu na komunikaci s třetími osobami a konzulárními úřady v případě zbavení osobní svobody (Úř. věst. L 294/1, 2013); směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/343 ze dne 9. března 2016, kterou se posilují některé aspekty presumpce neviny a právo být přítomen při trestním řízení před soudem (Úř. věst. L 65/1, 2016); směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/800 ze dne 11. května 2016 o procesních zárukách pro děti, které jsou podezřelými nebo obviněnými osobami v trestním řízení (Úř. věst. L 132/1, 2016); směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1919 ze dne 26. října 2016 o právní pomoci pro podezřelé nebo obviněné osoby v trestním řízení a pro osoby vyžádané v rámci řízení týkajícího se evropského zatýkacího rozkazu (Úř. věst. L 297, 4.11.2016).

(48)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/680 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů příslušnými orgány za účelem prevence, vyšetřování, odhalování či stíhání trestných činů nebo výkonu trestů, o volném pohybu těchto údajů a o zrušení rámcového rozhodnutí Rady 2008/977/SVV (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 89).

(49)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).

(50)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/800 ze dne 11. května 2016 o procesních zárukách pro děti, které jsou podezřelými nebo obviněnými osobami v trestním řízení (Úř. věst. L 132, 21.5.2016, s. 1).

(51)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).

(52)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1896/2006 ze dne 12. prosince 2006, kterým se zavádí řízení o evropském platebním rozkazu (Úř. věst. L 399, 30.12.2006, s. 1).

(53) *     Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) […] o digitalizaci justiční spolupráce a přístupu ke spravedlnosti v přeshraničních občanských, obchodních a trestních věcech a o změně některých aktů v oblasti justiční spolupráce (Úř. věst. L …).

(54) *     Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) […] o digitalizaci justiční spolupráce a přístupu ke spravedlnosti v přeshraničních občanských, obchodních a trestních věcech a o změně některých aktů v oblasti justiční spolupráce (Úř. věst. L …).

(55) *     Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) […] o digitalizaci justiční spolupráce a přístupu ke spravedlnosti v přeshraničních občanských, obchodních a trestních věcech a o změně některých aktů v oblasti justiční spolupráce (Úř. věst. L …).

(56) *     Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) […] o digitalizaci justiční spolupráce a přístupu ke spravedlnosti v přeshraničních občanských, obchodních a trestních věcech a o změně některých aktů v oblasti justiční spolupráce (Úř. věst. L …).

(57)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 861/2007 ze dne 11. července 2007, kterým se zavádí evropské řízení o drobných nárocích (Úř. věst. L 199, 31.7.2007, s. 1).

(58) *     Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) […] o digitalizaci justiční spolupráce a přístupu ke spravedlnosti v přeshraničních občanských, obchodních a trestních věcech a o změně některých aktů v oblasti justiční spolupráce (Úř. věst. L …).

(59) *     Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) […] o digitalizaci justiční spolupráce a přístupu ke spravedlnosti v přeshraničních občanských, obchodních a trestních věcech a o změně některých aktů v oblasti justiční spolupráce (Úř. věst. L …).

(60)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 655/2014 ze dne 15. května 2014, kterým se zavádí řízení o evropském příkazu k obstavení účtů k usnadnění vymáhání přeshraničních pohledávek v občanských a obchodních věcech (Úř. věst. L 189, 27.6.2014, s. 59).

(61) *     Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) […] o digitalizaci justiční spolupráce a přístupu ke spravedlnosti v přeshraničních občanských, obchodních a trestních věcech a o změně některých aktů v oblasti justiční spolupráce (Úř. věst. L …).

(62) *     Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) […] o digitalizaci justiční spolupráce a přístupu ke spravedlnosti v přeshraničních občanských, obchodních a trestních věcech a o změně některých aktů v oblasti justiční spolupráce (Úř. věst. L …).

(63) *     Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) […] o digitalizaci justiční spolupráce a přístupu ke spravedlnosti v přeshraničních občanských, obchodních a trestních věcech a o změně některých aktů v oblasti justiční spolupráce (Úř. věst. L …).

(64) *     Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) […] o digitalizaci justiční spolupráce a přístupu ke spravedlnosti v přeshraničních občanských, obchodních a trestních věcech a o změně některých aktů v oblasti justiční spolupráce (Úř. věst. L …).

