Choose the experimental features you want to try

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 52021PC0759

    Návrh NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY o digitalizaci justiční spolupráce a přístupu ke spravedlnosti v přeshraničních občanských, obchodních a trestních věcech a o změně některých aktů v oblasti justiční spolupráce

    COM/2021/759 final

    V Bruselu dne 1.12.2021

    COM(2021) 759 final

    2021/0394(COD)

    Návrh

    NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

    o digitalizaci justiční spolupráce a přístupu ke spravedlnosti v přeshraničních občanských, obchodních a trestních věcech a o změně některých aktů v oblasti justiční spolupráce

    {SEC(2021) 580 final} - {SWD(2021) 392 final} - {SWD(2021) 393 final}


    DŮVODOVÁ ZPRÁVA

    1.SOUVISLOSTI NÁVRHU

       Odůvodnění a cíle návrhu

    Účinná přeshraniční justiční spolupráce vyžaduje bezpečnou, spolehlivou a časově úspornou komunikaci mezi soudy a příslušnými orgány. Tato spolupráce by navíc měla probíhat způsobem, který nepředstavuje nepřiměřenou administrativní zátěž a je odolný vůči okolnostem způsobeným vyšší mocí. Tyto úvahy jsou stejnou měrou důležité pro fyzické i právnické osoby, neboť účinný přístup ke spravedlnosti v přiměřené době je zásadním aspektem práva na spravedlivý proces, jak je zakotveno v článku 47 Listiny základních práv Evropské unie 1 (dále jen „Listina“).

    K ochraně svých práv by fyzické i právnické osoby měly mít možnost využít účinné právní ochrany. Pouhý přístup k justičním orgánům automaticky nepředstavuje účinný přístup ke spravedlnosti. Z tohoto důvodu je důležité nalézt cesty, jak usnadnit provádění postupů a co nejvíce omezit praktické obtíže. Fyzické a právnické osoby by měly mít možnost vykonávat svá práva a plnit své povinnosti rychle, nákladově efektivně a transparentně.

    Na úrovni EU existuje ucelený soubor nástrojů určených k posílení justiční spolupráce a přístupu ke spravedlnosti v přeshraničních občanských, obchodních a trestních věcech. Mnohé z nich upravují komunikaci mezi orgány, v některých případech i s agenturami a subjekty EU v oblasti spravedlnosti a vnitřních věcí a mezi orgány a fyzickými či právnickými osobami. Většina nástrojů však neumožňuje zapojení do takové komunikace prostřednictvím digitálních prostředků. I tam, kde to umožňují, mohou stále existovat další nedostatky, jako je nedostatek zabezpečených a spolehlivých digitálních komunikačních kanálů nebo neuznávání elektronických dokumentů, podpisů a pečetí. To znemožňuje využívat v rámci justiční spolupráce a přístupu ke spravedlnosti nejúčinnější, nejbezpečnější a nejspolehlivější dostupné komunikační kanály.

    Pandemie COVID-19 navíc ukázala, že události způsobené vyšší mocí mohou mít vážné dopady na běžné fungování justičních systémů členských států. Během krize nebyly v mnoha případech vnitrostátní soudy v důsledku šíření viru schopny udržet běžný provoz. Členské státy byly nuceny přijmout řadu opatření, od úplného omezení volného pohybu osob až po řešení pouze některých prioritních případů. Využití digitálních technologií (např. elektronické pošty, videokonferencí atd.) současně pomohlo omezit narušení činnosti 2 . Mnohá použitá technická řešení však byla vyvinuta ad hoc a nemusela nutně plně vyhovovat bezpečnostním normám a normám v oblasti základních práv. Podobně byla ovlivněna i justiční spolupráce a přístup ke spravedlnosti v přeshraničních případech v EU a pandemie COVID-19 zdůraznila potřebu zajistit odolnost komunikace.

    Za této situace je cílem pravidel pro digitalizaci stanovených v tomto návrhu zlepšit přístup ke spravedlnosti a účinnost a odolnost komunikačních toků spojených se spoluprací mezi justičními a jinými příslušnými orgány v přeshraničních případech v EU.

    Využití digitálních technologií by v tomto ohledu mohlo soudní systémy zefektivnit, a to snížením administrativní zátěže, zkrácením doby zpracování případů, zajištěním většího zabezpečení a odolnosti komunikace a částečnou automatizací vyřizování případů. Zkušenosti však ukazují, že pokud je členským státům ponechána možnost vyvíjet vlastní vnitrostátní řešení v oblasti informačních technologií, je výsledkem roztříštěný přístup a hrozí, že řešení nebudou kompatibilní.

    Aby zaručil společný přístup k využívání moderních technologií v přeshraniční justiční spolupráci a přístupu ke spravedlnosti, klade si tento podnět za cíl:

    ·Zajistit dostupnost a využívání elektronických komunikačních prostředků v přeshraničních případech mezi justičními a jinými příslušnými orgány členských států, včetně příslušných agentur a subjektů EU v oblasti spravedlnosti a vnitřních věcí, pokud je taková komunikace stanovena v právních nástrojích EU týkajících se justiční spolupráce.

    ·Umožnit používání elektronických komunikačních prostředků v přeshraničních případech mezi fyzickými a právnickými osobami, soudy a příslušnými orgány, s výjimkou případů, na které se vztahují nařízení o doručování písemností 3 .

    ·Usnadnit účastníkům přeshraničních občanských a trestních řízení účast na ústních jednáních prostřednictvím videokonference nebo jiné technologie komunikace na dálku za jiným účelem, než je dokazování v občanských a obchodních věcech 4 .

    ·Zajistit, aby dokumenty nebyly zamítnuty nebo jim nebyl odepřen právní účinek pouze na základě jejich elektronické podoby (aniž by se zasahovalo do pravomoci soudů rozhodovat o jejich platnosti, přípustnosti a důkazní hodnotě jakožto důkazů podle vnitrostátního práva).

    ·Zajistit platnost a uznávání elektronických podpisů a pečetí v souvislosti s elektronickou komunikací v rámci přeshraniční justiční spolupráce a přístupu ke spravedlnosti.

       Soulad s platnými předpisy v této oblasti politiky

    V prosinci 2020 přijala Komise sdělení o digitalizaci soudnictví v EU 5 , v němž navrhuje přístup založený na sadě nástrojů. Tento přístup zahrnuje soubor opatření, která mají na úrovni členských států i na úrovni EU posunout digitalizaci kupředu. Sdělení se rovněž zabývá modernizací legislativního rámce pro unijní přeshraniční řízení v oblasti občanského, obchodního a trestního práva v souladu se zásadou „digitalizace jako standard“ 6 při současném zajištění všech nezbytných záruk (např. konkrétně uznání nutnosti zabránit sociálnímu vyloučení). Komise tento návrh oznámila a zahrnula jej do svého pracovního programu na rok 2021 7 (viz balíček opatření v oblasti „digitální justiční spolupráce“).

    Spolu se sdělením z prosince 2020 přijala Komise legislativní návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o počítačovém systému pro komunikaci v přeshraničních občanských, obchodních a trestních řízeních (systém e-CODEX) 8 . Cílem návrhu je stanovit právní základ pro systém e-CODEX a zaručit jeho udržitelnost a budoucí správu tím, že jeho řízením bude pověřena Agentura Evropské unie pro provozní řízení rozsáhlých informačních systémů v prostoru svobody, bezpečnosti a práva (eu-LISA). Systém e-CODEX je soubor softwarových složek pro justiční spolupráci v EU, který vyvinulo konsorcium členských států a financuje Komise. Systém podporuje komunikaci v občanskoprávním a trestním řízení tím, že umožňuje bezpečnou a interoperabilní přeshraniční výměnu elektronických zpráv a dokumentů. Systém e-CODEX by proto byl nejvhodnějším nástrojem pro digitalizaci postupů přeshraniční justiční spolupráce.

    V listopadu 2020 přijaly Evropský parlament a Rada přepracovaná znění nařízení o doručování písemností a nařízení o dokazování. Tato přepracovaná znění vyžadují, aby spolu příslušné orgány členských států komunikovaly prostřednictvím decentralizovaného informačního systému (např. za účelem výměny standardizovaných formulářů, dokumentů atd.), který sestává z národních informačních systémů, které jsou vzájemně propojeny pomocí interoperabilního řešení (jako je systém e-CODEX). Tato dvě nařízení poprvé stanoví komplexní právní rámec pro elektronickou komunikaci mezi příslušnými orgány v přeshraničním soudním řízení. Tentýž přístup ke komunikaci mezi příslušnými orgány uplatňuje tento návrh, přičemž nařízení o doručování písemností a dokazování (přepracovaná znění) jsou z oblasti působnosti tohoto návrhu vypuštěna.

    Práce na těchto dvou nařízeních úzce souvisela s obecnou prioritou Komise týkající se digitalizace a e-justice a s její souběžnou prací v oblasti trestního soudnictví. Na základě návrhů Komise z roku 2018 projednávají Evropský parlament a Rada (spolunormotvůrci) legislativní rámec pro přeshraniční přístup k elektronickým důkazům. V této souvislosti již návrhy Komise 9 zdůrazňují význam elektronických platforem, např. pro podávání žádostí, ověřování příkazů a odpovědí poskytovatelů služeb. Výměna elektronických důkazů bude probíhat prostřednictvím téhož decentralizovaného informačního systému, jaký předpokládá tento návrh, nebo bude návrh týkající se elektronických důkazů přímo odkazovat na tento návrh.

       Soulad s ostatními politikami Unie

    Dne 9. června 2020 přijala Rada závěry „Formování digitální budoucnosti Evropy“ 10 , v nichž uznává, že „digitalizace soudních systémů členských států má potenciál usnadnit a zlepšit přístup ke spravedlnosti v celé EU“. Rada vyzývá Komisi, aby “usnadnila digitální přeshraniční výměny mezi členskými státy jak v trestních, tak i v občanských věcech, a zajistila udržitelnost a neustálý vývoj technických řešení, která jsou vytvářena pro přeshraniční výměny“.

    Závěry Rady z října 2020 na téma „Přístup ke spravedlnosti – využití příležitostí, jež nabízí digitalizace“ 11 vyzývají Komisi, aby přijala konkrétní opatření k digitalizaci soudnictví, mimo jiné aby:

    ·provedla přezkum možností modernizace základních ustanovení nástrojů v oblasti občanských a obchodních věcí v souladu se zásadou „digitalizace jako standard“ a

    ·zvážila, na které další nástroje justiční spolupráce v trestních věcech
    by mohl být rozšířen digitální systém výměny elektronických důkazů (eEDES)
    12 .

    Závěry Rady z prosince 2020 „Evropský zatýkací rozkaz a postupy vydávání – stávající výzvy a cesta kupředu“ 13 zdůrazňují, že digitalizace by měla hrát ústřední roli ve fungování evropského zatýkacího rozkazu (EZR).

    Tento podnět je v souladu s nařízením e-IDAS 14 a stanoví přímé vazby na uvedené nařízení, neboť zavádí ustanovení o používání služeb vytvářejících důvěru v elektronické komunikaci mezi justičními a jinými příslušnými orgány, jakož i mezi těmito orgány a fyzickými a právnickými osobami. Konkrétně se návrh snaží odstranit veškeré pochybnosti, pokud jde o právní platnost elektronických dokumentů vyměňovaných v těchto souvislostech, a zřizuje společný režim pro používání a uznávání elektronických podpisů a pečetí v přeshraničních soudních řízeních.

    Na začátku června 2021 přijala Komise návrh, kterým se mění nařízení e-IDAS s cílem vytvořit rámec pro evropskou digitální identitu 15 . Návrh se zabývá otázkou zvýšené poptávky soukromého a veřejného sektoru po řešeních v oblasti elektronické identity, která využívají zvláštní atributy a zajišťují vysokou úroveň důvěry v celé EU. Navrhovaná peněženka digitální identity, v níž budou uloženy atributy a pověření, umožní fyzickým a právnickým osobám přístup k veřejným službám, včetně digitálních veřejných služeb umožňujících fyzickým a právnickým osobám účastnit se přeshraničních soudních řízení. V kontextu přeshraniční soudní spolupráce v EU a komunikace fyzických osob s příslušnými orgány v přeshraničních případech by měl být zohledněn návrh Komise týkající se rámce pro evropskou digitální identitu, pokud jde o budoucí požadavky, které návrh stanoví s ohledem na elektronickou identifikaci. Jakkoli toto nařízení neřeší požadavky na identifikaci, pokud jde o přístup k vnitrostátním portálům informačních technologií provozovaným členskými státy, nebo požadavky týkající se elektronické identifikace účastníků videokonference na dálku, měly by členské státy vzít v úvahu požadavky na uplatňování evropské peněženky digitální identity.

    Vzhledem k vysoce citlivé povaze vyměňovaných informací je nezbytné, aby uplatňování přístupu využívajícího soubor nástrojů k digitalizaci soudnictví, a to i prostřednictvím tohoto návrhu, probíhalo způsobem, který zaručí přísné standardy kybernetické bezpečnosti. To je v souladu s přístupem, který je nastíněn ve strategii kybernetické bezpečnosti EU 16 a v návrhusměrnice o opatřeních k zajištění vysoké společné úrovně kybernetické bezpečnosti v Unii (směrnice NIS 2) 17 předloženém Komisí a jehož cílem je dále zlepšit kybernetickobezpečnostní kapacity veřejných a soukromých subjektů, příslušných orgánů a Unie jako celku v oblasti kybernetické bezpečnosti a ochrany kritické infrastruktury. Ačkoli soudnictví v členských státech nespadá do oblasti působnosti návrhu směrnice NIS 2, je podstatné, že členské státy zavedou vnitrostátní opatření, která by zajistila srovnatelnou úroveň kybernetické bezpečnosti.

    Odborné vzdělávání pracovníků justice v oblasti práva EU je základním nástrojem k zajištění správného a účinného uplatňování tohoto práva. S cílem vzdělat pracovníky v oblasti justice, připravit je na výzvy 21. století a průběžně je informovat o vývoji práva EU přijala Komise evropskou strategii justičního vzdělávání na období 2021–2024 18 . Strategie se zaměřuje na školení justičních odborníků v oblasti používání regulačním rámcem stanovených digitálních nástrojů při jejich každodenní práci. V souladu se strategií by po přijetí tohoto návrhu bylo zapotřebí zorganizovat včasné odborné vzdělávání všech pracovníků justice, aby bylo zajištěno správné a bezproblémové uplatňování a používání nových digitálních nástrojů.

    2.PRÁVNÍ ZÁKLAD, SUBSIDIARITA A PROPORCIONALITA

       Právní základ

    Využívání digitálních komunikačních kanálů v přeshraničních soudních řízeních by usnadnilo justiční spolupráci v občanských, obchodních a trestních věcech. Právním základem pro tento podnět jsou proto čl. 81 odst. 1 a čl. 82 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie (Smlouvy o fungování EU) 19 .

    Využívání digitálních komunikačních kanálů by usnadnilo justiční spolupráci a účinný přístup ke spravedlnosti v občanských věcech v souladu s čl. 81 odst. 2 Smlouvy o fungování EU. Ustanovení čl. 82 odst. 1 Smlouvy o fungování EU je právním základem pro to, aby Unie usnadnila spolupráci mezi justičními nebo jinými příslušnými orgány členských států v rámci trestního řízení a výkonu rozhodnutí.

       Subsidiarita (v případě nevýlučné pravomoci)

    Podle čl. 4 odst. 2 písm. j) Smlouvy o fungování EU je pravomoc přijímat opatření v oblasti prostoru svobody, bezpečnosti a práva sdílena mezi Unií a jejími členskými státy. Členské státy proto mohou jednat samostatně, aby upravily používání digitálních komunikačních kanálů v rámci justiční spolupráce a přístupu ke spravedlnosti v rozsahu, v jakém EU nevykonává svou pravomoc. Lze však očekávat, že bez opatření na úrovni EU bude pokrok velmi pomalý, a i v případě, že členské státy přijmou opatření, je velmi obtížné zajistit interoperabilitu komunikačních kanálů bez koordinace a zásahu na úrovni EU. Plánovaná opatření v oblasti digitalizace jsou navíc přísně vázána na stávající právní nástroje EU v oblasti přeshraniční justiční spolupráce a členský stát jich nemůže dosáhnout sám. Cílů tohoto návrhu proto může být dosaženo pouze na úrovni EU, a nikoli pokud budou členské státy jednat samostatně.

    Již nyní existují určitá pravidla EU upravující vedení komunikace, z nichž některá dokonce počítají s využitím moderních technologií. Stávající pravidla však nezajišťují odpovídající a ucelenou infrastrukturu pro elektronickou komunikaci mezi fyzickými osobami, právnickými osobami nebo příslušnými orgány s orgány jiného členského státu.

    Jsou zapotřebí opatření na úrovni EU, která by koordinovala úsilí členských států a vytvořila soudržný rámec pro stávající pravidla EU. Tím se zlepší účinnost, odolnost, bezpečnost a rychlost soudních řízení s přeshraničním dopadem a zjednoduší se a urychlí komunikace mezi orgány členských států a s jednotlivci a právnickými osobami. Zlepší se proto správa případů s přeshraničními dopady týkajících se spravedlnosti.

    Z urychlení digitalizace justiční spolupráce v EU a zapojení všech členských států plynou další výhody, neboť se tím zlepší současná situace, kdy pouze některé skupiny členských států přijaly opatření, což vedlo k omezené a roztříštěné reakci na zjištěné problémy.

       Proporcionalita

    0Přijetí jednotných opatření pro elektronickou komunikaci v přeshraniční justiční spolupráci a přístupu ke spravedlnosti na úrovni EU představuje přiměřený způsob, jak vytvořit soudržný rámec pro stávající pravidla EU. Celkový soulad se zásadou proporcionality by byl zaručen, neboť návrh bude předkládat pouze opatření, která jsou nezbytná k tomu, aby bylo zajištěno používání digitální technologie v rámci justiční spolupráce a přístupu ke spravedlnosti v přeshraničních věcech. Navrhovaná opatření nezatíží členské státy nad rámec toho, co je nezbytné k dosažení cílů návrhu. To je podrobněji vysvětleno v posouzení dopadů připojeném k návrhu (viz oddíl 8 návrhu) 20 . Těchto cílů lze dosáhnout pouze prostřednictvím pravidel vyžadujících povinné používání digitální komunikace mezi soudy a příslušnými orgány členských států, které budou členské státy zavazovat, aby přijímaly elektronickou komunikaci od fyzických a právnických osob, což umožní videokonference a uznávání služeb vytvářejících důvěru.

       Volba nástroje

    Návrhem je nařízení, které by stanovilo nový samostatný právní základ pro digitalizaci nástrojů justiční spolupráce v EU. Cílem je stanovit společná pravidla platná pro všechny nástroje EU pro justiční spolupráci v jediném závazném aktu.

    Nařízení bude přímo použitelné ve všech členských státech a bude závazné. Zaručuje proto uplatňování pravidel v celé EU a jejich vstup v platnost ve stejnou dobu. Nabízí právní jistotu tím, že se vyhýbá rozdílným výkladům v členských státech, a tudíž zabraňuje právní roztříštěnosti.

    Vzhledem k tomu, že tento podnět vyžaduje sladění kolidujících pravidel v oblasti občanských, obchodních a trestních věcí s tímto nařízením, je třeba přijmout změny stávajících právních aktů. Některými těmito právními akty jsou nařízení, další jsou rámcová rozhodnutí a směrnice. Je proto vhodné přijmout změny dotčených rámcových rozhodnutí a směrnic v samostatném právním nástroji, který by zajistil soulad se soudržným souborem pravidel stanoveným v tomto nařízení. Z toho důvodu by měl být spolu s tímto nařízením předložen návrh zvláštní pozměňující směrnice.

    3.VÝSLEDKY HODNOCENÍ EX POST, KONZULTACÍ SE ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A POSOUZENÍ DOPADŮ

       Konzultace se zúčastněnými stranami

    Komise již více než deset let pracuje na politice e-justice v úzké spolupráci s různými zúčastněnými stranami. S těmito zúčastněnými stranami byly konzultovány cíle návrhu a určené možnosti politiky. V souladu se strategií konzultací pro tento návrh byla konzultována široká škála zúčastněných stran. Konzultace proběhly v rámci pracovní skupiny Rady pro e-justici (EJUSTICE), pracovní skupiny Rady pro otázky občanského práva (JUSTCIV), pracovní skupiny Rady pro justiční spolupráci v trestních věcech (COPEN), Evropské soudní sítě pro občanské a obchodní věci a Evropské justiční sítě.

    Při zveřejňování počátečního posouzení dopadů a zahájení veřejné konzultace oslovila Komise širokou škálu zúčastněných stran, včetně vnitrostátních orgánů členských států, nevládních organizací, profesních sdružení, podnikatelských organizací a fyzických osob.

    Výsledky konzultací ukazují, že cíle návrhů mají podporu. Zúčastněné strany se vyslovily pro povinné používání digitálního komunikačního kanálu v rámci justiční spolupráce oproti jeho dobrovolnému používání. Podpořily rovněž možnost účastníků přeshraničních řízení účastnit se ústních jednání prostřednictvím videokonferencí nebo jiných technologií komunikace na dálku. Ačkoli většina zúčastněných stran upřednostňovala povinnou elektronickou komunikaci mezi fyzickými a právnickými osobami a soudy a příslušnými orgány, je vhodné pro fyzické a právnické osoby zachovat možnost použití „papírové“ komunikace. Hlavním důvodem pro zachování dobrovolnosti elektronické komunikace je zaručení přístupu ke spravedlnosti pro zranitelné osoby, nezletilé osoby a osoby, které potřebují technickou pomoc nebo případně nemají přístup k digitálním prostředkům nebo požadované dovednosti.

       Sběr a využití výsledků odborných konzultací

    Komise využila služeb dodavatele, který vypracoval studii na podporu posouzení dopadů. Dodavatel uskutečnil různé konzultační činnosti se zúčastněnými stranami, které byly speciálně navrženy pro účely studie, např. uspořádal jednání s účelovou pracovní skupinou na úrovni EU, vnitrostátní konzultace se zúčastněnými stranami o dopadech jednotlivých možností politiky, uskutečnil vnitrostátní průzkum, vedl individuální rozhovory atd.

    Všechny shromážděné údaje byly podkladem pro přípravu návrhu, včetně posouzení dopadů.

    Komise mimoto využila značné množství stávajících údajů o digitalizaci justice v EU. Například ze srovnávacího přehledu EU o soudnictví, zprávy o právním státu, údajů Evropské komise pro efektivitu justice Rady Evropy (CEPEJ) a studie o digitálním trestním soudnictví 21 .

         Posouzení dopadů 22

    Tento návrh je podložen posouzením dopadů, které uvedeno v doprovodném pracovním dokumentu útvarů Komise.

    Výbor pro kontrolu regulace projednal návrh posouzení dopadů dne 22. září 2021 a dne 27. září 2021 vydal kladné stanovisko. Výbor pro kontrolu regulace vydal tato doporučení:

    1) Analýza problémů by měla být posílena, aby zdůraznila hlavní problémy, které má tento návrh řešit. Analýza by měla být podložena důkazy o dobrovolné účasti na digitalizaci, neuznávání elektronických dokumentů, podpisů nebo pečetí a interoperabilitě.

    2) Zpráva by měla vysvětlit, jak tento návrh zajistí soudržnost s ostatními nástroji na úrovni EU určenými ke zlepšení digitalizace, které by mohly být využity v rámci přeshraniční justiční spolupráce. Zpráva by měla rovněž vysvětlit, proč členské státy plně nevyužívají stávajících možností digitalizace.

    3) Analýza dopadů by měla být posílena o jasnou prezentaci dopadů, zejména dopadů na investiční náklady a na zúčastněné strany. Měla by zohlednit nejistoty v přijatých předpokladech a jejich důsledky pro posuzované dopady.

    4) Zpráva by měla posoudit účinky potenciálního nárůstu přeshraničních případů. Měla by se zabývat tím, zda existuje riziko, že lepší přístup ke spravedlnosti a účinnější přeshraniční justiční spolupráce by mohly vést k průtahům při vyřizování případů v důsledku vyššího pracovního zatížení soudců a delší doby soudního řízení.

    5) Zpráva by měla objasnit otázky ochrany údajů a uznat, že přechod z papírové formy na digitální s sebou nese další rizika. Zpráva by se měla zabývat možnými citlivými otázkami spojenými se skutečností, že mít více údajů v digitální podobě může nejen usnadnit jejich přenos, ale také vytvářet problémy s ochranou a zabezpečením údajů. Měly by být zohledněny obavy zúčastněných stran ohledně ochrany údajů.

    Výbor pro kontrolu regulace rovněž zaslal další doporučení spolu s kontrolním seznamem kvality.

    V reakci na doporučení Výboru pro kontrolu regulace byly v posouzení dopadů provedeny následující změny:

    1) Definice problému byla přeformulována tak, aby odrážela skutečné problémy analyzované v oddíle 2.

    2) Byla vysvětlena provázanost s dalšími iniciativami, jako jsou systém e-CODEX a nařízení e-IDAS, a rovněž vazby na portál evropské e-justice 23 .

    3) Oddíl 6 týkající se dopadů základního scénáře a možností politiky byl restrukturalizován a u každé z možností byly nastíněny hlavní dopady (tj. ekonomické dopady, sociální dopady, dopady na základní práva). Oddíl se rovněž zabývá tím, jakým způsobem budou návrhem ovlivněny hlavní zúčastněné strany.

    4) V oddíle 6 týkajícím se dopadů bylo objasněno, zda existuje potenciální riziko zvýšeného počtu přeshraničních případů a schopnost soudnictví takový vývoj absorbovat.

    5) V oddíle 6 byla doplněna vysvětlení týkající se ochrany údajů.

    Kromě toho bylo posouzení dopadů doplněno o údaje dostupné z podkladové studie a z přílohy 7 zprávy. Do zprávy byla doplněna ekonomická analýza a náklady pro členské státy. Stanoviska konzultovaných zúčastněných stran byla uvedena v příslušných oddílech zprávy. Technická doporučení, jako je sloučení výsledku veřejné konzultace s přílohou 2, číslování stránek příloh a vypuštění přílohy se schématem týkajícím se subsidiarity, byla zohledněna.

    Posouzení dopadů určilo jednu nelegislativní a jednu legislativní možnost politiky se třemi dílčími možnostmi. Existovaly další možnosti, které byly v rané fázi vyřazeny. Propagační kampaň o používání digitálních nástrojů a systému e-CODEX pro komunikaci v přeshraničních soudních řízeních byla vyřazena, protože se mělo za to, že taková kampaň by nepředstavovala skutečnou alternativu k regulačním opatřením a mohla by být v každém případě provedena v rámci základního scénáře. Možnost elektronické výměny informací a údajů prostřednictvím centralizovaného systému EU nebyla považována za vhodnou, protože ji bylo obtížné odůvodnit z hlediska proporcionality a subsidiarity. Všechny informace, údaje a dokumenty by kromě toho byly uloženy v infrastruktuře Komise nebo v infrastruktuře subjektu, který by systém spravoval (např. eu-LISA), přičemž tyto subjekty by nebyly účastníky přeshraniční výměny informací. Centralizovaný systém by také představoval jediné místo selhání, protože všechny údaje by byly uloženy na jednom místě, ve srovnání s decentralizovaným systémem, kde jsou údaje uloženy v každém členském státě zvlášť.

    Základní scénář, na jehož základě byly posuzovány obě hlavní možnosti, nepředpokládal žádná opatření na podporu digitalizace přeshraniční justiční spolupráce a využívání digitálních nástrojů ke zlepšení přístupu ke spravedlnosti. Používání elektronické komunikace mezi orgány by proto zůstalo dobrovolné. Používání elektronických podpisů/pečetí a povinnosti v oblasti ochrany údajů by byly i nadále roztříštěné. Proto byly s ohledem na nastíněné cíle návrhu zvažovány dvě možnosti: přijetí doporučení Komise (nelegislativní možnost), nebo přijetí právního aktu – nařízení (legislativní možnost).

    Legislativní možnost by vyžadovala balíček nařízení s horizontálními ustanoveními a změnami stávajících nařízení s cílem zajistit soulad a směrnice se změnami stávajících směrnic a rámcových rozhodnutí.

    Nelegislativní možnost by zahrnovala opatření na podporu členských států, aby pro digitální přeshraniční komunikaci a přístup ke spravedlnosti využívaly systém e-CODEX. Doporučení Komise by mohlo povzbudit členské státy, aby uplatňovaly harmonizovaný přístup k používání elektronické komunikace, včetně videokonferencí, elektronických dokumentů, elektronických pečetí a podpisů. Vzhledem k dobrovolné povaze tohoto přístupu by členské státy mohly vyvíjet vlastní digitální nástroje. Takové opatření by mohlo být technicky a provozně proveditelné. Nákladová efektivnost by závisela na přístupu jednotlivých členských států k digitalizaci a na jejich potřebách a zdrojích. Pokud však jde o rozsah, v jakém tato možnost splňuje cíle návrhu, doporučení by nezaručovalo skutečné zavedení digitálních nástrojů pro komunikaci, interoperabilitu digitálního kanálu, přijímání elektronických dokumentů nebo společné normy pro používání a uznávání služeb vytvářejících důvěru.

    V rámci legislativní možnosti budou přijata legislativní opatření (nařízení a směrnice). Nařízení bude zahrnovat pravidla pro zřízení zabezpečeného elektronického kanálu založeného na systému e-CODEX (který byl v posouzení dopadů návrhu nařízení Komise o systému e-CODEX označen za nejvhodnější technické řešení). Tento kanál, který představuje decentralizovaný informační systém, bude využíván pro komunikaci a výměnu informací, údajů a dokumentů mezi soudy a příslušnými orgány a případně s agenturami a subjekty EU působícími v oblasti spravedlnosti a vnitřních věcí. Budou zavedena pravidla na podporu komunikace mezi fyzickými a právnickými osobami a soudy a příslušnými orgány členských států, včetně pravidel pro používání videokonferencí nebo jiných technologií komunikace na dálku. Budou vymezeny povinnosti správců údajů a zpracovatelů údajů. Tato možnost vychází z předpokladu, že informační systémy pro výměnu evropských vyšetřovacích příkazů a doručování písemností / dokazování, které vyvinula Komise, budou rozšířeny na veškerou přeshraniční komunikaci justičních orgánů upravenou v nástrojích EU pro justiční spolupráci. Členské státy budou moci připojit svůj vnitrostátní informační systém k decentralizované síti nebo využít softwarové řešení vyvinuté Komisí a poskytované bezplatně. To umožní přímou komunikaci mezi soudy a/nebo příslušnými orgány, které se účastní řízení podle nástrojů EU v oblasti přeshraniční justiční spolupráce v občanských, obchodních nebo trestních věcech. V rámci legislativní možnosti byly zvažovány tři dílčí možnosti, a to a) povinné nebo dobrovolné využívání digitálního kanálu; b) povinné nebo dobrovolné přijímání elektronické komunikace týkající se fyzických a právnických osob a c) regulační nebo neregulační přístup k využívání a uznávání služeb vytvářejících důvěru. Směrnice změní stávající rámcová rozhodnutí a směrnice tak, aby byly v souladu s pravidly nařízení.

    Po porovnání možností a dílčích možností politiky a po jejich posouzení s ohledem na cíle návrhu byla zvolena upřednostňovaná legislativní možnost. Tato možnost zavede povinné používání digitální komunikace (až na odůvodněné výjimky) pro komunikaci mezi soudy a příslušnými orgány (a mezi nimi a agenturami a subjekty EU působícími v oblasti spravedlnosti a vnitřních věcí). Dále ukládá soudům a příslušným orgánům povinnost přijímat elektronickou komunikaci od fyzických a právnických osob, poskytuje právní základ pro využívání videokonferencí nebo jiných technologií komunikace na dálku pro ústní jednání v přeshraničních případech a pro využívání a uznávání služeb vytvářejících důvěru.

    Zatímco soudy a příslušné orgány budou povinny přijímat elektronickou komunikaci od fyzických a právnických osob, využívání digitálního kanálu bude pro fyzické a právnické osoby dobrovolné. Budou moci libovolně používat tradiční komunikační prostředky, včetně komunikace v listinné podobě, pokud si to budou přát.

    Lze očekávat, že používání digitálního kanálu bude mít pozitivní dopad na životní prostředí, protože se spotřebuje méně papíru a poštovního materiálu. Tyto dopady na životní prostředí se týkají především zavádění elektronických komunikačních prostředků a pravděpodobného nárůstu využívání videokonferencí a komunikace na dálku namísto osobních jednání. I když lze předpokládat, že výroba a provoz zařízení bude spotřebovávat energii, celkový dopad na životní prostředí bude pozitivní.

    Pokud jde o ekonomický dopad, povinnost zřídit digitální kanál by od členských států vyžadovala nové investice do rozvoje potřebné infrastruktury pro interakci se systémem e‑CODEX. Rozsah investice by závisel na stávajícím stupni digitalizace členských států, na míře jejich zapojení do projektu e-CODEX, na kompatibilitě se stávajícími řešeními a na oblasti působnosti elektronických přenosů podle vnitrostátního práva. Z dlouhodobého hlediska by však digitalizace soudnictví významně snížila náklady, které vnitrostátním soudním systémům vznikají v přeshraničních řízeních. Pozitivně by ovlivnila i proces digitalizace na vnitrostátní úrovni.

    Zavedení digitálních prostředků pro zlepšení přístupu ke spravedlnosti pro přeshraniční případy v občanských, obchodních a trestních věcech bude mít dopad na jednotlivce a podniky, včetně malých a středních podniků. Možnost uplatňovat nároky a digitálně komunikovat se soudy a příslušnými orgány, jakož i možnost účastnit se ústního jednání prostřednictvím videokonference nebo jiné technologie komunikace na dálku usnadní přístup ke spravedlnosti v přeshraničních řízeních. Stane se tak proto, že jednotlivci budou mít větší flexibilitu, pokud jde o volbu soudu a účast na jednáních, která se konají v jiném členském státě. Podniky, včetně malých a středních podniků, budou mít rovněž prospěch z lepšího přístupu ke spravedlnosti a efektivnější ochrany svých práv, což by mělo mít pozitivní vliv na přeshraniční obchod a tento obchod podpořit.

    Nižší náklady na řízení budou mít nepřímý účinek z důvodu zlepšení konkurenceschopnosti podniků, včetně malých a středních podniků. Průměrná celková roční úspora na úrovni EU se odhaduje na 23 372 900 EUR v nákladech na poštovné a 2 216 160 EUR v nákladech na papír, což znamená celkovou částku 25 589 060 EUR. Fyzické a právnické osoby ušetří 4 098 600 EUR nákladů na poštovné a 388 800 EUR nákladů na papír.

    Zkrácení doby potřebné pro komunikaci povede k tomu, že fyzické a právnické osoby získají 2 700 000 dní ročně z hlediska průměrné doby nutné k zaslání dokumentů na úrovni EU. Průměrná doba nutná k zaslání dokumentů se zkrátí na nulu, což povede k celkovému ročnímu zkrácení doby trvání řízení o 15 389 999 dnů. Fyzickým a právnickým osobám a malým a středním podnikům by nevznikly žádné dodatečné náklady na používání digitálního komunikačního kanálu ve zvláštním právním řízení. Byl by zapotřebí pouze počítač a připojení k internetu. Digitalizace komunikace mezi soudy a příslušnými orgány sníží administrativní zátěž. Posouzení dopadů dospělo k závěru, že z hlediska zpracování na úrovni soudu / příslušného orgánu se získá 874 osoboroků.

       Účelnost právních předpisů a zjednodušení

    Cílem tohoto návrhu je zavést moderní digitální technologii v oblasti přístupu ke spravedlnosti a justiční spolupráce v přeshraničních občanských, obchodních a trestních věcech. Očekávaným výsledkem je rychlejší, levnější, bezpečnější a spolehlivější komunikace mezi příslušnými orgány a s fyzickými a právnickými osobami.

    Všechny fyzické a právnické osoby budou mít možnost digitálně komunikovat se soudy a příslušnými orgány a účastnit se ústních jednání prostřednictvím videokonference nebo jiné technologie komunikace na dálku. Pro fyzické i právnické osoby bude zachována komunikace prostřednictvím papírových dokumentů. Pro podniky se nepředpokládají žádné zvláštní náklady na používání digitální komunikace – musí mít jen počítač a přístup k internetu. Podniky budou mít rovněž prospěch z lepšího přístupu ke spravedlnosti a efektivnější ochrany svých práv, což by mělo podpořit přeshraniční obchod. Podobně se očekává, že malé a střední podniky zapojené do přeshraničních transakcí budou mít přímý prospěch z lepšího přístupu ke spravedlnosti, jakož i z nižších nákladů a kratších řízení při přeshraničním vymáhání svých práv. To by také mohlo malé a střední podniky motivovat k větší účasti v přeshraničních transakcích v rámci EU. Nižší náklady na řízení budou mít nepřímý účinek díky zlepšení konkurenceschopnosti malých a středních podniků.

    Možnost občanů uplatňovat nároky a digitálně komunikovat se soudy a příslušnými orgány, jakož i možnost účastnit se ústních jednání prostřednictvím videokonference nebo jiné technologie komunikace na dálku zajistí lepší přístup ke spravedlnosti v přeshraničních řízeních, jakmile dojde k jejich digitalizaci. Tyto digitální nástroje nebudou od občanů vyžadovat významné náklady ani investice. Zapotřebí bude počítač a přístup k internetu. Aby bylo zajištěno, že občanům, kteří nemají digitální dovednosti, žijí v odlehlých oblastech nebo jejichž osobní způsobilost neumožňuje bezproblémový přístup k digitálním nástrojům, bude zachována možnost komunikace pomocí papírových dokumentů.

       Základní práva

    Využití digitálního komunikačního kanálu mezi soudy a příslušnými orgány členských států pomůže překonat průtahy, snížit administrativní zátěž a usnadnit a urychlit výměnu informací mezi těmito orgány. V důsledku toho se zkrátí celková doba vyřizování případů i náklady na řízení.

    Možnost fyzických a právnických osob uplatňovat nároky a digitálně komunikovat se soudy a příslušnými orgány, jakož i možnost účastnit se ústních jednání prostřednictvím videokonference nebo jiné technologie komunikace na dálku zajistí lepší přístup ke spravedlnosti v přeshraničních řízeních, jakmile dojde k jejich digitalizaci. Za účelem respektování potřeb znevýhodněných skupin a zranitelných osob bude jako možnost zachována papírová komunikace.

    Návrh stanoví decentralizovaný informační systém pro výměnu mezi soudy a příslušnými orgány a mezi těmito subjekty a fyzickými nebo právnickými osobami. Decentralizovaná povaha systému znamená, že subjekt pověřený provozním řízením složek systému nebude uchovávat nebo zpracovávat údaje. V závislosti na tom, zda je přístupový bod systému provozován orgánem, agenturou nebo jiným subjektem EU, nebo na vnitrostátní úrovni, a v závislosti na tom, které vnitrostátní orgány zpracovávají osobní údaje a za jakým účelem, se použije buď nařízení (EU) 2018/1725 24 , obecné nařízení o ochraně osobních údajů 25 , nebo směrnice (EU) 2016/680 26 . 

    4.ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY

    K provádění nařízení bude nutné zřídit a udržovat decentralizovaný informační systém. Tento systém představuje síť vnitrostátních informačních systémů a interoperabilních přístupových bodů, které fungují v rámci individuální odpovědnosti a řízení každého členského státu, orgánu, agentury nebo jiného subjektu Unie, což umožňuje bezpečnou a spolehlivou přeshraniční výměnu informací. Pokud členské státy dosud nevyvinuly vhodné vnitrostátní informační systémy, poskytne Komise referenční prováděcí software, který se členské státy mohou rozhodnout používat namísto vlastního systému. Referenční prováděcí software bude vycházet z informačního systému (systémů) eEDES a systému pro doručování písemností / dokazování. Tyto elektronické systémy již uplatňují multifunkční přístup a lze je dále rozvíjet, což zabrání zbytečným výdajům.