(65) *     Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) […] o digitalizaci justiční spolupráce a přístupu ke spravedlnosti v přeshraničních občanských, obchodních a trestních věcech a o změně některých aktů v oblasti justiční spolupráce (Úř. věst. L …).

(66)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/848 ze dne 20. května 2015 o insolvenčním řízení (Úř. věst. L 141, 5.6.2015, s. 19).

(67) *     Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) […] o digitalizaci justiční spolupráce a přístupu ke spravedlnosti v přeshraničních občanských, obchodních a trestních věcech a o změně některých aktů v oblasti justiční spolupráce (Úř. věst. L …).

(68)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1805 ze dne 14. listopadu 2018 o vzájemném uznávání příkazů k zajištění a příkazů ke konfiskaci (Úř. věst. L 303, 28.11.2018, s. 1).

(69) *     Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) […] o digitalizaci justiční spolupráce a přístupu ke spravedlnosti v přeshraničních občanských, obchodních a trestních věcech a o změně některých aktů v oblasti justiční spolupráce (Úř. věst. L …).

(70) *     Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) […] o digitalizaci justiční spolupráce a přístupu ke spravedlnosti v přeshraničních občanských, obchodních a trestních věcech a o změně některých aktů v oblasti justiční spolupráce (Úř. věst. L …).

(71) *     Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) […] o digitalizaci justiční spolupráce a přístupu ke spravedlnosti v přeshraničních občanských, obchodních a trestních věcech a o změně některých aktů v oblasti justiční spolupráce (Úř. věst. L …).

(72) *     Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) […] o digitalizaci justiční spolupráce a přístupu ke spravedlnosti v přeshraničních občanských, obchodních a trestních věcech a o změně některých aktů v oblasti justiční spolupráce (Úř. věst. L …).

(73) *     Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) […] o digitalizaci justiční spolupráce a přístupu ke spravedlnosti v přeshraničních občanských, obchodních a trestních věcech a o změně některých aktů v oblasti justiční spolupráce (Úř. věst. L …).

(74) *     Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) […] o digitalizaci justiční spolupráce a přístupu ke spravedlnosti v přeshraničních občanských, obchodních a trestních věcech a o změně některých aktů v oblasti justiční spolupráce (Úř. věst. L …).

(75) *     Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) […] o digitalizaci justiční spolupráce a přístupu ke spravedlnosti v přeshraničních občanských, obchodních a trestních věcech a o změně některých aktů v oblasti justiční spolupráce (Úř. věst. L …).

(76) *     Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) […] o digitalizaci justiční spolupráce a přístupu ke spravedlnosti v přeshraničních občanských, obchodních a trestních věcech a o změně některých aktů v oblasti justiční spolupráce (Úř. věst. L …).

(77) *     Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) […] o digitalizaci justiční spolupráce a přístupu ke spravedlnosti v přeshraničních občanských, obchodních a trestních věcech a o změně některých aktů v oblasti justiční spolupráce (Úř. věst. L …).

(78) *     Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) […] o digitalizaci justiční spolupráce a přístupu ke spravedlnosti v přeshraničních občanských, obchodních a trestních věcech a o změně některých aktů v oblasti justiční spolupráce (Úř. věst. L …).

(79) *     Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) […] o digitalizaci justiční spolupráce a přístupu ke spravedlnosti v přeshraničních občanských, obchodních a trestních věcech a o změně některých aktů v oblasti justiční spolupráce (Úř. věst. L …).

(80) *     Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) […] o digitalizaci justiční spolupráce a přístupu ke spravedlnosti v přeshraničních občanských, obchodních a trestních věcech a o změně některých aktů v oblasti justiční spolupráce (Úř. věst. L …).

(81) *     Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) […] o digitalizaci justiční spolupráce a přístupu ke spravedlnosti v přeshraničních občanských, obchodních a trestních věcech a o změně některých aktů v oblasti justiční spolupráce (Úř. věst. L …).

(82) *     Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) o digitalizaci justiční spolupráce a přístupu ke spravedlnosti v přeshraničních občanských, obchodních a trestních věcech a o změně některých aktů v oblasti justiční spolupráce (COM(2021) 759).

(83) *     Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) […] o digitalizaci justiční spolupráce a přístupu ke spravedlnosti v přeshraničních občanských, obchodních a trestních věcech a o změně některých aktů v oblasti justiční spolupráce (Úř. věst. L …).

(84) *     Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) […] o digitalizaci justiční spolupráce a přístupu ke spravedlnosti v přeshraničních občanských, obchodních a trestních věcech a o změně některých aktů v oblasti justiční spolupráce (Úř. věst. L …).