    Investiční a provozní náklady těchto systémů, včetně úpravy portálu evropské e-justice na podporu interakce mezi fyzickými a právnickými osobami a soudy a příslušnými orgány v přeshraničních řízeních, jsou uvedeny v příloze 9 posouzení dopadů 27 .

    Program Digitální Evropa 28 je nejvhodnějším nástrojem financování, který by mohl podpořit vývoj a údržbu decentralizovaného informačního systému a zřízení evropského elektronického přístupového místa na portálu evropské e-justice. V rámci obecných cílů podpory digitální transformace oblastí veřejného zájmu se podnět přímo zaměřuje na cíle programu, tedy umožnit bezproblémovou a bezpečnou přeshraniční elektronickou komunikaci v soudnictví a mezi orgány soudní moci a dalšími příslušnými orgány civilního a trestního soudnictví a podporovat přístup ke spravedlnosti.

    Náklady pro členské státy budou spíše omezené: celkem 8 100 000 EUR ročně, tj. 300 000 EUR ročně na členský stát. V prvních dvou letech budou náklady na instalaci činit 100 000 EUR ročně na členský stát. Tato částka zahrnuje náklady na vybavení a lidské zdroje potřebné ke konfiguraci systému. Zbývajících 200 000 EUR je zapotřebí k poskytování podpory rostoucímu počtu uživatelů. Od třetího roku neexistují žádné náklady na hardware a instalaci, pouze náklady související s uživatelskou podporou a údržbou systému. Ty se odhadují na 300 000 EUR ročně. Systém e-CODEX je řešení typu „open-source“, které lze používat zdarma. Předpokládá se, že členské státy budou tyto náklady hradit ze svých vnitrostátních rozpočtů, přesto však mohou požádat o finanční podporu z EU v rámci příslušných programů financování, jako je program Spravedlnost a nástroje politiky soudržnosti. Je třeba také upozornit na to, že některé členské státy již provozují pilotní verzi systému e-CODEX, kterou mohou znovu použít a využít ji jako základ pro nově definované účely.

    Soudy a příslušné orgány, které nejsou vybaveny zařízením pro videokonference, budou muset investovat do nákupu takového zařízení, pokud plánují využít možnosti organizovat jednání na dálku.

    5.OSTATNÍ PRVKY

       Plány provádění a způsob monitorování, hodnocení a podávání zpráv

    Pro účely tohoto nařízení bude decentralizovaný informační systém dále rozvíjen prostřednictvím prováděcích aktů přijatých Komisí. Prováděcí akty stanoví:

    ·technické specifikace vymezující způsoby komunikace elektronickými prostředky pro účely decentralizovaného informačního systému,

    ·technické specifikace komunikačních protokolů,

    ·cíle v oblasti bezpečnosti informací a příslušná technická opatření zajišťující minimální standardy bezpečnosti informací a vysokou úroveň kybernetické bezpečnosti pro zpracování a předávání informací v rámci decentralizovaného informačního systému,

    ·minimální cíle dostupnosti a případné související technické požadavky na služby poskytované decentralizovaným informačním systémem.

    Na portálu evropské e-justice bude zřízeno evropské elektronické přístupové místo, a to úpravou již vypracovaného řešení e-CODEX pro uplatňování drobných nároků.

    Předpokládá se systém monitorování navrhovaného právního nástroje, včetně komplexního souboru kvalitativních a kvantitativních ukazatelů a jasného a strukturovaného procesu podávání zpráv. Účelem monitorovacích opatření je určit, zda je nástroj v členských státech prováděn účinně a zda úspěšně dosahuje svých specifických cílů.

    Pro posouzení dopadů a souvisejících problémů se každých pět let provádí úplné hodnocení. V případech, kdy se použije elektronická komunikace, bude monitorování usnadněno automatickým shromažďováním údajů a používáním funkcí decentralizovaného informačního systému pro podávání zpráv. Pro údaje, které nejsou shromažďovány automaticky, bude zaveden monitorovací vzorek zahrnující nejméně jeden soud nebo příslušný orgán, který určí každý členský stát. 

       Podrobné vysvětlení konkrétních ustanovení návrhu

    Článek 1 vymezuje předmět a oblast působnosti nařízení. Nařízení stanoví právní rámec pro elektronickou komunikaci v rámci postupů přeshraniční justiční spolupráce v občanských, obchodních a trestních věcech a přístupu ke spravedlnosti v občanských a obchodních věcech s přeshraničními důsledky, jak je upravena v aktech EU o justiční spolupráci v občanských, obchodních a trestních věcech. Tyto právní akty jsou vyjmenovány ve dvou přílohách nařízení, přičemž příloha I obsahuje právní akty týkající se občanských a obchodních věcí a příloha II právní akty týkající se trestních věcí.

    Nařízení dále stanoví pravidla pro používání a uznávání elektronických služeb vytvářejících důvěru, pro právní účinky elektronických dokumentů, používání videokonferencí nebo jiné technologie komunikace na dálku pro slyšení osob v občanských, obchodních a trestních věcech. Nařízení se však nepoužije pro účely dokazování v občanských a obchodních věcech, které je upraveno zvláštním právním aktem, kde obdobná ustanovení o digitalizaci již existují. Nařízení nestanoví nové postupy a vztahuje se pouze na elektronickou komunikaci v rámci postupů přeshraniční justiční spolupráce a přístupu ke spravedlnosti v občanských, obchodních a trestních věcech.

    Článek 2 definuje pojmy použité v nařízení.

    Článek 3 stanoví, že elektronická komunikace mezi soudy a příslušnými orgány se uskutečňuje prostřednictvím bezpečného a spolehlivého decentralizovaného informačního systému. Tento systém se skládá ze systémů informačních technologií a interoperabilních přístupových bodů, které fungují v rámci individuální odpovědnosti a správy každého členského státu, agentur a subjektů EU v oblasti spravedlnosti a vnitřních věcí, a umožňuje interoperabilní přeshraniční výměnu mezi příslušnými orgány členských států. Použití systému je povinné, s výjimkou případu narušení systému nebo jiných zvláštních okolností.

    Článek 4 zřizuje evropské elektronické přístupové místo, které se bude nacházet na portálu evropské e-justice. Toto evropské elektronické přístupové místo je součástí decentralizovaného informačního systému a mohou je využívat fyzické a právnické osoby pro elektronickou komunikaci se soudy a příslušnými orgány v občanských a obchodních věcech s přeshraničními důsledky.

    Článek 5 vyžaduje, aby soudy a příslušné orgány členských států akceptovaly elektronickou komunikaci ze strany fyzických a právnických osob v soudních řízeních, výběr elektronických komunikačních prostředků však ponechává na uvážení těchto fyzických a právnických osob. Upravuje některé digitální komunikační kanály, zejména evropské elektronické přístupové místo a stávající vnitrostátní informační portály, které členské státy vyvinuly pro účely účasti v soudních řízeních.

    Článek 6 vyžaduje, aby příslušné orgány akceptovaly elektronickou komunikaci ze strany fyzických a právnických osob, a stanoví rovnocennost elektronických a papírových podání.

    Článek 7 poskytuje právní základ a stanoví podmínky pro použití videokonferencí nebo jiné technologie komunikace na dálku v přeshraničních občanských a obchodních řízeních podle právních aktů uvedených v příloze I a v občanských a obchodních věcech, pokud se jedna ze stran nachází v jiném členském státě. Odkazuje na vnitrostátní právní předpisy členského státu, v němž probíhá videokonference. Jsou stanovena další pravidla pro slyšení dětí prostřednictvím videokonferencí nebo jiné technologie komunikace na dálku.

    Článek 8 poskytuje právní základ a stanoví podmínky pro použití videokonferencí nebo jiné technologie komunikace na dálku v trestních věcech. Jsou stanovena další pravidla pro výslech podezřelé, obviněné nebo odsouzené osoby prostřednictvím videokonferencí nebo jiné technologie komunikace na dálku.

    Článek 9 stanoví pravidla pro použití služeb vytvářejících důvěru (elektronických podpisů a pečetí) v elektronické komunikaci upravené nařízením, a to odkazem na nařízení e-IDAS.

    Článek 10 vyžaduje, aby elektronickým dokumentům nebyly odepírány právní účinky výhradně z toho důvodu, že jsou v elektronické podobě.

    Článek 11 poskytuje právní základ pro elektronické platby poplatků, mimo jiné prostřednictvím portálu evropské e-justice.

    Článek 12 stanoví rámec, v němž může Komise přijímat prováděcí akty.

    Článek 13 zmocňuje Komisi k vytvoření, údržbě a vývoji referenčního prováděcího softwaru.

    Článek 14 stanoví, kdo nese náklady na různé úkoly v oblasti vývoje informačních technologií.

    Článek 15 stanoví pravidla ochrany osobních údajů vyměňovaných digitálními prostředky.

    Články 16–18 stanoví procesní pravidla, jako jsou pravidla použitelná na postup projednávání ve výborech, právní základ Komise pro shromažďování a používání údajů k hodnocení účinnosti nařízení.

    Články 19–22 zavádějí změny nařízení týkajících se občanských a obchodních věcí, která jsou uvedena v příloze I, s cílem zahrnout odkaz na digitální komunikační prostředky stanovené nařízením a zabránit nejednoznačnému výkladu, pokud jde o způsoby komunikace, které mají být použity podle stávajících právních aktů.

    Článek 23 zavádí změny nařízení týkajícího se trestních věcí s cílem zahrnout odkaz na digitální komunikační prostředky stanovené nařízením a zabránit nejednoznačnému výkladu, pokud jde o způsoby komunikace, které mají být použity podle stávajících právních aktů.

    Článek 24 stanoví přechodné období.

    Článek 25 stanoví, že nařízení vstoupí v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie. Stanoví rovněž datum začátku použitelnosti nařízení.

    2021/0394 (COD)

    Návrh

    NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

    o digitalizaci justiční spolupráce a přístupu ke spravedlnosti v přeshraničních občanských, obchodních a trestních věcech a o změně některých aktů v oblasti justiční spolupráce

    EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

    s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 81 odst. 2 písm. e) a f) a čl. 82 odst. 1 písm. d) této smlouvy,

    s ohledem na návrh Evropské komise,

    po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

    v souladu s řádným legislativním postupem,

    vzhledem k těmto důvodům:

    (1)Ve svém sdělení o digitalizaci soudnictví v EU 29 ze dne 2. prosince 2020 Komise určila potřebu modernizovat legislativní rámec přeshraničních řízení v oblasti občanského, obchodního a trestního práva v Unii v souladu se zásadou „digitalizace jako standard“ a zároveň zajistit všechny nezbytné záruky s cílem zabránit sociálnímu vyloučení.

    (2)Usnadnění přístupu fyzických a právnických osob ke spravedlnosti a usnadnění justiční spolupráce mezi členskými státy patří mezi hlavní cíle prostoru svobody, bezpečnosti a práva zakotveného v části třetí hlavě V Smlouvy o fungování Evropské unie.

    (3)Pro účely posílení justiční spolupráce a přístupu ke spravedlnosti by měly být právní akty Unie, které upravují komunikaci mezi příslušnými orgány včetně agentur a subjektů Unie a mezi příslušnými orgány a fyzickými a právnickými osobami, doplněny o podmínky pro vedení této komunikace za pomoci digitálních prostředků.

    (4)Cílem tohoto nařízení je zlepšit efektivitu a rychlost soudních řízení a usnadnit přístup ke spravedlnosti digitalizací stávajících komunikačních kanálů, což by mělo vést k úsporám nákladů a času, snížení administrativní zátěže a lepší odolnosti vůči okolnostem vyšší moci pro všechny orgány zapojené do přeshraniční justiční spolupráce. Využívání digitálních komunikačních kanálů mezi příslušnými orgány by mělo zkrátit prodlení při vyřizování případů, což by mělo přinést prospěch pro fyzické i právnické osoby. Tento aspekt je také obzvláště důležitý v oblasti přeshraničního trestního řízení v souvislosti s bojem Unie proti trestné činnosti. V tomto ohledu představuje vysoká úroveň bezpečnosti, kterou mohou digitální komunikační kanály poskytnout, krok vpřed, a to rovněž pokud jde o ochranu práv dotčených osob a ochranu jejich soukromí a osobních údajů.

    (5)Je důležité, aby byly vytvořeny vhodné kanály, kterými by mohly systémy soudnictví efektivně digitálně spolupracovat. Proto je nezbytné vytvořit na úrovni Unie nástroj informační technologie, který umožní rychlou, přímou, interoperabilní, spolehlivou a bezpečnou přeshraniční elektronickou výměnu údajů týkajících se jednotlivých případů mezi příslušnými orgány.

    (6)Jsou k dispozici nástroje, které byly vyvinuty pro digitální výměnu údajů souvisejících s případy, aniž by byly nahrazovány informační systémy již zavedené v členských státech nebo vyžadovány jejich nákladné úpravy. Hlavním nástrojem tohoto druhu, který byl dosud vyvinut, je systém komunikace v oblasti e-justice prostřednictvím výměny informací on-line (systém e-CODEX).

    (7)Zřízení digitálních kanálů pro přeshraniční komunikaci by mělo přímo přispět ke zlepšení přístupu ke spravedlnosti tím, že se fyzické a právnické osoby budou moci domáhat ochrany svých práv a uplatňovat své nároky, podávat podněty k zahájení řízení a vyměňovat si údaje související s případem v digitální podobě se soudními nebo jinými příslušnými orgány v řízeních spadajících do oblasti působnosti práva Unie v oblasti občanských a obchodních věcí.

    (8)Toto nařízení by se mělo vztahovat na digitalizaci písemné komunikace v případech s přeshraničními důsledky, které spadají do oblasti působnosti právních aktů Unie v občanských, obchodních a trestních věcech. Tyto akty by měly být vyjmenovány v přílohách tohoto nařízení. Toto nařízení by se mělo vztahovat také na písemnou komunikaci mezi příslušnými orgány a agenturami a subjekty Unie, jako je například Eurojust, pokud to umožňují právní akty uvedené v příloze II. Zda má být případ považován za věc s přeshraničními důsledky, by zároveň mělo být určeno podle právních aktů uvedených v přílohách I a II tohoto nařízení. Pokud nástroje uvedené v přílohách I a II tohoto nařízení výslovně stanoví, že postup komunikace mezi příslušnými orgány by se měl řídit vnitrostátním právem, nemělo by se toto nařízení použít.

    (9)Toto nařízení by se nemělo použít na doručování písemností podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/1784 30 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1393/2007 31 ani na dokazování podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/1783 32 a nařízení Rady (ES) č. 1206/2001 33 , která již předepisují svá vlastní pravidla digitalizace justiční spolupráce.

    (10)Aby byla zajištěna bezpečná, rychlá, interoperabilní, důvěrná a spolehlivá komunikace mezi členskými státy pro účely přeshraničních soudních řízení v občanských, obchodních a trestních věcech, měly by být využívány všechny vhodné moderní komunikační technologie za předpokladu, že budou splněny určité podmínky týkající se neporušenosti a spolehlivosti obdržené písemnosti a identifikace účastníků komunikace. Proto by měl být používán zabezpečený a spolehlivý decentralizovaný informační systém. Je tudíž nezbytné zřídit takový informační systém pro výměnu údajů v přeshraničních soudních řízeních. Decentralizovaná povaha tohoto informačního systému by umožňovala zabezpečenou výměnu údajů výhradně z jednoho členského státu do druhého bez zapojení jakéhokoli orgánu Unie do podstaty této výměny.

    (11)Decentralizovaný informační systém by se měl skládat z koncových systémů členských států a agentur a subjektů Unie a interoperabilních přístupových bodů, jejichž prostřednictvím jsou tyto systémy vzájemně propojeny. Základem přístupových bodů decentralizovaného informačního systému by měl být systém e-CODEX.

    (12)Pro účely tohoto nařízení by členské státy měly mít možnost používat namísto vnitrostátního informačního systému Komisí vyvinutý software (referenční prováděcí software). Komise by měla být odpovědná za tvorbu, údržbu a vývoj tohoto referenčního prováděcího softwaru v souladu se zásadami záměrné a standardní ochrany údajů. Komise by měla navrhnout, vyvinout a udržovat referenční prováděcí software v souladu s požadavky a zásadami ochrany údajů stanovenými v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 34 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 35 , zejména se zásadami záměrné a standardní ochrany údajů a vysoké úrovně kybernetické bezpečnosti. Referenční prováděcí software by měl rovněž zahrnovat vhodná technická opatření a umožnit nezbytná organizační opatření potřebná k zajištění takové úrovně bezpečnosti a interoperability, která je vhodná pro výměnu informací v rámci přeshraničních soudních řízení.

    (13)Aby byla navrhovatelům poskytnuta rychlá, bezpečná a účinná pomoc, měla by být písemná komunikace mezi příslušnými orgány, jako jsou soudy a ústřední orgány zřízené podle nařízení Rady (ES) 4/2009 36 a nařízení Rady (EU) 2019/1111 37 , zpravidla prováděna prostřednictvím decentralizovaného informačního systému. Ve výjimečných případech mohou být použity jiné komunikační prostředky, pokud je shledáno, že jsou pro účely zajištění flexibility vhodnější. Decentralizovaný informační systém by však měl být vždy považován za nejvhodnější prostředek pro výměnu formulářů mezi příslušnými orgány zřízenými právními akty, jež jsou vyjmenovány v přílohách I a II tohoto nařízení.

    (14)Zasílání prostřednictvím decentralizovaného informačního systému by mohlo být znemožněno z důvodu narušení systému nebo v případě, že povaha toho, co má být přenášeno, znemožňuje přenos digitálními prostředky, například předání fyzických/hmotných důkazů. Pokud se nepoužije decentralizovaný informační systém, měla by se komunikace uskutečnit nejvhodnějšími jinými prostředky. Zasílání takovými jinými prostředky by mimo jiné mělo být provedeno co možná nejrychleji a bezpečným způsobem jinými zabezpečenými elektronickými prostředky nebo poštovní službou.

    (15)Pro účely zajištění flexibility justiční spolupráce v některých přeshraničních soudních řízeních by mohly být vhodnější jiné komunikační prostředky. Zejména by se mohlo jednat o přímou komunikaci mezi soudy podle nařízení (EU) 2019/1111 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/848 38 , jakož i přímou komunikaci mezi příslušnými orgány podle právních aktů Unie v trestních věcech. V takových případech lze použít méně formální komunikační prostředky, například elektronickou poštu.

    (16)Pokud jde o složky decentralizovaného informačního systému, které jsou spravovány Unií, měl by mít subjekt řídící dané složky systému dostatečné zdroje k zajištění jejich řádného fungování.

    (17)Pro účely usnadnění přístupu fyzických a právnických osob k příslušným orgánům by toto nařízení mělo zřídit přístupový bod na úrovni Unie (evropské elektronické přístupové místo) jako součást decentralizovaného informačního systému, jehož prostřednictvím by fyzické a právnické osoby měly mít možnost v případech, na které se vztahuje toto nařízení, uplatňovat nároky, podávat žádosti, odesílat a přijímat procesně významné informace a komunikovat s příslušnými orgány. Evropské elektronické přístupové místo by mělo být provozováno v rámci portálu evropské e-justice, který slouží jako jednotné kontaktní místo pro justiční informace a služby v Unii.

    (18)Členské státy by měly být odpovědné za zřízení, údržbu a vývoj vnitrostátních elektronických portálů (vnitrostátní informační portály) pro účely elektronické komunikace mezi fyzickými a právnickými osobami a příslušnými orgány, které jsou příslušné v řízení podle právních aktů uvedených v příloze I.

    (19)V kontextu komunikace v přeshraničních případech fyzických a právnických osob s příslušnými orgány by měla být elektronická komunikace používána jako alternativa ke stávajícím komunikačním prostředkům. Aby však bylo zajištěno, že přístup ke spravedlnosti pomocí digitálních prostředků nepřispěje k dalšímu prohlubování digitální propasti, měla by být volba komunikačních prostředků mezi elektronickou komunikací stanovenou tímto nařízením a jinými komunikačními prostředky ponechána na uvážení dotčených jednotlivců. To je zvláště důležité pro zohlednění zvláštních okolností v případě znevýhodněných skupin a osob ve zranitelné situaci, jako jsou děti nebo starší lidé, kterým mohou chybět potřebné technické prostředky nebo digitální dovednosti pro přístup k digitálním službám.

    (20)Za účelem rozšíření elektronické přeshraniční komunikace a zasílání písemností prostřednictvím decentralizovaného informačního systému, evropského elektronického přístupového místa a vnitrostátních informačních portálů, jsou-li k dispozici, by těmto písemnostem neměly být odepřeny právní účinky a neměly by být v řízení považovány za nepřípustné pouze z toho důvodu, že jsou v elektronické podobě. Touto zásadou by však nemělo být dotčeno posuzování právních účinků těchto dokumentů nebo jejich přípustnosti, které mohou představovat důkazy podle vnitrostátního práva. Neměly by jí být rovněž dotčeny vnitrostátní právní předpisy týkající se konverze písemností.

    (21)Aby se usnadnilo ústní jednání v řízeních v občanských, obchodních a trestních věcech s přeshraničními důsledky, mělo by toto nařízení stanovit pro účast stran na těchto jednáních dobrovolné použití videokonference nebo jiné technologie komunikace na dálku. Postup pro uplatňování a vedení jednání prostřednictvím videokonference nebo jiné technologie komunikace na dálku by se měl řídit právem členského státu, v němž se videokonference uskutečňuje. Jednání prostřednictvím videokonference nebo jiné technologie komunikace na dálku by nemělo být zamítnuto pouze na základě toho, že neexistují vnitrostátní pravidla upravující používání technologie komunikace na dálku. V těchto případech by se měla obdobně použít nejvhodnější pravidla dostupná podle vnitrostátního práva, například pravidla pro dokazování.

    (22)Toto nařízení by se nemělo vztahovat na použití videokonference nebo jiné technologie komunikace na dálku v občanskoprávním, obchodním a trestním řízení, pokud je takové použití již stanoveno v právních aktech uvedených v přílohách I a II.

    (23)Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 39 stanoví společný předpisový rámec Unie pro uznávání prostředků pro elektronickou identifikaci a elektronických služeb vytvářejících důvěru (elektronické podpisy, elektronické pečetě, časová razítka, služby elektronického doručování a autentizace internetových stránek), u nichž je přeshraničně uznáváno, že mají stejný právní status jako jejich fyzické ekvivalenty. Toto nařízení by proto mělo používat služby vytvářející důvěru podle nařízení e-IDAS pro účely digitální komunikace.

    (24)Pro účely usnadnění úhrad poplatků v případech s přeshraničními důsledky, které spadají do oblasti působnosti právních aktů Unie v občanských a obchodních věcech, by měla být možná elektronická platba poplatků v on-line prostředí platebními metodami, které jsou široce dostupné v celé Unii, jako jsou kreditní karty, debetní karty, elektronická peněženka a bankovní převody.

    (25)Pro zajištění plného dosažení cílů tohoto nařízení a pro uvedení stávajících právních aktů Unie v občanských, obchodních a trestních věcech do souladu s tímto nařízením je nezbytné změnit tyto právní akty: nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1896/2006 40 , nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 861/2007 41 , nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 655/2014 42 , nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/848 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1805 43 . Cílem změn je zajistit, aby komunikace probíhala v souladu s pravidly a zásadami stanovenými v tomto nařízení. Změny směrnic a rámcových rozhodnutí v občanských, obchodních a trestních věcech jsou stanoveny ve směrnici Evropského parlamentu a Rady …/… [pozměňující směrnice] 44 .

    (26)V souladu s body 22 a 23 interinstitucionální dohody ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů 45 by Komise rovněž měla provést hodnocení tohoto nařízení na základě informací shromážděných prostřednictvím zvláštních monitorovacích opatření pro každý z právních aktů uvedených v přílohách I a II tohoto nařízení za účelem posouzení skutečných účinků tohoto nařízení a potřeby dalších kroků.

    (27)Referenční prováděcí software, který vyvinula Komise jako koncový systém, by měl programově shromažďovat údaje potřebné pro účely monitorování, a tyto údaje by měly být přeposílány Komisi. Pokud si členské státy zvolí namísto referenčního prováděcího softwaru vyvinutého Komisí národní informační systém, může být takový systém vybaven k programovému shromažďování příslušných údajů, a v takovém případě by tyto údaje měly být přeposílány Komisi.

    (28)V případech, kdy nelze údaje shromažďovat automaticky, a za účelem zmírnění administrativní zátěže z důvodu shromažďování údajů by měl každý členský stát určit alespoň jeden soud nebo příslušný orgán pro účely vytvoření monitorovacího vzorku. Takto určený soud nebo příslušný orgán by měl mít za úkol shromažďovat a poskytovat Komisi údaje o řízeních, která u něj probíhají, jež by měly sloužit k odhadu údajů nezbytných pro hodnocení tohoto nařízení, a to na úrovni daného členského státu. Určený soud nebo příslušný orgán by měl reprezentovat oblast působnosti nařízení v rozsahu, v němž se nařízení vztahuje na nástroje Unie v občanských, obchodních a trestních věcech. V oblastech, kde jsou za příslušné orgány ve smyslu tohoto nařízení považovány jiné orgány než soudy nebo státní zástupci, například notáři, by měl určený monitorovací vzorek reprezentovat rovněž provádění nařízení těmito orgány.

    (29)Uplatňováním tohoto nařízení by neměla být dotčena procesní práva zakotvená v Listině základních práv Evropské unie 46 a v právu Unie, jako jsou směrnice o procesních právech 47 , a zejména právo na tlumočníka, právo na přístup k obhájci, právo na přístup ke spisu, právo na právní pomoc a právo být přítomen při soudním jednání.

    (30)Na zpracování osobních údajů prováděné v decentralizovaném informačním systému se vztahují nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 a směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/680 48 . K odpovědnosti za zpracování osobních údajů odesílaných nebo přijímaných prostřednictvím decentralizovaného informačního systému by toto nařízení mělo stanovit správce osobních údajů. Pro tento účel by se mělo mít za to, že každý odesílající nebo přijímající subjekt určil účel a prostředky zpracování osobních údajů samostatně.

    (31)Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto nařízení v souvislosti se zřízením decentralizovaného informačního systému by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 49 .

    (32)Jelikož harmonizované digitalizace přeshraniční justiční spolupráce nemůže být uspokojivě dosaženo členskými státy jednajícími samostatně, neboť například chybí záruka interoperability informačních systémů členských států a agentur a subjektů Unie, ale spíše jí z důvodu koordinovaného postupu Unie může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů.

    (33)V souladu s články 1 a 2 Protokolu č. 22 o postavení Dánska, připojeného ke Smlouvě o Evropské unii a ke Smlouvě o fungování Evropské unie, se Dánsko neúčastní přijímání tohoto nařízení a toto nařízení pro ně není závazné ani použitelné.

    (34)[V souladu s články 1 a 2 a čl. 4a odst. 1 Protokolu č. 21 o postavení Spojeného království a Irska s ohledem na prostor svobody, bezpečnosti a práva, připojeného ke Smlouvě o Evropské unii a ke Smlouvě o fungování Evropské unie, a aniž je dotčen článek 4 uvedeného protokolu, se tyto členské státy neúčastní přijímání tohoto nařízení a toto nařízení pro ně není závazné ani použitelné.]

    NEBO

    V souladu s článkem 3 a čl. 4a odst. 1 Protokolu č. 21 o postavení Spojeného království a Irska s ohledem na prostor svobody, bezpečnosti a práva, připojeného ke Smlouvě o Evropské unii a ke Smlouvě o fungování Evropské unie, oznámilo Irsko [dopisem ze dne …] své přání účastnit se přijímání a používání tohoto nařízení.[

    (35)Evropský inspektor ochrany údajů byl konzultován v souladu s čl. 42 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2018/1725 a vydal stanovisko dne […],

    PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

    KAPITOLA I
    OBECNÁ USTANOVENÍ

    Článek 1
    Předmět a oblast působnosti

    1.Toto nařízení stanoví právní rámec pro elektronickou komunikaci mezi příslušnými orgány v rámci justiční spolupráce v občanských, obchodních a trestních věcech a pro elektronickou komunikaci mezi fyzickými nebo právnickými osobami a příslušnými orgány v soudních řízeních v občanských, obchodních a trestních věcech.

    Kromě toho stanoví pravidla pro:

    a)použití videokonferencí nebo jiné technologie komunikace na dálku k jiným účelům než k dokazování podle nařízení (EU) 2020/1783;

    b)používání služeb vytvářejících důvěru;

    c)právní účinky elektronických dokumentů;

    d)elektronické platby poplatků.

    2.Toto nařízení se použije na:

    a)elektronickou komunikaci mezi příslušnými orgány v souvislosti s právními akty uvedenými v přílohách I a II;

    b)elektronickou komunikaci mezi fyzickými nebo právnickými osobami a příslušnými orgány a na elektronické platby poplatků v přeshraničních občanských a obchodních věcech v souvislosti s právními akty uvedenými v příloze I a

    c)videokonference v řízeních spadajících do oblasti působnosti právních aktů uvedených v přílohách I a II nebo v jiných občanských a obchodních věcech, pokud se jedna ze stran nachází v jiném členském státě.

    Článek 2
    Definice

    Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

    1)příslušnými orgány“ soudy, státní zástupci, agentury a subjekty Unie a další orgány, které se účastní postupů justiční spolupráce v souladu s ustanoveními právních aktů uvedených v přílohách I a II;

    2)elektronickou komunikací“ digitální výměna informací prostřednictvím internetu nebo jiné sítě elektronických komunikací;

    3)elektronickým dokumentem“ dokument zasílaný v rámci elektronické komunikace, včetně naskenovaných papírových dokumentů;

    4)decentralizovaným informačním systémem“ síť informačních systémů a interoperabilních přístupových bodů, které fungují v rámci individuální odpovědnosti a řízení každého členského státu, agentury nebo subjektu Unie, jež umožňuje bezpečnou a spolehlivou přeshraniční výměnu informací;

    5)evropským elektronickým přístupovým místem“ interoperabilní přístupový bod v kontextu decentralizovaného informačního systému, který je přístupný fyzickým a právnickým osobám v celé Unii;

    6)poplatky“ platby vybírané příslušnými orgány v rámci řízení podle právních aktů uvedených v příloze I.

    KAPITOLA II
    KOMUNIKACE MEZI PŘÍSLUŠNÝMI ORGÁNY

    Článek 3
    Prostředky komunikace mezi příslušnými orgány

    1.Písemná komunikace mezi příslušnými orgány v případech spadajících do oblasti působnosti právních aktů uvedených v přílohách I a II, včetně výměny formulářů stanovených těmito akty, se provádí prostřednictvím zabezpečeného a spolehlivého decentralizovaného informačního systému.

    2.Pokud elektronická komunikace podle odstavce 1 není možná v důsledku narušení decentralizovaného informačního systému nebo vzhledem k povaze předávaného materiálu nebo v důsledku mimořádných okolností, provede se předání co nejrychlejším a nejvhodnějším jiným způsobem s ohledem na nutnost zajistit bezpečnou a spolehlivou výměnu informací.

    3.Není-li použití decentralizovaného informačního systému vhodné s ohledem na zvláštní okolnosti dané komunikace, lze použít jakékoli jiné komunikační prostředky.

    4.Odstavec 3 tohoto článku se nepoužije na výměnu formulářů stanovenou nástroji uvedenými v přílohách I a II.

    KAPITOLA III
    KOMUNIKACE MEZI FYZICKÝMI NEBO PRÁVNICKÝMI OSOBAMI A PŘÍSLUŠNÝMI ORGÁNY V OBČANSKÝCH A OBCHODNÍCH VĚCECH

    Článek 4
    Zřízení evropského elektronického přístupového místa

    1.Na portálu evropské e-justice se zřídí evropské elektronické přístupové místo, které se bude používat pro elektronickou komunikaci mezi fyzickými nebo právnickými osobami a příslušnými orgány v případech spadajících do oblasti působnosti právních aktů uvedených v příloze I.

    2.Komise odpovídá za technickou správu, vývoj, údržbu, bezpečnost a podporu evropského elektronického přístupového místa.

    3.Evropské elektronické přístupové místo umožní fyzickým a právnickým osobám uplatňovat nároky, podávat žádosti, odesílat a přijímat procesně významné informace a komunikovat s příslušnými orgány.

    Článek 5
    Prostředky komunikace mezi fyzickými nebo právnickými osobami a příslušnými orgány

    1.Písemnou komunikaci mezi fyzickými nebo právnickými osobami a příslušnými orgány spadajícími do oblasti působnosti právních aktů uvedených v příloze I lze provádět těmito elektronickými prostředky:

    a)evropské elektronické přístupové místo nebo

    b)vnitrostátní informační portály, pokud existují.

    2.Příslušné orgány komunikují s fyzickými a právnickými osobami prostřednictvím evropského elektronického přístupového místa, pokud daná fyzická nebo právnická osoba předem poskytla výslovný souhlas s použitím tohoto komunikačního prostředku. 

    3.Komunikace podle odstavce 1 se považuje za rovnocennou písemné komunikaci podle platných procesních pravidel.

    Článek 6
    Povinnost přijímat elektronickou komunikaci

    Příslušné orgány přijímají elektronickou komunikaci podle čl. 5 odst. 1 předávanou prostřednictvím evropského elektronického přístupového místa nebo vnitrostátních informačních portálů, pokud existují.

    KAPITOLA IV
    JEDNÁNÍ PROSTŘEDNICTVÍM VIDEOKONFERENCE NEBO JINÉ TECHNOLOGIE KOMUNIKACE NA DÁLKU

    Článek 7
    Jednání prostřednictvím videokonference nebo jiné technologie komunikace na dálku v občanských a obchodních věcech

    1.Aniž jsou dotčena zvláštní ustanovení upravující použití videokonference nebo jiné technologie komunikace na dálku v řízení podle právních aktů uvedených v příloze I a na žádost účastníka v řízení spadajícím do oblasti působnosti těchto právních aktů nebo v jiných občanských a obchodních věcech, pokud se jedna ze stran nachází v jiném členském státě nebo na žádost jejího právního nebo zmocněného zástupce, příslušné orgány umožní straně účast na jednání prostřednictvím videokonference nebo jiné technologie komunikace na dálku za předpokladu, že:

    a)tato technologie je k dispozici a

    b)druhému účastníkovi nebo účastníkům řízení byla dána možnost vyjádřit stanovisko k použití videokonference nebo jiné technologie komunikace na dálku.

    2.Příslušný orgán může žádost o provedení ústního jednání prostřednictvím videokonference nebo jiné technologie komunikace na dálku zamítnout, pokud konkrétní okolnosti případu nejsou slučitelné s použitím takové technologie.

    3.Příslušné orgány mohou z vlastního podnětu povolit účast účastníků na jednání prostřednictvím videokonference za předpokladu, že všichni účastníci řízení dostanou možnost vyjádřit stanovisko k použití videokonference nebo jiné technologie komunikace na dálku.

    4.S výhradou tohoto nařízení se postup žádosti o videokonferenci a vedení videokonference řídí vnitrostátním právem členského státu, v němž se videokonference uskutečňuje.

    5.Žádosti podle odstavce 1 lze podávat prostřednictvím evropského elektronického přístupového místa a prostřednictvím vnitrostátních informačních portálů, pokud existují.

    Článek 8
    Jednání prostřednictvím videokonference nebo jiné technologie komunikace na dálku v trestních věcech

    1.Pokud příslušný orgán členského státu požádá o výslech podezřelé, obviněné nebo odsouzené osoby v řízení podle právních aktů uvedených v příloze II, příslušný orgán umožní účast této osoby na jednání prostřednictvím videokonference nebo jiné technologie komunikace na dálku za předpokladu, že:

    a)tato technologie je k dispozici;

    b)konkrétní okolnosti případu odůvodňují použití takové technologie;

    c)podezřelá, obviněná nebo odsouzená osoba vyjádřila souhlas s použitím videokonference nebo jiné technologie komunikace na dálku. Před vyjádřením souhlasu s použitím videokonference nebo jiné technologie komunikace na dálku musí mít podezřelá nebo obviněná osoba možnost vyžádat si poradenství obhájce v souladu se směrnicí 2013/48/EU.

    2.Odstavcem 1 nejsou dotčena ustanovení upravující používání videokonference nebo jiné technologie komunikace na dálku v právních aktech uvedených v příloze II.

    3.S výhradou tohoto nařízení se postup vedení videokonference řídí vnitrostátním právem členského státu, v němž se videokonference uskutečňuje.

    4.Musí být zajištěna důvěrnost komunikace mezi podezřelými, obviněnými nebo odsouzenými osobami a jejich obhájcem před jednáním a během jednání prostřednictvím videokonference nebo jiné technologie komunikace na dálku.

    5.Před výslechem dítěte prostřednictvím videokonference nebo jiné technologie komunikace na dálku budou neprodleně informovány osoby vykonávající rodičovskou odpovědnost ve smyslu čl. 3 bodu 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/800 50 nebo jiná vhodná dospělá osoba podle čl. 5 odst. 2 uvedené směrnice. Při rozhodování, zda vyslechnout dítě prostřednictvím videokonference nebo jiné technologie komunikace na dálku, vezme příslušný orgán v úvahu nejlepší zájem dítěte.

    6.Pokud vnitrostátní právo členského státu stanoví záznam jednání pro vnitrostátní případy, použijí se stejná pravidla také pro jednání prostřednictvím videokonference nebo jiné technologie komunikace na dálku v přeshraničních případech. Členské státy přijmou vhodná opatření s cílem zajistit, že tyto záznamy budou zabezpečeny a nebudou veřejně šířeny.

    7.V případě porušení tohoto článku má podezřelá, obviněná a odsouzená osoba právo na účinný opravný prostředek podle vnitrostátního práva.

    KAPITOLA V
    SLUŽBY VYTVÁŘEJÍCÍ DŮVĚRU, PRÁVNÍ ÚČINKY ELEKTRONICKÝCH DOKUMENTŮ A ELEKTRONICKÁ PLATBA POPLATKŮ

    Článek 9
    Elektronické podpisy a elektronické pečetě

    1.Na elektronickou komunikaci podle tohoto nařízení se použije obecný právní rámec pro používání služeb vytvářejících důvěru stanovený v nařízení (EU) č. 910/2014.

    2.Pokud dokument předávaný v rámci elektronické komunikace podle článku 3 tohoto nařízení vyžaduje nebo obsahuje pečeť nebo vlastnoruční podpis, lze namísto nich použít kvalifikované elektronické pečetě nebo kvalifikované elektronické podpisy, jak jsou vymezeny v nařízení (EU) č. 910/2014.

    3.Pokud dokument předávaný v rámci elektronické komunikace podle článku 5 tohoto nařízení vyžaduje nebo obsahuje pečeť nebo vlastnoruční podpis, lze namísto nich použít zaručené elektronické pečetě, zaručené elektronické podpisy, kvalifikované elektronické pečetě nebo kvalifikované elektronické podpisy, jak jsou vymezeny v nařízení (EU) č. 910/2014.

    Článek 10
    Právní účinky elektronických dokumentů

    Dokumentům předávaným v rámci elektronické komunikace nesmí být odepřen právní účinek ani nesmí být považovány za nepřípustné v rámci přeshraničních soudních řízení podle právních aktů uvedených v přílohách I a II pouze z toho důvodu, že jsou v elektronické podobě.

    Článek 11
    Elektronická platba poplatků

    1.Členské státy stanoví možnost elektronických plateb poplatků, a to i z jiných členských států, než členského státu, v němž sídlí příslušný orgán.

    2.Členské státy zajistí technické prostředky umožňující placení poplatků uvedených v odstavci 1 prostřednictvím evropského elektronického přístupového místa.