(85) *     Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) […] o digitalizaci justiční spolupráce a přístupu ke spravedlnosti v přeshraničních občanských, obchodních a trestních věcech a o změně některých aktů v oblasti justiční spolupráce (Úř. věst. L …).

(86)    Uvedené v čl. 58 odst. 2 písm. a) nebo b) finančního nařízení.

(87)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/694 ze dne 29. dubna 2021, kterým se zavádí program Digitální Evropa a zrušuje rozhodnutí (EU) 2015/2240. (Úř. věst. L 166, 11.5.2021, s. 1).

(88)    SWD(2021) 392.

(89)    https://www.e-codex.eu/

(90)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/1784 ze dne 25. listopadu 2020 o doručování soudních a mimosoudních písemností ve věcech občanských a obchodních v členských státech (doručování písemností) (Úř. věst. L 405, 2.12.2020, s. 40).

(91)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/1783 ze dne 25. listopadu 2020 o spolupráci soudů členských států při dokazování v občanských a obchodních věcech (dokazování) (přepracované znění) (Úř. věst. L 405, 2.12.2020, s. 1).

(92)    COM/2020/710 final.

(93)    Návrh NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY o počítačovém systému pro komunikaci v přeshraničních občanských a trestních řízeních (systém e-CODEX) a o změně nařízení (EU) 2018/1726 (COM/2020/712 final).

(94)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 ze dne 23. července 2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice 1999/93/ES (Úř. věst. L 257, 28.8.2014, s. 73).

(95)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/693 ze dne 28. dubna 2021, kterým se zavádí program Spravedlnost a zrušuje nařízení (EU) č. 1382/2013 (Úř. věst. L 156, 5.5.2021, s. 21).

(96)    Všechna opatření po roce 2027 budou podmíněna dostupností přídělů v příštím víceletém finančním rámci (VFR) a nepředjímají budoucí návrh Komise týkající se VFR po roce 2027.

(97)    Vysvětlení způsobů řízení spolu s odkazem na finanční nařízení jsou k dispozici na stránkách BudgWeb: https://myintracomm.ec.europa.eu/budgweb/EN/man/budgmanag/Pages/budgmanag.aspx  

(98)    RP = rozlišené prostředky / NRP = nerozlišené prostředky.

(99)    ESVO: Evropské sdružení volného obchodu.

(100)    Kandidátské země a případně potenciální kandidáti ze západního Balkánu.

(101)    Podle oficiální rozpočtové nomenklatury.

(102)    Technická a/nebo administrativní pomoc a výdaje na podporu provádění programů a/nebo akcí EU (bývalé položky „BA“), nepřímý výzkum, přímý výzkum.

(103)    Potřebné prostředky poskytne GŘ CNECT k dispozici pro GŘ JUST po přijetí příslušných pracovních programů.

(104)    Výstupy se rozumí produkty a služby, které mají být dodány (např.: počet financovaných studentských výměn, počet vybudovaných kilometrů silnic atd.).

(105)    Popsané v bodě 1.4.2. „Specifické cíle…“.

(106)    Technická a/nebo administrativní pomoc a výdaje na podporu provádění programů a/nebo akcí EU (bývalé položky „BA“), nepřímý výzkum, přímý výzkum.

(107)    Dílčí strop na externí zaměstnance financované z operačních prostředků (bývalé položky „BA“).

(108)    Rokem N se rozumí rok, kdy se návrh/podnět začíná provádět. Výraz „N“ nahraďte předpokládaným prvním rokem provádění (například 2021). Totéž proveďte u let následujících.

(109)    Pokud jde o tradiční vlastní zdroje (cla, dávky z cukru), je třeba uvést čisté částky, tj. hrubé částky po odečtení 20 % nákladů na výběr.

EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 1.12.2021

COM(2021) 759 final

PŘÍLOHY

návrhu NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

o digitalizaci justiční spolupráce a přístupu ke spravedlnosti v přeshraničních občanských, obchodních a trestních věcech a o změně některých aktů v oblasti justiční spolupráce

{SEC(2021) 580 final} - {SWD(2021) 392 final} - {SWD(2021) 393 final}

PŘÍLOHA 1
Právní akty v oblasti justiční spolupráce v občanských a obchodních věcech

1)Směrnice Rady 2002/8/ES ze dne 27. ledna 2003 o zlepšení přístupu ke spravedlnosti v přeshraničních sporech stanovením minimálních společných pravidel pro právní pomoc v těchto sporech.