    KAPITOLA VI
    PROCESNÍ USTANOVENÍ A HODNOCENÍ

    Článek 12
    Prováděcí akty přijaté Komisí

    1.Komise přijme prováděcí akty, kterými se zřizuje decentralizovaný informační systém, v nichž stanoví:

    a)technické specifikace vymezující způsoby komunikace elektronickými prostředky pro účely decentralizovaného informačního systému;

    b)technické specifikace komunikačních protokolů;

    c)cíle v oblasti bezpečnosti informací a příslušná technická opatření zajišťující minimální standardy bezpečnosti informací a vysokou úroveň kybernetické bezpečnosti pro zpracování a předávání informací v rámci decentralizovaného informačního systému;

    d)minimální cíle dostupnosti a případné související technické požadavky na služby poskytované decentralizovaným informačním systémem.

    2.Prováděcí akty uvedené v odstavci 1 tohoto článku se přijímají přezkumným postupem podle článku 16.

    3.Prováděcí akty, kterými se zřizuje decentralizovaný informační systém pro účely právních aktů uvedených v bodech 3 a 4 přílohy I a právních aktů uvedených v bodech 2, 6 a 10 přílohy II, se přijmou do [2 let po vstupu v platnost].

    4.Prováděcí akty, kterými se zřizuje decentralizovaný informační systém pro účely právních aktů uvedených v bodech 1, 8 a 9 přílohy I a právního aktu uvedeného v bodě 11 přílohy II, se přijmou do [3 let po vstupu v platnost].

    5.Prováděcí akty, kterými se zřizuje decentralizovaný informační systém pro účely právních aktů uvedených v bodech 6, 10 a 11 přílohy I a právních aktů uvedených v bodech 3, 4, 5 a 9 přílohy II, se přijmou do [5 let po vstupu v platnost].

    6.Prováděcí akty, kterými se zřizuje decentralizovaný informační systém pro účely právních aktů uvedených v bodech 2, 5, 7 a 12 přílohy I a právních aktů uvedených v bodech 1, 7 a 8 přílohy II, se přijmou do [6 let po vstupu v platnost].

    Článek 13
    Referenční prováděcí software

    1.Komise odpovídá za tvorbu, údržbu a vývoj referenčního prováděcího softwaru, který si členské státy mohou zvolit jako svůj koncový systém namísto národního informačního systému. Tvorba, údržba a vývoj referenčního prováděcího softwaru se financují ze souhrnného rozpočtu Unie.

    2.Komise bezplatně poskytuje, udržuje a podporuje referenční prováděcí software.

    Článek 14
    Náklady na decentralizovaný informační systém, evropské elektronické přístupové místo a vnitrostátní informační portály

    1.Každý členský stát nese náklady na instalaci, provoz a údržbu přístupových bodů decentralizovaného informačního systému, které se nacházejí na jeho území.

    2.Každý členský stát ponese náklady na zřízení a přizpůsobení svých národních informačních systémů tak, aby byly interoperabilní s přístupovými body, a náklady na správu, provoz a údržbu těchto systémů.

    3.Členské státy mohou v rámci příslušných finančních programů Unie žádat o granty na podporu činností uvedených v odstavcích 1 a 2.

    4.Agentury a subjekty Unie nesou náklady na instalaci, provoz a údržbu součástí, které tvoří decentralizovaný informační systém a za které odpovídají.

    5.Agentury a subjekty Unie ponesou náklady na zřízení a přizpůsobení svých systémů správy případů tak, aby byly interoperabilní s přístupovými body, a náklady na správu, provoz a údržbu těchto systémů.

    6.Komise nese všechny náklady související s evropským elektronickým přístupovým místem.

    Článek 15
    Ochrana předávaných informací

    1.Příslušný orgán se považuje za správce údajů ve smyslu nařízení (EU) 2016/679, nařízení (EU) 2018/1725 nebo směrnice (EU) 2016/680, pokud jde o zpracování osobních údajů zaslaných nebo přijatých prostřednictvím decentralizovaného informačního systému.

    2.Komise se považuje za správce údajů ve smyslu nařízení (EU) 2018/1725, pokud jde o zpracování osobních údajů evropským elektronickým přístupovým místem.

    3.Příslušné orgány zajistí, aby informace předávané v souvislosti s přeshraničními soudními řízeními jinému příslušnému orgánu, které se v členském státě, z něhož jsou odesílány, považují za důvěrné, zůstaly důvěrné v souladu s vnitrostátními právními předpisy členského státu, do kterého jsou zasílány.

    Článek 16
    Postup projednávání ve výboru

    1.Komisi je nápomocen výbor. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011 51 .

    2.Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.

    Článek 17
    Sledování a hodnocení

    1.Každých pět let po datu použitelnosti článku 25 provede Komise hodnocení tohoto nařízení a předloží Evropskému parlamentu a Radě zprávu podloženou informacemi, které poskytnou členské státy a shromáždí Komise.

    2.Od […] 2025, nepoužije-li se rovnocenný oznamovací postup podle jiných právních aktů Unie, poskytnou členské státy Komisi každoročně informace důležité pro hodnocení fungování a uplatňování tohoto nařízení, které se budou týkat:

    a)nákladů vynaložených podle čl. 14 odst. 2 tohoto nařízení;

    b)délky soudního řízení prvního stupně, a to od přijetí žádosti příslušným orgánem do data rozhodnutí podle právních aktů uvedených v příloze I bodech 3, 4 a 8 a příloze II.

    3.Každý členský stát určí jeden nebo více příslušných orgánů, které budou Komisi každoročně poskytovat tyto údaje:

    a)počet případů řešených tímto orgánem, kdy byla komunikace provedena jinými prostředky než prostřednictvím decentralizovaného informačního systému v souladu s čl. 3 odst. 2;

    b)počet jednání vedených tímto orgánem, kdy byla pro ústní jednání použita videokonference nebo jiná technologie komunikace na dálku v souladu s články 7 a 8.

    4.Referenční prováděcí software a, je-li k tomu vybaven, národní koncový systém musí programově shromažďovat údaje uvedené v odst. 3 písm. a) a každoročně je předávat Komisi.

    Článek 18
    Informace, které se sdělují Komisi

    5.Členské státy sdělí do [šesti měsíců po vstupu v platnost] Komisi tyto informace za účelem jejich zpřístupnění prostřednictvím portálu evropské e-justice:

    a)podrobnosti o vnitrostátních informačních portálech, pokud existují;

    b)popis vnitrostátních právních předpisů a postupů týkajících se videokonference;

    c)informace o poplatcích splatných v přeshraničních případech;

    d)podrobnosti o metodách elektronických plateb dostupných pro poplatky splatné v přeshraničních případech.

    Členské státy neprodleně sdělí Komisi veškeré změny těchto údajů.

    6.Členské státy mohou Komisi oznámit, zda jsou schopny provozovat decentralizovaný informační systém dříve, než je požadováno tímto nařízením. Komise tyto informace zpřístupní elektronicky, zejména prostřednictvím portálu evropské e-justice.

    KAPITOLA VII
    ZMĚNY PRÁVNÍCH AKTŮ V OBLASTI JUSTIČNÍ SPOLUPRÁCE V OBČANSKÝCH A OBCHODNÍCH VĚCECH

    Článek 19
    Změny nařízení (ES) č. 1896/2006
    52

    Nařízení (ES) č. 1896/2006 se mění takto:

    1) V článku 7 se odstavec 5 nahrazuje tímto:

    „5. Návrh se podává v listinné podobě, prostřednictvím elektronických komunikačních prostředků podle článku 5 nařízení (EU) …/…[toto nařízení] 53* nebo jiných komunikačních prostředků, včetně elektronických, které členský stát původu přijímá a které jsou k dispozici i pro soud původu.“

    2) V čl. 7 odst. 6 se první pododstavec nahrazuje tímto:

    „6. Návrh podepisuje žalobce nebo případně jeho zástupce. Pokud je návrh podáván v elektronické podobě v souladu s odstavcem 5, podepíše se v souladu s čl. 9 odst. 3 nařízení (EU) …/…[toto nařízení] 54*. Elektronický podpis se uzná v členském státě původu a nesmí podléhat dodatečným požadavkům.“

    3) Článek 16 se mění takto:

    a) odstavec 4 se nahrazuje tímto:

    „4. Odpor se podává v listinné podobě, prostřednictvím elektronických komunikačních prostředků podle článku 5 nařízení (EU) …/…[toto nařízení] 55* nebo jiných komunikačních prostředků, včetně elektronických, které členský stát původu přijímá a které jsou k dispozici i pro soud původu.“;

    b) v odstavci 5 se první pododstavec nahrazuje tímto:

    „5. Odpor podepíše žalovaný nebo případně jeho zástupce. Pokud je návrh podáván v elektronické podobě v souladu s odstavcem 5 tohoto článku, podepíše se v souladu s čl. 9 odst. 3 nařízení (EU) …/…[toto nařízení] 56*. Elektronický podpis se uzná v členském státě původu a nesmí podléhat dodatečným požadavkům.“

    Článek 20
    Změny nařízení (ES) č. 861/2007
    57

    Nařízení (ES) č. 861/2007 se mění takto:

    1) V článku 4 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

    „1. Žalobce zahájí evropské řízení o drobných nárocích vyplněním vzorového formuláře A uvedeného v příloze I tohoto nařízení a jeho podáním přímo u příslušného soudu nebo zasláním poštou, pomocí elektronických komunikačních prostředků podle článku 5 nařízení (EU) …/…[toto nařízení] 58* nebo jiných komunikačních prostředků, jako je fax nebo elektronická pošta, které přijímá členský stát, v němž se řízení zahajuje. Žalobní formulář obsahuje popis důkazních prostředků na podporu nároku a jsou k němu případně přiloženy příslušné podpůrné doklady.“

    2) V článku 15a se odstavec 2 nahrazuje tímto:

    „2. Členské státy zajistí, aby strany mohly soudní poplatky hradit elektronicky prostřednictvím platby na dálku, která stranám umožňuje provést platbu rovněž z členského státu jiného než členský stát, v němž se soud nachází, v souladu s článkem 11 nařízení (EU) …/…[toto nařízení] 59*.“

    Článek 21
    Změny nařízení (EU) č. 655/2014
    60

    Nařízení (EU) č. 655/2014 se mění takto:

    1) V článku 8 se odstavec 4 nahrazuje tímto:

    „4. Návrh a podpůrné dokumenty mohou být podány jakýmkoli komunikačním prostředkem, včetně elektronického, který je přijatelný podle procesních pravidel členského státu, v němž je návrh podán, nebo elektronickými komunikačními prostředky podle článku 5 nařízení (EU) …/…[toto nařízení] 61*.“

    2) V článku 17 se odstavec 5 nahrazuje tímto:

    „5. Rozhodnutí o návrhu se oznámí věřiteli v souladu s postupem stanoveným právními předpisy členského státu původu pro rovnocenné vnitrostátní příkazy nebo elektronickými komunikačními prostředky podle článku 5 nařízení (EU) …/…[toto nařízení] 62*.“

    3) Článek 29 se nahrazuje tímto:

    Článek 29
    Zasílání písemností

    1. Stanoví-li toto nařízení zaslání písemností podle tohoto článku, lze toto zaslání provést v souladu s nařízením (EU) …/…[toto nařízení] 63*, pokud jde o komunikaci mezi orgány, nebo jakýmikoli vhodnými prostředky, pokud mají komunikaci uskutečnit věřitelé, a to za předpokladu, že obdržená písemnost po obsahové stránce věrně odpovídá odeslané písemnosti a všechny informace v ní uvedené jsou snadno čitelné.

    2. Soud nebo orgán, který obdržel písemnosti v souladu s odstavcem 1 tohoto článku, odešle do konce pracovního dne následujícího po dni obdržení:

    a) potvrzení o přijetí orgánu, který písemnosti zaslal, v souladu s článkem 3 nařízení (EU) …/…[toto nařízení] 64*, nebo

    b) potvrzení o přijetí věřiteli nebo bance, která písemnosti zaslala, a to nejrychlejším možným způsobem.

    Soud nebo orgán, který obdržel písemnosti v souladu s odstavcem 1 tohoto článku, použije standardní formulář stanovený prováděcími akty přijatými poradním postupem podle čl. 52 odst. 2.“

    4) Článek 36 se mění takto:

    a) odstavec 1 se nahrazuje tímto:

    „1. Návrh na opravný prostředek podle článku 33, článku 34 nebo článku 35 se podává za použití formuláře pro opravné prostředky stanoveného prováděcím aktem přijatým poradním postupem podle čl. 52 odst. 2.

    Návrh může být podán kdykoli a lze jej podat:

    a) jakýmkoli komunikačním prostředkem, včetně elektronického, který je přijatelný podle procesních pravidel členského státu, v němž je návrh podán;

    b) elektronickým komunikačním prostředkem podle článku 5 nařízení (EU) …/…[toto nařízení] 65*.“;

    b) odstavec 3 se nahrazuje tímto:

    „3. S výjimkou případů, kdy byl návrh podán dlužníkem v souladu s čl. 34 odst. 1 písm. a) nebo čl. 35 odst. 3, se rozhodnutí o návrhu vydá poté, co byla oběma stranám poskytnuta příležitost předložit své argumenty, a to i vhodnými prostředky komunikační technologie, které jsou dostupné a přijatelné podle vnitrostátního práva každého ze zúčastněných členských států nebo podle nařízení (EU) …/…[toto nařízení] 66*.“

    Článek 22
    Změny nařízení 848/2015
    67

    Nařízení (EU) 848/2015 se mění takto:

    1) V čl. 42 odst. 3 se první věta nahrazuje tímto: „Spolupráci podle odstavce 1 tohoto článku lze provádět v souladu s článkem 3 nařízení (EU) …/… [toto nařízení]*,“.

    2) Článek 53 se nahrazuje tímto:

    Článek 53
    Právo přihlásit pohledávky

    Každý zahraniční věřitel může přihlásit pohledávky v insolvenčním řízení jakýmkoliv prostředkem komunikace, který je přijatelný podle práva státu, který řízení zahájil, nebo elektronickými komunikačními prostředky podle článku 5 nařízení (EU) …/…[toto nařízení] 68*.

    Pro účely pouhého přihlášení pohledávky není povinné zastoupení advokátem nebo jiným odborníkem v oboru práva.“

    3) V čl. 57 odst. 3 se první věta nahrazuje tímto:

    „Spolupráci podle odstavce 1 tohoto článku lze provádět v souladu s článkem 3 nařízení (EU) …/… [toto nařízení]*.“

    KAPITOLA VIII

    ZMĚNY PRÁVNÍCH AKTŮ V OBLASTI JUSTIČNÍ SPOLUPRÁCE V TRESTNÍCH VĚCECH

    Článek 23
    Změny nařízení (EU) 2018/1805
    69  

    Nařízení (EU) 2018/1805 se mění takto:

    1) V článku 4 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

    „1. Příkaz k zajištění se předá prostřednictvím osvědčení o příkazu k zajištění. Osvědčení o příkazu k zajištění stanovené v článku 6 tohoto nařízení předá vydávající orgán přímo vykonávajícímu orgánu, případně ústřednímu orgánu uvedenému v čl. 24 odst. 2 tohoto nařízení v souladu s článkem 3 nařízení (EU) …/…[toto nařízení] 70*.“

    2) V článku 7 se odstavec 2 nahrazuje tímto:

    „2. Vykonávající orgán oznámí vydávajícímu orgánu výkon příkazu k zajištění, včetně popisu zajištěného majetku a případného odhadu jeho hodnoty. Toto oznámení se provede v souladu s článkem 3 nařízení (EU) …/…[toto nařízení] 71* bez zbytečného odkladu poté, co byl vykonávající orgán informován o tom, že příkaz k zajištění byl vykonán.“

    3) V článku 8 se odstavec 3 nahrazuje tímto:

    „3. Rozhodnutí o odmítnutí uznání či výkonu příkazu k zajištění se přijme bez prodlení a okamžitě se oznámí vydávajícímu orgánu v souladu s článkem 3 nařízení (EU) …/…[toto nařízení] 72*.“

    4) V článku 9 se odstavec 4 nahrazuje tímto:

    „4. Vykonávající orgán neprodleně a v souladu s článkem 3 nařízení (EU) …/…[toto nařízení] 73* oznámí rozhodnutí o uznání a výkonu příkazu k zajištění vydávajícímu orgánu.“

    5) V článku 10 se odstavce 2 a 3 nahrazují tímto:

    „2. Vykonávající orgán podá okamžitě a v souladu s článkem 3 nařízení (EU) …/…[toto nařízení] 74* zprávu vydávajícímu orgánu o odkladu výkonu příkazu k zajištění a uvede důvody tohoto odkladu a případně očekávanou dobu trvání odkladu.“

    „3. Jakmile důvody odkladu pominou, přijme vykonávající orgán okamžitě opatření nezbytná pro výkon příkazu k zajištění a uvědomí o tom vydávající orgán v souladu s článkem 3 nařízení (EU) …/…[toto nařízení] 75*.“

    6) V článku 12 se odstavec 2 nahrazuje tímto:

    „2. Vykonávající orgán může s přihlédnutím k okolnostem případu předložit vydávajícímu orgánu odůvodněnou žádost o omezení doby, po kterou má být majetek zajištěn. Tato žádost, včetně jakýchkoli relevantních podpůrných informací, se předává v souladu s článkem 3 nařízení (EU) …/…[toto nařízení] 76*. Při posuzování takové žádosti zohlední vydávající orgán všechny zájmy, včetně zájmů vykonávajícího orgánu. Vydávající orgán odpoví na žádost co nejdříve. Pokud vydávající orgán s takovým omezením nesouhlasí, informuje vykonávající orgán o důvodech svého nesouhlasu. V takovém případě zůstává majetek zajištěn v souladu s odstavcem 1 tohoto článku. Pokud vydávající orgán neodpoví do šesti týdnů od obdržení žádosti, není již vykonávající orgán povinen příkaz k zajištění vykonat.“

    7) V článku 14 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

    „1. Příkaz ke konfiskaci se předá prostřednictvím osvědčení o příkazu ke konfiskaci. Osvědčení o příkazu ke konfiskaci stanovené v článku 17 tohoto nařízení předá vydávající orgán přímo vykonávajícímu orgánu, případně ústřednímu orgánu uvedenému v čl. 24 odst. 2 tohoto nařízení v souladu s článkem 3 nařízení (EU) …/…[toto nařízení] 77*.“

    8) V čl. 16 odst. 3 se návětí nahrazuje tímto:

    „Vydávající orgán okamžitě informuje vykonávající orgán v souladu s článkem 3 nařízení (EU) …/…[toto nařízení] 78*, pokud: (…)“.

    9) V článku 18 se odstavec 6 nahrazuje tímto:

    „6. Jakmile je výkon příkazu ke konfiskaci dokončen, vykonávající orgán informuje vydávající orgán o výsledcích výkonu v souladu s článkem 3 nařízení (EU) …/…[toho nařízení] 79*.“

    10) V článku 19 se odstavec 3 nahrazuje tímto:

    „3. Rozhodnutí o odmítnutí uznání nebo výkonu příkazu ke konfiskaci se přijme bez odkladu a okamžitě se oznámí vydávajícímu orgánu v souladu s článkem 3 nařízení (EU) …/…[toto nařízení] 80*.“

    11) V článku 20 se odstavec 2 nahrazuje tímto:

    „2. Vykonávající orgán neprodleně a v souladu s článkem 3 nařízení (EU) …/…[toto nařízení] 81* oznámí rozhodnutí o uznání a výkonu příkazu ke konfiskaci vydávajícímu orgánu.“

    12) V článku 21 se odstavec 3 nahrazuje tímto:

    „3. Vykonávající orgán podá neprodleně a v souladu s článkem 3 nařízení (EU) …/…[toto nařízení] 82* zprávu vydávajícímu orgánu o odkladu výkonu příkazu ke konfiskaci a uvede důvody tohoto odkladu a případně očekávanou dobu trvání odkladu.“

    13) V článku 21 se odstavec 4 nahrazuje tímto:

    „4. Jakmile důvod odkladu pomine, přijme vykonávající orgán neprodleně opatření nezbytná pro výkon příkazu ke konfiskaci a uvědomí o tom vydávající orgán v souladu s článkem 3 nařízení (EU) …/…[toto nařízení] 83*.“

    14) V článku 27 se odstavce 2 a 3 nahrazují tímto:

    „2. Vydávající orgán ihned informuje vykonávající orgán v souladu s článkem 3 nařízení (EU) …/…[toto nařízení] 84* o zrušení příkazu k zajištění nebo příkazu ke konfiskaci, jakož i o jakémkoli rozhodnutí nebo opatření vedoucím ke zrušení příkazu k zajištění nebo příkazu ke konfiskaci.“

    „3. Vykonávající orgán ukončí výkon příkazu k zajištění nebo příkazu ke konfiskaci, nebyl-li výkon již ukončen, jakmile byl vydávajícím orgánem informován v souladu s odstavcem 2 tohoto článku. Vykonávající orgán zašle bez zbytečného odkladu a v souladu s článkem 3 nařízení (EU) …/…[toto nařízení] 85* potvrzení o ukončení vydávajícímu státu.“

    15) V čl. 31 odst. 2 se třetí pododstavec nahrazuje tímto:

    „Tyto konzultace, či přinejmenším jejich výsledek, se zaznamenávají v souladu s článkem 3 nařízení (EU) …/…[toto nařízení] 86*.“

    KAPITOLA IX
    ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

    Článek 24
    Přechodná ustanovení

    1.Členské státy začnou používat decentralizovaný informační systém podle čl. 3 odst. 1 a čl. 5 odst. 1 a 2 od prvního dne měsíce následujícího po uplynutí dvou let od přijetí prováděcího aktu uvedeného v čl. 12 odst. 3.

    Decentralizovaný informační systém použijí na řízení zahájená ode dne uvedeného v prvním pododstavci.

    2.Členské státy začnou používat decentralizovaný informační systém podle čl. 3 odst. 1 a čl. 5 odst. 1 a 2 od prvního dne měsíce následujícího po uplynutí dvou let od přijetí prováděcího aktu uvedeného v čl. 12 odst. 4.

    Decentralizovaný informační systém použijí na řízení zahájená ode dne uvedeného v prvním pododstavci.

    3.Členské státy začnou používat decentralizovaný informační systém podle čl. 3 odst. 1 a čl. 5 odst. 1 a 2 od prvního dne měsíce následujícího po uplynutí dvou let od přijetí prováděcího aktu uvedeného v čl. 12 odst. 5.

    Decentralizovaný informační systém použijí na řízení zahájená ode dne uvedeného v prvním pododstavci.

    4.Členské státy začnou používat decentralizovaný informační systém podle čl. 3 odst. 1 a čl. 5 odst. 1 a 2 od prvního dne měsíce následujícího po uplynutí dvou let od přijetí prováděcího aktu uvedeného v čl. 12 odst. 6.

    Decentralizovaný informační systém použijí na řízení zahájená ode dne uvedeného v prvním pododstavci.

    Článek 25
    Vstup v platnost a použitelnost

    Toto nařízení vstupuje v platnost dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

    Použije se od [prvního dne měsíce následujícího po uplynutí dvou let ode dne jeho vstupu v platnost].

    Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné v členských státech v souladu se Smlouvami.

    V Bruselu dne

    Za Evropský parlament    Za Radu

    předseda/předsedkyně    předseda/předsedkyně



    LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ

    Obsah

    1.RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU

    1.1.Název návrhu/podnětu

    1.2.Příslušné oblasti politik

    1.3.Návrh/podnět se týká:

    1.4.Cíle

    1.4.1.Obecné cíle

    1.4.2.Specifické cíle

    1.4.3.Očekávané výsledky a dopady

    1.4.4.Ukazatele výkonnosti

    1.5.Odůvodnění návrhu/podnětu

    1.5.1.Potřeby, které mají být uspokojeny v krátkodobém nebo dlouhodobém horizontu, včetně podrobného harmonogramu pro zahajovací fázi provádění podnětu

    1.5.2.Přidaná hodnota ze zapojení Unie (může být důsledkem různých faktorů, např. přínosů z koordinace, právní jistoty, vyšší účinnosti nebo doplňkovosti). Pro účely tohoto bodu se „přidanou hodnotou ze zapojení Unie“ rozumí hodnota plynoucí ze zásahu Unie, jež doplňuje hodnotu, která by jinak vznikla činností samotných členských států.

    1.5.3.Závěry vyvozené z podobných zkušeností v minulosti

    1.5.4.Slučitelnost s víceletým finančním rámcem a možné synergie s dalšími vhodnými nástroji

    1.5.5.Posouzení různých dostupných možností financování, včetně prostoru pro přerozdělení prostředků

    1.6.Doba trvání a finanční dopad návrhu/podnětu

    1.7.Předpokládaný způsob řízení

    2.SPRÁVNÍ OPATŘENÍ

    Pravidla pro sledování a podávání zpráv

    2.1.Systémy řízení a kontroly

    2.1.1.Odůvodnění navrhovaných způsobů řízení, mechanismů provádění financování, způsobů plateb a kontrolní strategie

    2.1.2.Informace o zjištěných rizicích a systémech vnitřní kontroly zřízených k jejich zmírnění

    2.1.3.Odhad a odůvodnění nákladové efektivnosti kontrol (poměr „náklady na kontroly ÷ hodnota souvisejících spravovaných finančních prostředků“) a posouzení očekávané míry rizika výskytu chyb (při platbě a při uzávěrce)

    2.2.Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí

    3.ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU

    3.1.Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové položky

    3.2.Odhadovaný finanční dopad návrhu na prostředky

    3.2.1.Odhadovaný souhrnný dopad na operační prostředky

    3.2.2.Odhadovaný výstup financovaný z operačních prostředků

    3.2.3.Odhadovaný souhrnný dopad na správní prostředky

    3.2.4.Odhadované potřeby v oblasti lidských zdrojů

    3.2.5.Slučitelnost se stávajícím víceletým finančním rámcem

    3.2.6.Příspěvky třetích stran

    3.3.Odhadovaný dopad na příjmy

    LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ

    1.RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU 

    1.1.Název návrhu/podnětu

    Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o digitalizaci justiční spolupráce a přístupu ke spravedlnosti v přeshraničních občanských, obchodních a trestních věcech a o změně některých aktů v oblasti justiční spolupráce

    1.2.Příslušné oblasti politik 

    Okruh 1: Jednotný trh, inovace a digitální agenda, klastr „Evropské strategické investice“

    1.3. Návrh/podnět se týká: 

     nové akce 

     nové akce následující po pilotním projektu / přípravné akci 87  

     prodloužení stávající akce 

     sloučení jedné či více akcí v jinou/novou akci nebo přesměrování jedné či více akcí na jinou/novou akci 

    1.4.Cíle

    1.4.1.Obecné cíle

    Obecnými cíli tohoto podnětu je:

    – zlepšit účinnost přeshraniční justiční spolupráce EU v občanských, obchodních a trestních věcech a

    – přispět k usnadnění přístupu ke spravedlnosti odstraněním existujících překážek a neefektivních prvků.

    Tyto obecné cíle přímo odpovídají úsilí o prosazení digitální transformace soudnictví podle nařízení (EU) 2021/694 88 („program“), zejména ve smyslu 47. a 52. bodu odůvodnění, a podle specifického cíle č. 5 přílohy uvedeného nařízení.

    1.4.2.Specifické cíle

    Specifický cíl č. 1

    Cílem podnětu je zlepšit účinnost přeshraniční justiční spolupráce v EU v občanských, obchodních a trestních věcech nařízením používání digitálního kanálu komunikace mezi příslušnými orgány.

    Specifický cíl č. 2

    V kontextu přeshraničních interakcí v EU se podnět zaměřuje na řešení stávajících překážek a přispívá k usnadnění přístupu ke spravedlnosti. Tohoto cíle dosáhne tím, že bude členským státům uložena povinnost přijímat a uznávat elektronická podání občanů a podniků, bude zavedena možnost elektronických plateb poplatků a účastníkům řízení bude umožněna účast prostřednictvím technologie komunikace na dálku (videokonference).

    1.4.3.Očekávané výsledky a dopady

    Upřesněte účinky, které by návrh/podnět měl mít na příjemce / cílové skupiny.

    Očekávané výsledky a dopad tohoto podnětu na cílové skupiny:

    – lepší efektivnost a odolnost příslušných vnitrostátních orgánů, které se účastní postupů přeshraniční justiční spolupráce,

    – úspora času a nákladů pro občany, společnosti, právníky, soudy a další příslušné orgány,

    – snížení administrativní zátěže pro soudy a další příslušné orgány při zpracovávání přeshraničních případů,

    – potenciál pro hmatatelný nárůst využívání stávajících přeshraničních nástrojů EU, zejména v občanských věcech, vyplývající ze zjednodušených prostředků komunikace občanů, právních zástupců a podniků s příslušnými vnitrostátními orgány a naopak,

    – pozitivní sociální dopad z hlediska přístupu ke spravedlnosti vzhledem k možnosti uplatňovat nároky, podávat návrhy a další dokumenty elektronicky a rovněž provádět jednání na dálku,

    – pozitivní ekonomický dopad z hlediska efektivnosti dosažené snížením administrativní zátěže, poštovních a logistických nákladů,

    – pozitivní dopad na životní prostředí, vyplývající zejména z nižší spotřeby papíru, spotřebního materiálu pro tisk, menší nutnosti cestovat a menšího využívání tradičních logistických způsobů přepravy dokumentů.

    1.4.4.Ukazatele výkonnosti

    Upřesněte ukazatele pro sledování pokroku a dosažených výsledků.

    Ukazatel č. 1 (specifický cíl č. 1)

    Počet elektronických výměn probíhajících prostřednictvím decentralizovaného informačního systému zřízeného podle nařízení. Tento ukazatel bude:

    – stanoven v rámci jednoho nebo více postupů justiční spolupráce stanovených právem EU (např. evropský zatýkací rozkaz),

    – měřen vůči výchozímu počtu výměn probíhajících prostřednictvím tradičních (stávajících) komunikačních prostředků. Porovnání bude důsledně provedeno v kontrolní skupině příslušných orgánů navržených členskými státy,

    – sledován každoročně, od okamžiku ne dříve než jeden rok od zahájení digitálních výměn v kontextu sledovaného postupu (sledovaných postupů) a po dobu nejméně pěti let.

    Ukazatel č. 2 (specifický cíl č. 2)

    Počet elektronických nároků, návrhů a podání odeslaných a přijatých prostřednictvím decentralizovaného informačního systému zřízeného podle nařízení. Tento ukazatel bude:

    – stanoven v rámci jednoho nebo více postupů justiční spolupráce stanovených právem EU, v nichž mají jednotlivci a podniky možnost uplatnit nárok u příslušného vnitrostátního orgánu (např. evropské řízení o drobných nárocích),

    – měřen vůči výchozímu počtu nároků vyměněných prostřednictvím tradičních (stávajících) komunikačních prostředků. Toto porovnání bude důsledně provedeno v kontrolní skupině příslušných orgánů navržených členskými státy,

    – sledován každoročně, od okamžiku ne dříve než jeden rok od okamžiku, kdy povinnost přijímat elektronická podání vstoupí v platnost, v kontextu sledovaného postupu (sledovaných postupů) a po dobu nejméně pěti let.

    1.5.Odůvodnění návrhu/podnětu 

    1.5.1.Potřeby, které mají být uspokojeny v krátkodobém nebo dlouhodobém horizontu, včetně podrobného harmonogramu pro zahajovací fázi provádění podnětu

    Provádění tohoto podnětu se uskuteční po jednotlivých fázích. Po vstupu tohoto nařízení v platnost budou zahájeny práce na přijetí prováděcího aktu, který vymezí technické podmínky pro digitalizaci první prioritní „dávky“ nástrojů justiční spolupráce v oblasti působnosti nařízení, po nichž bude následovat technické provedení. Souběžně s tím budou probíhat práce na prováděcím aktu pro další dávku prioritních nástrojů. Předpokládá se, že „dávka“ by se týkala digitalizace šesti až deseti právních nástrojů s cílem dokončit úplnou digitalizaci všech příslušných právních nástrojů v oblasti občanského, obchodního a trestního práva do roku 2029:

    Předběžnou časovou osu provádění lze znázornit takto:

    – 2022: přijetí nařízení

    – 2023: přijetí prováděcího aktu, který bude vymezovat aspekty digitalizace související s nástroji zahrnutými v dávce 1

    – 2024–2025: technické provádění decentralizovaného informačního systému pro nástroje dávky 1

    – 2025: přijetí prováděcího aktu, který bude vymezovat aspekty digitalizace související s nástroji zahrnutými v dávce 2

    – 2026–2027: technické provádění decentralizovaného informačního systému pro nástroje dávky 2

    – 2027: přijetí prováděcího aktu, který bude vymezovat aspekty digitalizace související s nástroji zahrnutými v dávce 3

    – 2027–2028: technické provádění decentralizovaného informačního systému pro nástroje dávky 3

    – 2028: přijetí prováděcího aktu, který bude vymezovat aspekty digitalizace související s nástroji zahrnutými v dávce 4

    – 2028–2029: technické provádění decentralizovaného informačního systému pro nástroje dávky 4

    Po roce 2029 však budou nutné další prováděcí činnosti s cílem zajistit pokračující koordinaci, technické řízení, údržbu, podporu a monitorování. 

    Všechna opatření po roce 2027 budou podmíněna dostupností přídělů v příštím víceletém finančním rámci (VFR) a nepředjímají budoucí návrh Komise týkající se VFR po roce 2027.

    1.5.2.Přidaná hodnota ze zapojení Unie (může být důsledkem různých faktorů, např. přínosů z koordinace, právní jistoty, vyšší účinnosti nebo doplňkovosti). Pro účely tohoto bodu se „přidanou hodnotou ze zapojení Unie“ rozumí hodnota plynoucí ze zásahu Unie, jež doplňuje hodnotu, která by jinak vznikla činností samotných členských států.

    Důvody pro akci na evropské úrovni (ex ante)

    Tento podnět se snaží zlepšit účinnost a odolnost přeshraniční justiční spolupráce a přístup ke spravedlnosti s ohledem na soubor právních nástrojů EU v oblasti justiční spolupráce zavedením ucelených ustanovení o digitalizaci. Jak bylo prokázáno v posouzení dopadů 89 , existuje sice několik dobrých předchozích pilotních projektů, avšak cílů a záměrů iniciativ nelze dosáhnout na základě dobrovolné spolupráce. Tomu nasvědčuje také existence právní nejistoty (např. pokud jde o uznávání elektronických dokumentů, podpisů a pečetí), kterou nelze překonat bez koordinovaných legislativních kroků, které lze provést pouze na úrovni EU.

    Očekávaná vytvořená přidaná hodnota na úrovni Unie (ex post)

    Podnět přispěje k účinnější a odolnější přeshraniční justiční spolupráci v EU a snadnějšímu přístupu ke spravedlnosti a potenciálně povede k nárůstu využívání příslušného acquis. Více informací ohledně očekávané pozitivní přidané hodnoty viz popis dopadů výše.

    1.5.3.Závěry vyvozené z podobných zkušeností v minulosti

    Podnět zohledňuje poznatky získané v rámci různých pilotních studií, které byly dobrovolně provedeny v kontextu vývoje systému e-CODEX 90 .

    Vychází také z nedávných zkušeností získaných v souvislosti s nařízením o doručování písemností 91 a nařízením o dokazování 92 (přepracované znění), kde se prvky související a povinným používáním decentralizovaného informačního systému pro digitální přeshraniční komunikaci objevily poprvé.

    1.5.4.Slučitelnost s víceletým finančním rámcem a možné synergie s dalšími vhodnými nástroji

    Tento podnět navazuje na sdělení Komise o digitalizaci soudnictví v Evropské unii, které bylo přijato dne 2. prosince 2020 93 .

    Vytváří synergie s:

    – návrhem nařízení o počítačovém systému pro komunikaci v přeshraničních občanských a trestních řízeních (systém e-CODEX) 94 , vzhledem k tomu, že předpokládané elektronické výměny a související decentralizovaný informační systém by využívaly systém e-CODEX jako technické řešení pro zabezpečenou a interoperabilní přeshraniční komunikaci.

    – nařízením (EU) 910/2014 95 (nařízení „e-IDAS“), neboť tento podnět zavádí používání kvalifikovaných služeb vytvářejících důvěru (kvalifikovaných elektronických pečetí a podpisů) v kontextu elektronické komunikace uskutečňované prostřednictvím decentralizovaného informačního systému.

    1.5.5.Posouzení různých dostupných možností financování, včetně prostoru pro přerozdělení prostředků

    Podnět opětovně plně využije stavební prvek eDelivery a potenciálně i prvek pro elektronickou identifikaci a služby vytvářející důvěru, které byly vyvinuty v rámci programu Nástroj pro propojení Evropy. Kromě toho hodlá podnět znovu použít platformu vyvinutou v kontextu digitálního systému výměny elektronických důkazů (e-EDES). Nehledě na využití uvedených synergií bude zapotřebí financování pro digitalizaci komunikace v kontextu postupů justiční spolupráce, jež se v současnosti uskutečňuje tradičními prostředky (zejména v papírové podobě). Provádění bude zahájeno přípravnou analýzou a zakončeno spuštěním a uvedením řešení do provozu.

    Členské státy budou moci žádat o financování ze stávajících programů Unie na zřízení/zdokonalení své příslušné vnitrostátní infrastruktury, zejména z fondů politiky soudržnosti a programu Spravedlnost 96 .

    1.6.Doba trvání a finanční dopad návrhu/podnětu

     Časově omezená doba trvání

       s platností od [DD.MM.]RRRR do [DD.MM.]RRRR,

       finanční dopad od RRRR do RRRR u prostředků na závazky a od RRRR do RRRR u prostředků na platby.

    ☒ Časově neomezená doba trvání

    Provádění s obdobím rozběhu od roku 2022 do roku 2029 97 ,

    poté plné fungování.

    1.7.Předpokládaný způsob řízení 98  

     Přímé řízení Komisí

    prostřednictvím jejích útvarů, včetně jejích zaměstnanců v delegacích Unie,

       prostřednictvím výkonných agentur.

     Sdílené řízení s členskými státy

     Nepřímé řízení, při kterém jsou úkoly souvisejícími s plněním rozpočtu pověřeny:

    třetí země nebo subjekty určené těmito zeměmi,

    mezinárodní organizace a jejich agentury (upřesněte),

    EIB a Evropský investiční fond,

    subjekty uvedené v článcích 70 a 71 finančního nařízení,

    veřejnoprávní subjekty,

    soukromoprávní subjekty pověřené výkonem veřejné služby v rozsahu, v jakém poskytují dostatečné finanční záruky,

    soukromoprávní subjekty členského státu pověřené uskutečňováním partnerství soukromého a veřejného sektoru a poskytující dostatečné finanční záruky,

    osoby pověřené prováděním specifických akcí v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky podle hlavy V Smlouvy o EU a určené v příslušném základním právním aktu.

    Pokud vyberete více způsobů řízení, upřesněte je v části „Poznámky“.

    Poznámky

     

    2.SPRÁVNÍ OPATŘENÍ 

    Pravidla pro sledování a podávání zpráv

    Upřesněte četnost a podmínky.

    Nařízení bude poprvé přezkoumáno pět let po svém plném uplatňování a poté každých pět let. Komise podá o svých zjištěních zprávu Evropskému parlamentu a Radě.

    2.1.Systémy řízení a kontroly 

    2.1.1.Odůvodnění navrhovaných způsobů řízení, mechanismů provádění financování, způsobů plateb a kontrolní strategie

    Tímto nařízením nejsou dotčeny stávající způsoby řízení a systémy kontroly používané Komisí.

    Nařízení mimo jiné zřizuje digitální kanál pro elektronickou komunikaci mezi příslušnými vnitrostátními orgány pro celý soubor práva EU v oblasti přeshraniční soudní spolupráce v občanských, obchodních a trestních věcech.