2)Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 805/2004 ze dne 21. dubna 2004, kterým se zavádí evropský exekuční titul pro nesporné nároky.

3)Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1896/2006 ze dne 12. prosince 2006, kterým se zavádí řízení o evropském platebním rozkazu.

4)Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 861/2007 ze dne 11. července 2007, kterým se zavádí evropské řízení o drobných nárocích.

5)Nařízení Rady (ES) č. 4/2009 ze dne 18. prosince 2008 o příslušnosti, rozhodném právu, uznávání a výkonu rozhodnutí a spolupráci ve věcech vyživovacích povinností.

6)Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 650/2012 ze dne 4. července 2012 o příslušnosti, rozhodném právu, uznávání a výkonu rozhodnutí a přijímání a výkonu veřejných listin v dědických věcech a o vytvoření evropského dědického osvědčení.

7)Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. prosince 2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (přepracované znění).

8)Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 655/2014 ze dne 15. května 2014, kterým se zavádí řízení o evropském příkazu k obstavení účtů k usnadnění vymáhání přeshraničních pohledávek v občanských a obchodních věcech.

9)Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/848 ze dne 20. května 2015 o insolvenčním řízení.

10)Nařízení Rady (EU) 2016/1103 ze dne 24. června 2016 provádějící posílenou spolupráci v oblasti příslušnosti, rozhodného práva a uznávání a výkonu rozhodnutí ve věcech majetkových poměrů v manželství.

11)Nařízení Rady (EU) 2016/1104 ze dne 24. června 2016 provádějící posílenou spolupráci v oblasti příslušnosti, rozhodného práva a uznávání a výkonu rozhodnutí ve věcech majetkových důsledků registrovaného partnerství.

12)Nařízení Rady (EU) 2019/1111 ze dne 25. června 2019 o příslušnosti, uznávání a výkonu rozhodnutí ve věcech manželských a ve věcech rodičovské odpovědnosti a o mezinárodních únosech dětí.

PŘÍLOHA 2
Právní akty v oblasti justiční spolupráce v trestních věcech

1)Rámcové rozhodnutí Rady 2002/465/SVV ze dne 13. června 2002 o společných vyšetřovacích týmech.

2)Rámcové rozhodnutí Rady 2002/584/SVV ze dne 13. června 2002 o evropském zatýkacím rozkazu a postupech předávání mezi členskými státy.

3)Rámcové rozhodnutí Rady 2003/577/SVV ze dne 22. července 2003 o výkonu příkazů k zajištění majetku nebo důkazních prostředků v Evropské unii.

4)Rámcové rozhodnutí Rady 2005/214/SVV ze dne 24. února 2005 o uplatňování zásady vzájemného uznávání peněžitých trestů a pokut.

5)Rámcové rozhodnutí Rady 2006/783/SVV ze dne 6. října 2006 o uplatňování zásady vzájemného uznávání příkazů ke konfiskaci.

6)Rámcové rozhodnutí Rady 2008/909/SVV ze dne 27. listopadu 2008 o uplatňování zásady vzájemného uznávání rozsudků v trestních věcech, které ukládají trest odnětí svobody nebo opatření spojená se zbavením osobní svobody, za účelem jejich výkonu v Evropské unii.

7)Rámcové rozhodnutí Rady 2008/947/SVV ze dne 27. listopadu 2008 o uplatňování zásady vzájemného uznávání na rozsudky a rozhodnutí o probaci za účelem dohledu nad probačními opatřeními a alternativními tresty.

8)Rámcové rozhodnutí Rady 2009/829/SVV ze dne 23. října 2009 o uplatnění zásady vzájemného uznávání na rozhodnutí o opatřeních dohledu jakožto alternativy zajišťovací vazby mezi členskými státy Evropské unie.

9)Rámcové rozhodnutí Rady 2009/948/SVV ze dne 30. listopadu 2009 o předcházení kompetenčním sporům při výkonu pravomoci v trestním řízení a jejich řešení.

10)Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/41/EU ze dne 3. dubna 2014 o evropském vyšetřovacím příkazu v trestních věcech.

11)Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1805 ze dne 14. listopadu 2018 o vzájemném uznávání příkazů k zajištění a příkazů ke konfiskaci.