    To vyžaduje vypracování technických specifikací a norem, práci na vývoji softwaru a koordinaci činností vnitrostátních orgánů. S ohledem na současnou nízkou úroveň digitalizace, pokud jde o komunikaci v přeshraničních případech v členských státech, nařízení předpokládá, že Komise vyvine („referenční prováděcí“) softwarový produkt. Nařízení dále předpokládá vytvoření přístupového bodu na úrovni EU pro občany a podniky na portálu evropské e-justice.

    K plnění těchto úkolů je nutné poskytnout útvarům Komise náležité zdroje. Požadované zdroje činí celkem 22 FTE na období do roku 2027 včetně, bez služeb poskytovaných externími dodavateli:

    Pro rok 2022:

    – 1 FTE na činnost v oblasti práva a politiky včetně koordinace s příslušnými vnitrostátními orgány

    – 1 FTE na činnost v oblasti implementace IT (řízení činností, projektů a smluv)

    Pro období 2023–2027 (ročně):

    – 2 FTE na činnost v oblasti práva a politiky včetně koordinace s příslušnými vnitrostátními orgány

    – 2 FTE na činnost v oblasti implementace IT (řízení činností, projektů a smluv)

    2.1.2.Informace o zjištěných rizicích a systémech vnitřní kontroly zřízených k jejich zmírnění

    Hlavní zjištěná rizika se týkají těchto aspektů:

    a) Překročení lhůt a nákladů v důsledku nepředvídaných problémů při implementaci IT v souvislosti s vývojem decentralizovaného informačního systému, zejména referenčního prováděcího řešení, které má vyvinout Komise. Toto riziko je zmírněno tím, že klíčové stavební prvky, které lze použít pro vývoj decentralizovaného informačního systému, již existují a jsou vyspělé – jmenovitě systém e-CODEX (který sám je založen na stavebním prvku eDelivery) a digitální systém výměny elektronických důkazů.

    Toto riziko bude řešeno zavedením standardních systémů vnitřní kontroly, zejména kontrol projektového řízení použitelných na všechny systémy vyvinuté Komisí (tj. dozor nad správou, řízení projektů a rizik).

    b) Zpoždění v provádění a uvádění do provozu na straně příslušných orgánů členských států. Toto riziko bude zmírněno zajištěním proveditelnosti a dohody o časovém plánu provádění v době vypracování prováděcích aktů, pravidelným sledováním a poskytováním technické podpory vnitrostátním orgánům odpovědným za provádění.

    2.1.3.Odhad a odůvodnění nákladové efektivnosti kontrol (poměr „náklady na kontroly ÷ hodnota souvisejících spravovaných finančních prostředků“) a posouzení očekávané míry rizika výskytu chyb (při platbě a při uzávěrce) 

    Toto nařízení nemá vliv na nákladovou efektivnost stávajících kontrol Komise.

    2.2.Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí 

    Upřesněte stávající či předpokládaná preventivní a ochranná opatření, např. opatření uvedená ve strategii pro boj proti podvodům.

    Stávající opatření k předcházení podvodům vztahující se na Komisi budou zahrnovat prostředky potřebné pro toto nařízení.

    3.ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU 

    3.1.Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové položky 

    ·Stávající rozpočtové položky

    V pořadí okruhů víceletého finančního rámce a rozpočtových položek.

    Okruh víceletého finančního rámce

    Rozpočtová položka

    Druh výdaje

    Příspěvek

    Číslo

    RP/NRP 99

    zemí ESVO 100

    kandidátských zemí 101

    třetích zemí

    ve smyslu čl. 21 odst. 2 písm. b) finančního nařízení

    1

    02.04.05.01

    NRP

    NE

    NE

    NE

    NE

    ·Nové rozpočtové položky, jejichž vytvoření se požaduje

    V pořadí okruhů víceletého finančního rámce a rozpočtových položek.

    Okruh víceletého finančního rámce

    Rozpočtová položka

    Druh výdaje

    Příspěvek

    Číslo

    RP/NRP

    zemí ESVO

    kandidátských zemí

    třetích zemí

    ve smyslu čl. 21 odst. 2 písm. b) finančního nařízení

    [XX.YY.YY.YY]

    ANO/NE

    ANO/NE

    ANO/NE

    ANO/NE

    3.2.Odhadovaný finanční dopad návrhu na prostředky 

    3.2.1.Odhadovaný souhrnný dopad na operační prostředky 

       Návrh/podnět nevyžaduje využití operačních prostředků.

       Návrh/podnět vyžaduje využití operačních prostředků, jak je vysvětleno dále:

    v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

    Okruh víceletého finančního
    rámce

    Číslo

    1

    GŘ: JUST

    Rok
    2022

    Rok
    2023

    Rok
    2024

    Rok
    2025

    Rok
    2026

    Rok
    2027

    CELKEM

    Operační prostředky 

    Rozpočtová položka 102 : 02.04.05.01

    Závazky

    (1a)

    0

    1,700

    4,000

    1,500

    4,000

    4,000

    15,200

    Platby

    (2a)

    0

    1,700

    4,000

    1,500

    4,000

    4,000

    15,200

    Rozpočtová položka

    Závazky

    (1b)

    Platby

    (2b)

    Prostředky správní povahy financované z rámce na zvláštní programy 103  

    Rozpočtová položka

    (3)

    Prostředky na GŘ JUST
    CELKEM 104

    Závazky

    =1a+1b +3

    0

    1,700

    4,000

    1,500

    4,000

    4,000

    15,200

    Platby

    =2a+2b

    +3

    0

    1,700

    4,000

    1,500

    4,000

    4,000

    15,200





    Operační prostředky CELKEM

    Závazky

    (4)

    0

    1,700

    4,000

    1,500

    4,000

    4,000

    15,200

    Platby

    (5)

    0

    1,700

    4,000

    1,500

    4,000

    4,000

    15,200

    • Prostředky správní povahy financované z rámce na zvláštní programy CELKEM

    (6)

    Prostředky z OKRUHU 1
    víceletého finančního rámce

    CELKEM

    Závazky

    =4+6

    0

    1,700

    4,000

    1,500

    4,000

    4,000

    15,200

    Platby

    =5+6

    0

    1,700

    4,000

    1,500

    4,000

    4,000

    15,200

    Pokud je návrhem/podnětem dotčen více než jeden operační okruh, zopakuje se výše uvedený oddíl:

    • Operační prostředky CELKEM (všechny operační okruhy)

    Závazky

    (4)

    Platby

    (5)

    Prostředky správní povahy financované z rámce na zvláštní programy (všechny operační okruhy) CELKEM

    (6)

    Prostředky z OKRUHŮ 1 až 6
    víceletého finančního rámce

    CELKEM
    (referenční částka)

    Závazky

    =4+6

    0

    1,700

    4,000

    1,500

    4,000

    4,000

    15,200

    Platby

    =5+6

    0

    1,700

    4,000

    1,500

    4,000

    4,000

    15,200





    Okruh víceletého finančního
    rámce

    7

    „Správní výdaje“

    Tento oddíl se vyplní pomocí „rozpočtových údajů správní povahy“, jež se nejprve uvedou v příloze legislativního finančního výkazu (příloha V interních pravidel), která se pro účely konzultace mezi útvary vloží do aplikace DECIDE.

    v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

    Rok
    2022

    Rok
    2023

    Rok
    2024

    Rok
    2025

    Rok
    2026

    Rok
    2027

    CELKEM

    GŘ: JUST

    Lidské zdroje 

    0,304

    0,608

    0,608

    0,608

    0,608

    0,608

    3,344

     Ostatní správní výdaje

    0,006

    0,254

    0,254

    0,254

    0,254

    0,254

    1,276

    GŘ JUST CELKEM

    Prostředky

    0,310

    0,862

    0,862

    0,862

    0,862

    0,862

    4,620

    Prostředky z OKRUHU 7
    víceletého finančního rámce

    CELKEM

    (Závazky celkem = platby celkem)

    0,310

    0,862

    0,862

    0,862

    0,862

    0,862

    4,620

    v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

    Rok
    2022

    Rok
    2023

    Rok
    2024

    Rok
    2025

    Rok
    2026

    Rok
    2027

    CELKEM

    Prostředky z OKRUHŮ 1 až 7
    víceletého finančního rámce

    CELKEM

    Závazky

    0,310

    2,562

    4,862

    2,362

    4,862

    4,862

    19,820

    Platby

    0,310

    2,562

    4,862

    2,362

    4,862

    4,862

    19,820

    3.2.2.Odhadovaný výstup financovaný z operačních prostředků 

    Prostředky na závazky v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

    Uveďte cíle a výstupy

    Rok
    2022

    Rok
    2023

    Rok
    2024

    Rok
    2025

    Rok
    2026

    Rok
    2027

    Druh 105

    Průměrné náklady

    Počet

    Náklady

    Počet

    Náklady

    Počet

    Náklady

    Počet

    Náklady

    Počet

    Náklady

    Počet

    Náklady

    Celkový počet

    Náklady celkem

    SPECIFICKÉ CÍLE č. 1 a 2 106

    – Výstup

    Počet digitalizovaných postupů justiční spolupráce v EU

    8

    5,343

    9

    5,343

    17

    10,686

    Mezisoučet za specifické cíle č. 1 a 2

    8

    5,343

    9

    5,343

    17

    10,686

    CELKEM

    8

    5,343

    9

    5,343

    17

    10,686

    3.2.3.Odhadovaný souhrnný dopad na správní prostředky 

       Návrh/podnět nevyžaduje využití prostředků správní povahy.

       Návrh/podnět vyžaduje využití prostředků správní povahy, jak je vysvětleno dále:

    v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

    Rok
    2022

    Rok
    2023

    Rok
    2024

    Rok
    2025

    Rok
    2026

    Rok
    2027

    CELKEM

    OKRUH 7
    víceletého finančního rámce

    Lidské zdroje

    0,304

    0,608

    0,608

    0,608

    0,608

    0,608

    3,344

    Ostatní správní výdaje

    0,006

    0,254

    0,254

    0,254

    0,254

    0,254

    1,276

    Mezisoučet za OKRUH 7
    víceletého finančního rámce

    0,310

    0,862

    0,862

    0,862

    0,862

    0,862

    4,620

    Mimo OKRUH 7 107
    víceletého finančního rámce

    Lidské zdroje

    Ostatní výdaje
    správní povahy

    Mezisoučet za OKRUH 7
    víceletého finančního rámce

    CELKEM

    0,310

    0,862

    0,862

    0,862

    0,862

    0,862

    4,620

    Potřebné prostředky na oblast lidských zdrojů a na ostatní výdaje správní povahy budou pokryty z prostředků GŘ, které jsou již vyčleněny na řízení akce a/nebo byly vnitřně přerozděleny v rámci GŘ a případně doplněny z dodatečného přídělu, který lze řídícímu GŘ poskytnout v rámci ročního přidělování a s ohledem na rozpočtová omezení.

    3.2.4.Odhadované potřeby v oblasti lidských zdrojů 

       Návrh/podnět nevyžaduje využití lidských zdrojů.

       Návrh/podnět vyžaduje využití lidských zdrojů, jak je vysvětleno dále:

    Odhad vyjádřete v přepočtu na plné pracovní úvazky

    Rok
    2022

    Rok
    2023

    Rok 2024

    Rok
    2025

    Rok
    2026

    Rok
    2027

    20 01 02 01 (v ústředí a v zastoupeních Komise)

    2

    4

    4

    4

    4

    4

    20 01 02 03 (při delegacích)

    01 01 01 01  (v nepřímém výzkumu)

    01 01 01 11 (v přímém výzkumu)

    Jiné rozpočtové položky (upřesněte)

    20 02 01 (SZ, VNO, ZAP z celkového rámce)

    20 02 03 (SZ, MZ, VNO, ZAP a MOD při delegacích)

    XX 01 xx yy zz   108

    – v ústředí

    – při delegacích

    01 01 01 02 (SZ, VNO, ZAP v nepřímém výzkumu)

    01 01 01 12 (SZ, VNO, ZAP v přímém výzkumu)

    Jiné rozpočtové položky (upřesněte)

    CELKEM

    2

    4

    4

    4

    4

    4

    XX je oblast politiky nebo dotčená hlava rozpočtu.

    Potřeby v oblasti lidských zdrojů budou pokryty ze zdrojů GŘ, které jsou již vyčleněny na řízení akce a/nebo byly vnitřně přeobsazeny v rámci GŘ, a případně doplněny z dodatečného přídělu, který lze řídícímu GŘ poskytnout v rámci ročního přidělování a s ohledem na rozpočtová omezení.

    Popis úkolů:

    Úředníci a dočasní zaměstnanci

    Dva úředníci v oblasti práva/politiky (AD) – odpovědní za přípravu, návrh a přijetí prováděcích aktů, analýzu právních požadavků, organizaci a předsedání činnosti výboru(ů) a spolupráci s agenturou eu-LISA.

    Jeden manažer provozní činnosti (AD) – odpovědný za spolupráci se zúčastněnými stranami z vnitrostátních orgánů členských států, definování provozních toků, požadavky na provoz a produkty a poradenské služby na místě.

    Jeden manažer IT (AD) – odpovědný za vývoj, údržbu a podporu decentralizovaného informačního systému, jeho referenční provádění, řízení projektů, kvality a smluv.

    Externí zaměstnanci

    3.2.5.Slučitelnost se stávajícím víceletým finančním rámcem 

    Návrh/podnět:

       může být v plném rozsahu financován přerozdělením prostředků v rámci příslušného okruhu víceletého finančního rámce (VFR).

    Upřesněte, jaká úprava se požaduje, příslušné rozpočtové položky a odpovídající částky. V případě zásadní úpravy přiložte excelovou tabulku.

       vyžaduje použití nepřiděleného rozpětí v rámci příslušného okruhu VFR a/nebo použití zvláštních nástrojů definovaných v nařízení o VFR.

    Upřesněte, co se požaduje, příslušné okruhy a rozpočtové položky, odpovídající částky a navrhované nástroje, které mají být použity.

       vyžaduje revizi VFR.

    Upřesněte, co se požaduje, příslušné okruhy a rozpočtové položky a odpovídající částky.

    3.2.6.Příspěvky třetích stran 

    Návrh/podnět:

       nepočítá se spolufinancováním od třetích stran,

       počítá se spolufinancováním od třetích stran podle následujícího odhadu:

    prostředky v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

    Rok
    N 109

    Rok
    N+1

    Rok
    N+2

    Rok
    N+3

    Vložit počet let podle trvání finančního dopadu (viz bod 1.6)

    Celkem

    Upřesněte spolufinancující subjekt 

    Spolufinancované prostředky CELKEM



    3.3.Odhadovaný dopad na příjmy 

       Návrh/podnět nemá žádný finanční dopad na příjmy.

       Návrh/podnět má tento finanční dopad:

       na vlastní zdroje

       na jiné příjmy

    uveďte, zda je příjem účelově vázán na výdajové položky    

    v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

    Příjmová rozpočtová položka:

    Prostředky dostupné v běžném rozpočtovém roce

    Dopad návrhu/podnětu 110

    Rok
    N

    Rok
    N+1

    Rok
    N+2

    Rok
    N+3

    Vložit počet let podle trvání finančního dopadu (viz bod 1.6)

    Článek ………….

    U účelově vázaných příjmů upřesněte dotčené výdajové rozpočtové položky.

    […]

    Jiné poznámky (např. způsob/vzorec výpočtu dopadu na příjmy nebo jiné údaje).

    […]

    (1)    Listina základních práv Evropské unie (Úř. věst. C 326, 26.10.2012, s. 391).
    (2)    COM(2021) 700 final.
    (3)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/1784 ze dne 25. listopadu 2020 o doručování soudních a mimosoudních písemností ve věcech občanských a obchodních v členských státech (doručování písemností) (přepracované znění) (Úř. věst. L 405, 2.12.2020, s. 40) a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1393/2007 ze dne 13. listopadu 2007 o doručování soudních a mimosoudních písemností ve věcech občanských a obchodních v členských státech (doručování písemností) (Úř. věst. L 324, 10.12.2007, s. 79).
    (4)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/1783 ze dne 25. listopadu 2020 o spolupráci soudů členských států při dokazování v občanských a obchodních věcech (dokazování) (přepracované znění) (Úř. věst. L 405, 2.12.2020, s. 1).    
    (5)    COM/2020/710 final.
    (6)    V souvislosti s tímto návrhem nařízení by měla být zásada „digitalizace jako standard“ chápána jako způsob, jak zlepšit účinnost a odolnost komunikace a snížit náklady a administrativní zátěž tím, že se digitální komunikační kanál stane upřednostňovaným komunikačním kanálem.
    (7)    COM/2020/690 final.
    (8)    COM/2020/712 final.
    (9)    COM/2018/225 final – 2018/0108 (COD).
    (10)    Závěry Rady, Formování digitální budoucnosti Evropy, 2020/C 202 I/01 (Úř. věst. C 202I, 16.6.2020, s. 1).
    (11)    Závěry Rady „Přístup ke spravedlnosti – využití příležitostí, jež nabízí digitalizace“, 2020/C 342 I/01 (Úř. věst. C 342I, 14.10.2020, s. 1).
    (12)    Zavedený v návaznosti na „závěry Rady o zlepšení trestního soudnictví v kyberprostoru“ ze dne 9. června 2016.
    (13)    Závěry Rady „Evropský zatýkací rozkaz a postupy vydávání – stávající výzvy a cesta kupředu“ 2020/C 419/09 (Úř. věst. C 419, 4.12.2020, s. 23).
    (14)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 ze dne 23. července 2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice 1999/93/ES (Úř. věst. L 257, 28.8.2014, s. 73).
    (15)    COM/2021/281 final.
    (16)    JOIN/2020/18 final.
    (17)    COM/2020/823 final.
    (18)    COM/2020/713 final.
    (19)    Konsolidované znění Smlouvy o fungování Evropské unie (Úř. věst. C 326, 26.10.2012, s. 47).
    (20)    SWD(2021) 392.
    (21)    https://data.europa.eu/doi/10.2838/118529
    (22)    SWD(2021) 392.
    (23)    Hlavní nástroj informačních technologií, který byl dosud vyvinut na úrovni EU jako jednotné kontaktní místo pro přístup k informacím a službám v oblasti justice.
    (24)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 ze dne 23. října 2018 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány, institucemi a jinými subjekty Unie a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení nařízení (ES) č. 45/2001 a rozhodnutí č. 1247/2002/ES (Úř. věst. L 295, 21.11.2018, s. 39).
    (25)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 1).
    (26)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/680 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů příslušnými orgány za účelem prevence, vyšetřování, odhalování či stíhání trestných činů nebo výkonu trestů, o volném pohybu těchto údajů a o zrušení rámcového rozhodnutí Rady 2008/977/SVV (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 89).
    (27)    SWD(2021) 392.
    (28)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/694 ze dne 29. dubna 2021, kterým se zavádí program Digitální Evropa a zrušuje rozhodnutí (EU) 2015/2240 (Úř. věst. L 166, 11.5.2021, s. 1).
    (29)    Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů. Digitalizace soudnictví v Evropské unii. Soubor příležitostí (COM(2020) 710 final).
    (30)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/1784 ze dne 25. listopadu 2020 o doručování soudních a mimosoudních písemností ve věcech občanských a obchodních v členských státech (doručování písemností) (Úř. věst. L 405, 2.12.2020, s. 40).
    (31)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1393/2007 ze dne 13. listopadu 2007 o doručování soudních a mimosoudních písemností ve věcech občanských a obchodních v členských státech (doručování písemností) a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1348/2000 (Úř. věst. L 324, 10.12.2007, s. 79).
    (32)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/1783 ze dne 25. listopadu 2020 o spolupráci soudů členských států při dokazování v občanských a obchodních věcech (dokazování) (přepracované znění) (Úř. věst. L 405, 2.12.2020, s. 1).
    (33)    Nařízení Rady (ES) č. 1206/2001 ze dne 28. května 2001 o spolupráci soudů členských států při dokazování v občanských nebo obchodních věcech (Úř. věst. L 174, 27.6.2001, s. 1).
    (34)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 ze dne 23. října 2018 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány, institucemi a jinými subjekty Unie a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení nařízení (ES) č. 45/2001 a rozhodnutí č. 1247/2002/ES (Úř. věst. L 295, 21.11.2018, s. 39).
    (35)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 1).
    (36)    Nařízení Rady (ES) č. 4/2009 ze dne 18. prosince 2008 o příslušnosti, rozhodném právu, uznávání a výkonu rozhodnutí a o spolupráci ve věcech vyživovacích povinností (Úř. věst. L 7, 10.1.2009, s. 1).
    (37)    Nařízení Rady (EU) 2019/1111 ze dne 25. června 2019 o příslušnosti, uznávání a výkonu rozhodnutí ve věcech manželských a ve věcech rodičovské odpovědnosti a o mezinárodních únosech dětí (Úř. věst. L 178, 2.7.2019, s. 1).
    (38)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/848 ze dne 20. května 2015 o insolvenčním řízení (Úř. věst. L 141, 5.6.2015, s. 19).
    (39)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 ze dne 23. července 2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice 1999/93/ES (Úř. věst. L 257, 28.8.2014, s. 73).
    (40)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1896/2006 ze dne 12. prosince 2006, kterým se zavádí řízení o evropském platebním rozkazu (Úř. věst. L 399, 30.12.2006, s. 1).
    (41)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 861/2007 ze dne 11. července 2007, kterým se zavádí evropské řízení o drobných nárocích (Úř. věst. L 199, 31.7.2007, s. 1).
    (42)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 655/2014 ze dne 15. května 2014, kterým se zavádí řízení o evropském příkazu k obstavení účtů k usnadnění vymáhání přeshraničních pohledávek v občanských a obchodních věcech (Úř. věst. L 189, 27.6.2014, s. 59).
    (43)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1805 ze dne 14. listopadu 2018 o vzájemném uznávání příkazů k zajištění a příkazů ke konfiskaci (Úř. věst. L 303, 28.11.2018, s. 1).
    (44) *     SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY, kterou se mění směrnice Rady 2003/8/ES, rámcová rozhodnutí Rady 2002/465/SVV, 2002/584/SVV, 2003/577/SVV, 2005/214/SVV, 2006/783/SVV, 2008/909/SVV, 2008/947/SVV, 2009/829/SVV a 2009/948/SVV a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/41/EU, pokud jde o digitalizaci justiční spolupráce.
    (45)    Interinstitucionální dohoda mezi Evropským parlamentem, Radou Evropské unie a Evropskou komisí o zdokonalení tvorby právních předpisů, (Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1).
    (46)    Listina základních práv Evropské unie (Úř. věst. C 326, 26.10.2012, s. 391).
    (47)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/64/EU ze dne 20. října 2010 o právu na tlumočení a překlad v trestním řízení (Úř. věst. L 280/1, 2010), směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/13/EU ze dne 22. května 2012 o právu na informace v trestním řízení (Úř. věst. L 142/1, 2012); směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/48/EU ze dne 22. října 2013 o právu na přístup k obhájci v trestním řízení a řízení týkajícím se evropského zatýkacího rozkazu a o právu na informování třetí strany a právu na komunikaci s třetími osobami a konzulárními úřady v případě zbavení osobní svobody (Úř. věst. L 294/1, 2013); směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/343 ze dne 9. března 2016, kterou se posilují některé aspekty presumpce neviny a právo být přítomen při trestním řízení před soudem (Úř. věst. L 65/1, 2016); směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/800 ze dne 11. května 2016 o procesních zárukách pro děti, které jsou podezřelými nebo obviněnými osobami v trestním řízení (Úř. věst. L 132/1, 2016); směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1919 ze dne 26. října 2016 o právní pomoci pro podezřelé nebo obviněné osoby v trestním řízení a pro osoby vyžádané v rámci řízení týkajícího se evropského zatýkacího rozkazu (Úř. věst. L 297, 4.11.2016).
    (48)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/680 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů příslušnými orgány za účelem prevence, vyšetřování, odhalování či stíhání trestných činů nebo výkonu trestů, o volném pohybu těchto údajů a o zrušení rámcového rozhodnutí Rady 2008/977/SVV (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 89).
    (49)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).
    (50)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/800 ze dne 11. května 2016 o procesních zárukách pro děti, které jsou podezřelými nebo obviněnými osobami v trestním řízení (Úř. věst. L 132, 21.5.2016, s. 1).
    (51)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).
    (52)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1896/2006 ze dne 12. prosince 2006, kterým se zavádí řízení o evropském platebním rozkazu (Úř. věst. L 399, 30.12.2006, s. 1).
    (53) *     Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) […] o digitalizaci justiční spolupráce a přístupu ke spravedlnosti v přeshraničních občanských, obchodních a trestních věcech a o změně některých aktů v oblasti justiční spolupráce (Úř. věst. L …).
    (54) *     Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) […] o digitalizaci justiční spolupráce a přístupu ke spravedlnosti v přeshraničních občanských, obchodních a trestních věcech a o změně některých aktů v oblasti justiční spolupráce (Úř. věst. L …).
    (55) *     Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) […] o digitalizaci justiční spolupráce a přístupu ke spravedlnosti v přeshraničních občanských, obchodních a trestních věcech a o změně některých aktů v oblasti justiční spolupráce (Úř. věst. L …).
    (56) *     Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) […] o digitalizaci justiční spolupráce a přístupu ke spravedlnosti v přeshraničních občanských, obchodních a trestních věcech a o změně některých aktů v oblasti justiční spolupráce (Úř. věst. L …).
    (57)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 861/2007 ze dne 11. července 2007, kterým se zavádí evropské řízení o drobných nárocích (Úř. věst. L 199, 31.7.2007, s. 1).
    (58) *     Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) […] o digitalizaci justiční spolupráce a přístupu ke spravedlnosti v přeshraničních občanských, obchodních a trestních věcech a o změně některých aktů v oblasti justiční spolupráce (Úř. věst. L …).
    (59) *     Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) […] o digitalizaci justiční spolupráce a přístupu ke spravedlnosti v přeshraničních občanských, obchodních a trestních věcech a o změně některých aktů v oblasti justiční spolupráce (Úř. věst. L …).
    (60)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 655/2014 ze dne 15. května 2014, kterým se zavádí řízení o evropském příkazu k obstavení účtů k usnadnění vymáhání přeshraničních pohledávek v občanských a obchodních věcech (Úř. věst. L 189, 27.6.2014, s. 59).
    (61) *     Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) […] o digitalizaci justiční spolupráce a přístupu ke spravedlnosti v přeshraničních občanských, obchodních a trestních věcech a o změně některých aktů v oblasti justiční spolupráce (Úř. věst. L …).
    (62) *     Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) […] o digitalizaci justiční spolupráce a přístupu ke spravedlnosti v přeshraničních občanských, obchodních a trestních věcech a o změně některých aktů v oblasti justiční spolupráce (Úř. věst. L …).
    (63) *     Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) […] o digitalizaci justiční spolupráce a přístupu ke spravedlnosti v přeshraničních občanských, obchodních a trestních věcech a o změně některých aktů v oblasti justiční spolupráce (Úř. věst. L …).
    (64) *     Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) […] o digitalizaci justiční spolupráce a přístupu ke spravedlnosti v přeshraničních občanských, obchodních a trestních věcech a o změně některých aktů v oblasti justiční spolupráce (Úř. věst. L …).
    (65) *     Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) […] o digitalizaci justiční spolupráce a přístupu ke spravedlnosti v přeshraničních občanských, obchodních a trestních věcech a o změně některých aktů v oblasti justiční spolupráce (Úř. věst. L …).
    (66)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/848 ze dne 20. května 2015 o insolvenčním řízení (Úř. věst. L 141, 5.6.2015, s. 19).
    (67) *     Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) […] o digitalizaci justiční spolupráce a přístupu ke spravedlnosti v přeshraničních občanských, obchodních a trestních věcech a o změně některých aktů v oblasti justiční spolupráce (Úř. věst. L …).
    (68)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1805 ze dne 14. listopadu 2018 o vzájemném uznávání příkazů k zajištění a příkazů ke konfiskaci (Úř. věst. L 303, 28.11.2018, s. 1).
    (69) *     Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) […] o digitalizaci justiční spolupráce a přístupu ke spravedlnosti v přeshraničních občanských, obchodních a trestních věcech a o změně některých aktů v oblasti justiční spolupráce (Úř. věst. L …).
    (70) *     Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) […] o digitalizaci justiční spolupráce a přístupu ke spravedlnosti v přeshraničních občanských, obchodních a trestních věcech a o změně některých aktů v oblasti justiční spolupráce (Úř. věst. L …).
    (71) *     Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) […] o digitalizaci justiční spolupráce a přístupu ke spravedlnosti v přeshraničních občanských, obchodních a trestních věcech a o změně některých aktů v oblasti justiční spolupráce (Úř. věst. L …).
    (72) *     Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) […] o digitalizaci justiční spolupráce a přístupu ke spravedlnosti v přeshraničních občanských, obchodních a trestních věcech a o změně některých aktů v oblasti justiční spolupráce (Úř. věst. L …).
    (73) *     Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) […] o digitalizaci justiční spolupráce a přístupu ke spravedlnosti v přeshraničních občanských, obchodních a trestních věcech a o změně některých aktů v oblasti justiční spolupráce (Úř. věst. L …).
    (74) *     Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) […] o digitalizaci justiční spolupráce a přístupu ke spravedlnosti v přeshraničních občanských, obchodních a trestních věcech a o změně některých aktů v oblasti justiční spolupráce (Úř. věst. L …).
    (75) *     Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) […] o digitalizaci justiční spolupráce a přístupu ke spravedlnosti v přeshraničních občanských, obchodních a trestních věcech a o změně některých aktů v oblasti justiční spolupráce (Úř. věst. L …).
    (76) *     Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) […] o digitalizaci justiční spolupráce a přístupu ke spravedlnosti v přeshraničních občanských, obchodních a trestních věcech a o změně některých aktů v oblasti justiční spolupráce (Úř. věst. L …).
    (77) *     Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) […] o digitalizaci justiční spolupráce a přístupu ke spravedlnosti v přeshraničních občanských, obchodních a trestních věcech a o změně některých aktů v oblasti justiční spolupráce (Úř. věst. L …).
    (78) *     Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) […] o digitalizaci justiční spolupráce a přístupu ke spravedlnosti v přeshraničních občanských, obchodních a trestních věcech a o změně některých aktů v oblasti justiční spolupráce (Úř. věst. L …).
    (79) *     Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) […] o digitalizaci justiční spolupráce a přístupu ke spravedlnosti v přeshraničních občanských, obchodních a trestních věcech a o změně některých aktů v oblasti justiční spolupráce (Úř. věst. L …).
    (80) *     Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) […] o digitalizaci justiční spolupráce a přístupu ke spravedlnosti v přeshraničních občanských, obchodních a trestních věcech a o změně některých aktů v oblasti justiční spolupráce (Úř. věst. L …).
    (81) *     Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) […] o digitalizaci justiční spolupráce a přístupu ke spravedlnosti v přeshraničních občanských, obchodních a trestních věcech a o změně některých aktů v oblasti justiční spolupráce (Úř. věst. L …).
    (82) *     Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) o digitalizaci justiční spolupráce a přístupu ke spravedlnosti v přeshraničních občanských, obchodních a trestních věcech a o změně některých aktů v oblasti justiční spolupráce (COM(2021) 759).
    (83) *     Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) […] o digitalizaci justiční spolupráce a přístupu ke spravedlnosti v přeshraničních občanských, obchodních a trestních věcech a o změně některých aktů v oblasti justiční spolupráce (Úř. věst. L …).
    (84) *     Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) […] o digitalizaci justiční spolupráce a přístupu ke spravedlnosti v přeshraničních občanských, obchodních a trestních věcech a o změně některých aktů v oblasti justiční spolupráce (Úř. věst. L …).
    (85) *     Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) […] o digitalizaci justiční spolupráce a přístupu ke spravedlnosti v přeshraničních občanských, obchodních a trestních věcech a o změně některých aktů v oblasti justiční spolupráce (Úř. věst. L …).
    (86)    Uvedené v čl. 58 odst. 2 písm. a) nebo b) finančního nařízení.
    (87)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/694 ze dne 29. dubna 2021, kterým se zavádí program Digitální Evropa a zrušuje rozhodnutí (EU) 2015/2240. (Úř. věst. L 166, 11.5.2021, s. 1).
    (88)    SWD(2021) 392.
    (89)    https://www.e-codex.eu/
    (90)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/1784 ze dne 25. listopadu 2020 o doručování soudních a mimosoudních písemností ve věcech občanských a obchodních v členských státech (doručování písemností) (Úř. věst. L 405, 2.12.2020, s. 40).
    (91)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/1783 ze dne 25. listopadu 2020 o spolupráci soudů členských států při dokazování v občanských a obchodních věcech (dokazování) (přepracované znění) (Úř. věst. L 405, 2.12.2020, s. 1).
    (92)    COM/2020/710 final.
    (93)    Návrh NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY o počítačovém systému pro komunikaci v přeshraničních občanských a trestních řízeních (systém e-CODEX) a o změně nařízení (EU) 2018/1726 (COM/2020/712 final).
    (94)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 ze dne 23. července 2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice 1999/93/ES (Úř. věst. L 257, 28.8.2014, s. 73).
    (95)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/693 ze dne 28. dubna 2021, kterým se zavádí program Spravedlnost a zrušuje nařízení (EU) č. 1382/2013 (Úř. věst. L 156, 5.5.2021, s. 21).
    (96)    Všechna opatření po roce 2027 budou podmíněna dostupností přídělů v příštím víceletém finančním rámci (VFR) a nepředjímají budoucí návrh Komise týkající se VFR po roce 2027.
    (97)    Vysvětlení způsobů řízení spolu s odkazem na finanční nařízení jsou k dispozici na stránkách BudgWeb: https://myintracomm.ec.europa.eu/budgweb/EN/man/budgmanag/Pages/budgmanag.aspx  
    (98)    RP = rozlišené prostředky / NRP = nerozlišené prostředky.
    (99)    ESVO: Evropské sdružení volného obchodu.
    (100)    Kandidátské země a případně potenciální kandidáti ze západního Balkánu.
    (101)    Podle oficiální rozpočtové nomenklatury.
    (102)    Technická a/nebo administrativní pomoc a výdaje na podporu provádění programů a/nebo akcí EU (bývalé položky „BA“), nepřímý výzkum, přímý výzkum.
    (103)    Potřebné prostředky poskytne GŘ CNECT k dispozici pro GŘ JUST po přijetí příslušných pracovních programů.
    (104)    Výstupy se rozumí produkty a služby, které mají být dodány (např.: počet financovaných studentských výměn, počet vybudovaných kilometrů silnic atd.).
    (105)    Popsané v bodě 1.4.2. „Specifické cíle…“.
    (106)    Technická a/nebo administrativní pomoc a výdaje na podporu provádění programů a/nebo akcí EU (bývalé položky „BA“), nepřímý výzkum, přímý výzkum.
    (107)    Dílčí strop na externí zaměstnance financované z operačních prostředků (bývalé položky „BA“).
    (108)    Rokem N se rozumí rok, kdy se návrh/podnět začíná provádět. Výraz „N“ nahraďte předpokládaným prvním rokem provádění (například 2021). Totéž proveďte u let následujících.
    (109)    Pokud jde o tradiční vlastní zdroje (cla, dávky z cukru), je třeba uvést čisté částky, tj. hrubé částky po odečtení 20 % nákladů na výběr.
    Top

    V Bruselu dne 1.12.2021

    COM(2021) 759 final

    PŘÍLOHY

    návrhu NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

    o digitalizaci justiční spolupráce a přístupu ke spravedlnosti v přeshraničních občanských, obchodních a trestních věcech a o změně některých aktů v oblasti justiční spolupráce

    {SEC(2021) 580 final} - {SWD(2021) 392 final} - {SWD(2021) 393 final}


    PŘÍLOHA 1
    Právní akty v oblasti justiční spolupráce v občanských a obchodních věcech

    1)Směrnice Rady 2002/8/ES ze dne 27. ledna 2003 o zlepšení přístupu ke spravedlnosti v přeshraničních sporech stanovením minimálních společných pravidel pro právní pomoc v těchto sporech.

    2)Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 805/2004 ze dne 21. dubna 2004, kterým se zavádí evropský exekuční titul pro nesporné nároky.

    3)Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1896/2006 ze dne 12. prosince 2006, kterým se zavádí řízení o evropském platebním rozkazu.

    4)Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 861/2007 ze dne 11. července 2007, kterým se zavádí evropské řízení o drobných nárocích.

    5)Nařízení Rady (ES) č. 4/2009 ze dne 18. prosince 2008 o příslušnosti, rozhodném právu, uznávání a výkonu rozhodnutí a spolupráci ve věcech vyživovacích povinností.

    6)Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 650/2012 ze dne 4. července 2012 o příslušnosti, rozhodném právu, uznávání a výkonu rozhodnutí a přijímání a výkonu veřejných listin v dědických věcech a o vytvoření evropského dědického osvědčení.

    7)Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. prosince 2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (přepracované znění).

    8)Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 655/2014 ze dne 15. května 2014, kterým se zavádí řízení o evropském příkazu k obstavení účtů k usnadnění vymáhání přeshraničních pohledávek v občanských a obchodních věcech.

    9)Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/848 ze dne 20. května 2015 o insolvenčním řízení.

    10)Nařízení Rady (EU) 2016/1103 ze dne 24. června 2016 provádějící posílenou spolupráci v oblasti příslušnosti, rozhodného práva a uznávání a výkonu rozhodnutí ve věcech majetkových poměrů v manželství.

    11)Nařízení Rady (EU) 2016/1104 ze dne 24. června 2016 provádějící posílenou spolupráci v oblasti příslušnosti, rozhodného práva a uznávání a výkonu rozhodnutí ve věcech majetkových důsledků registrovaného partnerství.

    12)Nařízení Rady (EU) 2019/1111 ze dne 25. června 2019 o příslušnosti, uznávání a výkonu rozhodnutí ve věcech manželských a ve věcech rodičovské odpovědnosti a o mezinárodních únosech dětí.

    PŘÍLOHA 2
    Právní akty v oblasti justiční spolupráce v trestních věcech

    1)Rámcové rozhodnutí Rady 2002/465/SVV ze dne 13. června 2002 o společných vyšetřovacích týmech.

    2)Rámcové rozhodnutí Rady 2002/584/SVV ze dne 13. června 2002 o evropském zatýkacím rozkazu a postupech předávání mezi členskými státy.

    3)Rámcové rozhodnutí Rady 2003/577/SVV ze dne 22. července 2003 o výkonu příkazů k zajištění majetku nebo důkazních prostředků v Evropské unii.

    4)Rámcové rozhodnutí Rady 2005/214/SVV ze dne 24. února 2005 o uplatňování zásady vzájemného uznávání peněžitých trestů a pokut.

    5)Rámcové rozhodnutí Rady 2006/783/SVV ze dne 6. října 2006 o uplatňování zásady vzájemného uznávání příkazů ke konfiskaci.

    6)Rámcové rozhodnutí Rady 2008/909/SVV ze dne 27. listopadu 2008 o uplatňování zásady vzájemného uznávání rozsudků v trestních věcech, které ukládají trest odnětí svobody nebo opatření spojená se zbavením osobní svobody, za účelem jejich výkonu v Evropské unii.

    7)Rámcové rozhodnutí Rady 2008/947/SVV ze dne 27. listopadu 2008 o uplatňování zásady vzájemného uznávání na rozsudky a rozhodnutí o probaci za účelem dohledu nad probačními opatřeními a alternativními tresty.

    8)Rámcové rozhodnutí Rady 2009/829/SVV ze dne 23. října 2009 o uplatnění zásady vzájemného uznávání na rozhodnutí o opatřeních dohledu jakožto alternativy zajišťovací vazby mezi členskými státy Evropské unie.

    9)Rámcové rozhodnutí Rady 2009/948/SVV ze dne 30. listopadu 2009 o předcházení kompetenčním sporům při výkonu pravomoci v trestním řízení a jejich řešení.

    10)Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/41/EU ze dne 3. dubna 2014 o evropském vyšetřovacím příkazu v trestních věcech.

    11)Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1805 ze dne 14. listopadu 2018 o vzájemném uznávání příkazů k zajištění a příkazů ke konfiskaci.

    Top